Bohatě obdarovaná

Bohatě
PRO DĚTI
obdarovaná
Hela je celá nadšená. Dnes jsou totiž ve městě výroční trhy. Jak se na
dnešek těšila! Zanedlouho půjde do
první třídy, a díky tomu může jít na
trhy sama bez rodičů. Půjdou s ní
jenom Milan a Filip, to jsou její dva
starší bratři. Každý dostal padesátikorunu. To je něco výjimečného,
protože jinak žádné kapesné nedo-
stávají. A pro Helu je to vlastně úplně poprvé, kdy má vlastní peníze
a může si splnit nějaké přání.
Všichni sourozenci se vesele dávají na cestu, která od nich z usedlosti v horách do vesnice trvá asi
hodinu. Jejich rodina žije ve skromných poměrech, auto si nemůžou
dovolit. Ale dnes se jim cesta zdá
poloviční než jindy, když chodí nakupovat nebo musí do školy.
„Už víte, co si koupíte?“ ptá se
nejstarší Milan. On sám se těší, že
si koupí pastelky, protože rád kreslí.
Filip říká: „Já si koupím kvákací
žábu a nějaké sladkosti a hlavně se
chci projet autíčkem na dráze!“
„Já bych ráda malou panenku,“
prozrazuje Hela.
Po chvíli slyší z dálky hudbu. Čím
jsou blíž, tím víc se jejich kroky
zrychlují. A už jsou uprostřed hlučného ruchu plného pestrých barev.
Aniž by chtěli, dav lidí je postrkuje dopředu. Hela se ustrašeně lepí
na paty starším bráškům, aby je neztratila z očí. Vzduchem se line lákavá vůně cukrové vaty a perníku.
U plochy, kde je možné se projet
autíčkem, duní z reproduktorů hlasitá hudba. Hela skoro aby si držela
uši. Jedno je ale jisté: „Za takovou
jízdu by na rozdíl od svých bratrů
nedala ani korunu!“
Děti s vykulenýma očima přecházejí od jednoho stánku ke druhému a obdivují lákavou nabídku
30 ethos 4 I 2013
všeho možného. Chlapci brzy našli, co hledali, a peníze utratili. Filip
požitkářsky líže velký chomáč cukrové vaty, Milan je hrdý na své nové
pastelky.
„Co jen si mám koupit?“ přemítá
Hela. Prstýnky s blýskavými kameny a jemný řetízek na krk se jí moc
líbí. Nebo si má raději koupit roztomilého plyšáčka? Nebo spíš sponku
do vlasů s motýlkem? Jé, tam naproti objevuje Hela v košíku malou
panenku. „Ta je krásná!“ vykřikne.
Ale to je škoda! Stojí devadesát korun! A navíc si říkala, že koupí ještě něco nejmladšímu bráškovi, který musel zůstat doma s rodiči a byl
tak smutný…
Díky čtení v dětské Bibli si Hela
zamilovala Pána Ježíše. Zvlášť se jí
vždy u srdce dotýká, když slyší, jak
se staral o slabé a o ty, kterými dru-
zí pohrdali. Někdy se sama jako
venkovské dítě cítí slabá a odstrčená. Nemá tak hezké hračky a šaty
jako ostatní děti ve škole.
Hela se pořád nemůže rozhodnout. Co teď? Vtom si vzpomene,
že může o pomoc poprosit Pána
­Ježíše: „Pane Ježíši, ukaž mi prosím,
co si mám koupit a co mám vzít
bráškovi?“ říká tiše. O něco později
zaslechnou děti zvláštní hudbu.
„Pojďte, tam stojí jeden postižený muž a hraje na flašinet!“ volá
Milan. Hela zírá na muže, který
točí klikou na bedně a tím z ní vyluzuje zvláštní, poněkud smutné
zvuky.
„Co ten pán tady dělá?“ ptá se
Hela.
„Žebrá, vidíš, tam dole má před
sebou plechovku, do které mu lidé
můžou hodit peníze,“ vysvětluje Fi-
lip. Chlapci chtějí jít dál, ale Hela
zůstává stát jako přikovaná.
„Víš co?“ říká Milan už trochu
netrpělivě, „můžeš tu zůstat, setkáme se potom támhle u východu.“
Hela zamyšleně naslouchá svérázně hudbě. Přitom její pohled
ulpívá střídavě na muži s kloboukem a na plechovce na zemi. Čím
déle tam stojí, tím s ním má větší soucit. Tak ráda by mu dala něco
ze svých peněz. Ale má jen tu jedinou padesátikorunu. A tak ráda by
si něco pěkného koupila…
Najednou jako by jí Pán Ježíš
řekl: „Dej mi ty peníze – tím, že je
daruješ tomu pánovi.“
V jejím srdci se rozpoutal urputný boj. „To ode mě nemůžeš přece
chtít,“ brání se! Stiskne padesátikorunu ještě pevněji. Vtom si vzpomene, že nejlepší je udělat to, co
se líbí Pánu Ježíši. A hup, celá padesátikoruna leží v plechovce! S červenými tvářemi a rozechvělými koleny utíká pryč. „Co jen jsem to
udělala,“ myslí si, „teď už si nic nekoupím!“ Ale zároveň ji zaplaví velká radost a úleva z toho, že udělala
to, co je správné – je to pocit, který
by jí nedala ani ta nejkrásnější panenka. Všechny peníze jsou pryč –
a přesto se cítí jako bohatě obdarovaná.
sestřičku a tolik peněz! „Odkud je
máš?“
„Dal mi je nějaký cizí pán,“ zavýskne Hela. Celý obličej jí září!
Když penízky spočítají, diví se:
Hela si za ně může koupit krásnou
panenku a ještě jí zbylo, aby bráškovi doma koupila malý dáreček! n
Heidi Jungová
(pseudonym, jméno je v redakci.)
Tento příběh nás učí, že Pána
­Ježíše můžeme prosit o radu
a pomoc. Vyplatí se jeho
­po­kyny poslechnout. Má rád
i slabé a ­pohrdané lidi a z má­la
dokáže udělat mnoho!
Když Hela přijde k východu, čekají tam na ni Milan a Filip, ale také
jeden starší pán. Přátelsky se na
ni usměje a říká: „Nastav dlaně!“
Je trochu nejistá, co to od ní chce,
ale poslechne. Muž vytáhne z kapsy tlustý měšec s penězi a všechny
drobné vysype Hele do rukou. Sotva je udrží!
„M-moc… moc děkuji!“ koktá
a celá zmatená jde dál.
Bratři hledí bez dechu na malou
ethos 4 I 2013 31