Folklorní pohádky - SOŠ a SOU Neratovice

Transkript

Folklorní pohádky - SOŠ a SOU Neratovice
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE
Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639
Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice
tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185
Název projektu: Moderní škola 21. století
Zařazení materiálu:
Šablona: III /2
Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné
Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace
Vzdělávací obor: obory SOU
Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura
Tematický okruh: Filmové pohádky, pohádky
Sada: 5
Ověření materiálu ve výuce:
Datum ověření: 16. 11. 2012, 22. 11. 2012
Ročník: 1.
Ověřující učitel: Mgr. Magdaléna Andršová
Číslo DUM: 20
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE
Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639
Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice
tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz
Název listu:
Pohádky, filmové pohádky
Jméno autora:
Mgr. Magdaléna Andršová
Anotace:
Osvojení si literárního žánru pohádka, filmové pohádka,
poznávání druhů pohádek, seznámení se s předními
světovými i českými autory pohádek, podrobněji
se Z. Troškou. Aktivující vědomostní test, který slouží
k procvičení literárních pojmů a vědomostí o autorovi.
Klíčová slova:
Pohádka autorská, folklorní, divadelní, filmová.
Klíčové kompetence:
Pomocí vizuální elektronické techniky se učí umět
vyhledávat a zpracovávat informace. Rozvíjí práci
s literárním textem a v závěrečném vědomostním testu
využívá dříve osvojených informací a pojmů. Vede
k sebehodnocení nabytých vědomostí, eventuelně
k možnosti opakování a upevnění dříve osvojeného učiva.
Přesahy a vazby:
Český jazyk a literatura – práce s literárním textem, jeho
zpětná reprodukce, aktivní poznávání literárních žánrů
a směru v tradiční i mediální podobě.
Jazykové předměty, společenskovědní vzdělávání.
Organizace (čas,
25 minut, třída popř. skupina včetně žáků
velikost skupiny,
se specifickými vzdělávacími potřebami. Možnost užití
prostorová organizace): PC popř. interaktivní tabule nebo samostatná práce
s pracovními listy.
Cílová skupina:
Použitá literatura,
zdroje:
Velikost:
žák oborů SOU
Wikipedie.cz, Google.cz , Wikicitáty.cz – viz. použitá
literatura uvedená na poslední stránce pracovního listu,
včetně odkazů na použité materiály a obrázky.
„ Archiv autora“.
1,072 MB
Pohádka
Obraz Matky Husy, jak čte pohádky: Gustave Doré
Pohádka (někdy též báchorka) je obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém
se ve většině případů objevují smyšlené bytosti (skřítci, víly nebo draci).
Nejčastěji je psaná v próze. V moderní době je pohádka příběh, který končí šťastně
„pohádkovým“ romantickým koncem.
Původně nebyly pohádky samostatný žánr. Pohádky jako samostatný žánr vyčlenili
až spisovatelé v období renesance.
O pohádkách panuje zkreslená představa, že byly určeny dětem a že musí vždy dob ře
končit. Nemusí to být pravda, existuje mnoho pohádek, které nekončí šťastně a nejsou
určené pro děti.
Pohádky byly příběhem o lidských vlastnostech a byly vyprávěny, když
šly děti spát.
Folklorní pohádky
Folklórní pohádky jsou útvar lidové slovesnosti, ústním podáním tak prošly celou řadou
různých změn.
Každý národ odrážel svůj způsob života, vztahy dobra a zla, ve fiktivním či fantastickém
příběhu, satiricky anebo humorně, kde hrdinové překonali útlak, bídu a chudobu a svou
dobrosrdečností a mravností vítě zí nad zle m, úklady lidí a draků…
Specifike m českých pohádek je to, že zlo je napraveno.
Zajímavostí folklórních pohádek je, že v různých světových kulturách mají podobné rysy,
když je téměř vyloučen kontakt těchto kultur. Podobné pohádky tak byly nalezeny v podání
indiánských kmenů, u Arabů, ale i v Evropě.
Folklorní pohádky byly často předváděny formou domácího divadla.
Autorské pohádky
Arthur Rackham: Jeníček a Mařenka, 1909.
Autorské pohádky vznikaly již ve středověku, nejčastěji zpracováním nějakého známého
díla. Ve středověku takto byla zpracovávána např. rytířská epika, děj byl pouze přenesen
do jiného – prostého – prostředí.
Do autorských pohádek je potřeba započítávat i tzv. divadelní a filmové pohádky.
Zpravidla došlo k zásadnímu narušení původního příběhu a původní smysl pohádky často
ustupuje záměru zpracovatele (např. Josef Kajetán Tyl – obrození)
Ve dvacátém století se tvorba pohádek komercializuje, dochází tak místy ke směřování
k poutavosti a zábavnosti na úkor hlubšího příběhu a poučnosti.
John Bauer: trollové a princezna ze sbírky švédských
pohádek.
Základní motivy
Základním motivem pohádek bývá obvykle boj dobra se zlem, pohádky určené
dětem končívají většinou vítězstvím dobra. Dobro i zlo bývá často zosobněno
do nějakých fantaskních bytostí.
Pohádky určené dospělému publiku byly často velice hrubé, velmi často
s erotickým podtextem (např. Podkrušnohoří) nebo dokonce přímo s erotickým
jevem. Tyto pohádky velmi často zasahovaly až do mýtů nebo reagovaly
na drastické situace (např. vyplenění kraje, neúroda).
Interpretace
Modrovous předává své ženě klíč od třinácté komnaty.
Mnoho variant pohádek, zvláště těch určených dětem, má v sobě obsažen
morální apel. Jsou návodem pro děti, jak rozlišit dobro a zlo a jak si s nimi
poradit.
Někteří folkoristé pokládají pohádky za historické dokumenty. Například
postava zlé macechy je interpretována tak, že v historii ženy často umíraly
při porodu. Jejich manžel se znovu oženil a nová macecha s dětmi z prvního
manželství bojovala o přízeň i majetek. Viz pohádka Popelka .
Někteří autoři a sběratelé pohádek, pohádkové soubory
Tisíc a jedna noc
Čeští:
Charles Perrault (1628–1703)
o Kocour v botách
Božena Němcová
o Šípková Růženka
Karel Jaromír Erben
o Popelka
Jan Drda
o Sněhurka
o Červená karkulka
Jan Karafiát: Broučci
o O perníkové chaloupce
Václav Čtvrtek: Rumcajs
Hans Christian Andersen (1805–
Karel Čapek
1875)
Josef Čapek
o Císařovy nové šaty
o Princezna na hrášku
Ondřej Sekora: Ferda
o Ošklivé káčátko
Mravenec
o Císařův slavík
Ota Hofman: Pan Tau
o Statečný cínový vojáček
o Křesadlo
o Malá mořská víla
Bratři Grimmové (1785–1863)
o Jeníček a Mařenka
o Šípková Růženka
o Popelka
o Sněhurka
Carlo Collodi (1826–1890):
Pinocchio
Lewis Carroll (1832–1898)
o Alenka v říši divů
o Za zrcadlem
Oscar Wilde (1856–1900)
o Slavík a růže
Alan Alexander Milne (1882–
1956): Medvídek Pú
Antoine de Saint-Exupéry
(1900–1944): Malý princ
Zdeněk Troška
(* 18. května 1953) je český režisér pocházející z jihočeských Hoštic u Volyně , které se několikrát
objevily v jeho filmech.
Zdeněk Troška je jedním z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších režisérů českého filmu
posledního dvacetiletí. Jeho filmy se promítají nejen v českých kinech, ale viděly je milióny diváků
ve více jak 30 zemích světa. Velký ohlas měla retrospektivní přehlídka Troškových dětských filmů
na 1. Mezinárodním filmovém festivale pro děti a mládež v Petrohradě.
Osobní život
Středoškolská studia absolvoval na Lycée Carnot ve francouzském Dijonu a poté vystudoval
filmovou a televizní režii na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění,
kterou ukončil v roce 1978. Podle jeho slov mu do tvorby zasahuje také maminka Růžena Trošková.
Jde o jednoho z českých filmových tvůrců, kteří se otevřeně hlásí k homosexualitě.
Filmové pohádky Z. Trošky:
O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987)
Princezna ze mlejna (1994)
Z pekla štěstí (1999)
Princezna ze mlejna 2 (2000)
Z pekla štěstí 2 (2001)
Nejkrásnější hádanka (2008)
Čertova nevěsta (2011)
Vědomostní test
1. Pohádka (někdy též báchorka) je
a) obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve
většině případů objevují s myšlené bytosti (skřítci, víly nebo
draci).
b) Základním motivem pohádek bývá obvykle boj dobra se zlem,
pohádky určené dětem končívají většinou vítězstvím dobra nad
zlem.
c) útvar lidové slovesnosti, ústním podáním tak prošly celou
řadou různých změn.
2. Specifikum českých pohádek je, že
a) je zlo poraženo
b) je zlo napraveno
3. Autorem pohádky Malá mořská víla je
a) Hans Christian Andersen
b) Charles Perrault
c) Antoine de Saint-Exupéry
4. Zdeněk Troška režíroval pohádku
a) Nejkrásnější hádanka
b) Pyšná princezna
c) Popelka
5. Jedná se o ukázku z pohádky
a) Princezna ze mlejna
b) Čertova nevěsta
c) Z pekla štěstí
Vyhodnocení: 1 a, b, c, 2b, 3a , 4a, 5c
7 bodů – výborný
6 bodů – chvalitebný
5,4 body – dobrý
3,2,1,0 bodů – zopakovat
Použitá literatura a obrázky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C3%A1dka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Perrault1.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hansel-and-gretel-rackham.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:John_Bauer_1915.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Barbebleue.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Tro%C5%A1ka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zden%C4%9Bk_Tro%C5%A1ka_Czech_director.jpg
http://images.google.com/imgres?q=z+pekla+%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD&hl=cs&tbo=d&biw=1344
&bih=687&tbm=isch&tbnid=u3Gvm0PellLAZM:&imgrefurl=http://pohodaunas.webnode.cz/troska/zpekla-stesti/&docid=s3xh5JuPQGEIdM&imgurl=http://files.pohodaunas.webnode.cz/20000002751e7452e11/Z%252520pekla%252520stesti%2525202%25252004_1.jpg&w=450&h=311&ei=1Y7hUIr
XGMLI0QXciIHgDA&zoom=1&iact=rc&dur=144&sig=106119751223024556150&page=1&tbnh=149&t
bnw=202&start=0&ndsp=30&ved=1t:429,r:3,s:0,i:121&tx=72&ty=58