Folklorní pohádky - SOŠ a SOU Neratovice
Transkript
Folklorní pohádky - SOŠ a SOU Neratovice
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III /2 Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace Vzdělávací obor: obory SOU Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Filmové pohádky, pohádky Sada: 5 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 16. 11. 2012, 22. 11. 2012 Ročník: 1. Ověřující učitel: Mgr. Magdaléna Andršová Číslo DUM: 20 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz Název listu: Pohádky, filmové pohádky Jméno autora: Mgr. Magdaléna Andršová Anotace: Osvojení si literárního žánru pohádka, filmové pohádka, poznávání druhů pohádek, seznámení se s předními světovými i českými autory pohádek, podrobněji se Z. Troškou. Aktivující vědomostní test, který slouží k procvičení literárních pojmů a vědomostí o autorovi. Klíčová slova: Pohádka autorská, folklorní, divadelní, filmová. Klíčové kompetence: Pomocí vizuální elektronické techniky se učí umět vyhledávat a zpracovávat informace. Rozvíjí práci s literárním textem a v závěrečném vědomostním testu využívá dříve osvojených informací a pojmů. Vede k sebehodnocení nabytých vědomostí, eventuelně k možnosti opakování a upevnění dříve osvojeného učiva. Přesahy a vazby: Český jazyk a literatura – práce s literárním textem, jeho zpětná reprodukce, aktivní poznávání literárních žánrů a směru v tradiční i mediální podobě. Jazykové předměty, společenskovědní vzdělávání. Organizace (čas, 25 minut, třída popř. skupina včetně žáků velikost skupiny, se specifickými vzdělávacími potřebami. Možnost užití prostorová organizace): PC popř. interaktivní tabule nebo samostatná práce s pracovními listy. Cílová skupina: Použitá literatura, zdroje: Velikost: žák oborů SOU Wikipedie.cz, Google.cz , Wikicitáty.cz – viz. použitá literatura uvedená na poslední stránce pracovního listu, včetně odkazů na použité materiály a obrázky. „ Archiv autora“. 1,072 MB Pohádka Obraz Matky Husy, jak čte pohádky: Gustave Doré Pohádka (někdy též báchorka) je obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti (skřítci, víly nebo draci). Nejčastěji je psaná v próze. V moderní době je pohádka příběh, který končí šťastně „pohádkovým“ romantickým koncem. Původně nebyly pohádky samostatný žánr. Pohádky jako samostatný žánr vyčlenili až spisovatelé v období renesance. O pohádkách panuje zkreslená představa, že byly určeny dětem a že musí vždy dob ře končit. Nemusí to být pravda, existuje mnoho pohádek, které nekončí šťastně a nejsou určené pro děti. Pohádky byly příběhem o lidských vlastnostech a byly vyprávěny, když šly děti spát. Folklorní pohádky Folklórní pohádky jsou útvar lidové slovesnosti, ústním podáním tak prošly celou řadou různých změn. Každý národ odrážel svůj způsob života, vztahy dobra a zla, ve fiktivním či fantastickém příběhu, satiricky anebo humorně, kde hrdinové překonali útlak, bídu a chudobu a svou dobrosrdečností a mravností vítě zí nad zle m, úklady lidí a draků… Specifike m českých pohádek je to, že zlo je napraveno. Zajímavostí folklórních pohádek je, že v různých světových kulturách mají podobné rysy, když je téměř vyloučen kontakt těchto kultur. Podobné pohádky tak byly nalezeny v podání indiánských kmenů, u Arabů, ale i v Evropě. Folklorní pohádky byly často předváděny formou domácího divadla. Autorské pohádky Arthur Rackham: Jeníček a Mařenka, 1909. Autorské pohádky vznikaly již ve středověku, nejčastěji zpracováním nějakého známého díla. Ve středověku takto byla zpracovávána např. rytířská epika, děj byl pouze přenesen do jiného – prostého – prostředí. Do autorských pohádek je potřeba započítávat i tzv. divadelní a filmové pohádky. Zpravidla došlo k zásadnímu narušení původního příběhu a původní smysl pohádky často ustupuje záměru zpracovatele (např. Josef Kajetán Tyl – obrození) Ve dvacátém století se tvorba pohádek komercializuje, dochází tak místy ke směřování k poutavosti a zábavnosti na úkor hlubšího příběhu a poučnosti. John Bauer: trollové a princezna ze sbírky švédských pohádek. Základní motivy Základním motivem pohádek bývá obvykle boj dobra se zlem, pohádky určené dětem končívají většinou vítězstvím dobra. Dobro i zlo bývá často zosobněno do nějakých fantaskních bytostí. Pohádky určené dospělému publiku byly často velice hrubé, velmi často s erotickým podtextem (např. Podkrušnohoří) nebo dokonce přímo s erotickým jevem. Tyto pohádky velmi často zasahovaly až do mýtů nebo reagovaly na drastické situace (např. vyplenění kraje, neúroda). Interpretace Modrovous předává své ženě klíč od třinácté komnaty. Mnoho variant pohádek, zvláště těch určených dětem, má v sobě obsažen morální apel. Jsou návodem pro děti, jak rozlišit dobro a zlo a jak si s nimi poradit. Někteří folkoristé pokládají pohádky za historické dokumenty. Například postava zlé macechy je interpretována tak, že v historii ženy často umíraly při porodu. Jejich manžel se znovu oženil a nová macecha s dětmi z prvního manželství bojovala o přízeň i majetek. Viz pohádka Popelka . Někteří autoři a sběratelé pohádek, pohádkové soubory Tisíc a jedna noc Čeští: Charles Perrault (1628–1703) o Kocour v botách Božena Němcová o Šípková Růženka Karel Jaromír Erben o Popelka Jan Drda o Sněhurka o Červená karkulka Jan Karafiát: Broučci o O perníkové chaloupce Václav Čtvrtek: Rumcajs Hans Christian Andersen (1805– Karel Čapek 1875) Josef Čapek o Císařovy nové šaty o Princezna na hrášku Ondřej Sekora: Ferda o Ošklivé káčátko Mravenec o Císařův slavík Ota Hofman: Pan Tau o Statečný cínový vojáček o Křesadlo o Malá mořská víla Bratři Grimmové (1785–1863) o Jeníček a Mařenka o Šípková Růženka o Popelka o Sněhurka Carlo Collodi (1826–1890): Pinocchio Lewis Carroll (1832–1898) o Alenka v říši divů o Za zrcadlem Oscar Wilde (1856–1900) o Slavík a růže Alan Alexander Milne (1882– 1956): Medvídek Pú Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944): Malý princ Zdeněk Troška (* 18. května 1953) je český režisér pocházející z jihočeských Hoštic u Volyně , které se několikrát objevily v jeho filmech. Zdeněk Troška je jedním z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších režisérů českého filmu posledního dvacetiletí. Jeho filmy se promítají nejen v českých kinech, ale viděly je milióny diváků ve více jak 30 zemích světa. Velký ohlas měla retrospektivní přehlídka Troškových dětských filmů na 1. Mezinárodním filmovém festivale pro děti a mládež v Petrohradě. Osobní život Středoškolská studia absolvoval na Lycée Carnot ve francouzském Dijonu a poté vystudoval filmovou a televizní režii na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, kterou ukončil v roce 1978. Podle jeho slov mu do tvorby zasahuje také maminka Růžena Trošková. Jde o jednoho z českých filmových tvůrců, kteří se otevřeně hlásí k homosexualitě. Filmové pohádky Z. Trošky: O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) Princezna ze mlejna (1994) Z pekla štěstí (1999) Princezna ze mlejna 2 (2000) Z pekla štěstí 2 (2001) Nejkrásnější hádanka (2008) Čertova nevěsta (2011) Vědomostní test 1. Pohádka (někdy též báchorka) je a) obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují s myšlené bytosti (skřítci, víly nebo draci). b) Základním motivem pohádek bývá obvykle boj dobra se zlem, pohádky určené dětem končívají většinou vítězstvím dobra nad zlem. c) útvar lidové slovesnosti, ústním podáním tak prošly celou řadou různých změn. 2. Specifikum českých pohádek je, že a) je zlo poraženo b) je zlo napraveno 3. Autorem pohádky Malá mořská víla je a) Hans Christian Andersen b) Charles Perrault c) Antoine de Saint-Exupéry 4. Zdeněk Troška režíroval pohádku a) Nejkrásnější hádanka b) Pyšná princezna c) Popelka 5. Jedná se o ukázku z pohádky a) Princezna ze mlejna b) Čertova nevěsta c) Z pekla štěstí Vyhodnocení: 1 a, b, c, 2b, 3a , 4a, 5c 7 bodů – výborný 6 bodů – chvalitebný 5,4 body – dobrý 3,2,1,0 bodů – zopakovat Použitá literatura a obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Poh%C3%A1dka http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Perrault1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hansel-and-gretel-rackham.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:John_Bauer_1915.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Barbebleue.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Tro%C5%A1ka http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zden%C4%9Bk_Tro%C5%A1ka_Czech_director.jpg http://images.google.com/imgres?q=z+pekla+%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD&hl=cs&tbo=d&biw=1344 &bih=687&tbm=isch&tbnid=u3Gvm0PellLAZM:&imgrefurl=http://pohodaunas.webnode.cz/troska/zpekla-stesti/&docid=s3xh5JuPQGEIdM&imgurl=http://files.pohodaunas.webnode.cz/20000002751e7452e11/Z%252520pekla%252520stesti%2525202%25252004_1.jpg&w=450&h=311&ei=1Y7hUIr XGMLI0QXciIHgDA&zoom=1&iact=rc&dur=144&sig=106119751223024556150&page=1&tbnh=149&t bnw=202&start=0&ndsp=30&ved=1t:429,r:3,s:0,i:121&tx=72&ty=58