Odůvodnění územního plánu správního území obce Petkovy

Transkript

Pořizovatel:
Magistrát města Mladá Boleslav
Schvalující orgán:
obec PETKOVY
starosta – p. Martin Kubeček
Pošta Dolní Bousov
PSČ 294 04
Nadřízený orgán územního plánování:
Krajský úřad Středočeského kraje
Zborovská 11
150 00 Praha 5
Stavební úřad :
Dolní Bousov
tel. 0326 - 396113
Zhotovitel :
DOMI spol. s r.o.
Architektonický atelier
Ing. arch. Dana Šmejkalová,
autorizovaný architekt
160 00 Praha 6, Dejvická 2
tel. 604 239 501
Druh dokumentace :
Odůvodnění územního plánu správního území obce
Petkovy
Zpracovatelé jednotlivých částí :
Urbanistická část, koordinace :
DOMI spol. s r.o.
Ing.arch.Dana Šmejkalová
Ing.arch.Michal Fischer
Doprava :
Vodohospodářská zařízení :
Energetická zařízení a spoje:
Krajina, zeleň,ÚSES
Vyhodnocení ZPF a LPF :
Ing. Urban Ocilka
Ing. Kozák Evžen
Ing. Josef Kobrle
Ing.Morávková
Ing Morávková
1
II. Odůvodnění územního plánu
a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších
vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem.
Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady
jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj
území.
Vláda ČR schválila usn. Č. 561 dne 17. května 2006 „ Politiku územního rozvoje České
republiky“ , a doporučila při pořizování územně plánovací dokumentace a při zpracování
koncepčních dokumentů zohlednit tento dokument. Úřad územního plánování Magistrátu
města Mladá Boleslav v současné době zpracovává Územně analytické podklady. Nyní je
zhruba ve fázi shromažďování územních jevů a údajů o území od poskytovatelů. Politika
územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného
rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území. Politikou územního
rozvoje jsou vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Mladoboleslavskem prochází
rozvojová osa OS7 – Praha – Liberec – Hrádek nad Nisou – hranice ČR. Této rozvojové osy
se správní území obce Petkovy takřka nedotýká, ovšem dynamicky se rozvíjející průmyslový
mikroregion Mladé Boleslavi má z hlediska spektra poskytovaných služeb a zaměstnanosti
rozhodující vliv pro obyvatele Petkov. Z tohoto důvodu je návrh územního plánu směrován
k rozvoji zejména kvalitního bydlení, stabilizace rekreační funkce území s rozšířením nabídky
volnočasových aktivit. Žádné problémové oblasti, či oblasti se specifickými hodnotami, ani
vymezené koridory dopravní a technické infrastruktury do řešeného území nezasahují.
Současně pro řešené území nejsou “Politikou“ stanoveny žádná kritéria ani podmínky pro
rozhodování o změnách v území. Z hlediska zajištění podmínek udržitelného rozvoje je třeba
zejména zachovat krásné krajinné prostředí obce Petkovy.
Územně plánovací dokumentace VÚC Mladá a její změny č. 1 se řešeného území nedotýkají.
Pořízená Územní prognóza velkého územního celku Mladoboleslavsko se o území obce
Petkovy zmiňuje v souvislosti s ochranou krajinného rázu - významným územím přírodního
parku Čížovky. Rovněž je v této dokumentaci vymezen nadmístní systém ekologické
stability, v řešeném území je to regionální biokoridor RK 689. Trasa biokoridoru je v návrhu
vymezena v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Dále je zde
zmiňována veřejně prospěšná stavba VPS D13 - II/280 - úprava trasy mezi Březnem a
Čížovkami.
Petkovy se nachází přibližně ve středu území, Čížovky se rozkládají podél silnice
Domousnice – Březno v jižní části území. V roce 1921 měly Čížovky asi 81 obyvatel, dnes je
trvale bydlících 15. Bývaly zde dva mlýny a jedna hospoda s tanečním sálem.
Vlastní Petkovy se vždy dělívaly na část březenskou a domousnickou, podle toho, kdo
z Petkov patřil vrchnosti v Domousnicích a kdo v Březně. Žili zde původně většinou
nevolníci, kteří pracovali na okolních statcích, Skašově, Čížovkách , Domousnicích, v Březně
2
a zejména v rozsáhlých lesích nad Lhotou. Samostatnou obcí se Petkovy spolu s Čížovkami a
statkem Skašov staly roku 1950. Dříve byly součástí Dlouhé Lhoty.
Na cestě z Petkov do Čížovek bývala hájovna, která po požáru již nebyla opravena a
dnes po ní není památky.
V Čížovkách též byla hospoda patřící žerčickému pivovaru. Vyhořela však v 30. letech
a nebyla již obnovena.
Původní domy v Petkovech byly dřevěné, střechy slámou kryté. Měly jednu místnost,
kde bydlela celá rodina a často se tam chovala i mladá drůbež. Z předsíně byl vstup přímo do
chléva. Pokud měl dům komoru, bydlela tam rodina podruha.
Střecha se nazývala lomenice. Ve střeše bývaly dva kalichy, značící vzdor
českobratrské církve. Chaloupky mívaly vyřezávané nosníky a po celé délce práh. Podlahy
byly jen udusaná hlína.
V katastrální mapě z roku 1842 je připomínka větrného mlýna „ Na pískách“. Větrné
mlýny byly kromě vodních mlýnů poměrně rozšířené dřevěné stavby, které se daly lehce
rozebrat a přemístit ( prodat ).
Dnes jsou Petkovy upravenou vsí s pěknou parkovou úpravou veřejné zeleně, s domy
ve velmi dobrém technickém stavu a s mnohými novostavbami luxusních rodinných domů.
Původní vesnice Skašov bývala podél cesty směrem k Dlouhé Lhotě. Dnes ji připomíná
pouze stoletý „ dub letní “ –– viz část Územní systém ekologické stability.
Petkovy jsou vsí, která nemá tradiční náves, ale je tvořena soustavou cest oboustranně
obestavěných domy. První domy byly postaveny podél cesty z Řitonic do Dlouhé Lhoty. Na
této cestě bývávaly dvě hospody, horní a dolní. Kostel tu nikdy nebyl postaven, neboť
vrchnost bydlela v Domousnicích a v Březně, kde nechala postavit církevní stavby. Místo
setkávání o nedělích nebo při lidových slavnostech a zvycích nahrazovala Boží muka - kříž
mezi skupinou lip poblíž dnešního Obecního úřadu. Toto místo připomínal po zničení kříže
malý křížek na jedné z lip, ale i ten se už bohužel ztratil.
Obecní úřad sídlí v zrekonstruovaném domku, který ale nemá zázemí. Jedním z bodů
přestavby centra obce je i dostavba Obecního úřadu, který bude mít po realizaci rozvojových
tendencí a po výstavbě plánovaných nových obytných ploch rodinných domů větší
důležitost.
Proti Obecnímu úřadu je autobusová zastávka, postavená v roce 1962. Čekárna byla
nedávno rozšířena a doplněna zakrytým prostorem a zelení.
Sadové úpravy ve vsi byly velmi kvalitně provedeny v 80. letech, kdy se budovala i
dešťová kanalizace a jsou vzorně udržovány.
Vodní plochy jsou v obci celkem čtyři, na některých rostou i lekníny a tvoří romantická
zákoutí a příjemný cíl procházek .
Ve středu obce při cestě ke Skašovu stojí obchod a restaurace. Restaurace je typová
montovaná stavba z roku 1973 ( typ mateřské školy ) z osinkocementových desek. Je to
nekvalitní stavba jak po stavebně technické stránce, tak po stránce architektonické.
Nevyhovuje svými fyzikálními vlastnostmi současným požadavkům a normám.
Stavebně technický stav převážné většiny rodinných domů je velmi dobrý. Mnohé jsou
nově zrekonstruovány a v obci je také velký podíl novostaveb. Některé novostavby rodinných
domů se vyznačují bohužel dnes častým nešvarem, kopírováním cizích vzorů a nevhodných
architektonických prvků. Též nevkusná barevnost pro český venkov netypická kazí celkový
ráz krajiny a sídla.
Starší původní zástavba je tvořena většinou přízemními zděnými objekty s podkrovím
a se sedlovou střechou. Domy jsou podlouhlé a svou kratší stranou přiléhají k cestě. Přední
části jsou obytné a zadní a nádvorní jsou hospodářské. Novější domy jsou vilového charakteru
na čtvercových půdorysech a mají často rovné střechy. Jsou ve výkresové části označeny
tmavší červenou barvou a v popisu vedeny jako „ individuální výstavba“.
3
V Petkovech a v Čížovkách je celkem 19 rekreačních objektů. Chalupy zejména
v Čížovkách jsou velmi půvabné a s citlivým přístupem k jejich architektuře zrekonstruované.
Jak je výše uvedeno, jeden objekt byl dokonce po rozebrání převezen z původního místa a
v Čížovkách poblíž bývalého mlýna znovu postaven. Romantická zákoutí a pohádkové
scenerie jsou i u dalšího bývalého mlýna a též u ostatních vodních ploch při potoku
Křešovském.
Při komunikaci od Petkov směrem do Řitonic je po pravé straně přírodní parket a
klubovna
( dříve klubovna hasičů ), kde se pořádají diskotéky. Parket byl vybudován
v roce 1963.
V obci je fotbalové hřiště, umístěné u přírodního parketu.
Kromě obchodu se smíšeným zbožím a restaurace není v obci žádná další občanská
vybavenost. Ze služeb je v místě zastoupena elektrikářská firma Tůma, 2 pracovníci na
stavební práce a kovorytectví.
V objektu Obecního úřadu je umístěna knihovna.
V obci je jeden veřejný telefonní automat.
U požární nádrže v západním okraji obce je objekt telefonní ústředny a vážnice. Tyto
drobné stavby je nutné upravit, stejně tak jako podobné drobné stavby - ( sklady ) u nádrže
nad vsí.
Podél cesty na Skašov je sklad mysliveckého sdružení.
V současné době v obci není vybudován ani vodovodní, ani kanalizační systém. Kromě
krátkého řadu směrem ke Skašovu. Obyvatelé jsou zásobeni z vlastních studní a odpadní vody
jdou do jímek a septiků, odkud jsou vyváženy na pole.
Základní údaje o katastru
Nadmořská výška v m – Petkovy
Nadmořská výška v m - Čížovky
První písemná zpráva
povrch
Průměrná teplota °C
Průměrné srážky mm
Počet obyvatel Petkovy
Počet obyvatel Čížovky
258 m n.m.
245 m n.m.
Roku 1393
pahorkatina
8,2 °C
550
204
9
Počet obyvatel celkem
244
Počet přechodně bydlících
24
Katastrální výměra
560 ha
Zemědělská půda
- z toho orná půda
Lesní půda
Vodní plochy ha
- z toho rybníky
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
338,4 ha
297 ha
180,1 ha
9,8 ha
6,9 ha
7,1
24,4 ha
V procentech:
Zemědělská půda
- Z toho orná půda
60,36 %
53,04 %
4
Lesní půda
Vodní plochy
- z toho rybníky
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
32,14 %
1,61 %
1,07 %
1,25 %
4,29 %
V katastrálním území se nachází jedna registrovaná památka – sýpka ve statku
Skašov.
Číslo v registru památek – 3620.
Z historie obce
V tomto kraji se usídlili již staří Slované. Na soutoku Jizery a Klenice vzniká opevněné osídlení, kde
Boleslav Mladý II. zakládá dřevěný hrad. Archeologické nálezy v blízkém okolí svědčí o tom, že kraj postupně
obývali lidé kultury únětické, kamenných mohyl a popelnicových polí. Slovanské osídlení znamenalo postupnou
konsolidaci hospodářskou, ale i politickou, která se projevila zejména ve vzniku Českého státu.
Mladoboleslavsko bylo jednou z hlavních opor přemyslovského státu.
V té době patřil Skašov, jako sídlo vladycké, k Březnu. V roce 1197 byl majitelem Markvart z Hrušce.
Roku 1255 je i první písemná zmínka, která dosvědčuje existenci vladycké tvrze Skašov se vsí. Skašov včetně
vsi byl několikrát vypálen a proto se vždy znovu stavělo, většinou na písčité úžlabině po kraji lesa na hranici
panství domousnického. V roce 1558 však již tento statek stejně tak někdejší vesnice Skašov neexistoval. Na
místě Skašova staví tvrz Heřman z Bubna.
První zmínka o Petkovech je na voskových dvorských deskách ve Státním archivu v Praze z roku 1393.
Byl to záznam o vrácení statku Ješkovi z Petkov.
Čížovky byly v roce 1390 součástí majetku pražského arcibiskupa společně s Žerčicemi.
V roce 1583 je jmenována vesnička Petkovy při prodeji statku Domousnice.
Název je odvozen pravděpodobně od jména Petr – Petko – Petkovy chalupy. Lidově se dosud užívá názvu
”Petkova”.
Písemných zmínek z této doby je všeobecně o Petkovech málo, neboť zde nebyl žádný církevní ani panský
majetek a chybí tedy jinde běžné trhové či postupné smlouvy.
Prvními obyvateli Petkov byli pravděpodobně nevolníci, kteří pracovali na okolních statcích – Skašově,
Čížovkách a Domousnicích a hlavně v okolních lesích. Domousnice vlastnili tehdy Krištof ze Šlovic- jednu
polovinu a druhou polovinu Petr Kouč z Kouče.
Zápis o prodeji Skašova Ivanovi z Všejan a Jindřichovi z Mečeříže je z roku 1397.
Roku 1410 je majitelem Skašova Žofka, vdova po Petrovi z Vartenberku. Vlastnila rovněž hrad Kost. Po
třicetileté válce byl Skašov stejně tak jako okolní vesnice vypálen. V té době mají Petkovy několik chalup,
patřících k Domousnici.
Po zrušení nevolnictví 1781 byl volný pohyb obyvatel, ale Petkovy se rozrůstaly jen velmi zvolna.
V roce 1805 měly Petkovy 31 domů a 150 obyvatel. Byli to přževážně domkáři a nádeníci. Také zde žilo hodně
vojáků, více než v okolních vesnicích.
Roku 1921 měly Čížovky asi 81 obyvatel.
Roku 1833 se zde vyskytuje cholera. Počet obětí však není znám.
V roce 1834 měly Petkovy 35 domů a 221 obyvatel a dělily se na část březenskou a domousnickou, podle
toho, kdo z Petkov patřil vrchnosti v Domousnicích a kdo vrchnosti v Březně.
V katastrální mapě z roku 1842 je připomínka větrného mlýna “Na pískách”. Větrné mlýny byly kropmě
vodních mlýnů poměrně rozšířené stavby, které se daly lehce rozebrat, přemístit a prodat.
Po roce 1848, po zrušení roboty přibylo v Petkovech řemeslníků. Dále však se chodilo pracovat na
velkostatky, nyní za plat.
Na konci 19.stol. byla březenská část 38 domů a domousnická 5 domů, celkem 291 obyvatel.
Kolem roku 1902 až 1905 se stavěla dráha Sudoměř – Stará Paka a roku 1905 až 1908 proťala Petkovy
silnice. Nejbližší železniční stanice byla v Dlouhé Lhotě. Při stavbě železnice našlo mnoho lidí práci. Hodně lidí
jezdilo za prací do cihelny Sukorady, nebo do cukrovaru v Dobrovici.
Hospodářský spolek byl v Petkovech založen v r. 1913. Majetek tohoto spolku převzalo v r. 1952 JZD
Petkovy.
V letech 1918 – 1939 jsou Petkovy osadou Dlouhé Lhoty. V roce 1931 byla obec elektrifikována.
Samostatnou obcí se staly Petkovy v roce 1950, spolu s Čížovkami a statkem Skašov.
5
II. b) Údaje o splnění Zadání
Pořízení územního plánu bylo schváleno v souladu s § 6 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu na zasedání zastupitelstva obce Petkov dne 12.7.2007.
Územní plán Petkov je vypracován na základě Zadání, které bylo schváleno zastupitelstvem
obce dne 27.října 2007 usn.č. 2007/14.
Všechny body Zadání byly zapracovány do příslušných kapitol textové části a do jednotlivých
příloh grafické části územního plánu.
Cílem územního plánu je stanovení optimálních výchozích podmínek k perspektivnímu
rozvoji obce. Zejména je nutné stanovit podmínky pro umístění a uspořádání staveb tak, aby
byl zachován stávající charakter a hodnoty v území.
V případě Petkov jde zejména o obnovu a rozvoj sídelní struktury a o rozvoj kvalitního
bydlení.
V roce 2003 byl dle tehdejšího zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a
stavebním řádu a podle vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a
územně plánovací dokumentaci vypracován územní plán, který však nebyl dokončen. Z jeho
podkladů a závěrů lze po doplňujících průzkumech a rozborech území a po shrnutí
připravovaných záměrů vycházet. Limity využití byly stanoveny v Průzkumech a rozborech
(rok 2001). P + R byly nyní doplněny o současný stav využívání území.
Všechny požadavky na nové plochy výstavby či přestavby byly shrnuty, vyhodnoceny a
zapracovány do Zadání v roce 2007.
Návrh územního plánu byl v konceptu a ve skicách jednotlivých částí projednáván s obyvateli
obce, kteří se k němu mohli v průběhu zpracování Návrhu vyjádřit. Z těchto konzultací
projednání nevzešly žádné zásadní námitky. Některé připomínky, které vhodně záměr autora
územního plánu doplňovaly, byly akceptovány.
Ochranné pásmo lesa na katastru Domousnice, široké 25m, které zasahuje do katastrálního
území Petkov, bude respektováno. Týká se to p.č. 791/12,32,44 a umístění staveb na nich.
Budou ve vzdálenosti min. 20 m od pozemku č 617/1 p. Halíře.
Pískový lom s vodní plochou Domousnice bude ponechán v současném přírodním stavu, čímž
bude posílena ekologická stabilita krajiny.
6
II C) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané
varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků
tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného
rozvoje území
C1)
Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití ploch, posuzuje stav
území a posiluje jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty.
Obec Petkovy se vyznačuje kvalitním životním prostředím, krásnou přírodou a značným
zájmem občanů o trvalé bydlení v obci.
Z hlediska udržitelného rozvoje je proto třeba zachovat krásné krajinné prostředí a zaměřit se
na výstavbu kvalitního bydlení , na stabilizaci rekreační funkce území a na rozšíření nabídky
volnočasových aktivit.
Dobrá dopravní dostupnost do Mladé Boleslavi zajišťuje zaměstnanost a spektrum
nejrůznějších služeb obyvatelstvu.
V obci je proto reálný odhad počítat s 30% nárůstem obyvatel v horizontu do roku 2020.
Preferovány budou nové zastavitelné plochy zejména pro bydlení rodinných domech.
S výstavbou bytových domů se nepočítá. Rodinné domy mohou být využívány k trvalému
bydlení, případně i jako rekreační objekty. Územním plánem nejsou vymezovány plochy pro
rekreační chaty.
Z hlediska místní občanské vybavenosti je v obci obchod, pohostinství, kadeřnictví, letní
taneční parket a dětské hřiště. Návrh funkčních ploch může v přípustných činnostech umožnit
do zastavitelných ploch pro bydlení situování objektů občanské vybavenosti za předpokladu
respektování kontextu sousedících objektů a zachování pohody bydlení.
Dnes žije v celém zájmovém území 244 obyvatel: V Petkovech 229 lidí a v Čížovkách 15
lidí. Uvádí se , že zde žije kromě toho 24 přechodně bydlících. Struktura obyvatel je patrná
z následující tabulky. Počet mužů je v Petkovech 115 a v Čížovkách 9, počet žen
v Petkovech 114 a v Čížovkách 6.
Vývoj počtu obyvatel:
rok
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1993 1994 1995 1996 2007
Petkovy
274
211
208
217
271
242
216
204
198
194
198
204
229
Čížovky
66
65
62
42
38
28
15
9
10
9
9
9
15
celkem
340
276
270
259
309
270
231
213
208
203
207
213
244
7
V produktivním věku je 201 obyvatel. Ekonomicky aktivních je 105 lidí. Za prací vyjíždí 95
osob. Průměrný věk obyvatelstva je 40,9 let.
Ve službách pracuje cca 8 lidí.
V zemědělství pracuje dle údajů z roku 1996 23 lidí.
Zaměstnanost
struktura obyvatel v %:
Celkový počet obyvatel
Ve věku 0-14
V produktivním věku
V poproduktivním věku
Ekonomicky aktivních
Vyjíždějící
Průměrný věk
celkem
244
35
118
60
98
87
40,9
Petkovy
229
34
112
58
92
84
0
Čížovky
15
1
6
2
6
3
0
Struktura obyvatel v %:
Ve věku 0 – 14 let
16,43
55,4
28,17
46,01
16,67
54,9
28,43
45,10
11,11
66,67
22,22
66,67
Počet mužů
Průměrný věk
106
17
72
17
61
36,0
102
17
69
17
58
4
3
3
102
18
43
5
3
34
3
107
Počet žen
18
46
43
37
Průměrný věk
45,7
* Údaje z RRR MB z roku 1996 – upravené dle údajů OÚ.
(Dle sčítání lidu v roce 1834 měly Petkovy 35 domů a 221 obyvatel.)
Dnes mají 98 domů, z toho 79 trvale obydlených.
Bytový fond
Počet domů
- trvale obydlených
Počet bytů
- trvale obydlených
Počet RD trvale obydlených
celkem
98
72
102
79
72
8
Petkovy
83
68
88
75
68
Čížovky
15
4
14
4
4
Průměrné stáří domů
48
Ve správním území Petkov jsou jen rodinné domy. Nevyskytují se zde bytové domy.
Hodně rodinných domů je využíváno jako víkendové bydlení – převážně v Čížovkách. Jsou to
obydlí pěkně upravená a citlivě zrekonstruovaná. Působí zde Sdružení pro ochranu přírody,
které se stará o zachování přírodního rázu krajiny a o zachování kulturních a estetických
hodnot v kraji.
Přehled jednotlivých ploch změn - odůvodnění:
Z1) Lokalita U dubu - Bydlení individuální v rodinných domech
Bi , 10,5 ha cca 55 RD
Nová rozvojová plocha byla navržena v tomto území, jelikož se jedná o příznivou polohu
vzhledem ke stávající nové zástavbě podél komunikace z Dlouhé Lhoty.
Pro výstavbu v příštích letech je vymezen prostor lemující stávající zástavbu, další plochy
jsou určeny jako rezerva, určená k výstavbě po roce 2025. bude stanovena dle výkresu
pozemkové mapy tak, aby sledovala přibližně majetkoprávní stav.
Podél vodoteče (strouhy) bude vybudována pěší procházková cesta s upravenou veřejnou
zelení po obou stranách. Tato pěší komunikace naváže na plochu veřejné zeleně uvnitř
rozvojové plochy bydlení.
Plocha je mírně svažitá k jihu.
K této ploše je přiřazena územní rezerva.
Z2) Lokalita K Rousínovu – Bydlení individuální v rodinných domech
Bi 5,6 ha cca 40 RD
Tato lokalita doplňuje obec na východě. Jedná se o mírně svažitý terén směrem k jihu, velmi
vhodný pro výstavbu rodinných domů.
Rezerva R2 je na ploše orné půdy, ale její třída ochrany je IV.
Za hranicí katastru se nachází les, jehož ochranné pásmo 25m je nutno dodržet.
Z3) Lokalita U Skašova - Bydlení individuální v rodinných domech
Bi 0,6 ha čp 650/2 1 RD
Zástavba této lokality je podmíněna realizovanou výstavbou v obci Dlouhá Lhota.
V opačném případě by tato lokalita neměla urbanistické opodstatnění a nebyla by vhodná pro
realizaci.
Dalšími limity této lokality jsou :
- obslužná komunikace pro objekt Skašova
- dále ochránění významného stromu – dubu letního.
9
Z4) Lokalita Bažantnice Bydlení individuální v rodinných domech
Bi 8 ha cca 40RD
Tato rozvojová plocha již byla v poslední době otevřena pro výstavbu, takže její umístění
a rozšíření v územním plánu má své opodstatnění. Je zde regulativ nižších staveb, aby
výhled do krajiny nebyl příliš porušen.
Z5) Lokalita Čížovky - Bydlení venkovské v individuálních v rodinných domech
BV 1,4 ha 2 RD
Místní část Čížovky dozná též změnu, bude doplněna o malou rozvojovou plochu, kde po
levé straně komunikace do Domousnice budou umístěny nové objekty v počtu maximálně
dvou usedlostí, které budou mít formu klasických statků. Jejich umístění musí respektovat
ochranné pásmo komunikace, které je 15m. Specifické požadavky jsou uvedeny v popisu
lokality v konceptu územního plánu.
Z6) - neobsazeno
Z7 – Bydlení individuální Pfeifer
Bi 1,2 ha cca 2 RD
Touto malou plochou určenou pro bydlení v rodinných domcích se doplní a zokruhuje
současně zastavěné území.
II. C.1. Odůvodnění přijatého řešení:
Vzhledem k současně zastavěnému území obce Petkovy je přijaté řešení nových rozvojových
ploch logickým navázáním na stávající výstavbu.
Urbanistická koncepce vytváří uzavřenou kompozici sídla Návrhovými plochami dotváří
celistvost zastavěného území a kombinuje vhodně jednotlivé funkce územních celků.
Rozvojové plochy pro bydlení navazují východním a západním směrem na centrum obce,
ostatní drobnější plochy jen doplňují stávající zástavbu a nerozšiřují se do ploch
zemědělských.
Posílení dopravní obslužnosti objektu Skašov je řešeno novou komunikací, která bude
vybudována ve stopě stávající cesty od Dlouhé Lhoty. V místě významného stromu – dubu
letního bude její trasa odkloněna tak, aby nebyl vegetační prostor stromu narušen.
Cyklistické trasy a hlavní pěší cesty budou vedeny těmito komunikacemi.
10
Popis Občanské vybavenosti
Síť občanské vybavenosti je obecně ovlivněna umístěním obce, její velikostí,
rozložením zástavby a okolní sídelní strukturou. Základní občanská vybavenost je
v Petkovech dostačující. V místní části Čížovkách vzhledem k malému počtu obyvatel
občanská vybavenost není. Zdejší obyvatelé využívají občanskou vybavenost
v Domousnicích. Za vyšší a specifickou vybaveností dojíždějí obyvatelé především do
Dolního Bousova a do Mladé Boleslavi.
a) školství
Mateřská škola je nejbližší v Dlouhé Lhotě. Z Petkov je docházková vzdálenost 2 km,
z Čížovek 3 km.
Základní škola 1. – 9. třída je v Březně, všechny ostatní druhy škol ( zvláštní, střední,
umělecké) jsou v Mladé Boleslavi. Vzdálenost je 15 km z Petkov i z Čížovek.
b) Zdravotní péče
Základní zdravotní péče je zajišťována v Březně.
Praktický lékař a stomatolog ordinuje denně, pediatr 2 x týdně.
Ostatní dny jsou ordinace k dispozici v Mladé Boleslavi. Tam je též dostupná zdravotní
péče na specializovaných odděleních.
c) kultura a společenský život
Přestože je obec Petkovy malá, žije bohatým kulturním a společenským životem.
V provozu je knihovna v objektu Obecního úřadu. Zdejší společenský sál slouží i k pořádání
plesů a různých tradičních setkání. Oblíbené jsou sjezdy rodáků, které se uskutečňují vždy po
5 letech. První se uskutečnil v roce 1971. Hasičské a sokolské bály, stejně tak jako
ochotnické divadlo, bývaly tradiční zábavy již před válkou. Hasičský sbor byl založen v roce
1911, a dodnes je hlavním organizátorem plesů a zábav ve vsi. Má asi 50 členů. Pořádají se
taneční zábavy, maškarní plesy a v bývalé hasičské klubovně na přírodním parketu diskotéky
pro mladé. Dále zde působí střelecký kroužek a Rybářské sdružení.
Sál společenského domu bývá pronajímán různým společenským organizacím. Celkem
bývá v Petkovech asi 7 kulturních akcí za rok : pomlázková zábava o velikonocích, pouťová
zábava v červenci, posvícenská zábava v září. V létě bývají již výše zmíněné diskotéky venku,
dále Silvestrovská zábava, dětský karneval a 1 x – 2x ročně jsou pořádány plesy.
Vybavení Sboru dobrovolných hasičů je kromě kompletně vybavené hasičské zbrojnice
auto 805 a 2 ks PS 8 a 12.
Dle kroniky, kterou vede paní Smutná, zde působí ještě pobočka ČSČK, založená roku
1959.
Paní Smutná převzala kroniku od pana Miloslava Richtera. Předtím býval kronikářem
pan František Klapač a pan Riedl. Pan Smutný je kronikářem Sboru hasičů.
Nejbližší divadlo je v Mladé Boleslavi, nejbližší stálé kino v Dolním Bousově.
d) Restaurační a společné stravování
Hostinec zvaný „ U Rámusáka“ má kapacitu 40 – 50 míst ve výčepu a 100 míst v sále.
Výčep má v nájmu paní Kloučková. V hostinci se nevaří. Nejbližší hostinec s vařením je
v Sukoradech, kam je z Petkov 4 km a z Čížovek 5 km. V Čížovkách v dnešní době hostinec
není, i když tu bývával a pořádaly se tu i plesy. Vzdálenost k nejbižší restauraci do Petkov je
odsud 1 km. Restaurace s vařením je i v Židněvsi, která je vzdálena 6 km.
Nejbližší ubytování je v Sukoradech, kam je z Petkov 4 km a z Čížovek 5 km.
11
Další občasné pohostinství v katastrálním území je na tanečním parketu v přírodě.
V nájmu ho má p. Tůma, Sochr, Boháč.
e) sport a rekreace
V Petkovech a v Čížovkách je celkem 19 rekreačních objektů – chalup. Kromě této
individuální rekreace mají Petkovy jedno fotbalové hřiště při cestě do Řitonic a jedno
volejbalové hřiště při cestě do Skašova.
f) Turistika, památky a příroda
Turistické ubytovny v obci nejsou. Nejbližší ubytování je v Sukoradech, další možnosti
ubytování jsou v Mladé Boleslavi. Cestovní kancelář je též nejblíže v Mladé Boleslavi.
Památka je v katastrálním území jediná , a to sýpka v areálu statku na Skašově. Autoservis je
v Sukoradech, vzdálených 5 km.
g) Maloobchod
V obci je jeden obchod se smíšeným zbožím. Majitelem je obec Petkovy, v nájmu ho
má pí Zímová Dana a jsou zde zaměstnáni 2 pracovníci.
Větší síť obchodů je v okolních obcích a městech : v Dolním Bousově, Domousicích a
v Březně.
Nejbližší prodejna stavebnin a prodejna paliv je v Dolním Bousově, vzdáleném 6 km
od Petkov a 7 km od Čížovek.
Výkup ovoce a zeleniny je nejbližší v Židněvsi ( též 7 a 6 km vzdálené ).
Distribuce propan-butanu je zajištěna 1 x za 14 dní v Petkovech. Zajišťuje ji plynárna
Mladá Boleslav. Do Čížovek se plyn nedováží.
h) Služby, řemesla
Služby a řemesla jsou zastoupeny v Petkovech minimálně, v Čížovkách vůbec. Viz
tabulka.
i) Administrativní a veřejné služby
Kromě Obecního úřadu jsou všechna další zařízení státní správy mimo obec. Stavební
úřad je v Dolním Bousově, finanční a živnostenský úřad v Mladé Boleslavi, pošta v Bousově.
Nejbližší banka je též v Mladé Boleslavi. Všechny údaje jsou v následující přehledné tabulce.
Nejbližší filiálka spořitelny je v Dlouhé Lhotě, banka a pohřební ústav OMEGA v Mladé
Boleslavi. Soukromé pohřební služby zajišťuje v Sobotce i pí Krejčíková. Hřbitov je vzdálen
jen 1 km – v Řitonicích.
Veřejná telefonní stanice je v Petkovech 1.
12
TABULKA DNEŠNÍHO STAVU ZAŘÍZENÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A SLUŽEB
název
a
b
c
d
e
f
h
i
j
Mateřská škola
Základní škola
Ostatní školy
Zdravotní péče
Specializovaná zdr. péče
Kino
Knihovna
Kulturní sál
Divadlo stálé
kostel
Společenské organizace
restaurace
Česká spořitelna
Banka
Ubytovací zařízení
maloobchod
Elektrikářské práce
Zednické práce
+ existuje
- chybí
_
_
_
_
_
_
1
1
+
_
2
1
_
1
Kovorytectví
Autodoprava nákladní
k
hřbitov
Veřejná telefonní stanice
Obecní úřad
Stavební úřad
pošta
Peněžní služby
1
1
1
+
_
_
_
Popis, spádově
Nejbližší Dlouhá Lhota
Březno
Mladá Boleslav
Březno
Mladá Boleslav
Dolní Bousov
Petkovy
Petkovy
Mladá Boleslav
Domousnice
ČČK, Sbor dobrovolných hasičů
150 míst
Dlouhá Lhota
Mladá Boleslav
Sukorady
Potraviny, smíšené zboží
P. Tůma + 1 pracovník
p. Bitman
p. Pastorek
p. Herčík
p. Křovina + 1 pracovník
Řitonice
Petkovy
Petkovy
Dolní Bousov
Dolní Bousov
Dlouhá Lhota
Územní plán prověřuje a v území vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků
z veřejných rozpočtů na změny v území.
Co se týče veřejné infrastruktury, kromě sítí a komunikace ke Skašovu se nebude v obci
z veřejných prostředků v oblasti občanské vybavenosti nic nového budovat. Co se týče
rekonstrukce stávající vybavenosti – je výše popsáno v článku plochy přestavby.
Ve všech rozvojových lokalitách je v regulativech uvedeno přípustné využití – obchod,
služby. Bude se jednat o občanskou vybavenost v oblasti komerční, která bude v závislosti na
poptávce a nabídce doplňovat stávající možnosti v sídle.
13
Tyto funkce však nesmí porušit životní prostředí a klidový charakter ploch pro bydlení.
C2) Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury
DOPRAVA
SILNIČNÍ SÍŤ
Základní silniční síť v řešeném území je tvořena silnicemi II/280 a III/27939,
vedenými přibližně ve směru východ – západ. Její hustota a kapacita vyhovuje
předpokládané výhledové intenzitě silniční dopravy. Trasy silnic jsou v území
stabilizovány.
LINKOVÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
V řešeném území jsou celkem dvě zastávky (Petkovy a Petkovy, Čížovky). Převažující území
obce je v docházkové vzdálenosti 400m (5 minut chůze).
DOPRAVA V KLIDU
Odstavení vozidel
Odstavení vozidel obyvatel bydlících v rodinných domech je řešeno v objektech RD nebo
na vlastních pozemcích u původní i nově navržené zástavby. Bytové domy v obci nejsou.
Parkování vozidel
Na veřejných plochách u občanské vybavenosti budou vyznačeny parkovací místa.
Hlavní pěší trasy:
1) Podél silnice III/27939
2) Propojení autobusová zastávka-náves, pěší trasa je vedena v profilu zklidněné
komunikace.
3) Propojení autobusová zastávka- nové obytné lokality - částečně v profilu zklidněné
komunikace.
4) Propojení Petkovy - Čížovky
CYKLISTICKÁ DOPRAVA
K vyhlášené regionální cyklotrase č.8147 se přidávají místní cyklostezky, které vedou
jednak po místních komunikacích, kde je doprava na přijatelné hranici a dále lze pro
sportovní cyklistiku používat všechny cesty včetně cest hlinitopísčitých které vedou parkem
Čížovky a okolními polnostmi.
Zásobování vodou
V obci je nedostatečně řešené zásobování vodou, v provozu je jen jeden místní vodovodní řad
z vodojemu u obchodu – bez ochranného pásma a s vodou nízké kvality mající nadměrné
množství dusičňanů.. Proto bylo v územním plánu navrženo napojení na skupinový vodovod
Mladá Boleslav východ , kde v obci Dlouhá Lhota je pro připojení Petkov a Řitonic
14
dostatečná kapacita. Do vybudování těchto rozvodných řadů budou obyvatelé Petkov
zásobováni z vlastních studní.
Podmínkou vybudování řadů je trasa volně přístupná na pozemcích obce. Z tohoto důvodu je výstavba
nových lokalit podmíněna zpracováním Územních studií, kde budou jednotlivé trasy inženýrských sítí
navrženy a prohlášeny za veřejně prospěšné stavby.
Ochranná pásma
Nutno zachovat ochranné pásmo dle ČSN 73 6005.
Ochranné pásmo vodovodního potrubí je 2 m od osy potrubí na obě strany, pásmo hygienické ochrany
by se v případě napojení na skupinový vodovod Mladá Boleslav nemuselo vyhlašovat.
V k.ú. Petkovy VaK Mladá Boleslav a.s. neprovozuje ani nevlastní žádné vodohospodářská
zařízení ani vodní díla. V r. 2004 bylo a.s.VaK vydáno pro obec Petkovy kladné vyjádření k
územnímu řízení na umístění stavby vodovodu včetně VDJ o obsahu 60m3 a připojením sítě
na Skupinový vodovod Mladá Boleslav - východní skupina. V roce 2005 bylo vydáno územní
rozhodnutí na tuto stavbu, v roce 2007 prodloužena jeho platnost. Vzhledem k navrženému
rozvoji obce Petkovy a k odsouhlasenému připojení obce Řitonice ( předpoklad 200 obyvatel)
na budoucí vodovod musí být akumulace navrženého VDJ Petkovy zvětšena.
Konkrétní posouzení tlakových a akumulačních poměrů na koncové větvi skupinového vodovodu
Mladá Boleslav s celkovou situací a výškovými poměry v Petkovech bude předmětem dalšího stupně
projektové dokumentace.
Kanalizace
V současné době v obci neexistuje systematická kanalizační síť, ani čistírna odpadních vod.
Odpadní vody jsou sváděny do jímek a septiků u jednotlivých domů a dále řešeny vyvážením
na pole.
Zdůvodnění navrženého řešení:
V územním plánu je navrženo napojení nové i stávající výstavby na trubní síť oddílné splaškové
kanalizace a odvedení odpadních vod do plánované čistírny odpadních vod v Dlouhé Lhotě.
Vzhledem ke konfiguraci terénu je možné vybudovat toto odvádění odpadních vod směrem
západním k obci Dlouhá Lhota gravitačně. Trasy budou určeny v Územní studii, kde bude
navrženo zastavovací schéma , systém komunikací a vedení inženýrských sítí.
Zásobování elektrickou energií
Základní energetická koncepce
Energetická struktura obce se bude dále vyvíjet. Její vývoj bude záviset na mnoha faktorech.
Hlavními faktory bude dosažitelnost energie a její cenová dostupnost. Lze předpokládat,že
jednotlivé druhy energií budou mít následující vývoj.
03.4 Elektrická energie
Elektřina bude pokrývat jak technologickou spotřebu, tak ohřev TUV a také vytápění RD.
Výhledový podíl jednotlivých funkcí na celku je uveden v bilanci energií. Vytápění elektrickou energií
se zde bude rozvíjet. Přesto, že to bude výhledově jedna z nejdražších energií. Bude sloužit pro
vytápění v kombinaci se spalováním dřeva.
Stanovit výhledovou cenu elektrické energie je velmi obtížné, přesto, že je to jedna z energií
vyráběných v Česku. Zde, stejně jako u ostatních energií je jisté, že jejich ceny budou mít rostoucí
tendenci.
Zemní plyn
Nejbližší VTL plynovod je Vtl přípojka pro Dolní Bousov, která je od obce vzdálená cca 5
km. V obci není žádný potenciální odběr, který by se podílel na plynofikaci obce, proto je
zde plynofikace nereálná.
15
Ostatní energie
Pevná paliva - postupný útlum jejich využití, ponecháno pouze spalování koksu. Spalování hnědého
uhlí na konci návrhového období nelze v obci vyloučit .
Zkapalněný plyn - rozvoj užití tohoto media bude vzhledem k cenovým relacím velmi omezený.
Topné oleje – rovněž jejich využití bude stejné jako u zkapalněného plynu.
Obnovitelné druhy - postupný rozvoj jejich užití, zvláště spalování odpadového dříví, ale i využití
geotermální a sluneční energie.
Využití biopaliv – na polích je vhodné pěstovat potraviny, nikoliv však paliva pro výrobu tepelné
energie.
Spoje
Rozvoj telekomunikací a radiokomunikací do sebe zahrnuje poskytování stále více služeb.
Jako vysokorychlostní internet, doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální
televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby UMTS ( univerzální mobilní telekomunikační
systém ). Všechny tyto rozvojové aktivity jsou prováděny mimo řešené území. Jejich využití
v řešeném území bude zvyšovat informovanost a komunikovatelnost obyvatel Petkov.
II. c).3 Ochrana a rozvoj přírodních hodnot území
II. c). 3.1 Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních podmínek území
Přírodní podmínky
Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak
pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky
klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické a fytogeografické.
Klimatické podmínky
Podnebí v zájmovém území je teplé, s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně
teplou, suchou až velmi suchou zimou. Trvání sněhové pokrývky je velmi krátké.
Dlouhodobý teplotní průměr oblasti činí 8,2 °C, průměrný srážkový úhrn 550 mm. Teplotní a
vlhkostní rozdíly jsou dány podložím, expozicí a sklonem terénu; mikroklima na severní
straně svahů a v zastíněných údolních nivách je chladnější než na svazích s jižní expozicí a
v plošinné části. Území je vystaveno převládajícímu západnímu proudění.
Geomorfologické podmínky
Zájmové území spadá do oblasti Severočeské křídové tabule, celku Jičínská pahorkatina,
podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Mladoboleslavská kotlina.
Mladoboleslavská kotlina představuje plochou strukturně denudační sníženinu při s. úpatí
Chloumeckého hřbetu na svrchnoturonských až koniackých slínovcích a vápnitých jílovcích,
méně na středoturonských vápnitých pískovcích (na Z), s rozsáhlými kryopedimenty,
odlehlíky a středopleistocenními terasami a širokými nivami mělkých, rozevřených údolí
Klenice, Kněžmostky a jejich přítoků.; význ. bod Čihadlo 251 m; oblast nepatrně zalesněná
dubovými, méně smrkovými a borovými porosty.
Morfologicky se jedná o střídavě zvlněný terén - plošinná jihovýchodní část území na návrší
nad obcí Petkovy je na rozvodnici dvou bezejmenných přítoků; severozápadní část území se
uklání směrem severním a západním, zde jsou kaskádovitě umístěny rybníčky v mělkém
úpadu. Jižní část se uklání směrem k Čížovkám, kde v mělkém úpadu protéká Křešovský
potok. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 222 do 281 m. Nejvyšší kóta je na
rozvodnici v lesním porostu U Skašova, nejnižší kóta je v místě, kde Křešovský potok opouští
řešené území.
16
Geologické podmínky
Skalní podloží je v zájmovém území tvořeno souvrstvím křídových hornin (turon - coniak),
které je charakteristické převahou pelitů (střídání slínovců, vápnitých a křemitých jílovců).
V řešeném území se okrajově vyskytuje coniak březenského souvrství - vápnité jílovce
s podřadnými polohami vápnitých, křemitých a křemenných pískovců; dále coniak teplického
souvrství rohatecké vrstvy - silicifikované jílovce a slínovce. Část plochy zaujímá coniak svrchní turon, teplické souvrství - jílovce, slínovce, příp. prachovce.
V důsledku snížené a nestejnoměrné odolnosti hornin vzniká relativně členitý povrch reliéfů
skalního podloží ve formě dílčích elevací a terénních depresí. Deprese byly při modelaci
terénu v kvartéru vyplněny mocnějšími polohami zvětralin, zejména fluviálními písčitými
štěrky risského a günzského stáří (původní trasa řeky Jizery).
Pedologické podmínky
Posuzovanou část území tvoří převážně oglejené půdy, jejichž znakem je periodické
převlhčování, především v jarním období. Tyto půdy jsou většinou odvodněny systematickou
drenáží a pro zemědělské využití mají tak přijatelnější vodní režim. V nivě Křenického potoka
se vyskytují nivní a lužní půdy. Na svazích a plošinách nad obcí Petkovy se pak vyskytují
půdy na štěropíscích a píscích (arenického typu). Ostrůvkovitě se vyskytují černozemě a
rendziny.
Hydrologické podmínky
Řešené území spadá do širšího povodí Jizery, resp. povodí Klenice, do dílčích povodí
Křešovského potoka (ČHP 1-05-02-096) se soustavou rybníku Křešovský, Baba (Obecní),
Pilský a dalších malých bezejmenných; Petkovského potoka (ČHP 1-05-02-093) s rybníkem
Obecním v Petkovech; bezejmenné vodoteče od Skašova se soustavou malých rybníčků (ČHP
1-05-02-097/1). Vodoteče nemají vymezené záplavové území. Křešovský potok je
významným vodním tokem. V řešeném území se dále vyskytují mokřady a drobné vodní
plochy vzniklé v terénních depresích bývalých písníků.
Dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště Kosmonosy, je převážná část
zemědělské půdy odvodněna systematickou drenáží. Odvodnění bylo realizováno v roce 1928
- 1931, 1973. Od drenážního systému neexistují žádné archivní podklady.
Celé zájmové území spadá do PHO III. stupně Jizery jako vodárenského toku. Jako zdroj
pitné vody pro lokální vodovod slouží dvě studně situované v centrální části obce a domovní
studně u jednotlivých objektů v obci. Zájmové území není součástí vyhlášené chráněné
oblasti přirozené akumulace vod.
Biogeografie a fytocenologie
Území je součástí Mladoboleslavského bioreginu. Bioregion zahrnuje východní část Jizerské
tabule a jižní část Turnovské pahorkatiny. Typická část bioregionu je tvořena slínovcovou
pahorkatinou s těžkými jílovitými půdami a poměrně teplým, vlhkým klimatem a tomu
odpovídajícími zvláštními biocenózami. Dominuje 2. bukovo-dubový vegetační stupeň
s dubohabrovými háji a teplomilnými doubravami, potočními luhy a bažinnými olšinami i
slatinami. Nereprezentativní část je tvořena vyššími štěrkopískovými terasami s acidofilními
doubravami, místy s borovicí. Typická výška území je 210 - 270 m n.m.
Recentně převažují pole, relativně hojně jsou zastoupeny vlhké louky, slatiny a větší
komplexy lesů, převážně nepůvodních borových, ale často i dubohabrových a dubových.
V lesích se nachází vzácnější teplomilná flóra i fauna. Význam mají i rybníky s navazujícími
mokřady a s hnízdišti vodního ptactva.
Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představue v zájmovém
území potenciální přirozenou vegetaci mozaika dubohabřin (Melampyro nemorosi–
Carpinetum), na kyselých štěrkopískových terasách borové doubravy (Pino-Quercetum).
17
Podél vodních toků jsou typické nivy se střemchovou jaseninou (Pruno-Fraxinetum).
Přirozené bezlesí chybí.
Ochrana přírody - zvláště chráněná území přírody
V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území přírody (dle zák. č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v kategoriích národní park, chráněná krajinná
oblast, národní přírodní rezervace a národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní
památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma).
V souladu s ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb., lze vyloučit významný vliv předložené
koncepce, samostatně i ve spojení s jinými, na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
Obecná ochrana přírody a krajiny
V řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny:
Přírodní park Čížovky - vyhlášen Nařízením OÚ Mladá Boleslav v r. 1998. Jedná se výsek
typické české krajiny v mělkém údolí Křešovského potoka s rybniční soustavou a osadou
Čížovky a mírné návrší lemující toto údolí. Potok a rybníky jsou doprovázeny přirozenými
lučními porosty, lučními a rákosinovými mokřady, nelesní zelení a zbytky starých ovocných
sadů. Vyskytuje se zde řada méně běžných, vzácných nebo ohrožených druhů rostlin a
živočichů.
Okrajové partie přírodního parku jsou tvořeny lesy a poli a mají nižší diverzitu než střední
část lokality v okolí Křešovského potoka. Jsou tu zachovány druhy a společenstva indikující
tradiční starý typ krajiny s tradičním managementem, se zachovalými relativně oligotrofními
tj. nepřehnojovanými stanovišti.
Významné druhy rostlin: rdest světlý, šejdračka bahenní, kapradiník bažinný, ostřice
latnatá, ostřice pašáchor, zeměžluč lékařská, pcháč (kříženec), svízel severní, kozlík
dvoudomý, koromáč olešníkovitý, pelyněk ladní, hvozdík kartouzek, ostřice horská, vikev
kašubská, smldník olešníkovitý.
Významné druhy ptáků: ledňáček říční (hnízdění), kolonie břehule říční v nedaleké
pískovně, ťuhýk obecný, konipas bílý, konipas horský, strakapoud velký, strakapoud malý,
bramboříček hnědý, pěnice černohlavá, p. slavíková, rákosník proužkovaný, r. obecný, lyska
černá.
Ve mlýně pod hrází rybníka kolonie netopýrů.
V přírodním parku Čížovky je umístěna rozvojová lokalita Z5 "Čížovky", ve vyjímečné
osadě sestávající z historických venkovských stavení, proto i rozvojová plocha bude mít
specifické požadavky na regulativy zastavění. Umístěny budou maximálně dvě usedlosti ve
formě klasických statků.
Významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné
části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability.
Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich
stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,
odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu
ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou v případě řešeného území lesy, vodní
toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném
znění. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují.
VKP ze zákona jsou řešením územního plánu respektovány.
Památný strom - dub letní u místní komunikace Dlouhá Lhota - Skašov. Při výstavbě
rozvojové lokality Z3 "U Skašova" nutno ochránit veškerou vzrostlou zeleň, zejména
18
památný dub, liniovou zeleň podél místní komunikace a remízek při severním okraji lokality .
Jedná se o interakční prvky, které jsou součástí územního systému ekologické stability.
V řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny (bez stanovené
legislativní ochrany):
Přírodní a přírodě blízké biotopy - pcháčové, ostřicové, vlhá tužebníková lada podél vodotečí
(v nivě Křešovického potoka, Petkovického potoka a bezejmenných vodotečí u Skašova) a
kostřavové louky na svazích a v sadech, potoční a údolní jasanovo-olšové luhy a mokřadní
křoviny v písníku při severovním okraji obce a vysoké mezofilní křoviny podél cest a na
hranách agrárních teras.
V případě rozvojové lokality Z7 "Pfeifer" je lokalita je vymezena parc.č. 1761 (TTP),
navazuje na mokřad a rybníčky při severním okraji obce, které vznikly pravděpodobně
v písníku po těžbě písku. Vzhledem k možnému výskytu zvláště chráněných druhů živočichů
(obojživelníků a ptáků) bude nutné nejpozději k územnímu řízení doložit biologické
hodnocení lokality a respektovat závěry, které vyplynou z hodnocení, vč. podmínek orgánu
ochrany přírody a krajiny. Z důvodu zachování přírodního prvku v obci bude nutné zástavbu
směřovat podél komunikací při západním a severním okraji, zahrady směrem k mořadu.
Liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě.
II. c). 3.2 Koncepce uspořádání krajiny
Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití
Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území
z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a
potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy
s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území.
Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a
utváření krajiny na:

(NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních
prvků (vymezená lokální biocentra); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené
nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků
systému ekologické stability ap; vyjímečně pozemky související dopravní a technické
infrastruktury;

(NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně
intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky
zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství
a pozemky související dopravní a technické infrastruktury;

(W) plochy vodní a vodohospodářské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních
toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití;

(NL) plochy lesní - zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky
staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury. Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek
využití pozemků pro les;

(NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla přírodní plochy,
pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně
19
pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití.
Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě
blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné
formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy
v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z zemědělská, l - lesní, r - rekreační nepobytová, c - rekreační pobytová, s - sportovní, k kulturněhistorická ap.
Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky
pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití - viz. kap. f), které jsou
prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.
Podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat,
a to při realizaci návrhu územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků,
liniové doprovodné zeleně komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch
nelesní zeleně s přírodní funkcí. Rodová a druhová skladba zeleně musí vycházet z původních
rostlinných společenstev.
V řešeném území by měla být cílovými společenstvy společenstva lesní v lokalitách
stávajících lesních porostů, lužní (údolní jasanové olšiny, louky, vodní a mokřadní
společenstva) v nivě Křešovického potoka a v okolí rybniční soustavy, zatímco v intenzivně
využívané zemědělské krajině se jako nejvhodnější jeví směs lučních společenstev s víceméně
rozvolněnými porosty keřů a stanovištně vhodných lesních dřevin (v optimálním případě je
vhodné doprovodnou keřovou a stromovou zeleň vysazovat v ucelených liniích a skupinách
tak, aby umožňovala co nejekonomičtější údržbu luk a zároveň vytvářela refugia pro co
největší množství živočichů).
Doporučeny jsou následující dřeviny:
střemchová jasenina - dub letní, jasan ztepilý, javor babyka, olše lepkavá, lípa srdčitá, javor
klen, méně vrba bílá, vrba křehká; z keřů krušina olšová, střemcha hroznovitá, třešeň ptačí,
brslen evropský, líska obecná, hloh ....
dubohabrové háje - dub zimní, habr obecný, hrušeň obecná, javor babyka, javor mléč, jeřáb
břek, třešeň ptačí, jilm habrolistý, lípa srdčitá, brslen evropský, hloh jednosemenný, líska
obecná, slivoň trnka, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, svída krvavá, zimolez pýřitý, růže
šípková ...
borové doubravy - bříza bělokorá, dub letní i zimní, jeřáb ptačí, borovice lesní, vrba jíva ...
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
ÚP Petkovy závazně vymezuje prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) a to
na regionální a lokální úrovni. Systém tvoří skladebné prvky - biocentra, biokoridory a na
lokální úrovni též interakční prvky.
Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně
rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků funkčních
a navržených k založení. Prvky navržené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření
nestavební povahy (VPO).
20
Návrh ÚSES - širší vztahy
Koncepce ÚSES vychází jednak ze zpracovaného "Generelu místního územního systému
ekologické stability pro k.ú. Bechov, Březno (část), Dlouhá Lhota, Dolní Bousov,
Domousnice, Horní Bousov, Lhotky (část), Petkovy, Rabakov, Rohatsko, Řitonice, Veselice,
Vlčí Pole (Greenteam FOREST Management Service, spol.s.r.o., Praha, 1994) a jednak ze
sjednoceného okresního generelu ÚSES (OG ÚSES) Mladá Boleslav, který na území okresu
sjednocuje lokální generely zpracované v letech 1992–1997 s poslední verzí nadregionálního
a regionálního ÚSES v jednotné grafické, textové a tabulkové podobě (Ing. Morávková
11/2001).
Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny
podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Místní systém
ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především:
a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability,
b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů
zastoupených na zpracovávaném území,
c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde
byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD,
d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území
při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému
ekologické stability.
Nadregionální skladebné části ÚSES se v zájmovém území nevyskytují. Základní kostru
ÚSES tvoří regionální biokoridor RK 689 (RBK 19) "Nová Telib - Křižánek", který propojuje
regionální biocentra mimo zájmové území. Regionální biokoridor je složený, v němž jsou v
ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena lokální biocentra (LBC 230). Regionální
systém je doplněn systémem lokálním.
Minimální šířka regionálního biokoridoru odpovídá příslušného typu, pro luční a
kombinovaná společenstva je to 50 m.
Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního
biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20m (společenstvo luční). Pro
společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80
m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů
biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině.
Skladebné části ÚSES
Regionální biokoridor
RBK 19 "Nová Telib - Křižánek"
Složený regionální biokoridor vedený částečně po severním úbočí Chloumeckého hřbetu
lesním komplexem Křemenice, dále komplexem lesů mezi obcemi Petkovy a Řitonicemi a
komplexem lesů Křižánek. Biokoridor křižuje údolní nivu Křešovského potoka u Čížovek a
nivu Řitonického potoka jižně obce Řitonice. V lokalitě Křemenice převažují acidofilní
doubravy, v lese mezi Petkovy a Řitonicemi jsou polokulturní středně stabilní porosty
s převahou borovice lesní.
Návrh opatření: v nefunkčních částech zvýšit podíl stanovištně odpovídajících listnatých
dřevin a doplnit biokoridor na min. parametry v polní trati.
21
Lokální biocentra
LBC 183 "U černého rybníka"
Lesní porosty při okraji velkého lesního komplexu západně od osady Svobodín, severní až
západní mírné svahy, mírně zvlněný terén. Dvouetážové dubové porosty s příměsí habru, lípy,
osiky a břízy, původně pařeziny, v posledních letech převod na borové porosty. Stáří 20-130
let.
Návrh opatření: dle LHP, cílová skladba - dub 6, habr 2, lípa 1, bříza 1.
LBC 184 "Svobodín - střed"
Navržené lokální biocentrum v lesním komplexu jižně od Svobodína, borové porosty
v různém stadiu obnovy. Hranice biocentra jsou vedeny po hranicích jednotek prostorového
rozdělení lesa. Převažuje borovice lesní, stáří od 20 do 120 let.
Návrh opatření: dle LHP, v obnovním cíli zvýšit podíl stanovištně vhodných listnatých
dřevin, výchovnými zásahy zvýšit podíl listnatých dřevin.
LBC 229 "Křešovský rybník"
Rybník napájený Křešovským potokem, hráz porostlá dřevinami, litorální pásmo, břehové
porosty křovin a stromů, na břehové porosty navazují sečené vlhké louky. Vodní avifauna.
Jednoznačně vymezené biocentrum, hranice vedeny převážně po parcelních hranicích. Lužní
porost, vodní ptactvo - lyska černá, labuť velká, potápka roháč, polák velký, volavka
popelavá, ledňáček říční, slípka zelenonohá, konipas bílý.
Návrh opatření: omezení hnojení luk, počet sečí max. dvě za rok.
LBC 230 "Čížovky"
Biocentrum tvoří okolí potoka s rybniční soustavou u osady Čížovky. Tyto partie mají
vysokou diverzitu jak druhovou tak i strukturní. Jsou tu zachovány druhy i společenstva
indikující tradiční starý typ krajiny s tradičním managementem, se zachovalými relativně
oligotrofními t.j. nepřehnojovanými stanovišti. Hnízdiště ptactva, kolonie netopýrů. Vzácné a
chráněné druhy rostlin i živočichů.
Návrh opatření: kosení, pasení, nehnojit, zabezpečit ustálený stav hladiny rybníka, neletnit.
Vysekávat část rákosin.
LBC 234 "Rousínov"
Dvouetážový dubohabrový porost, stáří 83-131 let, stanovištně vhodný porost. Jednoznačně
vymezené lokální biocentrum, hranice jsou vedeny po hranicích prostorového rozdělení lesa.
V porostu převažuje borovice lesní, dub zimní, vtroušeně bříza, smrk, modřín, vrba jíva.
Návrh opatření: dle lesního hospodářského plánu, při obnově zachovat stanovištně vhodnou
dřevinnou skladbu.
22
Lokální biokoridory:
LBK 158 "Svobodínská cesta I"
Lesní porost při okraji lesního komplexu nad železniční tratí a údolí Klenice. Převažují
smíšené porosty různého stáří se středním stupněm stability. Jedná se převážně o dubové
porosty s příměsí habru, lípy, osiky a břízy, dále borovice lesní, smrk ztepilý.
Návrh opatření: v obnovním cíli nutno zvýšit podíl původních listnatých dřevin (DB, HB, LP,
JVK).
LBK 159 "Spáleniště"
Lokální biokoridor procházející středem lesního komplexu jižně od osady Svobodín.
Biokoridor prochází podél lesní cesty. Převažují borové a smíšené porosty různého stáří se
středním stupněm stability. V porostu převažuje borovice lesní, v příměsi smrk, modřín, dub
červený, bříza bělokorá.
JVK).
LBK 160 "U formanské cesty"
Lokální biokoridor procházející středem lesního komplexu jižně od osady Svobodín.
Biokoridor prochází podél lesní cesty. Převažují borové a smíšené porosty různého stáří se
středním stupněm stability. V porostu převažuje borovice lesní, v příměsi smrk, modřín, bříza
bělokorá, vrba jíva.
JVK).
LBK 186 „Křešovský potok - Pod příčnou cestou“
Regulovaný vodní tok v polích cca 2,5 - 3 m hluboký, v koruně 3-5 m široký, květnatý,
mezofilní, mírně až silně zruderalizovaný trávník, rákosiny, tužebníková lada, pcháčové
louky. Hnízdní výskyt pěvců vázaných na společenstva rákosin (rákosník zpěvný,
bramborníček hnědý, strnad rákosní).
Návrh opatření: revitalizace toku, obnovit břehové porosty a společenstva lemující tekoucí
vody.
LBK 187 "Křešovský potok, Křešovský rybník - Čížovky"
Koryto Křešovského potoka s břehy a blízkým okolím v západní části regulovaný tok
procházející polem, s narušenými břehovými společenstvy. Součástí rybník Baba s břehovými
porosty stromů, křovin a rákosin, na které navazují vlhké kosené louky a zahrady osady
Čížovky.
Návrh opatření: revitalizace toku, obnovit břehové porosty a společenstva lemující tekoucí
vody.
Součástí systému jsou funkční i navržené interakční prvky:
- louky a doprovodné porosty Horního rybníčku u Skašova
- doprovodná zeleň polních cest u Skašova
- doprovodná zeleň místní komunikace mezi Dlouhou Lhotou a Skašovem,
- doprovodná zeleň podél silnice Dlouhá Lhota - Petkovy
23
-
lipová alej u kříže v poli
navržený - liniová zeleň podél komunikace mezi Křešovským rybníkem a obcí Petkovy
Prostupnost krajiny
Cestní síť
Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací.
Tato síť umožňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována, případně
doplněna dalšími cestami v rámci pozemkových úprav (obnova zaniklých cest, zpřístupnění
pozemků). Pro tyto účely je třeba doplnit stávající doprovodnou zeleň tak, aby byly
komunikace více přistíněné zelení.
Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy
Řešeným územím prochází regionální cyklotrasa IV. kategorie č 8147 Lipník - Sobotka
(10,19 km). Trasa je vedena ze Lhotek kolem Křešovského rybníka, obcí Petkovy po
komunikaci III. třídy, dále podél lesa směrem k Rousínovu, pak společně s pěší zeleně
značenou turistickou cestou lesem k Svobodínu. Dobré terénní podmínky dávají další
předpoklady pro vedení lokálních cyklostezek po místních a účelových komunikacích
(polních i lesních cestách). Cyklostezku mezi Křešovským rybníkem a obcí Petkovy je
doporučeno zastínit výsadbou liniové zeleně (navržený interakční prvek).
Pěší turistické trasy jsou územním plánem stabilizovány. Řešeným územím prochází
zeleně značená turistická trasa Domousnice - Petkovy - Svobodín (osadou Čížovky, obcí
Petkovy směrem k Rousínovu, kde se spojuje s cyklotrasou č. 8147 a vede lesem směrem ke
Svobodínu).
Protierozní ochrana
Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle
potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území.
V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy doprovodné porosty (liniová zeleň) podél
vybrané cestní sítě a drobných vodotečí v poli. V plochách smíšeného nezastavěného území
s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu
území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň, které budou rovněž plnit
funkci protierozní ochrany.
Protipovodňová ochrana
V katastrálním území jsou hlavními recipienty Křešovský potok (ČHP 1-05-02-096) se
soustavou rybníku Křešovský, Baba (Obecní), Pilský a dalších malých bezejmenných;
Petkovský potok (ČHP 1-05-02-093) s rybníkem Obecním v Petkovech; bezejmenná vodoteč
od Skašova se soustavou malých rybníčků (ČHP 1-05-02-097/1). Vodoteče nemají vymezené
záplavové území.
Podél koryt vodních toků je žádoucí zachovat volné nezastavěné území o šíři min. 6m od
břehové čáry na obě strany - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro
účel správy a údržby koryta vodního toku.
24
Rekreace
Obec nepatří mezi tradičně využívané území pro rekreaci. Rekreace se uskutečňuje formou
pobytové krátkodobé rekreace (chalupaření) v sídlech. Zařízení přechodného ubytování se na
území obce zatím nevyskytuje.
V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani
hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f základního textu).
Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a
cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině.
II. c.) 3. 3 Ochrana životního prostředí
Ovzduší
Kvalita ovzduší Mladoboleslavska, okolí Petkovy, je poměrně dobrá, dle hodnocení
prostřednictvím indexu kvality ovzduší (IKO) náleží ke druhé úrovni IKO – vyhovující
(zdravé) ovzduší.
Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I) nejsou na území obce
Petkovy provozovány žádné velké zdroje znečišťování ovzduší. Mezi nejvýznamnější zdroj
znečišťování ovzduší v nejbližším okolí patří Zemědělská a.s. Březno, umístěný v Židněvsi
(amoniak - 14,870 t/rok).
V současné době nejsou na území obou obcí evidovány žádné střední zdroje znečišťování
ovzduší, ani obec neeviduje žádné malé zdroje znečišťování ovzduší. Potřeby tepla pro
bydlení, vybavenost a drobné podnikání jsou pokryty zčásti menšími zdroji a většinou
lokálními zdroji a lokálním vytápěním (paliva pro přímé spalování, propan-butan, elektrická
energie). Značný vliv na kvalitu ovzduší v lokálním měřítku mají domácí topeniště vytápěná
především pevnými palivy. Spalují převážně méně kvalitní paliva a znečišťující látky emitují
do blízkosti dýchací zóny. Spalováním nekvalitního hnědého uhlí za nízkých teplot dochází
např. ke vzniku nemetanových organických látek - olefinů, aldehydů a ketonů. Ovzduší obce
je rovněž v nemalé míře ovlivňováno silniční dopravou z komunikace II/280 (průtah osadou
Čížovky).
Výhled a doporučení:
- na úseku ochrany ovzduší respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze
zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění, nařízení vlády č. 597/2006 sb., o sledování a
vyhodnocování kvality ovzduší,
- u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla
popř. alternativních zdrojů za předpokladu, že to bude technicky možné a ekonomicky
přijatelné (§ 3, odst. 8 zákona),
- jako ekologicky vhodné zdroje energie jsou pro vytápění doporučeny kvalitní paliva
pro přímé spalování, propan-butan, alternativní zdroje (sluneční energie a energie
větru),
- obec není plynofikována, ze strany obce není prozatím z ekonomických důvodů o
plynofikaci zájem.
25
Voda
V obci Petkovy jsou dvě obecní studně, odkud je voda vedena vodovodním řadem směrem
ke statku Skašov. Na tento místní vodovod je ještě napojeno cca šest rodinných domků
v trase. Jedná se pouze o lokální zařízení, které neřeší potřeby rozvoje obce Petkovy. Obec
plánuje výstavbu veřejného vodovodu - bylo již vydáno územní rozhodnutí na vodovodní
přivaděč z obce Dlouhá Lhota a pokračují přípravné práce, resp. v současné době se
zpracovává projektová dokumentace, která navrhuje odpovídající a realizovatelné řešení
zásobování obce pitnou vodou i s ohledem na rozvojové lokality.
V k.ú. petkovy VaK Mladá Boleslav a.s. neprovozuje ani nevlastní žádní vodohospodářská
zařízení ani vodní díla. V r. 2004 bylo naší a.s. vydáno pro obec Petkovy kladné vyjádření k
územnímu řízení na umístění stavby vodovodu včetně VDJ o obsahu 60m3 a připojením sítě
na Skupinový vodovod Mladá Boleslav - východní skupina. V roce 2005 bylo vydáno územní
rozhodnutí na tuto stavbu, v roce 2007 prodoužena jeho platnost. Vzhledem k navrženému
rozvoji obce Petkovy a k odsouhlasenému připojení obce Řitonice ( předpoklad 200 obyvatel)
na budoucí vodovod musí být akumulace navrženého VDJ Petkovy zvětšena.
V obci Petkovy dosud není vybudována kanalizační síť. Je zpracován generel
odkanalizování Petkov ve směru do Dlouhé Lhoty, kde je plánována výstavba čistírny
odpadních vod s kapacitou zajišťující likvidaci splašků i pro území Petkovy. Vzhledem
k tomu, že se jedná o rozsáhlaou a investičně nákladnou akci obou obcí, není zcela jisté, zda
bude kanalizace vybudována do období dokončení rozvojových lokalit. Proto je doporučeno,
aby do doby realizace kanalizčního systému byly splaškové vody shromažďovány
v nepropustných jímkách na vyvážení a likvidovány na nejbližší ČOV (Březno u Mladé
Boleslavi).
Odpadové hospodářství
Obec Petkovy vydalo Obecně závaznou vyhlášku č 3/2007 o systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a o poplatku za
komunální odpad, platnou s účinností od 1.1.2008.
Fyzické osoby jsou povinny vytříděné složky komunálního odpadu a zbytkový odpad
odkládat do sběrných nádob a na místa k tomu obcí určená:
a)
b)
c)
d)
papír – sběrné nádoby ….. barvy modré
plasty – sběrné nádoby ….. barvy žluté
sklo – sběrné nádoby ….. barvy zelené
objemný odpad – velkoobjemové kontejnery přistavené na místech a v termínech
stanovených obcí oznámením obecního úřadu
e) nebezpečný odpad – se předává pověřené osobě na místech a v termínech stanovených
obcí oznámením obecního úřadu
f) zbytkový odpad – typizované sběrné nádoby o objemu 110 l nebo 120 l označené
známkou - samolepkou dle ust. čl. 9 odst. 1) této vyhlášky nebo typizované plastové pytle
označené logem pověřené osoby.
V současné době svoz komunálního odpadu zajišťuje firma Compag Mladá Boleslav
s.r.o., odvoz na skládku v Michalovicích. Sběr zbytkového komunálního odpadu zajišťuje
pověřená osoba s frekvencí 1x za 14 dní, 1x za týden nebo kombinovaně (v zimním období 1x
26
za týden, v letním 1x za 14 dní) či 1x měsíčně (pytle). Sběr nebezpečného a objemného
odpadu je zajišťován min. 2 x ročně.
Svozová oblast zahrnuje směsný komunální odpad z vesnické zástavby od cca 242 trvale
žijících obyvatel. Celkem se jedná o cca 60 t TKO ročně. V tomto množství nejsou zahrnuty
odpady z podnikatelské činnosti. Zneškodňování ostatního stavebního odpadu vzniklého při
stavební činnosti fyzických osob, právnických osob a fyzických osob oprávněných k
podnikání si tyto osoby zajistí na své náklady odvoz na skládku k tomu určenou.
Zařízení ke zneškodňování odpadů (skládky, staré zátěže) se v obci nevyskytují.
Přehled původců odpadů působících v zájmové oblasti :
Obec Petkovy - směsný komunální odpad, ostatní a nebezpečné odpady (olej, barva, lepidla,
léky, galvanické články, zařízení s obsahem chlorfluo., elektrotechnický
odpad)
Návrh ÚP nevymezuje plochy, na kterých by bylo přípustné ukládání odpadů. Současná
koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné (přestavbové) plochy.
Radonové riziko
Lidský organizmus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z
půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí
s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika leží obec Petkovy
převážně v oblasti s nízkým radonovým rizikem, okrajově v oblasti se středním radonovým
rizikem (mimo zastavěné části obce) z geologického podloží tj. s objemovou aktivitou 222Rn (
kBq. m-3) :
1. nízké riziko
2. střední riziko
propustnost podloží
nízká
střední
vysoká
< 30
< 20
< 10
30-100
20-70
10-30
Pro zjištění radonového rizika byly použity prognózní mapy radonového rizika Českého
geologického ústavu, ty však nelze použít k určení radonového indexu na konkrétním
stavebním pozemku při umisťování dané stavby s pobytovým prostorem. Pro konkrétní
stavby bude proto dále vyžadováno zjištění, zda se nejedná o pozemek s nízkým radonovým
indexem (§ 94 a příloha č. 11 vyhlášky č. 307/2002 Sb). V případě zjištění nízkého
radonového indexu budou stanovena konkrétní opatření v rozhodnutí o umístění stavby nebo
ve stavebním povolení.
Z hlediska radiační ochrany - Ochranu před nepříznivými účinky ozáření z přírodních
radionuklidů řeší příslušná ustanovení zák.č. 18/1997 Sb.,o mírovém využívání energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) ve znění pozdějších předpisů, a vyhl.č. 307/2002 Sb., o
radiační ochraně, ve znění vyhl. 499/2005 Sb.
Hluk
Největším zdrojem hluku v řešeném území je hluk vyvolaný silniční dopravou, zejména
komunikací II/280.
27
komunikace II/280 - pro účely okresní studie zpracován orientační výpočet hlukové zátěže (na
základě intenzity dopravy z r. 1990 a předpokládané intenzity k r. 2010). Komunikace
komunikace II/280 představuje pro osadu Čížovky lokální zátěž z hlediska hluku a prašnosti
(průjezd obcí). Výhledově se proto plánuje změny trasy komunikace - jedná se o veřejně
prospěšnou stavby VPS D13 - II/280 - úprava trasy mezi Březnem a Čížovkami.
Pro uvažované záměry - v chráněných lokalitách ovlivněných dopravním hlukem musí
být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů daných Nařízením vlády č.
148/2006 Sb: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku
z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní
hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu
chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č.148/2006 Sb.
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a
v chráněném venkovním prostoru - část A
Korekce (dB)
Druh chráněného prostoru
1)
2)
3)
4)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní
-5
0
+5
+15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní
prostor
0
0
+5
+15
0
+5
+10
+20
Korekce uvedené v tabulce se nesčítají
Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce – 10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách,
kde se použije korekce – 5 dB.
Vysvětlivky k tabulce:
1) Použije pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku6), s výjimkou letišť, pozemních komunikací,
nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a
sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.
2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.
3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující
nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4) Použije se v případě staré hlukové zátěže na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti
působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním
prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku,
popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke
zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.
Limity
K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy lze, dle odst. (1) § 11 a
přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních
staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s
hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách:
LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba
LAeq,8h = 50 + 5 – 10 = 45 dB – noční doba
V okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní
komunikace I. a II. třídy), kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad
hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích lze pak uvažovat pro celou denní a
28
noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A
v hodnotách:
LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba
LAeq,8h = 50 + 10 – 10 = 50 dB – noční doba
V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích (stav hlučnosti
působený dopravou na pozemních komunikacích, který v chráněných venkovních prostorech
staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000) lze pro hodnocení
zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB.
V případě umístění lokality Z5 "Čížovky" je nutno respektovat ochranné pásmo
komunikace II/280 a obytné objekty umístit ve vdálenosti min. 15 m od komunikace. Totéž
platíí i pro obytné objekty v lokalitě Z4, kde je nutno respektovat ochanné pásmo komunikace
III. třídy 27939.
Nerostné suroviny
Převážná část řešeného území spadá do území, kde se vyskytují prognózní zásoby
černého uhlí mnichovohradišťské pánve. Území bylo vymezeno pracemi geologů bývalého
Ústředního ústavu geologického v Praze (dnes Český geologický ústav) v rozsahu cca 162
mil. tun prognózních zásob; severní hranice nepřesahuje linii Jizerní Vtelno - Řepov - Dolní
Bousov. Uhelné sloje se nacházejí ve velkých hloubkách pod křídovými sedimenty a pod
relativně mocným podložím svrchní části permokarbonu. Průmyslový význam této pánve
vzhledem k velké hloubce uložení slojí a relativně nevelké a nevyjasněné úklonosti není zatím
jasný.
Kromě prognózního ložiska není v řešeném území evidováno žádné výhradní ložisko,
dobývací prostor, chráněné ložiskové území, které by bylo nutné respektovat. Zároveň se zde
nevyskytují poddolovaná území, tj. území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry
ve smyslu §13, zákona č. 62/1988 Sb., v platném znění. V okrajové části řešeného území v lesním porostu nad prostředním rybníčkem jsou evidována neaktivní sesuvná území. Jsou
to sesuvná území č. 1402 - Svobodín - potenciální sesuv a 1403 Svobodín - potenciální sesuv.
V minulosti se v oblasti těžily písky, o čemž svědčí drobné opuštěné písníky, ty jsou
předmětem ochrany přírody, např. písník s hnízdištěm břehulí v přírodním parku Čížovky
nebo mokřady vzniklé v písníku při severním okraji obce Petkovy s výskytem chráněných
druhů živočichů (obojživelníků a ptáků).
II. d) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
Navrhovaný rozvoj území úměrný demografickým předpokladům nárůstu počtu obyvatel
obce Petkovy v příštích zhruba 15ti letech nepředpokládá nezbytnost posouzení vlivů
navržené urbanistické koncepce na životní prostředí - viz. Koordinované stanovisko
Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 133820/2007/KUSK ze dne 26.9.2007:
Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
- podle ust. § 77a odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném
znění, a v souladu s ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb., lze vyloučit významný vliv předložené
29
koncepce, samostatně i ve spojení s jinými, na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené
příslušnými vládními nařízeními.
Dle zákona č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších
předpisů
- orgán ochrany ZPF požaduje, aby plochy navržené k nezemědělskému využití byly v návrhu ÚP
doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách.
Požadované podklady musí být zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení §
4 zákona a ust. § 3 a 4 vyhl. č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně
ZPF. Na základě takto zpracovaných a předložených podkladů orgán ochrany ZPF vydá své
vyjádření a souhlas příp. nesouhlas s nezemědělským využitím navrhovaných ploch.
- pozn.: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL je podrobně
zpacováno v kapitole II.e) odůvodnění územního plánu.
Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
- ve smyslu § 47 a § 48a odst.b) zákona nemá připomínek k předloženému zadání návrhu územního
plánu obce Petkovy, neboť nepředpokládá zábor lesních pozemků pro rekreaci nebo sportovní využití.
Z předložené dokumentace vyplývá, že v rámci zpracování ÚPD nedojede k poškození nebo ohrožení
lesů v daném katastru.
- pozn.: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL je podrobně
zpacováno v kapitole II.e) odůvodnění územního plánu.
Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
- Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Na základě
předloženého zadání návrhu územního plánu obce Petkovy nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů
zadání návrhu územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Z textové části lze dovodit, že se
bude jednat převážně o rozvoj bydlení a příbuzných ploch.
Z hlediska dalších zákonů : č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší) nemá Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a
zemědělství k zadání návrhu územního plánu obce Petkovy připomínky.
Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Vymezením navrhovaných
rozvojových lokalit dojde v řadě případů k ovlivnění
přírodních hodnot řešeného území:
pozitivní - posílení funkce prvků ÚSES, doplnění a výsadba zeleně
negativní - umístění rozvojové lokality Z5 "Čížovky" v přírodním parku Čížovky, umístění
rozvojové lokality Z7 v přírodě hodnotném území obce Petkovy, kde jsou mokřady a tůňky
s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů; zábor zemědělských půd.
Územní a technická příprava staveb bude podmínkami tohoto návrhu ÚP i navazujících
dokumentací řízena tak, aby negativní vlivy na přírodní prostředí a krajinu byly
minimalizovány na nezbytně nutný rozsah:
- rozvojová plocha Z5 "Čížovky" má specifické požadavky na regulativy zastavění.
Umístěny budou maximálně dvě usedlosti ve formě klasických statků.
- v případě rozvojové lokality Z7 "Pfeifer" bude nutné nejpozději k územnímu řízení
doložit biologické hodnocení lokality a respektovat závěry, které vyplynou
z hodnocení, vč. podmínek orgánu ochrany přírody a krajiny. Z důvodu zachování
přírodního prvku v obci bude nutné zástavbu směřovat podél komunikací při
západním a severním okraji, zahrady směrem k mokřadu.
- celkový rozsah dotčené zemědělské půdy činí 74,5105 ha tj. 21,97 % ze ZPF mimo
zastavěné území. U rozvojových lokalit pro bydlení se rovněž nepočítá s vynětím ZPF
30
v plném rozsahu, neboť je v rámci regulativů počítáno s koeficientem zastavěnosti a
koeficientem zeleně, které musí být při realizaci zástavby dodrženy (velikost parcely,
zastavěnost nových parcel 25-30 % včetně zpevněných ploch, vytvoření přechodové
zóny mezi volnou krajinou a venkovskou zástavbou).
Vliv na hospodářský rozvoj území
Z hlediska hospodářského rozvoje je navrhované řešení přínosem - změna vytvoří
předpoklady pro další ekonomický růst obce a lze předpokládat, že se odrazí příznivě i
v sociální a demografické sféře. Navrhované řešení přispěje i ke zkvalitnění technické
infrastruktury (místní obslužní komunikace, inženýrské sítě, ČOV)
Vliv na soudržnost společenství obyvatel
Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel je navrhované řešení přínosem pro
zkvalitnění obytného a rekreačního prostředí, nepřímo přispěje i k rozvoji místních služeb.
Řešením návrhu ÚP Petkovy při respektování územních limitů a navržených podmínek
nevzniká nebezpečí ohrožení podmínek života budoucích generací, naopak řešení přispívá
k udržitelnému rozvoji území.
II e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na ZPF a PUFL
Jedná se o krajinu harmonickou, kde se střídají lesní porosty se zemědělskou půdou a
vodními plochami rybníků. Zemědělská půda je intenzivně obdělávaná, celková výměra činí
339,0682 ha, tj. 60,54 % celkové plochy, z toho orná půda 296,6208 ha (87,48 %), trvalý
travní porost 22,4887 ha (6,63 %), sady a zahrady 19,9587 ha (5,88 %). Pozemky určené
k plnění funkcí lesa tvoří 180,1289 ha tj. 32,16 % z celkové výměry katastru, vodní plochy
10,1593 ha, tj. 1,81 %. Podkladem jsou úhrnné hodnoty druhů pozemků katastru nemovitostí
pro katastr Petkovy.
druh pozemku
orná půda
zahrada
ovocný sad
trvalý travní porost
celkem
zemědělská
půda
lesní pozemek
vodní plocha
zast.plocha a nádvoří
ostatní plocha
celkem
k.ú. Petkovy
výměra (ha)
296,6208
8,8915
11,0672
22,4887
339,0682
180,1289
10,1593
7,4459
23,2588
560,0611
31
II. e) 1
Zemědělský půdní fond
II. e) 1.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu
Pro hodnocení přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu vycházíme z údajů, které
vyplývají z bonitovaných půdně ekologických jednotek ( BPEJ).
Klimatické podmínky
Pro účely bonitace ZPF byly vyčleněny klimatické regiony (KR), které zahrnují území s
přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Řešené
území spadá do klimatických regionů KR 3 a KR 5 (1.místo kódu BPEJ). Klimatický region
č.3 je charakterizován jako teplý, mírně vlhký; klimatický region č. 5 mírně teplý, mírně
vlhký a mají následující charakteristiky :
KR
suma teplot
nad 10oC
prům.roční
prům.roční
pravděpodob.
teplota
úhrn srážek
suchých vegetač.
o
C
v mm
období %
----------------------------------------------------------------------------------------------------3
2500-2800
(7) 8-9
550-650 (700)
10-20
5
2200-2500
7-8
550-650 (700)
15-30
Půdní podmínky
V řešeném území jsou zastoupeny dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ), což je
účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomickými vlastnostmi.
V kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. číslo.
Skupina půd černozemního charakteru:
HPJ 06 - černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech
(jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s
vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v
profilu (BPEJ 3.06.00)
HPJ 07 - smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě
černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké,
bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované (BPEJ 3.07.00)
Skupina rendzin (pelozemí):
HPJ 20 - pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i
pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně
skeletovité, často i slabě oglejené (BPEJ 3.20.11)
HPJ 21 - půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i
fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech (BPEJ 3.21.10, 5.21.10)
32
HPJ 23 - regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na
zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů,
slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce
nepropustné vrsty a mocnosti překryvu (BPEJ 3.23.12, 5.23.10, 5.23.12)
Skupina oglejených půd:
HPJ 53 - pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech
limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až
těžké, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené (BPEJ
3.53.01, 5.53.01)
HPJ 54 - pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě
pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a
jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní
uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi (BPEJ
5.54.11)
Skupina půd nivních poloh - fluvizemí:
HPJ 59 - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové
poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu (BPEJ 5.59.00)
Skupina půd lužních půd (černic):
HPJ 60 - černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních
uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové
podmínky až mírně vlhčí (BPEJ 3.60.00)
HPJ 61 - Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových
hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení (BPEJ
3.61.00)
Z uvedené podrobné charakteristiky a mapových podkladů vyplývá, že posuzovanou část
území tvoří převážně oglejené půdy, jejichž znakem je periodické převlhčování, především v
jarním období. Tyto půdy jsou většinou odvodněny systematickou drenáží a pro zemědělské
využití mají tak přijatelnější vodní režim. V nivě Křenického potoka se vyskytují nivní a lužní
půdy. Na svazích a plošinách nad obcí Petkovy se pak vyskytují půdy na štěropíscích a
píscích (arenického typu). Ostrůvkovitě se vyskytují černozemě a rendziny. Návrhem
rozvojových ploch jsou dotčeny HPJ 06, HPJ 07, HPJ 20, HPJ 21, HPJ 53.
Terénní poměry, skeletovitost a hloubka
V kódu BPEJ jsou vyjádřeny posledním dvojčíslím. Rovina a mírný svah (4.číslice kódu
tzn.0;1) a hluboký až středně hluboký půdní profil a žádná až slabá skeletovitost (5. číslice
kódu tzn 0; 1; 2) jsou vhodné pro zemědělskou výrobu (mimo intravilán).
Podmínky pro zemědělství
Oblast je z hlediska výrobního typu zařazena do řepařské oblasti, v rostlinné výrobě
převládá pěstování obilovin a kukuřice, menší část území tvoří trvalé travní porosty, zahrady
jsou zastoupeny pouze v intravilánu obce u jednotlivých nemovitostí, sady jsou zastoupeny ve
větší míře než je celorepublikový průměr - vytvářejí zelený prstenec kolem obce, jsou v okolí
statků a usedlostí.
33
II. e) 1.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležejících do ZPF
V rámci návrhu územního plánu obce byly upřesněny lokality, na kterých se uvažuje
s umístěním rozvojových záměrů. Celkový rozsah dotčené zemědělské půdy činí 74,5105 ha
tj. 21,97 % ze ZPF mimo zastavěné území.
zemědělská půda (ha)
katastrální území
celkový
rozsah (ha)
celkem
zastavěné
zastavitelné
území
území
Petkovy
78,6553
74,5105
0
74,5105
K odnětí ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu s vyjímkami (viz § 9, odst.2, zák.231/1999 Sb. v platném znění). Žádost o
souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu bude podávat ten, v jehož zájmu bude
mět k tomuto odnětí dojít.
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu zemědělské půdy dle rozvojových
záměrů:
k.ú. Petkovy
rozvojové záměry
celkový
rozsah (ha)
zemědělská půda (ha)
celkem
zastavěné úz. zastavitelné
úz.
bydlení (Bi - individuální, Bs - individuální specifické)
Z1 U dubu - Bi
10,5120
10,5120
10,5120
Z2 K Rousínovu - Bi
5,6187
5,4582
5,4582
Z3 U Skašova - Bi
0,6392
0,6392
0,6392
Z4 Bažantnice - Bi
8,0730
8,0730
8,0730
Z5 Čížovky - Bs
1,4064
1,4064
1,4064
Z7 Pfeifer - Bi
1,2765
1,2765
1,2765
celkem
27,5258
27,3653
27,3653
Údaje o druhu (kultuře) pozemku dotčené půdy
Řešené území, které se dotýká ZPF mimo hranice skutečně zastavěného území, tvoří
pozemky v kultuře orná 83,5 %, zahrada 0,29 %, sad 5,31 % a trvalý travní porost 10,9 %
Údaje o rozsahu dotčené zemědělské půdy a podílu jednotlivých kultur dle rozvojových
záměrů:
k.ú. Petkovy
rozvojové záměry
ZPF (ha)
orná (ha)
34
zahrada
(ha)
sad (ha)
TTP (ha)
Z1 U dubu - Bi
Z3 U Skašova - Bi
Z4 Bažantnice - Bi
Z5 Čížovky - Bs
Z7 Pfeifer - Bi
bydlení celkem
10,5120
5,4582
0,6392
8,0730
1,4064
1,2765
27,3653
10,5120
3,3551
0,6392
8,0730
1,4064
0
23,9857
0
0,2149
0
0
0
0
0,2149
0
1,8882
0
0
0
0
1,8882
0
0
0
0
0
1,2765
1,2765
Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany zemědělské půdy
V grafické příloze a v následující tabulce jsou uvedeny údaje, z nichž lze charakterizovat
kvalitu zemědělského půdního fondu vyplývající z BPEJ:
- třídy ochrany zemědělské půdy (možné rozpětí I. - V.; příloha metodického pokynu ze
dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96)
- základní hodnotový ukazatel dle sazebníku odvodů za odnětí půdy ze ZPF přílohy
k zákonu ČNR č.334/92 Sb., část A, ve znění pozdějších předpisů)
Tato úřední sazba může být zvýšena 5x, dojde-li k odnětí zemědělské půdy na území bez
platné územně plánovací dokumentace. Další 5ti násobné zvýšení je dle části B
v ochranném pásmu vodních zdrojů III. stupně, 10ti násobné zvýšení v chráněné oblasti
přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a v ochranných pásmech vodních
zdrojů II.stupně.
Ekologická váha vlivu více faktorů se sčítá.
- Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF mohou být učeny dle
přílohy části C na základě podrobnějšího průzkumu (zemědělská půda poškozená spady
z prům.exhalací, větrnou nebo vodní erozí nebo nalézající se v současně zastavěném
území sídelního útvaru).
- odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro stavby
zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro
zřizování chovných rybníků, pro meliorační zařízení; výstavbu objektů a zařízení
potřebných pro čištění odpadních vod; komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při
bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení a pro účely
vyjmenované v § 9 odst.2 zák.231/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35
-
-
-
-
-
kód BPEJ
třída
ochrany
3.06.00
3.07.00
3.20.11
3.21.10
3.23.12
3.53.01
3.60.00
3.61.00
5.21.10
5.23.10
5.23.12
5.53.01
5.54.11
5.59.00
III.
III.
IV.
IV.
IV.
IV.
I.
II.
IV.
IV.
V.
IV.
IV.
II.
celkem
zákl. hodn.
ukazatel
tis/ha
85
67
54
38
38
49
114
88
31
31
31
49
30
43
dotčení
návrhem
9,1327
3,5909
12,6159
30,8453
0,1786
16,7407
0
0
0
0
0
1,4064
0
0
74,5105
do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které
je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na
záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu
do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického
regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního
fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní
plánování také jen podmíněně zastavitelné
do III. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností
a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro
event.výstavbu
do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností
v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro
výstavbu
do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi
nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních,
štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské
pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské
využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem
a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí
Návrhem rozvojových ploch jsou dle metodického pokynu OOLP MŽP ČR č. OOLP/1067/96
ze dne 1.10. 1996 dotčeny třídy ochrany ZPF:
36
III. - 12,7236 ha (17,08 %)
IV. - 61,7869 ha (82,92 %)
Nejvíce jsou návrhem dotčeny půdy zařazené do IV. třídy ochrany.
Odůvodněné odnětí, především pro vyřešení celosídelních potřeb a problémů, které nelze
realizovat v jiném území, by mělo mít:
- jen nezbytný rozsah
- co nejméně narušovat - organizaci zemědělského půdního fondu
- hydrologické a odtokové poměry
- síť zemědělských účelových komunikací
(viz § 4 odst.a) zák.č. 231/1999 Sb., v platném znění)
Údaje o rozsahu dotčené třídy ochrany zeměděl. půdy dle jednotlivých rozvojových záměrů:
k.ú. Petkovy
rozvojové záměry
kód BPEJ
třída
ochrany
III.
Z1 U dubu - Bi
3.07.00
IV.
3.20.11
IV.
3.21.10
IV.
3.53.01
3.21.10
IV.
Z3 U Skašova - Bi
3.06.00
III.
3.53.01
IV.
Z4 Bažantnice - Bi
3.07.00
III.
3.53.01
IV.
Z5 Čížovky - Bs
5.53.01
IV.
Z7 Pfeifer - Bi
3.21.10
IV.
plocha
BPEJ (ha)
plocha
celkem
2,7042
2,3581
0,0928
5,3569
5,4582
0,4031
0,2361
0,8867
7,1863
1,4064
1,2765
27,3653
10,5120
5,4582
0,6392
8,0730
1,4064
1,2765
27,3653
Údaje o rozsahu dotčené třídy ochrany zeměděl. půdy dle funkčního vymezení a jednotlivých
rozvojových záměrů :
Bydlení
lokalita
Z1 U dubu - Bi
Z2
Bi
K Rousínovu -
výměra
celkem
(ha)
10,5120
5,6187
ZPF
(ha)
10,5120
5,4582
třídy ochrany ZPF (ha)
II.
III.
IV.
I.
0
0
37
0
0
2,7042
0
7,8078
5,4582
V.
0
0
Z3 U Skašova
- Bi
Z4 Bažantnice Bi
Z5 Čížovky - Bs
Z7 Pfeifer - Bi
celkem
0,6392
0,6392
0
0
0,4031
0,2361
0
8,0730
8,0730
0
0
0,8867
7,1863
0
1,4064
1,2765
27,5258
1,4064
1,2765
27,3653
0
0
0
0
0
0
0
0
3,9940
1,4064
1,2765
23,3713
0
0
0
II.e) 1.3 Investice v půdě
Dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, ÚP Kosmonosy, je převážná část
zemědělských pozemků v k.ú. Petkovy odvodněna systematickou drenáží - viz grafická
příloha. Realizace probíhala v letech 1928, 1930-1931 a 1973. Celková odvodněná plocha
činí cca 85 % ze zemědělské půdy, tj. 288 ha.
Životnost odvodnění je 40 let, přestože stavby doznaly změn (rekonstrukce) při výstavbě
komunikací, jsou odvodňovací systémy plně funkční. V rámci budoucí realizace staveb je
nutno drenážní systém podchytit vně zájmového území záchytnými drény a svést vody do
recipientů. Případné narušení části systému se projeví na funkčnosti celého systému. Celkem
je návrhem dotčeno 19,8636 ha tj. 6,9 % z celkové odvodněné plochy v řešeném území .
Přehled rozvojových lokalit na odvodněných pozemcích:
rozloha
rozvojová lokalita
lokalita
odvodnění/ lokality (ha)
rok
Z1 U dubu - Bi
Z3 U Skašova - Bi
Z4 Bažantnice - Bi
Z5 Čížovky - Bs
1-1928
1-1928
1-1928
0281-1973
10,5120
0,6392
8,0730
1,4064
celkem
rozloha
odvodněné
plochy
celkem
(ha)
10,5120
0,6392
7,3060
1,4064
%z
rozvojové
plochy
100
100
90
100
19,8636
II.e) 1.4 Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby
Organizace zemědělské prvovýroby
V řešeném území hospodaří:
-
Zemědělská a.s. se sídlem Dlouhá Lhota
soukromí zemědělci - 4 subjekty
Dle informace Pozemkového úřadu v Mladé Boleslavi byly na území obce provedeny
jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) na žádost vlastníků pozemků. Pozemkové úpravy
probíhaly od 14.05.2001 (zahájení) do 17.03.2006 (ukončení) / 10.05.2006 (zapsání do
katastru). Výměra obvodu pozemkových úprav činila 64,0110 ha. Současně proběhly
jednoduché pozemkové úpravy i v navazujícím katastru obce Dlouhá Lhota.
38
Zemědělská účelová výstavba
V řešeném území byl pro zemědělskou výrobu původně určen areál statku Skašov.
Statek i související pozemky byly navráceny v restituci původním vlastníkům a v rámci
návrhu územního plánu je statek rozdělen do dvou funkčních ploch:
SV - bydlení smíšené venkovské
VZ - výroba zemědělská
II.e) 1.5 Hranice územních obvodů a katastrálních hranic
Hranice intravilánu byla překreslena do grafické přílohy z podkladů katastrálního úřadu.
Základ tvoří hranice zastavěného území k 1.9.1966. Pozemky nalézající se uvnitř hranice jsou
současně zastavěným územím vždy i když nesplňují kriteria §12 vyhlášky vyhl.13/94. Do
zastavěného území sídla jsou dále zahrnuty pozemky, na nichž byla realizována výstavba
nebo na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Nově je navržena hranice zastavěného území
dle hranic navrhovaných lokalit Z1-Z5, Z7; rozvojové plochy určené pro výstavbu budou
označeny jako zastavitelné.
II.e) 1.6 Zdůvodnění navrženého řešení
Urbanistický rozvoj - předpokládá rozvoj bydlení uvnitř obce a v návaznosti na zastavěné
území obce Celkem je na území obce Petkovy navrženo 6 lokalit pro bydlení, z toho 5 lokalit
Bi - bydlení individuální a 1 lokalita Bs - bydlení individuální specifické v přírodním parku
Čížovky. Uvnitř obce je počítáno s přestavbovou lokalitou P1 - bývalá škola na občanské
vybavení, komerční zařízení malá a střední. Přestavbové lokality a územní rezervy nejsou
předmětem hodnocení.
Bydlení
Z1 U dubu - Bi /55 RD
celková výměra:
10,5120 ha
výměra ZPF:
10,5120 ha
tř. ochrany:
III. - BPEJ 3.07.00 (25,7 %)
IV. - BPEJ 3.20.11, 3.21.10, 3.53.01 (74,3 %)
Rozvojová plocha navazuje na stávající zástavbu podél komunikace z Dlouhé Lhoty, budou ji
tvořit individuální rodinné domy včetně zahrad v počtu cca 55, osob 200. Lokalita je
vymezena na parcelách 760/1 část (orná) a 760/4 (orná). Celé území je odvodněno
systematickou drenáží realizovanou v období r. 1928. Podmínkou je podchycení drenáže vně
řešeného území a svedení vody do recipientu, tj. do Petkovského potoka. Podél vodoteče
nutno zachovat neoplocený pás šířky min. 6 m od břehové hrany pro správu a údržbu toku.
Z2 K Rousínovu - Bi /40 RD
celková výměra:
5,6187 ha
výměra ZPF:
5,4582 ha
tř. ochrany:
IV. - BPEJ 3.21.10
39
Rozvojová lokalita rozšiřuje výstavbu v obci směrem východním, budou ji tvořit individuální
rodinné domy v počtu cca 40, osob 150. Lokalita je umístěna na parcelách 791/12 část
(orná), 791/51 (orná), 791/52 (orná), 791/53 část (orná), 791/61 (zahrada), 791/45 část
(ost.kom.), 791/44 (ov.sad), 791/32 (ov.sad). Část lokality zasahuje do ochranného pásma
lesa, které je při výstavbě nutno respektovat. Při výstavbě v ovocném sadu je doporučeno
v max. míře ochránit stávající dřeviny a využít je v konceptu sadových úprav zahrady.
Z3 U Skašova - Bi / 1-2 RD
celková výměra:
0,6392 ha
výměra ZPF:
0,6392 ha
tř. ochrany:
III. - BPEJ 3.06.00 (63,1 %)
IV. - BPEJ 3.53.01 (36,9 %)
Rozvojová lokalita určena pro 1-2 rodinné domy. Výstavba je podmíněna výstavbou v Dlouhé
Lhotě, na kterou by kompozičně tato plocha navazovala. Lokalita je vymezena na parc. č.
650/2 (orná). Celá lokalita je odvodněna systematickou drenáží (1928), při výstavbě bude
proto potřeba drenáž podchytit vně zájmového území a svést vody do nejbližšího recipientu.
Dále bude nutno ochránit veškerou vzrostlou zeleň, zejména památný dub, liniovou zeleň
podél místní komunikace a remízek při severním okraji lokality mezi sportovním areálem.
Jedná se o interakční prvky, které jsou součástí územního systému ekologické stability.
Z4 Bažantnice - Bi / 40
celková výměra:
8,0730 ha
výměra ZPF:
8,0730 ha
tř. ochrany:
III. - BPEJ 3.07.00 (11 %)
IV. - BPEJ 3.53.01 (89 %)
Rozvojová plocha navazuje na stávající novou zástavbu podél komunikace z Dlouhé Lhoty.
Budou ji tvořit individuální rodinné domy v počtu cca 40, osob 120. Lokalita je vymezena na
parc.č. 1239/1 část (orná), 1239/17 (orná), 873/8 část (orná), 1597 část (orná). Převážná část
lokality je odvodněna systematickou drenáží (90 %) z roku 1928. Při realizaci nutno drenáž
podchytit vně zájmového území a svést vody do nejbližšího recipientu. Nutno respektovat
ochranné pásmo komunikace.
Z5 Čížovky - Bs
celková výměra:
1,4064 ha
výměra ZPF:
1,4064 ha
tř. ochrany:
IV. - BPEJ 5.53.01
Tato lokalita je umístěna v přírodním parku Čížovky, ve vyjímečné osadě sestávající
z historických venkovských stavení, proto i rozvojová plocha bude mít specifické požadavky
na regulativy zastavění. Umístěny budou maximálně dvě usedlosti ve formě klasických
statků. Celá lokalita je odvodněna systematickou drenáží z období r. 1973. Realizace je dále
podmíněna podchycením drenáže vně řešeného území a svedením vod do nejbližšího
recipientu, tj. do Křešovického potoka. Nutno respektovat ochranné pásmo komunikace.
Z7 Pfeifer - Bi
celková výměra:
1,2765 ha
výměra ZPF:
1,2765 ha
tř. ochrany:
IV. - BPEJ 3.21.10
jedná se o plochu určenou pro individuální bydlení včetně zahrad. Lokalita je vymezena
parc.č. 1761 (TTP), navazuje na mokřad a rybníčky při severním okraji obce, které vznikly
pravděpodobně v písníku po těžbě písku. Vzhledem k možnému výskytu zvláště chráněných
40
druhů živočichů (obojživelníků a ptáků) bude nutné nejpozději k územnímu řízení doložit
biologické hodnocení lokality a respektovat závěry, které vyplynou z hodnocení, vč.
podmínek orgánu ochrany přírody a krajiny. Z důvodu zachování přírodního prvku v obci
bude nutné zástavbu směřovat podél komunikací při západním a severním okraji, zahrady
směrem k mokřadu.
II. e) 2
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Lesní půda o výměře 180,1289 ha tvoří. 32,16 % z celkové výměry katastru. Lesní
hospodářské plány vč. nových mapových podkladů jsou zpracovány na období let 2002 2011. Bližší údaje týkající se procentického zastoupení jednotlivých druhů dřevin, věku,
zkamenění, těžby ap. se s ohledem na ochranu osobních údajů mohou uvádět pouze se
souhlasem vlastníků. Lesy na území k.ú. Petkovy jsou ve vlastnictví města Mladá Boleslav
(městské lesy).
V rámci návrhu rozvoje obce nejsou dotčeny žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.
Do ochranného pásma lesa zasahuje lokalita Z2 K Rousínovu (bydlení). U lokalit navržených
pro výstavbu je nutno dodržet ochranné pásmo lesa 50 m - zástavbu situovat až za touto
hranicí, směrem k lesu pak situovat zahrady a sady. V případě potřeby zmenšit toto pásmo,
nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle zákona č. 289/1995 Sb. o
lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - §14, odst. (2). U případných
staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti větší, než je
průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku.
K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy třeba souhlasu příslušného
orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek.
V rámci návrhu územního plánu nebyly vytipovány žádné pozemky vhodné k zalesnění.
Součástí územního plánu je zákres skladebných částí ÚSES. Některé jeho prvky jsou
navrženy částečně jako lesní společenstva (navržené lokální biokoridory, navržená lokální
biocentra). Po realizaci ÚSES by mělo tedy dojít k nárůstu výměry lesní půdy v řešeném
území, především v plošinné zemědělsky využívané části katastru. Přesné rozsahy pozemků
k zalesnění bude řešit projekt ÚSES, příp. komplexní pozemkové úpravy.
Zpracování územně plánovací dokumentace v zájmové oblasti se řídí zákonem č.289/1995
Sb. o lesích (lesní zákon), ustanovením § 14 tohoto zákona.
41