journal 4/2006

titulA3 4r2006.qxp
14.12.2006
13:05
Page 1
04 / 2006
JOURNAL
L A F A R G E
C E M E N T
MOST PŘES ÚHLAVU
U TUNELU VALÍK
str. 10-11
UKÁZKOVÉ VYUŽITÍ
BRUSELSKÝCH
FINANCÍ
str. 14-15
titulA3 4r2006.qxp
14.12.2006
13:08
Page 2
...::: summary
obsah
aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
rozhovor
Přístup k energii je pro naši
civilizaci zásadní
4-5
materiály
Portlandské směsné cementy
6-7
technologie
Nanotechnologie - nová éra materiálů
8-9
referenční stavba
Most Valík
10-11
zajímavá stavba
Tunel Valík
12-13
EU a my
Ukázkové využití bruselských financí
14-15
ekologie
Kněžice - model energetické
soběstačnosti
16-17
představujeme
Sulejovice
18-19
historie
Balení cementu
20-21
The need to protect environment and
sustaining development will surely form the
future power industry's progression in the
whole world. Crucial for priority assessment
on local and regional level will be however a
level of the economy. What are the newest
scenarios for decreasing energy demandingness within the European Union or how is
energy bought answers Peter Laube, who
deals with energy in global since last year
when he left the general manager's chair in
Lafare Cement, a.s.
(p. 4 - 5)
Product portfolio of Lafarge Cement,
a.s. was extended in June by a sacked
cement CEM II/A-M (S-LL) 32,5 R that is
destined for export to adjacent Germany.
Another sacked cement that is designed for
the Czech market is Portland blended
cement CEM II/B-M (S-V-LL) 32,5 R that got
through all industrial tests and examinations
and that is ready for production.
(p. 6 - 7)
str. 4-5
str. 10-11
stopy architektury Renesance
22-23
VIP club
24-25
Středověké Vánoce
summary
Cosmo City is changing the way South
Africans live and Lafarge is present every
step of the way. Lafarge has been contracted
to provide material for the first 1,014 houses
targeted to the low and middle income segment of a mixed housing development. This
contract between Lafarge and Cosmo City is
a first in South Africa and represents a new
low-cost housing model for the BU which
comprises material from all four divisions for
a complete „Lafarge house“.
(p. 4)
Nanotechnology, that works its way
through all spheres, originated a material
revolution. Ductal® combining nanoparticles
of silica and other special strength increasing
additives opened new ways for ultra-light constructions. Thanks to its unique strength, new
fragile and slim structures as well as heavy
duty bridge elements or very thin panels can
be created from Ductal®.
(p. 8 - 9)
25
str. 12-13
A unique transport work, Tunnel
Valik rounded out the construction of Pilsner's controversial by-bass road. A new Austrian tunnel method was used for disintegrating up to highly disintegrating, tectonically
cracked Agnotozoic slates. At first, a middle
fragmentary excavation arose, in which a
monolithic pillar servient as an abutment for
primary lining on tunneling tunnel tubes was
built.
(p. 12-13)
Financial resources from European
funds create an inconsiderable part of regional authorities' budget. This time, pages of
EU are focused on Ustecky region, mainly on
current and future regional projects and its
support by regional authority.
(p. 14 - 15)
str. 16-17
str. 22-23
Pages focusing on cement history
str. 24
are dealing with a less known, however more
interesting part of cement history - a development of product packaging. Origins of 19th
century is characterized by using timber
casks. Another progression milestone forms
gunny cloth and paper bags, which in
modern plants are laid on standardized
palettes.
(p. 20 - 21)
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 4/2006 ročník 3
vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 21. 12. 2006
vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600
www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge,
G´Art - Hana Růžičková, Josef Husák - Metrostav a.s., Blanka Stehlíková, archiv obecního úřadu Sulejovice spolupracovníci
redakce: Jana Kleinová
design: G´Art - Hana Růžičková
Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
LAFARGE 04/2006
25
...::: aktuality Lafarge
Vážení přátelé,
blíží se závěr roku, tedy období, kdy všichni finišují a snaží se ještě dohnat, co možná zameškali, anebo
vylepšit již dosažené, období, ve kterém mnozí často přemlouvají den, aby měl více než 24 hodin, období, které přímo provokuje k otázkám. Jsou naše celoroční výsledky lepší než ty, které jsme si naplánovali, uspokojili jsme potřeby a přání vás - zákazníků, akcionářů,
spolupracujících firem a stakeholderů? Podařilo se nám inovovat výrobky a zlepšit služby?
Myslíme si, že ano, snažili jsme se, ale konečnými „rozhodčími“ jste stejně nakonec Vy.
Jako reakci na požadavek trhu jsme do naší nabídky zařadili
nový výrobek, směsný cement, o němž se dočtete více na
stránkách 6-7. Opět jsme o něco zlepšili ekologické aspekty
výroby, opět jsme o něco zpřísnili pravidla bezpečnosti provozu. To určitě přispělo k tomu, že náš závod je respektován
jako šetrný k životnímu prostředí, i k tomu, že jsme již více
než dva roky nezaznamenali ani jeden pracovní úraz našich,
ani cizích zaměstnanců.
Navzdory stále rostoucím nárokům této doby, kdy je vždy co
zlepšovat, patří všem z Vás, zákazníkům, kolegům a spolupracovníkům, mé poděkování za dvanáctiměsíční pracovní
maraton, za výsledky, podněty a připomínky, které naši společnost posunuly zase o krůček vpřed.
Chtěl bych každému z Vás popřát abyste se dokázali vymanit z toho věčného pracovního shonu a napětí
a v době vánočních svátků si našli čas vyjít ven, prošli se a pak si v klidu sedli se svými blízkými, užívali
pohody a čerpali sílu do další sezóny. A pokud se Vám problémy a honička v letošním roce vyhnuly, tak
Vám přeji, aby tomu tak zůstalo i v roce následujícím.
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a člen představenstva
BezpeËnost
v roce 2007:
NULOV¡
TOLERANCE
Protože se stále vyskytují případy,
kdy pracovníci vědomě ohrožují
sami sebe nebo své kolegy, rozhodli
jsme se pro nulovou toleranci přestupků vůči dodavatelům, zaměstnancům, dopravcům i zákazníkům.
Vůči dopravcům a zákazníkům
budeme při porušení pravidel v areálu Lafarge Cement, a. s., uplatňovat:
- při závažném porušení bezpečnosti práce, přímém ohrožení života,
např. nezvednuté zábradlí na kamionu dle bezpečnostních předpisů, vysoká rychlost, uplatňujeme sankční
pokutu ve výši 5 000 Kč, 500 EUR.
- při lehkém porušení bezpečnosti
práce, např. nenasazení přilby, ochranných brýlí, použití pantoflí místo bezpečnostní obuvi, uplatňujeme sankční
pokutu 1 000 Kč, 100 EUR.
Cementy
v novÈm kab·tÏ
Od počátku roku 2007
bude Lafarge Cement,
a.s., plnit cement do nových obalů. Změna spočívá především v grafickém
zpracování, které je oproti
stávajícímu minimalističtější a barevně výraznější.
Jednotlivé druhy cementu
odliší barvy a označení
daného druhu se bude
opakovat na bočních stranách, na přední i zadní
straně u všech typů balení. Nově budou na zadní
stranu pytlů umístěny přehledné údaje pro spotřebitele, jako jsou například
doporučené dávkování
nebo tipy a návody pro
správné použití. První
nově zabalené výrobky se
dostanou k odběratelům
již v lednu příštího roku.
LAFARGE 04/2006
1
aktuality Lafarge ::...
NovÈ cementy pro
export i dom·cÌ trh
Výrobkové portfolio akciové společnosti Lafarge Cement, a. s., rozšířil v červenci nový balený portlandský směsný cement CEM II/ A-M (S-LL)
32,5 R, který je určen pro export do
sousedního Německa. Další balený
portlandský směsný cement CEM
II/B-M (S-V-LL) 32,5 R, vyhrazený pro
domácí odběratele, prošel průmyslovými testy i zkouškami vzorků, do
nichž se zapojily obě laboratoře cementová i betonářská. Porovnávaly se vybrané parametry cementů,
srovnávací testy probíhaly i na recep-
turách betonů. Do programu zkoušek
byly zahrnuty i tzv. „terénní zkoušky“.
Zkoušelo se a porovnávalo přímo v
reálném prostředí staveb při běžných
aplikacích. Při vývoji obou výrobků
spolupracoval Lafarge Cement, a.s. s
vídeňským technickým centrem
Lafarge CTEC. Produkt je tedy plně
připraven pro zahájení průmyslové
výroby. Při příležitosti uvedení této
novinky do prodeje bude představen
rovněž nový design pytlů, v odlišném
barevném provedení. Více na stranách 6-7.
NovÈ za¯ÌzenÌ pro
Beton·¯skou laborato¯
Od prosince roku
2006 je Betonářská
laboratoř Lafarge Cement, a. s., vybavena
novým automatickým
zařízením pro zkoušky
mrazuvzdornosti a povrchové
odolnosti betonu vůči chemickým
rozmrazovacím látkám (zmrazovací komora). Přístroj umožňuje
provádět zkoušky dle ČSN,
ČSN EN, DIN a ÖNORM a
zvládá i metody uvedené v
CEN/TS 12390-9, které se
dle předpokladů objeví v
harmonizované evropské
normě pro zkoušení ztvrdlého betonu. Laboratoř tak opět rozšiřuje
spektrum testů nabízených zákazníkům.
⁄sek D8
z Trmic
na hranice
zprovoznÏn
Ve čtvrtek 21. prosince 2006
byla otevřena další část dálnice
D8 z Trmic na státní hranici s Německem. Na výstavbu bylo mimo
jiné použito přes 40 tisíc tun
portlandského struskového cementu CEM II/B-S 32,5 R z Lafarge Cement. Dálnice D8 je součástí IV. evropského multimodálního dopravního koridoru Berlín –
Drážďany – Praha – Bratislava –
Gyor – Budapešť – Arad – Craiova – Sofie – Plovdiv – Istanbul,
který byl schválen 2. Panevropskou konferencí na Krétě v roce
1994, na úrovni ministrů dopravy zúčastněných států. Dálnice je
také součástí mezinárodní silnice E55. V provozu jsou úseky z
Prahy do Lovosic a z Řehlovic do
Trmic. Náklady na dostavbu celé
dálnice D8 by se měly pohybovat
okolo 33 miliard Kč. Na trase
jsou dva tunely: tunel Libouchec
a dvoukilometrový tunel Panenská, který je nejdelší v plánované
dálniční síti ČR a který byl ražen
Novou rakouskou tunelovaní
metodou.
Stavba ⁄steckÈho kraje
pro rok 2006 m· vÌtÏze
Slavnostní vyhlášení výsledků třetího ročníku prestižní soutěže Stavba
Ústeckého kraje 2006 se uskutečnilo
12. prosince 2006 v hotelu Větruše v
Ústí nad Labem. Během slavnostního
večera byly oceněny nejen tři nejkvalitnější stavby reprezentující architektonickou kulturu v Ústeckém kraji v
časovém rozmezí od ledna 2005 do
prosince 2006, ale byla také udělena dvě čestná uznání. Titul a první
cenu si z rukou garanta soutěže hejtmana Jiřího Šulce, předsedy Okresní
hospodářské komory (OHK) a zástupce generálního partnera Lafarge
Cement, a.s. odnesl Ing. Arch. Vladimír Novák z ústeckého AGN s.r.o. za
dostavbu a rekonstrukci státního
okresního archivu SokA Litoměřice se
sídlem v Lovosicích. Společnosti AGN
bylo také uděleno čestné uznání za
dům s pečovatelskou službou v Lovosicích. Druhé místo získala rekonstrukce historického mostu přes
Ploučnici v Děčíně (SaM silnice a
mosty, a.s., Česká Lípa) a třetí cena
2
LAFARGE 04/2006
byla udělena za revitalizaci objektu
Větruše v Ústí nad Labem do Archateliér 2000 a.s., Ústí nad Labem.
Další čestné uznání obdržel most
Žďárek (Ing. Halama Zdeněk, Ústí
nad Labem).
Osmičlenná porota u návrhů hodnotila především kvalitu celkového
urbanistického, architektonického a
technického řešení stavby, dále
komplexní architektonickou a technickou kvalitu návrhu, původnost
a kreativitu řešení a v neposlední
řadě dokonalost řemeslného provedení a detailů. Pro nedostatek podkladů porota nepřihlížela ke kritériu
hospodárnosti a ekonomické přiměřenosti zvoleného řešení.
...::: aktuality Lafarge
DuctalÆ inspiruje kreativitu architekt˘
Architekti Dominique Marrec a
Emmanuel Combarel nedávno dokončili fasádu budovy nového
autobusového nádraží v
Thiais nedaleko Paříže.
Ačkoli je Ductal® stále častěji využíván pro svoje strukturální přednosti, tento projekt dokládá jeho možnosti
při tvorbě originálních tvarů. Omítka z Ductal® pokrývá zdi komplexu nejen v interiérech , ale i v exteriéru a tvoří tak
stavbu „100% Ductal®“. 3 cm tlustou
omítku zdobí 22 mm hluboká designová síť ok.
„To, co nás přitahuje k Ductalu, je
především jeho několikanásobně
vyšší pevnost ve srovnání s klasickým
betonem, hustota a současně mož-
nost jemné finální povrchové úpravy,“ vysvětluje
Dominique Marrec.
Ductal® umožňuje vytvořit design pro
extrémně rozměrné monolitické elementy. Vlastnosti Ductalu otevírají
architektům zcela nové perspektivy.
„Materiály nám nyní umožňují obsáhnout prostor bez přerušování či dělení,
takže neomezují naši kreativitu a fan-
tazii,“ dodává Emmanuel Combarel.
Autobusové nádraží Thiais představuje tranzitní uzel pro osm stovek řidičů a tři sta autobusů. Je situován v
samém centru průmyslové zóny, kde
je velká poptávka po betonu, který
projektanti jako pevný materiál žádají do svých projektů. „Naše omítka z
Ductalu pokrývající budovu zdůrazňuje zakřivení vnitřních stropů a pokračuje i na chodnících, které obíhají
nádraží jako jemná stuha,“ říká Marrec. „Použití betonů na této budově ji
architektonicky propojuje s okolím
právě prostřednictvím kontrastu. Zajímavý proklad totiž vytváří speciální
ultrapevný Ductal®, z něhož lze vytvořit křehké a štíhlé struktury, a klasický betonový look přilehlé industriální
oblasti.“
⁄spÏön˝ program
pro v˝chodnÌ Afriku
Úspěšný program nazvaný Partnerství pro stavění, který realizuje již čtvrtým rokem Lafarge East Africa (Keňa
a Uganda), upevnil loajalitu a známost značky prostřednictvím školicího
programu. Ten se zaměřuje na koncové uživatele cementu, jako jsou řemeslníci, zedníci a malí odběratelé.
Program Partnerství pro stavění se
skládá ze seminářů vedených jak
odborníky z Lafarge, tak i stavebními
experty. Čtyřhodinové bezplatné tréninky probíhají napříč oběma výcho-
doafrickými státy, Keňou i Ugandou.
Jádrem programu jsou témata: stavění z cementu a betonu, příčiny defektů betonů, případové a cenové studie.
Letošní šestidílný tréninkový program
byl vyvinut s cílem, aby mohl sloužit
následující dva roky. Účastníci se krok
za krokem dozvědí, jak postavit dům
od přípravy projektu až po střechu.
Lafarge East Africa plánuje seminář
ve stovce míst, účastníci jako obvykle
obdrží absolventský certifikát. Účast
na semináři rok od roku stoupá.
Zatímco v roce 2002 se programu
zúčastnilo 8 000 zájemců, o tři roky
později, v roce 2005, semináře navštívilo již 45 000 lidí. Díky obrovské
popularitě se očekává, že návštěvnost za rok 2006 dosáhne 70 000
účastníků a v roce 2008 dokonce
200 000 lidí.
Projekt energeticky sobÏstaËn˝ch
budov zÌskal novÈ Ëleny
Devět dalších firem se přihlásilo k
projektu energeticky soběstačných
budov (Group's Energy Efficiency in
Buildings). Členské země se rozvíjejí v
souladu s dlouhodobým závazkem skupiny, který směřuje k trvale udržitelnému rozvoji. Nově přistoupivšími členy
jsou Cemex, DuPont, EDF, Gaz de France, ITT, Kansai Electric Power Company
Inc., Royal Philips Electronics of the
Netherlands, Sonae Sierra and Tokyo
Electric Power Company. Projekt EEB
(Energy Efficiency in Buildings) byl
vyhlášen letos v dubnu spolu s United
Technologies Corp, největším světovým dodavatelem kapitálového zboží,
pod záštitou Světové obchodní rady
pro trvale udržitelný rozvoj (World Business Council for Sustainable Development - WBCSD).
Projekt je rozdělen do tří fází. Nejprve budou idendifikovány již rozpracova-
LAFARGE 04/2006
3
né projekty „zelených budov“, dále
zmapuje příležitosti pro budoucí projekty energeticky soběstačných staveb
a ve finále bude projekt zajišťovat konkrétní produkci akcí, které povedou k
realizaci vytipovaných příležitostí. Projekt se zabývá jak nově plánovanými
budovami, tak i těmi, které jsou určeny
k demolicím, a zaměřuje se na zóny,
jako jsou Evropa, Spojené státy, Brazílie, Čína, Japonsko a Indie.
aktuality
::...
Materi·ly
Lafarge
se uplatnÌ
v Cosmo City
První kontrakt na kompletní dodávku stavebních materiálů uzavřela společnost Lafarge v jižní Africe. Jedná se
o ojedinělý developerský projekt
nazvaný Cosmo City, který se zaměřuje na střední příjmovou skupinu obyvatel. Společnost Lafarge přijala závazek v rámci partnerství s regionálními
stavbaři M5 pro prvních 1 014 domů.
Cosmo City je nový developerský
projekt nízkorozpočtové výstavby pro
bydlení, pro nějž Lafarge dodá produkty ze všech čtyř divizí pro kompletní „Lafarge Dům“. První skupinu
domů bude financovat First National
Bank, která také garantuje platby.
Dodávka pro Lafarge Dům zahrnuje
beton pro základovou desku, maltu na
vyzdívky, vnitřní omítky, podhledový
sádrokarton a řešení střechy Marulelo,
které obsahuje tašky a příslušenství.
Třebaže se vědci, politici a veřejnost zatím neshodli ohledně způsobů výroby a spotřeby energií, nikdo nepochybuje
o tom, že přístup k energii je pro naši civilizaci zásadní.
I proto je právě energie tématem dnešního rozhovoru,
k němuž jsme přizvali Ing. Petra Laubeho, který z postu generálního ředitele Lafarge Cement přešel k organizování energetických toků v nadnárodním měřítku společnosti Lafarge.
Inovace
cement˘
SensiumÆ
Jak fungují nejnovější scénáře pro
snižování energetické náročnosti?
Ekonomický a sociální rozvoj vyžaduje stále více spolehlivé a čisté energie za přijatelné ceny. Odhaduje se, že
potřeba primárních energetických
zdrojů se zvýší do roku 2030 v základní verzi o více než polovinu, což představuje průměrný roční nárůst o 1,6 %
(alternativní scénář uvazuje s průměrným ročním navýšením o 1,2 %). Svět
se bude muset vyrovnat se dvěma
zásadními hrozbami, které souvisejí
se stále rostoucí energetickou náročností naší civilizace: hrozícím nedostatkem odpovídajících primárních
energetických zdrojů za přijatelné
ceny (zvláště v zemích, které jsou
závislé na dovozu energií) a škodami
na životním prostředí vyplývajícími z
nadměrné spotřeby. Nicméně se předpokládá, že fosilní paliva zůstanou i v
příštích desetiletích dominantním
zdrojem energie. Globální spotřeba
ropy vzroste z dnešních 84 mb/den
na 116 mb/den v roce 2030.
Lafarge Ciments Francie dokončila
zbrusu novou inovaci technologického
pytlovaného cementu Sensium®, která
vychází vstříc potřebám a požadavkům
stavebního trhu. Výsledkem několikaletého výzkumu jsou tři hlavní změny:
bezprašná technologie, nový výrobní
proces a průkopnické vlastnosti, které
jsou zkombinovány tak, aby bylo
možné vysoce výkonný produkt přizpůsobit jednotlivým aplikacím. Řada technologických cementů Lafarge Sensium® zahrnuje dva odlišné produkty:
Sensium® do malt a Sensium® do betonů. Oba výrobky garantují stavbařům
bezkonkurenční vlastnosti. Sensium®
nabízí velký uživatelský komfort a čistší
výsledek. Snadno se s ním pracuje,
navíc je bezprašný. Je lehce zpracovatelný v případě použití do malt a snadněji rozstřikovatelný v případě použití
do betonu. Díky svým vlastnostem
technický cement Lafarge Sensium®
přináší značné zvýšení efektivity.
Ze studie Světové energetické
rady vyplývá, že v budoucnosti energetiky budou hrát významnou roli
vedle zemního plynu i alternativní
zdroje. Jaký je Váš názor?
Očekávaný nárůst spotřeby zemního plynu brzdí jeho vysoká cena, která
je vázaná na ceny ropy. V evropském
měřítku rovněž nepříznivě působí
vyčerpání zásob plynu z pobřežních
oblastí Velké Británie a vzrůstající
závislost na dodávkách z politicky
nestabilních zemí. Stále významnější
podíl zkapalněného zemního plynu a
pokroky v této technologii do jisté
míry vyrovnávají vzrůstající dopravní
náklady mezi místem výroby a spotřeby. Produkce energie z obnovitelných
zdrojů roste nejrychleji (s výjimkou
vodních elektráren), ale z velmi malého základu. Počítá se s nárůstem
úlohy biomasy, a to především v oblasti energií pro silniční transport. Využití
4
LAFARGE 04/2006
větrné energie přináší kromě otázky
spolehlivosti výroby i otázky výstavby
větrných elektráren, které často nejsou
vítány ani místním obyvatelstvem, ani
řadou ekologických hnutí.
Jakými úskalími procházejí světové a tedy i evropské energetické
trhy?
Probíhající privatizace a liberalizace
trhu energií ve světě, stále přísnější
energetická regulace a přísná enviromentální legislativa vnášejí na energetické trhy spíše nejistotu a obavy.
Evropská komise vynaložila velké
úsilí, aby posílila konkurenci na evropských energetických trzích. Nedávná
prověrka však potvrdila řadu zásadních problémů, mezi jiným vysokou
koncentraci na trhu, nedostatek obecně dostupných informací, vertikální
integraci a existenci silných národních
trhů. Mechanismus tvorby cen není
transparentní a paralelní existence
regulovaného a volného trhu v mnoha
zemích brání skutečnému rozvoji konkurenčního prostředí.
Dalším vážným problémem v celosvětovém měřítku je nedostatečný
nárůst výrobních a transportních
kapacit, který neodpovídá tempu zvyšování spotřeby a v mnoha zemích již
vede k omezování dodávek především
v době spotřebních špiček. Je zřejmé,
že většina investic do energetické
oblasti musí být zajištěna ze soukro-
...::: rozhovor
P¯Ìstup k energii
je pro naöi civilizaci z·sadnÌ
mého sektoru, ale klíčovou roli musejí sehrát i státní a nadnárodní orgány,
jejichž úkolem je tvorba příznivých
podmínek pro potenciální investory.
Jaké fungují mechanismy nákupu energií v nadnárodním koncernu
Lafarge?
Nakup energií je natolik specializovaná činnost, že ji řada společností
svěřuje do rukou úzce specializovaných externích odborníků, kteří sledují v reálném čase vývoj na trhu energií
a vytvářejí pro zákazníka portfolia
podle jeho specifických potřeb. Použití různých matematických modelů k
výpočtu rizika a jeho kontrole je zcela
běžné.
Ceny energií stále rostou a promítají se do hospodaření snad všech
firem. V některých odvětvích se okamžitě prolnou do cen konečným
zákazníkům, známý je například
nárůst cen letenek. Existuje ještě
nějaká cesta, jak lze vytvořit nárazníkové pásmo, cenový polštář pro
vyrovnání cen energií?
Na ustavičném růstu výrobních
nákladů a obtížnosti jejich budoucích
odhadů se podílí prudký nárůst cen
energií a v zemích, kde ceny energií
nejsou centrálně regulovány, i jejich
značná volatilita (na energetických
burzách se ceny mění prakticky v reálném čase). Ve většině zemí praxe
úpravy cen stavebních materiálů neumožňuje pravidelné zohlednění navýšení výrobních nákladů, případně použití indexovaných cen. Ceny cementu
se upravují jednou, maximálně dvakrát do roka.
Proto je zcela nezbytné, aby společnosti s vysoce energeticky náročnou
výrobou aplikovaly nákupní strategie,
které v maximální možné míře omezí
nekontrolovatelný nárůst energetických nákladů a vyloučí nepříznivý
dopad neustále se zvyšující cenové
volatility.
Nicméně v zemích s volným trhem
Cementářský průmysl je tak v plné
míře vystaven nepříznivým dopadům
vyplývajícím ze současného vývoje
cen energií. Používá nejen paliva v
cementářské peci na výpal slinku, ale
i elektrickou energii pro celou řadu
výrobních zařízení (s největší spotřebou obvykle v cementových mlýnech).
Obecně se počítá se spotřebou přibližně 110 KWh/t cementu a kalorifická spotřeba v peci se pohybuje
mezi 3 000 až 7 000 MJ/t slinku.
Jednou z cest snižování energetic-
„Fenomén ochrany životního prostředí bude formovat budoucí vývoj
energetiky na celém světě. Je však třeba přiznat, že úroveň ekonomiky bude rozhodující pro stanovení priorit na lokální a regionální
úrovni. V rozvojových zemích jsou hlavními problémy imisní zatížení
měst, vesnic, ale i vnitřku jednotlivých obydlí v důsledku přípravy
pokrmů na otevřených ohništích nebo v primitivních kamnech za
použití palivového dříví a dalších nekomerčních paliv. Rozvinuté
země tento problém vyřešily pomocí kombinace zařízení účinného
užití energie s použitím čistších druhů paliv.“
Ze studie Světové energetické rady (WEC)
energií existuje řada možností k omezení rizik špatného načasování nákupních operací. Je běžnou praxí uzavírat
flexibilní, indexované smlouvy, které
zaručují fyzickou dodávku energií
(elektřiny, plynu, kapalných i pevných
paliv) za variabilní cenu, a za použití
různých finančních nástrojů pak tyto
variabilní ceny v různých časových
okamžicích a objemech fixovat nebo
jejich výši omezit. Dochází tak k určitému „zprůměrování“ tržních cen.
Cementárna získala první místo
v kategorii „Nejnižší měrná spotřeba
pro přípravu cementové suroviny“ při
vyhlašování prvního ročníku „Global
Cement Awards 2006“ v Londýně.
Jak lze dále snižovat spotřebu energie v moderních cementářských provozech?
Výroba cementu patří mezi energeticky náročné technologické postupy.
LAFARGE 04/2006
5
kých nákladů je kromě obecného snižování spotřeby energie a optimální
cenové politiky i využívání alternativních zdrojů (především pro cementářské pece). Cementářská pec je pro
tuto společenskou zakázku, tj. využití odpadu, vhodným místem, neboť
díky vysoké teplotě a dlouhé době
setrvání alternativních paliv v této
zóně s vysokou teplotou dojde k celé
řadě enviromentálně příznivých fyzikálně-chemických transformací. Na
druhé straně využití alternativních
paliv vyžaduje mnohdy finančně
náročné investice a úpravu technologických postupů. Cementářský průmysl je však připraven přispět ke globálnímu snížení spotřeby a racionálnímu využívání dostupných energetických zdrojů. Rychlá aplikace
nových, účinnějších energetických
systémů je nezbytná pro dosažení
záměru trvale udržitelného rozvoje.
materi·ly :::...
PortlandskÈ
smÏsnÈ cementy ñ
novinka v nabÌdce Lafarge Cement
I když v našem regionu u volně ložených cementů
stále převládá používání portlandských cementů CEM I, každoročně se zvyšuje podíl cementů struskoportlandských, ostatní
druhy mají na trhu pouze omezený podíl. Poněkud odlišná je
situace u balených výrobků. Zde je naopak podíl portlandských cementů velmi nízký, převažují struskoportlandské
a vysokopecní, nově se objevily i portlandské směsné cementy. Důvodem změn jsou většinou odlišné požadavky na užitné
vlastnosti i jiná oblast použití těchto výrobků.
Produktové portfolio zahrnuje dle
harmonizované normy ČSN EN 197-1
v části Cementy pro obecné použití
27 druhů cementů (bez ohledu na
pevnostní třídy), u nás je jich vyráběno a více rozšířeno pouze 5! Poněkud
odlišná situace je v jiných evropských zemích. Do určité míry je to
dáno tradicí a zvyklostmi, strukturou
trhu, dostupností surovinových zdrojů, používanými technologiemi
a nemalý vliv mají i různé národní
dodatky k normám (zejména se
jedná o EN 206-1:2000).
Zkušenosti od sousedů
Pro srovnání je však nejlépe vyjít
ze dvou sousedních zemí, které se v
posledních letech nemalou měrou
podílejí i na rozvoji a použití stavebních technologií v České republice.
V Rakousku došlo během osmi let k
výrazné změně produktového portfolia. Snížil se podíl portlandských
cementů, byla zeštíhlena značně široká nabídka výrobků, poměrně velmi
rychle se rozšířilo používání portlandských směsných cementů. U naší sesterské organizace Lafarge Perlmooser
(Rak.) je např. portlandský směsný
cement CEM II/A-M (S-V-L) 42,5 N
(„der schwarze“) nejprodávanějším
druhem cementu s více než třetinovým podílem na celkovém objemu
prodeje do všech distribučních kaná-
lů. Obdobný trend je v posledních
letech patrný také v sousedním
Německu, i zde dochází k výraznějším změnám. Opět je věnována
pozornost novým výrobkům, zejména
pak portlandským směsným cementům. Tyto změny jsou patrné i u nás,
zatím hlavně v nabídce importovaných balených výrobků. Tuzemští
výrobci proto nemohou zůstávat
pozadu.
Změny portfolia
Jaké jsou hlavní důvody postupných změn produktového portfolia a
přechodu na nové druhy cementů v
zahraničí a u nás? Především se
Stanovení pevnosti v tlaku
6
LAFARGE 04/2006
jedná o strategické aspekty, jako
např. úspora energií, snižování emisí
skleníkových plynů, ochrana surovinových zdrojů, využívání druhotných
surovin, zvyšování výrobních kapacit
atd. Neméně důležité jsou ale i technické aspekty a zlepšování užitných
vlastností výrobků (lepší zpracovatelnost betonu, menší odlučování vody
z betonu, vyšší odolnost vůči negativním vlivům prostředí a chemickým
látkám apod.).
V rámci střednědobé strategie pro
příští období bylo rozhodnuto vydat
se rovněž touto cestou a zužitkovat
znalosti a zkušenosti společností ze
Skupiny Lafarge. Pozornost byla
...::: materi·ly
zaměřena v první fázi na balené
portlandské směsné cementy určené jak pro domácí, tak i pro německý trh.
Portlandské směsné cementy
obsahují kromě portlandského slínku více než jednu hlavní složku. V
našem případě se jedná o strusku
(S), vápenec (LL) a popílek (V). Jaké
výhody přináší použití více hlavních
složek při výrobě cementu? Každá z
nich má individuální charakteristické
výhody, kterými přispívá k celkovým
užitným vlastnostem a parametrům
cementu, na druhé straně každý z
těchto materiálů může přinést i
některé potenciální nevýhody. Jemně
semletý vápenec jako hlavní složka
má přímý vliv na zlepšení zpracovatelnosti a na výslednou barvu betonu, pozitivně ovlivňuje i odlučování
vody (bleeding), na druhé straně snižuje dlouhodobé pevnosti. Struska s
popílkem sice naopak snižují krátko-
vlastnosti cementu, ale výrazně
ovlivňuje výrobu a zpracování betonu
i jeho finální mechanické a fyzikální
vlastnosti.
Od zkoušek k certifikaci
zakončena schválením finální receptury a certifikací výrobku. Před vlastním zahájením průmyslové výroby
musela být ještě realizována řada
technických opatření souvisejících s
dodávkami, skladováním a přesným
dávkováním jednotlivých materiálů,
značných změn doznala i expediční
část výrobního závodu.
Ve druhé polovině loňského roku
byly zahájeny práce na rozšíření
výrobkového portfolia a jeho doplnění o portlandské směsné cementy.
Příprava nového výrobku pro průmyslovou výrobu představuje poměrně
dlouhodobý proces, náročný na
týmovou spolupráci. Od vlastního
záměru až po certifikaci uplynula
řada měsíců. Bylo nutno provést
mnoho průmyslových testů s cílem
optimalizovat složení cementu a
dosáhnout co nejlepších vlastností.
Mimořádná pozornost byla věnována zkoušení vzorků. Plně zapojena
byla nejen cementová, ale i naše
betonářská laboratoř. Na přípravě
testovacích plánů se podíleli i naši
V červenci bylo rozšířeno výrobkové portfolio o nový balený cement
určený pro export do SRN. Jedná se
o portlandský směsný cement
CEM II/A-M (S-LL) 32,5 R. Další balený
cement CEM II/B-M (S-V-LL) 32,5 R,
tentokráte určený pro domácí odběratele, je připraven pro zahájení průmyslové výroby. Řada testů a zkoušek včetně průmyslových aplikací
prokázala plnou srovnatelnost s
cementem CEM II/B-S 32,5 R, který
němečtí kolegové, dohled nad celou
akcí mělo vídeňské technické centrum Lafarge CTEC. Zkoušely se
nejen vyrobené vzorky, ale i vzorky
obdobných cementů od jiných výrobců. Porovnávaly se vybrané parametry cementů, srovnávací testy probíhaly i na recepturách betonů. Do
programu zkoušek byly zahrnuty i
tzv. „terénní zkoušky“. Zkoušelo se a
porovnávalo přímo v reálném prostředí staveb při běžných aplikacích.
Výsledky byly velmi dobré, nové
cementy plně odpovídaly zadání,
jsou srovnatelné s obdobnými zahraničními výrobky, při některých aplikacích je svými vlastnostmi i převyšují. Přípravná fáze proto mohla být
by měl od příštího roku plně nahradit.
Při příležitosti uvedení této novinky do
běžného prodeje bude představen
rovněž nový design pytlů, který bude
použit v odlišném barevném provedení i pro ostatní balené výrobky.
Výhledově se počítá s dalším rozvojem výroby portlandských směsných
cementů a jejich rozšířením pro použití v betonárnách, při výrobě drobné
prefabrikace i pro další speciální
účely. Jestli dojde k výraznější změně
v nejbližší době, bude do určité míry
záviset i na nově připravované změně
Z3 ČSN EN 206-1, která v současnosti probíhá schvalovacím řízením.
Ing. Arch. Jiří Šrámek,
Lafarge Cement, a.s.
Nový cement pro tuzemské
odběratele i pro export
Stanovení zpracovatelnosti betonu
dobé pevnosti, ale příznivě ovlivňují
rovnoměrný nárůst pevností a zvyšují pevnosti dlouhodobé. Pozitivně se
projevují při zpracovatelnosti betonu,
omezují nebezpečí vzniku alkalickokřemičité reakce, snižují hydratační
teplo, zvyšují odolnost vůči negativním vlivům prostředí a chemickým
látkám. Tyto vlastnosti velmi úzce
souvisejí se základními chemickými
a fyzikálními vlastnostmi použitých
materiálů, důležitý je vhodný výběr
zdroje materiálu. Této problematice
musí být proto věnována zvláštní
pozornost. Neméně důležité při vzájemné kombinaci těchto materiálů je
i jejich správné dávkování, které má
vliv nejen na parametry a užitné
LAFARGE 04/2006
7
technologie :::...
Aplikace nano přípravku na fasádu budapešťského divadla
Nanotechnologie:
nov· Èra materi·l˘
Označení nanotechnologií, jejichž současné možnosti
předpovídali vědci už před více než čtyřmi desítkami let, se
odvozuje z měřítka, ve kterém pracují. Tím jsou prozatím
stovky až tisíce nanometrů (nm). Jako nanotechnologie se
tedy obecně označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů
(obvykle cca 1-100 nm). Do jednoho nm se přitom vejdou
zhruba 3-4 atomy.
Abyste si dovedli představit stupeň miniaturizace: virus je
velký zhruba 100 nm, lidský vlas má průměr plných
200 mikrometrů.
Základními stavebními prvky nanotechnologií jsou atomy, jejichž různým
uspořádáním se dají zásadně měnit
vlastnosti výsledného materiálu - například přerovnáním atomů v uhlí lze stvořit diamant. Perspektivy nových materiálů a mechanismů jejich přetváření na
úrovni atomů a molekul jsou skutečně
neomezené. „Struktury neživých materiálů jsou stejně zajímavé jako struktury živých objektů,“ řekl během své
pražské přednášky Mark Miodownik,
který vede katedru materiálů na King's
College London.
Vzniknou samoléčicí
materiály
Zkoumání nanostruktur, vlastní
manipulaci s nanostrukturami a měření jejich vlastností umožnila až
experimentální technika vyvinutá v
osmdesátých letech, například rastrovací tunelový mikroskop (STM),
využívající atomových sil (AFM),
8
LAFARGE 04/2006
optický rastrovací sondový mikroskop blízkého pole (NSOM) a samozřejmě také zvětšování kapacity počítačů. V současné době výzkum směřuje k aplikacím, které významně
zlepší stávající technologie. „Vědci
objevují možnosti samoorganizace
základních kamenů hmoty (selfassembly) s cílem vytvářet struktury
chemickou syntézou podle vzoru biologických procesů samouspořádávání,“ informoval Mark Miodownik.
„Není daleko doba ‚samoléčicích'
materiálů,“ pokračoval, „je to velká
výzva a současně i nebezpečí. Proměnu na úrovních nano u neživých
objektů je možné si představit jako
změnu na úrovni DNA u živých organismů,“ upřesnil. Samoléčicích kompozitů lze využít například pro výrobu
plášťů letadel, aby mohl stroj přistát
i po nárazu. Dovnitř tohoto speciálního kompozitu jsou včleněny minikapsle tekuté pryskyřice, které se při
poruše letadla zlomí, a pak díky
styku s kyslíkem ztuhnou. Nanostrukturami, které v současné době
známe, jsou například uhlíkové
nanotrubice, proteiny, jednoelektronové tranzistory, ale také prášky a
vrstvy o rozměrech nanometrů.
...::: technologie
Ilustrace poskytla firma NanoTrade s.r.o.,
Olomouc
Fasádní deska natřená nanopřípravkem na nesmáčivost
Pokud objevíme a plně využijeme
nám dosud neznámé principy a zákonitosti, může racionální vytváření a
využití materiálů a zařízení v nanorozměrech znamenat novou vědeckou a technickou revoluci.
logie, elektronika, inženýrství. „K jejímu dalšímu vývoji je ale potřeba dialog mezi vědci, umělci a architekty,“
řekl Miodownik.
Nanotechnologie pro beton
Ve spolupráci s firmami Rhodia a
Bouygues vyvinula společnost Lafarge Ciments novou řadu betonů
nazvaných Ductal®, která vyvolala
technickou revoluci betonu proměňující nearmovaný beton. Díky využití
nanotechnologie, kombinaci nanočástic siliky (nekonečně malé částice) a dalších speciálních aditiv zvyšujících pevnost má Ductal® výjimečné vlastnosti. Šest až osmkrát větší
pevnost (pod tlakem) než u tradičního betonu umožňuje tvorbu uměleckých detailů jako úzkých profilů,
které jsou pak velmi lehké a navíc
mohou být i nezvykle vysoké. Ductal®
je extrémně rezistentní vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám, znečištění a poškrábání, konstrukce z
něj zhotovené odolávají oděru stejně
dobře jako nejtvrdší horniny, třeba
žula. Tyto vlastnosti zaručují vysokou
trvanlivost proti působení vlhkosti,
kyselin, radioaktivnímu záření a seizmické aktivitě. Ductal nabízí nekonečné varianty při tvorbě komplexů
budov, originálních tvarů s jemnou
finální povrchovou úpravou. Z Ductalu lze vytvářet jak křehké a štíhlé
struktury, tak i mostní dílce nesoucí
velké zatížení či velmi tenké panely.
Ductal® tak otevřel cestu pro ultralehké realizace.
Doslova převrat při výrobě transportbetonu a prefabrikátů způsobila v devadesátých letech minulého
století polykarboxylátová technologie
nazvaná Glenium®, kterou vyvinuli
pracovníci koncernu Degussa (nyní
BASF Construction Chemicals). Ta
umožňuje řídit dva odlišné parametry důležité pro chování a vlastnosti
betonu - prodlouženou dobu zpracovatelnosti a zajištění nízkého poměru voda/cement. Tento nový nanotechnologický koncept, který ovládl
chování betonu na úrovni molekulární interakce mezi polymerem a
zrnem cementu, připravil cestu, jak
využít molekulární interakce k projektování chování betonu a k dosažení jeho požadovaných parametrů.
Poprvé v historii výroby transportbetonu mají výrobci, stavební firmy i
projektanti spolehlivě pod kontrolou
celý proces výroby, transportu i ukládání betonu - od stavu čerstvého
betonu až po jeho zatvrdlou podobu.
Průkopnický počin představuje i nová
generace výrobků na opravu a sanaci betonu označená Emaco® Nanocrete, kterou pro český trh distribuuje
společnost BASF Stavební hmoty
Česká republika, s.r.o. Směsi Emaco® Nanocrete jsou vyztuženy vlákny,
Ductal®: technická
revoluce betonu
které minimalizují až téměř zamezují tvorbu trhlin. Konečnému výběru
nejvhodnějšího typu vláken pro
směsi předcházelo jejich dlouhodobé testování. Ledvinovitý zvrásnělý
povrch zvyšuje mechanickou přilnavost, ve směsích navíc je docíleno i
určité chemické vazby viditelné
pouze mikroskopem. Vlákna pomáhají zabránit vzniku trhlin ve vytvrzující opravné hmotě. Základem aplikované nanotechnologie v cementových směsích Emaco® Nanocrete je
zvýšená hustota nanostruktury. Ta
omezuje nejen tvorbu mikroporuch
ve směsi, ale zlepšuje i soudržnost
cementového tmelu a zrn plniva a
navíc zvyšuje přilnavost cementové
malty k podkladu. Fyzikální vlastnosti se také mění, např. pevnost v tahu
se zvyšuje a tím se omezuje možnost tvorby trhlin.
Některé objevy ve fyzice, např.
objev obří magnetické rezistence ve
vrstvách
rozměru
nanometrů
(1988), vedl již za osm let k praktickému využití jevu při konstrukci
harddisků nové generace. Nanotechnologie je oblast výzkumu, která
zahrnuje velké množství vědních disciplín, jako jsou fyzika, chemie, bio-
LAFARGE 04/2006
9
referenËnÌ stavba :::...
Most tvořící součást jižního obchvatu dálnice D5 kolem Plzně je dlouhý téměř
450 m
Pádu vozidla mimo most zabraňují
betonová svodidla
D·lniËnÌ most p¯es ⁄hlavu
Segmentový dálniční most vedoucí nad údolím řeky
Úslavy, na který použili stavbaři z SMP CZ, a.s. více než tři
tisíce tun cementu CEM I 52,5 R od Lafarge Cement,a.s.,
navazuje na rozvadovský portál tunelu Valík. Téměř čtyři
sta padesát metrů dlouhé přemostění tvoří součást jižního
obchvatu dálnice D5 kolem Plzně.
Montáž segmentů
⁄daje o stavbÏ
Projektant: Pontex, spol. s r. o.,
Ing. Pavel Němec, Ing. Václav Kvasnička
Tel.: 244 062 243, 244 062 236
Fax: 244 461 038
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Dodavatel: Sdružení firem SMP CZ, a.s.,
vedoucí sdružení Metrostav, a. s.
Spodní stavba: Max Bögl & Josef Krýsl
Doba výstavby: 11/2003-10/2006
Uvedení do provozu: 6. října 2006
Typ použitého cementu na segmenty
(2 × 192 ks): CEM I 52,5 R Lafarge
Cement
Spotřeba: cca 3 150 t
Rozměry mostu:
- délka přemostění: 426,500 m
- délka mostu: 444,200 m
- délka nosné konstrukce:
428,000 + 2 × 1,00=430,000 m
- rozpětí jednotlivých polí:
35,00 + 4× 50,00 +54,00+ 58,00 +
+ 46,00 + 35,00 m
- šikmost mostu: 100 gr.
- šířka mostu: 30,00 m
- výška mostu: 26,5 m (nad dnem řeky)
- plocha mostu:
30 × 430,00 = 12 900,00 m
Příprava výstavby odstartovala před
více než deseti lety nelehkým procesem vyhledávání vhodného místa pro
přechod dálnice přes řeku Úhlavu,
která je jediným zdrojem pitné vody pro
město Plzeň. Dokonalému zabezpečení mostu před možným znečištěním
věnovali projektanti z Pontexu maximální pozornost. Při návrhu mostního
vybavení provedli rozsáhlé pravděpodobnostní výpočty vycházející z intenzity provozu a počtu havárií na nejvíce
zatížené české dálnici D1 v úseku mezi
Prahou a Humpolcem a stanovili pravděpodobnost havárie s možným znečištěním vody v řece. „Pro snížení rizika
průniku kontaminované vody do vodovodní sítě města byla plzeňská městská vodárna během stavby mostu
vybavena souborem nejmodernějších
analyzátorů, které průběžně sledují
kvalitu odebírané vody,“ vysvětlil autor
projektu Ing. Pavel Němec.
Založení stavby
Mostní pilíře i opěry jsou standardně založeny na základových blocích, které jsou podporovány skupinami vrtaných velkoprůměrových
10
LAFARGE 04/2006
pilot o 1 220 mm. Opěry jsou obvyklého tvaru. Pro zamezení přístupu do
komor mostu jsou na opěrách navrženy krycí plenty a vstup do komor
obstarávají bezpečnostní dveře. Maximální péče byla věnována tvarování
pilířů spodní stavby. Dříky pilířů jsou
navrženy jako plnostěnné. Výška pilířů
je proměnná od 10,50 do 18 m. Příčný řez dříku je tvořen dvěma stěnami,
které jsou zkříženy do tvaru písmene
X. Na tento dřík navazuje vlastní hlavice, která je co nejvíc odlehčena. Pro
přenos sil mezi jednotlivými částmi
jsou do hlavice osazena ocelová táhla.
Konstrukce mostu
„Mostní konstrukce je letmo montována po jednotlivých vahadlech. Příčný řez tvoří komorová konstrukce o
výšce 3,00 m. Pro výstavbu nosné konstrukce mostu bylo použito unikátní
tzv. segmentové technologie pomocí
zavážecího mostu, která je vzhledem k
montáži ‚shora' velmi šetrná k celému
okolí stavby,“ informoval Jan Vostřel z
SMP Construction. Montážní zařízení
nejprve na pilíř osadí pilířový segment,
opře se o pilíř a postupně sestavuje
...::: referenËnÌ stavba
Segmentový dálniční most navazuje na rozvadovský portál tunelu Valík. Na jeho
stavbu bylo potřeba více než 3000 tun Lafarge cementu CEM I 52,5 R
jednotlivé segmenty, které se setkají
vždy mezi dvěma pilíři. Když zařízení
překlene mostní konstrukcí úsek mezi
dvěma pilíři, desítky tun vážící kolos
překráčí přes postavenou část, usadí
se a začne pracovat na výstavbě dalšího úseku. "Výhodou použité technologie je vysoká rychlost výstavby - montáž probíhá typicky rychlostí 4 segmenty, tj. 8,8 m mostu denně, přičemž segmenty se vyrábějí v předstihu, souběžně s výstavbou spodní stavby. Dalším
přínosem, který nebývá plně doceněn,
je možnost přenést všechny hlavní stavební činnosti po dokončení spodní
stavby mimo přemosťované údolí. Daří
se dosahovat značné přesnosti výroby
díky vysoké tuhosti formy a dobře
zvládnuté metodě výpočtu nadvýšení
se zohledněním různých technologických vlivů," upřesnil Ing. Pavel Němec.
Most je uložen na klasická hrncová
ložiska. Nadložiskové bloky jsou vytvářeny z vysokopevnostního pěchovaného epoxybetonu.
Podélné předpětí je navrženo z
kabelů se soudržností v kombinaci s
volnými kabely. V obou případech je
použit předpínací systém Dywidag
(dodavatel SM7, a. s.) a jednotky pro
19 lan. Most je plně vystrojen redundantními trasami volných kabelů včetně kotev, umožňujícími dodatečné
zdvojnásobení počtu volných kabelů v
případě potřeby zesílení.
Vzhledem k minimalizaci rozměrů
hlav pilířů zatěžují provizorní lisy při
výstavbě významně dolní desku podpíraných segmentů mimo stěny. Tyto
segmenty jsou proto navrženy s výztužnou stěnou, podobně jako deviátorové
segmenty.
Mostní vybavení
Pro dokonalé zabezpečení mostu
proti pádu vozidla mimo most jsou na
vnějších mostních římsách navržena
betonová svodidla s úrovní zadržení
H3. Na vnitřních římsách chrání také
svodidla s úrovní zadržení H1. Riziko
pádu vodidla nebo nákladu mimo
most a zejména do řeky omezují zvýšené obruby na krajních římsách,
které slouží jako zarážky proti nárazu
betonových svodidel do konstrukce
protihlukových stěn (PHS). Aby nedošlo k porušení výplně PHS, jsou na
sloupcích stěny osazena dvě madla, v
LAFARGE 04/2006
11
Mostní pilíře i opěry jsou standardně založeny na základových
blocích, které jsou podporovány
skupinami vrtaných velkoprůměrových pilot o 1 220 mm
horním madle je ještě protaženo bezpečnostní ocelové lano.
Pro zamezení úniku nebezpečných
látek mimo most je mostní zrcadlo v
celé své délce zakryto elastomerovým
těsnicím pásem ukotveným do říms. V
komorách obou částí mostu je převáděna středová dálniční kanalizace. Z
bezpečnostních a provozních důvodů
je v rozdělovací komoře nad mostem
jediná roura o 700 mm rozvětvena do
dvou rour o 500 mm, každá z nich je
vedena samostatně v komoře jednoho mostu. Kanalizační řady byly navrženy z potrubí z tvárné litiny a s polyuretanovou vnitřní výstelkou, vnější
tepelnou izolací z polyuretanové pěny
a vnějšího pláště z HDPE.
zajÌmav· stavba :::...
V˝jimeËn˝ d·lniËnÌ
tunel
Od 6. října letošního roku mohou řidiči využívat tunel
pod vrchem Valík, který představuje nejvýznamnější stavbu na 3,5 km úseku dálnice D5 mezi Černicemi a Útušicemi (stavba 0510/IB, km 76,510–79,980). Výjimečné stavební dílo, první dálniční tunel v ČR, završilo složitou kapitolu výstavby dálnice D5 z Prahy do Rozvadova.
Motoristé si při jízdě tunelem už
zvykají na několikanásobnou kontrolu. Auta jsou během jízdy přes speciální senzory v silnici automaticky
vážena, provoz nenápadně, ale
nepřetržitě monitorují kamery a
radary, kontroluje se mýtné i rychlost. Kamery umístěné před tunelem
zaznamenávají poznávací značky
všech aut a okamžitě je porovnávají
v centrálním počítači s databází kradených aut.
Konstrukční řešení tunelu
Tunel Valík, který je zhruba 380 m
dlouhý, tvoří dvě tunelové trouby.
Jejich umístění těsně vedle sebe bez
horninového pilíře sice znamenalo
významnou úsporu záboru pozemků v
připortálových úsecích dálnice, ale
současně přineslo technické obtíže
při ražbě. Každý tubus má dva jízdní
pruhy šířky 3,75 m a jeden nouzový
pruh šířky 3,25 m, šířka vozovky mezi
obrubníky je 11,5 m, chodníky mají
šířku 1 m. Ražené tunelové trouby
mají délku 330 m a plochu výrubu
154,25 m2. Délka hloubených částí je
20 m na pražském portálu, resp. 30 m
na rozvadovském portálu. Maximální
Tunel Valík, který je zhruba 380 m dlouhý, tvoří dvě tunelové trouby. Provoz v tunelu nepřetržitě monitorují kamery
a radary.
12
LAFARGE 04/2006
...::: zajÌmav· stavba
sklon trub je 4 %. Geotechnické podmínky byly nepříznivé. Razilo se
Novou rakouskou tunelovací metodou
ve zvětralých až silně zvětralých, tektonicky rozpukaných proterozoických
břidlicích. Jako první vznikl střední
dílčí výrub - tunel, ve kterém byl vybudován unikátní monolitický pilíř. Středový železobetonový pilíř sloužil jako
opěra pro primární ostění při ražbě
vlastních tunelových trub.
Postup výstavby
Tunel byl ražen Novou rakouskou
tunelovací metodou. Vycházelo se přitom ze zásady, že nejprve se vybuduje
primární ostění celého tunelu včetně
středního pilíře a následně, po provedení neuzavřené mezilehlé izolace
(systém „deštník“), se zrealizuje sekundární (definitivní) ostění. Základní členění výrubu bylo vertikální, v menším
rozsahu pak horizontální (dílčí výruby).
Primární ostění je složeno ze stříkaného betonu, příhradových oblouků, sítí
a svorníků. Izolace proti vodě je svedena do bočních odvodňovacích drenáží ve dně tunelu, pro každou troubu
samostatně. Definitivní ostění je železobetonové monolitické a bylo betonováno pomocí posuvné ocelové
formy. Staticky a technologicky nejsložitější konstrukcí je železobetonový
středový pilíř mezi oběma tunely, který
přenáší celé zatížení horninového
masivu. S ohledem na nízké nadloží a
šířku obou tunelů není totiž vytvořena
přirozená horninová klenba. Pilíř byl
vybudován ve střední štole, která vznikla jako první. Méně kvalitní část horninového prostředí v oblasti nad i pod
středním pilířem byla zesílena svorníky
a mikropilotami a následně ještě proinjektována cementovou směsí.
Betonáž středového
pilíře
Použití samozhutnitelného betonu
C20/25 XF1-SSC dovolilo úplně
pokrýt výztuž, aniž by bylo potřeba ji
scelovat např. vibrováním. Scelování v
nevertikální pozici by totiž mohlo být
velmi komplikované. Do betonové
směsi byly přimíchány také jemně
mletá struska a popílek, aby bylo
možné beton pumpovat do bednění,
ne jen lít z výšky. Bednění muselo mít
tři vstupní otvory podél horní části.
Beton je mrazuvzdorný a vodotěsný.
To bylo potvrzeno i druhou teplotní
zkouškou uvnitř samotného pilíře.
Monitorování teplotního vývoje
betonu bylo započato již před samotným litím betonu a bylo ukončeno až
po završení produkce tepla, trvalo
tedy přibližně 400 hodin. Základním
parametrem, který byl sledován
během hydratace a tvrdnutí středového pilíře, byla maximální teplota. Nejvyšší naměřená teplota, která vyšplhala na hodnotu Tmax = 69,8 °C v
horní části pilíře, nastala 75 hodin po
umístění betonu. Úroveň a distribuce
tepla byla ovlivněna prouděním vzduchu uvnitř tunelu, objemem výztuhy,
včasnou demontáží bednění a současným zvlhčováním vodou, klimatickými podmínkami (teploty vzduchu se
pohybovaly od +6,5 °C do +16,6 °C),
vnitřní teplotou betonové směsi (od
+19 °C do +22 °C).
Podle monitoringu teploty maximální hodnota +70 °C nebyla překročena
v žádné části středového pilíře, maximální rozdíl mezi dvěma sledovanými
místy činil 28 °C. Zkoušky uloženého
betonu přinesly následující výsledky:
modul elasticity po 28 dnech: 37 GPa,
maximální provzdušnění V5 podle
ČSN EN 12390-8 17 mm, začátek
tvrdnutí podle ČSN 73 1332 210
minut (po 480 minutách byla pevnost
při zkoušce ostění 2.9 MPa).
⁄daje o stavbÏ
Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic
závod Praha
Dodavatel: Metrostav, a. s.
Koželužská 5/2246
Praha 8
Divize 5
Na Zatlance 1350/13
Praha 5
Projektant stavby: Pragoprojekt, a. s.
K Ryšánce 1668/16
Praha 4
Základní rozměry:
Délka levé tunelové trouby: 380 m
ražená část: 330 m
hloubená část: 50 m
Délka pravé tunelové trouby: 390 m
ražená část: 330 m
hloubená část: 60 m
Plocha výrubu trub: 154 m2
Celkový objem výrubu: 116 000 m3
Šířka a výška trub: 11,5 a 8,2 m
Průjezdový profil: 5,2 m (max. 5,35 m)
Max. podélný sklon: 4 %
Únikové chodby: 1 propojka
Definitivní ostění je železobetonové monolitické a bylo betonováno pomocí
posuvné ocelové formy
LAFARGE 04/2006
13
EU a my :::...
Uk·zkovÈ vyuûitÌ
bruselsk˝ch financÌ
Není pochyb o tom, že samotný objem peněz ze
státního rozpočtu by na rozvoj krajů stačil jen stěží, a
proto je význam přílivu evropských dotací do regionů
velký. Na základě jednání Asociace krajů a ministra pro
místní rozvoj Petra Gandaloviče se nově navyšují prostředky pro Regionální operační programy, které budou
spravovat přímo kraje. Jaké projekty připravuje, kam a
jakým způsobem nasměruje bruselské subvence Krajský
úřad Ústeckého kraje jsme se zeptali osoby
nejpovolanější - hejtmana Jiřího Šulce.
Má Ústecký kraj dostatek kvalitních projektů?
K efektivnějšímu získávání peněz z
evropských zdrojů v letech 2007 2013 by měl Ústeckému kraji pomoci
Vnitřní integrovaný systém projektů
(VISP). Cílem tohoto projektu je připravit zásobník projektových záměrů,
které bude Ústecký kraj nebo jím zřizované organizace realizovat právě v
období 2007 - 2013 prostřednictvím
unijních strukturálních fondů.
Zásobník bude obsahovat projektové záměry, rozdělené do pěti prioritních oblastí. Vycházíme přitom z dlouhodobých priorit, které stanovilo krajské zastupitelstvo. Budeme shromažďovat projektové záměry z oblastí
dopravní infrastruktury, podpory inovací v podnikání, rozvoje lidských zdrojů,
zdraví a sociálních záležitostí a z oblastí životního prostředí. Pokud se podaří
shromáždit projektové záměry a budeme o nich mít ucelený přehled, umožní
nám to například lépe plánovat a řídit
jejich spolufinancování ze strany kraje.
Příspěvkovým organizacím systém
pomůže vyhledávat vhodné finanční
zdroje. Umožní také koordinaci nebo
sdružování podobně zaměřených projektů, což zvýší jejich šance na úspěch
při získávání evropských peněz.
Jaké mechanismy bude Vnitřní
integrovaný systém projektů používat při koordinaci v průběhu získávání dotací?
Prvořadá by při realizaci projektu
VISP měla být kvalitní komunikace
mezi vedením Ústeckého kraje, odbory krajského úřadu, příspěvkovými
organizacemi a zpracovatelem a dalšími subjekty v rámci kraje, například
Krajskou hospodářskou komorou a
agenturou CzechInvest. Tuto komunikaci by měly zprostředkovat pracovní
skupiny pro jednotlivé oblasti. V čele
každé pracovní skupiny bude stát člen
krajské rady, který bude koordinovat a
řídit její činnost. Kromě radních
budou členy pracovních skupin například vedoucí odborů krajského úřadu,
zástupci komisí krajské rady nebo
pracovníci příspěvkových organizací.
Příprava zásobníku projektů bude
konzultována i se subjekty s regionální působností na území sousedního
Saska.
Zásobník pro projektové záměry,
který chystá Ústecký kraj, je v České
republice zatím jediný, ostatní regiony
ale mají o tento systém značný zájem
a rády by se u nás inspirovaly. Koordinace, kterou do oblasti dotací ze
strukturálních fondů přinese, významně pomůže získat pro kraj více evropských peněz. Hodnocení nejlepších,
takzvaně životaschopných projektů,
proběhne začátkem roku 2007.
Do jaké fáze se dostal projekt
výstavby přivaděče k průmyslové
zóně Prosmyky, jehož součástí bude
i nový most přes Labe u Litoměřic?
Stavba silnice II/247 přivaděč k
průmyslové zóně Prosmyky je největ-
14
LAFARGE 04/2006
ším stavebním projektem, který
financuje Ústecký kraj a který je připravován v souladu s rozvojovými
dokumenty, zejména se „Strategií
regionálního rozvoje České republiky.“ Stavbu původně zajišťoval a
financoval stát, ale poté, co byla překvalifikována na silnici II. třídy, přešla kompletní zodpovědnost na
Ústecký kraj, který ji převzal od Ředitelství silnic a dálnic. To však nebyla
jediná změna. V roce 2002 byla provedena revize přípravné dokumentace a bylo rozhodnuto o navýšení nivelity komunikace tak, aby toto důležité
dopravní spojení pro město Litoměřice a celý pravý břeh řeky Labe bylo
provozuschopné i za mimořádné
situace, jakou byla srpnová povodeň
v roce 2002. Právě v souvislosti s
touto přírodní katastrofou rozhodl
Krajský úřad Ústeckého kraje, aby
úroveň budoucího levobřežního dálničního přivaděče k průmyslové zóně
Prosmyky, včetně nového, takzvaného Západního mostu přes Labe, byla
půl metru nad velkou vodou. U levobřežního přivaděče se tak výška
komunikace, jejíž součástí je i úsek
stávající silnice Mlékojedy a Prosmyky, zvýšila zhruba o čtyři metry. Tento
most se po svém dokončení stane
významným prvkem protipovodňové
ochrany Litoměřicka, a to zejména
Lovosic včetně chemičky. Západní
most je projektován na více než tisíciletou vodu a v případě povodně
zajistí bezpečný průjezd do Litoměřic
...::: EU a my
po silnici postavené na pětimetrovém náspu, ochrání obce a umožní
překonat i rozvodněné Labe.
Zároveň bude vyřešeno kapacitní a
bezpečné silniční napojení prostoru
od Lovosic do Litoměřic na dálnici
D8, nové silniční spojení obou břehů
řeky Labe (stávající přetížený Tyršův
most v Litoměřicích, který již navíc
nestačí současnému dopravnímu
provozu) a napojení průmyslové zóny
Prosmyky.
Jak se Krajskému úřadu podařilo finančně pokrýt tento velkolepý
projekt?
Třebaže se Ústecký kraj stal investorem tak rozsáhlé stavby, nezalekl se
obrovské odpovědnosti, ani finanční
náročnosti projektu (rozpočet 1,5 miliardy korun). Pro zajištění zatím největší krajské investice se naskytla příležitost čerpání a ukázkového využití
finančních prostředků z evropských
strukturálních fondů. Z nich získal kraj
pomocí odboru evropských projektů
krajského úřadu 75% prostředků na
realizaci I. etapy. Tato část stavby zahrnuje okružní křižovatku, umístěnou již
na kótě nad stoletou vodou, vybudování mostů na nájezdech, napojení
paprsků okružní křižovatky na navazující silniční síť, dopravní značení, sadové úpravy, vsakovací systém a rekultivaci ploch dočasných záborů. Z celkových nákladů na tuto část stavby, bylo
209 024 750 Kč z fondů Evropské
unie, z programu SROP čerpáno 75 %
(156 768 750 Kč), z krajského rozpočtu 25% (52 256 000 Kč).
Která část stavby se připravuje
k realizaci?
LAFARGE 04/2006
15
Na realizaci čeká napojení na
okružní křižovatku Žernosecká v
Lovosicích. Trasa bude dále pokračovat severním směrem podél železniční trati Lovosice - Litoměřice - Česká
Lípa. V místě přechodu železniční
trati je silnice vedena ve 160 metrů
dlouhém tunelu. Přivaděč za tunelem pokračuje podél trati v prostoru
stávající vlečky mrazíren, pokračuje
k napojení do ulice Kamýcká. Délka
této trasy je téměř 1,5 kilometru,
dokončení a zprovoznění této části
je naplánováno do srpna 2007. Celkové náklady na realizaci spolufinancované ze strukturálních fondů
Evropské unie program SROP jsou
244 milionů korun. I zde se počítá s
čerpáním 75% evropských peněz
(183 300 000 Kč), zbylých 25% dodá Ústecký kraj ze svého rozpočtu
(61 000 000 Kč).
Poslední část celé stavby přivaděče bude pokračovat z ulice Kamýcká
podle trati Českých drah a skončí
úrovňovým průsečným napojením do
ulice Masarykova. Délka tohoto
úseku bude 0,5 kilometru. I zde je
předpoklad zajištění spolufinancování z evropských strukturálních fondů
v plánovacím období 2007 - 2013.
Výhledově by měla být tato stavba
zahájena v roce 2008.
ekologie :::...
KnÏûice
- model vesnickÈ
energetickÈ sobÏstaËnosti
Bezpočet českých a moravských obcí řeší dlouhodobé
problémy spojené s cenami energií a úkolem ekologického vytápění. Program plynofikace jim ale nepřinesl
kýženou úlevu, protože během výstavby sítí narostly
ceny zemního plynu na takovou úroveň, že se řada obyvatel vrací k topení fosilními palivy a bohužel i různým
komunálním odpadem. Dalším investičním oříškem obcí
jsou čističky odpadních vod, které musejí od příštího
roku zbavovat vodu fosforu. A to mnohé obecní čističky
vůbec neumějí. Tato povinnost se nevyhnula ani nevelké
obci Kněžice na Nymbursku se čtyřmi stovkami obyvatel
a 120 rodinnými domky, která nebyla zahrnuta do programu plynofikace a neměla obecní splaškovou
kanalizaci ani čističku.
Skladovací nádrže
Kotelna na biomasu
Energie ze zbytků
V Kněžicích hospodaří zemědělská
farma s velkochovem hospodářských
zvířat a kuřat. Podle vyprávění starosty
Milana Kazdy první nápad, jak ekonomické a ekologické problémy vyřešit společně, přišel zhruba před čtyřmi, pěti lety,
až dozrál za podpory pracovníků firmy
EPC v zásadní rozhodnutí: pustit se do
zatím ojedinělého projektu - výstavby bioplynové stanice, která by řešila zpracování komunálního odpadu, výrobu tepla
pro téměř celou obec za přijatelné ceny
a ještě přinášela zisk z prodeje elektrické
energie. Stavební práce odstartovaly v
listopadu 2005, letos v létě byla postup-
Provozní zásobník slámy
ně uvedena do chodu bioplynová stanice a od září běží zkušební provoz celého
komplexu. Skládá se z bioplynové stanice s kogenerační jednotkou, z výtopny na
spalování slámy a dřevního odpadu a z
teplovodního rozvodu tepla z předizolovaného potrubí v celé vesnici, kterým se
přes předávací stanice v jednotlivých
objektech celoročně dodává z kotelny a z
bioplynové stanice teplo pro vytápění a
pro ohřev teplé užitkové vody do takřka
všech domů v obci. V hale u kotelny se
nachází peletizační linka na výrobu topných pelet z biomasy.
Technologie, výkony
a dodavatelé
Bioplynová stanice má příjmovou
homogenizační jímku o objemu 180 m3,
hygienizační linku o kapacitě 10 tun
materiálu za den, jeden vytápěný fermentor o objemu 2 500 m3 s nasazeným plynojemem 1 000 m3, jednu kogenerační jednotku o elektrickém výkonu
330 kW a tepelném výkonu 400 kW a
dvě skladovací nádrže o objemu 2 × 6
500 m3 na vzniklé hnojivo - tekutý vyfermentovaný substrát. Součástí stanice je
trafostanice 22/0,4 kV pro vyvedení
elektrického výkonu kogenerační jednotky do elektrizační sítě.
16
LAFARGE 04/2006
Kotelna na biomasu disponuje dvěma
kotli, jeden kotel o výkonu 800 kW na
spalování slámy, druhý o výkonu 400 kW
na spalování štěpky a dřevního odpadu;
součástí komplexu je dále provozní
zásobník slámy na přibližně 8 hodin
nepřetržitého automatického provozu
kotle na slámu, provozní zásobník štěpky na více než jednodenní automatický
provoz kotle na štěpku, krytý sklad paliva
na několik týdnů provozu kotelny, čerpací stanice pro cirkulaci topné vody v soustavě, chemická úpravna vody a systém
udržování tlaku v soustavě CZT (centrálního zásobování teplem).
Kotelna spaluje hlavně obilní a lněnou
slámu, energetický šťovík v obřích balících a drobný dřevní odpad a podle
potřeby dodává teplo do soustavy CZT.
Popel ze spalování slámy a dřeva bude
využíván jako hnojivo pro zemědělské
pozemky.
Ekologické a ekonomické
přínosy
Iniciátorem a investorem celého projektu je samotná obec Kněžice. Větší
část finančních prostředků na projekt,
který přišel na necelých 120 milionů
korun, obec získala ze Státního fondu
životního prostředí, menší část tvoří půjč-
...::: ekologie
Hlavním dodavatelem projektu Kněžice je SKANSKA CZ,
a. s., Divize Technologie,
dodavatelem technologie
bioplynové stanice Tomášek
SERVIS, s. r. o., z Pardubic,
železobetonové nádrže bioplynové stanice dodala firma
WOLF SYSTEM, s. r. o., z
Prahy. Technologii kotelny
dodává Step Trutnov, a. s.
Stavební část díla, soustavu
rozvodu tepla v obci a kogenerační jednotku GE Jenbacher v bioplynové stanici realizuje Skanska CZ, a. s.
Komplex bioplynové stanice v Kněžicích
Nový domov důchodců využívá ekoenergií z bioplynové stanice
ka od banky a zahraniční grantová dotace. Ekologické přínosy projektu tkví v
úspoře fosilních paliv a snížení škodlivých emisí jak přímo v obci, tak při výrobě toho množství elektřiny, které vyprodukuje kogenerační jednotka v Kněžicích a tak se nebude muset spalovat příslušné množství uhlí v elektrárně. Podle
údajů v auditu z roku 2004 obec spotřebovala na výrobu tepla cca 1 260 tun
hnědého uhlí za rok (výhřevnost hnědého uhlí 17 MJ/kg). Další část tepla spotřebovala pro ohřev TUV elektřinou.
Kogenerační jednotka bioplynové stanice dodá do sítě cca 2 200 MWh elektřiny za rok, na jejíž výrobu by jinak bylo v
uhelných elektrárnách spotřebováno
cca 1 553 tun uhlí.
Celková přepočtená úspora hnědého uhlí o výhřevnosti 17 MJ/kg bude
tedy po realizaci projektu Kněžice cca
2 102 - 502 + 1 553 = 3 153 tun za rok.
Po přepočtu na tzv. měrné palivo o
výhřevnosti 29,3 MJ/kg to bude úspora 1 829 tun měrného paliva za rok.
Úspora měrného paliva na každých
1 000 Kč vynaložených investičních
nákladů je tedy u projektu Kněžice cca
15 kg mp/rok.
Obec jako celek získá po realizaci projektu finanční přínos cca 8 milionů Kč
ročně. Do tohoto přínosu pro celou obec
je započtena jak tržba za prodanou elektřinu, tak ušetřené platby občanů za
nenakoupenou elektřinu a nenakoupené uhlí. Nejsou odečteny platby za spalovanou biomasu, platby za cíleně pěstované plodiny pro bioplynovou stanici a
mzdové náklady na pracovníky soustavy
CZT, protože tyto platby a náklady zůstanou v obci.
Obec Kněžice jakožto investor, majitel
LAFARGE 04/2006
17
a provozovatel výtopny obdrží za elektřinu cca 6,4 milionu Kč za rok, za teplo
dodané odběratelům v obci cca 3 miliony Kč za rok. Za servis a provozní hmoty
pro bioplynovou stanici, kogenerační jednotku a pro kotelnu zaplatí cca 1,2 milionu Kč za rok. Dále zaplatí místním dodavatelům a místní zemědělské farmě
Kněžice za palivo pro kotle za rok cca
1 milion Kč, za cíleně pěstovanou biomasu do bioplynové stanice další cca
1 milion Kč za rok a dále uhradí mzdové náklady pro obsluhu kotelny a bioplynové stanice ve výši cca 2 miliony Kč za
rok. Jednoroční finanční přínos pro obec
jakožto provozovatele výtopny bude tedy
cca 4,2 milionu Kč za rok. Tedy i přes
poměrně vysokou výkupní cenu elektřiny
z bioplynové stanice vychází prostá
návratnost investice cca 28 let.
Cesta k lepší ekonomické efektivnosti podobných projektů vede přes
snižování ceny všech instalovaných
zařízení a staveb, snížení ceny vstupních surovin a snížení mzdových nákladů, na druhé straně přes zvýšení ceny
energie, získávané z neobnovitelných
fosilních zdrojů.
Projekty energeticky soběstačných
obcí se připravují i v Ústeckém kraji, kde
byly vybrány celkem tři obce, které reprezentují horské (lesnaté) a nížinné (zemědělské) oblasti a zároveň svým počtem
obyvatel (do 5.000) představují typické
zástupce obcí, resp. měst v kraji. Představitelem obcí nížinného typu jsou
město Postoloprty a obec Lkáň, představitelem obcí horského typu je obec
Kovářská.
p¯edstavujeme :::...
Sulejovice:
symbiÛza s cement·rnou
Výrobní komplex akciové společnosti Lafarge Cement se
rozkládá jen pár kroků od prastaré vesnice Sulejovice,
o níž existují doložené zprávy z roku 1251. Sedm stovek
obyvatel tady žije v doslovné symbióze s cementárnou, už
potřetí si zvolili starostou Jana Munčinského, který je
jejím dlouholetým pracovníkem.
Starosta Sulejovic Jan Mučinský
Komunikace mezi cementárnou
a obyvateli nejblíže položené obce proto
nepředstavuje žádný problém, vždyť
starosta zná z každodenního života jak
místní obyvatele, tak celou lokalitu
i cementářský provoz. „Nejprve jsem se
do starostování moc nehrnul, velkou
roli sehrála náhoda a musím říci, že
skloubit všechno dohromady, je čím dál
složitější a zavazující, nicméně je to
výzva,“ prozrazuje Jan Munčinský, který
na jaře letošního roku povýšil na pozici
technického ředitele akciové společnosti. „Lafarge je úspěšná firma regionu, má dobré výsledky a lidé, kteří k ní
mají vztah jsou rádi, že tady je, ale
jiným může být trnem v oku. Cementárna je průmyslovým výrobním podnikem,
tedy i se vším co k tomu patří. Na podněty občanů se snažíme vždy najít řešení, i přesto, že je to někdy dost složité.“
Hospodaření
je na prvním místě
Když před osmi lety začínal Jan
Munčinský ve starostenské funkcí
bylo potřeba hlavně změnit hospodaření obce. Sulejovice sice už byly plynofikované od 90. let, ale kanalizace
byla dokončena jen do určité míry,
navíc obyvatelé vůbec neplatili za
vodné a stočené, a to se muselo změnit. Kanalizace byla tehdy svedena do
čističky patřící bývalé Labeně, která
se dostala do konkurzu a nový majitel
si kladl nesplnitelné požadavky. Nakonec obecní úřad našel pomocnou
ruku a výborné partnerství se Severočeskými vodovody kanalizacemi
(SČVaK). Sulejovice pak začaly bezplatně využívat potrubí patřící SČVaKu
vedoucí přes Lovosice až do Litoměřic, kde se splašky dostávají do čističky. Navíc tím splňuje všechny
evropské regule. Na vybudování
výtlaku získala obec milionovou státní dotaci. Pak ale přišlo za řadu
nepopulární opatření: lidé museli
začít platit SČVaKu vodné a stočné, i
když na to nebyli zvyklí. Tím ale pro
obecní úřad anabáze s kanalizací
neskončila. „Postupně jsme vytipovali
místa, kde byla kanalizace poškozená, opravili ji a předávali SČVaKu.
Letos dokončujeme náves, kde
jsme museli začít průzkumem, protože neexistovala žádná dokumentace.“ Ukázalo se, že nejefektivnější
bude vybudovat na návsi kanalizaci
úplně znovu. Tato poslední fáze
oprav a výstavby kanalizace v obci
umožňuje její kompletní předání
SČVaKu, který bude zajišťovat další
údržbu a opravy.
Náklady na odpady rostou
I když obec doplácí na odpady a
18
LAFARGE 04/2006
jejich třídění okolo 400 tisíc ročně,
vychází lidem maximálně vstříc.
Poplatky činí jen 280 Kč na půl roku.
„Obyvatelé zareagovali pozitivně na
způsob třídění odpadů, máme kontejnery na třech místech, znásobili jsme
i jejich množství. Chceme, aby obec
zůstala čistá.“
„Dosud jsme, podle naší úmluvy s
cementárnou, měli možnost veškerou stavební suť odvážet bezplatně
do vytěžených částí lomu. Odpadu je
obrovské množství, ale podle nové
legislativy se z veškerého odpadu,
který chcete umístit do lomu, třeba z
betonu nebo starých cihel, musí
nechat udělat tzv. výluhy. Tato procedura zabere měsíc, odpad, který
nesplní velmi přísné limity, se musí
odvézt na skládku nebezpečného
odpadu, což stojí další peníze. V obci
ale není prostor pro překladiště,
kam by se suť ukládala na celý
...::: p¯edstavujeme
Alexandr Vondra navštívil Sulejovice
v roce 2006
místní školu, školku i jídelnu. Ze šestimilionového rozpočtu zbude na
investice zhruba šestina, takže
dobré hospodaření je na prvním
místě a obec si musela vytvořit
rezervu, aby mohla realizovat nejdůležitější projekt běžícího volebního
období.
Bytová výstavba
Předvánoční besídka v Sulejovicích potěšila nejen děti
měsíc, než se otestuje, a tak náklady opět rostou.
Kultura a památky
Přestože jediná kulturní památka
v Sulejovicích - kostel z 15. století,
se nacházel v nevábném stavu,
podařilo se jej celkově zrekonstruovat, aby mohl znovu sloužit nejen
věřícím obyvatelům. I zde pomohla
cementárna. Kostel byl opraven z
převážné většiny z darů akciové společnosti Lafarge Cement, dále přispěla samotná obec, katolická církev vybrala od věřících asi 25 tisíc
korun. Částku na opravu střechy
uvolnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Celkové náklady na opravu
dosáhly zhruba 450 000 Kč. „Zajímavé je, že v cibuli věže jsme objevili vzácné listiny z poslední opravy
kostela v 19. století, které odborníci
zakonzervovali a jejichž kopie si
mohou zájemci prohlédnout v Litoměřickém muzeu. Opravy probíhaly
asi čtyři roky, aby sulejovický svatostánek pak mohl být v roce 2000
znovu vysvěcen.
Nový kabát dostane také kulturní
dům, čímž bude završena jeho celková obnova. Budova již podstoupila
celou sérii vnitřních oprav. „Rekonstruovali jsme sociální zařízení, opravují se podlahy v obou sálech, stranou nezůstaly ani stropy, vyměnili
jsme okna i střechu,“ říká Jan Munčinský. Zatímco místní myslivci, rybáři, sportovci i senioři kulturní dům
využívají ke svým společenským
akcím už nyní, v budoucnosti by v
sále měla pravidelně znít country
hudba domácích i cizích kapel.
Pěkná restaurace by měla lákat
nejen uživatele sítě cyklostezek,
které obec protínají.
Sulejovice chtějí ale také udržet
LAFARGE 04/2006
19
Jádrem volebního programu, jsou
stavební místa pro novou bytovou
výstavbu. „Když jsme dotáhli do
konce územní plán, zjistili jsme, že
není v pořádku a museli jsme začít
znovu. Nyní ho budeme předělávat
ještě jednou, nicméně v územním
plánu jsou již vymezeny pozemky pro
bytovou výstavbu: pro padesátku
rodinných domků. Už jsme projednali projekt zasíťování kanalizací
a vodovodem, ještě musíme zajistit
přívody plynu a elektřiny a vybudovat
komunikace. Cílem úřadu je kompletní příprava parcel k prodeji, kde
sice jde o návratnost investice, ale
nikoli o zisk. Pozemky jsou zatím ve
vlastnictví pozemkového fondu, ale
obec je chce získat bezúplatně pro
obecně prospěšnou věc, což bytová
výstava bezesporu představuje.
„I když nejsme atraktivní oblast,
zaznamenali jsme za letošní rok
nejméně tři desítky dotazů na volné
pozemky od našich občanů i z okolí,“
dodává Jan Munčinský. Přílivu
nových obyvatel do Sulejovic tedy
nestojí nic v cestě. Úpravná obec,
blízkost dálnice a dobré pracovní příležitosti tvoří ten správný mix pro
dobrý život.
historie :::...
BalenÌ cementu
od 19. do poloviny 20. stoletÌ
Čížkovická cementárna
Na závěr našeho čtyřdílného seriálu věnovaného historii
výroby cementu se podíváme na vývoj balení - plnění
cementu do přepravních obalů.
Bečky a tony
V 19. století cementárny dodávaly
cement do obchodních míst v dřevěných soudcích nebo v pytlích z juty.
Jak vyplývá z jedné zprávy v Průmyslových listech z roku 1876, měl v té
době rakouský soudek obsah cca
375 liber, což odpovídá zhruba 210
kg. Později se pro soudky objevuje
obecný název tony, které se rozdělovaly na „celé“ (175 kg), „půlky“ (87,5
kg) a „čtvrtky“ (44 kg). Rudolf Bárta
ve své práci Chemie a technologie
cementu (1961) uvádí, že dřevěné
soudky zvané bečky si cementárny
vyráběly samy a byly určeny pro
množství 40, 80 a 180 kg. Bečky
byly postupně vytlačovány jutovými
pytli, které se v českých zemích používaly až do první světové války.
Umožňovaly opakované plnění pět-
krát až desetkrát. Vzhledem k nedostatku juty byly posléze nahrazeny
pytli papírovými. Bečky si ještě po
válce udržely svůj význam pro vývoz
do zámoří, dopravu do hor a kilový
prodej. V angloamerických zemích se
zachovalo počítání výroby na barely
(170,54 kg), i když se v praxi již
dávno neužívaly.
Počátky použití
papírových pytlů
Papírové pytle, které se rozšířily po
první a všeobecně po druhé světové
válce, byly nejprve šestivrstvé, posléze čtyřvrstvé, trojvrstvé a dvojvrstvé.
Soudobá legislativa předepisovala
papír z natronové celulózy. Pytle se
šily nebo lepily, ale v počátcích byly
potíže s lepenými spoji vzhledem ke
kvalitě tehdejších lepidel. Na výrobu
20
LAFARGE 04/2006
1 000 kusů pytlů se spotřebovaly
téměř dva kubíky dřeva. Všude, kde
to bylo možné, byla proto zaváděna
doprava volně loženého cementu. V
Československu byl v 50. letech
vybudován závod na výrobu pytlů s
vlastní celulózkou, kde se zhotovovaly pytle ze sulfátového, tzv. natronového papíru. Podle ČSN musel být na
obalu uveden druh cementu, jakostní třída, hrubá váha a označení
výrobny. I pro vlastní pytle existovala
norma, která vycházela z požadavků
německých norem. Ostatně Německo bylo kolébkou normotvorby v cementářské výrobě už od dob Wilhelma Michaelise (1840-1911). Papírové pytle se zkoušely na délku roztržení, odpor k přeložení, tzv. falcový
odpor, pevnost k proražení (nejméně
2,5 kg . cm-3) a propustnost vzduchu,
...::: historie
SouËasnost
Pytlování cementu v akciové společnosti Lafarge Cement, a.s. zajišťuje automatizovaná balicí linka,
kterou tvoří jedna rotační šestiventilová balička na cement a jedna
na Multibat. Paletizační zařízení
pokládá smršťovací folie chránící
výrobky proti povětrnostním vlivům. Padesáti kilogramové pytle
nahradilo v roce 2004 balení
cementu po 25 kg. Celkem se dává
na paletu 56 pytlů - 7 vrstev po 8
pytlích. U Multibatu zůstalo 40kg
balení, na paletu přijde 35 pytlů - 7
vrstev po 5 pytlích. Palety jsou
používány pouze "EUR" o rozměrech 1 200 × 800 mm. Z paletizační linky jsou hotové výrobky odváženy vysokozdvižnými vozíky o nosnosti 5,5 tuny na sklady nebo
přímo na auto zákazníkovi.
měly jednu až šest hubic a výkon až
1 200 pytlů za hodinu. Úkolem jednočlenné obsluhy bylo sesunovat
plné pytle a nasazovat prázdné. Bylo
zde zavedeno setřásání pytlů, které
umožňovalo jejich zkrácení, což představovalo také úsporu papíru.
Baličky domácí výroby
Automatická rotační šestiventilová balička cementu
která byla důležitá zejména při strojním plnění stlačeným vzduchem. V
padesátých letech se u nás používaly také konve na 150 kg, které sice
vydržely déle než pytle, ovšem byly
mnohem dražší a nesnadno manipulovatelné.
Přechod od ručního
ke strojnímu plnění pytlů
Pytle se původně plnily ručně a zavazovaly se tzv. ouvazky. Následovalo plnění pomocí pytlovacích strojů,
které byly zpočátku pojízdné po
rampě od zásobníku k zásobníku.
Později je nahradily poloautomatické
a automatické baličky. Strojní plnění
pytlů umožnil Batesův vynález z roku
1925 - papírový ventil v rohu pytle.
Jeho princip spočíval v tom, že po
naplnění se ventil uzavřel vnitřním
tlakem v pytli. Během několika let se
toto zařízení rozšířilo na tři čtvrtiny
světové výroby cementu a bylo při-
způsobeno i pro plnění jutových
pytlů. K obsluze Batesovy baličky stačil jediný dělník a za hodinu mohlo
být naplněno 20 až 30 tun cementu
do pytlů po 50 kg. Mezi nejznámější
výrobce balicích strojů patřily St.
Regis Paper Co, Smidth a Haver &
Boecker. Pytlovací stroje byly trojího
typu podle toho, jak byl cement z
násypky vyprazdňován, zda vlastní
vahou, nekonečným pásem nebo
rotačním zařízením.
Strojní plnění
Z těchto strojů se u nás používala
například balička Flux od firmy
Smidth & Co instalovaná v cementárně v Hranicích. Byla vyvinuta na
přelomu 20. a 30. let a při obsluze
jedním mužem dosahovala výkonu
2 000 až 2 200 pytlů za hodinu.
Vedle ní se na našem území používaly automatické baličky Flux o výkonu
o něco menším. Byly stacionární,
LAFARGE 04/2006
21
Vedle těchto zahraničních celosvětově rozšířených značek se v Československu používaly i baličky domácí
výroby z Přerovských strojíren, n. p.
Baličky byly uloženy v krytém rámu
a opatřeny odpadovým i odsávacím
potrubím. Vyráběly se s dvěmi, třemi
nebo čtyřmi hubicemi, měly spotřebu
5,5; 7,5 a 12,0 kW, spotřebu vzduchu 3 000, 4 500 a 6 000 m3. h-1 a výkon 500, 700 a 850 pytlů za hodinu.
Plnění pytlů zajišťoval lopatkový
čechrač prachové hmoty poháněný
elektromotorem. Naplněné pytle
odvažovala rovnoramenná váha. Jednotlivé hubice měly samostatná
odvažovací zařízení. Pytel byl uchycen držákem na hubici a zespoda
dosedal na sklopnou podpěru uchycenou na konci vahadla. Po odvážení
klesla sklopná podpěra, na které byl
pytel, a přívod pytlované hmoty se
uzavřel hradítkem. Výkonnějším strojem domácí produkce pak byla čtrnáctiventilová karuselová balička, jež
měla výkon 2 000 pytlů za hodinu.
stopy architektury :::...
RenesanËnÌ
n·vrat antiky
Počátečním impulsem pro renesanční architekturu bylo
znovuobjevení spisu Deset knih o architektuře od Vitruvia,
římského architekta a inženýra. Nový sloh usiloval o návrat
k antice, proto kladl značný důraz na harmonické proporce
a symetrii. Z řecké a římské architektury převzal základní
konstrukční prvky - architráv, archivoltu i klenbu.
Hlavní postavou renesanční architektury se na rozdíl od gotiky stal člověk. Stavby opouštějí monumentalitu
předcházejícího slohu a podřizují se
lidskému měřítku, aby vytvořily opticky jasný a klidný prostor. Typickým pro
renesanci se stal princip horizontální
a statický, jak dokládají i nové typy
staveb - šlechtické a městské paláce.
Materiál a provádění staveb
Renesanční stavby vyrůstaly z
obdobných materiálů jako v předcházejících slozích, jen metody a způsoby
použití se odlišovaly. Kámen sloužil
nejen ke zdění, ale i k výtvarným účelům. Povrch zdiva se dodatečně upravoval omítkou nebo obkladem, podob-
ně jako v antice, ale na rozdíl od gotiky.
Kromě cihel o rozměrech 13 × 31/12
× 12 cm, tloušťky 3-8 cm se spárami
0,3-2 cm používali renesanční stavitelé
tvárnice pro konstrukci kleneb. Římsy,
konzoly a ostění oken a dveří jako speciální cihlářské výrobky. Střechy pokrývali pálenými taškami. Proslulý je renesanční způsob režného zdění, kdy se
výtvarně uplatňuje barva cihel s jejich
vazbou a spárami a který tvoří charakteristický architektonický znak. Důležitou roli hrála omítka, proto se nástěnná technika zvaná sgrafito propracovala v renesanci k vrcholnému rozvoji.
Dělníci nanášeli omítku ve dvou či
třech barevně odlišených vrstvách.
Spodní vrstvu tmavé omítky obarvené
22
LAFARGE 04/2006
Letohrádek královny Anny, který vybudoval Ferdinand I. v letech 1538-1552
pro svou choť, královnu Annu Jagellonskou, představuje nejčistší vlašskou renesanční architekturu mimo
italskou půdu. Byl postaven podle projektu a modelu italského stavitele a
kameníka Paola della Stelly ve stylu
italské renesance stavitelem Giovannim Spatiem, po něm pokračoval G.
Maria del Pambio.
Chrám sv. Petra ve Vatikánu, na němž
pracoval Michelangelo v letech 15581560; o třicet let později dokončil
architekturu jeho žák Giacomo della
Porta.
...::: stopy architektury
Stavba knihovny na náměstí
sv. Marka v Benátkách od architekta
Jacopa Sansovina, která svou bohatou
plastickou výzdobou předznamenává
období baroka a kterou Andrea Palladio označil za nejnádhernější stavbu
od starověku.
Zámek v Litomyšli se stal jednou z nejkrásnějších renesančních staveb nejen
na našem území, mimo jiné i díky překrásné sgrafitové výzdobě.
podle tradičního renesančního způsobu jemně mletým uhlím nebo popelem
ze spálené slámy nechali zaschnout a
do vrchní tenké vrstvy omítky světlé
barvy za vlhka proškrabali vzory.
Konstrukční metody
Jako svislý nosný prvek se dostala
ke slovu znovu stěna, kterou gotika
takřka vytlačila. Stěny tedy v renesanci
jasně vymezují architektonický prostor
a dostávají nový výraz svým členěním
na římsu, sokl, polosloupy nebo pilastry nebo úpravou omítky již zmiňovaným sgrafitem. Stěna v renesanci přenášela jednak svislý, jednak vodorovný
tlak od kleneb. Svislý nosný systém
stěnový doplňovaly sloupy, které pouze
převáděly svislé zatížení a oddělovaly
jednotlivé lodě nebo tvořily ve spojení s
archivoltou arkády. Sloupy otevíraly
objekt do nádvoří atria nebo do ulice.
Vodorovnou nosnou konstrukci tvořily
buď dřevěné nosné trámy s kazetovými
výplněmi, nebo klenby. Renesanční
klenby byly uzavřené, protože jejich
výtvarnou úlohou bylo vymezit prostor.
Otevřená křížová klenba se používala
většinou jen v chodbách, které z jedné
strany otevíraly arkády. Hlavní prostor
uzavírala obvykle kupole, buď na půdoryse kruhu, nebo polygonu.
Svatopetrský chrám v Římě
Ačkoli první renesanční stavba,
nalezinec od Brunelleschiho z r. 1419,
vznikla ve Florencii, vrcholná renesance i její nejvýznamnější stavba - chrám
sv. Petra patří do Říma. Když v roce
1506 papež Pavel III. rozhodl, že nad
hrobem sv. Petra vyroste nejpozoruhodnější křesťanský chrám světa,
nikdo netušil, že se stane vzorem
všech velkých chrámů na Západě.
Donato Bramante, kterého pověřili
realizací tak významné zakázky, navr-
LAFARGE 04/2006
23
hl centrální stavbu na půdoryse rovnoramenného kříže s apsidami a pěti
kupolemi. Jeho základní plán dodrželi
i pokračovatelé - Rafaelo Santi a Antonio da Santala. V období pozdní renesance se ale vedení stavby ujal Michelangelo Buonarotti, který celý projekt
zjednodušil tím, že potlačil vedlejší
prvky - portiky a otvory ve zdech.
Dosáhl tak sjednocení vnitřního i vnějšího výrazu chrámu. Navíc polokoule z
původního Bramantova projektu změnil v grandiózní konstrukci vysokou
sto třicet metrů a vytvořil tak obdivuhodný centrální kupolovitý prostor.
Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že
charakteristickým znakem chrámu sv.
Petra je dnes při pohledu zvenčí právě
tato kupole, která dominuje celé stavbě i Vatikánu.
V renesanci se architektura stala
součástí umělecké tvorby a architekti,
kteří se začali zabývat i teorií stavitelství, se domohli společenského uznání.
Leon Baptista Alberti je autorem
základního teoretického pojednání
oboru, jež nese název Deset knih o
architektuře. Andrea Palladio, jeden z
nejnapodobovanějších architektů středověké Itálie, vydal čtyři knihy o architektuře, v nichž kromě popisu antických
staveb pojednal také o materiálech,
konstrukcích, dispozici staveb, architektonických řádech a stavbě měst.
VIP Club Lafarge :::...
äokujÌcÌ st¯edovÏk
Poslední letošní setkání členů VIP Clubu Lafarge proběhlo ve vesničce, o jejíž existenci ještě před několika lety
mnoho lidí vůbec nevědělo. Dětenice na Mladoboleslavsku
se dnes staly velmi oblíbenou destinací, a to především
kvůli středověké atmosféře v tamní krčmě, kde si na vlastní
kůži můžete vychutnat příjemný a nespoutaný, leckdy však
také nelítostný středověk, a pak také díky místnímu zámku.
Zrenovovaným, pozdně barokním zámkem
nás provedl a do obrazu tehdejší doby uvedl Albrecht z
Valdštejna s chotí a sekretářem. Díky jeho zajímavé a hlavně velmi vtipné mluvě jsme sice nestihli v řádném čase
shlédnouti pivovar a muzeum piva, nicméně, jak se zdálo,
nikomu to příliš nevadilo.
Hladoví a unavení náročnou prohlídkou jsme
zasedli v kostnici za velké dřevěné stoly na lavice
s kožešinami. Pohlceni středověkou hudbou, tanečnicemi,
polykači ohňů, kejklíři, žebráky, umrlci a také jedním oběšencem jsme strávili příjemný večer s horou jídla a piva
domácí výroby. Mňam.
Těšíme se na setkání s Vámi při jedné z příštích akcí.
Lucie Franková
24
LAFARGE 04/2006
titulA3 4r2006.qxp
14.12.2006
13:08
Page 2
...::: summary
obsah
aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
rozhovor
Přístup k energii je pro naši
civilizaci zásadní
4-5
materiály
Portlandské směsné cementy
6-7
technologie
Nanotechnologie - nová éra materiálů
8-9
referenční stavba
Most Valík
10-11
zajímavá stavba
Tunel Valík
12-13
EU a my
Ukázkové využití bruselských financí
14-15
ekologie
Kněžice - model energetické
soběstačnosti
16-17
představujeme
Sulejovice
18-19
historie
Balení cementu
20-21
The need to protect environment and
sustaining development will surely form the
future power industry's progression in the
whole world. Crucial for priority assessment
on local and regional level will be however a
level of the economy. What are the newest
scenarios for decreasing energy demandingness within the European Union or how is
energy bought answers Peter Laube, who
deals with energy in global since last year
when he left the general manager's chair in
Lafare Cement, a.s.
(p. 4 - 5)
Product portfolio of Lafarge Cement,
a.s. was extended in June by a sacked
cement CEM II/A-M (S-LL) 32,5 R that is
destined for export to adjacent Germany.
Another sacked cement that is designed for
the Czech market is Portland blended
cement CEM II/B-M (S-V-LL) 32,5 R that got
through all industrial tests and examinations
and that is ready for production.
(p. 6 - 7)
str. 4-5
str. 10-11
stopy architektury Renesance
22-23
VIP club
24-25
Středověké Vánoce
summary
Cosmo City is changing the way South
Africans live and Lafarge is present every
step of the way. Lafarge has been contracted
to provide material for the first 1,014 houses
targeted to the low and middle income segment of a mixed housing development. This
contract between Lafarge and Cosmo City is
a first in South Africa and represents a new
low-cost housing model for the BU which
comprises material from all four divisions for
a complete „Lafarge house“.
(p. 4)
Nanotechnology, that works its way
through all spheres, originated a material
revolution. Ductal® combining nanoparticles
of silica and other special strength increasing
additives opened new ways for ultra-light constructions. Thanks to its unique strength, new
fragile and slim structures as well as heavy
duty bridge elements or very thin panels can
be created from Ductal®.
(p. 8 - 9)
25
str. 12-13
A unique transport work, Tunnel
Valik rounded out the construction of Pilsner's controversial by-bass road. A new Austrian tunnel method was used for disintegrating up to highly disintegrating, tectonically
cracked Agnotozoic slates. At first, a middle
fragmentary excavation arose, in which a
monolithic pillar servient as an abutment for
primary lining on tunneling tunnel tubes was
built.
(p. 12-13)
Financial resources from European
funds create an inconsiderable part of regional authorities' budget. This time, pages of
EU are focused on Ustecky region, mainly on
current and future regional projects and its
support by regional authority.
(p. 14 - 15)
str. 16-17
str. 22-23
Pages focusing on cement history
str. 24
are dealing with a less known, however more
interesting part of cement history - a development of product packaging. Origins of 19th
century is characterized by using timber
casks. Another progression milestone forms
gunny cloth and paper bags, which in
modern plants are laid on standardized
palettes.
(p. 20 - 21)
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 4/2006 ročník 3
vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 21. 12. 2006
vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600
www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge,
G´Art - Hana Růžičková, Josef Husák - Metrostav a.s., Blanka Stehlíková, archiv obecního úřadu Sulejovice spolupracovníci
redakce: Jana Kleinová
design: G´Art - Hana Růžičková
Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
LAFARGE 04/2006
25