4 METODIKA PRÁCE 5 VÝSLEDKY 5.1 Monitorované komunikace

Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
4
METODIKA PRÁCE
Aplikace pachových repelentů byla provedena v honitbě MS Bolina, která se nachází cca 60 km
jihovýchodně od Prahy ve Středočeské pahorkatině nedaleko Vlašimi. Aplikace pachových
repelentů a monitoring probíhal od března do listopadu v letech 2012 a 2013 na komunikaci
II. třídy č. 112 a na místní železnici. Silnice č. 112 byla rozdělena na 3 úseky o celkové délce
4,2 km, kde byly umístěny tzv. pachové ploty (Hagopur, Hukinol, Kornitol atd.) a každý týden
(převážně o víkendu) byla provedena pěší pochůzka v obou směrech, kde se zaznamenávali
všichni nalezení usmrcení živočichové. Sledovány byly parametry jako: kde se po srážce
živočich nacházel, zda na vozovce, nebo mimo ni (do 50 m od vozovky), druh živočicha, jeho
stáří, stáří nálezu, druh porostu či plodiny pozemku, kde došlo k nálezu a řada dalších
informací. Úsek železnice byl rozdělen na dva úseky o celkové délce 3,3 km, kde byly
zjišťovány stejné informace jako u komunikace č. 112. Po skončení sledovaného období došlo
ke zpracování a vyhodnocení dat a k návrhu dalších opatření. Mortalita živočichů se
vyhodnocovala pomocí statistického testu Chí-Kvadrát (Test dobré shody). K vyhodnocování
byl použit softwarový produkt Oriana 3.2. a MS Excel. Testy byly provedeny na hladině
významnosti α = 0,05. Výsledky byly porovnány s daty o úhynech živočichů z roku 2011, kdy
zde monitoring také proběhl a žádná mitigační opatření zde aplikována nebyla.
5
5.1
VÝSLEDKY
Monitoro vané ko mu ni kace
Monitorované území se nachází v kategorii II. (území zvýšeného významu) z hlediska výskytů
a monitoringu velkých savců (Hlaváč, Anděl, 2001).
Monitoring byl prováděn na komunikaci II. třídy č. 112 od křižovatky s komunikací III. třídy
č. 11214 až po křižovatku s komunikací III. třídy č. 127. Celková délka monitorované
komunikace je 4,2 km. Tento úsek jsem rozdělil na 3 podobně dlouhé úseky. Úsek č. I se
nachází v nadmořské výšce od 453 do 470 m n. m., začíná na křižovatce komunikace II. třídy
č. 112 s komunikací III. třídy č. 11214 a končí značkou obce Bolinka. Komunikace vede
z poloviny podél oborní zdi obory firmy Sellier & Bellot z jedné strany a lesem a polem
ze strany druhé. Druhá polovina úseku prochází intravilánem obce Bolinka. Úsek č. II se
nachází v nadmořské výšce od 470 do 504 m n. m., začíná bezprostředně za značkou obce
Bolinka a končí na vrchu Bučina. Tento úsek prochází téměř bezlesím a intravilánem obce
Bolina. Úsek č. III se nachází v nadmořské výšce od 485 do 504 m n. m. a začíná na vrchu
Bučina a končí na křižovatce s komunikací III. třídy č. 127. Tento úsek prochází z větší části
lesem a zbylá část poli a loukami.
Monitoring byl prováděn i na železniční trati č. 222 Vlašim – Trhový Štěpánov v úseku naší
honitby o délce 3,3 km. Tento úsek jsem rozdělil na 2 podobně dlouhé úseky. Úsek č. IV se
- 30 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
nachází v nadmořské výšce od 430 do 455 m n. m. a začíná na kraji honitby označeném
železničním patníkem 25,1 a končí na křižovatce s místní komunikací mezi Bolinkou
a Římovicemi. Úsek č. V se nachází v nadmořské výšce od 435 do 458 m n. m., začíná
na křižovatce místní komunikace mezi Bolinkou a Římovicemi a končí na okraji honitby
u železničního patníku s hodnotou 28,4.
Obr. 9: Výškový profil monitorované části komunikace II. třídy č. 112
(Zdroj: Kůta, 2011)
Monitoring jsem prováděl pravidelně 1krát týdně, převážně o víkendu. Komunikaci II. třídy
č. 112 jsem procházel oběma směry a úsek železniční tratě vždy také oběma směry. Další
informace o úhynech jsem čerpal od členů MS Bolina, oborníka Ing. Jaroslava Vaníčka, členů
rodiny a známých.
Hlavními sledovanými druhy byli srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus
scrofa), zajíc polní (Lepus europaeus) a bažant obecný (Phasianus colchicus). Dále jsem
zaznamenával všechny nalezené zástupce zvěře i ostatních živočichů.
Obr. 10: Mapa monitorovaných úseků
IV
I
II V
III
(Zdroj: www.garmin.cz)
- 31 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
5 .1 .1
Vytíženost sledované komunikace
Využil jsem výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, které provádělo Ředitelství silnic
a dálnic. Dle tohoto sčítání byla mnou sledovaná komunikace č. 112 zatížena průměrně 3 032
vozidly za 24 hodin. Z tohoto počtu zaujímala těžká motorová vozidla 639, osobní a dodávková
vozidla 2 360 a jednostopá motorová vozidla 33. Protože další pravidelné celostátní sčítání
dopravy bude až v roce 2015, provedl jsem si sčítání sám v dubnu 2014. Postupoval jsem podle
metodiky Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích (TP 189). Stanovení odhadu
ročního průměru denních intenzit bylo provedeno přepočtem intenzity dopravy získané během
průzkumu pomocí přepočtových koeficientů, které zohledňují denní, týdenní a roční variace
intenzit dopravy. Výpočtem bylo zjištěno: těžká motorová vozidla 652, osobní a dodávková
vozidla 2 480 a jednostopá motorová vozidla 49. Celkem tedy 3 181, což by znamenalo nárůst
oproti roku 2010 o 5 %.
Obr. 11: Mapa intenzity dopravy dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010
(Zdroj: http://www.rsd.cz)
5.2
Dopravní nehody způsobené zvěří dle policejní statistiky
Na portálu Policie ČR je možné si vyhledat konkrétní úsek silnice a vyfiltrovat si dopravní
nehody, které byly způsobeny střetem se zvěří. Za posledních 10 let do 31. března 2014 policie
ČR v monitorovaném úseku silnice č. 112 eviduje 4 nahlášené dopravní nehody. Ke třem
nehodám došlo v noci a k jedné za soumraku. Třikrát se jednalo o srážku zvěře s osobním
automobilem a jednou s nákladním. Vždycky se jednalo o přímý úsek vozovky, kde ke srážce
došlo. Ani v jednom případě nedošlo ke zranění posádky vozidla, jen ke hmotné škodě.
Ke dvěma nehodám došlo v lednu a k jedné v květnu a prosinci.
- 32 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 12: Mapa nehod způsobených zvěří v monitorovaném území za posledních 10 let
(Zdroj: http://www.jdvm.cz )
Dle mapy samostatný kroužek označuje místo nehody z 18. ledna 2007. Vhledem k tomu, že se
na jedné straně komunikace č. 112 nachází oborní zeď, před kterou jsou vysázené jírovce, lze
se domnívat, že se sem zvěř vydala právě na kaštany a cesta zpět se jí stala osudnou. Místo, kde
se nachází ostatní tři kroužky, je místo, kde je komunikace obklopena lesem a kde je
i pravidelný migrační tah zvěře. Jedinců zde sražených je však nepoměrně více, než uvádí
policejní statistiky. Ze 4 hlášených dopravních nehod se jistě nenechají dělat velké závěry, ale
pokud tyto nehody bereme jako pomyslnou špičku ledovce v počtu srážek zvěře s dopravou, tak
tato místa jistě zasluhují pozornost, měla by zde být provedena patřičná opatření ke snížení
počtu srážek, a tím i snížení škod na zvěři, majetku a zdraví občanů.
5.3
Způsob zazname nání úhynů
K záznamu monitoringu mortality jsem si vytvořil tabulku v MS Excel 2013, kde jsem
zaznamenával tyto informace: datum nálezu, počasí (oblačnost, teplota, vítr), úsek, kde k nálezu
došlo (nejenom označení úseku I až V, ale i s uvedením přesného místa vůči definovaným
bodům), druh živočicha (případně pohlaví), přibližný věk živočicha, pokud lze odhadnout, stáří
nálezu ve dnech, vzdálenost sraženého živočicha od komunikace v metrech (případně
na vozovce, mezi kolejnicemi apod.), druh pozemku, kde k nálezu došlo (pole, les, TTP,
intravilán obce), druh plodiny na poli (jetel, řepka_strniště, ječmen_ozim apod.) či převládající
dřevina lesního porostu (smrk, javor apod.), nadmořská výška a poznámka (např. jméno nálezce
živočicha, osobní dodatečný nález barvy apod.).
5.4
Výslede k monitori ngu
Vlastní pozorování mortality živočichů na pozemních komunikacích proběhlo během devíti
měsíců v roce 2011 až 2013, a to od 1. března do 30. listopadu. V tomto období jsem provedl
- 33 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
každý rok 40 převážně víkendových pochůzek v obou směrech komunikace II. třídy č. 112
v celkové délce 1008 km (4,2 x 2 x 40 x 3 = 1008) a 40 pochůzek na železniční trati č. 222
v celkové délce 792 km (3,3 x 2 x 40 x 3 = 792). Za 24 měsíců provádění monitoringu jsem
nachodil 1 800 km. Seznam nalezených živočichů přehledně zpracovaný do tabulky i do grafu,
doplněný autentickými fotografiemi a popisem naleznete níže v této práci.
Obr. 13: Místa, na kterých došlo k nálezu jedince hlavních sledovaných druhů před opatřením
(Zdroj: www.garmin.cz)
5.4.1
Hlavní monitorované druhy
Nejvíce osudným úsekem pro hlavní monitorované druhy zvěře co do počtu byl úsek č. I
následovaný úsekem II., třetí v pořadí byl úsek č. III, čtvrtý úsek č. IV a pátý úsek č. V. Pokud
bychom hodnotili podle vyčíslené škody na zvěři, tak by pořadí úseků bylo jiné. Největší škoda
na zvěři vznikla v úseku II, poté v úseku III, třetí největší škoda v úseku I, poté IV a V. Více
v kapitole Ekonomické ztráty na zvěři. Prvenství úseku II potvrzuje i sražený kňour mimo dobu
monitorování.
Tab. 3: Mortalita hlavních sledovaných druhů živočichů podle úseků
Zajíc polní
Srnec obecný
Bažant obecný
Prase divoké
Celkem
Úsek I
14
1
2
0
17
Počty jedinců hlavních druhů podle úseků
Úsek II
Úsek III
Úsek IV
Úsek V Celkem
8
2
2
3
29
6
6
3
1
17
2
0
0
0
4
0
0
0
0
0
16
8
5
4
50
- 34 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Prase divoké (Sus scrofa) se mi prokazatelně zahynulé v důsledku střetu s dopravním
prostředkem v monitorovaném období nalézt nepodařilo, ale 27. 12. 2011 došlo ke sražení
tříletého kňoura v úseku č. II. Kňour vážil 90 kg a k nehodě byla přivolána policie a zástupce
MS Bolina. Škoda dle Sazebníku minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu,
pohlaví a věku (déle jen sazebník), (Havránek 2010) je 22 900 Kč. Zvěřina z kňoura byla
z větší části zužitkována pro potřeby MS.
Srnec obecný (Capreolus capreolus) – 17 prokazatelně zahynulých jedinců v důsledku provozu
na pozemních komunikacích, z toho 3 srnčata, 5 srnců a 9 srn. V březnu 2011 se jednalo o dvě
sražené srny na II. a III. úseku. V dubnu 2011opět nalezená srna na úseku č. II, která v sobě
měla dva normálně vyvinuté plody cca měsíc před kladením. Dalším prokazatelně sraženým
kusem byl v květnu 2011 srnec v úseku č. III. Jednalo se o ročního srnce (bulkaře). V červnu
2011 jsem nalezl přední srnčí běh cca 1 m od vozovky. Na vozovce ani v jejím okolí jsem
nenalezl barvu ani žádné jiné známky po střetu s vozidlem, ani kadáver. Pravděpodobně se
jedná o běh ze srnčí zvěře, která zahynula na právě sklízeném jetelišti. O způsobu, jak se běh
ocitl 1 m od vozovky, mohu jen spekulovat. V září 2011 sražené srnče na úseku č. IV
na kolejích. V říjnu 2011 sražena 1 srna v úseku č. II, nehoda nahlášena policii a zvěřina zčásti
zužitkována. V listopadu 2011 v úseku č. II sraženo srnče. Celkem tedy 4 jedinci v úseku č. II,
2 jedinci v úseku č. III a 1 v úseku č. IV za rok 2011.
V srpnu 2012 sražena srna (odhad věku dle opotřebení chrupu na 10 let) na úseku č. II. Zvěřina
zužitkována pro potřeby sdružení. V srpnu 2012 byla sražena další srna v železničním úseku IV.
V září 2012 sražen srnec v úseku č. V a nalezen při sklizni brambor. V září 2012 bylo sraženo
srnče v úseku I. a k nehodě byla přivolána policie. V listopadu sražena srna v úseku III. a o dva
dny později nedaleko v témže úseku sraženo srnče. Je dosti pravděpodobné, že se jednalo
o srnče hledající mrtvou matku. Celkem tedy 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec v úseku č. II.,
2 jedinci v úseku č. III a po jednom jedinci v úseku č. IV a V.
V červnu 2013 sraženo srnče (odhad věku 3 týdny) na železničním úseku IV. V srpnu 2013
po říji byl sražen srnec v úseku č. III. V říjnu 2013 sražena stará srna v úseku II (odhad věku
podle opotřebení chrupu odhadnut na 10 let). V listopadu 2013 byla sražena srna v úseku III
(odhad věku podle opotřebení chrupu odhadnut na 5 let). Celkem tedy 1 jedinec v úseku č. II,
2 jedinci v úseku č. III. a 1 jedinec v úseku č. IV.
Průměrná vzdálenost nálezu sraženého jednice je 4 m od vozovky, případně od kolejnice.
Nejdelší vzdálenost byla 20 m od vozovky. Nejvíce kadáverů bylo nalezeno v září a listopadu
a nejméně v červenci. Rozdělení sražených jedinců dle biotopů ukazuje Obr. 14.
- 35 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 14: Rozdělení sražených jedinců srnce obecného dle biotopu
Na obrázku 15 je dospělá sražená srna, kterou jsem nalezl 12. 8. 2012 v úseku II. Přestože
na první pohled tělo srny není nijak významně devastováno, tak po stažení kůže je vidět
hematom téměř přes celé tělo.
Obr. 15: Sražená srna v úseku č. II, kterou jsem nalezl 12. 8. 2012, v příkopu 4 m od vozovky
(Zdroj: Kůta, 2012)
Bažant obecný (Phasianus colchicus) – 4 jedinci prokazatelně zahynulí v důsledku střetu
s vozidlem. Jednalo se vždy o dospělé kohouty. Dva byli nalezeni v úseku č. I v intravilánu
obce Bolinka a dva v úseku č. II. V roce 2013 nebyl nalezen žádný jedinec. V roce 2011 a 2012
se lze důvodně domnívat, že se jednalo o jedince vypuštěné v sousední honitbě. Na obrázku 14
je sražený kohout bažanta obecného v úseku č. II, kterého jsem nalezl 6. 11. 2011
u kukuřičného pole, 2 m od vozovky.
- 36 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 16: Sražený bažant obecný (kohout) v úseku č. II, 2 m od vozovky
(Zdroj: Kůta, 2011)
Zajíc polní (Lepus europaeus) – 29 jedinců prokazatelně zahynulých v důsledku střetu
s dopravním prostředkem za celé tři roky. V březnu (za všechny roky) nalezeno 7 jedinců,
z toho 4 v úseku č. I, 2 jedinci v úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. III. V dubnu byli nalezeni
3 jedinci, z toho 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec v úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. V. V květnu
byl nalezen pouze 1 jedinec v úseku č. I. V červnu 3 jedinci v úseku č. I a 2 jedinci v úseku č. II.
V červenci 1 jedinec v úseku č. I. a 1 jedinec v úseku č. III. V srpnu 2 jedinci nalezeni v úseku
č. I, 1 jedinec na úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. IV. V září 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec
v úseku č. IV a 2 jedinci v úseku č. V. V říjnu nalezen 1 jedinec v úseku č. I. V listopadu
nalezeni 2 jedinci v úseku č. II. U 1 jedince v úseku č. V nebylo zcela zřejmé, zda zahynul
v důsledku smykování, nebo v důsledku střetu s vlakem, ale do monitoringu jsem jej zahrnul.
Průměrná vzdálenost nálezu sraženého jedince je necelý metr od vozovky, případně
od kolejnice. Ve většině případů jedinec zůstal ležet přímo na vozovce, nebo mezi kolejnicemi.
Nejdelší vzdálenost byla 10 m od vozovky, ale to byla výjimka. Nejvíce kadáverů bylo nalezeno
v březnu a nejméně v květnu a říjnu. Ve 21 případech z 29 se jednalo o mladé jedince, do stáří
půl roku.
- 37 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 17: Sražený zajíc polní v úseku č. II, kterého jsem nalezl 6. 3. 2011 v příkopu 2 m od vozovky
(Zdroj: Kůta, 2011)
Tab. 4: Mortalita hlavních sledovaných druhů živočichů
Zajíc polní
Srnec obecný
Bažant obecný
Prase divoké
Hlavní druhy živočichů za období 2011 až 2013
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem
7
3
1
5
2
4
4
1
2
29
2
1
1
1
0
3
4
1
4
17
0
0
1
1
0
0
1
0
1
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Obr. 18: Mortalita hlavních sledovaných druhů
Na obrázku 19 je znázorněn u vybraných živočichů poměr biotopů, ve kterých byli sráženi.
Například u zajíce je patrné, že pouze 2 jedinci byli sraženi v lese, 12 v intravilánu obce a 15
na poli.
- 38 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 19: Mortalita vybraných druhů živočichů v různých typech prostředí
5.4.2
Ostatní sledované druhy živočichů
Ježek (Erinaceus europaeus a E. concolor) – 61 nálezů – úsek č. I (36 nálezů), úsek
č. II (10 nálezů), úsek č. III (7 nálezů), úsek č. IV (3 nálezy), úsek č. V (5 nálezů).
Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) – 36 nálezů – úsek č. I (18 nálezů), úsek č. II
(12 nálezů), úsek č. III (3 nálezy), úsek č. IV (2 nálezy), úsek č. V (1 nález).
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) – 14 nálezů – úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II
(1 nález), úsek č. III (6 nálezů), úsek č. V (1 nález).
Kuna skalní (Martes foina) – 7 nálezů – úsek č. I (3 nálezy), úsek č. II (2 nálezy) a úsek
č. IV (2 nálezy).
Lasice kolčava (Mustela nivalis) – 4 nálezy – všechny v úseku č. I.
Lasice hranostaj (Mustela erminea) – 4 nálezy – všechny v úseku č. I.
Liška obecná (Vulpes vulpes) – 3 nálezy – úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález), úsek
č. III (1 nález).
Tchoř tmavý (Mustela. putorius) – 1 nález – úsek č. I.
Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) – 1 nález – úsek č. I.
Kuna lesní (Martes martes) – 1 nález – úsek č. III.
Vydra říční (Lutra lutra) – 1 nález – úsek č. IV.
- 39 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 20: Sražená liška obecná (lišče) v úseku č. II, které jsem nalezl 15. 9. 2012
(Zdroj: Kůta, 2012)
Tab. 5: Mortalita ostatních druhů živočichů
Ostatní druhy živočichů za období 2011 až 2013
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem
Ježek (oba druhy)
6
5
9
7
7
10
9
7
1
61
Kočka domácí
6
1
3
5
3
4
6
5
3
36
Veverka obecná
0
1
2
1
0
1
2
5
2
14
Kuna skalní
0
0
0
1
0
0
3
3
0
7
Lasice kolčava
0
0
0
1
0
0
1
2
0
4
Lasice hranostaj
0
2
0
1
0
0
0
0
1
4
Liška obecná
0
0
1
0
1
0
1
0
0
3
Tchoř tmavý
0
0
0
0
0
0
1
0
0
1
Králík domácí
0
0
0
0
0
0
0
1
0
1
Kuna lesní
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
Vydra říční
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
Obr. 21: Mortalita ostatních druhů živočichů
- 40 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Těžko vysvětlitelnou událostí pro mne zůstává nález tří kun skalních během 3 dní (28. – 30. 10.)
v roce 2011, přestože to byly jediné kuny skalní, co jsem v daném roce nalezl. Každá z těchto tří
kun se nacházela v jiném úseku.
Obr. 22: Sražená kuna skalní v úseku č. IV, kterou jsem nalezl 30. 10. 2011
(Zdroj: Kůta, 2011)
Obr. 23: Sražený ježek v úseku č. II, kterého jsem nalezl 10. 9. 2011 (ještě nedošlo k posmrtné křeči)
(Zdroj: Kůta, 2011)
5.4.3
Obojživelníci a plazi
Skokan hnědý (Rana temporaria) – 550 nálezů – úsek č. I (171 nálezů), úsek č. II
(106 nálezů), úsek č. III (268 nálezů), úsek č. IV (4 nálezy), úsek č. V (1 nález).
Slepýš křehký (Anguis fragilis) – 39 nálezů – úsek č. I (11 nálezů), úsek č. II
(10 nálezů), úsek č. III (18 nálezů).
Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – 24 nálezů – úsek č. I (15 nálezů), úsek č. II
(4 nálezy), úsek č. III (5 nálezů).
Ropucha obecná (Bufo bufo) – 20 nálezů – úsek č. I (4 nálezy), úsek č. II (10 nálezů),
úsek č. III (6 nálezů).
Užovka obojková (Natrix natrix) – 12 nálezů – úsek č. I (8 nálezů), úsek č. II (1 nález),
úsek č. III (3 nálezy).
Skokan zelený (Rana esculenta) – 11 nálezů – úsek č. I (4 nálezy), úsek č. II (1 nález),
úsek č. III (6 nálezů).
- 41 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Kuňka obecná (Bombina bombina) – 2 nálezy – oba v úseku č. I.
Obr. 24: Sražená kuňka obecná v úseku č. I, kterou jsem nalezl 5. 5. 2013
(Zdroj: Kůta, 2013)
Tab. 6: Mortalita obojživelníků a plazů
Obojživelníci a plazi za období 2011 až 2013
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem
Skokan hnědý
4
15
44
49
53
110 174 92
9
550
Slepýš křehký
0
3
3
9
4
7
8
4
1
39
Ještěrka obecná
0
0
4
4
5
9
2
0
0
24
Ropucha obecná
0
3
0
5
3
7
1
1
0
20
Užovka obojková
0
0
3
2
2
3
1
1
0
12
Skokan zelený
0
0
0
3
3
6
1
1
0
11
Kuňka obecná
0
1
1
0
0
0
0
0
0
2
Obr. 25: Mortalita obojživelníků a plazů
- 42 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
5.4.4
Ptáci
Kos černý (Turdus merula) – 49 nálezů – úsek č. I (24 nálezů), úsek č. II (10 nálezů),
úsek č. III (13 nálezů), úsek č. IV (1 nález), úsek č. V (1 nález).
Neidentifikovatelný pěvec – 46 nálezů – úsek č. I (22 nálezů), úsek č. II (15 nálezů),
úsek č. III (9 nálezů).
Vrabec polní (Passer montanus) – 45 nálezů – úsek č. I (27 nálezů), úsek č. II
(17 nálezů), úsek č. III (1 nález).
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) – 22 nálezů – úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II
(5 nálezů), úsek č. III (11 nálezů).
Červenka obecná (Erithacus rubecula) – 20 nálezů – úsek č. I (7 nálezů), úsek č. II
(6 nálezů), úsek č. III (7 nálezů).
Sýkora koňadra (Parus major) – 18 nálezů – úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II (7 nálezů),
úsek č. III (5 nálezů).
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) – 8 nálezů – úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález), úsek
č. III (6 nálezů).
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) – 7 nálezů – všechny v úseku č. III.
Ťuhýk obecný (Lanius collurio) – 4 nálezy – úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II (2 nálezy).
Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) – 4 nálezy – úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II
(2 nálezy).
Sýkora modřinka (Parus caeruleus) – 3 nálezy – úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II
(1 nález).
Stehlík obecný (Carduelis carduelis) – 3 nálezy – úsek č. I (1 nález), úsek č. II
(2 nálezy).
Strakapoud velký (Dendrocopos major) – 3 nálezy – úsek č. II (2 nálezy), úsek č. III
(1 nález).
Skřivan polní (Alauda arvensis) – 3 nálezy – úsek č. II (1 nález), úsek č. II (2 nálezy).
Zvonek zelený (Carduelis chloris) – 2 nálezy – v úseku č. I.
Puštík obecný (Strix aluco) – 2 nálezy – v úseku č. I.
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) – 2 nálezy – úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález).
Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) – 1 nález – v úseku č. I.
Koroptev polní (Perdix perdix) – 1 nález – v úseku č. V.
Holub domácí (Columba livia f. domestica) – 1 nález – v úseku č. II.
Drozd zpěvný (Turdus philomelos) – 1 nález – v úseku č. II.
- 43 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 26: Sražená červenka obecná v úseku č. I, kterou jsem nalezl 17. 8. 2013
(Zdroj: Kůta, 2013)
Obr. 27: Sražený drozd kvíčala v úseku č. III, kterého jsem nalezl 21. 4. 2013
(Zdroj: Kůta, 2013)
Obr. 28: Mortalita ptáků I. část
- 44 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 29: Mortalita ptáků II. část
Tab. 7: Mortalita ptáků
Kos černý
Neidentifikovatelný
pěvec
Vrabec polní
Zvonohlík zahradní
Červenka obecná
Sýkora koňadra
Drozd kvíčala
Pěnice černohlavá
Ťuhýk obecný
Hrdlička zahradní
Sýkora modřinka
Stehlík obecný
Strakapoud velký
Skřivan polní
Zvonek zahradní
Puštík obecný
Vlaštovka obecná
Kur domácí
Koroptev polní
Holub domácí
Drozd zpěvný
Ptáci za období 2011 až 2013
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem
3
6
11
12
4
6
3
2
2
49
0
1
8
11
9
8
4
2
3
46
4
1
2
4
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
4
2
5
2
6
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
0
0
5
1
2
2
1
3
0
0
0
0
0
3
0
0
1
0
0
0
0
7
4
3
1
1
1
3
1
0
0
1
0
0
2
0
0
0
0
1
10
3
2
1
0
3
1
1
0
0
1
0
1
0
1
0
0
1
1
3
2
2
1
0
0
0
1
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
0
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
2
2
2
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
6
1
1
3
0
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
45
22
20
18
8
7
4
4
3
3
3
3
2
2
2
1
1
1
1
- 45 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
5.4.5
Hlodavci
Hraboš polní (Microtus arvalis) – 75 nálezů – úsek č. I (20 nálezů), úsek č. II
(23 nálezů), úsek č. III (29 nálezů), úsek č. IV (2 nálezy), úsek č. V (1 nález).
Myš domácí (Mus mutulus) – 39 nálezů – úsek č. I (18 nálezů), úsek č. II (19 nálezů),
úsek č. III (1 nález), úsek č. V (1 nález).
Krtek obecný (Talpa europaea) – 18 nálezů – úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II
(10 nálezů), úsek č. III (2 nálezy).
Rejsek obecný (Sorex araneus) – 11 nálezů – úsek č. I (1 nález), úsek č. II (6 nálezů),
úsek č. III (4 nálezy).
Hryzec vodní (Arvicola terrestris) – 8 nálezů – úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II
(4 nálezy), úsek č. III (2 nálezy).
Myšice lesní (Apodemus flavicollis) – 7 nálezů – úsek č. I (1 nález), úsek č. III
(6 nálezů).
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus) – 2 nálezy – úsek č. I (1 nález), úsek č. III
(1 nález).
Tab. 8: Mortalita hlodavců a netopýrů
Hlodavci a netopýři za období 2011 až 2013
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem
Hraboš polní
0
0
2
3
4
8
19 26
13
75
Myš domácí
1
0
0
0
10
8
6
5
9
39
Krtek obecný
0
0
2
6
4
2
2
0
2
18
Rejsek obecný
0
0
0
0
1
2
0
4
4
11
Hryzec vodní
0
0
0
0
1
4
1
2
0
8
Myšice lesní
0
0
0
0
0
1
0
2
4
7
2
0
0
0
0
0
1
1
0
0
Netopýr več.
Obr. 30: Mortalita hlodavců a netopýrů
Mimo výše uvedené druhy ještě uvedu pro dokreslení nalezené zástupce hmyzu a bezobratlých
bez uvedení počtu nálezů: chroust obecný, střevlík fialový, bělásek zelinný, hrobařík obecný,
- 46 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
vážka čtyřskvrnná, bělásek řepkový, potemník moučný, čmelák, babočka kopřivová,
perleťovec, okáč, babočka admirál, babočka paví oko, zavíječ, babočka kopřivová, vosa obecná,
včela medonosná, píďalka, pásovka, hlemýžď zahradní atd.
K neobvyklým nálezům patří nález kapra obecného 20. 8. 2011 v úseku III. a nález začínajícího
zemního lesního požáru 26. 7. 2013 v úseku II. Naštěstí přivolaní hasiči začínající lesní požár
zničili v zárodku.
5.5
Stati stic ké zkoumání nor mali ty
Většina získaných dat jednotlivých nalezených živočichů nevykazuje signifikantní – statisticky
významnou odchylku od normálního rozdělení. Příkladem jsou data skokana hnědého a hraboše
polního, kde data vykazují signifikantní – statisticky významnou odchylku od normálního
rozdělení. Ze statistického neparametrického testu Chí-Kvadrát tedy vyplývá, že v časovém
období březen až listopad nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům kadáverů skokana
hnědého a hraboše polního stejně pravidelně. U skokana hnědého byl Chí-Kvadrát = 10,73333;
sv = 1; p = 0,0004. U skokana hnědého může být statisticky významná odchylka způsobená
sezónní migrací na zimoviště, ale bylo by nutné toto tvrzení ověřit dalším pozorováním.
U hraboše polního byl Chí-Kvadrát = 11,10781; sv = 3; p = 0,0204. U hraboše polního je také
poměrně výrazný sezónní výkyv, jehož příčiny mi nejsou zcela známé.
Jako příklad použití programu Oriana uvádím vyhodnocení normality pomocí statistického testu
Chí-Kvadrát na souboru ptáků. Z obrázku 31 vyplývá, že v časovém období březen až listopad
nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům sražených ptáků stejně pravidelně. Největší
mortalita byla zaznamenána od května do července s těžištěm v červnu. Statisticky významná
odchylka může být způsobená velkým množstvím narozených mláďat, která se často stávají
obětí dopravy.
Obr. 31: Mortalita ptáků (celkem)
prosinec
leden
25%
20%
listopad
únor
15%
10%
říjen
březen
5%
25%
20% 15% 10% 5%
5% 10% 15% 20%
25%
5%
září
duben
10%
15%
20%
srpen
květen
25%
červenec
červen
- 47 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Jako druhý příklad uvádím vyhodnocení normality u zvonohlíka zahradního. Na obrázku 32 je
vidět, že od března do listopadu nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům sražených
zvonohlíků stejně pravidelně. Největší mortalita byla zaznamenána od června do července
s těžištěm v červnu. Statisticky významnou odchylku od normálního rozdělení vykazuje
mortalita zvonohlíka zahradního v měsíci červenci. Odchylka může být způsobena malou
obezřetností mláďat a jejich nezkušeností.
Obr. 32: Mortalita zvonohlíka zahradního
prosinec
25%
leden
20%
listopad
únor
15%
10%
říjen
březen
5%
25%
20% 15% 10% 5%
5% 10% 15% 20%
25%
5%
září
duben
10%
15%
20%
srpen
červenec
5.6
květen
25%
červen
E ko no mic ké ztrát y n a zvěři
Finanční ohodnocení ztrát, které vznikají střety zvěře a vozidel, lze stanovit velmi obtížně,
protože dochází nejen k hmotným škodám, které lze vyčíslit, ale utrpení poraněné zvěře
a utrpení lidí lze jen těžko kvantifikovat. Přesto jsem při kalkulaci ekonomické ztráty na zvěři
využil „Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku“. Tento
sazebník vychází z kalkulace nákladů na uvedení věci (honitby) do původního stavu,
tj. kalkulace nákladů na vrácení obdobného jedince daného druhu zpět do honitby.
Prase divoké (Sus scrofa) – 0
Sražený kňour v úseku II. (27. prosince 2011) nebyl mezi ekonomické ztráty započítán, přestože
vzniklá škoda byla 22 900 Kč, protože ke střetu došlo až po období prováděného monitoringu.
Srnec obecný (Capreolus capreolus) – 9 x srna + 3 x srnec + 5 srnče = 9 x 14 100 Kč + 3 x
15 900 Kč + 5 x 13 900,- Kč = 244 100 Kč
Zajíc polní (Lepus europaeus) – 29 x 3 900 Kč = 113 100 Kč
Kuna skalní (Martes foina) – 7 x 4 800 Kč = 33 600 Kč
Liška obecná (Vulpes vulpes) – 3 x 4 800 Kč = 14 400 Kč
Bažant obecný (Phasianus colchicus) – 4 x 3 100 Kč = 12 400 Kč
Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) – 4 x 3 200 Kč = 12 800 Kč
- 48 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Kuna lesní (Martes martes) – 1 x 4 800 Kč = 4 800 Kč
Vydra říční (Lutra lutra) – 1 x 4 800 Kč = 4 800 Kč
Tchoř tmavý (Mustela putorius) – 1 x 4 800 Kč = 4 800 Kč
Koroptev polní (Perdix perdix) – 1 x 3 200 Kč = 3 200 Kč
Ztráty celkem = 448 000 Kč
Je nutné si uvědomit, že jsou zde vyjádřeny ekonomické ztráty za ¾ roku 2011 až 2013 a že by
ztráty za celé 3 roky činily 597 333 Kč. Pro výpočet nemonitorované ¼ roku jsem vzal
průměrnou hodnotu z monitorovaných ¾ roku. Dále je nutné si uvědomit, že jsou zde uvedeny
ekonomické ztráty jedinců prokazatelně nalezených a že se nejedná o čísla získaná pouhým
odhadem.
Obr. 33: Ekonomické ztráty na zvěři od 1. 3. do 30. 11. 2011 až 2013 vyjádřené v procentech
Tab. 9: Ekonomické ztráty na zvěři podle úseků za celé sledované období
Ekonomická ztráta na zvěři podle úseků v tis. Kč za roky 2011 až 2013
Srnec
ob.
I
II
III
IV
V
Σ
Zajíc
polní
13,9 54,6
84,4 31,2
88,0
7,8
41,9
7,8
15,9 11,7
244,1 113,1
5.7
Bažant
ob.
6,2
6,2
0
0
0
12,4
Prase Hrdlička Koroptev Kuna Kuna
divoké zahradní
polní
skalní lesní
0
0
0
0
0
0
6,4
6,4
0
0
0
12,8
0
0
0
0
3,2
3,2
14,4
9,6
0
9,6
0
33,6
0
0
4,8
0
0
4,8
Liška Vydra Tchoř
ob.
říční tmavý
4,8
4,8
4,8
0
0
14,4
0
0
0
4,8
0
4,8
4,8
0
0
0
0
4,8
Celkem
105,1
142,6
105,4
64,1
30,8
448,0
Navržená opatření
Na základě provedeného monitoringu a zjištění míst, kde dochází k nejčastějším střetům, a tudíž
k největším ztrátám na živočiších, jsem vytipoval nejrizikovější úseky. Tyto rizikové úseky
jsem se rozhodl ošetřit pachovým ohradníkem, především silniční úsek č. II a III
- 49 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
v nepřehledných místech v zatáčkách a terénních zlomech, tj. v místech, kde zvěř ani řidič nemá
dostatek času na potřebnou reakci k zabránění střetu. Zde jistě platí pravidlo vidět a být viděn.
Obr. 34: Části silničních úseků, kde byl instalován pachový ohradník
Nebezpečné místo pro
zvěř, nepřehledná
zatáčka z jedné strany
opatřená svodidlem,
za kterým přechází
zvěř. Bohužel zvěř
nemá dostatek času
vyhnout se vozidlu,
které zde často má již
rychlost 90 km/h.
Jedno
z nekritičtějších míst
přechodu zvěře
tvořené mírnou
zatáčkou, kde
vozidla často jedou
90 km/h a kde bývá
často lán kukuřice,
takže zvěř končí
přímo pod koly.
Nebezpečné
místo pro zvěř,
terénní zlom na
vrchu Bučina.
Nebezpečné místo pro
zvěř, rovný úsek tvořený
terénním poklesem,
„muldou“, která vozidlo
zvěři skryje ze zorného
pole a nabízí málo času na
reakci.
Nebezpečné místo pro
zvěř, dvojitá nepřehledná
zatáčka přes
zrekonstruovaný most
přes Zdislavský potok.
Tímto úsekem se ale
bohužel nechá projíždět
poměrně vysokou
rychlostí 80 km/h, což
zvěři bývá osudné.
Nebezpečné místo pro zvěř tvořené
mírnou zatáčkou, kde vozidlo
vjíždějící do lesa nemá dostatek času
na spatření zvěře a adekvátní reakci.
Pachový ohradník jsem nainstaloval po obou stranách komunikace, ale tak, aby zvěř měla volná
místa pro přecházení přes komunikaci. Celková délka úseku č. III činí 1,3 km a pachový
ohradník byl instalován na 0,8 km. Dále jsem ošetřil rizikové části silničního úseku č. II. Úsek
č. II má délku 1,1 km a prochází intravilánem obce Bolina. Pachový ohradník v tomto úseku byl
instalován především v zatáčce mezi obcemi Bolina a Bolinka a v dalších nepřehledných
částech o celkové délce 0,7 km. Úsek silnice č. I jsem se rozhodl neošetřit z důvodu, že se větší
část nachází v intravilánu obce Bolinka (1,0 km) a zbývající část úseku č. I (0,6 km) kopíruje
oborní zeď a mohlo by dojít k ovlivnění chování oborní zvěře. V úsecích č. IV a V, které
reprezentují železnici v honitbě, jsem nainstaloval pachové ohradníky jen v úseku č. IV, a to
v jedné nepřehledné části, kde přechází les v louku a dochází zde k pravidelným srážkám.
Celková délka úseku č. IV je 1,7 km a pachový ohradník byl nainstalován na 0,3 km. Celková
délka komunikace s aplikovaným pachovým ohradníkem činí 1,8 km a z toho 0,7 km prochází
lesem.
Rozhodoval jsem se, zda použít pachové ohradníky či ohradníky optické (odrazky), ale
z ekonomického hlediska se příznivěji jeví ohradníky pachové. Dle dostupných přípravků na
trhu jsem vybral přípravky Hagopur, Kornitol, Armacol a Hukinol. Jednotlivé části úseků jsem
ošetřoval až 5x ročně a vždy tak, aby na konkrétním místě byl aplikován jiný přípravek, aby
nedošlo k návyku zvěře. Neznamená to, že na každém kolíku by byl aplikován jiný repelent, ale
vždy na části úseku o délce několik set m byl jeden druh repelentu a na vedlejším jiný.
- 50 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Obr. 35: Aplikace prostředku Hagopur na úseku č. III
(Zdroj: Kůtová, 2013)
5.8
E ko no mic ká nároč n ost op atření
Náklady spojené s aplikací pachového ohradníku jsou vyčíslené v tabulce 10. Jedná se
o náklady minimálně nutné pro aplikaci pachového ohradníku a nezahrnují v sobě náklady
na pořízení dřevěných kolíků, na které byla aplikována pěna s repelentem, nezahrnují dopravní
náklady na rozvoz kolíků a jejich instalaci. Do nákladů nejsou zahrnuty náklady na pohonné
hmoty automobilu nutné k rozvozu kolíků a náklady na čas věnované tomuto opatření a celému
aplikovanému výzkumu. Finanční prostředky byly mé vlastní, i když jsem se opakovaně snažil
získat dotaci z KÚ Středočeského kraje i z Odboru životního prostředí města Vlašim.
Tab. 10: Ekonomická náročnost opatření
Minimální náklady na pachové ohradníky v letech 2012 a 2013
Prostředek
Počet
Cena za kus Celkem v Kč
HAGOPUR pěna
4
540
2 160
Montážní pěna
10
110
1 100
HAGOPUR koncentrát
4
460
1 840
HAGOPUR Čistič pistole
1
290
290
HAGOPUR Aplikační pistole
1
2390
2 390
Armacol 0,5 l
4
949
3 796
Kornitol 1 l
2
549
1 098
Hukinol 0,5 l
2
909
1 818
Gumové rukavice
4
32
128
Ochranné pomůcky apod.
1
380
380
Celkem
15 000
- 51 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
6
DISKUSE
Dle výzkumu prováděného na trati mezi Trhovým Štěpánovem a Benešovem u Prahy (Janovský
a Čech 2001), kam také mnou monitorovaný úsek spadá, vyplývají tato zjištění. Prvotně je
nutno říci, že se jedná o železniční trať dlouhou 33 km, která protíná řadu velmi odlišných
biotopů a umožňuje ucelenější pohled na celou problematiku. Mnou monitorovaný úsek v rámci
honitby MS Bolina tvoří jen 3,3 km, což je 1/10 úseku, který výše uvedení autoři sledovali.
První průzkum na této trati byl proveden v zimním období v roce 1999 – 2000 a skládal se
z několika pochůzek po trati a analýzy kosterních nálezů zvěře sražené vlakem. Z vyhodnocení
vyplynulo, že nejohroženějšími druhy zvěře jsou zejména srnec obecný a zajíc polní. Zajícovití
byli sraženi ve 32 %, sudokopytníci ve 22 % (v naprosté většině případů srnec obecný), šelmy
v 18 %, ptáci v 10 %, hmyzožravci ve 4 % a plazi ve 2 % případů.
Mé zjištění, které vychází ze 120 pochůzek v průběhu 3 x 9 měsíců, je takovéto. Nalezl jsem
pouze 37 sražených živočichů (nepočítám-li kosterní nálezy), z toho jsem jich 23 zařadil
do skupin výše citovaných autorů. Z vyhodnocení vyplynulo, že nejohroženějšími druhy zvěře
jsou zejména srnec obecný a zajíc polní, ale nejčastěji nalezeným živočichem byl ježek.
Hmyzožravci (ježek) byli sraženi ve 35 %, zajícovití (pouze zajíc polní) ve 22 %, sudokopytníci
(pouze srnec obecný) v 17 %, šelmy (2 kuny skalní a 1 vydra říční) ve 13 %, ptáci (2 kosi černí
a 1 koroptev polní) ve 13 % a plazi v 0 % případů.
Dále Jankovský a Čech (2001) uvádějí, že nálezy tělesných zbytků byly vázané na takové
úseky, kde trať netvoří příliš výraznou výškovou bariéru, ať již svým náspem, či zářezem.
I v mnou monitorovaném úseku byly kadávery nalezeny v místech, kde železniční trať netvořila
výraznou bariéru a živočichové ji byli v těchto místech zvyklí přecházet. Na výrazněji
převýšených a křovinami často zarostlých místech byly nacházeny naopak hojné kadávery
bažantů. V mém případě nebyl nalezen žádný sražený bažant, což je ale dáno téměř nulovým
stavem této zvěře. Především v lesních úsecích existuje množství frekventovaných srnčích
ochozů protínajících zde zařízlou železniční trať, kosterní zbytky nebyly na těchto křižovatkách
ani v jejich blízkosti nikdy nalezeny. Veškeré nálezy usmrcených kusů srnce obecného a zajíce
polního spadaly do otevřených rovinatých úseků trati, v jejichž bezprostřední blízkosti zvířata
dlouhodobě přetrvávala. Zde jsem dospěl ke stejným závěrům. V místě, kde je okolo tratě les
a trať ještě vede ve skále vystříleném korytu a kde srnčí zvěř má místa, kudy pravidelně
přetahuje, jsem také nenalezl žádné sražené živočichy ani zvěř. Naopak v přehledném úseku
vedoucím mezi poli jsem našel sraženého srnce obecného, zajíce polního i vydru říční.
K nejčastějším srážkám zvěře dochází podle zaměstnanců ČD v nočních hodinách. V květnu
2006 byl proveden opět další výzkum trati mezi Trhovým Štěpánovem a Benešovem u Prahy.
Vyhodnocením druhého průzkumu byl zjištěn nárůst mortality srnce obecného (Jankovský
- 52 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
a Čech 2008). Výsledkem výše zmíněných výzkumů je fakt, že nejohroženější zvěří v ČR
v důsledku liniových staveb je zajíc polní, po kterém následuje srnec obecný.
Zajímavý výzkum proběhl na železniční trati Plzeň – Horažďovice předměstí v době
od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Bylo zjištěno, že na této 50 km dlouhé trati bylo z celkového
počtu 60 ks sražené zvěře 46 % srnčí a 17 % zaječí (Mach 2010). Ze získaných dat dále
vyplývá, že mortalita zvěře na jednokolejné trati (dlouhé 36 km) činí 52 % a na dvoukolejné
trati (dlouhé 24 km) činí 48 %. Na základě tohoto zjištění není možno jednoznačně souhlasit
s výrokem, že běžná jednokolejná trať nepředstavuje pro velké savce žádnou podstatnou
bariéru, kterou představují pouze vícekolejné tratě o velikosti větší nebo rovné 100 km2 (Anděl
et al. 2005). Z tohoto pohledu i mnou monitorovaná málo frekventovaná jednokolejná trať tvoří
bariéru pro velké savce a především pro zvěř srnčí skýtá reálné riziko střetu, protože na náspech
často nachází takové spektrum bylin, jako nikde jinde, a ráda se zde paství.
Z dotazníku, který byl určen řidičům motorových vozidel a který vyplnilo 672 řidičů (Mrtka
a Borkovcová 2011), vyplývají tyto zajímavé informace. Každého z řidičů se dotazovali
na počet jím najetých km a sražených zvířat za posledních pět let, tedy v rozmezí let 2006 –
2010, na území ČR. Takto byly získány údaje o 573 ks sražených savců na základě 59,9 mil.
najetých km, což představuje 0,12 % průměru všech najetých km v ČR za posledních 5 let. Tato
data naznačují, že ročně dojde k 146 000 – 162 000 srážkám se zajícem polním (33,9 %),
114 000 – 126 000 srážkám se srncem obecným (26,4 %), 86 000 – 95 000 s kočkou domácí
(19,9 %), 26 000 – 29 000 s oběma našimi ježky (6,1 %), 21 000 – 23 000 s oběma kunami
(4,8 %), 20 000 – 22 000 s liškou obecnou (4,6 %) a k 18 000 – 20 000 srážkám s divokým
prasetem (4,2 %).
V mnou provedeném monitoringu na silniční komunikaci II. třídy č. 112 bylo nalezeno
24 zajíců polních (18,2 %), 13 jedinců srnce obecného (9,8 %), 33 jedinců kočky domácí
(25,0 %), 53 jedinců obou druhů ježků (40,2 %), 6 jedinců obou druhů kun (4,5 %), 3 jedinci
lišky obecné (2,3 %) a 0 jedinců prasete divokého (0 %).
Zatímco pořadí nejčastěji sražených živočichů dle Mrtky a Borkovcové (2011) je následující:
zajíc polní, srnec obecný, kočka domácí, ježci, kuny, liška obecná a prase divoké, z mé práce
vyplývá jiné pořadí: ježci, kočka domácí, zajíc polní, srnec obecný, kuny, liška obecná a prase
divoké. Při porovnání obou souborů dat je největší rozdíl u střetů s ježky, a to 34,1 %. Takový
rozdíl může být zapříčiněn rozdílným způsobem získání dat, protože ne každý řidič (hlavně
nákladních vozidel) si všimne, že přejel ježka. Při pěší pochůzce se kadáver ježka hůře přehlíží,
protože po střetu zůstává většinou přímo na vozovce. Podobné sledování provedli i Anděl
a Hlaváč (2008). Ti zjistili největší mortalitu u zajíce polního a dále u obou druhů ježků, což je
opačné pořadí než mortalita těchto druhů zjištěná na základě mého pozorování.
- 53 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Také se výrazně liším s průzkumem, který provedl Hlaváč (2008), který během 13 měsíců
zdokumentoval 2 149 ks nalezených obratlovců. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců (54 %),
za nimiž následovali ptáci (25 %), obojživelníci (17 %) a plazi (4 %). V mém průzkumu jsem
během 3 x 9 měsíců zdokumentoval 1 214 ks nalezených obratlovců. Z tohoto počtu bylo
nejvíce obojživelníků (48 %), za nimiž následovali savci (27 %), ptáci (19 %) a plazi (6 %).
Na tomto místě je třeba si uvědomit, že výzkumy Anděla a Hlaváče (2008), Hlaváče (2008)
i Mrtky a Borkovcové (2011) obsáhly různé přírodní podmínky a jejich výsledky se vztahují
na celou ČR, kdežto můj výzkum obsáhl jen regionální podmínky v rámci jedné honitby
Vlašimska.
Také se výrazně liším od výzkumu Kořínka (1995), který v průběhu tří let na úseku silnice
středního Polabí dlouhé 3,5 km nalezl 181 jedinců obratlovců. Z tohoto počtu bylo nejvíce
savců, a to 61,3 %, následovali ptáci s 35,9 %, obojživelníci s 2,2 % a plazi s 0,6 %. Rozdíl
může být zapříčiněn rozdílnými podmínkami, ať se jedná o nadmořskou výšku, členitost terénu,
strukturu a členitost biotopů v okolí komunikace apod.
Výsledky mého pozorování v tomto směru potvrzuje Mrtka (2008), který provedl podobný
výzkum v podmínkách Havlíčkobrodska mezi obcemi Krátká Ves, Počátky a Jitkov. Výzkum
byl proveden na 53,6 km silničních komunikací I., II. i III. třídy. Nadmořská výška těchto úseků
se pohybovala od 500 do 600 m n. m. Co se týká druhového složení, tak nejvyšší mortalita byla
výpočtem na základě monitoringu zjištěna u obou druhů ježků (40,3 %). Poté následoval zajíc
polní (13,7 %), krtek obecný (12,9 %) a kočka domácí (9,2 %). Přibližně stejná mortalita byla
zjištěna u srnce obecného (8,1 %), kuny skalní (8,1 %) a lišky obecné (7,8 %). V mnou
provedeném monitoringu na silniční komunikaci II. třídy č. 112 bylo nalezeno 53 ježků
(35,6 %), 33 jedinců kočky domácí (22,1 %), 24 jedinců zajíce polního (16,1 %), 18 jedinců
krtka obecného (12,1 %), 13 jedinců srnce obecného (8,7 %), 5 jedinců kuny skalní (3,4 %)
a 3 jedinci lišky obecné (2,0 %). Nejvíce se liší můj výzkum u počtů sražených koček domácích,
a to o 13 %, ale u ostatních živočichů je rozdíl do 6 %.
Výsledky mého pozorování v tomto směru potvrzuje také Reichholf (1999), který provedl
podobný výzkum v Německu, kdy sledoval dva úseky na státní silnici vedoucí z Mnichova
do Pasova. Nadmořská výška těchto dvou úseků se pohybovala od 350 do 650 m n. m., což
koresponduje s nadmořskou výškou mnou sledovaného území, která se pohybuje od 453
do 504 m n. m. Z tohoto hlediska se tedy jedná o přibližně stejné přírodní podmínky.
Na základě svého výzkumu Reichholf (1999) zjistil, že největší mortalita na jím sledovaném
území je u ježků, dále u zajíce polního a kočky domácí, takže dospěl k obdobnému výsledku
jako moje pozorování.
- 54 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Dle studie Burnand et al. (1985) u zajíce polního korespondují hojné střety s dobou hlavního
honcování a s počátkem doby lovu této zvěře. Z mého monitoringu lze potvrdit, že střety v době
hlavního honcování jsou častější, ale nelze potvrdit, že střety jsou vyšší počátkem doby lovu
této zvěře. Ztráty na populacích srnčí zvěře mají dvě maxima, jedno v dubnu a květnu, tedy
v období vymezování teritorií samců a kladení srnčat, a druhé v říjnu, kdy je zvěř rušena
lovem. Z mého monitoringu lze potvrdit, že ztráty na srnčí zvěři mají dvě maxima, jen to druhé
v mém případě spadá do měsíce září – konce lovu srnců. K nejčastějším střetům s divokými
prasaty dochází v říjnu a listopadu, kdy jde o souběh lovu, rozpadu rodinných tlup a migrací
mladých kusů. V období mého monitoringu ke střetu s prasetem divokým nedošlo, ale
v prosinci mimo dobu monitoringu jeden tříletý kňour sražen byl.
Podobně argumentuje Hrouzek (2010), že z hlediska vegetačního období dochází ke střetu
s drobnou zvěří nejčastěji brzy na jaře, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší
nejdříve rostlinný pokryv a dále v létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena
a plody planých druhů rostlin, bylin či keřů. Z klimatického hlediska dochází nejčastěji
ke střetům v období po deštích či bouřce, kdy především bažantí slepice vodí kuřátka
na otevřené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl
od okolního prostředí přitahuje víc sluneční paprsky a jeho povrch vyzařuje víc tepla než okolní
prostředí a zvěř se k němu chodí vyhřívat. Kromě toho zvěř láká i prosolené okolí silnic.
7
ZÁVĚR
Předkládaná diplomová práce sleduje vliv automobilové a železniční dopravy na mortalitu
živočichů a vyhodnocuje efektivitu aplikovaného mitigačního opatření. Aplikace pachových
ohradníků a monitoring byly prováděny v honitbě MS Bolina, která se nachází cca 60 km
jihovýchodně od Prahy ve Středočeské pahorkatině nedaleko Vlašimi. Usmrcení jedinci byli
dokumentováni na základě vlastního pozorování, případně pozorování členů MS Bolina
a ostatních důvěryhodných zdrojů. Zjištěná data zpracovává tato práce.
Monitoring proběhl během 24 měsíců v letech 2011 až 2013, vždy od března do listopadu.
V roce 2011 bez aplikovaného opatření a v letech 2012 a 2013 s aplikovaným opatřením.
Celkově bylo nalezeno a zdokumentováno 1 246 živočichů, kteří uhynuli následkem střetu
s dopravním prostředkem. Co se týká druhového složení, tak nejvíce bylo nalezeno jedinců
skokana hnědého (550 ks), hraboše polního (75 ks), obou druhů ježků (61 ks), kosa černého
(49 ks), neidentifikovatelných pěvců (46 ks), vrabce polního (45 ks), slepýše křehkého (39 ks),
myši domácí (39 ks), kočky domácí (36 ks), zajíce polního (29 ks), ještěrky obecné (24 ks),
zvonohlíka zahradního (22 ks), ropuchy obecné (20 ks), červenky obecné (20 ks), krtka
obecného (18 ks), sýkory koňadry (18 ks), srnce obecného (17 ks), veverky obecné (14 ks),
užovky obojkové (12 ks), skokana zeleného (11 ks), rejska obecného (11 ks), drozda kvíčaly
(8 ks), kuny skalní (7 ks), hryzce vodního (8 ks), myšice lesní (7 ks), pěnice černohlavé (7 ks),
lasice kolčavy (4 ks), bažanta obecného (4 ks), lasice hranostaje (4 ks), ťuhýka obecného (4 ks),
- 55 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
hrdličky zahradní (4 ks). Po 3 jedincích bylo nalezeno: lišky obecné, sýkory modřinky,
strakapouda velkého, skřivana polního a stehlíka obecného. Po 2 jedincích bylo nalezeno:
kuňky obecné, zvonka zeleného, puštíka obecného, vlaštovky obecné a netopýra večerního.
Po 1 jedinci bylo nalezeno: tchoře tmavého, králíka domácího, kuny lesní, vydry říční, kuru
domácího, koroptve polní, holuba domácího a drozda zpěvného. Jedince prasete divokého jsem
v monitorovaném období nenalezl. Nutno říci, že se jedná o data z ¾ roku 2011 až 2013 –
pokud bychom chtěli roční úhyn, tak by byl o ¼ vyšší. Do monitoringu byli zahrnuti jen
prokazatelně nalezení jedinci a jedná se o čísla skutečných nálezů. Druhá věc je, kolik živočichů
opravdu zahyne v průběhu roku na pozemních komunikacích a které tento monitoring nepostihl.
Nejrizikovějším úsekem co do počtu nalezených jedinců (nejenom zvěře) byl úsek č. I, dále
úsek č. III následovaný úsekem č. II. Všechny tyto úseky jsou silniční. Čtvrtý v pořadí byl úsek
č. IV a poslední úsek č. V. Oba tyto úseky jsou železniční. Celkové vyčíslené ztráty na zvěři
činily 448 000 Kč. Pokud provedeme přepočet na celé roky, tak se jedná o částku 597 333 Kč.
Největší ekonomické ztráty na zvěři byly v úseku č. II (142 600 Kč), dále v úseku č. III
(105 400 Kč), na třetím místě je úsek č. I (105 100 Kč). Největší ekonomická ztráta vznikla
na srnčí zvěři (244 100 Kč) a zvěři zaječí (113 100 Kč).
Na základě provedeného monitoringu a analýzy dat jsem vytipoval nejrizikovější úseky
komunikace II. třídy č. 112 procházející honitbou HS Bolina, kde dochází k největším ztrátám,
ať co do počtu jedinců, tak i do výše ekonomické ztráty. Jedná se o části úseků č. II a č. III, kde
jsem se rozhodl nainstalovat pachové ohradníky. Celková navržená délka ošetřeného úseku byla
1,5 km a z toho 0,6 km prochází lesem. Rozhodoval jsem se, zda použít pachové ohradníky, či
ohradníky optické (odrazky), ale z ekonomického hlediska se příznivěji jeví ohradníky pachové.
Dle dostupných přípravků na trhu byly použity přípravky Hagopur, Kornitol, Armacol
a Hukinol. Tyto přípravky jsem kombinoval, aby nedošlo k návyku zvěře. Instalace ohradníků
proběhla v březnu 2012. Po dvou letech opatření došlo k poklesu počtů sražených živočichů
i zvěře oproti roku 2011, kdy opatření nebylo aplikováno. Ztráta na zvěři za období březen až
listopad v roce 2011 činila 185 tis. Kč, v roce 2012 149,1 tis. Kč a v roce 2013 113,9 tis. Kč,
z čehož vyplývá, že ztráta na zvěři v době aplikovaného opatření poklesla o 107 tis. Kč za oba
roky, což je na 71 % původní ztráty. Pokud analogicky vezmeme v úvahu pouze hlavní druhy
zvěře (srnec, zajíc, prase a bažant), tak ve sledovaném období roku 2011 ztráta na těchto druzích
činila 156,2 tis. Kč, v roce 2012 120,3 tis. Kč a v roce 2013 93,1 tis. Kč, z čehož plyne, že ztráta
na těchto druzích při aplikovaném opatření poklesla o 99 tis. Kč za oba roky, což je na 63 %
původní ztráty. Aplikovaná opatření vedla ke snížení ekonomických ztrát na zvěři v průměru
za rok o 53,5 tis. Kč na 71 % původních ztrát. U hlavních druhů opatření vedla ke snížení ztrát
v průměru za rok o 49,5 tis. Kč na 63 % původních ztrát. Pokud uvážím investici do opatření
v hodnotě 15 tis. Kč, tak stále je zde ochráněná zvěř v hodnotě 92 tis. Kč. Do ceny opatření
nejsou započítané náklady na kolíky, cestovní náklady a čas, který jsem tomuto výzkumu
věnoval.
- 56 -
Vy hod noc en í úči n nos ti pa chovýc h re pele n tů ke s níže ní mor tal ity ži voč ic hů
na poz e mn íc h ko mu n i ka cíc h v M S Bo li na
Otázkou zůstává, zda lze toto brát jako dobrý výsledek, když výrobce např. Hagopuru uvádí
snížení mortality až o 70 % a v mém případě se jednalo jen o 30 %. Výsledek považuji
za dobrý, ale pro efektivnější využívání pachového ohradníku je nutné objektivně zhodnotit
faktory, které zapříčinily právě tento výsledek. Negativním faktorem v roce 2012 byla uzavírka
komunikace III. třídy č. 11215 mezi Bolinou a Zdislavicemi. Objížďka trvala od 1. 8. do 30. 11.,
tzn., že 4 z 9 měsíců byla objízdná trasa vedena přes úsek č. II a č. III. Vzhledem k tomu, že
všechna srnčí zvěř byla sražena až po 1. 8. 2012, a to 3 kusy v úsecích č. II a č. III, nechá se
důvodně předpokládat, že zmíněná uzavírka měla zásadní negativní vliv na srnčí zvěř.
Negativní dopad na účinnost opatření mělo to, že v roce 2013 proběhla pouze jedna seč příkopů,
a to 30. a 31 srpna, takže zvěř mohla před sečí přijít nepozorována ke krajnici vozovky
(neplatilo pravidlo vidět a být viděn) a řidič ani zvěř neměli čas na reakci a mohlo dojít snáze ke
srážce. Pokud by byla tráva a případně náletové dřeviny pravidelně vysekávány, tak by se určitě
snížilo riziko střetu, protože by se zpřehlednila místa přiléhající ke komunikaci. Jedna seč
za rok přináší i to negativum, že při seči ne všechny kolíky s pěnou a repelentem jsou dobře
viditelné a došlo k posekání těchto kolíků. Po této seči jsem musel obnovit 40 % všech
aplikovaných kolíků, ačkoliv mám Vyjádření k instalaci pachového ohradníku od KSÚS
Středočeského kraje (viz příloha 1), že dané opatření mohu provozovat. Negativní zkušenost
s krádeží kolíků s repelentem jsem za dva roky nezaznamenal. Další negativum spatřuji
ve špatném managementu holé srnčí zvěře, kde se zašetřují i staré kusy a ty právě vzhledem
ke svému věku mají větší predispozici být sraženi na komunikaci, což jsem si mohl v průběhu
monitoringu opakovaně ověřit (z 9 sražených srn bylo 5 ve stáří okolo 10 let). Účinnost opatření
v roce 2013 se jeví jako efektivnější než v roce 2012, což může být zapříčiněno i již
nasbíranými zkušenostmi ve střídání přípravků. Nutno dodat, že pachové ohradníky jsou
užitečné, ale nárůst motorismu se musí řešit jako celospolečenská otázka se zainteresováním co
největšího počtu dotčených organizací včetně pojišťoven, státní správy, subjektů hospodařících
na přilehlých pozemcích apod. Stejně tak by měly existovat dotační pobídky, ať od pojišťoven
nebo od státní správy, k aplikaci ochranných opatření a i legislativní rámec by měl lépe řešit
tuto problematiku. Místní myslivci jsou těmi, kteří vědí, kde jsou největší migrační tahy zvěře
a kde je riziko střetu se zvěří největší, proto je třeba jejich znalosti nabídnout veřejnosti.
Veřejnost často nemá představu, o jak vysoké počty uhynulých živočichů se jedná, a často tuto
aktivitu ani příliš kladně nehodnotí, protože nevidí všechna ta rozbitá auta a všechnu sraženou
zvěř. Přesto si myslím, že instalace pachových ohradníků může být dobrou PR aktivitou
myslivců. Nutné je se nenechat odradit a pokračovat v práci, která má smysl. V roce 2014
pokračuji v ochraně komunikace pachovými ohradníky a testu českého repelentu.
- 57 -