Výživa kachektického koně

Výživa kachektického koně
Iveta Bečvářová
Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine, Blacksburg,
Virginia, USA
Kachexie je definována jako ztráta tělesné hmotnosti, svalové hmoty a nechutenství z důvodu
chronického onemocnění. Dlouhodobá onemocnění, která způsobují nechutenství, neschopnost
přijímat a asimilovat potravu tak vedou k podvýživě z nedostatečného příjmu energie a esenciálních
živin. Další příčinou podvýživy je vyhladovění z důvodu omezeného přístupu ke krmivu nebo příjem
nestravitelné krmné dávky. Podvýživa zapříčiňuje svalovou slabost, porušuje integritu
gastrointestinálního traktu a schopnost trávení, snižuje imunitní odpověď, znemožňuje hojení a
rekonvalescenci, přispívá k hypotermii, a vede k utrpení a úhynu koně.
Kůň, který dlouhodobě nepřijímá dostatečné množství živin a energie se zpočátku metabolicky
adaptuje. Tato adaptace probíhá jako odpověď na negativní energetickou bilanci a představuje snížení
bazálního metabolizmu a lipolýzu tělního tuku jako zdroje energie. Dále je zahájen katabolizmus
svalové hmoty pro zajištění substrátu pro syntézu proteinů zánětu, albuminu, imunoglobulinů a
uvolnění aminokyselin pro glukoneogenezi, hojení a obnovu tkání. Proteolýza je výrazně indukována i
mediátory zánětu. Pokud je tento proces dlouhodobý, vede tak k úplné ztrátě tělesného tuku a k atrofii
svalové hmoty, kdy kůň není schopen udržet váhu vlastního těla.
Chronicky podvyživení koně mají nízkou tělesnou kondici (BCS ≤2/9), minimální množství tělesného
tuku, atrofickou svalovinu, matnou a suchou srst. Často jsou ve sternální pozici a nejsou schopni
samovolně vstát. Koně, kteří jsou v laterální pozici, nemohou zvednout hlavu, demonstrují stupor,
kóma či křeče, mají infaustní prognózu a úhyn nastává během 72 – 96 hodin. U koní ve sternální
pozici a při vědomí lze zahájit podpůrnou léčbu. Podpůrná léčba zahrnuje umístění koně do
termoneutrálního prostředí, rehydrataci a úpravu acidobazické rovnováhy. Řadu pacientů, kteří mají
problémy vstát a udržet váhu vlastního těla, je třeba podpořit v závěsu. Výživa těchto pacientů by měla
nastat co nejdříve po korekci dehydratace.
Cílem krmné dávky je zajistit pozitivní energetickou rovnováhu, dodat dostatečné množství bílkovin a
ostatních esenciálních živin (mastných kyselin, vitamínů, minerálů). Při krmení těchto pacientů, kteří
dlouhodobě nepřijímali krmivo, je však třeba mít na paměti, že náhlý přísun kvalitního krmiva a
energie může vést nejenom k těžkému osmotickému průjmu, kolice a laminitidě, ale i k naprostému
kolapsu metabolizmu a k úhynu. Tento metabolický kolaps je znám pod termínem ‘Refeeding
Syndrome’ v humánní a veterinární medicíně. Příčinou je přesun elektrolytů z extracelulárního do
intracelulárního prostředí během utilizace glukózy, což vede k fatální hypokalemii, hypofosfatemii a
hypomagnezemii. Tento syndrom je indukován zejména nadbytečným příjmem uhlohydrátů (škrobu)
v krmné dávce u kachektických pacientů. Z tohoto důvodu je třeba přísun živin a energie u
kachektických koní kontrolovat.
Nestrukturální karbohydráty (NSC), jako cukry a škroby, jsou zdrojem glukózy, což způsobí
vyplavení inzulínu a přesun elektrolytů do intracelulárního prostředí. Fruktany, které také patří mezi
NSC, nejsou stravitelné trávicími enzymy koně, ale jsou rychle fermentovány v tlustém střevě
mikrobiální flórou, což může přispívat k narušení integrity kolonu a k laminitidě. Z tohoto důvodu je
nutné krmit krmnou dávku, která celkově obsahuje omezené množství NSC (< 20 %). Obsah NSC v
travním nebo leguminózním seně se nedá odhadnout a nekoreluje s vizuálně stanovenou kvalitou sena.
Travní seno v USA má průměrně 12,8 (8 – 17,7) % NSC, zatímco vojtěškové seno má v průměru 11
(8,8 – 13,3) % NSC. Existují ale i sena či čerstvé travní porosty, které mají obsah NSC >20 %. Jediný
způsob pro vyjádření obsahu NSC v objemných krmivech je jejich chemická nutriční analýza. Jadrná
krmiva a koncentráty s obsahem obilovin mají mít až 60 % NSC a jsou tedy nevhodnými krmivy pro
podvyživené koně během prvních 14 dnů zavedeného krmného režimu.
Nekvalitní sena s vysokým obsahem nestravitelné vlákniny (ADF >45 %, NDF >65 %) jsou taktéž
nevhodná z toho důvodu, že mají příliš nízké množství stravitelné energie a jsou tedy špatně
stravitelná. Vojtěškové seno má sice nižší obsah NSC, ale je natolik bohaté na živiny a energii, že
může způsobit osmotický průjem. Nejvhodnějším objemným krmivem pro podvyživené koně je
kvalitní travní seno (90 % sušiny) s obsahem NSC <20 %, hrubou bílkovinou >8 %, ADF <45 %
a NDF <65 %.
Energii v krmné dávce lze dodat ve formě tuku (kukuřičného oleje) v dávce 60 ml denně a postupně
dávku zvyšovat na 240 ml denně během 8-10 dnů. Náhlé přidání oleje do krmné dávky může způsobit
průjem a steatorrheu. Alternativně lze použít kompletní krmiva se zvýšeným obsahem stravitelné
vlákniny (>15 %) a popřípadě zvýšeným obsahem tuku (5-10 %).
Krmná dávka by měla obsahovat zvýšené množství kvalitní a stravitelné bílkoviny pro podporu
anabolismu a podporu rozvoje svalové hmoty v množství 1,44 g hrubé bílkoviny na kg tělesné
hmotnosti denně. Kontraindikací pro tento zvýšený příjem bílkoviny jsou pacienti s renální azotemií či
jaterním selháním.
Přísun energie je třeba kontrolovat tak, aby se zažívací trakt postupně adaptoval na trávení krmiva.
Toho lze nejlépe docílit tak, že se pacient převede na množství stravitelné energie pro hospitalizované
koně vypočítané pro současnou podvyživenou tělesnou hmotnost během 4 dnů (25 % den 1, 50 % den
2, 75 % den 3, 100 % den 4). Viz. Tabulka 1. Pokud se nevyvinou elektrolytové abnormality v sérové
biochemii, lze množství energie postupně zvyšovat na záchovnou stravitelnou energii pro odhadnutou
optimální tělesnou hmotnost během dalších 6-7 dnů. Tento příjem energie zajistí pozitivní
energetickou bilanci. Podvyživení koně mají minimálně 25% ztrátu tělesné hmotnosti, takže optimální
hmotnost je ≥125 % současné hmotnosti koně. Alternativně lze použít BCS systém, kde 1 stupeň
odpovídá 25-30 kg pro 450-500 kg koně. Koně, v závislosti na spotřebované energii, přijímají
množství suchého krmiva (90 % sušiny), které odpovídá 1,5 – 2,5 % tělesné hmotnosti denně.
Množství stravitelné energie během dne 1-4 (energie pro hospitalizovaného koně):
Stravitelná energie (DE; digestible energy; kcal) = 23 kcal x podvyživená těl. hmotnost (kg)
Množství stravitelné energie pro zvýšení tělesné hmotnosti:
Stravitelná energie (DE; digestible energy; kcal) = 33 kcal x odhadnutá optimální těl. hmotnost (kg)
1 kcal = 4,18 J
Kvalitní travní sena mají průměrné 1,8 – 2,0 Mcal/kg (7,5 – 8,4 MJ/kg), kompletní krmiva s obsahem
tuku ≤4,5 % mají přibližně 2,7 Mcal/kg (11,3 MJ/kg).
Podvyživení koně mají deficit vitamínů a minerálů v tkáních a orgánech. Vitamíny a minerály jsou
nutné pro zajištění metabolizmu glukózy, mastných kyselin a aminokyselin. Z tohoto důvodu je
vhodné přidat vitamín B-komplex do intravenózních tekutin (3 ml/100 kg tělesné hmotnosti) a krmit
vhodný perorální vitamínově-minerální doplněk.
KŮŇ SAMOVOLNĚ PŘIJÍMÁ KRMIVO
Krmnou dávku je třeba každodenně vážit a pečlivě rozdělit do 4-6 krmení denně. Chybou u koní s
vynikající chutí k jídlu je v této počáteční fázi (prvních 10-14 dnů) překrmení! Vitamínově-minerální
doplněk, nejlépe v granulované formě, lze nabídnout ad libitum nebo podle doporučení výrobce.
Tabulka 1. Příklad krmné dávky založené na seně:
Kůň má tělesnou kondici 2/9 a tělesnou hmotnost 360 kg. Pro optimální tělesnou kondici 5/9
by kůň měl přibrat 90 kg (3 stupně na BCS = 3x30kg = 90 kg). Odhadnutá optimální tělesná
hmotnost je tedy 450 kg.
Množství sena denně:
Den 1 – 4: Stravitelná energie (DE; Mcal/den) = 23 kcal x 360 kg = 8,3 Mcal nebo 4,6 kg
sena denně. Kůň se převede na toto množství sena během 4 dnů. Toto cílové množství sena
odpovídá 1,3 % podvyživené tělesné hmotnosti (360 kg).
Den 5 – 11+: Stravitelná energie (DE; Mcal/den) = 33 kcal x 450 kg = 14,9 Mcal nebo 8,25 kg
sena denně. Kůň se převede na toto množství sena během následujících 6-7 dnů. Toto
množství odpovídá 1,8 % optimální tělesné hmotnosti (450 kg). Tento kůň vyžaduje množství
bílkoviny, které odpovídá 1,44 g/kg optimální tělesné hmotnosti, čili 1,44 g x 450 kg = 648 g
bílkoviny denně. Seno krmené v množství 8,25 kg denně tak musí mít minimálně 7,9 %
hrubé bílkoviny.
Sena jsou deficitní na řadu vitamínů a minerálů, které je třeba dodat ve formě vhodného
granulovaného vitamínově-minerálního doplňku.
KŮŇ JE ANOREKTICKÝ A NEPŘIJÍMÁ KRMIVO NEBO PŘIJÍMÁ <75 % KRMNÉ DÁVKY BĚHEM
TŘÍ DNŮ
Podvyživený kůň, který nepřijímá dostatečné množství krmiva je kandidátem pro asistovanou výživu
za použití permanentní nebo intermitentní nasogastrické sondy. Krmivo, které se přes sondu podává je
kaše z kompletního krmiva s nízkým obsahem obilovin (<20 % NSC) a vysokým obsahem stravitelné
vlákniny (>15 %). Viz. Tabulka 2. Tato krmiva typicky obsahují dodané vitamíny a minerály, což se
ale může lišit v závislosti na výrobci. Proto je vhodné obdržet nutriční chemickou analýzu krmiva od
výrobce a kontaktovat výživáře pro doporučení vhodného vitamínově-minerálního doplňku. Kaši je
třeba připravit čerstvou namočením pelet do vody na zhruba ½ - 1 hodinu a poté rozmixováním
tyčovým mixérem.
Nasogastrická sonda pro dospělé koně by měla mít délku 250-300 cm a měla by být ze silikonu či
polyvynilu. Sonda by měla mít otevřený konec a průměr 9-12,5 mm. Před aplikací kaše je nutné
otestovat konzistenci a zajistit tak průchodnost kaše sondou. Po zavedení sondy a před každým
krmením je třeba zhodnotit přítomnost residuálních tekutin v žaludku. Pokud je reflux opakovaně
vyšší než 1 l tekutin, je třeba přistoupit k parenterální výživě. Kaše se nejlépe podává za použití
pumpy na vodu, protože podávání nálevkou nevyvine dostatečný tlak a vede k okluzi sondy.
Koně ve sternální poloze lze krmit sondou, pouze pokud jsou schopni udržet tuto sternální pozici.
Kapacita žaludku koně o hmotnosti 500 kg je mezi 7-9 litry, avšak podvyživení koně a koně, kteří
dlouhodobě nepřijímali krmivo, mají snížený objem žaludku, a proto by maximální množství kaše na
krmení nemělo překročit 4-6 litrů během prvních několika dnů. Sondu je nutné propláchnout po
každém krmení 1 l vody a tento objem je nutné přičíst k množství podané kaše. Po propláchnutí se
aplikuje malé množství vzduchu a permanentní sonda se uzavře a připevní k ohlávce. Mezi krmeními
je dobré nasadit koním s permanentní sondou náhubek, aby si sondu nevytáhli. Frekvence krmení by
měla být 4-6x denně. Množství vody v kaši a použité na proplach odpovídá a přesahuje denní
požadavky na tekutiny pro normálně hydratovaného koně.
MONITORING
Parametry, které je třeba monitorovat denně během prvních 14 dnů po zahájení optimální výživy,
zahrnují klinický status, digitální pulzaci, tělesnou hmotnost, tělesnou kondici, frekvenci defekace a
konzistenci trusu. Průjem není důvodem k zastavení krmení, pokud se u koně nevyvine kolika či
závažná dehydratace. Krmnou dávku či způsob krmení (např. množství krmiva, frekvence krmení) lze
upravit v závislosti na klinickém stavu. Během prvních 14 dnů je vhodné zopakovat krevní obraz a
sérovou biochemii pro kontrolu elektrolytů (draslík, fosfor, hořčík) a dalších parametrů (glukóza,
celková bílkovina, albumin, BUN, kreatinin, CK, triglyceridy). Pokud je to indikováno, je nutné dodat
elektrolyty enterálně či parenterálně.
PROGNÓZA
Prognóza je infaustní u koní, kteří ztratili 45-50 % tělesné hmotnosti a kteří jsou rekumbentní po dobu
delší než 72 hodin. V jedné ze studií, 20 % podvyživených koní uhynulo mezi 1-19 dny po započetí
krmného režimu. Koně, kteří přežijí, jsou vhodně krmeni a je u nich zahájena léčba primárního
onemocnění a podpůrná léčba, se zotaví a naberou tělesnou hmotnost během 60-90 dnů. V závislosti
na závažnosti podvýživy a přítomnosti primárního onemocnění může návrat optimální hmotnosti trvat
až 6-10 měsíců.
Tabulka 2. Příklad krmné dávky pro krmení nasogastrickou sondou pro koně o optimální
hmotnosti 500 kg; kůň by měl být převeden na toto množství postupně během 10 dnů.
Mcal/den
Kompletní
peletované
krmivo*
(kg/den)
Vojtěškové
pelety
(kg/den)
Kukuřičný
olej
(ml/den)
Voda
(l/den)
Kaše pro
podání
16,7
3,8
1,5
400
22
sondou
* Reliance 12P High Fiber (Southern States Cooperative, Inc., Richmond, VA)
Bílkovina
(g/den)
Tuk (%
krmné
dávky
před
přidáním
vody)
726
9,1
DOPORUČENÁ LITERATURA:
Becvarova I., Thatcher CD. Nutritional Management of the Starved Horse. In Current Therapy in
Equine Medicine, 6th Edition, Saunders Elsevier, 2009; 53 – 58.