V. Festivalové novin(k)y

Oženit či neženit, to je oč tu běží!
Pokud jste fanoušky satirické zábavy, tak jste neměli chybět
na středečním představení Ženitba. V rámci doprovodného
programu XV. ročníku GRAND Festivalu smíchu se s touto
komedií Pardubicím představili studenti Janáčkovy
konzervatoře a Gymnázia v Ostravě. Dílo slavného ruského
prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola budoucí
herci nastudovali pod vedením Václava Klemense, který
v Pardubicích také režíroval – v roce 2006 zde uvedl českou
premiéru komedie Vztahy na úrovni o intimním životě členů
Europarlamentu.
Ostravská Ženitba nabídla příběh starého mládence Podkolatova, který si věčně pohrává s myšlenkou,
zda vstoupit do svazku manželského a splynout takzvaně s davem, či nevstoupit a žít si dál po svém.
Dále se seznamujeme s nerozhodnou budoucí nevěstou Agátou, jež si nedovede vybrat z rozličné nabídky
ženichů, mezi nimiž je i Podkolatov. Když se konečně po všech peripetiích začne chystat veselka tohoto
kuriózního páru a již téměř slyšíme znít svatební zvony, vládní rada Podkolatov si přece jen uvědomí,
že není rodinný typ a raději uprchne oknem. Opuštěná a zesměšněná Agáta tak bude muset zřejmě
znovu povolat do služby dohazovačku…
Ostravští konzervatoristé v sobě komediální talent opravdu nezapřeli a podali velmi přesvědčivý výkon,
především pak Robin Ferro a Aneta Kernová, kteří ztvárnili hlavní role. Potlesk a perníková srdce byly
zaslouženou odměnou!
EvD
Připravil Radek Smetana,Východočeské divadlo Pardubice
5.
FESTIVALOVÉ NOVIN(K)Y
pátek 30. 1. 2015
Dnes soutěží… Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
Jsme velice rádi, že se na našem festivalu po čase opět objevují i kolegové
z příbramského divadla, kteří nejsou
až tak častým hostem naší přehlídky.
V minulosti se jí účastnili dvakrát
v doprovodném programu: v roce 2006
s kultovní komedií Hrdý Budžes,
která na festivalu rozhodně nemohla
chybět, a posléze až v roce 2014, kdy
v rámci epilogu festivalu odehráli
komedii Válka Roseových (v hlavní
roli s Michalem Dlouhým, který včera
na pardubických divadelních prknech opět zazářil – tentokrát v komedii Listopad Divadla ABC).
Do soutěžního klání o cenu Komedie roku se Divadlo Antonína Dvořáka zapojilo pouze jednou,
a to před dvěma lety, kdy bylo mezi sedm nejlepších komediálních inscenací roku 2012 vybráno
příbramské zpracování světoznámé komedie Brouk v hlavě.
Ještě před dnešním soutěžním představením Divadla Antonína Dvořáka si ho tedy alespoň v krátkosti
přibližme. Základní kámen divadla byl položen 1. května 1957. Celý komplex, ve kterém jsou dvě
divadelní scény, estrádní sál i kino, se stavěl podle návrhu Ing. arch. Hilského. O dva roky později –
12. září 1959 – se poprvé v příbramském divadle zvedla opona. Představením Goldoniho Poprasku
na laguně byla zahájena první sezóna a Příbram byla povýšena do kategorie měst se stálou divadelní
scénou. Za dobu téměř padesátileté existence se v hereckém souboru vystřídala řada osobností,
např. Radoslav Brzobohatý, Miroslav Zounar, Jan Vala nebo Jana Březinová. V současné době má
Divadlo Antonína Dvořáka šestnáctičlenný umělecký soubor.
Režisér Milan Schejbal opět v Pardubicích
Dnešní soutěžní komedii příbramského Divadla A. Dvořáka Prokletí
nefritového škorpióna režíroval zkušený komediální režisér MILAN
SCHEJBAL, který je pardubickému publiku dobře známý díky divácky
oblíbené komedii Charleyova teta. Pojďme si s ním nejen o Pardubicích
a Příbrami na chvilku popovídat…
Jak se díváte na myšlenku GRAND Festivalu smíchu?
Myšlenka tohoto festivalu mě zaujala hned na začátku, jak to bylo
možné, jezdil jsem se dívat na jednotlivá představení. Když pak byla do
programu zařazena inscenace Třikrát život, kterou jsem během svého
působení uměleckého šéfa v pražském Divadle ABC režíroval, byl jsem rád,
že jsem mohl zhlédnout takřka celý program onoho ročníku festivalu. Udělalo mi opravdu velkou radost,
když pak Simona Stašová za roli Ines v této inscenaci získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon přehlídky.
Vím, že divadelníci sem jezdí rádi, je tu vstřícné publikum a jedinečná atmosféra. Sám mám komedie
a humor velmi rád, nijak se tím netajím, a tak si myslím, že festival jako oslava dobrého komediálního
divadla je výborná věc. Osobně bych byl moc rád, kdyby toto žánrové vymezení zůstalo i do budoucna
zachováno, protože žádná jiná přehlídka v ČR se komediálnímu divadlu takto soustředěně nevěnuje.
O titul Komedie roku 2014 se letos uchází vaše inscenace Prokletí nefritového škorpióna.
V čem je podle vás její největší síla? Na co se mohou diváci těšit?
Na Škorpióna, se, myslím, mohou těšit jak Allenovi fanoušci, tak i všichni ostatní příznivci chytrého
humoru. Prokletí nefritového škorpióna je autorský film Woodyho Allena, sám si v něm i zahrál hlavní roli.
Všichni víme, jak je jeho humor inteligentní, neopakovatelný. V divadelní adaptaci (autorem je Ondřej
Sokol) se jej podařilo zachovat a velmi zdařile převést do jevištní předlohy s využitím všeho, co moderní
divadlo nabízí. Rozhodně tedy nejde o kopii filmu. Někteří herci například hrají více postav. A Bob Klepl
v roli Briggse je rozhodně také originál! Od začátku jsme se oba usilovně bránili tomu, aby Allena
kopíroval, a doufám, že se nám to podařilo.
Jestli mám mluvit o tom, v čem je podle mě největší síla inscenace, pak nejspíš právě v osobitém allenovském humoru, který se promítá jak do svébytně řešených divadelních situací, tak do pojetí jednotlivých
postav. K poměrně velkému ohlasu inscenace přispělo i vynalézavé scénografické řešení Agnieszky Páté.
Celkově to bylo pro mě a myslím, že i pro herce, jedno z nejinspirativnějších zkoušení, jaká jsem zažil.
V Pardubicích jste před dvěma lety režíroval Charleyovu tetu. Jak se vám spolupracovalo
se zdejším divadlem?
Pardubické divadlo i jeho soubor se mi vždy líbily a tajně jsem si přál zde jednou režírovat. Splnilo se mi
to v okamžiku, kdy mi byla nabídnuta režie Charleyovy tety, a musím rád konstatovat, že se moje
očekávání více než naplnila. Spolupracovalo se mi skvěle, měl jsem od prvního okamžiku dojem, že jsem
mezi svými.
Do Východočeského divadla se brzy znovu vrátíte, budete zde zkoušet inscenaci Limonádový
Joe. Jak se na spolupráci těšíte?
Ze zkušeností, které jsem již zmínil, se samozřejmě těším a těším se o to více, že Limonádového Joea
budeme prvotně studovat pro překrásné prostředí scény na Kunětické hoře.
Jak je složité přetvořit úspěšnou filmovou předlohu na divadelní jeviště?
Co bude podle vás klíčem k tomu, aby se to povedlo v případě inscenace Limonádový Joe?
Přetvořit každou filmovou předlohu pro divadelní jeviště není jednoduchá záležitost, neboť každá tato
umělecká disciplína má své výrazové prostředky. V případě Limonádového Joea je to o to složitější, že
tento film všichni nejen dokonale znají, ale pro jistou skupinu se stal až kultovní záležitostí. Ve stadiu
příprav mohu prozradit jen tolik, že doufám, že námi uvažovaný klíč bude ten správný k tomu, aby i naše
divadelní inscenace diváky zaujala a pobavila a zároveň nezarmoutila filmové fanoušky.
LuS
V zákulisí se zkrocenou ženou Klárou Krejsovou
KLÁRA KREJSOVÁ se narodila v Plzni a vystudovala herectví na pražské DAMU. Ve středu večer ztvárnila
Kateřinu ve známé Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy, kterou na
festival dovezl Činoherák Ústí a utkal se s ní o titul Komedie roku 2014.
V čem je podle vás téma Shakespearovy komedie Zkrocení zlé
ženy aktuální?
Myslím si, že je aktuální v tom, že ženy dnes často potlačují svou
ženskost a staví se do role mužů. A to podle mě Shakespeare ve své
komedii vyzdvihl, že ženské zbraně jsou ženské zbraně a některé role
jsou prostě jen mužské.
Máte něco společného s vaší postavou Kateřiny?
Myslím si, že ne. I když téma je trochu společné.
Takže se vám nikdy nestalo, že byste se v reálném životě
zachovala jako ona?
Já jsem cholerik, takže občas se stane, že v jedné vteřině se chovám nebo vypadám jako ona. Ale já mám
zpětnou vazbu, takže si to vždycky uvědomím a snažím se uklidnit a zkrotit.
Jak se vám v Pardubicích hrálo?
Asi můžu mluvit za celý soubor, když řeknu, že se nám tu hrálo moc hezky. Především publikum bylo strašně
fajn. My jsme z toho měli ze začátku trochu obavy, protože v Ústí nemáme kukátkové jeviště, takže jsme měli
obavy, jak to tady bude fungovat. Ale myslím si, že diváci s námi spolupracovali a že to fungovalo na obou
stranách, což nás moc těší.
Co si myslíte o tradici Festivalu smíchu? V čem je podle vás síla přehlídky, která je zasvěcená
jen komediím?
Podle mě je to úžasné. Lidi si dneska chtějí v divadle odpočinout a já si myslím, že je fajn, když se najde
festival, který jim dá tu možnost jít se do divadla zasmát a oddechnout si od každodenního stresu. Současně
si ale myslím, že super je i to, že divák má možnost seznámit se s rozdílnými typy komedií a pozná, že ne
každá komedie musí být povrchní a hloupá, aby pobavila.
KrP
PRŮŘEZ VČEREJŠÍM FESTIVALOVÝM DNEM I POHLEDY DO ZÁKULISÍ NALEZNETE VE FOTOGALERII
NA WEBU WWW.FESTIVALSMICHU.CZ NEBO NA PANELU VE FOYER DIVADLA.