Plán péče o PP Oškobrh

Transkript

P LÁN PÉČE
O
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ
–
EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU
O ŠKOBRH
(N Á V R H N A V Y H L Á Š E N Í )
NA OBDOBÍ
2011 - 2020
Zpracoval
NT NATURAM O.S.
OSTROH 58, 350 02 CHEB
&
HUTUR O.S.
J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ
kontaktní osoby
OLDŘICH ČÍŽEK & JAN ŠAMATA
Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského
kraje, odborem životního prostředí a zemědělství
schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne ……………..
.
Ing. Josef Keřka, Ph.D.
vedoucí odboru životního prostředí
a zemědělství
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo:
nebylo stanoveno
kategorie ochrany:
navrhovaná přírodní památka
název území:
Oškobrh
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:
orgán, který předpis vydal:
číslo předpisu:
datum platnosti předpisu:
datum účinnosti předpisu:
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
Středočeský
okres:
Nymburk
obec s rozšířenou působností:
Poděbrady
obec s pověřeným obecním úřadem:
Poděbrady pro obce Odřepsy a Opolany, Městec
Králové pro obec Dobšice u Žehuně
obec:
Odřepsy, Opolany, Dobšice u Žehuně
katastrální území:
Dobšice u Žehuně, Odřepsy, Opolany
Orientační mapa s vyznačením území
3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území:
EVL
OŠKOBRH
Katastrální území: Odřepsy 709174
číslo
parcely
dle KN
639/1
způsob
číslo parcely druh
využití
dle PK
pozemku parcely
orná půda
836
639/1
648/1
650
653/1
653/7
celková
číslo výměra
LV parcely
37860
lesní
pozemek
lesní
pozemek
lesní
pozemek
lesní
pozemek
20378
337
582952
337
9822
337
219567
337
79
4
plochy
parcely
v EVL
3150
vlastník
3150
Eduard Baumgartner, Vlkov Pod
Oškobrhem 112, Vlkov Pod
Oškobrhem, 289 04 13/16, Editha
Martinková Žernovská 3093/12,
Praha, Strašnice, 100 00 3/16
582952
Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve
Smečkách 1326/11, Praha, Nové
Město, 110 00 13/16, Editha
4022
219567
79
číslo
parcely
dle KN
číslo
způsob
parcely druh
využití
dle PK pozemku parcely
653/2
lesní
pozemek
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
Lubomír Čejka Oškobrh 2, Opolany,
Oškobrh, 289 06 12/72
Eva Krejčíková Opolánky 37, Opolany,
Opolánky, 289 06 1/144
Eva Suchánková, Oškobrh 21, Opolany
289 06,
Aleš Macháček Oškobrh 15, Opolany,
Oškobrh, 289 06 4/72
Vendula Macháčková Oškobrh 15,
Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72
Jitka Maňásková Opolánky 66,
Opolany, Opolánky, 289 06 1/144
Vladimír Novotný Smetanova 437/6,
Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72
Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství
655, Prachatice, 383 01 2/432
Vendulka Rychlovská, Nad Lesním
Divadlem,1113/18, 2/432 Zuzana
Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha
9,190 00 2/432 Praha,Braník 147 00
František Stránský Oškobrh 6,
David Uličný Cvikovská 376/6, Praha,
Střížkov, 190 00 2/144
Jiří Urbánek Oškobrh 46, Opolany,
Oškobrh, 289 06 1/144
Věra Veverková Oškobrh 38, Opolany,
91
Oškobrh, 289 06 1/144
198
91
196
875
875
163
1602
1602
191
439
439
653/5
lesní
pozemek
lesní
pozemek
lesní
pozemek
653/6
lesní
pozemek
162
22
22
657/1
ovocný
sad
836
37522
2200
1002
ostatní
plocha
653/3
653/4
ostatní
komunikace
Marie Kindlová, Kladenská 121, Žilina,
273 01
Vladimír Novotný, Smetanova 437/6,
Poděbrady, Poděbrady II, 290 01
Eva Suchánková, Oškobrh 21, Opolany
289 06,
Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany,
Oškobrh, 289 06
Eduard Baumgartner, Vlkov Pod
Oškobrhem 112, Vlkov Pod
Oškobrhem, 289 04
Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách
1326/11, Praha, Nové Město, 110 00
337
579
579
Katastrální území: Dobšice u Žehuně 628042
číslo
parcely
dle KN
číslo
způsob
parcely druh
využití
dle PK pozemku parcely
118/2
lesní
pozemek
celková
číslo výměra
LV parcely
487
163209
5
plochy
parcely
v EVL vlastník
Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách
1326/11, Praha, Nové Město, 110 00
27200
Katastrální území: Opolany 711993
číslo
parcely
dle KN
738/4
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
trvalý
travní
porost
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
67279
34239
704/1
704/2
131
377
7273
11071
7000
11071
704/3
764
3739
800
714
784
12364
700
715
501
7649
1100
726
727
762
831
6343
3461
900
500
731
831
10775
1800
Oškobrh, 289 06
Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany,
Opolánky, 289 06 1/8, , Ludmila
Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655,
Prachatice, 383 01, Jitka Maňásková,
Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289
06 1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6,
Praha, Střížkov, 190 00 1/4, Jiří
Urbánek, Oškobrh 46, Opolany,
Oškobrh, 289 06 1/8, Věra Veverková,
Oškobrh 38, Opolany,289 06 1/8
Vladimír Krejčík, Moučná 1332,
Poděbrady, Poděbrady III, 290 01
Ing. Josef Němeček, Opolany
25,Opolany, 289 07 1/2, Ing.
Petr,Pomezný, Na Hlavní 40,
Praha,Březiněves, 182 00 1/2
Růžena Křížová, 33, Opolany, 289 07
Helena Brandová,Plátenická 499/15,
Liberec IV-Perštýn,460 01 1/6,Jaroslav
Soukup, Višňová 51, 1/6,Vladimír
Soukup, Luhová 26,Raspenava, 464 01
1/6,Růžena Soukupová, Luhová 26,
Raspenava, 464 01
Mgr. Eva Dolenská, Jaselská 302,
Mladá Boleslav, Mladá Boleslav IV,
293 01 1/4, Miloš Soukup, Stará
2491/63, Ústí nad Labem, Ústí nad
Labem-centrum, 400 11 1/4, Pavel
Soukup, Opolany 16, Opolany, 289 07
1/2
Mgr. Eva Dolenská, Jaselská 302,
Mladá Boleslav, Mladá Boleslav IV,
293 01 1/4, Miloš Soukup, Stará
2491/63, Ústí nad Labem, Ústí nad
Labem-centrum, 400 11 1/4, Pavel
Soukup, Opolany 16, Opolany, 289 07
1/2
732
446
16084
2000
SJM Přemysl Dvořák, Opolany 24,
Opolany, 289 07, Iva Dvořáková,
Opolany 24, Opolany, 289 07
738/1
892
104378
4500
Sitná Lenka, Straky 169, 289 25
739/1
562
39827
3000
747
15
23033
200
Václav Šmejkal, 5, Opolany, 289 07
Farma Opolany, a.s., 171, Opolany, 289
07
748
113
28676
200
Jan Souček, Opolany 138, Opolany, 289
07
6
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
1
132
468
1702
468
1702
Obec Opolany, Opolany 68, 289 07
Oškobrh, 289 06 12/72, Eva Krejčíková,
06 1/144, Vendulka Rychlovská, Nad
Lesním Divadlem,1113/18, 2/432
Praha,Braník 147 00 Ludmila Frašková
JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice,
383 01 2/432 Zuzana Uličná, Cvikovská
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432
Václav Macháček, Oškobrh 15,
Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72,
Vendula Macháčková, Oškobrh 15,
Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Jitka
Maňásková, Opolánky 66, Opolany,
Opolánky, 289 06 1/144, Jaroslava
Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady,
Poděbrady II, 290 01 18/72, Vladimír
Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady,
Poděbrady II, 290 01 30/72, David
Uličný, Cvikovská 376/6, Praha,
Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek,
Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06
1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38,
1
1547
200
662/1
784
13624
20181
13000
1200
664/1
372
3848
3848
664/2
372
3032
3032
664/3
131
3068
2900
664/4
349
2474
2020
767
863
865
866
ostatní
plocha
ostatní
komunikace
ostatní
plocha
trvalý
travní
porost
ostatní
komunikace
7
Ing. Josef Němeček, Opolany 25,
Opolany, 289 07 1/2, Ing. Petr
Pomezný, Na Hlavní 40, Praha,
Březiněves, 182 00 1/2
Oškobrh, 289 06
Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany,
Oškobrh, 289 06
číslo
parcely
dle KN
867
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
ostatní
plocha
ostatní
plocha
trvalý
travní
porost
868
869
870
871
způsob
využití
parcely
ostatní
komunikace
neplodná
půda
celková
číslo výměra
LV parcely
132
1025
131
1009
plochy
parcely
v EVL vlastník
1025
06 1/144, Vendulka Rychlovská, Nad
Lesním Divadlem,1113/18,
Praha,Braník 147 00 2/432, Ludmila
Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655,
Prachatice, 383 01 2/432
Zuzana Uličná, Cvikovská
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432
Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72,
1009
Oškobrh, 289 06
6429
6429
Oškobrh, 289 06
662/17
349
2561
2561
662/20
368
552
552
662/21
372
710
710
662/22
349
1075
1075
662/23
72
1531
1531
Oškobrh, 289 06
ČR - Lesy České republiky, s.p.
Přemyslova 1106/19, Hradec Králové,
Nový Hradec Králové, 501 68
349
664
664
Oškobrh, 289 06
4336
4336
ostatní
plocha
ostatní
plocha
ostatní
komunikace
neplodná
půda
8
Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6,
číslo
parcely
dle KN
872
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
662/1
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
132
3134
plochy
parcely
v EVL vlastník
3134
289 06 12/72, Eva Krejčíková,
Opolánky 37, Opolany, 289 06 1/144,
Rychlovská, Nad Lesním
Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00
2/432, Ludmila Frašková
383 01 2/432,Zuzana Uličná, Cvikovská
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432
Opolany, 289 06 4/72, Vendula
Macháčková, Oškobrh 15, Opolany, 289
06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66,
Opolany, 289 06 1/144, Jaroslava
528
Lesy České republiky, s.p. Přemyslova
1106/19, Nový Hradec Králové, 501 68
662/2
72
528
662/3
611
1084
1084
662/18
132
264
264
662/41
372
490
490
662/42
611
54
54
14208
14208
trvalý
travní
porost
9
Ing. Bedřich Šťastný, Na Hlinikách
88/1, Havířov, Dolní Datyně, 736 01
289 06 12/72, Eva Krejčíková,
Opolánky 37, Opolany, 289 06 1/144,
Rychlovská, Nad Lesním
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432
Václav Macháček, Oškobrh 15, 289 06
4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh
15, 289 06 4/72, Jitka Maňásková,
Opolánky 66, 289 06 1/144, Jaroslava
Poděbrady, 290 01 18/72, Vladimír
Poděbrady, 290 01 30/72, David Uličný,
Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190
00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, 289
06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38,
289 06 1/144
Ing. Bedřich Šťastný, Na Hlinikách
88/1, Havířov, Dolní Datyně, 736 01
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
662/10
372
2254
2254
662/11
368
3336
3336
662/12
368
3003
3003
662/13
368
1574
1574
662/14
372
1396
1396
662/15
372
1391
1391
662/16
131
132
1254
1247
1254
1247
20779
20779
ostatní
plocha
873
ostatní
komunikace
trvalý
travní
porost
874
Oškobrh, 289 06
06 1/144, Rychlovská, Nad Lesním
383 01 2/432, Zuzana Uličná,
Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190
00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh
15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72,
662/24
349
5899
5899
Oškobrh, 289 06
662/25
131
2454
2454
Oškobrh, 289 06
662/26
372
1648
1648
662/27
372
1578
1578
662/28
368
2031
2031
10
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
Miloš Pokorný, Zahradní 748, Velký
Osek, 281 51 1/6, Petr Pokorný, U
Borku 610, Velký Osek, 281 51 1/6,
Václav Suchochleb, Velké Výkleky 95,
289 08 2/6, Milada Žižková, Na Zámostí
1400
298, Libice nad Cidlinou, 289 07 2/6
Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany,
289 06 1/8, Rychlovská, Nad Lesním
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12,
Jitka Maňásková, Opolánky 66, 289 06
1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6,
Urbánek, Oškobrh 46, 289 06 1/8, Věra
2385
Veverková, Oškobrh 38, 289 06 1/8
177
662/29
379
1981
662/30
377
4128
662/43
368
177
662/44
368
1123
250
662/45
372
817
817
662/46
372
1003
448
662/47
372
1402
1402
372
761
290
18102
18102
662/48
trvalý tr.
porost
875
662/29
379
1981
581
662/30
377
4128
1743
Miloš Pokorný, Zahradní 748, Velký
Osek, 281 51 1/6, Petr Pokorný, U
Borku 610, Velký Osek, 281 51 1/6,
Václav Suchochleb, Velké Výkleky 95,
289 08 2/6, Milada Žižková, Na Zámostí
298, Libice nad Cidlinou, 289 07 2/6
Eva Krejčíková, Opolánky 37, 289 06
1/8, Rychlovská, Nad Lesním
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12,
662/32
368
5521
3782
662/33
372
4739
3262
11
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
Milan Vokál, Oškobrh 22, Opolany,
Oškobrh, 289 06 1/4, Jindřiška
Vokálová, Moravcova 856, Kolín, Kolín
II, 280 02 1/4, Věra Vokálová, Oškobrh
3263
25, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/2
662/34
359
4737
662/35
131
5780
3572
662/44
368
1123
873
662/46
372
1003
555
372
761
471
6898
6898
662/48
trvalý
travní
porost
876
Oškobrh, 289 06
662/32
368
5521
1739
662/33
372
4739
1477
662/34
359
4737
1474
662/35
131
359
5780
1737
2208
1737
3959
3952
trvalý
travní
porost
877
ostatní
plocha
878
neplodná
půda
662/38
372
2635
2635
662/39
131
989
989
662/40
368
328
328
5036
5036
ostatní
plocha
879
jiná plocha
Oškobrh, 289 06
Oškobrh, 289 06
662/4
372
3102
3102
662/5
368
1934
1934
24714
22123
1838
1838
trvalý
travní
porost
880
658/1
372
12
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely druh
dle PK pozemku
způsob
využití
parcely
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL vlastník
658/2
131
1838
1838
Oškobrh, 289 06
658/3
368
1856
1856
658/4
349
3273
3273
Oškobrh, 289 06
658/6
372
3939
1900
660/6
372
216
100
662/6
131
1564
1564
Oškobrh, 289 06
662/7
372
7792
7792
662/8
131
1962
1962
Oškobrh, 289 06
1
1696
1696
5729
5729
ostatní
plocha
trvalý
travní
porost
881
882
ostatní
komunikace
661/1
131
1500
1500
661/2
359
2684
2684
Oškobrh, 289 06
Milan Vokál, Oškobrh 22, 289 06 1/4,
Jindřiška Vokálová, Moravcova 856,
Kolín, Kolín II, 280 02 1/4, Věra
Vokálová, Oškobrh 25, 289 06 1/2
661/3
372
1253
1253
661/4
368
292
292
151
151
ostatní
plocha
884
neplodná
půda
663/1
377
15
15
663/3
372
94
94
663/4
368
42
42
13
Eva Krejčíková, Opolánky 37, 289 06
1/8, Rychlovská, Nad Lesním
376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12,
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely
dle PK
885
druh
pozemku
ostatní
plocha
způsob
využití
parcely
neplodná
půda
celková
číslo výměra
LV parcely
plochy
parcely
v EVL
167
167
663/2
368
13
13
663/5
372
110
110
663/6
372
44
44
vlastník
Ochranné pásmo:
Katastrální území: Odřepsy 709174
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely
dle PK
druh
pozemku
654
ovocný sad
640/7
orná půda
640/11
způsob
využití
parcely
číslo
LV
celková
výměra
parcely
836
6388
6388
66896
3194
plochy
parcely v
OP EVL
114
3194
3194
640/10
ovocný sad
138
5775
5775
640/11
ovocný sad
114
5611
5611
657/1
ovocný sad
836
37522
7000
vlastník
Eduard Baumgartner, Vlkov
Pod Oškobrhem 112, Vlkov
Pod Oškobrhem, 289 04
Rudolf Lukavec, 32, Vlkov
pod Oškobrhem, 289 04
trvalý
travní
porost
ovocný sad
657/2
645/2
645/2
836
1212
5675
1212
5675
38
11155
5675
14
Josef Pánek, Kolaje 34,
Kolaje, 289 04
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely
dle PK
druh
pozemku
způsob
využití
parcely
ovocný sad
643/1
číslo
LV
celková
výměra
parcely
836
4093
plochy
parcely v
OP EVL
vlastník
1350
Smečkách 1326/11, Praha,
Nové Město, 110 00
lesní
pozemek
646
337
118975
118975
lesní
pozemek
647
337
115539
115539
lesní
pozemek
650
337
9822
5800
Katastrální území: Dobšice u Žehuně 628042
číslo
parcely
dle KN
118/1
číslo
parcely
dle PK
druh
pozemku
lesní
pozemek
způsob
využití
parcely
číslo
LV
celková
výměra
parcely
487
489
plochy
parcely v
EVL
vlastník
489
118/2
lesní
pozemek
487
163209
136009
118/6
lesní
pozemek
487
15
6695
6695
číslo
parcely
dle KN
číslo
parcely
dle PK
druh
pozemku
způsob
využití
parcely
lesní
pozemek
119
číslo
LV
celková
výměra
parcely
487
2834
plochy
parcely v
OP EVL
vlastník
2834
457/1
ostatní
plocha
ostatní
komunikace
457/2
ostatní
plocha
ostatní
komunikace
487
421
421
612
612
457/2
487
306
306
457/3
405
306
306
Obec Opolany, Opolany 68,
289 07
458
ostatní
plocha
ostatní
komunikace
487
101
101
Příloha II., mapa A: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku
lesní pozemky
ZCHÚ
OP
Způsob využití
ZCHÚ
plocha v 0,0000 ha
plocha v 0,0000 ha
pozemku
plocha v 0,0000 ha
83,68
38.63
neplodná půda
0,96
ostatní způsoby
1,22
trvalé travní porosty 14,32
0,12
orná půda
0,32
0,32
ostatní zemědělské
0,22
3,18
2,18
0,11
pozemky
ostatní plochy
využití
plocha celkem
100,7
42,36
16
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park:
ne
chráněná krajinná oblast:
ne
jiný typ chráněného území:
ne
Natura 2000
ptačí oblast:
ne
evropsky významná lokalita:
CZ0213051 - Oškobrh
1.6 Kategorie IUCN
navrhovaná kategorie IV.- Řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
V návrhu vyhlášení EVL je uveden následující předmět:
Ochrana druhů roháče obecného (Lucanus cervus)
Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku tento předmět ochrany:
Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních
stepních trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných.
Ochrana společenstev plevelů.
17
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy
název ekosystému podíl
popis ekosystému
plochy v
ZCHÚ (%)
xerotermní stepi
cca 7ha
Vegetace představuje bohatou mozaiku xerotermních
porostů s různým stupněm zapojení a je možné ji přiřadit
ke svazům Cirsio-Brachypodion pinnati a Bromion
erecti. Byla zde zaznamenána většina botanicky
významných rostlinných druhů rostoucích v území.
Z travin je nejčastějším druhem válečka prapořitá
(Brachypodium pinnatum), ostrůvkovitě pak bromus
vzpřímený (Bromus erectus). Ve spodních částech velmi
výrazně do xerotermních porostů proniká třtina křovištní
(Calamagrostis epigejos).
obnažené výchozy cca 0.3ha
Jde o sesunuté stěny bývalého lomu, svahy dosud
opuky
ujíždějí. Po zrušení obory svahy zarůstají.
společenstva
plevelů
cca 3.5ha
Převážně se jedná o opuštěné pole navazující přímo na
xerotermní porosty. Byl zde prokázán výskyt velmi
vzácných polních plevelů, z nichž za zmínku stojí např.
hlaváček letní (Adonis aestivalis), vranožka šupinatá
(Coronopus squamatus), voskovka menší (Cerinthe
minor), úporek pochybný (Kicxia spuria), mák polní
(Papaver argemone) či čistec roční (Stachys annua).
18
B. druhy
název druhu
aktuální
stupeň
početnost
ohrožení
popis biotopu druhu
nebo vitalita
populace v
ZCHÚ
Druh především světlých doubrav.
Lucanus cervus
Velikost
- roháč obecný
populace nelze EN
Předmět ochrany
přesně
Natura 2000 trouchnivějících kmenů, pařezů a k
objektivně
(směrnice II) jejich kořenům. Larva se živí po
O
Samice klade vajíčka do
odhadnout.
dobu 3-8 let trouchnivějícím
Jedná se patrně
dřevem. Larvy jsou slepé s několika
o středně
instary, kuklí se v kokonech z
velkou
trouchu, hlíny a trusu. Vylíhlá
populaci
imága přezimují v kukelních
komůrkách a vylézají v květnu
následujícího roku. Imága lze
pozorovat do srpna s maximem
výskytu v červenci.
Pozn. Objektivně lze odhadnout populaci na základě zpětných odchytů imág, tento způsob nebyl požadován. V
souladu s metodikou a smlouvou bylo provedeno ověření výskytu druhu a na základě nalezených imág a jejich
zbytků byl velmi hrubě odhadnut stav populace.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
Navrhovaná PP je v překryvu s EVL Oškobrh, kde je předmětem ochrany druh Lucanus
cervus.
1.9 Cíl ochrany
Dlouhodobým cílem je zvýšení prostorové a věkové heterogenity lesních porostů, snížení
jejich zapojení a zvýšení množství mrtvého dřeva jako prostředek pro zachování a zlepšení
stavu populace Lucanus cervus. Dále zachování a zlepšení stavu rozvolněných xerotermních
trávníků a obnažených výchozů opuky a dlouhodobé zachování životaschopných populací
druhů na ně vázaných. Jedním z cílů je extenzivní využívání pole a udržení populací polních
plevelů a dalších druhů vázaných na toto stanoviště.
19
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět
ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
EVL Oškobrh se nachází ve fytogeografické oblasti Termofyticum, fytogeografickém obvodu
Termobohemicum a na rozhraní fytogeografických podokresů 11b. Poděbradské Polabí a 13a.
Rožďalovická tabule.
Území je z větší části zalesněno. Lesní porosty tvoří mozaiku lesnicky obhospodařovaných
„hospodářských lesů“, takže zde nalezneme od typických dubových porostů, přes
dubohabřiony i borové či smrkové výsadky. Samozřejmě nechybí ani monokultury dubu
červeného či na jižním okraji lesních porostů vysázené kultury dubu ceru (Quercus cerris).
Laika patrně nenapadne, že se jedná o území velmi výrazně ovlivněné člověkem. Opak je ale
pravdou. Ač má vyšší západní vrch pouze 285 m n.m. (jižní měří 281m), tvoří v nepříliš
zvlněném Polabí dominantu. O Oškobrhu se vykládá řada legend. Můžeme začít již jeho
jménem. Vlastní kopec se jmenoval na začátku 19. století Wolfs Berg či Wosko Berg, později
Lustdorf, Vočkovrch či Volovský kopec. Pověsti vázané k názvu existují hned dvě a obě
spojuje kněžna Libuše. Podle prvé jela se svým doprovodem k Libici, když jeden z vozků
převrhl vůz. Tato veselá příhoda údajně vedla ke zkomolení staroslovanského -vozka brk znamenající převrácený vůz do podoby Voškobrk. V druhé pověsti nazvala Libuše kopec po
svém oblíbenci Voškovi. Zajímavější výklad však nabízí E. Šimek (1935), který uvádí, že se
jedná o zkomolení antického Askiburgion, uvedeného na mapě Ptolemaia ze druhého století,
na askoberg - tedy Jasaní horu.
Na toto místo je umístěna celá řada sídlišť. Ve starších literaturách se uvažovalo, že zde byl
situován slovanský Canburg. Objevují se dohady, že zde bylo keltské sídliště. J. Hellich
(1906) považuje toto místo za správní centrum kmene, které předcházelo Libici. V. Kotrba
(1959) uvádí, že místo bylo význačným komunikačním centrem při starých cestách. Nicméně
historicky doloženo je hradiště, které bylo v 10. st. destruováno při těžbě opuky na stavbu
slavníkovské Libice. Co je důležité si ve vztahu k biologické charakteristice vyhlašované
MZCHÚ uvědomit, je skutečnost, že území bylo v minulosti jednak pravděpodobně obydleno
a dále že oba vrcholy (zejména západní) byly poznamenány těžbou opuky. Zachovalé
výchozy opuky na jižním vrcholu - tzv. bílé stráně - tak nejsou ničím jiným než několik století
starým opukovým lomem, kde se postupně sesouvají bývalé lomové stěny. Tato skutečnost je
dobře vidět při pohledu od západu, kdy je zřejmý pro opuku "nepřirozený" tvar vrchu, který
jasně ilustruje hlavní a několik vedlejších těžebních míst.
20
Zajímavé informace poskytují také zápisy z 18. století. V knize od J. Skopce (1910) je zmínka
o ovčínu na jižní straně Oškobrhu a ovčákovi, na jehož popud byla řada pastvin v okolí vrchu
přeměněna na pole. Samotná flóra a méně mobilní fauna Oškobrhu je tak dle záznamů a map
již několik století izolována, ačkoli podobná druhová skladba ukazuje, že musela být
jednotlivá opuková bradla (např. u Ženině) propojena podobnými biotopy.
Důležitou roli pro přežití řady druhů vázaných na stepi hraje založení obory. Ta je oplocena
od roku 1923, ale zvěř se zde cíleně chová teprve od roku 1964. Patrně se tak pro řadu druhů
stalo na poslední chvíli, protože se začínají projevovat změny v zemědělském využívání
krajiny, tedy zejména v zániku pastvy.
Při navrhování managementů je tak nutné si uvědomit, že území není "netknuto lidskou
rukou" a že se zde nevyskytují "přírodní stanoviště", ale že se jedná o výsledek dlouhodobého
a na svoji dobu i intenzivního využívání krajiny, které je nutné zachovat, pokud chceme
uchovat nebo zlepšit stávající charakter lokality.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
Do tabulky jsou uvedeny také druhy uvedené v Červeném seznamu, který podstatně lépe než
vyhláška 395/92Sb. vystihuje ohroženost jednotlivých druhů.
a) druhy uvedené ve vyhlášce 395/92 Sb.
Název druhu
Aktuální početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ (stav v roce
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Astragalus danicus Retz.
- kozinec dánský
Na studované lokalitě byl druh
nalezen pouze v jednom
fertilním exempláři ve
východní části stepní stráně na
jižní úpatí Oškobrhu.
Z nejbližšího okolí je druh
znám z PR Báň a z NPR
Kněžičky na Nymbursku.
C3, O
Druh je na území ČR rozšířen
v termofytiku roztroušeně,
v mezofytiku velmi zřídka.
Těžiště výskytu je ve středních
a severozápadních Čechách a
na východní, střední a severní
Moravě. Přes Čechy probíhá
jižní hranice celkového
rozšíření.
Druh je vázán na polosuché až
suché travinné porosty, lemy,
světliny teplomilných doubrav.
Roste také v písčitých borech,
na kamenitých svazích a
pastvinách.
21
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Gentianella amarella
subsp. amarella hořeček nahořklý pravý
nalezen v počtu cca 30
kvetoucích exemplářů na silně
rozvolněné xerotermní, jižně
orientované, stráni (lok. č. 2 viz Příloha II, mapa B.).
Vzhledem k poměrně nízkému
vzrůstu jednotlivých rostlin na
lokalitě je velmi
pravděpodobné, že jeho
početnost bude mnohem vyšší
a řada jedinců mohla být
přehlédnuta.
Početnost nelze objektivně
odhadnou.
C1, SO
Druh je vázán na suché
travnaté a kamenité svahové
pastviny, opuštěné vápencové
lomy, krátkostébelné louky
nebo i lesní lemy. Roste
nejčastěji na vápenci, ale i na
jiných bazických, vzácněji i
silikátových substrátech
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
VU
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Bombus)
Hojný druh, ekologicky
plastický, preferuje otevřená,
teplejší stanoviště, ale zasahuje
i do hor.
Bombus hortorum
(Linnaeus, 1761)
- čmelák zahradní
Bombus humilis Illiger,
1806
- čmelák proměnlivý
odhadnou.
Bombus lapidarius
(Linnaeus, 1758)
- čmelák sklaní
odhadnou.
Bombus pascuorum
(Socpoli, 1763)
- čmelák polní
odhadnou.
Bombus pratorum
(Linnaeus, 1761)
- čmelák luční
odhadnou.
Bombus rupestris
(Fabricius, 1793)
- pačmelák cizopasný
odhadnou.
Bombus terrestris
(Linnaeus, 1758)
- čmelák zemní
odhadnou.
Bombus vestalis
(Geoffroy, 1785)
- pačmelák letní
odhadnou.
22
Druh teplých lokalit,
především otevřených,
zasahuje ale i do středních
poloh. Výskyt v ČR je hodně
roztroušený.
Hojný, teplomilný druh,
vyskytuje se téměř všude, ale
v teplých oblastech
nejhojnější.
Ekologicky nenáročný druh
s výskytem téměř všude, od
nížin do hor hojný.
Druh lesů a jejich okrajů,
především ve středních
polohách, místy hojný.
Sociální parazit druhu B.
lapidarius, v ČR hojný
především v teplých oblastech.
Teplomilný, hojný druh na
většině území, především na
otevřených stanovištích,
v lesích jej nahrazuje B.
lucorum.
Teplomilný druh, sociální
parazit druhu B. terrestris.
V ČR téměř jen v teplých
oblastech, kde je poměrně
hojný.
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Formica fusca Linnaeus,
1758
- mravenec otročící
Nalezeno několik hnízd.
Ekologicky nenáročný druh.
Lucanus cervus
- roháč obecný
Předmět ochrany
Velikost populace nelze přesně
objektivně odhadnout.
Jedná se patrně o středně
velkou populaci.
O (ve
vyhlášce
395/92 Sb. je
uveden celý
rod Formicas)
O
EN
Natura 2000
(směrnice II)
Dendrocopos medius
strakapoud prostřední
Pozn. Objektivně lze
odhadnout populaci na základě
zpětných odchytů imág - tento
způsob nebyl požadován. V
souladu s metodikou a
smlouvou, bylo provedeno
ověření výskytu druhu a na
základě nalezených imág a
jejich zbytků byl velmi hrubě
odhadnut stav populace.
V EVL hnízdí několik párů v
severní části území.
Lanius collurio
ťuhýk obecný
V EVL hnízdí na stepní stráni v
počtu 1-2 párů.
O
Luscinia megarhynchos
slavík obecný
V EVL zaznamenán zpívající
samec, hnízdění je
pravděpodobné.
O
Miliaria calandra
strnad luční
V EVL zaznamenán jeden
zpívající samec na jižní hranici
mezi stepní strání a polem,
hnízdění v EVL je možné.
V EVL zaznamenáni tři
zpívající samci v okrajových
částech území, hnízdění je
pravděpodobné.
V EVL pravděpodobně hnízdí,
pozorován jedinec lovící nad
stepní strání.
KO
Oriolus oriolus
žluva hajní
Pernis apivorus včelojed
lesní
23
VU, O, N
SO
SO
Druh především světlých
doubrav.
Samice klade vajíčka do
trouchnivějících kmenů,
pařezů a k jejich kořenům.
Larva se živí po dobu 3-8 let
trouchnivějícím dřevem. Larvy
jsou slepé s několika instary,
kuklí se v kokonech z trouchu,
hlíny a trusu. Vylíhlá imága
přezimují v kukelních
komůrkách a vylézají v květnu
následujícího roku. Imága lze
pozorovat do srpna s
maximem výskytu v červenci.
V ČR řídký druh, v nížinách.
Obývá nejčastěji rozvolněné
listnaté porosty, hráze rybníků
apod.
Hnízdí v otevřené kulturní
krajině. K pobytu si s oblibou
volí keřové porosty, křovinaté
stráně a meze, okraje lesů a
polní remízky, devastované
plochy s roztroušenými keři,
pastviny, řidčeji i parky a
zahrady.
V ČR hojný druh v nížinách.
Obývá listnaté lesy, nebo
pruhy křovin a stromů,
v otevřené krajině.
V ČR řídký druh, v nížinách,
obývá nejčastěji agrární
biotopy - okraje polí a luk
s roztroušenými stromy a keři.
V ČR hojný druh v nížinách.
Vázaný na stromy a na zem se
odvažuje jen krátce při sbíraní
potravy.
V ČR vzácný druh. Lesní pták,
který se nejraději usazuje na
vlhčích a teplých lesnatých
územích. Rád také osidluje
krajinu, kde se střídají louky,
lesíky, remízky a mokřady.
b) druhy uvedené v Červeném seznamu
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Adonis aestivalis L.
- hlaváček letní
Druh nalezen v počtu cca 10
exemplářů na okraji pole při
jižním úpatí stepní stráně.
C2
Bothriochloa ischaemum
(L.) Keng. vousatka
prstnatá
Vyskytuje se velmi hojně
především na stepní stráni na
jižní úpatí Oškobrhu, dále byl
zaznamenán i při okrajích pole
a silnice.
C4a
Druh je na území ČR rozšířen
v teplých oblastech Čech a
Moravy, jinde se vyskytuje
jen velmi roztroušeně a
přechodně zavlékán. Je to
typický polní plevel s vazbou
na suché vápnité spraše,
jílovité a jílovito-písčité půdy.
V minulosti byl hlaváček letní
v teplých oblastech poměrně
běžným polním plevelem, dnes
však patří k silně ohroženým
druhů naší květeny.
Druh je vázán na skalní, často
skalnaté nebo kamenité stráně
a pastviny, suché trávníky na
píscích, lesní lemy, světliny
teplomilných doubrav a
křovin, okraje cest, sprašové
meze atd. Roste na všech
typech substrátů, vyhýbá se
pouze velmi kyselým
horninám. Druh preferuje
sušší, často kamenité půdy na
slunných stanovištích.
Centaurium pulchellum
(Sw.) Druce
zeměžluč spanilá
Nalezen při úpatí silně
erodované stepní stráně
s dominantní plochou
obnaženého substrátu v počtu
11 fertilních kusů.
C2
Cerinthe minor L.
voskovka menší
Zaznamenán na řadě míst při
horní hraně stepní stráně a
plotu obory.
C4
Cirsium acaule Scop.
pcháč bezlodyžný
Na studované lokalitě se druh
vyskytuje jednotlivě na jižně
exponované stepní stráni.
C4
24
Druh je roztroušeně rozšířen
po celém území ČR. Roste na
vlhkých, obnažených a
většinou zasolených půdách,
na slatinných loukách a u
vlhčích cest, obvykle v pásmu
nížin až pahorkatin. Nevyhýbá
se však ani stepním stráním
s jílovitým podložím, kde je
vázán na vlhčí terénní deprese.
Roste v lesních lemech a na
výslunných stráních, často i na
druhotných stanovištích
(rumiště, úhory, náspy), v
pásmu od nížin až ho hor.
Roste od nížin do pahorkatin
na humózních půdách,
především na výslunných
místech s nízkou vegetací –
pastviny, stráně a meze.
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Cirsium eriophorum (L.)
Scop.
pcháč bělohlavý
vyskytuje jednotlivě na jižně
exponované stepní stráni.
C3
Lavatera thuringiaca L.
slézovec durynský
Na studované lokalitě roste
druh jednotlivě po celém
jižním okraji obory, kde je
přítomen v osluněných
křovinách a na okrajích cesty.
Zvláště hojný je v okolí bývalé
vodní nádrže nad jižně
exponovanou stepní strání.
Roztoušeně.
C4a
V Čechách se pcháč bělohlavý
vyskytuje v termofytiku s
mírným přesahem do
mezofytika (Polabí, Český
kras, Doupovská pahorkatina,
České Středohoří, Tepelské
vrchy).
Pcháč bělohlavý roste
nejčastěji na pastvinách,
suchých loukách, výslunných
travnatých stráních,
kamenitých stepích, pasekách
a starých úhorech.
Je vázán na výslunné křoviny a
jejich okraje, paseky v hájích,
pastviny, vinohrady, travnaté
stráně, stepní pahorky apod.
Roste na živinami bohatších,
suchých půdách.
Na studované lokalitě se
vyskytuje jednotlivě ve
stepních porostech (zvláště na
narušených místech) po celé
jižně exponované stepní stráni.
C4a
Papaver argemone L.
mák polní
Zaznamenán na okraji pole
navazujícího na stepní stráň.
C4a
Prunella laciniata (L.) L.
černohlávek dřípený
Vyskytuje se roztroušeně na
jižně exponované stepní stráni.
Zajímavé je, že se zde kříží
s příbuzným černohlávkem
Prunella vulgarit a kříženec
těchto dvou druhů zde místy
výtváří dominantní porosty a
nahrazuje oba rodičovské
druhy!
C3
Lithospermum
purpurocaeruleum L.
kamejka modronachová
Nonea pulla (L.) DC.
pipla osmahlá
25
C4a
Roste v řídkých lesích,
lesostepích, na okrajích lesů a
křovinatých stráních.
Velmi často roste druhotně na
antropicky ovlivněných
stanovištích podél cest, na
náspech železničních tratí,
navigacích vodních toků,
mezích, okrajích polí a
vinohradů. Na lehčích,
provzdušněných, zásaditých
nebo neutrálních živinami
bohatých půdách.
Na území ČR je druh
roztroušeně, místy hojně,
rozšířen především v teplých
oblastech. Je to typický polní
plevel, který roste nejčastěji
v obilí, na úhorech, vyskytuje
se i na ruderálních plochách a
v xerotermních trávnících.
Roste na výslunných stráních,
mezích, v křovinách, při
okrajích lesů a ve světlých
lesích. Vyhledává spíše
vápnité půdy.
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Pyrus pyraster (L.)
Burgsd.
hrušeň polnička
Druh se jednotlivě vyskytuje
v celé oboře.
C4a
Quercus cerris L.
dub cer
Na studované lokalitě je druh
vysazován lesníky.
C2
Ranunculus arvensis L.
pryskyřník rolní
Roste na okraji dna bývalé
vodní nádrže nad jižně
exponovanou stepní strání.
C3
Stachys germanica L.
čistec německý
nalezen na okraji stepní stráně
a obory ve východní části
v počtu 40 fertilních jedinců.
C1
Thymus praecox Opiz
subsp. praecox
mateřídouška časná pravá
velmi hojně vyskytuje na jižně
exponovaných stepních
stráních. Místy zde vytváří
skoro „monokulturní“ porosty.
C4a
Trifolium alpestre L.
jetel alpínský
nalezen na okraji cesty vedoucí
po horní hraně stepní stráně.
C4a
Na území ČR je druh
roztroušeně rozšířen
v teplejších oblastech, často i
synantropně. Světlomilná
dřevina, která se nejčastěji
vyskytuje v teplomilných
doubravách, v lesostepích, na
pastvinách na bazických až
mírně kyselých horninách.
Dub cer je světlomilná,
teplomilná dřevina odolná vůči
vysokým teplotám a suchu.
Roste na kyselých, ale i na
bazických horninách.
Na území ČR je tento typický,
dnes již velmi vzácný, polní
plevel rozšířen především
v termofytiku, roztroušeně i
v nižších polohách mezofytika.
Druh je typickým polním
plevelem rostoucím
především v obilí. Roste
nejčastěji na hlinitopísčitých
půdách, vápnitých spraších, ale
i na silikátových podkladech.
Roste na výslunných stráních,
pastvinách, okrajích lesa nebo
cest, zarostlých skalách a
lomech. Preferuje mírně kyselé
až zásadité půdy.
Roste nejčastěji na skalách,
skalních výchozech,
kamenitých svazích, tzv. bílé
stráně. Často na surových
substrátech nebo na skalních
výchozech se slabě vyvinutou
půdou, popř. na mělkých,
obvykle skeletem bohatých
zvětralinových půdách
neutrální až zásadité reakce,
živinami středně až dobře
zásobených, obvykle
s výjimkou fosforu, který je
v minimu, nejčastěji na
vyvřelinách a vápencích.
Na území ČR druh roste v
teplejších oblastech
roztroušeně až hojně. Je vázán
na suché louky, slunné
skalnaté stráně, meze, světlé
lesy a jejich okraje. Vyhovují
mu neutrální až zásadité půdy.
26
Název druhu
vitalita populace
2009)
Stupeň
ohrožení
Popis biotopu druhu
Viscum album subsp.
austriacum (Wiesb.)
Vollm.
jmelí bílé borovicové
nalezen ne borovici černé
(Pinus nigra) na jižním okraji
obory, jednotlivě byl pak
zaznamenán na borovicích
v celé oboře.
Nalezen pod habry a dubem.
C4a
Roste na větvích stromů, tento
poddruh především na
borovicích.
NT
Mykorhizní symbiont rostoucí
v teplých listnatých lesích,
převážně na bazických
podkladech. Většina jeho
lokalit leží mimo rezervace,
každá z nich je tedy velmi
cenná.
Saprotrofyt z teplých listnatých
lesů na vápnitých nebo
humózních půdách.
Výrazně teplomilný druh, jehož
typickým biotopem jsou lužní
lesy. Z Polabí je znám, nikoli
však z této lokality.
Roztroušeně se vyskytující druh
především na teplejších
stanovištích, v ČR místy hojný.
Polyfág, saprofág, v mrtvém
dřevě a pařezech
Boletus appendiculatus
Schaeff.
hřib přívěskatý
Coprinus picaceus (Bull.: Nalezen pod duby, habry a
Fr.) Gray hnojník strakatý klenem.
Neolentinus degener
(Kalchbr.) P. Hrouda
houževnatec pohárovitý
Nalezen na pařezu dubu.
VU
EN
Auplopus albifrons
(Dalman, 1823)
VU
Stenagostus rhombeus kovařík
EN
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
2.2.1 ochrana přírody
Území je nově vyhlašováno. Nejsou známy činnosti OP, které by ovlivnily území. Nebyla zde
doposud realizována cílená opatření zaměřená na zlepšení podmínek předmětu ochrany
roháče obecného ani dalších předmětů ochrany. Území je podle zákona 114/1992 významným
krajinným prvkem (VKP), ale jako VKP není registrováno. Podle zdroje www.uhul.cz jsou na
území vymezena dvě lokální funkční biocentra: č. 805601/0017 o rozloze 56816 m2 v lesních
porostech ve středu EVL a č. 18 o rozloze 32404 m2 v jihovýchodní části území. Obě lokální
biocentra se jmenují Oškobrh a nejsou schválena územním plánem.
2.2.3 zemědělské hospodaření
27
Velmi extenzivně se hospodaří dosud na drobných fragmentech v jižní části travních porostů.
Jedná se o občasně naorávanou půdu sloužící patrně jako políčko pro zvěř. I zde se vyskytují
zajímavé druhy plevelů. V tomto rozsahu se jedná o vítaný doplněk managementu.
Na jihovýchodě území je součástí navrhované EVL pole, které není několik let využíváno. V
případě absence aplikace insekticidů a herbicidů se jedná o vhodný doplněk typů stanovišť. S
extenzivním využíváním pracuje i tento návrh PP.
Ve východní části bezlesí a v severním OP jsou staré sady. Zejména prvně zmíněný je zpustlý
a jedná se pouze o jeho zbytky čítající cca 50 rozptýleně rostoucích stromů, převážně třešní.
Do budoucna se nepočítá s obnovou. Jedná se opět o velmi vhodné rozšíření typů stanovišť.
2.2.4 rybníkářství
V EVL jsou dvě malé vodní nádrže bez stálého přítoku, které slouží jako zdroj vody pro zvěř.
Nádrže nemají manipulační řád a jsou vedeny jako lesní pozemky.
2.2.5 myslivost
Celá EVL patří do soukromé honitby č. 2119606058 Obora Vlkov pod Oškobrhem o výměře
227 ha
V území je aktivně využívaná obora s převahou mufloní zvěře, která vznikla po 1. světové
válce. Obora do roku 2007 zahrnovala i bezlesí. Recentně je obora pouze na lesních
pozemcích. Lovecká sezóna trvá od 16.srpna do 28. února.
Oborní činnost není v rozporu s cíli ochrany, naopak. Díky spásání zůstala dobře zachována
jižní stráň. Recentní pastva nijak nenarušuje vývoj roháče. Naopak při drobných modifikacích
povede ke zlepšení podmínek. Obornictví zde vhodně nahrazuje lesní pastvu. Podle informací
správce obory budou stavy zvěře spíše snižovány.
2.2.6 rybářství
Na území se nenacházejí rybářské revíry.
28
2.2.7 rekreace a sport
Na většinu území EVL, do obory není umožněn vstup veřejnosti. Přístupná je v současnosti
pouze jižní část území. Turistika a sport tedy na předmět ochrany nemá negativní vliv, naopak
pomáhá vhodně disturbovat alespoň omezenou část svahu.
2.2.8 těžba nerostných surovin
V minulosti (10. století) se na obou vrších těžila opuka. Těžba nejspíše pokračovala v menší
míře i později. V jižní a jihovýchodní části EVL se právě v místech bývalého lomu nacházejí
místa s kritickým sklonem svahu.
2.2.9 jiné způsoby využívání
Není znám jiný způsob využívání než bylo uvedeno výše.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Územní plány
V územních plánech obce Opolany ( č. 2659994 schváleném 26.3. 2003) a obce Dobšice ( č.
42428225 schváleném dne 27.6.2001) není přímo území EVL řešeno.
Národní kulturní památka
Na území se nachází nemovitá kulturní památka „výšinné opevněné sídliště - hradiště na
Hřebínku, na Kostelíčku, zaniklá středověká ves Oškobrhy, archeologické stopy“ zapsána do
Ústředního seznamu kulturních památek dne 3.5. 1958 pod číslem 32484/2-1980.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích
Metodika PP nepočítá s biologicko-ochranářským hodnocením lesů. Proto zde uvádíme
všechny požadované náležitosti a hodnocení lesů je provedeno v kapitole 3.1.2.1.
29
Přírodní lesní oblast
17- Polabí
Lesní hospodářský celek /
104704/ Obora Vlkov
zařizovací obvod
Výměra LHC v ZCHÚ (ha)
72,57
Období platnosti LHP (LHO)
1. 1. 2006-31. 12. 2015
Organizace lesního hospodářství
Obora Vlkov
Nižší organizační jednotka
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů
Přírodní lesní oblast: 17 Polabí
Soubor lesních
Název SLT
Přirozená dřevinná
Výměra
Podíl
skladba SLT
(ha)
(%)
Bohatá buková doubrava
DB 6, BK 2, HB 2, LP,
12,05
javorová
Břek, JV, KŘ
Suchá habrová doubrava
DB 8, HB 1, LP 1, Břek
typů (SLT)
2B4
1C3
16,60
16,44
válečková
2D3
2D6
1H8
22,65
Obohacená buková
BK 5, DB 3, LP 2, JV,
doubrava strdivková
HB
Obohacená buková
BK 5, DB 3, LP 2, JV,
doubrava bršlicová
HB
Sprašová habrová
DB8, HB2, LP, Břek,
doubrava na opuce
keře
6,49
8,94
3,19
4,40
15,95
21,98
1O2
Lipová doubrava
DB 8, HB 1, LP 1, OS,
18,45
BŘ
Celkem
25,42
72,57
30
100
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
Zkratka
Název dřeviny
Současné
Současné
zastoupen
zastoupení
í (ha)
(%)
Přirozené
Přirozené
zastoupení (ha) zastoupení (%)
Jehličnany
BO
borovice lesní
+
+
0
0
BOC
borovice černá
1,48
2,04
0
0
MD
modřín evropský
1,386
1,91
0
0
SM
smrk ztepilý
3,7715
5,04
0
0
Listnáče
BB
javor babyka
0,0265
0,04
0
0
BK
buk lesní
0
0
7,26
10
BR
bříza bělokorá
0,44
0,61
+
+
BRK
jeřáb břek
0
0
+
+
DB
dub letní
34,216
46,80
50,61
69,89
DBC
dub červený
0,3595
0,50
0
0
HB
habr obecný
10,472
14,06
9,09
12,53
HR
hrušeň
0,054
0,07
0
0
JB
jabloň
0,603
0,83
0
0
JIV
jíva
0,236
0,33
0
0
JR
jeřáb ptačí
0,635
0,88
0
0
JS
jasan ztepilý
17,09
23,05
0
0
JV
javot mléč
0,568
0,78
+
+
KR
keře
0,057
0,08
+
+
KS
jírovec maďal
0,404
0,56
0
0
LP
lípa srdčitá
1,5205
2,10
5,43
7,58
LTX
ost. listnaté tvrdé
0,108
0,15
0
0
OS
osika
0
0
+
+
TPC
topol černý
0,01
0,01
0
0
TR
třešeň ptačí
0,135
0,19
0
0
72,57
100
72,57
100
31
Přirozená dřevinná skladba byla převzata z publikace „Hospodářská doporučení podle
hospodářských souborů a podsouborů“ (Mze ČR, 1997, Příloha časopisu Lesnická práce 1/97)
a porovnávána s publikací „Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (Igor Míchal,
Václav Petříček a kol., AOPK ČR Praha, 1999), rozpětí zastoupení u vůdčích dřevin bylo
upraveno s ohledem na místní poměry.
Popis porostů je převzatý z platného LHP (2006-2015).
Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na podkladě lesnického typologického průzkumu
(ÚHÚL) a porovnání aktuální dřevinné skladby. Použita byla stupňovitost uvedená v osnově
plánů péče (MŽP, 2008) vycházející z materiálu „Základní kriteria a parametry pro hodnocení
“přirozenosti” lesních porostů“ (AOPK ČR, Vrška T., Hort L., 2003.
Cca 20% lesních pozemků je zařazeno do kategorie les přírodě blízký, cca 80% lesních
pozemků je zařazeno do kategorie les přírodě vzdálený, viz příloha II mapa F.
2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích
Vymezení níže popisovaných ploch viz Příloha II., mapa B
Jedná se o nejcennější část EVL. Do roku 2007 se jednalo o součást obory. V současné době
je patrný negativní dopad ukončení pastvy. Lokalita zarůstá třtinou, objevují se ruderální
druhy a začíná rozvoj křovin. Vegetace (Plocha 2) představuje bohatou mozaiku
xerotermních porostů s různým stupněm zapojení a je možné ji přiřadit ke svazům CirsioBrachypodion pinnati a Bromion erecti. Byla zde zaznamenána většina botanicky
významných rostlinných druhů rostoucích na území. Z travin je nejčastějším druhem válečka
prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostrůvkovitě pak sveřep vzpřímený (Bromus erectus).
Velmi výrazně do xerotermních porostů proniká třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).
V méně zapojených xerotermních porostech, které se nacházejí především v jihovýchodní
části svahu, v okolí cesty při okraji obory a na stěnách bývalého lomu ve střední části svahu,
se setkáme s řadou význačných rostlinných druhů vázaných na tato stanoviště. Byl zde
prokázán výskyt např. hořečku nahořklého pravého (Gentianella amarella subsp. amarella či
kozince dánského (Astragalus danicus). Pozoruhodný je místy skoro „monokulturní“ porost
mateřídoušky časné pravé (Thymus praecox subsp. praecox). Tento typ vegetace je často
doprovázen hořečkem brvitým (Gentianopsis ciliata). Z dalších druhů vázaných na tento typ
stanovišť lze jmenovat např. voskovku menší (Cerinthe minor), piplu osmahlou (Nonea pulla)
aj. Na vlhčích stanovištích s nezapojenou vegetací byl pak vzácně zaznamenán výskyt ledence
přímořského (Tetragonolobus maritimus) či zeměžluči spanilé (Centaurium pulchellum). Na
32
zasolených místech je pak tento typ vegetace doprovázen jetelem jahodnatým (Trifolium
fragiferum).
V zapojenějších porostech svazu Bormion erecti byl pak zaznamenán poměrně hojný výskyt
černohlávku dřípeného (Prunella laciniata) a černohlávku obecného (Prunella vulgaris).
Pozoruhodný je velmi hojný vyskyt křížence obou těchto druhů - Prunella x intermedia, který
místy zcela nahrazuje oba rodičovské druhy. Dále se zde vyskytuje např. pcháč bezlodyžný
(Cirsium acaule) či vzácný pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).
Veškeré xerotermní porosty postupně zarůstají a obnažená místa, s výjimkou stěn bývalého
lomu, se postupně „zatahují“ vegetací. Dochází tak k vytlačování druhů s vazbou na
rozvolněné porosty. Výrazně se také v xerotermních porostech šíří třtina křovištní
(Calamagrostis epigeios) a různé druhy hlohů (Crataegus spec. div) a růží (Rosa spec div.).
Nejvíce je tento proces patrný podél celé dolní hrany, kam jsou splachovány živiny.
Významná vegetace se nachází i na křovinatých lemech při cestě po horním okraji svahu
(plocha 1) navazujícím na lesní porosty. V centrální části je rozestavěná opuštěná vodní
nádrž. Na této ploše byl zaznamenán velmi bohatý porost čistce německého (Stachys
germanica), kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum) či slézovce
durýnského (Lavathera thuringiaca). Byl zde zaznamenán i výskyt, dnes již velmi vzácného,
pryskyřníku rolního (Ranunculus arvensis).
Velmi bohatá jsou také plevelná společenstva okrajů polí (plocha 6) navazujících přímo na
xerotermní porosty. Byl zde prokázán výskyt vzácných polních plevelů, z nichž za zmínku
stojí např. hlaváček letní (Adonis aestivalis), vranožka šupinatá (Coronopus squamatus),
voskovka menší (Cerinthe minor), úporek pochybný (Kicxia spuria), mák polní (Papaver
argemone), čistec roční (Stachys annua) aj.
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území
a závěry pro další postup
Území dosud nepodléhalo žádné ochraně, proto zde nebyly v tomto směru provedené zásahy.
Co je však z předchozí péče nesmírně důležité a co určilo současnou podobu, je skutečnost,
že celé území byla obora. Pokud se týče lesů, kde je obora do současnosti, chov zvěře patrně
přispěl k tomu, že porosty jsou listnaté s převahou dubu a habru. Místy neproběhla obnova
díky okusu zvěře a tak lze nalézt i fragmenty světlejších lesů.V současné době je bylinné
patro prakticky zcela spaseno, což na první pohled může působit jako negativní jev. Je ale
nutné vzít v úvahu, že podobný tlak byl i na bezlesí, kde evidentně právě pastva vedla k
přežití celé řady rostlinných druhů, které na podobných lokalitách v okolí již vymizely. Dle
33
našeho soudu je žádoucí opět obnovit oboru i na bezlesí, případně zde zavést pastvu. Teprve
pokud žádný z těchto postupů nebude možný, je nutné zvolit náhradní opatření jako je seč,
narušování drnu.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
V současné době nejsou autorům známy důvody kolize při ochraně nebo managementu
jednotlivých předmětů ochrany. Jednotlivé složky se nevylučují, ale naopak doplňují se a jsou
tvořeny mozaikou různě intenzivní péče.
Možný konflikt zájmu by mohl nastat s dalšími činnostmi na území. Předně by se mohlo
jednat o konflikt při vlastním provozování obory. Z hlediska zachování druhu roháče
obecného, je nutné si však uvědomit skutečnost, že druh zde patrně přežil právě díky
provozování obory. I když v současnosti pro zlepšení podmínek druhu by bylo vhodné
stávající hospodaření modifikovat - ponechávat alespoň nějaké mrtvé duby, prosvětlit porosty
atp. (viz kap. 3). Tento návrh PP byl předjednán se správcem území a ukazuje se, že je možné
najít řešení akceptovatelné pro obě strany. Pokud se týká bezlesí, zde je v současnosti patrný
negativní důsledek zániku obory. Její zpětné rozšíření by této části území prospělo. Pokud se
majitelé nedohodnou a obora zůstane v současné podobě, lze očekávat tlak na komerční
využití pozemků (představa vybudování střelnice). V tomto případě by měl být zájem přírody
nadřazen ostatním zájmům. Oblast bezlesí je unikátem a jedním z mála posledních zbytků
takovýchto biotopů v Polabí. Komerční tlak je možné očekávat i u orné půdy zařazené do
MZCHÚ, která několik let leží ladem. Tato plocha je poměrně malá, přičemž se jedná o
několik pozemků patřících různým majitelům. Dle našeho soudu se jeví jako optimální
proplácení újem majitelům a udržování těchto pozemků, pro jejich velkou biologickou
hodnotu, jako úhor.
34
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
3.1.1.1 péče o lesy
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Při vytvoření směrnice se vycházelo z směrnice vypracováné Utínkem 2009
Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
32g
2B4, 1C3, 2D3, 2D6, 1O2
1
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa
SLT základní dřeviny
meliorační a zpevňující dřeviny
2B4
DB6, BK 2, HB 2,
LP
1C3
DB 8, HB 1
LP 1,
2D3 BK 5, DB 3, LP 2
JV, HB
2D6 BK 5, DB 3, LP 2
JV, HB
1H8 DB8, HB 2
LP,
1O2 DB 8, HB 1
LP 1, OS, BŘ
A) Porostní typ
porosty se zastoupením DB
ostatní dřeviny
Břek, KŘ
Břek
Břek, keře
B) Porostní typ
C) Porostní typ
listnaté porosty bez zastoupení porosty s převahou geograficky
DB
nepůvodních dřevin
Základní rozhodnutí
Obmýtí
Obnovní doba
140
60
Obmýtí
140
Hospodářský způsob
prořezávka, probírka, jednotlivá
nebo skupinová výběrná seč, kotlíky
o průměru max. 15 m, další kotlík ve
vzdálenosti nejméně 2x výška
porostu, v menší vzdálenosti lze
další kotlík vytvořit nejdříve za 30
let.
prořezávka, probírka, jednotlivá
nebo skupinová výběrná seč,
kotlíky o průměru max. 15 m,
další kotlík ve vzdálenosti
nejméně 2x výška porostu,
v menší vzdálenosti lze další
kotlík vytvořit nejdříve za 30 let.
prořezávka probírka, výběrná
skupinová seč, clonná seč, pasečná
seč
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Hospodaření za účelem podpory
biodiverzity s těžištěm kvalitativní
produkce na záměrně pěstovaných
výstavcích Vytvoření
víceetážového, strukturně a věkově
heterogenního porostu, zvýšení
stability porostu - cílené zlepšení
stanovištních podmínek pro vývoj
druhu Lucanus servus (roháč
obecný)
Hospodaření za účelem podpory
biodiverzity. Postupné převedení
porostů na porosty s přirozenou
druhovou skladbou. Vytvoření
víceetážového, strukturně a
věkově heterogenního porostu,
zvýšení stability porostu zlepšení podmínek pro druh
Lucanus cervus (roháč obecný)
Dlouhodobě převod porostů na
porosty s přirozenou druhovou
skladbou
Obnovní doba
60
35
Obmýtí
120
Obnovní doba
60
Způsob obnovy a obnovní postup
Obnova přirozená, na místech, kde
dlouhodobě nedochází ke zmlazení
vytvořit oplocenky. Pokud zmlazení
nenastane, lze přistoupit k podsadbě
dřevin přirozené druhové skladby
zejména DB.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Negativní výběr obrostlíků a
předrostlíků v nadúrovni a úrovni.
Pozitivní druhový výběr ve prospěch
DB, oplocenky, individuelní
ochrana.
Výchova porostů
Striktně ponechávat nejstarší
výstavky. Těžba rovnoměrně ze
všech etáží, místy prosvětlení
porostu. Uvolňovat nestarší jedincezejména DB, pokud je přimíšen.
Tvořit a udržovat složitější
prostorové struktury porostů. Při
zásazích přednostně odstraňovat
geograficky nepůvodní druhy. V
intervalu 40 let při zásahu v hlavní
etáži provádět negativní výběr s
cílem tvorby pravidelných a
velkých korun výstavků.
Ponechávat část prosýchajících
stromů do rozpadu. Nebudou
odstraňovány pařezy. Způsobem
výběrným skupinovým těžit max.
30% dřeva, zbytek těžit výběrnou
těžbou jednotlivou.
Opatření ochrany lesa
Ochrana proti zvěři, upřednostnění
DB. Individuální ochrana.
Provádění nahodilých těžeb
stromů do rozpadu. Neodstraňovat
pařezy. Zhruba 10% hmoty včetně
části kmenů ponechat na místě
(přibližně 1 kmen na ha) k rozpadu
s případným rozřezáním na menší
celky.
Obnova přirozená, na místech,
kde dlouhodobě nedochází ke
zmlazení vytvořit oplocenky.
Pokud zmlazení nenastane, lze
přistoupit k podsadbě dřevin
přirozené druhové skladby
zejména DB.
Obnova přirozená, při které budou
striktně preferovány dřeviny
přirozené druhové skladby. Pokud
zmlazení nenastane, lze přistoupit
k podsadbě dřevin přirozené
druhové skladby zejména DB.
Negativní výběr obrostlíků a
předrostlíků v nadúrovni a
úrovni. Pozitivní druhový výběr
ve prospěch DB, oplocenky,
individuelní ochrana.
Oplocenky, individuelní ochrana.
Striktně ponechávat nejstarší
Při výchovných zásazích a těžbě
stromy. Těžba rovnoměrně ze
odstraňovat nejprve geograficky
všech etáží, místy prosvětlení
nepůvodní druhy. Podporovat DB.
porostu. Uvolňovat nestarší
jedince- zejména DB, pokud je
přimíšen. Tvořit a udržovat
složitější prostorové struktury
porostů. Při zásazích přednostně
odstraňovat geograficky
nepůvodní druhy. V intervalu 40
let při zásahu v hlavní etáži
provádět negativní výběr s cílem
tvorby pravidelných a velkých
korun výstavků. Ponechávat část
prosýchajících stromů do rozpadu.
Nebudou odstraňovány pařezy.
Způsobem výběrným skupinovým
těžit max. 30% dřeva, zbytek těžit
výběrnou těžbou jednotlivou.
Ochrana proti zvěři,
upřednostnění DB. Individuální
ochrana.
Ochrana proti zvěři, upřednostnění
DB. Individuální ochrana.
stromů do rozpadu.
Neodstraňovat pařezy. Zhruba
10% hmoty včetně části kmenů
ponechat na místě (přibližně 1
kmen na ha) k rozpadu
s případným rozřezáním na menší
celky.
Doporučené technologie
Motorová pila, traktor, kůň
Poznámka
Veškerá manipulace s dřevní hmotou musí být na ploše přírodní rezervace prováděna s ohledem na minimální
narušení půdního krytu. Nesmí docházet ke vzniku významnějších škod na stojících stromech. Při generativní
obnově DB používat pouze semena z lokality.
36
3.1.1.2 péče o nelesní pozemky
Péči o nelesní pozemky lze rozdělit do dvou základních skupin, a sice na péči o úhor
(zásahová plocha D) a o vlastní xerotermní stráň (zásahová plocha A s vymezenými Ba, Bb,
Bc a C).
Management o stráň (zásahová plocha A s vymezenými Ba, Bb, Bc a C) by měl spočívat ve
znovuzavedení pastvy, a to buď v obnovení obory nebo o cílené pasení ovcí a koz. Je ale
nutné před nebo na začátku pastvy provést několik jednorázových zásahů. Na plochách Ba,
Bb, Bc provést vyřezání křovin a stromů, odstranit opad a následně opakovaně vyřezávat
výmladky. Na ploše C by bylo vhodné provést seč. Na celé ploše A potom vyřezat nový nálet
růže, swídy atp. Dále by bylo vhodné provést dosadbu cca 30 ovocných dřevin. Pokud by
nebyla možná pastva, je nutné přistoupit k mozaikové seči a narušování půdního pokryvu na
výchozech opuky a v okolí.
Management o úhor (zásahová plocha D) by měl spočívat v každoročním zorání cca 1/10 až
1/5 plochy.
3.1.1.3 péče o rostliny
Management je navržen s cílem nejen zachování stanovišť uvedených v předmětu ochrany,
ale i ve zvýšení heterogenity jejich vnitřní struktury. PP dále řeší v rámci zásahů na bezlesí i
management dalších stanovišť, u kterých hrozí jejich degradace. V případě realizování PP by
se tak měla zvýšit heterogenita stanovišť a mělo by dojít ke zlepšení podmínek pro
ochranářsky či biologicky významné druhy.
V současné době se zejména na okrajích objevuje třtina křovištní Calamagrostis epigeios. Jde
z velké části o následek ukončení pastvy. Třtinu je nutné cíleně potlačovat ohněm, sečí a
disturbancemi. Zásahy jsou řešeny v PP.
3.1.1.4 péče o živočichy
Území je navrženo k ochraně roháče obecného Lucanus cervus. Pro tento druh je zaveden
cílený management na lesní půdě, který by měl vést ke zlepšení podmínek pro vývoj druhu.
Navržené zásahy v rámci celé EVL by měly vést k zachování předmětných stanovišť, zlepšení
jejich stavu a nakonec i k větší diverzifikaci stanovišť a tedy zlepšení podmínek po řadu
biologicky a ochranářsky významných druhů.
V území nejsou známy problémy s invazivními druhy živočichů.
37
3.1.1.5 zásady jiných způsobů využívání území
Lesní část slouží jako obora. PP je navržen s ohledem na tento způsob využívání, přičemž
zásahy zlepší podmínky pro roháče. Bezlesí bylo rovněž donedávna součástí obory. Její
zpětné rozšíření je jen vhodné. V současnosti bezlesí slouží jako turistický cíl. Bohužel
v poslední době je území poměrně ve velké míře využíváno i jezdci na motorových
čtyřkolkách (zejméne na jižním svahu). Této činnosti je nutné zamezit, neboť není pro toto
území žádoucí a jejím působením velmi pravděpodobně dochází k narušování stability
výchozů opuky.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
3.1.2.1 Lesy
Zásahy jsou detailně rozvedeny pro jednotlivé JPRL
Navrhované zásahy
porosty se zastoupením dubu
Jedná se o smíšené porosty druhově a částečně věkově heterogenní nacházející se převážně
v jižní polovině části rezervace. V průběhu plánu péče bude u většiny porostů starších 80 let o
20 % až 30% sníženo zakmenění ze současného stavu Zásah bude proveden ve dvou fázích.
S první fází bude započato první rok platnosti PP. Druhý zásah bude následovat za 8 až 9 let
po prvním. Při každém z těchto zásahů bude sníženo zakmenění asi o 10-15%, přičemž budou
přednostně uvolňováni nejstarší jedinci (výstavky) DB. V porostech budou zároveň ponecháni
až do rozpadu tzv. netvární jedinci (negativní výběr), všechny doupné stromy a část nejstarší
etáže. Z porostů budou prioritně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin. Dále budou
v porostech ponechány ojediněle se vyskytující ovocné stromy. Přesná lokace zásahu bude
vybrána podle aktuálních podmínek a možností. Při realizaci výběrné těžby skupinové je
možné vytvořit kotlíky max. o průměru 15 m, které od sebe budou vzdáleny min 2x výška
porostu. V menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let od prvního zásahu.
V mladších porostech budou výchovné zásahy a těžba směřovat rovněž k přirozené druhové
skladbě. Část dřevní hmoty včetně kmenů bude ponechána na místě ( zhruba 1 strom na ha)
Pokud se v porostech nedostaví přirozené zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, je
nutné je podpořit, podsadbou listnáčů hlavně dubu. Přirozené zmlazení i podsadby budou
chráněny buď individuálně nebo repelenty popř. maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno
odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky nepůvodních druhů.
38
Cílem je zlepšit podmínky pro druh roháč obecný Lucanus cervus, zvýšení věkové i
prostorové heterogenity a iniciace přirozeného zmlazení.
Tyto opatření se týkají skupin: 505 C10, 505 D 10., 505 E 1, 505 E 8, 505 E 12, 505 F 7, 505
F 12, 505 G 13, 505 H 1a, 505 H 13, 506 B 3, 506 B 10, 506 C 10a, 506 10b, 506 D 6, 506 D
9, 506 D 12, 506 E 9, 506 E 12, 506 F 10, 506 F 11
listnaté porosty bez zastoupení DB
Do této kategorie patří porosty převážně v severní a východní části rezervace. V těchto
listnatých porostech není dub zastoupen vůbec, nebo jen velmi málo. V průběhu plánu péče
bude u většiny porostů starších 80 let o 20 % až 30% sníženo zakmenění ze současného stavu
Zásah bude proveden ve dvou fázích. S první fází bude započato první rok platnosti PP.
Druhý zásah bude následovat za 8 až 9 let po prvním. Při každém z těchto zásahů bude
sníženo zakmenění asi o 10-15%, přičemž budou přednostně uvolňováni nejstarší jedinci
(výstavky) DB, v případě, že se zde přeci jen ojediněle vyskytují. V porostech budou zároveň
ponecháni až do rozpadu tzv. netvární jedinci (negativní výběr), všechny doupné stromy a
část nejstarší etáže. Z porostů budou prioritně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin. Dále
budou v porostech ponechány ojediněle se vyskytující se ovocné stromy. Přesná lokace
zásahu bude vybrána podle aktuálních podmínek a možností. Při realizaci výběrné těžby
skupinové je možné vytvořit kotlíky max. o průměru 15 m, které od sebe budou vzdáleny min
2x výška porostu. V menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let od prvního
zásahu. V mladších porostech budou výchovné zásahy a těžba směřovat rovněž k přirozené
druhové skladbě.
Pokud se v porostech nedostaví přirozené zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, je
nutné je podpořit, podsadbou listnáčů přirozené druhové skladby hlavně dubu.
Přirozené zmlazení i podsadby budou chráněny buď individuálně nebo repelenty popř.
maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky
nepůvodních druhů.
Cílem je z dlouhodobého hlediska vytvořit lepší podmínky pro druh roháč obecný Lucanus
cervus, zvýšit věkovou i prostorovou heterogenitu porostu a iniciovat přirozeného zmlazení.
Tato opatření se týkají skupin: 505 C 4, 505 C 7, 505 D 4a, 505 D 4b, 505 E 6a, 505 E 6b,
505 G 2, 505 G 3, 505 H 0, 505 H 2b, 505 H 4a, 505 H 4b, 506 B 2a, 506 B 2b, 506 B 3, 506
D 6, 506 D 7.
Porosty s převahou geograficky nepůvodních dřevin
39
Tyto porosty jsou buď smíšené nebo homogenní s převahou geograficky nepůvodních dřevin,
většinou smrku nebo borovice černé. U starších porostů bude sníženo zakmenění o 20 až 30
% ze současného stavu ve dvou fázích (jde hlavně o porostní sk. 505 G 11). Budou
uvolňovány stromy přirozené druhové skladby v horní etáži, v první řadě dub. Část
vtroušených listnáčů bude ponechána do rozpadu a to se týká i všech doupných stromů. Dále
zde zůstanou i netvární jedinci (tzv. negativní výběr). U mladších porostů budou výchovné
zásahy směřovány k přirozené druhové skladbě. Z porostů budou prioritně odstraňovány
nepůvodní druhy dřevin (zejména smrk, borovice černá a dub červený). V podstatě je možné a
i žádoucí při zásazích odstranit všechny geograficky nepůvodní dřeviny.
Přirozené zmlazení i podsadby budou chráněny buď individuálně nebo repelenty popř.
maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky
nepůvodních druhů.
Cílem je z dlouhodobého hlediska vytvořit vhodné podmínky pro druh roháče obecného,
zvýšení věkové i prostorové heterogenity a iniciace přirozeného zmlazení 505 E 9, 505 F 4,
505 G1, 505 G 6, 505 G 11, 505 H 1b, 505 H 2a, 505 H 11
3.1.2.3 nelesní pozemky
Na plochách A, Ba, Bb, Bc a C je nutné zavést pastvu, ideálně zpětným rozšířením obory.
Pokud nebude rozšíření možné, začne se s pastvou koz a ovcí v poměru 3:1 až 1:3. Vhodnější
a doporučenou variantou je větší počet koz. Doporučeno je pastvu realizovat každoročně o
intenzitě cca 0.6 DBJ/ha a zvířata nemít ustájená pokud možno v MZCHÚ. Případně je možné
je ustájit na vrcholu v prostoru nedostavěného vodojemu. V tomto případě je nutné sledovat
změny stavu vegetace v okolí a podle potřeby případně ustájení na tomto místě zrušit.
Na zásahových plochách Ba, Bb, Bc provést do roku 2013 v zimních měsících (XI. - II.)
vyřezání především jasanů, ale i ostatních dřevin. Ponechat pouze solitérní jedince hlohu,
maximálně do celkového poměru 20% oproti současnosti. Pařezy ošetřit herbicidem. Shrabat
a odstranit mimo MZCHÚ opad z křovin. Biomasu odstranit mimo MZCHÚ. V dalších letech
jednou za 2-3 roky provést vyřezání a odstranění výmladků.
Na zásahové ploše C v roce 2011 a 2012 realizovat v VI. - IX. seč. Biomasu odstranit mimo
MZCHÚ. Ponechat pás křovin podél starého plotu, odstranit ale z plochy nálet dřevin. Možné
ponechat cca 10% současného stavu formou solitérů. Je vhodné posekat ještě v V.-VI. místa s
třtinou.
40
Na ploše A realizovat v roce 2011 vyřezání nově nalétlých dřevin. Je vhodné dosadit do sadu
nebo podél cesty ve střední části svahu cca 30 ovocných dřevin. Vhodné jsou krajové odrůdy
zejména třešně. Provést ochranu těchto stromků před pasoucími se zvířaty.
Poznámka: Vzhledem k historii využívání daného území (obora) a druhům, které zde na
rozdíl od ochranářsky standardně obhospodařovaných podobných území v okolí (PP Báň, PR
Bludy) přežily, je obnovení pastvy nezbytné! Teprve pokud budou vyčerpány všechny
možnosti na její zavedení, je na přechodnou dobu (do zavedení pastvy) nutné místo pastvy
realizovat náhradní management. Kromě výše popsaných zásahů by se plocha C sekala celá
každoročně. Na ploše A by se každoročně formou mozaiky nebo pásů posekala cca 1/3
plochy. Seč realizovat křovinořezem nebo ruční lištovou či bubnovou sekačkou. Biomasu po
zavadnutí (cca za týden) odstranit mimo MZCHÚ. Místa s případně expandující třtinou
každoročně na jaře sekat. Na ploše je dále nutné zavést disturbance. Vhodné je použít
bránování. Bránovat cca 1/5 až ¼ ročně a to opět formou mozaiky. Zásahy přednostně
situovat na zarůstající výchozy opuky. Vhodná je ve střední části plochy A vysadit několik
párů divokých králíků.
Na ploše D realizovat občas orbu. Plochu nejlépe orat v drobných částech cca 1/6 až 1/5
každoročně. Místa by se střídala. Ideální je naorat tuto část v úzkých (na jednu jízdy radlice)
pruzích. Plocha by tak po částech byla během platnosti PP přibližně 1-2x zorána.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu
zásahů a přehledu činností
V souladu s § 37 odst. 1 zákona 114/92Sb. navrhujeme vyhlásit ochranné pásmo okolo
vybraných částí MZCHÚ.
V souladu s § 37 odst. 2 zákona 114/92Sb., je ke stavební činnosti, terénním a
vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a
ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu
ochrany přírody.
Doporučujeme rozšířit nutnost souhlasu orgánu ochrany přírody k šíření geograficky
nepůvodních druhů rostlin. Doporučujeme, aby šíření nepůvodních rostlin bylo v rámci OP
omezeno až zcela vyloučeno.
V ochranném pásmu je nutné postupně převádět současnou dřevinnou skladbu na přírodě
blízkou podle daného SLT na převážně dubové porosty. Tento převod řešit, pokud možno,
přirozenou obnovou, striktně proto používat seč, clonnou či výběrnou skupinovou nebo
41
jednotlivou. Zásahy provádět podle současného stáří a stavu porostů. Nejstarší výstavky DB
by bylo vhodné ponechávat v porostech až do rozpadu, stejně jako doupné stromy. Nutná je i
podpora přirozené obnovy. Při obnově i při dosadbách bude asi nutné použít ochranu proti
zvěři, ať již formou oplocenek nebo individuální.
V sadech v OP by bylo vhodné hospodařit bez použití chemických přípravků.
Bližší vymezení, viz mapový zákres – Příloha II., mapa A, výpis dotčených pozemků viz
kapitola 1.4.
.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Území je v terénu zaměřeno. Hranice území spolu s lomovými body je v přiložené shp.
vrstvě.
Území je dále potřebné vyznačit v terénu, v souladu s § 42 zákona č 114/1992 Sb. a
vyhláškou č. 60/2008 Sb., tedy provést pruhové značení a dále umístit cedule s malým státním
znakem. Celkový počet tabulí by měl být v počtu 7 ks, návrh jejich umístění viz Příloha II,
mapa G.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
3.4.1. Ochranné podmínky
Základní ochranné podmínky
V MZCHÚ platí základní ochranné podmínky stanovené podle § 36 zákona 114/92 Sb., jímž
se zakazují změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání
vedoucí k jejímu poškození.
Bližší ochranné podmínky
Ve smyslu § 44 zákona 114/92 Sb. navrhujeme stanovit následující činnosti, které lze
vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany:
1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití,
2) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoli materiálů,
3) provádět hnojení, používat biocidy,
4) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy bez souhlasu OOP, kromě výkonu práva
myslivosti či sběru plodů,
5) pořádat kulturní akce,
6) pořádat sportovní akce,
7) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
42
8) provádět další činnosti, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany.
Komentáře k bližším ochranným podmínkám:
Bod 1 - jedná se zejména o převod pozemků na stavební parcely nebo zemědělskou půdu.
Tento typ převodu by neměl být povolován.
Bod 2 - jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány.
Bod 3 – hnojení by mělo být zakázáno stejně jako používaní insekticidů; používání ostatních
biocidů povolovat jen pokud je v souladu s platným plánem péče.
Bod 4 – vyjma povolení pro výzkumné a vědecké záměry.
Bod 5 –. je nutné posoudit vhodné místo a termín.
Bod 6 – je nutné posoudit vhodné místo a termín.
Bod 7 – obecně nelze příliš schvalovat, je nutné postupovat opatrně.
Obecné zásady
1) Péče o pozemky bude probíhat v souladu se schváleným plánem péče.
2) Průzkum a výzkum ve zvláště chráněném území je možné provádět pouze v souladu s § 73
zákona 114/92 Sb.
Předmět ochrany
Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních stepních
trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných. Ochrana
společenstev plevelů.
3.4.2 Ostatní správně administrativní - opatření
Vyhlásit v kategorii přírodní památka.
Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany:
Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních stepních
trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných. Ochrana společenstev
plevelů.
Plán péče, jednotlivé zásahy či opatření nejsou v rozporu s příslušnými paragrafy zákona
114/1992 Sb. a není nutné žádat pro ně výjimku, povolení či souhlas. Nicméně tuto
skutečnost a nutnost žádat o případné výjimky musí jednotlivě posoudit příslušný správní
orgán.
43
V případě, že majitel či nájemce pozemků bude žádat orgán OOP o rozšíření obory zpět na
bezlesou část MZCHÚ, je vhodné tuto žádost vyřídit kladně. Přičemž by stavy a druhová
skladba zvěře měly být dohodnuty na úrovni před zrušením obory.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Jakkoliv v současnosti regulovat rekreační a sportovní využívání je s ohledem na současné
využívání a předmět ochrany zbytečné. Na lesní pozemky v oboře nemá veřejnost přístup a
podle informací od správce obory se obora pro návštěvníky otevírat nebude. Na nelesních
pozemcích není rovněž třeba rekreační a sportovní vyžití regulovat, sešlap a disturbance jsou
naopak vítané.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Vzhledem k tomu, že se z větší části jedná o oboru, navrhujeme umístit velkoformátové
tabule, které budou informovat o problematice ochrany tohoto území do obcí Vlkov pod
Oškobrhem a Oškobrh.
Kromě toho by bylo vhodné, aby KÚ zřídil webové stránky pro jednotlivé EVL, které by
mohly být koncipovány jako námět k výletu na jednotlivá území. V tomto případě do nelesní
části na severozápadě území.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
V rámci zpracování PP byly provedeny orientační průzkumy rostlin, ptáků a vybraných
skupin bezobratlých. Poměrně detailně byl prozkoumán výskyt roháče. Bylo by vhodné
provést podrobný průzkum arborikolního hmyzu.
Vzhledem k velkému biologickému významu bezlesí by měl být proveden alespoň detailní
botanický průzkum. Dále průzkum denních a nočních motýlů, fytofágních brouků, pavouků a
měkkýšů.
Podle výsledků těchto průzkumů může být popřípadě upraven stávající PP.
V případě obnovy obory na bezlesé části MZCHÚ by mělo dojít k monitoringu či detailnímu
průzkumu této oblasti.
44
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např.
plochy)
Orientační
náklady za rok
(Kč)
Orientační
náklady za období
platnosti plánu
péče (Kč)
Pruhové značení
----------
35 000
Instalace tabulí se státním znakem
----------
50 000
Jednorázové a časově omezené zásahy
Výroba a instalace velkoformátových tabulí
25 000
dosadba ovocných dřevin
200 000
vyřezání dřevin a následných výmladků
200 000
odstranění opadu
----------
proředění porostů
100 000
300 000*
C e l k e m (Kč)
----------
910 000
seč míst se třtinou
30 000
300 000
orba
20 000
100 000
seč
100 000
200 000
pastva
100 000
1 000 000
Opakované zásahy
C e l k e m (Kč)
1 500 000
* Částku nelze přesně stanovit. Dle soudu autorů by náklady měly být nulové, protože je
možné prodat většinu vytěžené kmenoviny. Je ale možné, že majitel/správce bude nárokovat
případnou škodu vzniklou zásahy.
Při obnově obory v bezlesé části MZCHÚ by měly být náklady na její zřízení pro orgány
OOP nulové. Naopak by mělo dojít k ušetření nákladů na pastvu a seč. Rozsah ale není možné
v současnosti odhadnout. Bude záležet na termínu obnovy obory a na množství zvěře.
Následná modifikace zásahů by měla být výsledkem přepracování PP založeném na terénním
šetření.
45
Poznámka: Náklady uvádíme podle platné metodiky. Jedná se ale o velmi orientační odhady
nákladů.
4.2 Použité podklady a zdroje informací
Balatka B. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Studie Geografické, 23, Brno
Bajerová M. (1974): Antropologická charakteristika kosterních pozůstatků ze středověkého
pohřebiště na Oškobrhu. Památky archeologické 65, 185 - 217.
Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2007): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Bezobratlí. AOPK, Praha, 758 pp..
Demek J a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, . Academia 584, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena ČSR 1. – Academia, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1990): Květena ČR 2. – Academia, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1992): Květena ČR 3. – Academia, Praha.
Hellich J. (1906): Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti,. Poděbrady
Hrdliška L., Richter M. (1974): Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu. památky
archeologické 65, 111- 184.
Chytrý M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Kotrba V. (1959): Hora Oškobrh – Askiburgion – Canburg, Umění 7, 354–365.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč
ke květeně České republiky. – Academia, Praha.
Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha.
Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země.- Vegetace ČSSR A2.Praha.
Neuhäuslová et al. (1998) - Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.- Praha.
Nožička J. (1957): Přehled vývoje našich lesů. SZN, Praha.
Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeský kraj, Praha, 13 pp.
Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184
Plíva K. (1976): Typologický systém. ÚHÚL, Brandýs nad Labem.
Plíva K., Průša E (1969): Typologické podklady pěstování lesů, Praha.
Plíva K. (1991): Přírodní podmínky v lesním plánování.. ÚHÚL, 263, Brandýs nad Labem.
46
Procházka, F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav
v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166.
Rydlo J. (eds.) 2003: Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nymburce
v roce 2002. Results of the floristic summer school of the Czech Botanical Society
in Nymburk (Central Bohemia) in 2002. Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur.,
18:3-105.
Skopec J. (1910): Paměti Františka J. Vaváka - díl I. (1784-1786), nákladem ”Dědictví sv.
Jana Nepomuckého”. knihtiskárna V. Kotrby, Praha
Slavík, B. [ed.] (1995): Květena ČR 4. – Academia, Praha.
Slavík B. [ed.] (1997): Květena ČR 5. – Academia, Praha.
Slavík B. [ed.] (2000): Květena ČR 6. – Academia, Praha.
– Academia, Praha.
Straka J. 2005a: Vespoidea – vosy. pp. 387-391. In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.):
Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened
species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, Praha, 760 pp.
Straka J. 2005b: Apoidea (včely).. Pp. 392-405. In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.):
Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened
species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, Praha, 760 pp.
Šachl J. 1965: Chráněné a vzácné rostliny na Poděbradsku a Nymbursku. Poděbrady, 56 pp.
Šachlová R. & Šachl J., 1969: Příspěvek k poznání denních motýlů Poděbradska. Beitrag zur
Kenntnis von Tagfaltern der Umgebung von Poděbrady (Mittel-Böhmen). Acta
Musei Reginaehradecensis, s. A, 10: 63 -76.
Šimek E. (1935): Velká Germanie Klaudia Ptolemaia II.Praha
Šefčík O. (2007): Oškobrh and Říp. Two preSlavic oronyms in Bohemia. In Slov´jans´kaja
filolohija. Vyd. 1. Černyvcy : Ruta, 2007. s. 84-88, Černyvcy.
Šolfe M. (1977): Hradsko u Mšena, Část I. Od pravěku do doby slovanské a otázka Canburgu.
Památky archeologické 68, 323-393.
Quitt E. (1970): Klimatické oblasti ČSSR (mapa 1: 500 000). Geografický ústav ČSAV.
Praha.
Tomášek M. (2000): Půdy České republiky. Český geologický ústav. Praha.
vybrané využité internetové zdroje:
47
www.drusop.cz
www.cuzk.cz
www.nature.cz
www.biomonitoring.cz
4.3 Seznam používaných zkratek
PP - plán péče, přírodní památka - podle souvislosti
C2 – druh druh uvedený v červeném seznamu jako silně ohrožený
C3 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený
C4 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost
VU - druh druh uvedený v červeném seznamu jako zranitelný
EN - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený
NT - druh druh uvedený v červeném seznamu jako téměř ohrožený
IUNC - International Union for Conservation of Nature
MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území
OP - ochranné pásmo
ZCHÚ - zvláště chráněné území
KO – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako kriticky ohrožený druh
SO – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako silně ohrožený druh
O – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako ohrožený druh
JPRL - jednotka prostorového rozdělení lesa
SLT - Soubor lesních typů
KN - Katastr nemovitostí
PK - zjednodušená evidence katastru nemovitostí
KÚ- Katastrální území, katastrální úřad
EVL - Evropsky významná lokalita
DB -dub
BK - buk
HB - habr
LP - lípa
JV - javor
OS - osika
BŘ - bříza
48
4.4 Plán péče zpracoval
NT NATURAM O.S.
OSTROH 58, 350 02 CHEB
&
HUTUR O.S.
J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ
kontaktní osoby
Editoři a kontaktní osoby:
Oldřich Čížek1,2,3 & Jan Šamata1,4
1
VYGORON – o.s.
2
HUTUR – o.s., J. Purkyně 1616, 500 02 Hradec Králové
3
Přírodovědecká fakulta JČU, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
4
NT-NATURAM – občanské sdružení pro ochranu přírody, Ostroh 58, 350 02 Poustka
e-mail: O. Čížek - [email protected]; J. Šamata - [email protected]
Za konzultaci k lesnickým návrhům děkujeme Eduardu Baumgartnerovi
lesnická část: Jan Šamata, Oldřich Čízek
botanický průzkum: Jaroslav Zámečník,
ornitologický průzkum: Václav Beran
bezobratlí: Štěpán Vodka, Lukáš Spitzer, Michal Zapletal, Ondřej Machač, Jaroslav
Zámečník, Oldřich Čížek
mykologický průzkum: Jan Holec
Doporučená citace:
Čížek O., Šamata J. (2009): Plán péče o zvláště chráněné území- evropsky významnou
lokalitu Oškobrh na období 2011 - 2020. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje,
Praha, 49 pp.
49
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy
Příloha I.: Tabulky
Tabulka A - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
(Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).
Tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet
plánovaných zásahů v nich
(Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Příloha II: Mapové přílohy a fotodokumentace
Příloha III: Seznam zjištěných druhů
Příloha IV: Protokoly z terénních šetření
50
Příloha I.
Tabulka A: Popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich, Zásahy podle JPRL
Označení v
JPRL
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
505 C 4
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/B
BR
100
44
snížení zakmenění o 10%
3
505 C 7
1/B
JS
DB
95
5
67
snížení zakmenění o 20%, uvolňovat DB
3
neodstraňovat DB
505 C 10
1/A
DB
HB
JS
MD
LP
50
20
20
5
5
96
Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit
zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze
současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu.
1
Při těžbě prioritně odstraňovat MD, ponechávat
nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat
pařezy kromě MD.
505 D 4a
1/B
BR
JS
SM
KR
BB
40
25
20
10
5
39
probírka, podsadba DB
2
Prioritně odstraňovat SM.
505 D 4b
1/B
KS
SM
JS
60
20
20
36
výchovný zásah
2
Prioritně odstraňovat SM.
505 D 10
1/A
HB
DB
JS
LP
DB
JS
SM
JV
40
30
20
10
50
35
10
5
95
zakmenění ve dvou fázích 2011a na konci platnosti PP o 30% ze
1
Při těžbě prioritně odstraňovat-BOC, ponechávat
pařezy
Prořezávka
2
Prioritně odstraňovat SM
505 E 1
Etáže
1/A
doporučený zásah ****
51
naléhavost
*****
poznámka
Označení v
JPRL
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/B
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
LP
DB
TPC
90
5
5
54
výchovný zásah
2
Prioritně odstraňovat topol
505 E 6b
1/B
výchovný zásah
2
Ponechávat ovocné stromy
1/A
25
25
20
20
10
50
30
10
10
57
505 E 8
JB
TR
JS
LTX
HR
JS
DB
LP
HB
84
3
Prioritně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy
505 E 9
1/C
BOC
JS
JV
40
35
25
90
Výběrná těžba skupinová, ve prospěch listnáčů. Snížit zakmenění o
10%. Bez zásahu do podúrovně.
2
Při těžbě prioritně odstraňovat- geograficky nepůvodní
druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy,
neodstraňovat pařezy
505 E 12
1/A
DB
JS
55
45
119
1
Při těžbě ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy,
neodstraňovat pařezy.
505 F 4
1/C
SM
JS
60
40
44
probírka ve prospěch JS, podpora znlazení DB
3
505 F 7
1/A
DB
JS
BR
60
35
5
70
2
505 F 12
1/A
DB
JS
LP
HB
60
25
10
5
121
1
505 G 1
1/C
SM
DB
MD
70
25
5
10
Prořezávka ve prospěch DB
2
505 E 6a
Etáže
52
naléhavost
*****
poznámka
Při těžbě prioritně odstraňovat-pokud jsou geograficky
nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a
doupné stromy, neodstraňovat pařezy.
Označení v
JPRL
Etáže
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
505 G 2
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/B
JB
JR
50
50
19
vylepšení odrostků
3
Ponechávat ovocné stromy
505 G 3
1/B
probírka ve prospěch DB
2
Prioritně odstraňovat SM
1/C
30
20
20
20
10
80
15
5
29
505 G 6
SM
JS
JR
JIV
DB
MD
HB
JS
64
zásah ve prospěch HB a DB
2
Prioritně odstraňovat MD
505 G 11
1/C
BOC
JS
MD
70
20
10
105
Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB a JS, snížit
zakmenění o 10 %
2
Prioritně odstraňovat BOC.
505 G 13
1/A
DB
HB
JS
60
30
20
133
1
doupné stromy, neodstraňovat pařezy
505 H 0
1/B
Výsadba listnáčů hlavně DB
2
505 H 1a
1/A
DB
SM
DBC
55
40
5
9
Prořezávka ve prospěch DB
2
505 H 1b
1/C
SM
100
6
Prořezávka, podsadba DB
3
505 H 2a
1/C
BOC
JS
80
20
20
Prořezávka ve prospěch JS
3
53
naléhavost
*****
poznámka
Prioritně odstraňovat modřín
Označení v
JPRL
Etáže
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
505 H 2b
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/B
JB
JR
JV
60
30
10
19
vylepšení odrostků
3
505 H 4a
1/B
JV
100
37
výchovný zásah
2
505 H 4b
1/B
JS
100
37
výchovný zásah
2
505 H 11
1/C
SM
100
104
Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB a JS, snížit
zakmenění o 10 %
2
505 H 13
1/A
DB
JS
HB
50
40
10
133
1
506 B 2a
1/B
JS
BR
95
5
22
probírka
3
506 B 2b
1/B
BR
KS
50
50
22
probírka
3
506 B 3
1/A
DB
100
29
probírka
3
506 B 10
1/A
DB
JS
DBC
MD
70
20
5
5
95
1
54
naléhavost
*****
poznámka
Při těžbě prioritně odstraňovat-MD a BOC, ponechávat
pařezy
Při těžbě prioritně odstraňovat-DBC a MD, ponechávat
pařezy.
Označení v
JPRL
Etáže
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
naléhavost
*****
poznámka
506 C 10 a
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/A
HB
DB
JS
LP
60
30
5
5
95
1
Při těžbě prioritně odstraňovat geograficky nepůvodní
druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy,
neodstraňovat pařezy.
506 C 10 b
1/A
HB
DB
JS
LP
40
30
20
10
95
1
doupné stromy, neodstraňovat pařezy.
506 D 6
1/A
DB
JS
DBC
SM
70
15
10
5
64
Probírka prioritně odstraňovat DBC s SM
2
506 D 7
1/B
JS
DB
90
10
69
zásah ve prospěch DB
3
506 D 9
1/A
DB
MD
DBC
JS
80
10
5
5
92
1
Při těžbě prioritně odstraňovat-MD a DBC, ponechávat
pařezy
506 D 12
1/A
JS
DB
HB
50
25
25
117
1
Ponechávat nejstarší
506 E 9
1/A
DB
MD
HB
JS
80
10
5
5
92
1
Při těžbě prioritně odstraňovat-MD, ponechávat
pařezy
506 E 12
1/A
DB
HB
JS
70
20
10
122
1
Ponechávat nejstarší
506 F 10
1/A
DB
JS
BOC
90
5
5
95
1
Při těžbě prioritně odstraňovat-BOC a DBC ponechávat
pařezy
55
jedince
jedince
a
a
doupné
doupné
stromy,
stromy,
Označení v
JPRL
506 F 11
Etáže
číslo rám.
směrnice
/
porostní
typ*
1/A
dřeviny
zastoupení
dřevin **
(%)
věk
***
naléhavost
*****
poznámka
DB
HB
JS
50
35
15
108
1
doupné stromy, neodstraňovat pařezy
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění:
1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany),
2. stupeň - zásah vhodný,
3. stupeň - zásah odložíte
56
Tabulka B: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
zásahová
výměra (ha)
stručný popis charakteru
plocha
A
nalé termín
plochy nebo objektu a
hav
dlouhodobý cíl péče
ost
xerotermí stepní trávníky
cca 60ha
doporučený zásah
pastva
1
interval provádění
provedení
II.-IX.
každoročně
dosadba ovocných dřevin 2
Ba, Bb, cca 1.5ha
Bc
C
nálet dřevin na výchozech
vyřezání dřevin
1
XI.-II.
do roku 2013
opuky a v jejím okolí
odstranění opadu
1
XI.-II.
vzápětí po vyřezání
vyřezávání výmladků
1
celoročně
po vyřezání 1x za 1-2 roky
pastva
1
II.-IX
každoročně
seč míst s třtinou
1
II.-IV.
každoročně
seč
1
V.-VI
2011, 2012
pastva
1
VI.- IX.
každoročně
ruderalizující trávníky
cca 4ha
II.-IX
D
úhor
cca 3ha
orba
1
celoročně
1x za 1-2 roky
POZNÁMKA: Uvedené zásahy a postupy jsou pouze orientační ke kapitole 3.1.2!
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění:
1.
stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany),
2.
stupeň - zásah vhodný,
57
Příloha II, mapa A: Srovnávací sestavení. Černě parcely podle KN, červeně parcely podle PK. Žlutě hranice KÚ, zeleně hranice navrhovaného MZCHÚ, modře OP.
POUZE NÁHLED! ORIGINÁL: A1_Katastralni_mapa.jpg
58
Příloha II, mapa B: Vymezení biotopů/stanovišť. Lesní porosty (plocha 9 a 3) jsou v textu řešeny v rámci porostních skupin. Zde jsou uvedeny protože jsou používány v botanickém průzkumu.
Červený bod - Gentianella amarella, žlutý bod -Astragalus danicus, modrý bod - Ranununculus arvensis, zelený bod - Stachys gerania
59
Příloha II, mapa C: Porostová mapa
60
Příloha II., mapa D: Vymezení zásahových ploch na nelesních pozemcích. A- pastva, dosadba ovocných dřevin, B- vyřezávání dřevin a výmladků, odstraňování opadu, pastva, C- seč, pastva, D- orba
61
Příloha II, mapa E: Soubory lesních typů. 2B4 - bohatá buková doubrava javorová, 1C3- suchá habrová doubrava válečková, 2D3 - obohacená buková doubrava strdivková, 2D6 - obohacená buková doubrava bršlicová,
1H8 - sprašová habrová doubrava na opuce, 1O2 - lipová doubrava.
62
Příloha II, mapa F: Stupně přirozenosti lesních porostů pro MZCHÚ. Modře - les přírodě vzdálený, červeně - les nepůvodní, bíle - holina.
63
Příloha II, mapa G: Návrh umístění cedulí s malým státním znakem
64
Příloha II., mapa H.: Müllerova mapa Čech z roku 1720 a Müllerova mapa Moravy z roku
1716 ve vydání z roku 1790
Příloha II., mapa CH.: I. vojenské mapování – josefské, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace)
65
Příloha II., mapa I.: II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852.
Příloha II., mapa J.: III. vojenské mapování - Františko-josefské, 1877-1880
66
Pohled na výchozy opuky na jižním vrchu
Jedná se o bývalý lom - na snímku jsou dobře patrné zbytky teras. Opuka byla použita na
stavbu sídla Slavníkovců v Libici nad Cidlinou.
67
Pohled na hlavní terasu z druhé strany. Větší rozvoj keřů je patrný u bývalé paty lomové
stěny.
Ve spodní části je několik drobných lůmků pocházejících patrně z pozdější doby.
68
Pohled z bezlesí směrem na jih. V této části se dochovalo pouze několik stromů.
Odkryté ujíždějící výchozy opuky jsou bývalou sesutou lomovou stěnou.
69
Pohled na patu první lomové stěny, kde dojde k vyřezání dřevin (zásahová plocha Bb)
Pohled na nálet dřevin na ploše Ba.
70
Celkový pohled na ujíždějící svahy
Detail.
71
Pohled na jižní vrchol od jihu. Je dobře patrný nepřirozený tvar vrcholu, který vzikl
odtěžením horniny.
V severní části jižního vrchu se dochovalo nejvíce ovocných stromů, …
72
…které se z časti rozpadají.
Úpatí kopce, kde dochází k rozvoji ruderálních druhů rostlin. Zásahová plocha C.
73
Na jižní straně zásahové plochy C jsou starší políčka. Na podzim došlo k naorání další části.
Pohled na zásahovou plochu D - bývalé pole ponechané ladem.
74
Vlastní vrchol jižního vrchu.
Pohled z jižního vrchu směrem na Poděbrady.
75
Lesní porosty jsou převážně dubohabřiny, …
…případně doubravy.
76
Bylinné patro je v rámci současné obory prakticky zcela spaseno.
Lokálně je přimísena bříza či lípa.
77
Vlivem zvěře jsou místy, zejména na svazích, řidší porosty.
S činností obory je spojena řada specifických úprav, ať se jedná o vodní nádrže,…
78
…které vysýchají,…
….nebo o luční porosty v rámci lesa.
79
Tato bezlesí mají řadu podob. V zadní části je patrná výsadba smrku.
Les vedený v porostní knize jako pastevní.
80
V rámci obory jsou lokálně dosazovány jírovce.
Obnova porostů je zajišťována oplocením.
81
V rámci lesních porostů se vyskytuje řada průseků.
Pohled na val bývalého hradiště.
82
Detail ochranného valu.
Zvlnění terénu na severním vrchu je buď pozůstatkem archeologického průzkumu, nebo se
jedná o pozůstatek těžby opuky.
83
Seznam druhů
Bezobratlí
ARANEAE- PAVOUCI
Atypus piceus Sulzer
Faunisticky významný druh naší arachnofauny. Jeden ze tří druhů sklípkánků
vyskytující se na našem území. Je vázaný na zachovalé stepní biotopy jako jsou
lesostepi, xerotermní stráně a osluněné okraje lesů. Společně s ostatními našimi
sklípkánky je navržen k druhové ochraně.
Pardosa saltans Topfer-Hofmannn
Slíďák, který byl teprve nedávno odlišen od druhu Pardosa lugubris, obývá stepní a
lesostepní lokality, osluněné okraje lesů a zejména na okrajích světlých doubrav. V
ČR se vyskytuje zejména ve středních Čechách.
Pachygnatha degeeri Sundevall,
Euryopis flavomaculata C.L. Koch
Drobná snovačka obývající přirozená a polopřirozená stanoviště zejména stepního
charakteru.
Ozyptila trux Blackwall
Xysticus bifasciatus C. L. Koch
Zora spinimana Sundevall
COLEOPTERA- BROUCI
Anobiidae
Ptilinus pectinicornis
Aphodiidae
Aphodius sp.
Buprestidae
Agrilus sp.
Chrysobothris affinis
Cantharidae
Cantharis obscura
Cantharis rustica
Rhagonycha sp.
Carabidae
84
Poecilus cupreus
Pseudoophonus rufipes
Trechus quadristriatus
Cerambycidae
Mesosa nebulosa
Plagionotus detritus
Vývoj v osluněných dubech větších rozměrů, preferuje mocnější kůru.
Plagionotus arcuatus
Rutpela maculata
Xylotrechus antilope
Cleridae
Thanasimus formicarius
Coccinellidae
Harmonia axyridis
Elateridae
Adrastus sp.
Agrypnus murinus
Ampedus sp.
Athous haemorrhoidalis
Athous vittattus
Cidnopus pilosus
Melanotus villosus
Stenagostus rhombeus EN
Polyfág, saprofág, v mrtvém dřevě a pařezech.
Erotylidae
Dacne bipustulata
Geotrupidae
Anoplotrupes stercorosus
Laemophloeidae
Placonotus sp.
Lucanidae
Lucanus cervus – roháč obecný EN
Mordeliidae
Tomoxia bucephala
85
Scarabaeidae
Onthophagus veticicornis – lejnožrout VU
Preferuje ovčí a hovězí trus, obora je vhodným stanovištěm.
Scolytidae
Ips typographus
Scolytus multistriatus – bělokaz pruhovaný VU
Specialista na jilmy.
Silphidae
Nicrophorus vespillo
Oiceoptoma thoracicum
Phosphuga atrata
Silpha carinata
Silpha tristis
Thanatophilus sinuatus
Silvinidae
Uleiota planata
Tenebrionidae
Corticeus sp.
Diaperis boleti
Isomira murina
LEPIDOPTERA- MOTÝLI
Arctiidae
Eilema complana
Eilema lutarella
Phragmatobia fuliginosa
Spilosoma lubricipeda
Drepanidae
Watsonalla binaria
Geometridae
Aplocera plagiata
Biston betularia
Cabera pusaria
Campaea margaritata
86
Camptogramma bilineata
Colostygia pectinataria
Cosmorhoe ocellata
Crocallis elinguaria
Cyclophora punctaria
Ecliptopera silaceata
Ectropis crepuscularia
Ematurga atomaria
Epirrhoe alternata
Epirrhoe rivata
Eulithis pyraliata
Eupithecia centaureata
Heliomata glarearia
Hemithea aestivaria
Hypomecis punctinalis
Hypomecis roboraria
Chiasmia clathrata
Idaea aversata
Idaea dimidiata
Idaea emarginata
Idaea fuscovenosa
Idaea humiliata
Idaea muricata
Idaea ochrata
Ligdia adustata
Macaria alternata
Macaria notata
Parectropis similaria
Peribatodes rhomboidarius
Perizoma alchemillata
Plagodis dolabraria
Rhodostrophia vibicaria
Scopula immorata
Scopula nigropunctata
87
Scopula ornata
Scopula rubiginata
Scotopteryx bipunctaria
Scotopteryx chenopodiata
Selenia lunularia
Siona linuta
Thalera fimbrialis
Thera obeliscata
Timandra comae
Xanthorhoe ferrugata
Xanthorhoe fluctuata
Xanthorhoe spadicearia
Hesperiidae
Carcharodus alceae Esper – soumračník slézový;
V minulosti rozšířený v nížinách teplých oblastí. V současnosti lokálně ve středních
Čechách, Českém středohoří a na jižní Moravě. Druh s vazbou na vyprahlé suché
stráně, křovinaté lesostepi, polní cesty, úhory, xerotermní ruderály, železniční náspy,
staré zanedbané zahrady a zarůstající vinice, také však pískovny, lomy a hliniště. Na
lokalitě byl druh nalezen na xerotermních porostech v okolí bývalé vodní nádrže, zde
jen velmi vzácně.
Ochlodes sylvanus Esper
Pyrgus malvae Linnaeus
Thymelicus lineola Ochsenheimer
Lasiocampidae
Macrothylacia rubi
Malacosoma neustria
Lycaenidae
Aricia agestis Denis & Schiffermüller
Celastrina argiolus Linnaeus
Lycaena phlaeas Linnaeus
Lycaena tityrus Poda
Plebejus argus Linnaeus – modrásek černolemý;
88
Druh s vazbou na stepi, písčiny, vřesoviště v teplých oblastech, kamenité droliny,
úvozy, suché extenzivní pastviny vždy s plochami s nezapojeným drnem. Na
studované lokalitě jednotlivě na jižně exponovaných stepních stráních.
Plebejus argyrognomon Bergsträsser – modrásek podobný;
Druh s vazbou na travnaté stepi, lesostepi, suché louky a pastviny (často
ruderalizované), železniční a silniční náspy, staré vinice. Osidluje činné i opuštěné
lomy a pískovny, zde především pozdější sukcesní stadia s vysokostébelným
trávníkem. Na studované lokalitě jednotlivě na jižně exponovaných stepních stráních.
Polyommatus coridon Poda – modrásek vikvicový;
Druh s vazbou na stepi a lesostepi, skalnaté svahy, vyprahlé svažité pastviny, písčiny,
řídké borové lesy, náspy podél silnic, železnic a říčních navigací, lomy (zvláště
vápencové). Na studované lokalitě velmi hojně (stovky exemplářů) na jižně
exponovaných stepních stráních.
Polyommatus icarus Rottemburg
Lymantriidae
Calliteara pudibunda
Lymantria dispar
Lymantria monacha
Noctuidae
Abrostola triplasia
Acronicta auricoma
Acronicta rumicis
Agrochola circellaris
Agrochola laevis
Agrochola litura
Agrochola lychnidis
Agrochola nitida
Agrotis exclamationis
Agrotis septum
Ammoconia caecimacula
Amphipoea fuksa
Amphipyra tragopoginis
Apamea anceps
Apamea lithoxylaea
89
Apamea monoglypha
Apamea remissa
Apamea sordens
Autographa gamma
Caradrina morfeus
Catocala nupta
Conistra erythrocephala
Conistra vaccinii
Cosmia trapezina
Craniophora ligustri
Cryphia algae
Deltote bankiana
Diachrysia chrysitis
Discestra trifolii
Dypterigia scabriuscula
Elaphria venustula
Emmelia trabealis
Heliophobus reticulatus
Heliothis viriplaca
Hoplodrina blanda
Hoplodrina octogenaria
Hypena proboscidalis
Hypena rostralis
Charanyca trigrammica
Chortodes extrema
Chortodes fluxa
Lacanobia w-latinum
Leucania obsoleta
Luperina testacea
Lygephila pastinum
Lygephila viciae
Mamestra brassicae
Meganola albula
Minucia lunaris
90
Mythimna albipuncta
Mythimna conigera
Mythimna ferrago
Mythimna l-album
Mythimna pallens
Noctua comes
Noctua janthina
Noctua pronuba
Ochropleura plecta
Oligia latruncula
Oligia strigilis
Paracolax tristalis
Pechipogo strigilata
Polypogon tentacularius
Proxenus lepigone
Pseudeustrotia candidula
Pyrrhia umbra
Rivula sericealis
Rusina ferruginea
Tholera cespitis
Trachea atriplicis
Tyta luctuosa
Xanthia ocellaris
Xestia c-nigrum
Xestia triangulum
Xestia xanthographa
Notodontidae
Clostera curtula
Drymonia dodonaea
Peridea anceps
Phalera bucephala
Ptilodon capucina
Nymphalidae
Aglais urticae Linnaeus
91
Araschnia levana Linnaeus
Boloria dia Linnaeus
Inachis io Linnaeus
Issoria lathonia Linnaeus
Melitaea cinxia Linnaeus – hnědásek kostkovaný
V minulosti byl všeobecně rozšířen v nížinách a pahorkatinách. Z mnoha oblastí
vymizel (většina západních, jižních a východních Čech a severní Morava). Současný
výskyt je jen zlomkem bývalého areálu, přežívající populace jsou často izolované.
Větší populace se udržely pouze v Českém středohoří, okolí Prahy, na Znojemsku, na
Pálavě, u Mohelna, Hodonína a ve Ždánických vrších a Bílých Karpatech. Populace na
stepních stráních Oškobrhu je jednou z posledních, která v širším okolí lokality
přežívá. Druh byl historicky znám z řady lokalit v okolí, ale na všech již vyhynul!
Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější druh denního motýla Oškobrhu. Druh je
vázán na různé nelesní biotopy v teplých oblastech, hlavně lesostepi, skalní stepi a
písčiny, případně teplejší paseky. Je znám i z biotopů vlhčích, respektive z luk, kde se
střídají vedle sebe vlhká a suchá místa (louky na flyši v Bílých Karpatech).
Polygonia c-album Linnaeus
Vanessa atalanta Linnaeus
Vanessa cardui Linnaeus
Pieridae
Colias hyale Linnaeus
Gonepteryx rhamni Linnaeus
Leptidea reali Reissinger
Pieris brassicae Linnaeus
Pieris napi Linnaeus
Pieris rapae Linnaeus
Pontia daplidice Linnaeus – bělásek rezedkový;
Druh se nejčastěji vskytuje na výslunných místech ruderálního charakteru s hojným
výskytem živných rostlin: opuštěná a zaplevelená pole v nížinách, výslunné kamenité
stráně s ranně sukcesní vegetací, lomy, železniční a dálniční náspy atd. Početnost
kolísá v závislosti na každoročních migracích. Vyskytuje se po celém území s
výjimkou hor, častěji v teplejších nížinných oblastech (nejhojnější v oblasti
moravských úvalů), hojněji v horkých a suchých létech, nejpočetnější bývají dospělci
92
letních generací. Na studované lokalitě poměrně hojně na jižně exponovaných
stepních stráních.
Satyridae
Coenonympha pamphilus Linnaeus
Lasiommata megera Linnaeus
Maniola jurtina Linnaeus
Melanargia galathea Linnaeus
Minois dryas Scopoli – okáč ovsový
V minulosti roztroušeně rozšířený v teplých oblastech Čech i Moravy. V současnosti v
Čechách pouze ve středním Polabí, Českém středohoří a izolovaný výskyt na jihu v
okolí Českých Velenic; v ostatních oblastech celoplošně vymizel. Na jižní Moravě je
dosud lokálně hojný (především Moravský kras, Ždánický les, Chřiby, Bílé Karpaty a
Znojemsko). Vymřel na celé střední a severní Moravě.
Okáč ovsový je převážně motýlem pozdnějších sukcesních stádií xerotermních
biotopů. Zalesňování opuštěných stepních lad a jejich samovolné zapojování
dřevinami motýla na řadě stanovišť odsoudilo k zániku. Navíc vzhledem ke své
velikosti a populační struktuře zjevně není schopen dlouhodobě přežívat na
maloplošných a izolovaných lokalitách. Důležité je proto zachovat a rozšiřovat síť
lesostepních lokalit v oblastech výskytu, v navazujících lesích obnovovat pařeziny a
ponechat široké luční lemy s křovinami. Protože mu vyhovuje pouhé občasné kosení,
je třeba management skloubit s potřebami dalších xerotermních druhů závislých na
pravidelných disturbancích – na lokalitách zachovávat mozaiku dlouhostébelných a
krátkostébelných ploch. Na studované lokalitě spíše jednotlivě se vyskytující druh.
Z širšího okolí je znám především ze stepních strání v PP Báň a NPR Kněžičky na
Nymbursku.
Sphingidae
Deilephila elpenor
Deilephila porcellus
Hyles euphorbiae
Laothoe populi
Sphinx pinastri
Zygaenidae
Zygaena angelicae Ochsenheimer – vřetenuška štírovníková
Zygaena carniolica Scopoli – vřetenuška ligrusová
93
I když tato vřetenuška nefiguruje na žádném červeném seznamu ČR a není ani
legislativně chráněna, patří k významným a ohroženým druhům vázaných na silně
rozvolněné stráně xerotermního charakteru (bílé stráně). Na studované lokalitě se druh
vyskytuje ve velmi početné populaci - tisíce exemplářů. V širším okolí je druh znám
z několika lokalit, na kterých víceméně vymírá.
Zygaena ephialtes Linnaeus – vřetenuška čičorková
I když tato vřetenuška nefiguruje na žádném červeném seznamu ČR a není ani
legislativně chráněna, patří spíše k ohroženým druhům vázaných na lesostepní a stepní
lokality.
Zygaena filipendulae Linnaeus – vřetenuška obecná
Zygaena loti Denis & Schiffermüller – vřetenuška kozincová
Zygaena purpuralis Brünich – vřetenuška mateřídoušková
Tento druh obývá stepní biotopy, kde housenka žije na mateřídoušce (Thymus
pulegioides). Jde o celkem rozšířený druh s vazbou na velmi kvalitní stepi.
Zygaena viciae Denis & Schiffermüller – vřetenuška komonicová
ORTHOPTERA - ROVNOKŘÍDLÍ
Acrididae
Chorthippus biguttulus
Chorthippus dorsatus
Stenobothrus lineatus
Oedipoda caerulescens
Tetrigidae
Tetrix subulata
Tettigoniidae
Phaneroptera falcata
Platycleis Albopunctata
HYMENOPTERA - BLANOKŘÍDLÍ
Pompilidae
Auplopus carbonarius (Scopoli, 1763)
Hojný druh.
Auplopus albifrons (Dalman, 1823) - VU
94
Roztroušeně se vyskytující druh především na teplejších stanovištích, v ČR místy
hojný.
Vespidaeí
Symmorphus gracilis (Brullé, 1832)
Druh teplejších, otevřených stanovišť, roztroušený výskyt v ČR.
Vespula germanica (Fabricius, 1793)
Hojný druh otevřených, bezlesých stanovišť, vyskytuje se běžně všude kromě
rozsáhlejších lesních komplexů.
Vespula vulgaris (Linnaeus, 1758)
Druh lesních stanovišť, vyskytuje se zpravidla v rozsáhlejších komplexech. Hojný na
většině území.
Crabronidae
Ectemnius cephalotes (Olivier, 1792)
Hojný, nápadný druh okrajů lesů, lesostepí, parků a zahrad, hnízdí ve dřevě.
Megachilidae
Heriades truncorum (Linnaeus, 1758)
Velmi hojný druh, v ČR se vyskytuje od nížin do hor, téměř všude.
Megachile versicolor Smith, 1844
Hojný druh, od nížin do hor, především na lesostepích a okrajích lesů.
Apidae
Apis mellifera Linnaeus, 1758
Včela medonosná – jedinci z chovů, autochtonní poddruh už se u nás zřejmě
nevyskytuje.
Bombus hortorum (Linnaeus, 1761)
Hojný druh, ekologicky plastický, preferuje otevřená, teplejší stanoviště, ale zasahuje i
do hor.
Bombus humilis Illiger, 1806 - VU
Druh teplých lokalit, především otevřených, zasahuje ale i do středních poloh. Výskyt
v ČR je hodně roztroušený.
Bombus lapidarius (Linnaeus, 1758)
Hojný, teplomilný druh, vyskytuje se téměř všude, ale v teplých oblastech nejhojnější.
Bombus pascuorum (Socpoli, 1763)
Ekologicky nenáročný druh s výskytem téměř všude, od nížin do hor hojný.
Bombus pratorum (Linnaeus, 1761)
95
Druh lesů a jejich okrajů, především ve středních polohách, místy hojný.
Bombus rupestris (Fabricius, 1793)
Sociální parazit druhu B. lapidarius, v ČR hojný především v teplých oblastech.
Bombus terrestris (Linnaeus, 1758)
Teplomilný, hojný druh na většině území, především na otevřených stanovištích,
v lesích jej nahrazuje B. lucorum.
Bombus vestalis (Geoffroy, 1785)
Teplomilný druh, sociální parazit druhu B. terrestris. V ČR téměř jen v teplých
oblastech, kde je poměrně hojný.
Andrenidae
Andrena flavipes Panzer, 1799
Asi nejhojnější druh rodu, především v teplých oblastech na otevřených stanovištích.
Andrena minutula (Kirby, 1802)
Drobný, teplomilný, velmi hojný druh.
Andrena ovatula (Kirby, 1802)
Hojný druh letního období, především na otevřených stanovištích v teplých oblastech.
Andrena subopaca Nylander, 1848
Hojný druh lesních cest a okrajů, v ČR i ve vyšších polohách.
Halictidae
Lasioglossum calceatum (Scopoli, 1763)
Hojný, všudypřítomný druh, od nížin až do hor.
Lasioglossum interruptum (Panzer, 1798)
Teplomilný druh, v ČR jen v teplých oblastech, roztroušeně, v posledních létech
ubývá.
Sphecodes ephippius (Linnaeus, 1767)
Hojný druh na většině území, nespecializovaný hnízdní parazit různých včel.
Formicidae
Formica fusca
Lasius fuliginosus
Myrmica rubra
Myrmica ruginodis
Myrmica salina
Myrmica scabrinodis
Myrmica sp.
96
Ptáci
Accipitridae
Buteo buteo – káně lesní
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí nejméně jeden pár
Pernis apivorus – včelojed lesní SO, EN;
V ČR vzácný druh, v EVL pravděpodobně hnízdí, pozorován jedinec lovící nad stepní
strání.
Falconidae
Falco tinnunculus – poštolka obecná
V ČR hojný druh, v EVL pravděpodobně nehnízdí, jedinec zaznamenán při lovu nad
stepní strání.
Columbiformes
Columba palumbus – holub hřivnáč
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí několik párů
Streptopelia turtur – hrdlička divoká
V ČR hojný druh, v EVL málo početný, v okolí větších pasek.
Passeriformes
Aeghitalidae
Aegithalos caudatus – mlynařík dlouhoocasý
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území.
Certhiidae
Certhia brachydactyla - šoupálek krátkoprstý
V ČR hojný druh, v EVL roztroušeně po celém území.
Certhia familiaris - šoupálek dlouhoprstý
V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán řídce v centrální části území.
Corvidae
Garrulus Glandarius - sojka obecná
V ČR hojný druh zejména v lesích, v EVL zaznamenán roztroušený výskyt po celém území.
Emberizidae
Emberiza citrinella - strnad obecný
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí v lese na okrajích pasek i na stepní stráni.
Miliaria calandra – strnad luční KO, VU;
97
V ČR řídký druh, v nížinách, obývá nejčastěji agrární biotopy, v EVL zaznamenán
jeden zpívající samec na jižní hranici mezi stepní strání a polem, hnízdění v EVL je
možné.
Fringillidae
Coccothraustes coccothraustes - dlask tlustozobý
V ČR hojný druh v lesích, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území.
Fringilla coelebs - pěnkava obecná
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území, nejpočetnější zaznamenaný druh.
Laniidae
Lanius collurio – ťuhýk obecný O, NT;
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí na stepní stráni v počtu 1-2 párů.
Motacillidae
Anthus trivialis - linduška lesní
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí vzácně v okolí větších pasek.
Muscicapidae
Ficedula albicollis - lejsek bělokrký NT, N;
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí vzácně především v březových porostech v severní
části území.
Muscicapa striata - lejsek šedý
3, LC;
V ČR hojný druh, v EVL zjištěn jeden zpívající samec, hnízdění je velmi
pravděpodobné.
Oriolidae
Oriolus oriolus – žluva hajní SO, LC;
V ČR hojný druh v nížinách, v EVL zaznamenáni tři zpívající samci v okrajových
částech území, hnízdění je pravděpodobné.
Paridae
Parus caeruleus - sýkora modřinka
V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán řídce v centrální části území.
Parus major - sýkora koňadra
Parus montanus – sýkora lužní
V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán vzácně při jižním okraji území.
Sittidae
98
Sitta europaea - brhlík lesní
V ČR velmi hojný. V EVL běžný, hnízdí po celém území.
Sturnidae
Sturnus vulgaris - špaček obecný
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území v porostech se starými
doupnými stromy.
Sylviidae
Phylloscopus collybita - budníček menší
V ČR velmi hojný druh, v EVL hnízdí běžně v okolí lesních světlin, pasek apod.
Phylloscopus sibilatrix – budníček lesní
V ČR hojný druh v listnatých lesích, v EVL hnízdí roztroušeně.
Sylvia atricapilla - pěnice černohlavá
Sylvia borin – pěnice slavíková
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území.
Sylvia communis – pěnice hnědokřídlá
V ČR hojný druh otevřených biotopů, v EVL hnízdí na stepní stráni.
Turdidae
Erithacus rubecula - červenka obecná
V ČR velmi hojný druh, v EVL hnízdí běžně v lesních porostech s křovinným patrem.
Luscinia megarhynchos - slavík obecný
3, LC;
V ČR hojný druh v nížinách, v EVL zaznamenán zpívající samec, hnízdění je
pravděpodobné.
Turdus viscivorus - drozd brávník
V ČR hojný druh v lesích, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území.
Turdus philomelos - drozd zpěvný
V ČR hojný druh, v EVL zjištěn v západní části území.
Turdus merula - kos černý
V ČR hojný druh, v EVL hojně hnízdí po celém území.
Picidae
Dendrocopos major - strakapoud velký
V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území, nejpočetnější šplhavec.
99
Dendrocopos medius - strakapoud prostřední
3, VU, N;
V ČR řídký druh, v nížinách, obývá nejčastěji rozvolněné listnaté porosty, hráze
rybníků apod., v EVL hnízdí několik párů v severní části území.
Dendrocopos minor – datel malý VU
V ČR řídký druh, vyhledává nejčastěji stromovou vegetaci lemující vodoteče, v EVL
zaznamenán jedinec na stepní stráni, hnízdění je možné.
Dryocopus martius - datel černý LC, N;
Picus viridis - žluna zelená LC
V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán podél rozhranní les/stepní stráň.
Strigiformes
Strigidae
Strix aluco - puštík obecný
V ČR hojný druh, v EVL nalezena hnízdní dutina v centrální části území.
100
Houby
Abortiporus biennis (Bull.: Fr.) Singer – různopórka pleťová
Kořenové náběhy mohutného odumírajícího jasanu. Vzácnější chorošovitá houba.
Amanita lividopallescens (Gillet) Seayot – muchomůrka šedožlutavá
V hlíně. Typický druh teplých listnatých lesů.
Amanita rubescens Pers.: Fr. – muchomůrka růžovka
Pod habry a duby.
Bjerkandera adusta (Willd.: Fr.) P. Karst. – šedopórka osmahlá
Pařez habru.
Bjerkandera fumosa (Pers.: Fr.) P. Karst. – šedopórka zakouřená
Pařez dubu. Mykorhizní symbiont rostoucí v teplých listnatých lesích, převážně na
bazických podkladech. Většina jeho lokalit leží mimo rezervace, každá z nich je tedy
velmi cenná.
Boletus appendiculatus Schaeff. – hřib přívěskatý NT
Pod habry a dubem.
Calocera cornea (Batsch: Fr.) Fr. – krásnorůžek rohovitý
Dřevo listnáče na zemi.
Calocybe gambosa (Fr.: Fr.) Singer – čirůvka májovka
Collybia dryophila (Bull.: Fr.) P. Kumm. – penízovka dubová
V tlejícím listí.
Coprinus picaceus (Bull.: Fr.) Gray – hnojník strakatý VU
Pod duby, habry, klenem. Saprotrof z teplých listnatých lesů na vápnitých nebo
humózních půdách.
Daedalea quercina (L.: Fr.) Fr. – síťkovec dubový
Pařez dubu.
Datronia mollis (Sommerf.: Fr.) Donk – outkovka měkká
Větev buku na zemi.
Dendrothele acerina (Pers.: Fr.) P.A. Lemke – kornatec javorový
Kmen živého javoru babyky. Typický druh teplých listnatých lesů, kde roste většinou
na borce starých jedinců javoru babyky.
Exidia plana (Wiggers) Donk – černorosol bukový
Větev habru na zemi.
Geastrum rufescens Pers.: Pers. – hvězdovka červenavá
V tlejícím listí pod habry, jasany, duby.
101
Hapalopilus rutilans (Pers.: Fr.) P. Karst. – hlinák červenající
Větev dubu na zemi.
Hohenbuehelia atrocoerulea (Fr.: Fr.) Singer – hlíva siná
Větev dubu na zemi. Vzácný dřevožijný druh.
Laetiporus sulphureus (Bull.: Fr.) Murrill – sírovec žlutooranžový
Pařez dubu.
Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostk. – pýchavka obrovská
Rozvolněné místo v trávě.
Macrolepiota rhacodes (Vittad.) Singer – bedla červenající
V detritu.
Macrotyphula juncea (Alb. et Schw.: Fr.) Berthier – kyj niťovitý
Marasmius bulliardii Quél. – špička Bulliardova
Na tlejícím listí dubu.
Marasmius epiphyllus (Pers.: Fr.) Fr. – špička listová
Na tlejícím listí.
Mycena galericulata (Scop.: Fr.) Gray – helmovka tuhonohá
Větev dubu letního na zemi, dřevo listnáče v zemi.
Mycena inclinata (Fr.) Quél. – helmovka leponohá
Tlející pařez dubu.
Mycena sanguinolenta (Alb. et Schwein.: Fr.) P. Kumm. – helmovka krvavá
Neolentinus degener (Kalchbr.) P. Hrouda – houževnatec pohárovitý EN
Pařez dubu. Výrazně teplomilný druh, jeho typickým biotopem jsou lužní lesy.
Z Polabí je znám, nikoli však z této lokality.
Phellinus contiguus (Pers.: Fr.) Pat. – ohňovec dotýkavý
Phellinus ferruginosus (Schrad.: Fr.) Pat. – ohňovec rezavý
Větev dubu letního na zemi a větev jasanu na zemi.
Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) P. Karst. – březovník obecný
Padlý kmen břízy.
Pluteus cervinus (Schaeff.) P. Kumm. – štítovka jelení
Pařez dubu.
Polyporus arcularius (Batsch: Fr.) Fr. – choroš plástvový
102
Větev dubu letního na zemi. Typický dřevožijný druh teplých oblastí.
Psathyrella conopilus (Fr.: Fr.) A. Pearson et Dennis – křehutka kuželovitá
V detritu (listí, zbytky dřeva).
Russula graveolens Romell – holubinka slanečková
Pod jasany, habrem, babykou, duby. Zajímavý druh listnatých lesů, především
doubrav.
Schizophyllum commune Fr.: Fr. – klanolístka obecná
Větev jasanu na zemi.
Schizopora flavipora (Berk. et M.A. Curtis ex Cooke) Ryvarden – pórnovitka drobnopórá
Skeletocutis nivea (Jungh.) Jean Keller – bělochoroš polokloboukatý
Větvička jasanu na zemi.
Steccherinum ochraceum (Pers.: Fr.) Gray – ostnateček okrový
Stereum hirsutum (Willd.: Fr.) Gray – pevník chlupatý
Stereum rugosum (Pers.: Fr.) Fr. – pevník korkovitý
Kmen živého habru.
Trametes gallica (Fr.) Fr. – outkovka francouzská
Větev jasanu ležící na zemi.
Trametes versicolor (L.: Fr.) Pilát – outkovka pestrá
Tremella mesenterica Retz.: Fr. – rosolovka mozkovitá
Větev buku na zemi, větev dubu na zemi.
Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. – hřib žlutomasý
Pod duby.
103
Rostliny
Acer campestre L. – javor babyka
Acinos arvensis subsp. Arvensis – pamětník rolní pravý
Adonis aestivalis L. - hlaváček letní (ohníček letní, hlaváčkovec letní) C2
Druh je na území ČR rozšířen v teplých oblastech Čech a Moravy, jinde je jen velmi
roztroušeně a přechodně zavlékán. Je to typický polní plevel s vazbou na suché
vápnité spraše, jílovité a jílovito-písčité půdy. V minulosti byl hlaváček letní v teplých
oblastech poměrně běžným polním plevelem, dnes však patří k silně ohroženým
druhům naší květeny. Na studované lokalitě byl druh nalezen v počtu cca 10
exemplářů na okraji pole při jižním úpatí stepní stráně.
Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha
Aesculus hippocastanum L. – jírovec maďal
Agrimonia eupatoria L. – řepík lékařský
Agrostis stolonifera L. (Agrostis alba auct. p.p.) - psineček výběžkatý
Achillea millefolium agg. – řebříček obecný
Ajuga genevensis L. - zběhovec lesní
Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý
Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande - česnáček lékařský
Amaranthus powellii S. Watson
(Amaranthus chlorostachys auct.) - laskavec zelenovlasý
Amaranthus retroflexus L. - laskavec ohnutý (laskavec srstnatý)
Anagallis arvensis L. – drchnička rolní
Anemone nemorosa L. (Anemonoides nemorosa L.) - sasanka hajní
Anthemis arvensis (L.) - rmen rolní
Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. – kerblík lesní
Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. - huseníček rolní
Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý
Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl - ovsík vyvýšený
Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl
Asarum europaeum L. - kopytník evropský
Asparagus officinalis L. – chřest lékařský
Asperula cynanchica L. - mařinka psí
Astragalus danicus Retz. – kozinec dánský, 3, C3;
104
Druh je na území ČR rozšířen roztroušeně v termofytiku, v mezofytiku velmi zřídka.
Těžiště výskytu je ve středních a severozápadních Čechách a na východní, střední a
severní Moravě. Přes Čechy probíhá jižní hranice celkového rozšíření. Druh je vázán
na polosuché až suché travinné porosty, lemy, světliny teplomilných doubrav, roste
také v písčitých borech, na kamenitých svazích a pastvinách. Na studované lokalitě
byl druh nalezen pouze v jednom fertilním exempláři ve východní části stepní stráně
na jižní úpatí Oškobrhu. Z nejbližšího okolí je druh znám z PR Báň a z NPR Kněžičky
na Nymbursku.
Astragalus glycyphylloides DC. - kozinec nesladký
Atriplex patula L. - lebeda rozkladitá
Ballota nigra subsp. Nigra Ballota foetida Lam. - měrnice černá pravá
Bellis perennis L. - sedmikráska obecná (chudobka)
Berteroa incana (L.) DC. - šedivka šedá
Betula pendula Roth (Betula verrucosa Ehrh., B. alba auct.) – bříza bělokorá
Bothriochloa ischaemum (L.) Keng. - vousatka prstnatá C4a
Druh je vázán na skalní, často skalnaté nebo kamenité stráně a pastviny, suché
trávníky na píscích, lesní lemy, světliny teplomilných doubrav a křovin, okraje cest,
sprašové meze atd. Roste na všech typech substrátů, vyhýbá se pouze velmi kyselým
horninám. Druh preferuje sušší, často kamenité
Na území studované lokality byl druh nalezen při úpatí silně erodované stepní stráně
s dominantní plochou obnaženého substrátu. Druh zde byl nalezen v počtu 11
fertilních kusů.
Cerinthe minor L. - voskovka menší C4
Na území ČR je druh rozšířen ve středních, východních a severozápadních Čechách,
na jižní a střední Moravě, také na Těšínsku. Roste v lesních lemech a na výslunných
stráních, často i na druhotných stanovištích (rumiště, úhory, náspy), v pásmu od nížin
až ho hor.
Na studované lokalitě byl druh zaznamenán na řadě míst při horní hraně stepní stráně
a plotu obory.
Cichorium intybus L. - čekanka obecná
Cirsium acaule Scop. - pcháč bezlodyžný C4a
V ČR roste spíše v Čechách, na Moravě je vzácný (Beskydy, Bílé Karpaty). Roste od
nížin do pahorkatin na humózních půdách, především na výslunných místech s nízkou
105
vegetací – pastviny, stráně a meze. Na studované lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě
na jižně exponované stepní stráni.
Cirsium eriophorum (L.) Scop. - pcháč bělohlavý C3
V ČR je výskyt druhu soustředěn: a) na Moravě do karpatské části (oreofytikum a
mezofytikum, s mírným přesahem do Panonského termofytika), kde největší
koncentrace lokalit je v Javorníkách, Radhošťských Beskydech a Moravském krasu;
b) v Čechách se pcháč bělohlavý vyskytuje v termofytiku, s mírným přesahem do
mezofytika (Polabí, Český kras, Doupovská pahorkatina, České Středohoří, Tepelské
vrchy). Pcháč bělohlavý roste nejčastěji na pastvinách, suchých loukách, výslunných
travnatých stráních, kamenitých stepích, pasekách a starých úhorech. Na studované
lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě na jižně exponované stepní stráni. Nejbližší
výskyt druhu je recentně znám z PP Báň a NPR Kněžičky na Nymbursku.
Cirsium vulgare (Savi) Ten. (Cirsium lanceolatum (L.) Scop. non Hill, C. sylvaticum Tausch)
- pcháč obecný
Clinopdium vulgare L. (Calamintha clinopodium (Benth.) Spenn., C. vulgaris (L.) Halácsy,
Satureja clinopodium (Benth.) Caruel) – klinopád obecný
Coronopus squamatus – vranožka šupinatá C2
Vranožka šupinatá je vázána na okolí venkovských sídel, návsi, okraje cest, pastviny.
Roste na těžkých, sešlapávaných hlinitých a jílovitých půdách bohatých na živiny.
Druh je řazen Červeným seznamem ČR mezi rostliny silně ohrožené (C2). Na studované
lokalitě se nepodařilo ve vegetační sezóně 2009 druh ověřit, ale recentní výskyt je velmi
pravděpodobný.
Convolvulus arvensis L. - svlačec roln
Conyza canadensis (L.) Cronquist (Erigeron canadensis L.) - turanka kanadská
Corylus avellana L. – líska obecná
Crataegus sp. L. – hloh
Crepis biennis L. - škarda dvouletá
Cruciata laevipes Opiz (Galium cruciata (L.) Scop.) – svízelka chlupatá
Cuscuta europaea L. - kokotice evropská
Cynoglossum officinale L. - užanka lékařská
Dactylis glomerata L. – srha říznačka
Dactylis polygama Horv. (Dactylis aschersoniana Graebn.) - srha hajní
Daucus carota subsp. Carota - mrkev obecná pravá
Deschampsia cespitosa (L.) P.B. – metlice trsnatá
106
Dianthus armeria L. - hvozdík svazčitý
Dianthus deltoides L. - hvozdík kropenatý (“slzičky”)
Dipsacus fullonum L. - štětka planá
Echium vulgare L. – hadinec obecný
Elytrigia repens (L.) Nevski (Agropyron repens (L.) P. Beauv., Elymus repens (L.) Gould) –
pýr plazivý Equisetum arvense L. – přeslička rolní
Erodium cicutarium (L.) L'Hér. – pumpava obecná Erophila verna (L.) DC. - osívka jarní
Eryngium campestre L. - máčka ladní
Eupatorium cannabium L. – sadec konopáč
Euphorbia cyparissias L. – pryšec chvojka
Euphorbia exigua L. (Tithymalus exiguus (L.) Hill) - pryšec drobný
Euphorbia helioscopia L.; Tithymalus helioscopia (L.) Hill - pryšec kolovratec
Falcaria vulgaris Bernh. - srpek obecný
Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve (Bilderdykia convolvulus (L.) Dumort.) - opletka obecná
Festuca brevipila R. Tracey (Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina) - kostřava drsnolistá
Festuca filiformis Pourr. (Festuca capillata Lam., F. tenuifolia Sibth.) - kostřava vláskovitá
Festuca ovina subsp. Ovina - kostřava ovčí
Festuca rubra agg. – kostřava červená
Festuca rupicola Heuffel (Festuca sulcata (Hack.) Nyman) - kostřava žlábkatá
Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve – orsej jarní hlíznatý
Fragaria viridis (Duchesne) Weston – jahodník trávnice
Frangula alnus Miller – krušina olšová
Fraxinus excelsior L. – jasan ztepilý
Fumaria officinalis subsp. Officinalis - zemědým lékařský pravý
Galium album Mill. – svízel bílý
Galium odoratum (L.) Scop. (Asperula odorata L.) - svízel vonný (mařinka vonná)
Galium x pomeranicum Retz. (G. album x G. verum) - svízel pomořanský
Galium verum L. – svízel syřišťový
Geranium pusillum Burm. f. - kakost maličký
Geranium robertianum L. - kakost smrdutý
Geum urbanum L. – kuklík městský
Gentianella amarella subsp. amarella - hořeček nahořklý pravy C1,
107
Hořeček nahořklý pravý je vázán na suché travnaté a kamenité svahové pastviny,
opuštěné vápencové lomy, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Roste nejčastěji na
vápenci, ale i na jiných bazických, vzácněji i silikátových substrátech.
Na studované lokalitě byl druh nalezen v počtu cca 30 kvetoucích exemplářů na silně
rozvolněné xerotermní, jižně orientované stráni (lok. č. 2). Vzhledem k poměrně
nízkému vzrůstu jednotlivých rostlin na lokalitě je velmi pravděpodobné, že jeho
početnost bude mnohem vyšší a řada jedinců mohla být přehlédnuta.
Glechoma hederacea L. – popenec obecný
Hieracium pilosella L. (Pilosella officinarum F.W. Schultz et Sch. Bip.) - jestřábník
chlupáček
Holosteum umbellatum L. - plevel okoličnatý
Hypericum perforatum L. – třezalka tečkovaná
Chelidonium majus L. - vlaštovičník větší
Chenopodium album L. - merlík bílý
Chenopodium bonus-henricus L. - merlík všedobr
Impatiens parviflora L. – netýkavka malokvětá Inula britannica L. - oman britský
Inula salicina L. – oman vrbolistý
Knautia arvensis (L.) J.M. Coult. – chrastavec rolní
Lactuca serriola L. - locika kompasová
Lamium album L. - hluchavka bílá
Lamium amplexicaule L. - hluchavka objímavá
Lamium purpureum L. - hluchavka nachová
Lapsana communis L. - kapustka obecná
Larix decidua Mill. - modřín opadavý
Lathyrus tuberosus L. - hrachor hlíznatý (hrachor ořeška)
Lavatera thuringiaca L. - slézovec durynský C4a
Na území ČR je druh rozšířen pouze v teplých územích Čech a Moravy. Je vázán na
výslunné křoviny a jejich okraje, paseky v hájích, pastviny, vinohrady, travnaté stráně,
stepní pahorky apod. Roste na živinami bohatších suchých půdách. Na studované
lokalitě roste druh jednotlivě po celém jižním okraji obory, kde je přítomen
v osluněných křovinách a na okrajích cesty. Zvláště hojný je v okolí bývalé vodní
nádrže nad jižně exponovanou stepní strání.
Leontodon hispidus L. - máchelka srstnatá
Leucanthemum ircutianum DC. (Chrysanthemum leucanthemum L. p.p.) - kopretina irkutská
108
Ligustrum vulgare L. – ptačí zob obecný
Lithospermum arvense L. (Aegonychon arvense (L.) Gray, Buglossoides arvensis (L.) I.M.
Johnst., Lithodora arvensis (L.) Greuter) - kamejka rolní
Lithospermum purpurocaeruleum L. – kamejka modronachová C3
Na území ČR se výskyt druhu váže především na termofytikum a některé sousední
oblasti (např. Křivoklátsko, České středohoří, okolí Prahy, část Polabí, část Povltaví,
Moravský kras, Středomoravské Karpaty, lesy Bílých Karpat). Roste v řídkých lesích,
lesostepích, na okrajích lesů a křovinatých stráních. Nejbližší výskyt druhu je recentně
znám z PP Báň a NPR Kněžičky na Nymbursku.
Lolium perenne L. - jílek vytrvalý
Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. - bika mnohokvětá
Lysimachia nummularia L. – vrbina penízková
Medicago falcata L. (Medicago sativa subsp. falcata (L.) Arcang.) - tolice srpovitá
Medicago lupulina L. - tolice dětelová
Medicago sativa L. - tolice setá (vojtěška)
Medicago x varia Martyn - tolice měňavá
Melilotus albus Medik. - komonice bílá
Mentha arvensis L. - máta rolní
Microrrhinum minus (L.) Fourr. (Chaenorhinum minus (L.) Lange) - hledíček menší
Moehringia trinervia (L.) Clairv. - mateřka trojžilná
Myosotis arvensis (L.) Hill - pomněnka rolní
Nonea pulla (L.) DC. – pipla osmahlá C4a
Druh je na území České republiky poměrně hojný v nížinách a pahorkatinách jižní a
střední Moravy, středních a severozápadních Čech. Pipla osmahlá je vázána na
xerotermní až semixerotermní trávníky, řídké křoviny, lemy lesů. Velmi často roste
druhotně na antropicky ovlivněných stanovištích podél cest, na náspech železničních
tratí, navigacích vodních toků, mezích, okrajích polí a vinohradů. Na lehčích,
provzdušněných, zásaditých nebo neutrálních, živinami bohatých půdách. Vyskytuje
se roztroušeně ve společenstvech Festucion valesiacae, Geranion sanguinei,
Caucalidion lappulae a Onopordion acanthii [cf. Sutorý in Slavík (eds.) 2000]. Na
studované lokalitě se vyskytuje jednotlivě ve stepních porostech (zvláště na
narušených místech) po celé jižně exponované stepní stráni.
Ononis spinosa L. (Ononis campestris W.D.J. Koch et Ziz) - jehlice trnitá
Onopordum acanthium L. - ostropes trubil
109
Origanum vulgare L. - dobromysl obecná
Papaver argemone L. – mák polní C4a
Na území ČR je druh roztroušeně, místy hojně, rozšířen především v teplých
oblastech. Je to typický polní plevel, který roste nejčastěji v obilí, na úhorech.
Vyskytuje se i na ruderálních plochách a v xerotermních trávnících. V současné době
patří mezi ustupující druhy. Na studované lokalitě byl druh zaznamenán na okraji pole
navazujícího na stepní stráň.
Papaver somniferum L. - mák setý
Picris hieracioides L. - hořčík jestřábníkovitý
Pimpinella saxifraga L. – bedrník obecný
Pinus nigra J.F. Arnold - borovice černá
Pinus sylvestris L. - borovice lesní
Plantago lanceolata L. – jitrocel kopinatý
Plantago major L. - jitrocel větší
Plantago media L. – jitrocel prostřední
Poa annua subsp. Annua - lipnice roční pravá
Poa compressa L. - lipnice smáčknutá
Polygala comosa Schkuhr – vítod chocholatý
Polygonum arenastrum Boreau; Polygonum aviculare subsp. depressum (Meisn.) Arcang.
(incl. Polygonum calcatum Lindm. - truskavec obecný (rdesno obecné)
Potentilla anserina L. - mochna husí
Potentilla inclinata Vill. (Potentilla canescens Besser.) - mochna šedavá
Prunella x intermedia Link – černohlávek
Prunella laciniata L. - černohlávek dřípený C3
Na území České republiky je druh relativně hojně rozšířen v teplých oblastech
severozápadních a středních Čech a střední a jižní Moravy. Roste na výslunných
stráních, mezích, v křovinách, při okrajích lesů a ve světlých lesích. Vyhledává spíše
vápnité půdy. Na studované lokalitě se vyskytuje roztroušeně na jižně exponované
stepní stráni. Zajímavé je, že se zde kříží s příbuzným černohlávkem Prunella vulgaris
a kříženec těchto dvou druhů zde místy vytváří dominantní porosty a nahrazuje oba
rodičovské druhy.
Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný
Prunus padus L. (Padus avium Mill., Padus racemosa C.K. Schneid.) - střemcha obecná
Prunus spinosa L. – trnka obecná
110
Pulmonaria obscura Dumort. (Pulmonaria officinalis subsp. obscura (Dumort.) Murb.) plicník tmavý
Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. (Chrysanthemum corymbosum subsp. corymbosum L.,
Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip.) - řimbaba chocholičnatá
Pyrus pyraster (L.) Burgsd. - hrušeň polnička C4a
Na území ČR je druh roztroušeně rozšířen v teplejších oblastech, často i synantropně.
Hrušeň polnička je světlomilná dřevina, která se nejčastěji vyskytuje v teplomilných
doubravách, v lesostepích, na pastvinách na bazických až mírně kyselých horninách.
Druh se jednotlivě vyskytuje v celé oboře.
Quercus cerris L. - dub cer C2
Na území ČR je tento druh původní pouze na jižní Moravě, v Čechách je často
vysazován. Dub cer je světlomilná a teplomilná dřevina, odolná vůči vysokým
teplotám a suchu. Roste na kyselých, ale i na bazických horninách. Na studované
lokalitě je druh vysazován lesníky.
Quercus robur L. – dub letní
Quercus rubra L. (Quercus borealis F. Michx.) - dub červený
Ranunculus arvensis L. - pryskyřník rolní C3
Na území ČR je tento typický, dnes již velmi vzácný, polní plevel rozšířen především
v termofytiku, roztroušeně i v nižších polohách mezofytika. Druh je typickým polním
plevelem rostoucím především v obilí. Roste nejčastěji na hlinitopísčitých půdách,
vápnitých spraších, ale i na silikátových podkladech. Na území studované lokality byl
pryskyřník rolní nalezen na okraji dně bývalé vodní nádrže nad jižně exponovanou
stepní strání.
Ranunculus bulbosus L. - pryskyřník hlíznatý
Ranunculus repens L. – pryskyřník plazivý
Reseda lutea L. – rýt žlutý
Rhamnus cathartica L. - řešetlák počistivý
Rosa canina L. – růže šípková Rosa cf. agrestis Savi - růže polní
Rubus spec. Div. – ostružiníky
Salvia verticillata L. - šalvěj přeslenitá
Sambucus nigra L. – bez černý
Sanguisorba minor Scop. (Poterium sanguisorba L.) - krvavec menší
Scabiosa ochroleuca L. - hlaváč žlutavý
Securigera varia (L.) Lassen – čičorka pestrá
111
Senecio jacobaea L. – starček přímětník
Senecio viscosus L. - starček lepkavý
Setaria viridis (L.) P. Beauv. - bér zelený
Sherardia arvensis L. - bračka rolní
Silene nutans L. - silenka nicí
Sisymbrium loeselii L. - hulevník Loeselův
Sisymbrium officinale (L.) Scop. (Chamaeplium officinale (L.) Wallr.) - hulevník lékařský
(hulevníkovec lékařský)
Sonchus asper (L.) Hill - mléč drsný
Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný
Stachys germanica L. – čistec německý C1
Na území ČR se druh roztroušeně vyskytuje v teplejších oblastech (zejména Český
Kras, Polabí, jižní Morava). Roste na výslunných stráních, pastvinách, okrajích lesa
nebo cest, zarostlých skalách, lomech. Preferuje mírně kyselé až zásadité půdy. Na
studované lokalitě byl druh nalezen na okraji stepní stráně a obory ve východní části
v počtu 40 fertilních jedinců.
Stachys sylvatica L. – čistec lesní
Stellaria nemorum L. – ptačinec hajní
Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek - pampelišky
Teucrium chamaedrys L. - ožanka kalamandra
Thlaspi arvense L. - penízek rolní
Thymus praecox subsp. praecox Opiz - mateřídouška časná pravá C4a
Na území České republiky roste druh roztroušeně až hojně ve středních a
severozápadních Čechách a na střední a západní Moravě, zejména v územích
s výchozy bazických hornin. Naopak nápadně malý počet lokalit nebo zřetelná
absence výskytu je v oblastech bez tvrdších podkladů (Východní Polabí, Bílé Karpaty,
Dolnomoravský i Dyjsko-svratecký úval). Mateřídouška časná pravá roste nejčastěji
na skalách, skalních výchozech, kamenitých svazích, tzv. bílé stráně. Často na
surových substrátech nebo na skalních výchozech se slabě vyvinutou půdou, popř. na
mělkých, obvykle skeletem bohatých zvětralinových půdách neutrální až zásadité
reakce, živinami středně až dobře zásobených, obvykle s výjimkou fosforu, který je
v minimu, nejčastěji na vyvřelinách a vápencích. Těžiště druhu je v otevřených
společenstvech třídy Festuco-Brometea, též ve společenstvech svazu Erico-Pinion [cf.
Štěpánek in Slavík (eds.) 2000]. Na studované lokalitě se druh velmi hojně vyskytuje
112
na jižně exponovaných stepních stráních, místy zde vytváří skoro „monokulturní“
porosty.
Thymus pulegioides L. – mateřídouška vejčitá
Tilia cordata Miller – lípa srdčitá
Torilis japonica (Houtt.) DC. - tořice japonská
Trifolium alpestre L. – jetel alpínský C4a
Na území ČR druh roste v teplejších oblastech roztroušeně až hojně. Je vázán na suché
louky, slunné skalnaté stráně, meze, světlé lesy a jejich okraje. Vyhovují mu neutrální
až zásadité půdy. Na studované lokalitě byl druh nalezen na okraji cesty vedoucí po
horní hraně stepní stráně.
Trifolium hybridum L. – jetel zvrhlý
Trifolium montanum L. (Amoria montana (L.) Soják) - jetel horský (jetelovec horský)
Trifolium pratense L. - jetel luční
Tripleurospermum inodorum (L.) Sch. Bip. (Matricaria maritima subsp. inodora (L.) Soó,
Matricaria perforata Mérat) - heřmánkovec nevonný
Triticum aestivum L. - pšenice setá
Tussilago farfara L. – podběl lékařský
Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Verbascum densiflorum Bertol.
Verbascum thapsiforme Schrad. - divizna velkokvětá
Verbascum nigrum L. - divizna černá
Vicia tetrasperma (L.) Schreb. - vikev čtyřsemenná
Vincetoxicum hirundinaria Medik (Cynanchum vincetoxicum (L.) Pers., Vincetoxicum
officinale Moench) - tolita lékařská
Viola arvensis Murray – violka rolní
Viola hirta L. – violka srstnatá
Viola odorata L. - violka vonná
Viola reichenbachiana Bor. (Viola sylvatica auct.) – violka lesní
Viola riviniana Rchb. - violka Rivinova
Viscum album subsp. austriacum (Wiesb.) Vollm. - jmelí bílé borovicové C4a
Na území ČR se druh vyskytuje roztroušeně v Čechách a na jižní Moravě, na severní
Moravě vzácně.Roste na větvích stromů, tento poddruh především na borovicích. Na
studované lokalitě byl druh nalezen na borovici černé (Pinus nigra) na jižním okraji
obory. Jednotlivě byl pak zaznamenán na borovicích v celé oboře.
113
Příloha č. IV: protokoly z terénních šetření.
Protokol z terénního šetření v EVL
Účastníci terénního šetření: Jan Šamata, Oldřich Čížek,
EVL:
Oškobrh
Termín:
3.10. 2009 8:00-19:00
Počasí
Jasno cca přes 18 ˚C
Prováděné činnosti:
Terénní šetření v EVL zaměřené na návrh managementu. Jednání se správcem obory.
Kontrola zemních pastí a windowtrapů.
Na Ostrohu 5.10. 2009
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Jaroslav Zámečník, Oldřich Čížek
EVL:
Oškobrh
Termín:
6.7. 9:00-17:00
Počasí
Jasno cca 22˚C
Orientační botanický průzkum
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Václav Beran
EVL:
Oškobrh
Termín:
8.7. 2009 5:00-9:00
Počasí
Orientační ornitologický průzkun
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek,
EVL:
Oškobrh
Termín:
10.7.-11.7. 2009 20:00-10:00
Počasí
114
Odchyt hmyzu na světelné lapače
Jan Šamata
EVL:
Oškobrh
Termín:
11.6-12.6. 2009 16:00-10:00
Počasí
Polojasno cca přes 20 ˚C
Terénní šetření v EVL. Odchyt hmyzu na světelné lapače
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Jan Šamata, Oldřich Čížek, Štěpán Vodka
EVL:
Oškobrh
Termín:
14.6. 16:00-15.6. 17:00
Počasí
Jasno cca přes den 25 ˚C noc cca 18 ˚C
Terénní šetření v EVL, zaměřené na druh Lucanus cervus. Kontrola zemních pastí a
windowtrapů. Odchyt hmyzu na světelný zdroj.
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Václav Beran
EVL:
Oškobrh
Termín:
15.7. 2009 5:00-9:00
Počasí
Orientační ornitologický průzkun
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Jan Holec
EVL:
Oškobrh
Termín:
16.6. 9:00-15:00
115
Počasí
Orientační mykologický průzkum
Jan Šamata
EVL:
Oškobrh
Termín:
21.7-22.7. 2009 20:00-10:00
Počasí
Jan Šamata
Účastníci terénního šetření: Jan Holec
EVL:
Oškobrh
Termín:
23.10. 9:00-14:00
Počasí
Orientační mykologický průzkum
Jan Šamata
EVL:
Oškobrh
Termín:
29.6-30.6. 2009 20:00-10:00
Počasí
Polojasno cca přes 20 ˚C
Jan Šamata
116
EVL:
Oškobrh
Termín:
30.7-31.7. 2009 20:00-10:00
Počasí
Jan Šamata
117

Plán péče o PP Oškobrh

Transkript

Podobné dokumenty

Odůvodnění územního plánu

zde - natura 2000 v ústeckém kraji

Návrh plánu péče - 1

Obecní zpravodaj 01-2015

Zápis_3-14.

Inventarizacni pruzkum motylu Strelnice u Semanina

ZDE

PP Udlicke doubi bez foto

ZDE

Lekce 7

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

v Krkonoších v letech 2012 a 2013

Entomologický průzkum EVL Petrohrad

Příručka hodnocení biotopů - Jihočeská univerzita v Českých

výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1

VN 11-12 2014

návrh územní plán vojenského újezdu libavá