Sestava 1 - Státní veterinární ústav Jihlava

Transkript

Sestava 1 - Státní veterinární ústav Jihlava
téma
23
Alergie a nepříznivé reakce
organismu na ryby a výrobky z nich
Josef Brychta, Eva Klímová, Hana Bulawová, NRL pro maso a masné výrobky,
Státní veterinární ústav Jihlava
Autoři v článku zrekapitulovali poznatky o alergiích na rybí maso a rybí výrobky, stručně je shrnuta platná legislativa.
Uvádějí podmínky destrukce alergenů teplem a jinými technologiemi, které se používají při zpracování ryb a výrobků z nich.
Zabývají se také možností zkřížených reakcí mezi jinými alergeny a dalšími surovinami, které se přidávají do rybích výrobků,
včetně skrytých alergenů (paraziti, histamin apod.), a vybranými výsledky laboratorních vyšetření na SVÚ Jihlava.
>> Úvod
Ryby a výrobky z nich patří mezi potraviny, které mohou vyvolávat
těžké alergické reakce (4). Alergeny jsou obsaženy ve svalovině a orgánech ryb, v rybí kůži i jikrách. Ve Španělsku jsou ryby považovány za
jednu z hlavních příčin hypersenzitivity člověka k potravinám. Tento druh
alergie se vyskytuje asi u 22 % všech evidovaných alergiků (3).
Také v USA je incidence tohoto typu alergie velmi vysoká. Je registrováno asi 6,6 milionů alergiků na mořské produkty. Tam, kde je dlouhodobá tradice v konzumaci ryb, je i vyšší výskyt alergií na rybí produkty.
V důsledku nárůstu této alergie se zvyšuje tlak na výrobce, aby řádně
označovali své výrobky a umožnili tak lidem vyhnout se konzumaci pro ně
nebezpečných potravin.
V ČR platí vyhláška 113/2005 Sb. (ve znění vyhlášky 101/2007), kde
jsou implementována příslušná legislativní opatření EU a kterou se
v ČR řídí označování potravin vzhledem k obsahu alergenních složek
(1). Pro výrobce potravin z mořských ryb a darů moře, ale i pro kontrolní
orgány chceme připomenout existenci a platnost „Seznamu alergenních
složek“, protože zde jsou pro výrobce vymezeny povinnosti označování
souvisejících alergenů:
– korýši a výrobky z nich;
– ryby a výrobky z nich s výjimkou rybí želatiny používané jako nosič u vitamínových a karotenoidních přípravků a aromatických látek a s výjimkou rybí
želatiny nebo vyziny používané jako čeřidlo při výrobě piva, cidru a vína;
– měkkýši a výrobky z nich.
Dále se budeme věnovat pouze rybám a výrobkům z ryb. Korýšům
a měkkýšům bude věnována pozornost v jiném sdělení.
hou končit anafylaktickým šokem (6). Jako první alergen z ryb byl detailně popsaný „alergen M “ (Gad c 1, 112 kDa) z tresky. Rybí alergeny
jsou velmi variabilní, a proto se jejich molekulová hmotnost pohybuje
v rozmezí od 15 do 200 kDa.
Provokační (prahová) dávka rybí suroviny závisí na druhu ryby. Jednotlivé studie, ve kterých autoři ověřovali hodnoty provokačních dávek,
>> Ryby a jejich alergeny
Hlavním alergenem především z mořských, ale i sladkovodních ryb
(kapr, pstruh), je protein parvalbumin (12 kDa) obsažený ve svalovině
ryb. Především tento alergen je zodpovědný za možné zkřížené reakce s jinými alergeny. Parvalbuminy vykazují pozoruhodné rezistence vůči teplotám, chemické denaturaci a působení proteolytických enzymů (15). V rybí
čerstvé surovině je obsah tohoto proteinu asi 5 g.kg-1, což je dostatečná
koncentrace pro vyvolání alergické reakce. Nejčastěji se na alergických reakcích či zvýšené vnímavosti k rybí surovině podílejí následující druhy ryb:
treska, losos, pstruh, sleď, štika, makrela, hejk, žralok, tuňák apod.
Dalším významným alergenem je rybí kolagen. Ten je také velmi termorezistentní. Želatina živočišného původu a rybí želatiny mají často
společný problém, a tím je vzájemná zkřížená reaktivita (6).
Rybí maso: alergie na ryby a výrobky z nich se objevuje většinou u dospělých, méně u dětí. Tato reakce může být pouze na jeden druh ryby,
ale častěji bývá na více druhů ryb. Reakce bývají spíše velmi silné a mo-
Srdečně Vás zveme na náš stánek č. H 10 v hale 8
IFFA 2010, Frankfurt nad Mohanem.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
maso
2
/
10
24
téma
dosahují velmi odlišných výsledků. Asi 17 % alergických dětí reagovalo
již na 400–500 mg ryby (ne čistého proteinu). U jiných studií se hodnoty
pohybují v rozmezí od 5 mg masa tresky a sleďů, 500 mg masa makrely až po 6 000 mg masa platýze. Pokud by byly hodnoty masa přepočteny na podíl čistých proteinů, byly by hodnoty provokační dávky
mnohem nižší (5, 6). Anafylaktická reakce byla prokázána po konzumaci 25–50 g syrového masa tresky. Alergen tresky má nejsilnější alergenní účinek z běžně konzumovaných mořských ryb. Obdobné alergeny
jsou přítomny i ve sladkovodních rybách, a tak i náš oblíbený kapr může
být pro některé alergiky velmi nebezpečný, a to i po tepelné úpravě.
Rybí kůže: alergie na rybí kůži může nastat již při pouhé manipulaci
s rybou, kulinářské přípravě nebo při konzumaci grilovaných ryb. Kromě
toho se rybí kůže používá při výrobě želatiny a je prokázáno, že rybí kolagen patří mezi významné alergeny. Při zpracování rybí suroviny na želatinu si kolagen ponechává
po vaření (120 minut) ještě
asi 90 % původní aktivity.
Surimi: surimi, které u nás
známe hlavně ve formě tzv.
„krabích tyčinek“ či „krabích
klepet“, je název pro proteinový gel vyrobený z rybího
masa. Získává se ze svaloviny ryb jejím opakovaným
Surimi-pseudokrabí tyčinky
rozklepáváním a praním, aby
se vyplavila rybí chuť, vůně,
i ostatní nežádoucí látky, jako jsou ionty kovů a podobně. K výrobě 1 kilogramu surimi je potřeba zpracovat kolem 8 kilogramů ryb (12). Surimi
bývá vyrobeno především z tresky, makrely, sardinky apod. Je buď z jednoho, nebo více druhů ryb, což zvyšuje jeho alergicitu. Do získaného
„čistého“ rybího masa se přidává určitý podíl škrobů, vaječného bílku, červené i bílé maso, příchutě z jiných mořských živočichů, barviva, koření
a další přísady, které jsou zapotřebí nejen k získání zajímavé chuti, ale
jsou nutné k udržení konzistence a po vaření vytvářejí gelové struktury.
Tento výrobek může být použit k přípravě pizzy, salátů a dalších druhů pokrmů, především u rychlého občerstvení. Přísady nemusí být vždy uvedeny na obalu, a tak alergická reakce – nejen na rybí maso – může
vzniknout již po požití 1 g surimi (11). Byla popsána neočekávaná anafylaktická reakce (s fatálním průběhem) na rybí alergen, kdy byl olej nejdříve
použit ke smažení ryby a poté ke smažení hranolků (10).
Sushi: sushi se připravuje ze syrových ryb, krevet, chobotnic, sépií, ježovek, zeleniny a hub. Také lze použít mnoho dalších surovin k chuťovému
i vizuálnímu obohacení – například avokádo,
okurku, listový špenát, ředkev, dýni, bambus, vejce, apod. Finální výrobek má tvar
rolky – a může být plněn rýží, jinou rybou,
zeleninou, sýry apod. Používají se také
různé druhy masa a masných výrobků. Výrobek je obalen mořskou řasou Nori. Při
konzumaci se namáčí jednotlivé kousky do
sojové omáčky a křenu. Jen z tohoto výčtu
je zřejmé, že se zde nabízí nepřeberné
množství alergenů – jen si vybrat.
Vybrané pojmy:
Alergen: alergen (senzibilizující látka) je antigen schopný provokovat
alergickou reakci, to znamená specifickou, abnormální (nadměrnou)
imunitní reakci.
Potravinový alergen: potravinové alergeny jsou nejčastěji glykoproteiny o molekulové hmotnosti 5–70 kDa. Nejrizikovější alergeny se
vyznačují vysokým stupněm odolnosti vůči tepelnému zpracování, vůči
nízkému pH a enzymové degradaci. Naproti tomu alergeny málo odolné k technologickému zpracování nepatří k významným alergenům,
které vyvolávají potíže po kontaktu se sliznicí dutiny ústní, s výjimkou
alergenů rostlinného původu zkříženě reagujících s pylem, které mohou tyto reakce vyvolat.
U zdravých jedinců s nenarušenou střevní bariérou přechází
asi 1 % potravinových alergenů z požitých potravin v nezměněné podobě do krve a může vyvolat imunitní odpověď(2).
Potravinová alergie: potravinová alergie je přecitlivělost spuštěná
imunitním mechanismem. Patří sem protilátkami IgE (imunoglobulin
E) zprostředkovaná potravinová alergie a tzv. non-IgE alergie, která
je způsobena jinými imunitními mechanismy.
Potravinová intolerance: jedná se o nealergickou potravinovou přecitlivělost (2), do které nejsou zapojeny imunitní systémy. U ryb je typickým spouštěcím mechanismem nealergické potravinové
přecitlivělosti nadměrná reaktivita na látky s farmakologickým účinkem, které se přirozeně vyskytují v potravině. Mezi tyto látky patří
například biogenní aminy (histamin).
Senzibilizace: senzibilizace je proces, při kterém dochází na základě
opakovaného kontaktu s alergenem k rozvoji abnormální imunitní reakce, nejčastěji k nárůstu hladin protilátek třídy IgE (imunoglobulin
E). Tyto protilátky se u zdravých jedinců nacházejí v neprokazatelném
nebo stopovém množství (2).
Prahová dávka: Dávka alergenu je stěžejní pro vyvolání reakce. Prahová dávka je hodnota individuální, závisí na stupni přecitlivělosti a na
druhu imunopatogenetického mechanismu. Ani u konkrétního jedince
nemusí být prahová dávka vždy stejná. K nečekanému vystupňování reakce může dojít současným požitím alkoholického nápoje, následnou
tělesnou námahou, dekompenzací průduškového astmatu, požitím
léků zvyšujících vstřebání potravinového alergenu do krve a dalšími
faktory. Alergické reakce zprostředkované IgE protilátkami se mohou
rozvinout po stopovém množství potraviny (bílkoviny potraviny), zatímco u tzv. „non IgE“ potravinových alergií bývá malé množství potraviny tolerováno bez obtíží (17).
>> Skryté alergeny
a) Paraziti
Některé příčiny alergie mohou být maskovány a těžko se hledá pravá příčina senzibilizace. Příkladem je alergická reakce na
maso
2
/
10
Anisakis simplex na břišní stěně mořské ryby zakoupené v tržní síti
parazity, kteří mohou být přítomni v rybím mase, břišní dutině
nebo orgánech. Jedná se především o parazita Anisakis simplex,
který je často zjištěn v rybích surovinách a výrobcích. Jeho alergeny mohou být příčinou velmi
bouřlivé alergické reakce až anafylaktického šoku. Je pravdou, že
larvy tohoto parazita jsou ničeny
zamražením nebo vařením, ale
alergeny ne-jsou zničeny vůbec
nebo pouze z části. Bohužel část
alergiků je senzitivních jak k rybím alergenům, tak k alergenům
z parazitů (11). První alergie to-
téma
25
hoto typu byla prokázána v roce 1990. Komplikace u alergiků mohou
nastat při zkřížené reakci s jinými druhy parazitů. Hojný výskyt tohoto
typu alergie je evidován ve Španělsku. Alergeny Anisakis simplex jsou
reprezentovány především proteázami a jsou velmi termorezistentní.
Jsou odolné i vůči působení pepsinu a žaludeční šťávy.
Fugu
blowfish/pufferfish/globefish/swelfish), která obsahuje tetrodotoxin.
I zde se jedná o otravu.
Anisakis simplex po vyjmutí z břišní dutiny mořské ryby zakoupené v tržní síti
b) Histamin
Je znám především ve spojitosti s otravou lidí (scombrotoxicismus) po
konzumaci zkažených ryb (scombroidních – tuňák, makrela, apod.), které
obsahovaly vysoké množství histaminu. Příznaky otravy jsou velmi podobné silné alergické reakci a otrava sama může končit i fatálně. Nástup
reakce je velmi rychlý – již po několika minutách po požití kontaminované
ryby. Histamin, saurin a jiné toxiny jsou tvořeny bakteriálními enzymy, které
rozkládají volně dostupná množství histidinu a jiných aminokyselin. Běžné
hodnoty histaminu v kvalitním rybím mase jsou nižší než 1 mg.kg-1, ve
zkaženém rybím mase se prokazují hodnoty >200 mg.kg-1. Limit pro maximální obsah histaminu je v EU stanoven v Nařízení Komise (ES)
2073/2005. Histamin je termostabilní, ale rozkládá se světlem (13).
V tomto směru není nebezpečné pouze požití histaminu v kontaminované surovině, ale například i pobyt v prašném prostředí při manipulaci
s rybí moučkou. Senzibilizace je možná i po inhalaci prachu, po kontaktu s pokožkou, se sliznicí oka apod.
Senzibilizující látky (alergeny) se dostávají díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem do pokožky, která za normálních okolností tvoří
přirozenou bariéru pro prostup chemických látek. Zde může docházet
k modifikaci proteinů za tvorby reaktivních komplexů, které jsou schopny
vyvolat imunitní odpověď.
c) Biotoxiny
V mořských rybách byla prokázána přítomnost určitých množství
biotoxinů (fykotoxiny), především u ryb žijících blízko pobřeží a na útesech, které jsou zárukou hojné obživy. Tyto ryby jsou většinou predátory a loví menší ryby a živočichy, kteří se živí řasami. Řasy mohou
produkovat biotoxiny, které i při velmi nízkých koncentracích mohou
způsobit velmi závažná onemocnění člověka, včetně alergických příznaků.
Toxinogenní řasy jsou známy svým globálním výskytem. Mnozí rybáři
(turisté) mají výrazné zdravotní potíže již při vdechnutí aerosolu z mořského příboje, který obsahuje vyšší množství těchto řas. Proto se vydávají v průběhu sezóny aktuální informace o koncentraci toxinogenních
řas v pobřežních vodách a jsou vyhlašovány oblasti nevhodné ke sběru
mořských živočichů a rybolovu. Grilování nebo jiná rychlá kulinární
úprava ryb má velmi malý vliv na deaktivaci těchto biotoxinů. Pro tyto
biotoxiny jsou stanoveny limity, ale jsou kontrolovány pouze u jedlých
mořských měkkýšů. Konzumace připravených jídel s vyšším obsahem
biotoxinů má za následek otravu, ne alergii. Bližší informace o této
problematice však budou předmětem jiného sdělení.
Za alergické onemocnění nelze považovat ani důsledek konzumace
ryby fugu (má mimochodem mnoho názvů – čtverzubec, Tetraodont,
Firma Barentz je tradičním dodavatelem surovin,
který má silné postavení v řadě evropských zemí.
Naším krédem je dělat obchod jednoduše.
snažíme se být skutečnými partnery.
sílA PARTNERsTVí
dodáváme:
> Lecitin - sojový, slunečnicový, řepkový
> Výrobky z vlčího bobu – mouku, vlákninu, bílkovinný koncentrát
> Sojové proteiny – koncentráty, isoláty
> Hrachový bílkovinný koncentrát – NUTRALYS
> Rýžovou mouku a mouky z luštěnin
> Hořčičnou mouku
> Celulózu a její deriváty
> Nativní a modifikované škroby
> Živočišné proteiny a mléčné bílkoviny
> Vlákninu – ovesnou, hrachovou, rýžovou a kukuřičnou
> Krevní barvivo, krevní plazmu
> Sušenou zeleninu
> Obalovací systémy – mokré i suché panády
> Dextrosu, laktózu, maltodextriny
> Fosfáty a směsi fosfátů
> Alternativní náhradu fosfátů v masných výrobcích,
přípravek na bázi aminokyselin – AMIDIN
> Želatinu
> Karagenany
> Guarovou gumu a Xanthanovou gumu
> Transglutaminázu
> Erythorban sodný a Sorban draselný
> Laktát sodný a kyselinu mléčnou
> Glukono-delta-lakton /GDL/
> Vitamíny, askorban sodný
> Tekuté kouře, kouřové aroma
> Karamelové barvivo – práškové i tekuté
> Přípravek pro barvení povrchů masných výrobků – ROTASIL
> Přírodní aromata
> Glutaman sodný /MSG/, kvasnicové extrakty
> Nukleotidy – IMP, I+G
> Antioxidanty, rostlinné extrakty, nutraceutické suroviny
zajišťujeme: ve spolupráci s výrobci uvedených surovin
technologický servis a poradenství
BARENTZ spol. s r.o.
Za Tratí 752, 339 53 Klatovy IV
Tel.: +420 376 321 612, fax: 376 321 510
www.barentz.cz, [email protected]
BARENTZ spol. s r.o.
Tulská 6, 960 06 ZVOLEN, Slovak Republic
Tel.: +421 455 324 351, fax: 455 240 840
www.barentz.sk
maso
2
/
10
26
téma
d) Léčiva a hormony
Je prokázáno, že asi 30–60 % předepsaných léků a hormonálních přípravků (včetně antikoncepčních) se dostává exkrečně do odpadních a povrchových vod (18). Je to především otázka říčních vod a kalů blízko
velkých měst a říčních delt. Část léčiv může být degradována světlem
a mikrobiologickými procesy. Část se dostává do organismu ryb, kde
ve formě reziduí původní látky nebo jejích metabolitů může přetrvávat po
dlouhou dobu. Uplatnění reziduí farmakologických přípravků (< 1 ng/litr
vody) na zdraví člověka i kvalitu ryb, především u ryb odchycených z řek
a pobřežních vod, může mít odlišný dopad. Od minimálního ovlivnění kvality masa, až po negativní selekční vývoj pohlaví ryb (ve prospěch jikernaček). Ve vztahu k alergii se mohou uplatňovat spíše rezidua antibiotik
a jejich metabolitů než rezidua hormonů (19).
>> Vliv technologie zpracování na účinnost alergenů
a) Teplota
Obecně lze konstatovat, že záhřevem se ničí alergeny z rybího masa
o hmotnosti pod 40 kDa, ale látky o vyšší molekulové hmotnosti jsou
vůči varu odolné. Tuňák a losos v konzervě se zdají být pro většinu alergiků
bezpečné. Rybí konzervy vykazují alergenní účinnost 100–200krát nižší oproti
potravinám, které byly upraveny běžnou tepelnou (kulinární) úpravou (9,10).
b) Ultrazvuk
Ultrazvuk o vysoké intenzitě (30 Hz, 800 W) po dobu 180 min může
být využíván v potravinářství ke zvýšení údržnosti potravin. Je úspěšně
používán pro přípravu homogenních emulzí, deaktivaci enzymů, dále
k urychlení dehydratace a některých zracích procesů (16).
c) Enzymy
Enzymatický účinek není vždy zárukou bezpečnosti rybích výrobků ve
vztahu k alergii. I po dvouhodinovém působení trypsinu a pepsinu na rybí
surovinu je možné zaznamenat prokazatelný senzibilizující efekt (10).
>> Výsledky některých laboratorních analýz
provedených v NRL SVÚ Jihlava.
a) Identifikace druhu ryb
Na našem pracovišti byla před několika lety ověřena a zavedena metoda pro identifikaci druhu mořských i sladkovodních ryb. K laboratorní
diagnostice se v tomto případě využívá PCR nebo isoelektrické fokusace pro identifikaci syrového a mraženého rybího masa. Pro tepelně
opracované rybí výrobky se používala metoda SDS ELFO. Problémem je
získávání certifikovaných rybích standardů. V posledních letech není
identifikace druhu ryb od výrobců ani od dozorových orgánů požadována.
b) Stanovení histaminu (HIS)
V laboratořích SVÚ Jihlava jsme již několikrát diagnostikovali otravu
histaminem u lidí, kteří konzumovali potraviny z mořských ryb. Jako
velmi významné se jeví hodnoty zjištěného histaminu při otravě člověka
z roku 1999, kdy se zjistilo 8 500 mg (HIS)/kg svaloviny z tuňáka; v roce
2005 byla řešena otrava po konzumaci 8 140 mg (HIS)/kg svaloviny,
také z tuňáka. Všechny případy sice skončily silnou otravou, ale pacienty
se podařilo zachránit.
SVS ČR v rámci monitoringu věnovala pozornost kvalitě rybí suroviny
a rybích výrobků. V roce 2008 bylo odebráno 23 vzorků (výrobky z mořských ryb) na obsah histaminu. Všechny vzorky vyhověly stanoveným limitům pro obsah histaminu v potravinách. V roce 2009 bylo vyšetřeno
na SVÚ Jihlava, SVÚ Praha a SVÚ Olomouc pouze 5 vzorků. U jednoho
vzorku (tuňák) byl zjištěn metodou HPLC vyšší obsah histaminu (14).
>> Závěr
Někteří dovozci mořských ryb používají při překladu neoficiální názvy,
které mohou být pro alergiky zavádějící. Jiní zase hledají cesty, jak ušetřit
maso
2
/
10
na daních a pro méně kvalitní ryby používají názvy daňově zvýhodněných
druhů ryb.
V obchodní síti se běžně vyskytují kuchané ryby i filety, u kterých byla
zjištěna (vizuálně) přítomnost parazitů (Anisakis simplex). Nabízí se
otázka k diskusi – proč se vůbec taková surovina dostává na trh a na náš
stůl? Kromě odpudivosti přítomných parazitů na talíři (řešili jsme i stížnosti z restaurace), se též jedná o výrazné nebezpečí pro alergiky.
Výrobci, dovozci i distributoři se chovají tak, jako by problém otravy
histaminem u nás neexistoval. Nelze preventivně zabránit možným otravám nebo vzniku alergií.
Neoznačená aditiva (která na sebe váží vodu) v rybí surovině mohou
být vážnou a hlavně neočekávanou příčinou vzniku alergií.
Protože nejsou požadována kontrolní vyšetření vedoucí k ověření kvality, k identifikaci suroviny nebo k vyloučení výrobků s vyšším obsahem
histaminu, lze předpokládat, že systémy HACCP u dovozců a zpracovatelů jsou v tomto směru absolutně nedostatečné.
Jako běžní konzumenti kupujeme tyto (mnohdy nekvalitní až zdraví
ohrožující) výrobky v tržní síti. Někteří dovozci o sobě rádi prohlašují,
že jsou poctiví obchodníci a že právě oni se prakticky starají o naši
zdravou výživu. Jejich zboží však často bývá té nejhorší kvality. Otázkou
tedy je – víme, jak na ně?
Foto: J. Brychta, P. Pipek
Literatura
1) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 113, ze dne 4. března 2005, o způsobu označování
potravin a tabákových výrobků. Sbírka zákonů 113/2005, částka 37, 1163–1176.
2) Ettlerová, K.: Vliv zpracování potraviny na alergicitu. VVP:ALERG/2004/1/deklas. Státní
zdravotní ústav, Brno. 17 s.
3) Pascual, C., Esteban, M., Crespo, F.: Fish allergy: Evaluation of the importance of crossreactivity. , November 1992, Pages S29-S34.
4) Ettlerová, K.: Zkřížená alergie. http://www.alergie.cz/getattachment/3740f23a-d8ff4297-b4fc-f2eed8cc664e/Skrizena-alergia.aspx
5) Taylor, L.S., Hefle, L.S., Bindslev-Jensen, C., Bock, S.A., Burks, A.W., Lynn Christie, L.,
Hill, D. J., Host, A., O’B. Hourihane, J., Lack, G., Metcalfe, D.D., Moneret-Vautrin, D.A.,
Vadas, P.A., Rance, F., Skrypec, D.J., Trautman, T.A., Yman, I.M., Zeiger, R.S.: Factors
affecting the determination of threshold doses for allergenic foods: How much is too
much? J. Allergy Clin. Immunol. 109(1), 24–30.
6) The EFSA Journal 32, 2004, 1-197. Opinion of the Scientific Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies on a request from the Commission relating to the evaluation of allergenic foods for labelling purposes. http://www.efsa.eu.int/science/nda/nda_
opinions/catindex_en.html
7) http://www.efsa.eu.int/science/nda/nda_opinions/catindex_en.html
8) http://www.nzfsa.govt.nz/consumers/allergies-intolerances/
9) Breiteneder, H., Mills, E.N.C.: Molecular properties of food allergens. J. Allergy Clin. Immunol. 115(1), 14–23.
10) Besler, M., Steinhart, H., Paschke, A.: Stability of food allergens and allergenicity of
processed foods. Journal of Chromatography B, 756, 2001, 207–228.
11) http://www.nzfsa.govt.nz/consumers/allergies-intolerances/
12) http://manek.bloguje.cz/600406-surimi-co-to-vlastne-je.php
13) Macan, J., Vucemilovic, A., Turk, R., Medugorac, B., Milkovic-Kraus, S., Gomzi, M., Poljak, I.:
Occupational histamine poisoning by fish flour: a case report. Occup. Med. 50(1), 2000, 22-24.
14) Honzlová, A.: Osobní sdělení. Zpráva NRL, SVÚ Jihlava. 2010.
15) Poulsen, L.K., Hansen, T.K., Nørgaard, A., Vestergaard, H., Skov, P.S., Bindslev-Jensen, C.: Allergens from fish and egg. Allergy 56, Suppl. 67, 2001, 39–42.
16) Li, Y.X., Lin, H., Cao, L.M., Jameel, K.: Effect of high intensity ultrasound on the allergenicity of shrimp. http://ukpmc.ac.uk/articlerender.cgi?artid=581380 – FN01.
J. Zhejiang Univ Sci B. 7(4), 2006, 251–256.
17) Ettlerová, K.: Potravinová přecitlivělost: alergie a intolerance. VP:ALERG/2003/3/deklas.
Státní zdravotní ústav, Brno. 38 s.
18) McQuillan, D., Hopkins, S., Chapman, T.H., Sherrell, K., Mills, D.: Drug Residues in
Ambient Water: Initial Surveillance in New Mexico, USA. 7th Annual New Mexico Environmental Health Conference. October 28–30, 2002, Albuquerque, New Mexico.
19) http://www.lifesitenews.com/ldn/2002/apr/02041104.html: CONTRACEPTIVE PILL
CONFIRMED AS POLLUTANT – UK ENVIRONMENT AGENCY. 2002.
<<

Podobné dokumenty

13. ročník (květen 2014) - 16. Setkání lékařů ČR a SR v Litomyšli

13. ročník (květen 2014) - 16. Setkání lékařů ČR a SR v Litomyšli II. Idiosynkrazie. Nesnášenlivost převážně léků nebo potravin. Jde o neobvyklou reakci, která nesouvisí s farmakologickým účinkem léku ani s alergií či jinými imunitními mechanizmy. Pojem idiosynkr...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec kravského mléka ze stravy pacientù. Pro kojence a malé dìti se doporuèují alternativní hypoalergické náhražky. Již více než 50 let se používají bílkovinné hydrolyzáty jako náhražky bílkovin kravské...

Více

Vědecký výbor pro potraviny

Vědecký výbor pro potraviny Alergenicita a potravinové alergeny Změna alergenicity při zpracování potraviny Skladování potravin Mechanické postupy, izolace a čištění potraviny Tepelné zpracování Podstata změn alergenicity vli...

Více

BAVER CUP 2011 14,000 13,600 13,600 13,475 13,450 13,425

BAVER CUP 2011 14,000 13,600 13,600 13,475 13,450 13,425 SVK - Športov„ klub ARGO CZE - ASPV Brno

Více

I NAŘÍZENÍ

I NAŘÍZENÍ Hlavní a základní činnosti organizace producentů by se měly týkat koncentrace nabídky a uvádění produktů na trh. Organizacím producentů by však mělo být dovoleno zapojit se i do jiných činností, ať...

Více

Kontrolní organizace ve třetích zemích

Kontrolní organizace ve třetích zemích Nařízení Komise (ES) č. 314/97 (Úř. věst. L 51, 21.2.1997, s. 34). Nařízení Komise (ES) č. 1367/98 (Úř. věst. L 185, 30.6.1998, s. 11). Nařízení Komise (ES) č. 548/2000 (Úř. věst. L 67, 15.3.2000, ...

Více

soubor PDF

soubor PDF Nejdynamičtější firmou Jihočeského kraje se stala táborská firma Agrico, s. r. o., zabývající se velkoobchodem s bramborami. Její čelné umístění potvrdilo jednu ze základních vlastností žebříčku Št...

Více