PSM

www.psmcz.cz
PSM
T¤ETÍ âÍSLO
2005
stavební infozpravodaj
Comfort_Design_LETAK_Rolety
11.4.2005
11:27
Stránka 1
Roletový nadokenní prvek
REHAU
Technicky dokonalé!
NOVÉ !
Comfort_Design_LETAK_Rolety
11.4.2005
11:27
Stránka 2
Roletový truhlík o velikosti 214:
Otevírání revizní klapky směrem dolu
Jednoznačné přednosti, které
systém REHAU Comfort-Design
nabízí:
● moderní spojovací techniku
s vlastním oknem
● čtyři různé velikosti truhlíků
● pro novostavby, rekonstrukce
a pro výšky až do 3,5 m
● bezproblémově integrovaná síť
proti hmyzu
Nově je nyní v nabídce speciálně
pro velikost 214 řešení revizní klapky pro přístupem spodem.
1
11
2
Vzhledově vždy hezké, vyhovuje
každému statickému požadavku,
s možností výběru několika druhů
tepelné a hlukové izolace a samozřejmě i s elektrickým pohonem.
Více než jen roleta
do novostavby.
Roletový nadokenní prvek 214 mm
nenabízí jen přednosti rolet do
novostaveb. Kombinací s novým
řešením revizní klapky, která se otevírá směrem dolu, se odstranila
možnost poškození stěn s malbou
nebo tapetami při případných opravách rolety.
Známý program příslušenství je
u korpusu 214 rozšířen o možnost
použití lamely s šířkou 52 mm, široký popruh a hřídel s průměrem
od 60 mm. Různé zateplovací
klíny jsou samozřejmě použitelné
i v tomto případě.
Přednosti odnímatelné revizní
klapky:
● revizní klapka otevíraná směrem
dolu
● snadné otevírání revizní klapky
po odšroubování šroubů
● šrouby jsou schované v drážce
přikryté naextrudovanou krytkou
● roletový truhlík je možné na
vnitřní straně zednicky začistit
● žádná poškození malby nebo
tapet při opravách rolety
Praha
Brno
10
9
3
4
5
16
8
6
12
13
14
15
7
1
Možnost ovládání popruhem,
klikou nebo elektrickým motorem
9
Nadokenní prvek s komůrkovými profily z PVC odolávajícímu povětrnostním vlivům
2
Pro snadný a bezúdržbový
provoz: roletová hřídel uložená
a kuličkovém ložisku
10
Armování horní stěny zvýšení
stability roletového truhlíku
11
3
Není potřeba samostatného
roletového trychtýře, vše je
integrováno do upevňovacího
dílu
Různé typy izolačních klínů
podle požadavků na tepelnou
ochranu
12
Začišťovací úhelník zevnitř
4
Armování ve vnější stěně
zvyšuje stabilitu
13
Revizní klapka otevíraná
směrem dolu
5
Začišťovací úhelník zvenku
14
Průchodka popruhu s kartáčkovým těsněním
6
Kartáčkové těsnění pro
zvýšení tepelné a hlukové izolace
15
U profil pro revizní klapku
16
Přídavné armování v překladovém profilu pro zvýšení tuhosti
celého okna
7
Hliníková koncová lišta s dorazovými kolíky
8
Spojovací lišta pro upevnění
roletového prvku na rámový
profil
REHAU, s. r. o., Obchodní 117, 251 70 Čestlice, tel.: 272 190 111, fax: 272 680 176, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz
REHAU, s. r. o., Vídeňská 122, 619 00 Brno, tel.: 547 425 582, fax: 547 425 583, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz
769.001 CZ-0405
eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000
• Centrum vzorových domů EDEN 3000 • Vzorkovna stavebních materiálů
• Poradenské středisko Stavební fakulty VUT v Brně
• Prospektový servis • Prodejna odborné literatury
• Semináře, konference, kongresy • Podnikatelské mise do zahraničí
Otevřeno denně 10 až 18 hod.
Vstup vzorkovnou v přízemí budovy býv. Tuzexu vedle brány 9 BVV
Bauerova 10, 603 00 Brno
Kontakt:
tel.: 541 152 861 (info pro vystavovatele)
541 152 515 (info pro návštěvníky)
e-mail: [email protected]
www.stavebnicentrum.cz
www.bvv.cz/eden3000
inz EDEN 210x297 1
3/31/05, 11:12:54 AM
3 PSM stavební infozpravodaj 2005
Pfiipíjím na zdraví
v‰em obchodním pfiátelÛm, kolegÛm,
ãtenáfiÛm na‰eho ãasopisu, ale i tûm,
ktefií úspû‰nû pfiekonávají podmínky
k rozvoji podnikání, zejména mal˘ch
a stfiedních podnikÛ a firem.
KaÏd˘, kdo podniká, dobfie ví o ãem je
fieã a kde je „jádro pudla“.
O
ST¤E·NÍ KRYTINA, KONSTRUKCE
SANACE BUDOV
SOLÁRNÍ TECHNIKA, VYTÁPùNÍ
VZDùLÁVÁNÍ
STAVEBNÍ V¯PLNù
NOVÁ CIHELNA
TÉMA
DLAÎBY, OBKLADY
Jednu podstatnou snahu na‰ich vládcÛ
ale musím opravdu velice váÏnû komentovat. Jde, váÏení pfiátelé a kolegové
ãtenáfii, o zcela v˘jimeãn˘ nápad, kter˘
má krásn˘ název: „CELOÎIVOTNÍ IMUNITA“. Vysvûtlím oã jde, a jak má fiadov˘
obãan tuto zhovadilost chápat. „Vstup
do politiky a mÛÏe‰ v‰e, jsi nedotknuteln˘, nic se ti nemÛÏe stát.“ Zfiejmû jde
o ãeskou mentalitu a není se ãemu divit.
Jenom jsem hroznû rád, Ïe v‰echny tyto
politické hulvátské man˘ry jednou skonãí, stejnû jako ostatní slu‰ní lidé na
onom svûtû. BohuÏel, váÏení politiãtí
bohémové, pfieci se jednou sejdeme, neboÈ NESMRTELNOST se skuteãnû odhlasovat ani koupit nedá.
Pfiesto pfieji v‰em, ktefií to myslí skuteãnû upfiímnû, krásné prázdniny a radostnûj‰í chvíle na dovolené.
Kdysi fiekl pan ministr prÛmyslu a obchodu pan Milan Urban: „Rozvoj podnikání,
zejména mal˘ch a stfiedních podnikÛ,
má pro âeskou republiku mimofiádn˘
v˘znam, a to jak pro vytváfiení pracovních pfiíleÏitostí, tak i pro podporu rozvoje obcí, mûst a regionÛ, zvlá‰tû pak
v souvislosti se vstupem âeské republiky do Evropské unie“.
Nejsem pfiesvûdãen o tom, Ïe to myslel
upfiímnû. Skuteãné podmínky jsou takové, Ïe právû fiada mal˘ch a stfiedních firem ukonãila své podnikatelské aktivity.
Naopak velké zahraniãní firmy a nadnárodní spoleãnosti vyãerpaly své daÀové
prázdniny a stûhují svá sídla do zahraniãí, kde daÀové povinnosti jsou zcela
odli‰né a pfiíznivûj‰í neÏ v âeské republice.
Není se ãemu divit, vÏdyÈ témûfi celá politická garnitura, a je jedno jestli zprava
ãi zleva, je jak se fiíká „za vodou“.
Nechci konkrétnû zmiÀovat majetkové
a finanãní skandály, které probûhly tiskem
o této skupinû HOMO, protoÏe vût‰ina
obãanÛ uÏ reaguje na tyto skuteãnosti
velice flegmaticky bez zájmu, a naopak
poãítá s tím, Ïe jde o bûÏn˘ rituál.
B
Tû‰ím se na Vás na zaãátku ‰kolního
a vzdûlávacího roku ve druhém pololetí
2005.
Ing. Zdenûk Mirvald
jednatel spoleãnosti
S
OdvodÀování a odvûtrávání ploch˘ch stfiech
Regenerace a sanace budov
Nanotechnologie a finální povrchy
Solární systémy ROTO
Stínící technika
Tepelné fan-coily MINIB
Odborné semináfie na Slovensku
GaráÏová vrata Alulux
Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âR
Stavební veletrhy Brno 2005
Plán odborn˘ch semináfiÛ
Novinky 2005 od Lasselsbergera
A
H
4
10
12
14
17
19
20
22
26
29
36
42
PSM – stavební infozpravodaj 3/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald
(jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 224 310 504, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 224 312 401, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 233 330 219, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433,
728 734 251; zastoupení Ostrava: Josef Kirnig, tel. 597 577 399, 606 746 722; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 224 310 031, 224 310 504, e-mail: [email protected], [email protected],
[email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.
4 PSM stavební infozpravodaj 2005
OdvodÀování ploch˘ch stfiech s vyuÏitím v˘robkÛ
firmy HL Hutterer-Lechner GmbH
Problematika návrhu správného a dokonalého odvodnûní stfiechy se dá rozdûlit
do dvou hlavních ãástí:
návrh tvaru a skladby stfie‰ního plá‰tû
návrh provedení v‰ech detailÛ stfiechy
Otázka tvorby detailÛ na stfie‰e je velmi
‰iroká a vzhledem k charakteru ãlánku
se budeme v dal‰ím textu vûnovat pouze tvorbû detailÛ vtokÛ ploch˘ch stfiech.
Tvar stfie‰ního plá‰tû je urãen zejména
pÛdorysem objektu, ale také jeho vnitfiní dispozicí, která mÛÏe velmi v˘raznû
ovlivnit umístûní vtokÛ. Základní normou, kterou by se mûl projektant pfii navrhování stfiech fiídit, je âSN 73 1901:
1999 Navrhování stfiech – Základní ustanovení. V tomto dokumentu jsou definovány v‰echny dÛleÏité parametry, se
kter˘mi je potfieba pfii návrhu stfie‰ního
plá‰tû uvaÏovat. Na tomto místû je nutno zdÛraznit návrh dostateãného sklonu stfiechy. Norma poÏaduje minimální
sklon 1° v celé plo‰e stfiechy, pfiiãemÏ
maximální sklon, kdy se stále jedná o návrh ploché stfiechy, je limitován hodnotou 5°. Vlastní sklon je pak dosaÏen pomocí spádové vrstvy pfiíp. sklonem
stfie‰ní konstrukce.
Odvodnûní jednoplá‰Èov˘ch ploch˘ch
stfiech je pak moÏné provést dvûma zpÛsoby:
dovnitfi dispozice prostfiednictvím stfie‰
ních vtokÛ
vnû dispozice pomocí podokapních
ÏlabÛ
Vzhledem k v˘robnímu programu firmy
HL Hutterer-Lechner se dále budeme vûnovat pouze odvodnûní prostfiednictvím
stfie‰ních vtokÛ. Z hlediska poÏadavkÛ
na dostateãné odvodnûní stfiechy je nutno navrhnout správnou dimenzi odvodÀovacího potrubí dle âSN EN 12 056-3
a âSN 75 6760 a dále dostateãn˘ poãet
vtokÛ. âSN 73 1901:1999 a normy v˘‰e
uvedené doporuãují pro kaÏdou odvodÀovanou plochu navrhnout min. 2 vtoky,
v pfiípadû pouÏití 1 vtoku pak doplnit
stfiechu bezpeãnostním pfiepadem. Umístûní vtokÛ na stfie‰e je ovlivnûno zejména vnitfiní dispozicí objektu, ale i zde je
moÏné se fiídit nûkolika doporuãeními:
maximální vzdálenost vtokÛ do rozvodí
jednotliv˘ch stfie‰ních ploch by nemûla pfiesáhnout 15 m (lépe v‰ak 10 m)
minimální vzdálenost vtokÛ od svisl˘ch
konstrukcí vystupujících nad stfie‰ní
rovinu (atiky, komíny apod.) je 1 m
v˘‰ková úroveÀ horního líce vtoku
musí b˘t umístûna v nejniωím místû
pfiíslu‰né odvodÀované plochy (firma
HL doporuãuje osadit vtok min 5 mm
pod tuto úroveÀ).
Dal‰ím dÛleÏit˘m krokem pro zaji‰tûní
100% funkãnosti vtoku je jeho dokonalé
napojení na hydroizolaãní vrstvu, pfiípadnû na dal‰í vrstvy stfie‰ního plá‰tû,
u kter˘ch poÏadujeme odvod vody. Toto
napojení je v pfiípadû vtokÛ firmy HL
umoÏnûno dodávkami vtokÛ s izolaãními manÏetami naintegrovan˘mi na tûle
vtoku pfiímo z v˘roby, a to manÏetami
z asfaltového pásu. Pro ostatní (mûkké
– fóliové) materiály pfiípadnû specifické
podmínky montáÏe vtoku (Ïlaby atd.)
je moÏno objednat izolaãní soupravy
umoÏÀující tûsné napojení tûchto vrstev
na sestavu vtoku. Tedy pro napojení fóliov˘ch systémÛ slouÏí nerezová svorná
pfiíruba, která tyto mûkké fólie sevfie
k pevnému izolaãnímu límci vtoku.
Pfii tvorbû dokonalého detailu osazení
stfie‰ního vtoku se nesmí zapomenout
na tepelnou izolaci. Z dÛvodu moÏného
promrzání vtokového prvku a jeho okolí
v zimním období je nutno zajistit jeho
tepelnou izolaci. V˘robky firmy HL jsou
vyrábûny nejmodernûj‰ími technologiemi, které svou konstrukcí zdvojené stûny (mezera je vyplnûna vzduchem) vtoku zaji‰Èují primární ochranu proti
vzniku tepelného mostu v oblasti vtoku.
Pro dokonalej‰í ochranu proti zamrzání
vtoku je moÏné objednat verze vtokÛ
v úpravû s elektrick˘m vyhfiíváním (oznaãení napfi. HL 62.1). Dal‰ím tepelnû
izolaãním prvkem je osazení vtoku do
montáÏní PUR pûny, která kromû fixaãní
funkce také pfiispívá k eliminaci tepeln˘ch mostÛ. Posledním krokem pro dokonalé omezení tepeln˘ch mostÛ je vyplnûní v‰ech voln˘ch prostorÛ kolem
sestavy vtoku tepelnou izolací z minerální plsti a provedení tepelné izolace
svodového potrubí min. na v˘‰ku posledního podlaÏí. Tato izolace neplní jen
funkci tepelnû izolaãní, ale také zvukovû
izolaãní.
Pro odbornou vefiejnost z fiad projektantÛ a realizaãních firem pfiipravuje ãeské
zastoupení firmy HL Hutterer-Lechner
GmbH ve spolupráci se sv˘mi externími
spolupracovníky elektronickou prezentaci t˘kající se problematiky správného
osazení vtoku do stfie‰ního plá‰tû.
Prezentace obsahuje více neÏ 130 detailÛ správného osazení rÛzn˘ch typÛ vtokÛ a jejich pfiíslu‰enství z v˘robního
programu firmy HL do témûfi v‰ech typÛ
stfie‰ních plá‰ÈÛ. Prezentace je pfiehlednû rozdûlena do nûkolika ãástí podle
typu stfie‰ních plá‰ÈÛ a dále pak podle
zpÛsobu vyuÏití stfie‰ního plá‰tû. Orientace v prezentaci je zcela intuitivní, kaÏd˘
detail je moÏné si prohlédnout pomocí
aplikace Autodesk VoloView®, pfiípadnû
si detail vyexportovat ve formátu DWG
pfiíp. DXF pro dal‰í úpravy. U detailÛ je
pfiiloÏen také popis pouÏit˘ch v˘robkÛ
ze sortimentu firmy HL, pfiiãemÏ u vût‰iny v˘robkÛ je vytvofieno také propojení
na katalog, kter˘ je souãástí prezentaãního CD. Toto CD by mûlo pomoci v‰em
zájemcÛm o danou problematiku získat
5 PSM stavební infozpravodaj 2005
ucelen˘ pfiehled jednak o zpÛsobech a moÏnostech správné
instalace stfie‰ních vtokÛ do skladby stfiechy, jednak o v˘robním sortimentu spoleãnosti HL v oblasti stfie‰ních vtokÛ. CD
je distribuováno zájemcÛm prostfiednictvím zastoupení firmy
HL v âeské republice od mûsíce bfiezna 2005, kontaktní úda
je naleznete uvedeny níÏe.
HL Hutterer-Lechner GmbH
Technická kanceláfi âR
Ing. Jaroslav MaÀas, Tom Zelen˘
Hvozdíková 6, 612 00 Brno
tel./fax: 545 223 420
e-mail: [email protected], [email protected]
6 PSM stavební infozpravodaj 2005
Specifika v˘stavby odvûtrávan˘ch dvouplá‰Èov˘ch
ploch˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem
S v˘stavbou dvouplá‰Èov˘ch ploch˘ch stfiech se u nás setkáváme u rÛzn˘ch budov. Hlavní v˘hoda dfievûn˘ch
konstrukcí horních plá‰ÈÛ u dvouplá‰Èov˘ch stfiech spoãívá v tom, Ïe takovou stfiechu je moÏné vybudovat
pfiece jen s vût‰ími spády neÏ u bûÏn˘ch ploch˘ch stfiech se spádovou vrstvou z betonové mazaniny.
Dvouplá‰Èové odvûtrávané ploché stfiechy mají ale také urãité nev˘hody. Pfii
v˘stavbû dvouplá‰Èové stfiechy je tfieba
mimo jiné správnû navrhnout typ
a tlou‰Èku tepelné izolace, neboÈ dodateãné zateplení fiádnû odvûtrané dvouplá‰Èové stfiechy je vût‰inou moÏné pouze za pfiedpokladu demontáÏe horního
plá‰tû vãetnû stfie‰ní krytiny. K nev˘hodám dvouplá‰Èové stfiechy také patfií
vy‰‰í investiãní náklady i vy‰‰í náklady
na pfiípadné opravy takové stfiechy.
Na obrázku 1 jsou vidût dva typy stfiech
s povlakovou krytinou z modifikovan˘ch asfaltov˘ch pásÛ shora s ochrann˘m posypem. Klasické jednoplá‰Èové
stfiechy jsou na obrázku tmav‰í a svûtlej‰í plocha je odvûtrávaná dvouplá‰Èová stfiecha s dfievûn˘m krovem.
Dvouplá‰Èová stfiecha je charakteristická
nejen dvûma plá‰ti, ale také vzduchovou mezerou, která by mûla b˘t odvûtraná. PoÏadavky na provûtrání vzduchové
mezery u dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem nevypl˘vají pouze z pfiíslu‰n˘ch norem jako napfi. z âSN 73
1901 „Navrhování stfiech“ [ 1 ], ale lze
je doloÏit i mnoha pfiíklady z vybudování takov˘ch stfiech ve stavební praxi.
Obrázky 2, 3 a 4 dokumentují stav neprovûtrávané dvouplá‰Èové stfiechy s dfievûn˘m krovem u obytné budovy po dvou
letech jejího provozu. U fóliové krytiny
na obr. 2 byly pfii v˘stavbû stfiechy nejdfiíve nataveny pfiesahy, a poté bylo dodateãnû provedeno její dokotvení, bohuÏel nevhodn˘m zpÛsobem v plo‰e
krytiny. V pomûrnû velkém meziprostoru stfiechy byla provedena vrstva sypké
tepelné izolace z materiálu na bázi papíru, obr. 3. Tepelná izolace na bázi celulózy navlháním rychle ztrácí své tepelnû izolaãní vlastnosti a ãasto mûní
(zmen‰uje) i svÛj objem. To podstatné
je ale vidût na obr. 4, kde je dfievûná
konstrukce horního plá‰tû dvouplá‰Èové
stfiechy jiÏ po dvou letech provozu velmi
po‰kozená pÛsobením vlhkého nevûtraného prostfiedí, které se vyskytuje uvnitfi
stfie‰ního plá‰tû. U dfievûného záklopu
se mimo jiné také objevila plíseÀ a lze
pozorovat i hnilobn˘ proces. Ze stavebnû-fyzikálního hlediska je na takovém
pfiíkladu neodvûtrané dvouplá‰Èové stfiechy zfiejmé i to, Ïe u ní do‰lo za pomûrnû krátkou dobu k závaÏn˘m problémÛm, a to pfiesto, Ïe jako vrchní krytina
byla pouÏita fólie z mPVC, která má niωí
difusní odpor neÏ bûÏné asfaltové pásy.
V normû [ 1 ] v Tabulce D.1 jsou uvedeny poÏadavky na vûtrání stfiech a poÏadavky na vzduchovou vrstvu. Uvedeny
jsou minimální tlou‰Èky vzduchové vrstvy pfii délce vzduchové vrstvy do 10 m1).
Právû pro stfiechy vût‰ích rozmûrÛ neÏ
10 m platí pro nejmen‰í tlou‰Èku vûtrané vzduchové vrstvy poÏadavky uvedené i v poznámce1): „Na kaÏd˘ 1 m délky
vzduchové vrstvy pfiesahující 10 m se
zvût‰uje nejmen‰í tlou‰Èka vzduchové
vrstvy o 10 % hodnoty pfiipadající nejmen‰í tlou‰Èce a pfiíslu‰nému sklonu.“
Stfiechy (resp. vzduchové vrstvy) o rozmûrech vût‰ích neÏ 10 m se bûÏnû vyskytují na prÛmyslov˘ch, ale i na obytn˘ch i budovách.
Také ne kaÏdá stfiecha je pro v˘stavbu
dvouplá‰Èové stfiechy vhodná. Napfi. stfiecha, která má po celém obvodu stûny
vy‰‰ích sousedících ãástí budov, je pro
v˘stavbu dvouplá‰Èové stfiechy naprosto nevhodná.
Pro odvádûcí a pfiivádûcí vûtrací otvory
platí dal‰í poÏadavky uvedené v [ 1 ], viz
následující text.
D2
Dvouplá‰Èové stfiechy s krytinou o vysokém difuzním odporu
D 2.1 Tlou‰Èka vzduchové vrstvy dvouplá‰Èové
stfiechy se volí co nejvût‰í. Minimální tlou‰Èka
vzduchové vrstvy vûtrané dvouplá‰Èové stfiechy v závislosti na délce a sklonu vzduchové
vrstvy a poÏadované úãinnosti vûtracího systému – viz tabulka D 1.
D 2.2 Plochy pfiivádûcích vûtracích otvorÛ se
volí v rozmezí 1/100 aÏ 1/400 plochy stfiechy
v závislosti na sklonu vzduchové vrstvy – viz
tabulka D 1, popfi. i vût‰í; plocha odvádûcích
vûtracích otvorÛ se oproti plo‰e pfiivádûcích
vûtracích otvorÛ zpravidla zvy‰uje nejménû
o 10 %.
Pro lep‰í pfiedstavu o tom, jak velká má
b˘t plocha vûtracích otvorÛ u dvouplá‰Èové ploché stfiechy, si uveìme pfiíklad
stfiechy o velikosti 400 m2 (12,5 x 32 m).
Plocha odvûtrávacích otvorÛ má b˘t
1/100 plochy stfiechy, tedy 4 m2, coÏ reprezentuje prÛbûÏnou mezeru 13,3 cm
vysokou o délce mezery 30 m.
U ploch˘ch stfiech men‰ích rozmûrÛ
napfi. okolo 6-ti m délky se v praxi nûkdy provádûjí odvûtrávané mezery o pomûrnû mal˘ch v˘‰kách (mezera 5 cm,
viz. obr. 5 aÏ 8), jejichÏ v˘‰ka je v celé
fiadû projektÛ dokládána v˘poãty (vût‰inou pomocí souãasn˘ch existujících v˘poãetních programÛ). Na obrázku 6 je
mimo jiné vidût, Ïe tepelná izolace z minerálních vláken byla u okraje desky poloÏena po‰kozená. PoloÏení tepelné izolace o pfiíslu‰né tlou‰Èce v celé plo‰e
stfiechy je dÛleÏité, aby se minimalizovaly tepelné ztráty a zamezil vznik tepeln˘ch mostÛ. Je tfieba pfiipomenout,
Ïe odvûtrávací otvory je tfieba proti vnikání nejrÛznûj‰ích ÏivoãichÛ a pevn˘ch
i kapaln˘ch sráÏek pfiekr˘t vhodnou
mfiíÏkou, síÈkou, ap., která ov‰em do urãité míry sníÏí odvûtrávací plochu otvorÛ a pfiedstavuje také urãit˘ odpor i pro
proudûní vzduchu.
U nûkter˘ch stfiech budov je vybudování
dvouplá‰Èové stfiechy s dfievûn˘m krovem spojeno s fie‰ením odvûtrání stfiechy podél stûny vy‰‰í sousedící budovy.
7 PSM stavební infozpravodaj 2005
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Právû pfii opravû stfiech u jedné rozvodny elektfiiny v Praze byl fie‰en takov˘
problém. Jednalo se o tfii stfiechy, kaÏdá
o velikosti cca 800 m2 (stfiechy o rozmûrech cca 18 x 42 m). Nejniωí stfiecha
mûla ze dvou stran stûny vy‰‰ích ãástí
13
budov a ze dvou stran atiky. V˘stavba
nosné dfievûné konstrukce je vidût na
obr. 9. Rozpracovan˘ detail odvûtrání
dvouplá‰Èové stfiechy u stûny dokumentuje obrázek 10. Na obr. 11 je patrné
fie‰ení dfievûné konstrukce a rozmûry
14
8 PSM stavební infozpravodaj 2005
dfievûné konstrukce u tohoto detailu.
Od úrovnû stávajícího stfie‰ního plá‰tû
k oplechování horních prken nad detailem odvûtrání u stûny je vzdálenost vût‰í jak 0,75 m. U tohoto detailu je tfieba
upozornit na provedení dostateãn˘ch
pfiesahÛ jednotliv˘ch dfievûn˘ch prvkÛ,
a to takov˘m zpÛsobem, aby se zabránilo zatékání vody pfii de‰tích a nafoukání snûhu do odvûtrávacích otvorÛ
stfiechy. ¤e‰ení detailÛ odvûtrání dvouplá‰Èové stfiechy bude co se t˘ká rozmûrÛ pochopitelnû ponûkud odli‰né
u budovy umístûné v Praze nebo napfi.
nûkde na horách.
Na dfievûnou konstrukci, na prkenn˘ záklop byla postupnû poloÏena zaji‰Èovací
vrstva A 330 H. Dále byl volnû poloÏen˘
modifikovan˘ asfaltov˘ pás PARADIENE
FM, pás byl kotven˘ v pfiesazích vruty
s podloÏkami, pfiesahy pásu byly nataveny, a poté byl nataven vrchní modifikovan˘ asfaltov˘ pás PARAFOR SOLO GS
shora s ochrann˘m hydrofobizovan˘m
posypem z keramického granulátu proti
UV a tepelnému záfiení a proti mechanickému po‰kození.
Pfii rekonstrukci této pultové stfiechy nebylo ani moÏné s ohledem na rozmûry
konstrukce a na umístûní oken ve stûnách u sousedící ãásti budovy pfiíli‰ zv˘‰it spád stfiechy. Spád stfiechy je prove-
den˘ na ‰ífiku stfiechy cca 18 m a je proveden˘ k jedné její del‰í stranû, viz. obr.
13. Obrázky 12 a 13 znázorÀují detail
odvûtrání u stûny a celkov˘ pohled na
plochy dvouplá‰Èov˘ch provûtrávan˘ch
stfiech po jejich v˘stavbû.
Z technologického hlediska je v˘stavba
dvouplá‰Èov˘ch stfiech v porovnání s klasick˘mi jednoplá‰Èov˘mi nebo inverzními stfiechami pomûrnû velmi nároãná.
Vybudování nosné konstrukce druhého
plá‰tû, pokládka vrstvy tepelné izolace,
v pfiípadû dfievûného krovu provedení
dfievûného záklopu a provedení vodotûsné izolace (povlakové krytiny) trvá
urãitou dobu, a tak vedle konstrukãního
fie‰ení stfiechy a volby materiálÛ je zaji‰Èování stfiechy proti vodû v prÛbûhu její
v˘stavy velmi dÛleÏité. Vysoké nároky
jsou kladeny na pfiípravu stavby, na
technologick˘ postup a koordinaci jednotliv˘ch stavebních profesí. Pfii de‰tivém poãasí tedy mohou vzniknout váÏné problémy zvlá‰tû se zaji‰tûním vrstvy
tepelné izolace proti vodû.
Ve skladbû dvouplá‰Èové odvûtrávané
stfiechy je na obr. 14 nad tepelnou izolací poloÏena „vûtrná a prachová zábrana“. Jedná se o volnû poloÏenou speciální textílii, která je vysoce propustná
pro vodní páru, sniÏuje pfiestup tepla
z vrchní plochy tepelné izolace do odvûtrávané vrstvy vzduchu v mezefie mezi
plá‰ti a omezuje spad neãistot do vrstvy
tepelné izolace.
Pfii v˘stavbû dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem nelze opominout i problematiku ochrany dfieva proti rÛzn˘m
‰kÛdcÛm (dfievokazné houby, dfievokazn˘
hmyz, plísnû, bakterie). Cílem ochrann˘ch opatfiení je zachování technick˘ch
parametrÛ dfievûn˘ch konstrukcí po celou pfiedpokládanou dobu jejich Ïivotnosti. Chemické ochranné prostfiedky
na dfievo musí mít dostateãnou a dlouhodobou úãinnost, odolnost proti vlhkosti atd. Dfievûné prvky je tfieba montovat s vlhkostí odpovídající danému
prostfiedí, ve kterém se dfievûná konstrukce bude dlouhodobû vyskytovat.
Vedle celé fiady poÏadavkÛ na dfievûné
konstrukce se v praxi také ãasto objevuje otázka velmi krátké doby, která uplyne od tûÏby dfieva aÏ po jeho zabudování na stavbû. Zabudování nedostateãnû
vyschlého dfieva je obvykle doprovázeno
jeho deformacemi, kroucením dfievûn˘ch prvkÛ, ap. V takov˘ch pfiípadech
mohou mít deformace dfievûné konstrukce velmi nepfiízniv˘ vliv i na povla
kovou krytinu.
Ing. Jaroslav Brychta, CSc.
Základní problém ãeského stavebnictví: neexistují pravidla
Nedostala va‰e firma zaplaceno za odvedenou práci? Má va‰e firma ve smlouvû znaãnû nev˘hodné nebo
ãasto dokonce nesmyslné podmínky? Není to tím, Ïe je malá. Stejn˘ problém mají i velké spoleãnosti.
DÛvod je tfieba hledat jinde – a sice v absenci norem, která by urãovala jasná pravidla.
V úter˘ 18. 5. 2005 se v dopoledních hodinách
uskuteãnilo jednání zástupcÛ sekce malého a stfiedního podnikání a sekce velk˘ch firem Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âR (dále jen SPS).
Hlavním bodem programu byly podmínky podnikání, respektive vztahÛ mal˘ch a stfiedních firem
k velk˘m firmám. „Tím naplÀuje nové vedení SPS
svÛj slib programového prohlá‰ení Svazu, které
chce rovné podmínky pro v‰echny firmy bez rozdílu, tedy i pro malé a stfiední,“ fiíká prezident SPS
Ing. Václav Matyá‰.
Kde je problém
Problém totiÏ není ve vztahu mal˘ch a stfiedních
firem k tûm velk˘m, ale v nedefinovanosti vztahÛ
na trhu!
Zásadním problémem je absence jak˘chkoliv norem, které by urãovaly alespoÀ základní pravidla.
Problémy tak zaãínají jiÏ u investorÛ, jejichÏ poÏadavky jsou ãím dál nároãnûj‰í a ãasto aÏ nesmyslné, napfiíklad pokud jde o délku záruk nebo v˘‰i
pokut. Tyto neadekvátní, znaãnû nev˘hodné podmínky pak pfiechází z generálního dodavatele dále na subdodavatele.
Dal‰ím, a je‰tû palãivûj‰ím problémem je potom
tok penûz, pfiesnûji neplacení. I ten se totiÏ pfiená‰í od investora pfies generálního dodavatele na
subdodavatele. A i tento problém vypl˘vá pfiedev‰ím z absence norem, která by pro placení urãovala pravidla.
SPS proto usiluje o prosazení norem, které by
vztahy na trhu definovaly. Ideální stav by byl, aby
se dané problémy promítly do norem zákonn˘ch.
¤e‰ením by v‰ak byla i norma obecnû uznávaná,
tak je tomu napfiíklad v sousedním Nûmecku. Zde
existuje norma s oznaãením VOB, která sice nemá
zákonn˘ charakter, ale je obecnû uznávaná, a to
jak u soukromého sektoru, tak pfiedev‰ím u sektoru vefiejného.
A právû pro vefiejné zakázky by mûl b˘t stanovena pravidla normou v první fiadû. A to od prÛbûhu samotného v˘bûrového fiízení aÏ po podmínky
placení. „Tím nejvût‰ím dluÏníkem je totiÏ stát,“
upozorÀuje Ing. Bofiivoj Kaãena ze spoleãnosti
SSÎ a.s., kter˘ je zároveÀ viceprezidentem SPS.
„Napfiíklad pohledávky na‰í spoleãnosti vÛãi státu ãinily v loÀském roce 6,3 miliardy korun.
Zaplaceny byly aÏ v posledních dnech roku. Se
stejn˘m zpoÏdûním tedy dostali zaplaceno i v‰ichni na‰i partnefii. A tato situace trvá jiÏ 6 let.“
Neménû váÏn˘m problémem je potom takfika nekontrolované pÛsobení cizích firem na ãeském
stavebním trhu. âasto se tak objevují napfiíklad
v˘robky, jeÏ v âeské republice nejsou vÛbec certifikovány. Dal‰í aktivitou, na niÏ se proto SPS zamûfiuje, je ochrana ãeského stavebního trhu.
První kroky k nápravû
SPS jiÏ k narovnání vztahÛ na trhu podniklo první kroky. „Pfiipravili jsme V‰eobecné obchodní
podmínky nad nimiÏ pfievzalo gesci Ministerstvo
prÛmyslu a obchodu,“ fiíká prezident SPS Ing.
Václav Matyá‰. „Také jsme pfiijali Etick˘ kodex
Svazu. A shodli jsme se na tom, Ïe by to mûli b˘t
pfiedev‰ím ãlenové SPS, ktefií by jak V‰eobecné
obchodní podmínky, tak Etick˘ kodex Svazu mûli
dodrÏovat a jít tak pfiíkladem,“ dodává.
Kdo se jednání zúãastnil
Ing. Václav Matyበ– SPS
Ing. Miroslav Ma‰ek, CSs. – SPS
Ing. Pavel ·evãík – Bytostav Poruba a.s.
Ing. Pavel Bûlohlávek, CSc. – SPS
Martin Navláãil – Stavební firma
Navláãil spol. s r.o.
Karel ·klíba – Maratonstav Úpice
Ing. Bofiivoj Mináfi – STOMIX s.r.o.
Ing. Milan Fronûk – Westav spol. s r.o.
Ing. Jan Urbi‰ – Slezské stavby Opava, s.r.o.
Ing. Zdenûk Bulíãek – SOSTAF s.r.o.
Bohumil Sta‰ek – MANE – stavební s.r.o.
Ing. Josef Malina – GEOINDUSTRIE s.r.o.
Miloslav Tlust˘ – MAO Kladno
Ing. Bofiivoj Kaãena – SSÎ a.s.
Ing. Zdenûk Burda (v.z.) – IPS Skanska a.s.
Ing. Jifií Bûlohlav – Metrostav Praha a.s.
Ing. Franti‰ek Vaculík (v.z. p. Vomela) –
PSJ holding
Ing. Václav Danûk – TCHAS spol. s r.o.
Ing. Petr Kucháfi – SUBTERRA a.s.
Ing. Rudolf Bor˘sek – LIAS Vintífiov, LSM k.s.
Ing. arch. Zdenûk Klos – NOSTA spol. s r.o.
Ing. Jifií Havlík – Pozimos a.s.
9 PSM stavební infozpravodaj 2005
Talífiová ‰roubovací hmoÏdinka ejotherm® STR U
Vliv rozdílné tepelnû technické vlastnosti talífiku hmoÏdinky vÛãi izolantu mÛÏe
vést k pozdûj‰ímu vykreslování hmoÏdinek na povrchu fasády zateplovacího
systému (obrázek 1). Talífiová hmoÏdinka ejotherm® STR U (obrázek 2) spolu se
speciálnû vyvinutou technologií montáÏe tento problém dokáÏe eliminovat.
Princip montáÏe univerzálních ‰roubovacích hmoÏdinek ejotherm® STR U navíc
dovoluje hmoÏdinku ukotvit rychleji neÏ
je to u bûÏn˘ch ‰roubovacích hmoÏdinek obvyklé. Velk˘m pfiínosem je zejména pouze 25 mm dlouhá kotevní ãást,
kterou mÛÏeme kotvit do pln˘ch i dutinov˘ch stavebních materiálÛ.
Princip:
Talífiek hmoÏdinky je zapu‰tûn v tepelné
izolaci. K zapu‰tûní hmoÏdinky dochází
bûhem montáÏe pomocí speciálního montáÏního nástroje STR tool (obrázek 3),
kdy je izolant po obvodu talífie hmoÏdinky nafiíznut a následnû hmoÏdinkou
stlaãen o cca 20 mm. Zahloubená hmoÏdinka vytvofií v izolantu válcov˘ otvor,
do nûhoÏ je následnû zamáãknuta zátka
ze stejného materiálu jako je izolant.
Zátky jsou dodávány s hmoÏdinkami
ejotherm® STR U, a to z polystyrenu nebo
minerální vaty (obrázek 4).
Po montáÏi hmoÏdinky je dosaÏeno rovné plochy izolantu, kde není nutné stûr-
1 Vykreslení hmoÏdinek na zateplené fasádû
3 MontáÏní nástroj STR tool
2 HmoÏdinka ejotherm® STR U
4 Zátky PS a MW
5 Nasazení zátky
kovat zahloubení zpÛsobená hmoÏdinkami v izolantu. Tepelnû technické vlastnosti materiálu pod povrchem vnûj‰í
vrstvy zateplovacího systému jsou na celé plo‰e stejné a ani po dlouhé dobû nedojde k vykreslení talífikÛ hmoÏdinek na
fasádû.
HmoÏdinka ejotherm® STR U má evropské technické osvûdãení ETA pro upevnûní vnûj‰ích kontaktních zateplovacích
systémÛ s vrstvou omítky do betonu
a zdiva.
10 PSM stavební infozpravodaj 2005
Energetická sanácia bytov˘ch domov
âlánok je zameran˘ na tepelnú ochranu bytov˘ch domov, návratnosÈ sanaãnej investície,
energetick˘ audit zateplenej budovy a zníÏenie spotreby tepla pri meranom odbere energie
Úvod
Tepelná ochrana bytov˘ch domov
Bytov˘ fond má tretinov˘ podiel na celkovej
spotrebe energie v slovenskej ekonomike.
Vysokú energetická nároãnosÈ prevádzky bytov˘ch domov moÏno zníÏiÈ tepelnou ochranou
obvodového plá‰Èa. Z bytového fondu postaveného na Slovensku v hromadnej forme
v˘stavby treba zateplením revitalizovaÈ skoro
600 000 bytov v panelov˘ch domoch, ktoré
majú nevyhovujúce tepelnotechnické vlastnosti v dôsledku technológií pouÏit˘ch pri v˘stavbe. Spotrebu tepla na vykurovanie zvy‰uje
zanedbaná údrÏba, absencia ekonomick˘ch
stimulov k hospodárnemu pouÏívaniu energie
a nemeran˘ odber tepla. Roãná spotreba tepelnej energie na vykurovanie merného bytu
(65 m2, 200 m3) je 12,5 aÏ 13,7 MWh (45 aÏ
49,5 GJ). Spotreba tepla prevy‰uje energetick˘
limit 9,3 MWh/rok na byt (33,475 GJ/rok.byt,
pri normatíve 0,515 GJ/m2), stanoven˘ STN
73 05 40 pre dodatoãne zatepºované bytové
domy postavené do roku 1983. Pre zateplenie
bytov˘ch domov vybudovan˘ch po roku 1983
norma urãuje limit roãnej spotreby energie 7,3
MWh/byt, pri podmienke zabezpeãenia tepelného odporu obvodového plá‰Èa R≥2 m2.KW-1
a stre‰ného plá‰Èa R ≥3 m2.KW-1. Zmena STN
73 05 40, v zhode s normou EU, sprísÀuje
kritéria pre projektovanie a tepelnú ochranu
nov˘ch budov a normuje spotrebu energie na
6,1 MWh/byt.rok, so zníÏením príkonu na 85
kWh/m2.
Renovácia a zateplenie bytov˘ch domov je prostriedkom energetickej sanácie bytového fondu. ·tátna podpora programu obnovy a zatepºovania bytov˘ch domov je podmienená
dosiahnutím energetick˘ch úspor. Maximálny
energetick˘ efekt obnovy existujúcich budov
sa dosiahne súbeÏn˘m zateplením plá‰Èa, in‰taláciou meracej a regulaãnej techniky a ekonomizáciou nájomného. Zateplenie zniÏuje
potrebu energie na vykurovanie bytov˘ch domov a meran˘ odber tepla zhospodárÀuje prevádzkovú spotrebu energie v bytoch. Zmena
systému normatívneho v˘poãtu poplatkov za
vykurovanie viazan˘ch na v˘meru bytu a jeho
nahradenie ekonomick˘m ocenením meraného odberu energie stimuluje obyvateºov k ‰etreniu teplom. Kritériom ekonomickej efektívnosti zateplenia bytov˘ch domov je miera
kompenzácie prírastkov ceny energie úsporou
spotreby tepla pri meranom odbere energie
a doba návratnosti investície do zateplenia zníÏením prevádzkov˘ch nákladov sanovaného
objektu.
Z dôvodu potreby energetickej sanácie bytového fondu je zatepºovanie najintenzívnej‰ím
a ‰tátom podporovan˘m programom obnovy
bytov˘ch domov. Zateplenie budov je rentabiln˘ spôsob zv˘‰enia tepelného odporu obvodového plá‰Èa, ktor˘ je najväã‰ou obalovou plochou objektu pre únik tepla a tepelné straty.
Dodatoãná tepelná izolácia najmä panelov˘ch
bytov˘ch domov je záujmom vlastníkov bytov
i ‰tátnej politiky rozvoja bytového fondu.
Väã‰ina materiálov zabudovan˘ch v kon‰trukciach obvodového plá‰Èa nemala v minulosti
dostatoãn˘ tepeln˘ odpor a aj dnes, kedy sa
poÏiadavky noriem na tepeln˘ odpor obalov˘ch kon‰trukcií zvy‰ujú, je nutné s aplikáciou
zatepºovacích systémov poãítaÈ i v novostavbách.
Dôvody pre zateplenie bytov˘ch domov sú
technické a ekonomické. V dôsledku zateplenia
sa zníÏí energetická nároãnosÈ prevádzky domu a trvale poklesnú v˘daje na vykurovanie
bytov. ZníÏená spotreba energie na vykurovanie umoÏní in‰talovaÈ lacnej‰ie zdroje tepla
a zv˘‰enie tepelnej akumulácie skráti vykurovacie obdobie. Zateplenie zabráni kondenzácii
vodnej pary na vnútornom povrchu obvodov˘ch kon‰trukcií a t˘m odstráni príãinu vzniku
pliesni. Vy‰‰ia a rovnomernej‰ia teplota stien
zníÏi riziko porúch ich povrchov.
Zvy‰ovanie poÏiadaviek na úsporu energií zväã‰ením tepelného odporu obvodového plá‰Èa
budov, v˘robcovia silikátov˘ch stavebn˘ch
materiálov pochopili ako krok proti ich podnikateºsk˘m zámerom a nie ako celospoloãenskú
potrebu. Prezentované sú názory, ktoré spochybÀujú potrebu zv˘‰enia tepelného odporu
obvodov˘ch stien na hodnotu poÏadovanú
európskou normou. Argumenty vychádzajú
z platn˘ch národn˘ch noriem a súãasn˘ch cien
energií. Nehodnotí sa efekt uplatnenia euronoriem, dopad v˘voja cien energií, ani kontext
s rozvojom stredoeurópskeho regiónu, kde
nikto nestavá jednogeneraãné budovy. Také
hodnotenia, bez technickej a ekonomickej
argumentácie, sú zavádzajúce a nekorektné.
V súlade s trendami normotvorby v Európskej
únii, od roku 2001 nie je uÏ moÏné v nov˘ch
ãlensk˘ch ani v prístupov˘ch krajinách odvolávaÈ sa na nízke energetické poÏiadavky vlastn˘ch noriem.
Tepeln˘ odpor obalov˘ch kon‰trukcií R [m2K.W-1]
je hlavn˘m faktorom strát a úspor energie.
Tepelné straty závisia od veºkosti plôch obvodového plá‰Èa a od súãiniteºa prestupu tepla
k [W.m-2K-1]. Zväã‰ením odporu obalov˘ch
kon‰trukcií sa zníÏi únik tepla prestupom cez
plá‰È budovy. V platnej norme STN 73 0540-2/
1994 je poÏadovaná hodnota tepelného odporu pre vonkaj‰ie steny 2,0 m2KW-1 a doporuãovaná 2,9 m2KW-1. UÏ 10 rokov je známy odporúãan˘ tepeln˘ odpor, ktor˘ je vy‰‰í ako odpor
väã‰iny vyrában˘ch stavebn˘ch materiálov
a kon‰trukcií nesendviãového typu. KeìÏe kondenzácia vodnej pary zlep‰uje vedenie tepla
a zniÏuje tepeln˘ odpor kon‰trukcie, znamená
to, Ïe v˘robcami deklarovan˘ tepeln˘ odpor
homogénnych materiálov platí iba v období,
v ktorom nedochádza ku kondenzácii, teda mimo mesiacov vykurovania. Sendviãové kon‰trukcie typu Velox a drevostavby kondenzáciu
v zimnom období nevykazujú a hodnota tepelného odporu je pre ne po cel˘ rok kon‰tantná.
V zateplenom objekte netreba kompenzovaÈ
v˘kyvy vonkaj‰ích teplôt vo vykurovacom období dokurovaním a v lete ochladzovaním.
Akumulácia tepla v dôsledku zateplenia budovy sa prakticky prejavuje stabilitou vnútornej
teploty v lete i v zime, ão nám zaruãovali iba
kon‰trukcie z kameÀa a pln˘ch tehál. Dnes
pouÏívané tehelné bloky majú 1/10 akumulácie
steny z pln˘ch tehál porovnateºnej hrúbky.
Zvy‰ovanie tepelného odporu murovacích materiálov dierovaním a vytváraním mikropórov
má za následok zníÏenie akumulácie tepla homogénnych kon‰trukcií. Naproti tomu, sendviãové kon‰trukcie s masívnou nosnou vrstvou
z betónu zachovávajú vysokú akumuláciu tepla
pri variabilnej moÏnosti návrhu tepelného
odporu presne podºa poÏiadaviek investora.
Viacvrstvové kon‰trukcie skæbujú tradiãné
poÏiadavky na b˘vanie s modern˘m ‰t˘lom
uÏívania bytov a potrebou úspory tepelnej
energie. V˘hodn˘m materiálov˘m variantom
tepelnej ochrany nov˘ch i existujúcich bytov˘ch domov je stavebn˘ systém Velox s 12 cm
polystyrénom (R = 3,8 m2KW-1), ktor˘ sa pribliÏuje v˘‰ke tepelného odporu na navrhovanej
a medzi odborníky diskutovanej hranici R =
3,83 m2KW-1. Zmen‰ením tepeln˘ch strát sa
zníÏia náklady na vykurovanie, ktoré v závislosti od tepelného odporu obvodového plá‰Èa
v rozpätí od 0,33 do 2 m2KW-1 strmo klesajú aÏ
na polovicu, od 2 do 3,83 m2KW-1 mierne klesajú a pri zv˘‰ení odporu do 5 m2KW-1 klesajú
uÏ len nepatrne.
NávratnosÈ sanaãnej investície
Doba návratnosti investície do zateplenia
úsporou nákladov na vykurovanie je okolo 15
11 PSM stavební infozpravodaj 2005
rokov. Neexistuje peÀaÏn˘ ústav, ktor˘ by za
túto dobu zhodnotil vklad zúroãením takou
vysokou mierou, akú zaruãuje zateplenie bytového domu, a to s istotou ìal‰ích ziskov.
Ekonomickú efektívnosÈ tepelnej ochrany bytov˘ch domov potvrdzuje v˘poãet návratnosti investície do zateplenia troch domov postaven˘ch pred rokom 1983, s roãnou spotrebou
tepla na vykurovanie 12,5, 12,8, 13,7 MWh/
byt. Zateplenie domov s nákladmi 90 000 Sk/
byt (18 % z nákladov komplexnej opravy bytového domu, ktorá stojí 500 000 Sk/byt) musí
zníÏiÈ spotrebu tepelnej energie na normov˘
limit 9,3 MWh/byt.rok. Úsporu energie ohodnotíme úsporou prevádzkov˘ch nákladov pri
cene tepla 480 Sk/GJ, ktorá sa uÏ v˘razne nezmení.
V‰eobecne platn˘m poznatkom z ekonomického rozboru zateplenia bytov˘ch domov je, Ïe
zv˘‰enie tepelného odporu z 2,00 na 3,83
[m2KW-1] dodatoãn˘m zateplením obvodového
plá‰Èa je finanãne návratné v dobe, rentabilnej
pre investíciu do obnovy bytového domu.
Zv˘‰enie tepelného odporu, zhospodárnenie
bilancie tepeln˘ch strát, zníÏenie spotreby
energie a úsporu prevádzkov˘ch nákladov zateplením budovy treba v kaÏdom období posudzovaÈ s v˘hºadom do budúcnosti. KeìÏe
bytové aj rodinné domy sa stavajú na dlhú
dobu, treba myslieÈ na to, Ïe na dome moÏno
vymeniÈ v‰etko okrem stien. Práve preto treba
obvodov˘ plá‰È zatepliÈ. Tento fakt by mali akceptovaÈ nielen developerské firmy, ktoré prichádzajú so stále lacnej‰ími ponukami, dosiahnuteºn˘mi najmä niωou kvalitou zvisl˘ch
nosn˘ch kon‰trukcií nov˘ch domov, ale predov‰etk˘m vlastníci bytov v existujúcich domoch.
Energetick˘ audit budovy
Dosiahnut˘ energetick˘ efekt dodatoãného zateplenia plá‰Èa v˘poãtom preukáÏe energetick˘
audit budovy, ktor˘ sa vykoná v rámci expertízy pre energetickú certifikáciu zatepleného bytového domu. V˘sledky auditu sa zaznamenajú
do energetického preukazu budovy, ktor˘ obsahuje údaje o roãnej spotrebe energie a tepeln˘ch stratách prestupom a infiltráciou
Energetick˘ certifikát je energetick˘ pasport
budovy, ktor˘ vlastníka ãi investora informuje
o kvalite budovy z hºadiska jej energetickej nároãnosti, v porovnaní so stanoven˘mi hodnotami energetick˘ch limitov normy. Postup
energetického hodnotenia stavby je zhodn˘
pre audit existujúcich domov i projektovan˘ch
budov novej v˘stavby. PovinnosÈ hodnotiÈ
energetickú nároãnosÈ budov vypl˘va zo smernice EU SAVE/93/76 z roku 1993. Podºa zákona o hospodárení s energiami je od r. 2000
energeticky preukaz povinn˘m dokladom k Ïiadosti o stavebné povolenie a podkladom pre
získanie dotácie na v˘stavbu a obnovu. Pre
stávajúce budovy je energetick˘ certifikát závaÏn˘m dokumentom hodnotiacim kvalitu
stavby, pretoÏe mnoÏstvo energie potrebné
Bytov˘ dom
Súãasná spotreba tepla
ZníÏenie spotreby tepla o
Úspora tepelnej energie
Úspora nákladov na teplo
NávratnosÈ investície
[MWh/byt.rok]
[MWh/byt.rok]
[%]
[GJ/byt.rok]
[Sk/byt.rok]
[rokov]
na vykurovanie domu je nepochybne dôleÏit˘
komerãn˘ údaj o stavebnej nehnuteºnosti.
Energetick˘ preukaz umoÏÀuje hodnotiÈ budovu podºa tzv. energetického ‰títku, rovnako ako
in˘ v˘robok – spotrebiã energie.
Energetick˘ audit posudzuje projektovan˘ stav
budovy, a to z dôvodu, aby bola moÏnosÈ vydaÈ energetick˘ preukaz s rovnakym obsahom
a porovnateºn˘mi údajmi pre projekt novej stavby aj pre obnovu stojacej stavby. Energetick˘ certifikát vypracováva nezávislá in‰titúcia.
Vydávanie energetick˘ch preukazov pre v‰etk˘ch majiteºov budov (aj pre vlastníkov rodinn˘ch domov) financuje ‰tát. Záväzkom ‰tátu,
vypl˘vajúcim z podpisu dohody o Európskej
energetickej charte a z Protokolu o energetick˘ch úsporách a poÏiadavkách na trvale udrÏateºn˘ rozvoj, vedºa podpory úãinného fungovania trÏného mechanizmu, cien, internalizácie
extern˘ch nákladov a prínosov, je aj realizácia
programu podpory energetick˘ch úspor.
Meranie spotreby tepla
Úãinn˘m nástrojom ovplyvÀujúcim spotrebu
energií je uÏ dnes beÏné meranie elektriny, plynu, vody a tepla v bytoch. Rozuãtovanie nákladov vykurovania na objekty a uÏívateºov bytov
vychádza z pomerového merania a ukazovateºov spotreby tepla na 1 m2 zapoãítateºnej podlahovej plochy [GJ/m2.rok], resp. ukazovateºov
vzÈahovan˘ch k denostupÀom [MJ/m2.denostupeÀ.rok]. V praxi sa uplatÀujú dve metódy
merania (dvomi druhmi zariadení): meranie
tepla, meranie teploty.
Prv˘m spôsobom je meranie mnoÏstva tepla
odovzdávaného radiatormi do bytu, podºa ktorého sa po príslu‰n˘ch korekciách na dispozíciu bytu a veºkosÈ radiatorov stanovujú rozuãtovacie hodnoty pre jednotlivé byty v dome.
Pri druhej – denostupÀovej metóde, ktorá pochádza zo ·kandinávie, zariadenie kontinuálne
merá tepeln˘ stav bytu (tepelnú pohodu)
a z rozdielu vonkaj‰ej (napr 8°C) a vnútornej
(napr 20°C) teploty priebeÏne poãíta vykurovacie jednotky = denostupne = gradeny kaÏdého
bytu. Meracie zariadenie zaregistruje 12 denostupÀov. DenostupeÀ vyjadruje teplotnú nároãnosÈ vykurovania vo vzÈahu k vonkaj‰ej teplote. DenostupÀová metóda merania re‰pektuje
teplotné toky medzi bytmi a vyjadruje teplotn˘
komfort konkrétneho bytu. Platba závisí od
teploty v byte.
V zateplen˘ch objektoch sa zmen‰ením
tepelného príkonu do bytov a zníÏením teploty
vykurovacieho média (vody, pary) teplota radiatora zaãne blíÏiÈ teplote v byte. Meranie mnoÏ-
1
12,5
3,2
25,6
11,52
5530
16,3
2
12,8
3,5
27,0
12,6
6048
14,9
3
13,7
4,4
32,2
15,84
7603
11,8
stva tepla na radiatoroch, t.j. meranie spotreby
podºa prvej metódy tu uÏ stráca citlivosÈ
a prakticky ho nemoÏno pouÏiÈ.
Elektronické zariadenia meracej a regulaãnej
techniky (napr. centralizovan˘ merací systém
MV1) vyrábané pre druhu metódu merania, základ ktor˘ch tvoria bytové meracie jednotky
BMJ v bytoch, zbernicovo prepojené s centrálnou jednotkou umiestnenou v spoloãn˘ch priestoroch domu, umoÏÀujú ìal‰ie doplÀujúce
funkcie (meranie spotreby tepla, studenej vody, teplej uÏitkovej vody v bytoch) a vedú uÏívateºov k úsporám. K centrálnej jednotke moÏno pripojiÈ 961 BMJ. KaÏdá BMJ priebeÏne
poãas celého vykurovacieho obdobia poãíta
denostupne = gradeny. Nemerá sa teda transport energie na vykurovacom telese, ale teplotn˘ stav bytu. Poãet denostupÀov, charakterizujúci uÏívan˘ tepeln˘ komfort bytu, slúÏi
k rozdeleniu celkov˘ch nákladov na teplo namerané domov˘m meradlom pri päte domu.
Údaj pätneho meradla, vynásoben˘ sadzbou za
príslu‰nú energiu, sa rozdelí na základnú zloÏku a spotrebnú zloÏku v urãitom pomere, napr.
30 % a 70 %. VeºkosÈ platby kaÏdého bytu sa
preto skladá zo základnej zloÏky a spotrebnej
zloÏky platby. Základná zloÏka platby je odvodená z podlahovej plochy bytu a je nezávislá na
meraní. VeºkosÈ spotrebnej zloÏky je v priamom vzÈahu k nameran˘m hodnotám spotreby
energie v príslu‰n˘ch mesiacoch. Do spotreby
kaÏdého bytu sú rovnako rozpoãítané spotreby
spoloãn˘ch priestorov domu. Metodika platí
pre rozuãtovacie organizácie a majiteºov bytov˘ch domov.
Záver
Najv˘znamnej‰ím hospodárskym efektom obnovy a zateplenia bytov˘ch domov je zníÏenie
prevádzkovej spotreby energie a predæÏenie
Ïivotnosti budov. Makroekonomick˘ dopad t˘chto efektov na úsporu energie, zmen‰enie likvidaãného úbytku bytov a t˘m aj zv˘‰enie prírastku bytového fondu z novej v˘stavby, je rozhodujúcim rozvojov˘m aspektom obnovy budov,
ktor˘ zdôvodÀuje potrebu renovácie bytového
fondu a zateplenia bytov˘ch domov.
Literatúra
HROMNÍKOVÁ, M.: Obnova bytového fondu.
ISBN 80-227-2123-9. Bratislava: STU, 2004, 150 s.
Doc. Ing. Mária Hromníková, PhD.
Stavebná fakulta STU v Bratislave,
Radlinskeho 11, 81368 Bratislava
tel: 02/59274312,
e-mail: [email protected]
12 PSM stavební infozpravodaj 2005
Nanotechnologie a finální povrchy
V 80. letech minulého století do‰lo s v˘vojem techniky, kdy se zaãíná
bûÏnû pouÏívat elektronov˘ mikroskop, k „objevení funkce“ betonu.
Elektronov˘ mikroskop umoÏnil zvût‰ení, které do té doby technika neumoÏÀovala. Je prakticky moÏné sledovat molekuly a jejich prvky (napfi.
délka a hustota vedlej‰ích fietûzcÛ, celková geometrie molekuly apod.).
Nanotechnologie pfiinesla nov˘ pfiístup do vûdy o pfiísadách a pfiímûsích. Nyní je moÏné, aby chemikálie nebo polymery byly modifikovány
tak, Ïe kombinací vhodn˘ch funkãních skupin lze dosáhnout poÏadovaného chování látek. Polymery jsou pak vyrábûny ve variantách pro silnou ãi slabou absorpci na cementov˘ch ãásteãkách, pro fiízenou efektivitu dispergace a pro kontrolu prÛbûhu hydratace.
Díky v˘zkumu v oblasti „nano“ nám tato technologie umoÏÀuje fiídit
spotfiebu vody a kontrolu konzistence betonu a malt v ãase.
Chemické a fyzikální chování polymerÛ mÛÏeme díky nanotechnologii
fiídit napfi.:
zmûnou délky fietûzce polymeru
zmûnou délky boãních fietûzcÛ polymeru
zmûnou elektrického náboje
zmûnou hustoty boãních fietûzcÛ polymeru
mnoÏstvím voln˘ch funkãních skupin
Díky nanotechnologii v oblasti technologie betonu mÛÏeme dnes vyrábût betony, které:
udrÏují stálou konzistenci betonu v prÛbûhu i nûkolika hodin
zaji‰Èují moÏnost pouÏívání samozhutÀujícího betonu, kter˘ eliminuje
pfiípadnou nekvalitu, která se objevuje na stavbû v dÛsledku nedostateãnû vy‰koleného personálu resp. nedostateãného strojního vybavení
(vibraãní technika)
zaji‰Èují kvalitní finální vzhled konstrukce s tím, Ïe technické parametry
betonu poÏadované projektem jsou garantovány.
Pfiísady do betonu byly v minulosti klasicky vyrábûny na základû hrubého a nepfiesného seskupení atomÛ a jejich fietûzcÛ.
Nové pfiísady na bázi polykarboxylátÛ jsou tak speciálnû formulovan˘mi
molekulami, které jsou vyváÏenû nastaveny kombinací prvkÛ jako jsou
napfi.: elektrick˘ náboj, délka fietûzce hlavního polymeru, délka a hustota
boãních fietûzcÛ, nové funkãní monomery a celková geometrie molekuly pfiísady. Zmûnou urãit˘ch prvkÛ tak lze reagovat na poÏadavky zákazníka/trhu – napfi. na zmûnu druhu cementu, zmûnu doby pouÏitelnosti
betonu, zmûny klimatick˘ch podmínek atd.
Nanotechnologie v pfiípadû betonu vede smûrem k diferenciaci polymeru v závislosti na souhrnu poÏadavkÛ na ãerstv˘ a zatvrdl˘ beton – do
velké ‰kály speciálních produktÛ.
V pfiípadû lepidel – kde mnoÏství kombinací je odvozeno pouze od charakteru a struktury podkladu, naopak nanotechnologie umoÏnila eliminovat pÛvodní ‰kálu lepidel na jediné – „jedno lepidlo pro v‰echny typy
podkladÛ“.
Nyní je tfieba si pfiedstavit, Ïe mÛÏeme ovlivnit kaÏd˘ jednotliv˘ atom nebo molekulu v pfiísadû (úãelovû vyrábûn˘ polymer), a tak mûnit jeho
úãinky (reakci) na cement (mnoÏství vody, rychlost hydratace, kontrola
konzistence atd.).
Toto je základní idea v nanotechnologii betonu
Bezesporu je snem kaÏdého obkladaãe, aby mûl k lepení keramického
obkladu takovou maltu, která mÛÏe b˘t skuteãnû pouÏitelná na v‰echno.
Tedy obraznû fieãeno, aby kdyÏ cestuje na stavbu, mûl pouze jedno balení na v‰echno – vyrovnání podkladu, nalepení obkladu a dlaÏby, tenkovrstvé, tlustovrstvé lepidlo, aby mohl jedním produktem lepit na jak˘koli stavební podklad (dfievo, PVC, ocel, umakart, sklo.. .).
A právû nanotechnologie umoÏnila tento sen promûnit ve skuteãnost –
jedno na v‰echno. Firma PCI takov˘ produkt opravdu uvedla na trh
a v roce 2004 právû na ná‰. Jedná se o víceúãelové speciální flexibilní
lepidlo s obchodním názvem PCI Nanolight. Je to skuteãnû revoluãní
technologie a vlastnost, Ïe nalepit s tímto lepidlem mÛÏete na jak˘koliv
podklad, opravdu i na ocel a sklo, je na rozdíl od bûÏn˘ch lepidel na obklady a dlaÏby opravdu garantovanou skuteãností.
Princip této technologie ukazuje obrázek:
Díky speciálnímu plnivu a pojivu znázornûn˘mi svûtl˘mi kuliãkami, dochází ke zvût‰ení kontaktní plochy mezi keramick˘m obkladem, lepidlem
a podkladem. Tyto bûhem vytvrzování vzniklé nanostruktury jsou mnohonásobnû men‰í neÏ lidsk˘ vlas. Díky nim získává lepidlo své v˘teãné
vlastnosti, zejména extrémní pfiilnavost ke v‰em podkladÛm:
stávající keramick˘ obklad a dlaÏby
cementové, anhydritové a sádrové podklady
betony
sklo
kovy
mozaiky
PVC
dfieva i dfievotfiísky
KdyÏ se porovná plocha nalepení (viz pfiede‰l˘ obrázek) bûÏného cementového lepidla, pokr˘vá plochu ve styku cement a ostatní inertní
plniva cca 30 %. Plnivo nanotechnologie pokr˘vá plochu ve styku cca
80 %. To je obrovská záruka pfiilnutí keramického obkladu k podkladu.
Lepidlo má velmi nízkou nasákavost, takÏe v souãasnosti do bazénu doporuãujeme v systému PCI právû toto lepidlo.
Dal‰ími vlastnostmi PCI Nanolight jsou:
vysoká vydatnost a nízká spotfieba a hmotnost
je urãeno pro lepení a vyrovnání podkladu
pro tenkovrstvé a pro stfiednûvrstvé loÏe
má rychlé vytvrzování (po 5-ti hod. lze spárovat) a prodlouÏenou dobu
lepivosti
snadná zpracovatelnost, krémovitá konzistence
PCI Nanolight má velmi nízkou mûrnou hmotnost. BûÏná flexibilní lepidla mají mûrnou hmotnost cca 1,3 – 1,7 kg/dm3. PCI Nanolight má
mûrnou hmotnost 0,9 kg/dm3. Tím je dána jeho vysoká vydatnost.
Vydatnost je zhruba o 30 % vy‰‰í neÏ u bûÏného lepidla.
Tedy balení je 15 kg, ale jeho objem je stejn˘ jako u bûÏného lepidla
s váhou balení 25 kg.
PCI Nanolight splÀuje kritéria EN 12004 v kvalitativní tfiídû C2FTE.
13 PSM stavební infozpravodaj 2005
u cementového spárovacího tmelu. PCI-Durafug NT má chemickou
odolnost, která je podstatnû vy‰‰í neÏ u epoxidu a je deklarovaná odolnost proti kyselinám a zásadám (viz tabulka). Dal‰í v˘znamnou vlastností je odolnost pfii ãi‰tûní vysokotlak˘m vodním paprskem – do 150°C
pfii 100 bar.
Odolnost vÛãi chemikáliím
C2 – zv˘‰ená
pfiídrÏnost
k podkladu
F – rychlé vytvrzování
T – vysoká stabilita (nesjíÏdí)
E – prodlouÏená doba lepivosti
PCI Nanolight je doporuãeno a schváleno pro pouÏití v bazénech.
VyuÏívá v˘hody nanotechnologie a díky tomu dosahuje v˘jimeãn˘ch parametrÛ. Práce s lepidlem PCI-Nanolight je oproti star‰í generaci lepidel
mnohem jednodu‰‰í, pfiesnûj‰í a pro zpracovatele i pfiíjemnûj‰í.
PCI Nanolight je lepidlo v˘borné pro ãasovû nároãné práce – lze bezpeãnû
spárovat po nalepení po cca 5 hod. Po jednom dni je pak plnû zatíÏitelné.
V duchu filozofie – nabídnout trhu a hlavnû zpracovateli takov˘ materiál,
kter˘ usnadní aplikaci a zároveÀ usnadnûním neztratí nic ze sv˘ch uÏitn˘ch vlastností a kvalit, vyvinulo PCI spárovací maltu na bázi cementu
PCI Durafug NT. Opût jsme ve svûtû nanotechnologií. PÛvodní doslova
jedinou moÏností, jak bezproblémovû zaspárovat keramick˘ obklad bazénové vany, byl produkt na bázi epoxidu s ohledem na chemickou odolnost a odolnost stálého zatíÏení vodou. Zpracování takové hmoty pfiiná‰í vysoké nároky na technologickou kázeÀ zpracovatele. Epoxidové
spárovací malty byly jedinou moÏností, aby spáry nebyly Ïivnou pÛdou
pro mikroorganizmy. Nanotechnologie opût pfiinesla revoluãní zmûnu –
utûsÀuje póry cementového tmelu tak, Ïe se tmel stane prakticky nenasákav˘m, nevytváfií Ïivnou pÛdu pro mikroorganizmy. A aplikace? Jako
Organické kyseliny
kyselina mravenãí
kyselina octová
kyselina mléãná
kyselina ‰Èavelová
kyselina vinná
kyselina citrónová
Louhy (zásady)
amoniak
hydroxid amonn˘ (roztok)
chlorové bûlidlo
hydroxid draseln˘
louh sodn˘
Oleje
silikonov˘ olej
motorov˘ olej
hydraulick˘ olej
parafinov˘ olej
topn˘ olej
jedl˘ olej
terpentinov˘ olej
(+)
(+)
+
+
(+)
+
+
+
+
+
Rozpou‰tûdla
aceton
butanol
ethanol (alkohol)
isopropanol
petrolether
formaldehyd
xylol
Ostatní
benzín
glycerín
testovací roztok
peroxid vodíku
syrovátka
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
(+)
+
+
+
+
+
+
+
Vysvûtlivky: + = odoln˘, (+) = podmíneãnû odoln˘, - = není odoln˘
Tak to je svût nanotechnologie. Vítejte v nûm, uÏijte si jistoty v oblasti lepení obkladÛ a dlaÏeb, které Vám pfiiná‰í.
14 PSM stavební infozpravodaj 2005
ROTO solární program
Solární energie patfií mezi nevyãerpatelné. Negativní dopady na Ïivotní prostfiedí jsou pfii jejím získávání
minimální. MnoÏství vyuÏitelné energie v‰ak závisí na klimatick˘ch podmínkách jednotliv˘ch ãástí zemského
povrchu. Dobré vyuÏití se nachází v oblastech s dlouh˘m svitem a v oblastech s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou.
Tento systém má zatím v podmínkách âR omezené vyuÏití. Vy‰‰í
pofiizovací náklady a absence v˘raznûj‰í podpory ze strany státu
se odráÏejí v del‰í dobû návratnosti investovan˘ch prostfiedkÛ.
Oba systémy byly navrÏeny v souladu s designem a rozmûry
stfie‰ních oken ROTO a jsou dodávány vãetnû ve‰kerého pfiíslu‰enství s plnou kompatibilitou se stfie‰ními okny ROTO.
Také zpÛsob montáÏe kolektorÛ odpovídá zpÛsobu montáÏe
stfie‰ních oken. Cel˘ solární systém se montuje do stfie‰ní
konstrukce, ãímÏ vzniká úspora stfie‰ní krytiny, systém je lépe chránûn proti klimatick˘m vlivÛm a tím se zvy‰uje i jeho
úãinnost. Rozmûry kolektorÛ vycházejí z rozmûru okna 9/14
(94 x 140 cm) a 11/14 (118 x 140 cm). Okna se tak dají libovolnû kombinovat s kolektory do sestav, které na stfiechách
vytváfiejí zajímavé architektonické celky. Pfiitom nezáleÏí na
tom, zda jsou v sestavû solární kolektory nebo fotovoltaické
ãlánky. V sestavách nad sebou rozhoduje ‰ífika i v˘‰ka kolektorÛ, ale v sestavách vedle sebe je rozhodující pouze jejich
v˘‰ka, takÏe do ní lze zafiadit i okna uωí 7/14 (74 x 140 cm).
ROTO solární kolektory
V âeské republice je vyuÏití sluneãní energie pomûrnû dobré,
i kdyÏ v prÛbûhu roku kolísá. Roãnû dopadá kolmo na 1 m2
plochy 800 – 1 250 kWh solární energie. Od dubna do fiíjna
75 % a od fiíjna do dubna 25 % energie. Celková doba sluneãního svitu se pohybuje v rozmezí 1 400 – 1 800 h/rok (horské oblasti 1 600 h/rok, oblast jiÏní Moravy 2 000 h/rok).
Jaké jsou optimální podmínky pro pouÏití sluneãních kolektorÛ na stfie‰e? Mezi základní patfií:
– vhodná lokalita (optimální prÛmûr délky sluneãního svitu,
klimatické podmínky)
– orientace budovy (pro maximální vyuÏití je nutná orientace
stfiechy na jih. KaÏd˘ odklon sniÏuje procento vyuÏití a vynucuje si úpravu systému).
– sklon stfiechy (pro celoroãní provoz je nutn˘ sklon min. 40°
vÛãi vodorovné rovinû)
Dal‰ími okolnostmi, které rozhodují o optimálním vyuÏití solárního systému jsou:
– technické fie‰ení a odborné zpracování systému (délka rozvodÛ, tepelná izolace a ochrana kolektoru proti vûtru)
– úroveÀ tepelné izolace celého objektu
– kvalita pravidelné údrÏby.
Pfii rozhodování je také nutné si uvûdomit, Ïe solární systém
musíme kombinovat s klasick˘m zdrojem energie (kotel na
plyn, tuhá paliva, olej apod.). DÛvodem je pokrytí v˘padku
solárního systému v dobû, kdy jeho úãinnost v˘raznû klesá
nebo ho nelze vyuÏít vÛbec (zima, zataÏeno).
Nûmecká spoleãnost Roto-Frank AG se zab˘vá solární technikou uÏ fiadu let. V‰echny systémy jsou konstruovány na základû vlastního v˘voje a v˘zkumu a pfii jejich kompletaci jsou
pouÏívány v˘robky ‰piãkov˘ch svûtov˘ch producentÛ. V souãasné dobû ROTO nabízí solární program, kter˘ zahrnuje dva
systémy pro vyuÏití sluneãní energie.
Solární kolektory (RSK) – sluneãní energie ohfiívá vodu, která
se pouÏívá pro mytí, praní nebo vytápûní domu.
Fotovoltaické ãlánky (PV modull) – sluneãní energie se mûní na
energii elektrickou.
Systém ROTO solárních kolektorÛ se obecnû skládá z:
solární kolektor (1)
• Mûdûn˘ absorbér se speciální absorpãní vrstvou
„Sunsect“
• Oplechování
• Speciální bezpeãnostní sklo
• Dfievûn˘ rám s tepelnou izolací s pfiemontovan˘mi
montáÏními úhelníky
integrovaná regulaãní stanice DENTASOL CD (2)
• fiídící jednotka
• ãerpadlo (volba dopravní v˘‰ky 6,7 a 9m)
• odvzdu‰Àovací ventil
• pojistn˘ ventil s odboãkou do expanzní nádoby
• regulaãní ventil
• teplonosné medium (nutnost pouÏití nemrznoucí
smûsi – je souãástí dodávky)
• kontrolní manometry (teplota studené vûtve, teplota
teplé vûtve, tlak v okruhu)
• teplotní ãidla (kolektor a zásobník)
1
4
2
3
15 PSM stavební infozpravodaj 2005
– expanzní nádoba (obsah 25 l a 5 0l) (3)
– kombinovan˘ solární zásobník o objemech 200, 300, 400
nebo 500 l pro ohfiev teplé vody a o objemech 750/180
nebo 1000/200 l pro vytápûní objektÛ s integrovan˘m
zásobníkem na ohfiev teplé vody (4)
– plnicí ventil
– spojovací potrubí s tepelnou izolací
– smû‰ovací ventil pro regulaci teploty vody ve spotfiební vûtvi
– odboãka ke spotfiebiãÛm
– pfii pouÏití kolektorÛ k vytápûní objektÛ se pfiifiazuje vûtev,
které zaji‰Èuje spojení s otopn˘m systémem (podlahové
topení, radiátory)
NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem vyuÏití solárního kolektoru v âR je
ohfiev vody pouÏívané k mytí nebo jako alternativní pfiívod
teplé vody do automatické praãky.
Princip tohoto systému spoãívá v tom, Ïe v solárním kolektoru
se ohfiívá teplonosné medium (nemrznoucí smûs). Medium protéká regulaãní stanicí, která fiídí prÛtok a teplotu. Do regulaãní stanice vedou teplotní ãidla z kolektoru i ze zásobníku.
V pfiípadû, Ïe klesne teplota v zásobníku o 5°C pod nastavenou
hodnotu, ãerpadlo spustí obûh ohfiáté kapaliny, aÏ se teplota v zásobníku dostane na poÏadovanou hodnotu. Teplota v zásobníku je nastavena na 60°C s teplotním spádem na 45°/50°C.
Teplota media v systému se pohybuje okolo 120 –150°C.
Systém je chránûn proti pfiehfiátí a to tím, Ïe ãerpadlo spustí
obûh i v pfiípadû, Ïe teplota v kolektoru stoupne za mezní
hodnoty. Po regulaci teplot se vypne. Tato okolnost je dÛleÏitá hlavnû v dobû, kde není systém vyuÏíván, napfiíklad v dobû dovolen˘ch.
V soustavû jsou i dal‰í prvky zabezpeãující ochranu systému
proti pfietlaku, protoÏe zanedbání bezpeãnosti, vzhledem
k tomu, Ïe v soustavû proudí medium o vysoké teplotû a vysokém tlaku, by mohlo vést k havárii.
Pfiíklad stanovení prvkÛ solární soustavy:
Úãel: ohfiev teplé vody
Poãet osob: p = 4 plánovan˘ odbûr vody 30–50 l/osoba
(optimum)
maximální celková spotfieba 200 l/den
Teplota teplé vody: ttv = 45°C
Teplota studené vody: tsv = 10°C
Maximální teplota v zásobníku: tzás = 60°C
Podíl pokrytí roãní spotfieby: 60 %
Objem zásobníku:
2 . Vsp . p . (ttv – tsv)
Vzás. = ---------------------------------------tzás – tsv
2 . 50 . 4 . (45 – 10)
Vzás. = -------------------------------------------60 – 10
Vzás. = 280 l
Plocha kolektoru:
Rozmezí pro stanovení plochy Skol kolektoru na jednu osobu
vychází z lokality.
Konstanta je urãena od 1 do 1,5 m2/osoba
Skol = p . 1,5 = 4 . 1,25 = 5 m2
Podle volby sortimentu bude skladba systému:
Solární zásobník ROTO objem 300 l
+
Solární kolektor ROTO typ RSK 9/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 ks
nebo
Solární kolektor ROTO typ RSK 11/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 ks
nebo
Solární kolektor ROTO typ RSK 18/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 ks
Tabulka technick˘ch parametrÛ solárních kolektorÛ
16 PSM stavební infozpravodaj 2005
Samozfiejmû spolu s ostatními komponenty. DÛleÏité je urãení parametrÛ základních komponentÛ, coÏ je zásobník a kolektor.
Ohfiev teplé uÏitkové vody pomocí solárních systémÛ je nejãastûj‰í forma vyuÏití solárních kolektorÛ. Kolektory lze pouÏívat za pfiíhodn˘ch podmínek i v zimním období. Hlavní v˘hodou je, Ïe teplou uÏitkovou vodu potfiebujeme cel˘ rok
a 60 % pokrytí nákladÛ na její pofiízení dává celkem dobrou
‰anci pro návrat investice.
Dal‰í z pomûrnû ãast˘ch zpÛsobÛ vyuÏití solárních systémÛ je
ohfiívání vody pro bazény. Ohfiev bazénÛ probíhá ve vût‰inû
pfiípadÛ v letním období, ve kterém je úãinnost kolektorÛ nejvût‰í. TakÏe pokrytí nákladÛ mÛÏe b˘t u vnitfiních bazénÛ aÏ
50 %, u venkovních mÛÏe b˘t i vy‰‰í.
Ménû bûÏné je vyuÏívání sluneãní energie pro vytápûní celého
domu. K nejvy‰‰ímu vyuÏití solárního systému dochází v chladném období (jaro, podzim, zima), kdy je jeho v˘kon omezen
délkou denního osvitu, coÏ je rozdíl oproti celoroãnímu ohfievu vody. Pro takovou formu je velmi dÛleÏit˘ v˘bûr lokality,
která musí poskytovat podmínky pro celodenní pfiístup sluneãního svûtla. âasto se pfiitom zapomíná na nízké postavení
slunce v zimním období a dlouhé stíny okolo stojících stromÛ. V na‰em klimatickém pásmu jsou pro tento úãel vhodné
pouze jiÏní nebo v˘‰e poloÏené ãásti na‰í republiky.
Nesporn˘m pfiínosem tûchto systémÛ je nemalé sníÏení spotfieby ostatních energií v urãitém období roku a to i pfiesto, Ïe
musíme solární energii kombinovat s nûkter˘m z klasick˘ch
zdrojÛ energie. I to v‰ak pfiispívá ke sníÏení celkové ekologické zátûÏe, která je dÛsledkem získávání energií z jin˘ch, ze
jména neobnoviteln˘ch zdrojÛ.
ROTO stavební elementy s.r.o.
Stra‰nická 382/43, 102 00 Praha 10-Hostivafi
tel. +420 272 651 428, fax +420 271 750 187
[email protected], www.rotocz.cz, www.roto-frank.de
P¤INÁ·ÍME POKROK NA ST¤ECHU
Prezentace dokonãení stavební ãásti projektu v˘stavby IATCC –
Národního integrovaného stfiediska
fiízení letového provozu v Jenãi u Prahy
22. ãervna 2005 se uskuteãní prezentace dokonãení stavební ãásti projektu
v˘stavby IATCC v Jenãi u Prahy.
Na poãátku kvûtna byla kolaudací dokonãena stavební ãást projektu v˘stavby IATCC. Investorem tohoto ambiciózního projektu je státní podnik ¤ízení
letového provozu. Generálním dodavatelem stavebních prací byla spoleãnost
HOCHTIEF VSB, divize 8.
Projekt stfiediska fiízení letového provozu je mimofiádn˘ a unikátní nejen v ãeském, ale i celoevropském mûfiítku. Jsou
v nûm umístûny nejmodernûj‰í, maximálnû zabezpeãené technologie. Po jejich
nároãném zku‰ebním provozu a ovûfiení
navigaãního systému má b˘t cel˘ komplex uveden do plného provozu na poãátku roku 2007. Stfiedisko bude poskytovat letové provozní sluÏby ve vzdu‰ném
prostoru âR a na ruzyÀském leti‰ti.
Spoleãnost HOCHTIEF VSB, prostfiednictvím své divize 8, práce na této v˘jimeãné stavbû zahájila v ãervnu 2003 a dokonãila je v dubnu 2005.
Na zastavûné plo‰e 8 860 m2 byl vybudován areál, kter˘ se skládá z nûkolika
základních celkÛ. Vedle pracovi‰tû fiízení letového provozu je v nûm mimo jiné
také technické a administrativní zázemí
státního podniku ¤ízení letového provozu
a parkovi‰tû. Obestavûn˘ prostor pfiedstavuje témûfi 130 tisíc m3.
Architektonick˘m zámûrem bylo vytvofiit
nadãasov˘ reprezentativní komplex budov, kter˘ bude vybaven nejmodernûj‰ími fiídícími technologiemi a souãasnû
zamûstnancÛm poskytne kvalitní a pfiíjemné pracovní prostfiedí.
Vybudovan˘ areál se stane nov˘m síd
lem podniku.
Firma SOLAR-TECHNIK s. r. o. se sídlem ve
Fry‰táku u Zlína je v˘robcem stínící techniky jiÏ
od roku 1991. Sortiment tvofií horizontální interiérové Ïaluzie pro plastová, dfievûná i kovová
okna s lepen˘mi skly vã. znaãkového typu
Isodesign (také v atypickém provedení) a speciální provedení pro stfie‰ní okna, vertikální Ïaluzie pro nejrÛznûj‰í poÏadavky zastínûní a dotváfiení interiérÛ, klasické látkové roletky s pruÏinov˘m i fietízkov˘m ovládáním vãetnû rolet
zatemÀovacích a izolaãních na stfie‰ní okna, z rolovacích systémÛ v‰echny typy pfiedokenních
rolet, vrata i mfiíÏe.
Od r. 2005 jsou vyrábûna také sekãní garáÏová
vrata. Sortiment v˘robkÛ na okna doplÀují sítû
proti hmyzu na okna i dvefie, a to jak s rámem,
tak i rolovací vhodné rovnûÏ pro stfie‰ní okna.
·est druhÛ v˘suvn˘ch ramenov˘ch mark˘z vãetnû kazetov˘ch pro rozmûry od 2 do 14 m ‰ífiky
s hloubkou vysunutí aÏ 5,1m. V‰echny v˘robky
jsou nabízeny v ‰iroké ‰kále barev a variant
s ruãním nebo elektrick˘m ovládáním se zárukami provûfien˘mi dlouholet˘mi v˘robními zku‰enostmi.
Mezi dal‰í aktivity firmy patfií prodej hliníkov˘ch
profilÛ standardních i nestandardních tvarÛ pro
prÛmysl i stavebnictví.
Nejen pro vlastní potfiebu, ale i také pro dal‰í zákazníky, provozuje prá‰kovou lakovnu se ‰piãkovou technologií elektrostatického naná‰ení
prá‰kÛ.
Jako nezbytnou sluÏbu zákazníkÛm poskytuje
SOLAR-TECHNIK servis sv˘ch v˘robkÛ po celém
území âR, jednak prostfiednictví sv˘ch poboãek
Vedle stínící techniky vyrábí firma jiÏ více neÏ v Praze, âesk˘ch Budûjovicích a v Brnû, ale také
10 let lamelové plastové shrnovací dvefie ve 30 prostfiednictvím mnoha smluvních montáÏních
dezénech lamel s mnoha variantami prosklení firem.
Vlastní rozvoz v˘robkÛ po vybran˘ch trasách
a ovládacích prvkÛ.
a vyuÏití nejvhodnûj‰ích alternativních pfieprav
zaji‰Èuje rychlé a ekonomické dodávky v˘robkÛ
firmy v‰em zájemcÛm.
Hlavním krédem vztahÛ k zákazníkÛm SOLARTECHNIKU jsou:
vysoká kvalita – pfiijatelná cena – krátké termíny
dodání a kompletní servis.
www.solartechnik.cz
SOLAR-TECHNIK s.r.o., Hole‰ovská 399, CZ – 763 16 Fry‰ták
Fry‰ták u Zlína tel. 577 100 511, Brno tel. 545 214 866, Praha-Smíchov tel. 251 552 305,
Úvaly u Prahy tel. 281 982 450, âeské Budûjovice tel. 387 413 130
PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ
STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY
BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY
e
m
e
j
u
7
0
v
0
2
a
–
6
r
0
0
p
2
i
í
pvfiydání pro obdoeb+ CD + www
c
c
a
k
i
l
b
u
p
á
n
ti‰tû
2.
Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch stavebních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebních
materiálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odborná
publikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti.
www.psmcz.cz
20 PSM stavební infozpravodaj 2005
Stavebnictví je pfiedev‰ím o informacích
Odborné semináfie a prezentace stavebních materiálÛ, v˘robkÛ a technologií jsou jednou z cest, jak získat
informace o nov˘ch trendech v oboru. Spoleãnost PSM CZ tyto akce ve spolupráci se SKSI zaãala pofiádat
také ve Slovenské republice.
Spoleãnost PSM CZ ve spolupráci se SKSI
pfiipravila na I. pololetí roku 2005 pro
odborníky z fiad stavebních inÏen˘rÛ,
architektÛ, projektantÛ a dal‰í stavební
odborné vefiejnosti cyklus odborn˘ch
semináfiÛ, zamûfien˘ch pfiedev‰ím na
pfiedstavení nov˘ch stavebních materiá-
lÛ a nov˘ch systémov˘ch fie‰ení v dané
tématické problematice. Celková regenerace a sanace panelov˘ch domÛ, hydroizolaãní systémy spodní stavby, vsakovací systémy, odluãovaãe ropn˘ch látek
a stfie‰ní plá‰tû ‰ikm˘ch a atypick˘ch stfiech
byly hlavními tématick˘mi okruhy.
Odborné semináfie probûhly zatím jenom v Îilinû, B. Bystrici, Nitfie a ãtyfiikrát v Bratislavû.
Poslední akce v Bratislavû se konala
v reprezentativních prostorách spoleãnosti Doprastav a byla pouze v podobû
prezentací novinek na téma „I. roãník pre-
21 PSM stavební infozpravodaj 2005
zentace pfiedních firem pfiedstavujících
nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie.“ Postupnû jedenáct firem pfiedstavovalo svoje novinky. V dopolední
ãásti firma BACHL pfiedstavila materiál na
stfie‰ní izolaci BACHL tecta-PUR, KM BETA
betonovou stfie‰ní krytinu a vícevrstvé
zdivo SENDWIX, âESK¯ CAPAROL upozornil na vady a poruchy ETICS v dÛsledku nesprávného upevnûní izolaãních desek, FORBO pfii‰lo na prezentaci
s novou kolekcí MARMOLEUM GLOGAL
2 a bytov˘mi podlahovinami NOVILON
a NOVILUX a SANELA pfiedvedla bezdotykové snímaãe pro úsporu vody a hygienu prostfiedí.
Po obãerstvení a pfiestávce, kdy probíhala diskuse a kontakt úãastníkÛ na zástupce firem, pokraãovala prezentace
v pofiadí: SANITEC s programem kompletního sortimentu koupelnového nábytku
a vany KERAMAG, KOLO, PANDA, ARDEX
Baustoff se stavebními hmotami pro rekonstrukce a novostavby, DAKON s nejnovûj‰ími trendy ve vytápûcí technice,
HELUZ cihláfisk˘ prÛmysl s ciheln˘mi bloky a keramobetonov˘mi v˘robky, NOVASERVIS s novinkami v sanitární technice
a SCHÖCK-WITTEK s fie‰ením tepeln˘ch
a akustick˘ch mostÛ a speciálními prvky do Ïelezobetonu. Na závûr byla pro
127 úãastníkÛ pfiipravena hodnotná tombola a vítûz si odvezl horské kolo od po
fiadatele spoleãnosti PSM CZ.
PSM PSM
Tento ãasopis byl
ohodnocen 1 bodem
a byl zafiazen
do celoÏivotního
vzdûlávání ãlenÛ âKAIT
ST ¤E CH
PSM –
stavební infozpravodaj
P R E Z EY NPRTAHAAC– PL Á· Tù IZ OL AC E OS TR AV
E S TAV E B N ÍC A 20 05
H M AT E R IÁ
LÒ
STAVEBNÍ
INFOZPRAV
ODAJ
www.psmc
z.cz
PRV NÍ âÍS LO
2005
staveb
www.p
smcz.c
DR UH É
z
n í in f o z 2 0 0 5
pravod
aj
âÍ SL O
PSM
stave
b n í in
fozp
ROT
O
stav
střešn
ební
í okna
– solá
elem
rní sy
enty
stémy
– půdn
s.r.o
í scho
.
dy
Objednávka pfiedplatného
Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj.
Pfiedplatné na rok 2005 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání.
Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C
jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontakt:
PSM CZ s.r.o.
Velflíkova 10
160 00 Praha 6
tel. 224 310 031
224 310 504
fax 224 312 331
[email protected]
www
.psm
T¤ ET
cz.c
Í âÍ SL
O
r a v2o0d 0 5
aj
z
22 PSM stavební infozpravodaj 2005
Hliníková garáÏová vrata firmy Alulux – jednoduchost a elegance
Pro garáÏ jen to nejlep‰í!
Rolovací vrata mají stejnû jako pfiedokenní rolety dlouhou tradici. Plechové rolety na garáÏích nebo
obchodech byly za první republiky velmi roz‰ífieny. V souãasné dobû nabízíme fie‰ení z moderních
materiálÛ se v‰ím komfortem.
Alulux patfií v Evropû mezi vedoucí firmy v oblasti v˘roby hliníkov˘ch profilÛ na pfiedokenní
rolety, garáÏová vrata a rolovací mfiíÏe. Své
produkty dodává do cca 75 zemí svûta a od
roku 1990 i do âR.Vzhledem k narÛstajícímu
poãtu spokojen˘m zákazníkÛ a stále stoupající
poptávce bychom Vám dnes rádi pfiedstavili
na‰e garáÏová celohliníková vrata a uvedli
nûkteré skuteãnosti, dÛleÏité pro Va‰e rozhodování o koupi tûchto vrat.
GaráÏová vrata RESIDENT
Dnes se rolovací vrata vyrábí ze speciálních
hliníkov˘ch lamel vypûnûn˘ch polyuretanem.
Dokonalá povrchová úprava zaruãuje dlouhou
Ïivotnost a ‰iroká paleta nabízen˘ch barev
vysokou uÏitnou i estetickou hodnotu. Vrata
nepotfiebují natírat jako vrata dfievûná, nekroutí se, vyÏadují minimální údrÏbu.
JelikoÏ jde v tomto pfiípadû o luxusní v˘robek,
je nutné aby kaÏd˘ zájemce pfii v˘bûru dodavatele sledoval nûkteré dÛleÏité parametry, které
ve svém dÛsledku rozhodují o Ïivotnosti v˘robku.
Na co by se mûl ptát kaÏd˘, kdo se rozhoduje
koupit rolovací vrata:
a. velikost lamely, tj její krycí v˘‰ka – v rolovacích systémech se pouÏívá lamel o v˘‰ce
55 mm nebo 77 mm. Firma Alulux pro garáÏová vrata jakéhokoli typu nabízí pouze lamelu CD 77, která má krycí v˘‰ku 78,5 mm.
Men‰í lamelu o v˘‰ce 55 mm nedoporuãuje,
vytváfií sice men‰í nábal a tudíÏ potfiebuje
men‰í nadpraÏí, ale jedná se o lamelu urãenou v˘hradnû na pfiedokenní roletu a nikoliv
na garáÏová vrata.
b. tlou‰Èka plechu vlastní lamely – patfií mezi
první základní parametry. Firma Alulux má
jako standardní tlou‰Èku 0,55 mm, vût‰ina
ostatních dodavatelÛ má tlou‰Èku jen 0,50
mm. Tento parametr spolu s chemick˘m
sloÏením je základní pro urãení velikosti plochy, kterou je moÏné z tûchto lamel vyrobit.
Lamela CD 77 firmy Alulux je urãena pro
max. ‰ífiku 5,4 m a max. v˘‰ku 4,0 m pfii celkové max. plo‰e 16 m2.
c. povrchová úprava – Lamely Alulux CD 77
jsou standardnû dvakrát lakovány pfiiãemÏ tl.
laku dosahuje 30 µm. Tlou‰Èka barvy je rozhodující pro otûr, ke kterému dochází pfii
natáãení lamel do nábalu v kastlíku. Styãné
plochy jsou enormnû vystaveny abrazi, která je tím vût‰í, ãím více prachu je usazeno na
lamelách a na velikosti vrat – potaÏmo jejich
hmotnosti. Za urãitou dobu dojde k prodfiení barvy aÏ na základní plech a je tedy logické, Ïe lamely, které mají jen jedno lakování
s tl. laku kolem 15 µm, budou vykazovat
po‰kození laku za podstatnû ka‰í dobu.
d. velikost hfiídele – pro kaÏdou velikost ‰ífiky
a v˘‰ky vrat jsou pfiesnû urãeny i velikosti
hfiídele. Pro men‰í garáÏová varta staãí hfiídel 70 mm, pro vût‰í pak na‰e firma nabízí
hfiídel prÛmûr 102 mm. Je proto dobré si jiÏ
v nabídce vyÏádat podklad o tom jakou velikost hfiídele v systému nabízí.
e. plovoucí hfiídel – firma Alulux standardnû
nabízí ve v‰ech rolovacích garáÏov˘ch vratech typ RESIDENT plovoucí hfiídel. Toto
technické fie‰ení sniÏuje namáhání motoru
a tudíÏ prodluÏuje jeho Ïivotnost a dále tím,
Ïe navíjení do nábalu je vÏdy provádûno tangenciálnû, je sníÏen vektor tfiecí síly na nulu
a sníÏí se opotfiebení lamel v místû vedení ve
vodících li‰tách.
f. speciální krouÏky – na vlastní hfiídeli je v na‰ich vratech standardnû fiada speciálnû tvarovan˘ch krouÏkÛ, které zaji‰Èují pfiesné usazení prvních lamel pfii natáãení na hfiídel.
Tyto krouÏky, které jsou fa. Alulux patentovány ve svém dÛsledku sníÏí hluãnost vrat pfii
navíjení a sniÏují abrazi.
g. zamykací systém – ve vratech RESIDENT
jsou standardnû dodávány zámky proti nadzvednutí rolety. Originalita na‰eho fie‰ení je
v tom, Ïe zamykání je proti dílu upevnûnému ve vodící li‰tû a nikoliv proti samosvornosti motoru. Tyto zámky jsou certifikovány
a odolávají nadzvedávací síle aÏ 350 kg.
Pro pohon garáÏov˘ch rolovacích vrat se pouÏívají trubkové, vsuvné motory, zpravidla
s mechanismem pro nouzové otevírání klikou.
Námi pouÏívané motory SOMFY nebo BECKER
patfií mezi nejlep‰í! Nároãnûj‰í uÏivatel volí variantu s dálkov˘m ovládáním vrat, které mÛÏe
b˘t souãasnû vyuÏito i pro vjezdovou bránu.
DETOLUX – garáÏová vrata
taÏená pod strop
V˘hodné fie‰ení pro nízké garáÏe, kde by jiná
vrata sníÏila jiÏ tak nízkou prÛjezdnou v˘‰ku.
Zde vystaãíme s v˘‰kou nadpraÏí cca 8 cm,
coÏ je v˘raznû ménû oproti 30 cm u rolovacího
systému.
Detolux – garáÏová vrat jsou vyrobena ze stejného hliníkového vypûnûného profilu CD77 jak
bylo popsáno v˘‰e. Detolux je dále standardnû
vybaven:
a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz
s jedním dálkov˘m ovladaãem jednokanálov˘m. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálov˘ a tak
dal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírání vjezdové brány, dal‰ích vrat a osvûtlení u domu.
b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou, tj. schopností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏiku
najetí na ni pak vrata reverzují a zabrání tak
po‰kození zdraví ãi majetku.
Zabudováním na‰ich vrat získáte
vysok˘ komfort pfii vyuÏívání
Va‰eho auta ve spojení s garáÏí!
Co do kvality Alulux nezná
kompromis – ISO 9001-2000
c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el.
proudu jednoduchou operací uvolníme sevfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. Tento
poÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bezpeãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru rychlé opu‰tûní garáÏe.
d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzové
otevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípadech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelze
tedy vyuÏít standardního nouzového otevírání zevnitfi.
e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu se
automaticky rozsvítí nouzové svûtlo v motoru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupení
z vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi.
VERTICO – garáÏová vrata
taÏená do boku
V roce 2003 pfiedstavila firma Alulux tuto pfievratnou novinku na svûtové v˘stavû R+T ve
Stuttgartu a hned dostala cenu za design
a technické fie‰ení.
Vrata VERTICO jsou opût celohliníková garáÏová vrata vyuÏívající lamelu CD 77 stejnû jako
v pfiede‰l˘ch typech vrat. Jedineãnost spoãívá
v otoãení pancífie na v˘‰ku a díky technické dokonalosti detailÛ (vût‰ina je Aluluxem patentována) jsou vrata taÏena podél stûny v garáÏi.
S v˘hodou jsou tato vrata pouÏívána pro gvougaráÏe. VERTICO vrata jsou standardnû vybavena:
a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz
s jedním dálkov˘m dvoukanálov˘m ovladaãem.
Jedním kanálem ovládám otevírání a zavírání nastaveného prÛchodu napfi. 100 cm ‰ífiky, coÏ nám slouÏí jako dvefie. Druh˘m kanálem pak ovládáme otevírání a zavírání
cel˘ch vrat. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálov˘ a tak dal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírání vjezdové brány a osvûtlení u domu.
b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou tj. schopností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏiku
najetí na ni pak vrata reverzují a zabrání tak
po‰kození zdraví ãi majetku.
c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el.
proudu jednoduchou operací uvolníme sevfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. Tento
poÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bezpeãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru rychlé opu‰tûní garáÏe.
d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzové
23 PSM stavební infozpravodaj 2005
Resident
Detolux
Vertico
Segato
otevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípadech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelze
tedy vyuÏít standardního nouzového otevírání zevnitfi.
e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu se
automaticky rozsvítí nouzové svûtlo v motoru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupení
z vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi.
Vrata jsou velice tichá a tak pozdní návrat z divadla neru‰í ostatní spící ãleny rodiny.
Pokud se s tûmito vraty poãítá jiÏ od samého
projektu, pak není potfieba do garáÏe dûlat postranní dvefie – jsou totiÏ vlastnû integrovány
do systému otevírání. ·ífika otevfiení se mÛÏe
libovolnû mûnit aÏ tfieba do poloviãky dvougaráÏe a tak jeden z fiidiãÛ, kter˘ ãastûji vyjíÏdí
s vozidlem bude stát na místû otevírání vrat
a druh˘, kter˘ jezdí ménû ãasto bude vyuÏívat
plné otevfiení vrat. V˘hodou u zateplené garáÏe
je jistû minimální únik tepla ve srovnání s klasick˘mi sekãními ãi rolovacími vraty, která je
nutné otevfiít celá.
Hliníková garáÏová vrata RESIDENT, DETOLUX
nebo VERTICO vhodnû dotváfiejí charakter Va‰eho
domu a ve spojení s pfiedokenními roletami
i sjednocují architektonické prvky stavby.
Vrata se vyrábûjí vÏdy na míru, montují na vnitfiní, jiÏ hotové, omítnuté a vybílené zdi garáÏe.
Elektroinstalace je velmi jednoduchá.
Sekãní garáÏová vrata SEGATO
= krása z oceli
Sekãní garáÏová vrata SEGATO stanovují v mnoha smûrech nové standardy. Poãínaje nejrÛznûj‰ími variantami povrchov˘ch dezénÛ, pfies
vynikající bezpeãnostní fie‰ení, jako napfi. patentovan˘ tvar panelu zamezující vzniku nebezpeãn˘ch ‰tûrbin mezi jednotliv˘mi sekcemi.
Boãní ochrana na pantech zabraÀujíce sevfiení
prstÛ, integrovanou techniku kování a inteligentní pohonné systémy. Profilovan˘ pruÏinov˘ kanál, chránûn˘ patentem, sniÏuje tfiení mezi skfiíní kanálu a umûlohmotn˘mi kluznicemi
a zaji‰Èuje je‰tû ti‰‰í chod. PruÏinov˘ kanál je
chránûn krytem pfied prachem a neãistotami.
Vícenásobn˘ systém pruÏin na obou stranách
vodící kolejnice optimálnû vyrovnává hmotnost vrat v kaÏdé situaci. Bezpeãnost navíc
zvy‰ují dvojitá bezpeãnostní lana na kaÏdé
stranû. Vratové kfiídlo je drÏeno i pfii prasknutí
lana a pruÏiny a lze ho i potom otevfiít a zavfiít.
Kfiídlo vrat se skládá z sekcí uspofiádan˘ch nad
sebou a zasouvá se úspornû pod strop garáÏe.
V dÛsledku umístûní vodících kolejnic za otvorem je cel˘ prÛjezd voln˘ jak pro osobní automobily, tak i pro malá dodávková auta.
Vratová sekce s konstrukãní tlou‰Èkou 40 mm,
dvoustûnná, tepelnû izolovaná polyuretanovou
tuhou pûnou je vyrábûna na nejmodernûj‰í plnû automatizované lince v závodû Tekla – SRN.
Konstrukce sekce a její provedení zaruãují dlouhou Ïivotnost!
Sekce nabízíme v novém moderním ztvárnûní
povrchu – tzv. stfiedová dráÏka pro barvu bílou
a hnûdou a lamely pro zlat˘ dub, kdy vrata získají velkorys˘ vzhled. GaráÏová vrata SEGATO
z povrchovû u‰lechtilé oceli s dráÏkováním,
Vám ponechávají velk˘ prostor pro individuální fie‰ení.
V dÛsledku prvotfiídního materiálu vyrábûného
plnû na automatick˘ch linkách podle DIN EN
ISO 9001, díky atraktivnímu vnûj‰ímu vzhledu
a vynikajícímu obsluÏnému komfortu jsou na‰e
vrata pro kaÏdého stavebníka investicí, která se
vyplatí. KaÏdá vrata jsou vyrábûna s maximální
peãlivostí.
Vyrábí a dodává:
Alulux s.r.o.
Zdûbradská 73, 251 01 ¤íãany
tel. 323 637840, fax 323 637 846–7
www.alulux.cz, [email protected]
MontáÏe:
Zaji‰Èují vy‰kolené partnerské firmy
Ceresit_ImageInz_A4
1.4.2005 13:47
Stránka 1
Materiály Ceresit
- vstupenka mezi profesionály
Systémová fie‰ení pro:
• lepení, spárování obkladÛ a dlaÏeb a utûsÀování pod nimi
• vyrovnávání a sanace podlah
• zateplovací a omítkové systémy
• izolace a utûsÀování
Henkel âR spol. s r.o.,
U PrÛhonu 10, 170 04 Praha 7, tel.: 220101145, fax: 220101407,
www.ceresit.cz, e-mail: [email protected]
Stavíme na profesionálním základû.
26 PSM stavební infozpravodaj 2005
Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âeské republice
– Otevfiení nejvût‰í a nejmodernûj‰í cihelny v âeské republice
– Budování trÏní pozice na severní Moravû
Nová cihelna v Jezernici
První v˘roba ciheln˘ch blokÛ
Na oslavû byl i dÛstojn˘ raut
Slavnostní pfiestfiiÏení pásky, zleva gen. fieditel Wienerberger AG
Dr. Reithofer, jednatel spoleãnosti Wienerberger Josef Kotek,
starosta obce Jezernice Du‰an Pofiízka, ministr prÛmyslu Milan
Urban, hejtman olomouckého kraje Ivan Kosatík.
Prohlídka nové cihelny
V˘robní linka
27 PSM stavební infozpravodaj 2005
V zábavném pofiadu zazpívala Lucie Bílá
Vûra ·pinarová
Otevfiení druhého v˘robního závodu
na severní Moravû
V˘robní kapacita 160 mil.
jednotek cihel za rok
VídeÀ, 10. 6. 2005 – Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o., se 100 %
majetkovou úãastí spoleãnosti Wienerberger AG, otevírá dnes v Jezernici nejvût‰í a nejmodernûj‰í cihelnu v âeské republice. „Se závodem Jezernice budeme
disponovat vysoce v˘konn˘m v˘robním
závodem na severní Moravû a budeme
moci tento ekonomicky v˘znamn˘ region zásobovat na‰imi vysoce kvalitními
cihlami POROTHERM pfiímo,“ komentuje
tuto novostavbu závodu pfii pfiíleÏitosti
zahajovací slavnosti Johann Windisch,
ãlen pfiedstavenstva Wienerberger AG
a kompetentní osoba pro oblast stfiedov˘chodní a stfiedozápadní Evropy. Doposud byl odbytov˘ trh severní Moravy
zásoben ze závodu Kunín získaného vloni, popfi. ze závodÛ ve v˘chodních âechách a na jiÏní Moravû.
V˘stavba nového závodu byla realizována v rekordním ãase. JiÏ 10 mûsícÛ po
zahájení stavby mohl b˘t v únoru 2005
zahájen zku‰ební provoz. Od kvûtna
2005 bûÏí závod v plném provozu.
Celková kapacita ãiní 160 mil. ciheln˘ch
jednotek za rok. V závodû Jezernice je
pouÏita technologie nové rychlosu‰árny,
která sniÏuje dobu su‰ení na minimum.
Tato technologie pozitivnû ovlivÀuje jak
kvalitu, tak i v˘robní náklady. Objem investic na projekt ãinil 710 mil. korun
ãesk˘ch (= ca. 23,7 mil. Euro).
neustále posouvá kupfiedu pfii budování
své pozice na trhu.
„âeská republika se v posledních letech
vyvinula pro spoleãnost Wienerberger na
jeden z nejdÛleÏitûj‰ích trhÛ ve stfiední
a v˘chodní Evropû. Cihla, jako stavební
materiál pro v˘stavbu zdí, je zde velmi
oblíbená a prognózy bytové v˘stavby se
vyvíjejí velmi pozitivnû. Ideální základ
pro to, aby mohla spoleãnost Wienerberger i v pfií‰tích letech dÛslednû pokraãovat ve své strategii ziskového rÛs
tu,“ tolik Windisch na závûr.
Místní hospodáfisk˘ faktor
Se závodem Jezernice provozuje Wienerberger v âesku aktuálnû 12 cihelen a 1
závod na v˘robu nosníkÛ a pfiekladÛ.
Vstup na ãesk˘ trh se uskuteãnil jiÏ v roce 1992. Od té doby se Wienerberger
Pro pfiípadné dotazy kontaktujte:
Thomas Melzer, Public und Investor Relations
tel. +43(1)60192–463
[email protected]
28 PSM stavební infozpravodaj 2005
Perforované materiály v moderní architektufie
PERFO LINEA a.s. – nejvût‰í tuzemsk˘ v˘robce perforovan˘ch materiálÛ
si Vás dovoluje oslovit svou nabídkou.
2
3
5
6
1
4
Na‰e produkty
Tahokov
Na‰ím hlavním a nosn˘m sortimentem
jsou dûrované plechy. Dále je to tahokov
a ocelové podlahové ro‰ty. Tyto materiály nachází v souãasné architektufie stále
ãastûj‰í uplatnûní. A pro zajímavost –
zkuste se na sv˘ch zahraniãních cestách
rozhlédnout v leti‰tních halách, ve velk˘ch administrativních a obchodních
centrech – perforované materiály budete
potkávat pfii kaÏdém kroku.
I my jsme se v âesku jiÏ podíleli na realizaci mnoha zajímav˘ch akcí a staveb:
lávka pro pû‰í pfies fieku Berounku
v Berounû
v˘plnû zábradlí pro bytové domy
Harmonie-Skanska Praha
podhledy v obchodním domû HANAH
PlzeÀ, akustické podhledy v multifunkãní arénû SAZKA atd.
A dal‰í pouÏití? RÛzné bezpeãnostní
a ozdobné kryty, v˘plnû kontejnerÛ, filtry a v˘ztuÏe filtrÛ, pochÛzné plochy,
oplocení, zahradní nábytek . . .
Ocelové podlahové ro‰ty
Dûrované plechy
vnûj‰í oplá‰tûní fasády pavilonu F
na v˘stavi‰ti BVV Brno
oplá‰tûní budovy Staré celnice Praha
dûrovan˘mi hliníkov˘mi plechy
sedaãky z dûrovaného plechu
na stadionu FK Teplice
akustické podhledy v multifunkãní
arénû SAZKA Praha (kombinace
odlehãen˘ rám z dûrovaného plechu
+ v˘plÀ z tahokovu)
v˘plnû zahradního nábytku, zábradlí,
oplocení, protihlukové stûny
Dûrované plechy se pouÏívají i v mnoha jin˘ch oborech – vzduchotechnika, zemûdûlství, potravináfiství a chemick˘ prÛmysl atd.
vfietenovitá schodi‰tû, podlahy,
exteriér Muzo Praha (tato stavba
získala ocenûní stavba roku 2000)
zábradlí balkonÛ obytn˘ch domÛ
Mrázovka Praha
tribuny ANDRÒV Stadion Olomouc
nájezdová rampa vã. schodi‰tû
STK AUTOCENTRUM Praha
Specializujeme se na v˘robu nerezov˘ch
ro‰tÛ s hlavním uplatnûním v potravináfiství a chemickém prÛmyslu, v odvodÀovacích systémech.
PERFO LINEA a.s. se orientuje na ‰irok˘
sortiment perforovan˘ch materiálÛ. Ze
skladÛ v Chrudimi a Prostûjovû realizu-
1
2, 3
4
5
6
Lávka pro pû‰í – Beroun
Oplá‰tûní pavilonu F – Brno
Akustické panely – hala SAZKA
Podhledy – obchodní dÛm HANAH
Ro‰ty – budova MUZO Praha
jeme dodávky standardních i atypick˘ch
v˘robkÛ, které dopravíme aÏ na vámi
poÏadovanou adresu.
Na‰e síla je ve vlastní v˘robû, která nám
umoÏÀuje dodávat ve‰ker˘ sortiment pfiesnû na místo dle poÏadavkÛ zákazníkÛ
s dÛrazem na kvalitu, nízkou cenu a rychlost dodávky.
PERFO LINEA a.s.
Podûbradova 73, 53 701 Chrudim IV
tel. 469 603 111, fax 469 603 110
www.perfolinea.cz, [email protected]
·likova 9, 79 600 Prostûjov
tel. 582 401 152, fax 582 401 150
29 PSM stavební infozpravodaj 2005
Stavební veletrhy Brno 2005
Ve dnech 19. aÏ 23. dubna 2005 se konal v Brnû jiÏ desát˘ roãník Mezinárodního stavebního veletrhu (IBF). Spolu
s ním se uskuteãnily dal‰í investiãní veletrhy:
– Mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK;
– Fórum investiãních pfiíleÏitostí URBIS
a
– Mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO.
Brno se tak stalo, jako kaÏd˘m rokem ve
druhé polovinû mûsíce dubna, mûstem
stavbafiÛ. Desát˘ jubilejní roãník pfiinesl
fiadu rekordÛ a prvenství. Rozsahem
pronajaté v˘stavní plochy 74 700 m2 se
stavební veletrhy Brno 2005 staly nejvût‰í v˘stavní akcí v âeské republice.
Zúãastnil se rekordní poãet 1 521 vystavovatelÛ. V porovnání s rokem 2004
pfiibylo 20 % zahraniãních vystavovatelÛ, ktefií zastupovali rekordních 24 zemí.
Oficiální úãast na stavebních veletrzích
mûlo Nûmecko, Polsko, ¤ecko a Kanada.
Náv‰tûvnost dosáhla magické hranice
100 000 osob.
Jubilejní 10. veletrh IBF byl nejvût‰í ve
své historii. Potvrdil souãasn˘ dynamick˘ rÛst investiãních aktivit a stavebního
prÛmyslu v âeské republice. Zv˘‰il se
poãet vystavovatelÛ v klíãov˘ch oborech, jako jsou stavební stroje a mechanizace (o 33 % oproti roku 2003), stavební fiemesla a technologie (o 35 %
proti roku 2004), stavební dílce a konstrukce (o 30 %), okna a dvefie (o 32 %)
a podlahové materiály (o 38 %).
Na veletrhu URBIS pfiedstavilo 87 mûst
a obcí âR 150 konkrétních investiãních
pfiíleÏitostí. Veletrhu se zúãastnilo 11
krajÛ a vÛbec poprvé i hlavní mûsto
Praha. Veletrh SHK kompletnû zaplnil
pavilony Z a F; v˘znamn˘ nárÛst zaznamenaly obory krby a klimatizace. Do
druhého roãníku úspû‰nû vstoupil nejmlad‰í veletrh ELEKTRO s 50% nárÛstem
poãtu zahraniãních vystavovatelÛ a s 20%
nárÛstem v oboru osvûtlovací technika.
Doprovodn˘ program stavebních veletrhÛ
zahrnoval více neÏ tfii desítky odborn˘ch
konferencí, semináfiÛ a diskusních setkání. K nejv˘znamnûj‰ím patfiila panelová
diskuze Public Private Partner-ship – muni-cipální a regionální potenciál v âR, XII.
celostátní kongres starostÛ a primátorÛ
âR, 10. mezinárodní sympozium Mosty,
konference Den ocelov˘ch konstrukcí, mezinárodní konference Moderní trendy v osvûtlovací technice, konference Inteligentní
budovy, zasedání Evropské aliance pro
malé a stfiední podnikání, Celostátní set-
kání elektrotechnikÛ a diskusní setkání
Obec a podnikání s informacemi o ãerpání prostfiedkÛ z evropsk˘ch fondÛ.
Na stavebních veletrzích Brno 2005 byly
vyhlá‰eny v˘sledky prestiÏních soutûÏí
a pfiedána fiada ocenûní.
Zlaté medaile stavebních veletrhÛ získaly exponáty:
– Svisle dûrovaná cihla CD POROTHERM
25 AKU P+D, v˘robce akciová spoleãnost Wienerberger cihláfisk˘ prÛmysl
âeské Budûjovice. V˘robek je v˘sledkem vlastního v˘voje v˘robce. Zeì
z tûchto cihel v˘raznû zvy‰uje akustick˘ útlum a sniÏuje pfienos zvukové
energie. Akustick˘ útlum nebyl fie‰en
zv˘‰ením hmotnosti, ale tvarováním
a lehãením cihly. Cihly jsou urãeny pro
nosné zdivo tlou‰Èky 250 mm, mají
rovnûÏ dobré tepelné akumulaãní
vlastnosti, velk˘ formát a vysokou
pevnost.
– LIGHTWAY – tubusov˘ svûtlovod, v˘robce Bitumen & Plastic Praha. Je urãen pro pfiívod denního svûtla do
vnitfiních prostor budovy, úãinná délka max. 20 m.
– PAGEL FE20 – FLIESSESTRICH – vysokopevnostní betonov˘ potûr, v˘robce
PAGEL-SPEZIAL BETON, Essen, Nûmecko.
– ¤ízení stavebních zakázek, v˘robce RTS,
a. s., Brno, software.
– Sací bagr MTS, v˘robce MTS Mobile
Tiefbau Saugsysteme, Germersheim, Nûmecko. Bagr je fie‰en jako nástavba na
tfiíosém nákladním automobilu, vyÏaduje minimální manipulaãní prostor,
pfii tûÏbû nepo‰kodí odkrytá kabelová
vedení a rozvodné sítû.
Na veletrhu byly také vyhlá‰eny v˘roãní
topenáfiské ceny 2005, které získaly:
– firma F. W. Oventrop, za v˘voj a v˘robu
progresivních termostatick˘ch radiátorov˘ch ventilÛ a armatur pro sefiizování a fiízení hydraulick˘ch pomûrÛ
vytápûcích soustav,
– firma KSB, za v˘voj a v˘robu progresivních termostatick˘ch radiátorov˘ch
ventilÛ a armatur pro sefiizování a fiízení hydraulick˘ch pomûrÛ vytápûcích soustav.
Ceny TOP Invest získaly realizace stavebních projektÛ:
– Nákupní centrum Buãovice, Praha
– Kotelna Karlín
– Modernizace a dostavba FN Olomouc
Stavební firmou roku 2004 byly vyhlá‰eny:
– BAK, a.s., v kategorii nad 200 zamûstnancÛ
– ELEKTRO Brno, a.s., v kategorii do 200
zamûstnancÛ
V rámci veletrhÛ se uskuteãnilo Mezinárodní mistrovství âR mlad˘ch pokr˘vaãÛ, soutûÏ UãeÀ instalatér 2005 a SUSO
– soutûÏ uãÀÛ staveních oborÛ.
Na mezinárodním sympoziu Mosty byla
vyhlá‰ena Mostní díla roku 2003. Tato
tradiãní soutûÏ je urãena mostním konstrukcím postaven˘m na území âR, které jsou nejménû jeden rok v provozu.
SoutûÏ probíhá v kategoriích novostavba a rekonstrukce. Ocenûní získaly:
– tramvajov˘ most na trati Hluboãepy –
Barrandov v Praze, jehoÏ souãástí jsou
dvû estakády v pÛdorysném oblouku,
realizace Îelezniãní stavitelství Brno,
závod MOSAN;
– lávka pro chodce na Brnûnské pfiehradû pod hradem Vevefií, realizace FIRESTA Brno;
– rekonstrukce Ïelezniãního mostu v Brnû-Chrlicích nad údolím Tufianského potoka z roku 1868, realizace FIRESTA
Brno;
– oprava silniãního mostu pfies fieku Ohfii
v Terezínû, realizace SaM silnice a mosty, âeská Lípa;
– oprava dfievûného krytého mostu pfies
Ohfii v Rado‰ovû u Karlov˘ch VarÛ,
realizace SMP Construction, AZ SANACE
Ústí nad Labem.
Souãasnû byla na sympóziu pfiedána mimofiádná uznání v˘znamn˘m osobnostem
oboru mostní stavitelství. Za celoÏivotní
práci a v˘sledky ocenilo Ministerstvo dopravy Petra Dobrovského, Vladimíra Lewczyszyna a Jifiího Viktorína.
Desát˘ jubilejní roãník Mezinárodního
stavebního veletrhu Brno je dÛvodem
k bilancování a úvaze nad dal‰ím smûrováním. Pofiadatelem stavebních veletrhÛ je akciová spoleãnost Veletrhy Brno.
Podívejme se nejdfiíve na pozici veletrÏní správy Brno na v˘stavním a veletrÏním trhu v âeské republice a v Evropû.
Akciová spoleãnost Veletrhy Brno
a brnûnské v˘stavi‰tû
Veletrhy Brno, spoleãnost se 76letou
tradicí, jsou organizátorem nejv˘znamnûj‰ích veletrhÛ a v˘stav v âR a oborov˘m lídrem v regionu stfiední Evropy
(30,7% podíl auditovaného trhu). Brnûnsk˘ veletrÏní areál byl otevfien v kvûtnu
1928 pfii pfiíleÏitosti V˘stavy soudobé
kultury v âeskoslovensku a v roce 1959
se zde konal první strojírensk˘ veletrh.
Geografická poloha Brna a existence veletrÏní infrastruktury umoÏnily Brnûnskému v˘stavi‰ti stát se dÛleÏit˘m místem
veletrhÛ ve stfiední Evropû. Brnûnsk˘ veletrÏní areál provozuje spoleãnost Veletrhy Brno, a. s., jejímÏ majoritním akcionáfiem je spoleãnost Messe Düsseldorf
(60,4 % akcií). V˘znamn˘m akcionáfiem
je mûsto Brno (33,8 %) akcií). VeletrÏní
30 PSM stavební infozpravodaj 2005
areál o rozloze 650 000 m2 disponuje
‰estnácti pavilony o celkové v˘stavní
plo‰e 107 000 m2.
Brnûnské v˘stavi‰tû pfiedstavuje ucelen˘ soubor staveb moderní funkcionalistické architektury z éry mezi dvûma svûtov˘mi válkami a je povaÏováno za
jedno z nejkrásnûj‰ích na svûtû. Proto
také bylo v roce 1991 prohlá‰eno za
kulturní památku. V roce 2000 zvítûzilo
v soutûÏi o Stavbu století v kategorii obãansk˘ch staveb. Stavební v˘voj brnûnského v˘stavi‰tû podrobnû dokumentuje
kniha ZdeÀka Millera (pÛsobil dlouhou
dobu ve funkci hlavního architekta
Brnûnsk˘ch veletrhÛ a v˘stav) „Brnûnské v˘stavi‰tû – stavba století. Stavební v˘voj 1928 – 2002.“ vydaná pfii pfiíleÏitosti 75. v˘roãí zaloÏení brnûnského
v˘stavního areálu.
Mezi veletrÏními správami stfiední Evropy
jsou Veletrhy Brno jedniãkou pfied druhou
Poznaní; s odstupem následují Budape‰È a Kielce. Brnûnsk˘ v˘stavní areál
nav‰tíví roãnû více neÏ milion lidí.
Nabízená v˘stavní plocha dosahuje pÛl
milionu metrÛ ãtvereãních. Spoleãnost
s obratem 1,44 mld. Kã zamûstnává
560 osob a vytváfií v brnûnském regionu
pracovní pfiíleÏitosti pro 9 000 osob. Je
rovnûÏ v˘znamn˘m investorem; jen v˘stavba nového pavilonu F vy‰la na 330
milionÛ korun. Veletrhy Brno se opakovanû umísÈují v první desítce ãesk˘ch firem v pofiadí ekonomické úspû‰nosti.
VystavovatelÛm i odborn˘m náv‰tûvníkÛm
nabízí brnûnsk˘ v˘stavní areál komfortní prostfiedí a sluÏby pro realizaci expozic, pofiádání kongresÛ, semináfiÛ, pracovní setkání, informaãní náv‰tûvnick˘
servis, moÏnosti obãerstvení a odpoãinku. V˘stavi‰tû projde ve tfiech etapách
(do roku 2010, 2015 a 2020) dal‰í rozsáhlou modernizací.
Podle oficiální zprávy Spoleãenstva organizátorÛ v˘stavních akcí âR (SOVA)
o v˘sledcích ãeského v˘stavního trhu
v roce 2004 se Veletrhy Brno umístily
na prvním místû ve v‰ech sledovan˘ch
kritériích. Na auditovaném v˘stavním
trhu âR dosáhl podíl VeletrhÛ Brno v roce 2004 celkem 63,4 % (v roce 2003 –
58,9 %). V segmentu mezinárodních
veletrhÛ hodnocen˘ch podle kritérií
Mezinárodní asociace veletrÏního prÛmyslu (UFI) ãinil podíl VeletrhÛ Brno
82,5 %. V ãisté obsazené v˘stavní plo‰e
dosáhly Veletrhy Brno meziroãního rÛstu 8,68 %, v poãtu vystavovatelÛ a dal‰ích zastoupen˘ch firem rÛstu 7 %. V letech 2002 aÏ 2004 se zv˘‰il poãet
zahraniãních vystavovatelÛ v Brnû o 15 %
a poãet zahraniãních náv‰tûvníkÛ o 17 %.
Jak se pfiipravoval Mezinárodní
stavební veletrh Brno 1996
Hlavním iniciátorem my‰lenky konání
mezinárodního stavebního veletrhu v Brnû
byl tehdej‰í prezident Svazu podnikatelÛ
ve stavebnictví Milan Veverka. Spoleãnou dohodu o pofiádání prvního roãníku
stavebního veletrhu podepsal prezident
Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âR
a generální fieditel akciové spoleãnosti
Brnûnské veletrhy a v˘stavy v pfiedveãer
Mezinárodního strojírenského veletrhu
v roce 1995. V dubnu následujícího roku
se otevfiely brány brnûnského v˘stavi‰tû
stavbafiÛm z domova i ze zahraniãí.
DÛleÏitou souãástí pfiíprav stavebního
veletrhu bylo vytvofiení veletrÏní nomenklatury. Pfiipravil ji kolektiv stavebních informaãních specialistÛ (z tehdej‰í SIA – Stavební informaãní agentury,
pozdûji Informaãního centra âKAIT)
spolu se specialisty v jednotliv˘ch stavebních oborech. Základem nomenklatury je klasifikace stavebních materiálÛ
a v˘robkÛ podle jejich funkce na stavbû,
pfiesná a ovûfiovaná odborná terminologie. Nomenklatura vychází z mezinárodního stavebního tezauru – fiízeného
slovníku stavebních informaãních databází – aktualizovaného o nové v˘robky
a materiály. Je koncipována jako otevfien˘ systém, kter˘ lze dále doplÀovat
a roz‰ifiovat.
JiÏ první roãník Mezinárodního stavebního veletrhu v Brnû pfiekvapil sv˘m úspû‰n˘m startem nejen náv‰tûvníky, ale
i vystavovatele a organizátory. Dal‰í roãníky potvrzovaly, Ïe ne‰lo o náhodn˘
úspûch, ale o dobfie pfiipravenou a správnû
cílenou akci budování specializovaného
odborného veletrhu. âasovû zakotvil ve
druhé dekádû mûsíce dubna a pfiedznamenává tak kaÏdoroãní zaãátek stavební sezóny.
Vznikl komplex stavebních veletrhÛ
K mezinárodnímu stavebnímu veletrhu
IBF se postupnû pfiipojilo Fórum investiãních pfiíleÏitostí a veletrh Technologie
a zafiízení pro mûsta a obce URBIS,
Mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK (v roce 2000). Ve vazbû
na stavební veletrh vznikl v roce 2000
také projekt EDEN 3000 – Centrum vzorov˘ch domÛ a Vzorkovna stavebních
materiálÛ. V roce 2001 se zrodil projekt
mezinárodního veletrhu osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO.
Komplex stavebních veletrhÛ spojují od-
borné doprovodné programy, aktuálnû
reagující na otázky a problémy stavební
teorie a praxe. DoplÀují je soutûÏe, firemní prezentace a diskuzní setkání.
PrestiÏní pozici si vybudovalo mezinárodní sympozium Mosty, pofiádané v roce 2005 jiÏ po desáté. K veletrhu URBIS
patfií kaÏdoroãní Kongres starostÛ a primátorÛ.
Stavební poradenské centrum
Speciální sluÏbou pro náv‰tûvníky Mezinárodní stavebního veletrhu v Brnû se
stalo Stavební poradenské centrum, organizované kaÏdoroãnû od prvního roãníku veletrhu. V prvních letech bylo
umístûno v pavilonu Z, po v˘stavbû
a otevfiení pavilonu V zakotvilo v tomto
novém pavilonu. Jeho základem je bezplatná informaãní a poradenská sluÏba
pro náv‰tûvníky veletrhu, zabezpeãovaná nezávisl˘mi odborníky ze stavebních
fakult vysok˘ch ‰kol, v˘zkumn˘ch ústavÛ, státních zku‰eben, âeské komory
autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû a dal‰ích nevládních
organizací ve v˘stavbû. Souãástí Stavebního poradenského centra je pravidelnû
v˘stava odborn˘ch stavebních ãasopisÛ
vydávan˘ch v âR a v SR, prodejna odborné stavební literatury, prezentace
poãítaãov˘ch informaãních systémÛ ve
v˘stavbû a dal‰í sluÏby.
Stavební kniha
KaÏd˘ dal‰í roãník stavebního veletrhu
pfiedstavoval hledání nov˘ch forem veletrÏní komunikace a skládání dal‰ích
ãástí mozaiky veletrÏního dûní. Souãástí
této mozaiky se stala také Stavební kniha, vydávaná jako roãenka vÏdy k zahájení veletrhu. V roce 1998, u pfiíleÏitosti
zahájení 3. roãníku mezinárodního stavebního veletrhu, byla vydána první
Stavební kniha s podtitulem PrÛvodce
stavebníka. U jejího zrodu stály vedle
Brnûnsk˘ch veletrhÛ âeská komora autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ a Svaz
podnikatelÛ ve stavebnictví. Cílem vydavatelÛ a autorského kolektivu bylo vytvofiení pravidelné roãenky, komentující
a vysvûtlující aktuální problémy ve v˘stavbû zpÛsobem srozumiteln˘m pro
‰irokou vrstvu mal˘ch stavebníkÛ, majitelÛ nemovitostí, správcÛm bytového
31 PSM stavební infozpravodaj 2005
fondu, majitelÛ a uÏivatelÛ bytÛ. Pro
jednotlivé roãníky Stavební knihy je vybíráno hlavní odborné téma, jehoÏ název tvofií vÏdy podtitul knihy.
Úvodní ãást Stavební knihy je pravidelnû vûnována údajÛm a anal˘zám makroekonomického v˘voje stavebnictví
v âeské republice. Kapitola „Pfiehledné
údaje o stavebních pracích a investování v âeské republice“ pfiipravovaná ve
spolupráci s âesk˘m statistick˘m úfiadem vychází z aktuálních statistick˘ch
údajÛ za pfiede‰l˘ rok, které má âSÚ
k dispozici vÏdy koncem mûsíce bfiezna.
Velk˘ formát Stavební knihy (A 4) umoÏÀuje zafiadit pfiehledné a podrobné tabulky údajÛ za jednotlivé okresy (vydaná stavební povolení, hodnota staveb
podle stavebních povolení, bytová v˘stavba). Odborná i ‰iroká vefiejnost tak
dostává k dispozici pfiehled o v˘voji
a struktufie stavebních prací v âR v del‰í ãasové fiadû, zejména pak bytové v˘stavby.
Stavební trh v âR a stavební veletrhy
v Brnû v ãíslech a faktech
Stavebnictví patfií v âeské republice tradiãnû mezi hlavní národohospodáfiská
odvûtví. Vytváfií pfiibliÏnû 7 % hrubé pfiidané hodnoty a zamûstnává aÏ 9 % osob
pracujících v civilním sektoru. Stavebnictví je v˘znamn˘m indikátorem konjunkturálního v˘voje celé ekonomiky,
odráÏí dynamiku investiãní aktivity
a multiplikaãnû pÛsobní na rozvoj ostatních odvûtví. Po roce 1990 do‰lo v ãeském stavebnictví v dÛsledku transformaãních zmûn k v˘raznému reálnému
poklesu stavební produkce. Dno tohoto
poklesu pfiedstavuje rok 1993. V letech
1994 aÏ 1996 se reálnû stavební produkce zvy‰ovala, nejvíce v roce 1995
(meziroãní zv˘‰ení o 8,5 %). V roce
1996 do‰lo ke sníÏení dynamiky rÛstu
na 5,3 %. V roce 1997 se tfii roky trvající rÛstová tendence stavební produkce
zlomila a do‰lo ke sníÏení stavebních
prací o 3,9 % v porovnání s rokem 1996.
V letech 1998 a 1999 stavební produkce
Stavební veletrhy v Brnû
reálnû klesala (meziroãnû o 7,0 a 6,5 %).
Rok 2000 je moÏné povaÏovat za první
rok nového oÏivení stavebního trhu po
pfiedcházejících tfiech letech útlumu.
Tento rÛst pokraãoval i v roce 2001
tempem +9,6 %. V roce 2002 se tempo
rÛstu sníÏilo na +20,5 %, aby nabralo
novou dynamiku v následujícím roce
2003 a 2004.
Po vysok˘ch objemech bytové v˘stavby
v 70. a 80. letech minulého století (poãet dokonãen˘ch bytÛ se pohyboval mezi 50 a 80 tisíci roãnû) do‰lo na zaãátku
90. let k útlumu bytové v˘stavby, a to
jak v zahajování, tak dokonãování bytÛ.
Roãní poãet dokonãen˘ch bytÛ se v období 1991 – 1995 postupnû sniÏoval aÏ
na necel˘ch 13 tisíc. V dal‰ím pûtiletém
období se tento ukazatel postupnû zvy‰oval; v roce 2004 pfiesáhl ãíslo 30 tisíc.
Podobnû klesl i poãet roãnû zahajované
v˘stavby bytÛ. Minima bylo dosaÏeno
v roce 1993 (7 454 bytÛ, coÏ bylo jen
12 % v porovnání s rokem 1990). Zatímco poãet dokonãen˘ch bytÛ klesal postupnû, zahajované byty zaznamenaly
prudk˘ propad z roku na rok z 61 004
bytÛ v roce 1990 na 10 899 bytÛ v roce 1991). V dal‰ích letech poãet zahajovan˘ch bytÛ rostl a dosáhl maxima v ro-
Bytová v˘stavba celkem
Stavební práce celkem
ce 2004, kdy se pfiiblíÏil poãtu 40 tisíc
bytÛ. RÛst bytové v˘stavby je ovlivnûn
pfiízniv˘mi podmínkami úrokov˘ch sazeb
hypotéãních úvûrÛ a realizací velk˘ch
developersk˘ch projektÛ na v˘stavbu
bytov˘ch souborÛ. Poãet poskytnut˘ch
hypotéãních úvûrÛ se v roce 2004 zv˘‰il
v porovnání s pfiedchozím rokem o 30 %.
Bytovou v˘stavbu podporuje rovnûÏ sníÏená daÀ z pfiidané hodnoty (5 %).
V˘kyvy stavebního trhu se projevily i v úãasti na Mezinárodním stavebním veletrhu
v Brnû, kdyÏ po nárÛstu poãtu vystavovatelÛ a v˘stavní plochy v roce 1997 do-
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2001
2004
24
2002
Poãet zúãastnûn˘ch zemí
FOR ARCH Praha
Stavební veletrhy Brno
2005
2003
2004
99 650
2004
74 700
záfií 2005
57 301
2004
záfií 2005
94 502
2003
46 520
69 444
2003
103 113
96 001
2002
22 800
59 561
–
61 992
2002
103 913
93 027
2001
100 614
91 117
28 205
55 366
2001
záfií 2005
2000
23
2000
105 768
88 931
cca 40 000
54 500
2000
12
1999
21
1999
cca 110 000
88 695
37 070
56 140
1999
15
1998
20
1998
–
83 133
38 140
60 737
1998
14
1997
21
1997
118 366
100 373
36 540
45 314
1997
16
1996
24
1996
112 200
64 349
34 124
nekonal se
1996
17
1995
23
1995
110 700
nekonal se
26 000
nekonal se
1995
19
1994
21
1994
93 200
nekonal se
15 270
nekonal se
8 800
1994
22
1993
19
1993
80 600
nekonal se
39 700
1993
20
18
19
1 521
záfií 2005
1 507
1 015
1 419
1 013
1 364
1 149
1 395
1 212
1 547
1 271
1 387
1 410
1 248
1 364
1 464
1 362
925
1 297
nekonal se
1 100
nekonal se
798
nekonal se
540
32 PSM stavební infozpravodaj 2005
Poãet vystavujících firem
FOR ARCH Praha
Stavební veletrhy Brno
2005
Obsazená v˘stavní plocha v m2
FOR ARCH Praha
Stavební veletrhy Brno
2005
Poãet náv‰tûvníkÛ
FOR ARCH Praha
Stavební veletrhy Brno
2005
33 PSM stavební infozpravodaj 2005
‰lo k poklesu v roce 1998. K pfiekroãení
poãtu vystavovatelÛ roku 1997 do‰lo aÏ
v roce 2000. âistá v˘stavní plocha obsazená v roce 1997 byla pfiekonána aÏ
v roce 2001. U velikosti celkové v˘stavní plochy je tfieba brát v úvahu, Ïe vystavovatelé v oboru stavebních strojÛ
zvolili dvouletou periodicitu úãasti na
IBF (2003, 2005).
Jubilejní desát˘ roãník Mezinárodního
stavebního veletrhu IBF se konal v roce
pokraãujícího úspû‰ného rÛstu stavební
v˘roby a pfiízniv˘ch v˘sledkÛ celé ekonomiky. Zv˘‰ená úãast zahraniãních vystavovatelÛ (proti roku 2004 nárÛst o 20 %)
a zv˘‰ení v˘stavní plochy nûkter˘ch zahraniãních vystavovatelÛ aÏ na dvojnásobek jsou dokladem zájmu o ãesk˘ stavební trh a uplatnûní na nûm zejména
v zemích Evropské unie. Rok 2004 byl
prvním rokem na‰eho ãlenství v Evropské unii a vliv tohoto ãlenství na ãeskou
ekonomiku lze hodnotit jako pozitivní.
Vstup do unie odstranil zb˘vající administrativní a celní pfiekáÏky pro v˘voz
ãeského zboÏí do ostatních zemí EU.
Zahraniãní zákazníci a spotfiebitelé ztrácejí pfiedsudky proti ãesk˘m v˘robkÛm
mj. také proto, Ïe proces posuzování v˘robkÛ a technické poÏadavky na nû pfii
vstupu na trh jsou jednotné ve v‰ech zemích EU.
Na závûr porovnejme v˘voj dvou nejvût-
‰ích stavebních veletrhÛ v âR, stavebních
veletrhÛ v Brnû a veletrhu FOR ARCH
v Praze. Údaje byly získány z dostupn˘ch otevfien˘ch zdrojÛ, ze závûreãn˘ch
zpráv jednotliv˘ch roãníkÛ obou veletrhÛ,
z dat publikovan˘ch v ãasopisech a na
internetu. Pokud není v nûkterém roãníku
údaj uveden, nepodafiilo se jej získat.
Zatímco v poãtu vystavovatelÛ nebyl rozdíl v prvních letech soubûhu obou veletrhÛ v˘razn˘ a nÛÏky se otevíraly postupnû (v roce 2004 byl poãet vystavovatelÛ
v Brnû vy‰‰í zhruba o 50 %), jsou stavební veletrhy v Brnû od poãátku v˘znamnû
vût‰í velikostí v˘stavní plochy. Znamená
to, Ïe prÛmûrná velikost expozic je v Brnû
podstatnû vy‰‰í. V poãtu náv‰tûvníkÛ si
zachovává vedoucí postavení veletrh
FOR ARCH Praha. Poãet zúãastnûn˘ch
zemí se v Brnû ustálil po prvních dvou
roãnících v rozmezí 20 aÏ 24; v Praze
má tendenci postupného poklesu.
Pfiedností praÏského veletrhu je zázemí
hlavního mûsta, které pozitivnû ovlivÀuje náv‰tûvnost, a vysok˘ podíl Prahy
a Stfiedoãeského kraje na celkové stavební produkci âR (31 % v roce 2000,
32 % v roce 2001 a 2002 a 34 % v roce
2003). Nev˘hodou je dlouholetá provizornost nejvût‰ího praÏského v˘stavního
areálu a roztfií‰tûnost pofiádání veletrhÛ
a v˘stav do nûkolika míst. Od roku 1998
je místem konání veletrhu FOR ARCH
prozatímní v˘stavi‰tû v Praze-LetÀanech,
kde se postupnû budují komunikace
a pfiipravuje v˘stavba pevného v˘stavi‰tû; kamenné v˘stavi‰tû tu stále chybí.
Veletrhu FOR ARCH se zúãastÀují pfiedev‰ím vystavovatelé se sídlem v Praze nebo Stfiedoãeském kraji, ktefií se obracejí
hlavnû na praÏského a stfiedoãeského
zákazníka.
Stavební veletrhy v Brnû se mohou opírat o zavedenou veletrÏní správu známou
doma i v zahraniãí, moderní v˘stavi‰tû
s potfiebnou infrastrukturou a zázemím,
ovûfien˘ v˘stavní servis a organizaci pfiípravy a prÛbûhu veletrhu. Jihomoravsk˘ kraj není tak v˘znamn˘m investorem jako Praha a Stfiedoãesk˘ kraj; jeho
podíl na stavební produkci âR ãiní 9 aÏ
10 %. Mûsto Brno jen z ãásti ovlivÀuje
náv‰tûvnost stavebních veletrhÛ; do Brna
v‰ak pfiijíÏdí zejména odborná vefiejnost
z celé âR. Je‰tû více to platí o vystavovatelích: místo jejich sídla nehraje prakticky Ïádnou roli v úãasti na veletrhu.
O pozici a budoucnosti dvou nejvût‰ích
stavebních veletrhÛ v âR se rozhodne
v pfií‰tích letech. Stavební trh v âR bude
kulminovat, ãekají jej také slab‰í roky.
DÛleÏit˘ bude zejména speciální servis
pro jednotlivé skupiny vystavovatelÛ
a náv‰tûvníkÛ, kter˘ budou umût pofia
datelé veletrhÛ nabídnout.
Marie Báãová,
Informaãní centrum âKAIT
Etick˘ fiád Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví v âR
Etick˘ fiád Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âeské republiky je soubor pravidel, které se jeho ãlenové
rozhodli dobrovolnû dodrÏovat, aby bylo dosaÏeno vy‰‰í úrovnû podnikání a prestiÏe Svazu. Obsahuje
zásady vzájemného jednání mezi ãleny Svazu i vÛãi ostatním partnerÛm ve stavebnictví.
Zásady etického chování členů Svazu podnikatelů ve
stavebnictví:
Kromě základních a závazných pravidel jednání při podnikání
ve stavebnictví, daných zákony a podzákonnými předpisy, členové Svazu hodlají:
1. Dbát na odbornou pověst odvětví stavebnictví a dobré jméno Svazu.
2. Dbát na svou odbornou úroveň, udržovat své odborné dovednosti na nejvyšší úrovni a zdržet se všech služeb, pro
něž nejsou kompetentní.
3. Pro účely reklamy využívat výhradně výsledků své vlastní
práce a zdržet se jednání, které by mohlo směřovat k nekalé soutěži.
4. Rozvíjet mezi sebou dobré obchodní vztahy s cílem zajistit
vedle technického a ekonomického rozvoje svých firem
i korektní dodavatelský systém.
5. Dodržovat právo na obchodní tajemství svých obchodních
partnerů.
6. Podporovat pořádání regulérních soutěží nejen o veřejné,
ale i soukromé zakázky a při účasti v nich respektovat rovné podmínky pro každého účastníka.
7. Dbát toho, aby nebyly úmyslně, nebo neúmyslně poško
– Člen Svazu nebude usilovat neetickými prostředky
o převzetí zakázky, kterou řádným způsobem získal jiný uchazeč a nemá problémy s jejím plněním.
– Člen Svazu vědomě nenabídne objednateli dumpingovou cenu za stavební dílo nebo jiný nesplnitelný závazný parametr (realizační lhůtu, garance), zejména
s úmyslem přenést finanční ztráty či sankce na své
poddodavatele.
8. Ve vztazích mezi sebou uznávat formu zajištění závazku
prostřednictvím smluvní pokuty.
9. Vyvarovat se účelové kritiky jiného podnikatele, případně
jeho konkrétní práce, jejímž jediným, nebo hlavním účelem je získat zakázku.
10. V případě sporů mezi členy Svazu obrátit se na Stavovský soud Svazu ještě před jeho zveřejněním (je-li to v souladu s povahou sporu) a respektovat pak jeho výrok.
Pro kontrolu dodržování ustanovení Etického řádu a řešení
sporů na vyžádání členů Svazu se ustanovuje Stavovský
soud Svazu.
image A4 27.6.2005 09:51 Stránka 34
pofiadatel odborn˘ch semináfiÛ pro ãleny âKAIT
v rámci celoÏivotního vzdûlávání
odborné semináfie a firemní dny v âeské republice
a ve Slovenské republice*
osobní kontakt s projektanty, architekty,
ale i dal‰í odbornou vefiejností
spolupráce s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ
ve stavebnictví v âR
www.psmcz.cz
PREZENTACE
STAVEBNÍCH MATERIÁLÒ
NEJÚâINNùJ·Í FORMA
MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE
vydavatel ãasopisu PSM – STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ
vydavatel STAVEBNÍHO KATALOGU LOG
firem na ãeském trhu, nyní IV. vydání
ke stavebnímu veletrhu IBF
vydavatel publikace PROJEKTANTI – PROJEKTOVÁNÍ
zprostfiedkovatelská ãinnost v oblasti
obchodu a sluÏeb
*V roce 2004 jsme
uspofiádali 194 odborn˘ch
semináfiÛ, které nav‰tívilo
11 409 posluchaãÛ
z fiad stavební odborné
vefiejnosti
PSM CZ, s.r.o.
Zastoupení Brno:
Zastoupení Ostrava:
Velflíkova 10, 160 00 Praha 6
tel. +420 224 310 031
fax +420 224 312 331
te./fax +420 224 310 504
[email protected], www.psmcz.cz
PSM CZ, s.r.o.
Cejl 20, 602 00 Brno
tel. +420 545 117 433
fax +420 545 117 434
[email protected], www.psmcz.cz
PSM CZ, s.r.o.
28. fiíjna 150/2663,
702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
tel./ fax +420 597 577 399
[email protected], www.psmcz.cz
Thom.-Inz.-imageA4
1.4.2005 14:15
Stránka 1
Podlahové systémy
•
•
•
•
•
penetrace
samonivelaãní stûrky
lepidla na parkety a podlahové krytiny
parketové laky a oleje
ãisticí a o‰etfiující prostfiedky
Henkel ČR spol. s r.o., U Průhonu 10, 170 04 Praha 7,
tel.: 220 101 145, fax: 220 101 407, www.thomsit.cz, e-mail: [email protected]
Podlahové systémy pro profesionály.
36 PSM stavební infozpravodaj 2005
Plán semináfiÛ na záfií – listopad 2005
více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz
1. 9.
Ostrava Hotel Harmony
2. 9.
PlzeÀ DK Inwest
6. 9.
6. 9.
Praha Hospodáfiská komora
Hradec Králové ALDIS
6. 9.
6. 9.
Brno Národní stavební centrum
Bratislava Doprastav
7. 9.
7. 9.
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
Opava Slezská univerzita
7. 9.
8. 9.
Banská Bystrica Dom misijného hnutia
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
9. 9.
9. 9.
12. 9.
Pfiíbram ÚZSVM
Jihlava Hotel Gustav Mahler
Liberec DÛm kultury
13. 9.
13. 9.
PlzeÀ DK Inwest
Brno Národní stavební centrum
14. 9.
14. 9.
Karlovy Vary Hotel Thermal
Zlín Hotel Moskva
14. 9.
Îilina Dom techniky ZSVTS
15. 9.
Praha Hospodáfiská komora
15. 9.
16. 9.
Ostrava Hotel Harmony
Pardubice Hotel Labe
19. 9.
21. 9.
22. 9.
26. 9.
26. 9.
Olomouc Regionální centrum
Bratislava Doprastav
Nitra Agroin‰titút
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
Brno Národní stavební centrum
27. 9.
27. 9.
Praha Hospodáfiská komora
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
27. 9.
Ostrava Hotel Harmony
3. 10.
Olomouc Regionální centrum
4. 10.
Praha Hospodáfiská komora
4. 10.
4. 10.
Liberec DÛm kultury
Jihlava Hotel Gustav Mahler
5. 10.
PlzeÀ DK Inwest
5. 10.
6. 10.
6. 10.
6. 10.
7. 10.
10. 10.
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
Karlovy Vary Hotel Thermal
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
Îilina Dom techniky ZSVTS
Brno Národní stavební centrum
Ostrava Hotel Harmony
11. 10.
11. 10.
12. 10.
13. 10.
Hradec Králové ALDIS
Zlín Hotel Moskva
Trenãín
Praha Hospodáfiská komora
14. 10.
·umperk SO· a SOU Ïelez. a stavební
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev
a povrchov˘ch úprav.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády, stavební
v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãnístavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní
stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních
systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãnístavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
37 PSM stavební infozpravodaj 2005
18. 10.
PlzeÀ DK Inwest
18. 10.
18. 10.
Praha Hospodáfiská komora
Brno Národní stavební centrum
19. 10.
19. 10.
19. 10.
20. 10.
20. 10.
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
Ostrava Hotel Harmony
Banská Bystrica Dom misijného hnutia
Pardubice Hotel Labe
Písek DÛm kultury
20. 10.
21. 10.
25. 10.
25. 10.
25. 10.
Bratislava Doprastav
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
Praha Hospodáfiská komora
Brno Národní stavební centrum
Jihlava Hotel Gustav Mahler
25. 10.
26. 10.
26. 10.
Nitra Agroin‰titút
Hradec Králové ALDIS
Karlovy Vary Hotel Thermal
26. 10.
27. 10.
Ostrava Hotel Harmony
Vala‰ské Mezifiíãí Hotel Apollo
27. 10.
1. 11.
1. 11.
2. 11.
2. 11.
Most Hotel Murom
Pardubice Hotel Labe
Brno Národní stavební centrum
Pfiíbram ÚZSVM
Olomouc Regionální centrum
3. 11.
3. 11.
3. 11.
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
Liberec DÛm kultury
Ostrava Hotel Harmony
4. 11.
4. 11.
Zlín Hotel Moskva
Trenãín
7. 11.
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
9.– 10. 11. Praha Masarykova kolej
9. 11.
Bratislava Doprastav
10. 11.
Banská Bystrica Dom misijného hnutia
14. 11.
PlzeÀ DK Inwest
14. 11.
15. 11.
15. 11.
16. 11.
16. 11.
22. 11.
22. 11.
22. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
24. 11.
Jihlava Hotel Gustav Mahler
Karlovy Vary Hotel Thermal
Brno Národní stavební centrum
Písek DÛm kultury
Ostrava Hotel Harmony
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
Olomouc Regionální centrum
Nitra Agroin‰titút
Liberec DÛm kultury
Zlín Hotel Moskva
Îilina Dom techniky ZSVTS
âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera
25. 11.
28. 11.
Pardubice Hotel Labe
Hradec Králové ALDIS
28. 11.
Brno Národní stavební centrum
29. 11.
29. 11.
30. 11.
30. 11.
30. 11.
Praha Hospodáfiská komora
Ostrava Hotel Harmony
PlzeÀ DK Inwest
Jihlava Hotel Gustav Mahler
Bratislava Doprastav
IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály
a technologie v âR.
Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
PANELOVÉ DOMY: regenerace a sanace, zateplení, fasády, v˘tahy v návaznosti na rek. bytov˘ch jader.
Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády,
stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
VI. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály
a technologie v âR.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.
¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,
architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.
Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.
IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály
a technologie v âR.
PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády,
stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.
OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.
38 PSM stavební infozpravodaj 2005
Dfievo a architektura
Dfievo je bezesporu jeden z nejstar‰ích konstrukãních stavebních materiálÛ, protoÏe bylo vÏdy pomûrnû lehce
dostupné a lze je jednodu‰e zpracovat. Domy s hrázdûnou konstrukcí nebo kostely s celodfievûnou konstrukcí stojí
je‰tû dnes, staré i nûkolik století. Své dne‰ní renesanci v‰ak stavby ze dfieva vdûãí pfiedev‰ím pfiíkladn˘m ekologick˘m vlastnostem dfieva, dále ale i nov˘m moÏnostem, které moderní v˘robky z masivního dfieva i z dfievûného
materiálu nabízí: splÀují dne‰ní technické a funkãní nároky i poÏadavky stavebního práva a zaruãují absolutní
tvÛrãí svobodu. Proto staví dnes ze dfieva stále více stavebníkÛ i architektÛ.
V uplynul˘ch letech zaznamenala v˘stavba dfievûn˘ch domÛ enormní pfiírÛstky. âinil-li jejich podíl je‰tû poãátkem devadesát˘ch let ménû neÏ 3 %,
dosahuje dnes v Nûmecku jiÏ asi 15 %,
s tendencí dal‰ího rÛstu. Zvlá‰tní roli
hraje dfievo navíc v oblasti modernizací:
poÏadavkÛm na úsporu energií lze s pfiimûfien˘mi náklady v postaãující mífie
vyhovût pouÏitím pfiedsazen˘ch celodfievûn˘ch fasád s odvûtrávací mezerou.
Moderní v˘stavba ze dfieva prakticky nezná Ïádná omezení: staví se domy pro
jednu nebo více rodin, ‰koly a ‰kolky,
kanceláfiské a správní budovy, prÛmyslové stavby nebo haly pro sport a voln˘
ãas – dfievo jako mnohostrannû v˘hodn˘ materiál nezÛstává v niãem pozadu
za jin˘mi zpÛsoby v˘stavby.
Dfievo pro zahradu – terasy
Pro venkovní prostory má Dfievoobchod
K&C pfiipravené „termodfievo“, modfiín,
douglasku a bangkirai. Tyto obklady jsou
ve venkovním prostfiedí udrÏitelné po
cel˘ Ïivot, a bez nejmen‰í údrÏby. Jsou
velmi odolné proti namáhání a odolné
proti odûru.
a bez závad. V dÛsledku látek, které
jsou ve dfievu bangkirai obsaÏeny, mÛÏe
na zaãátku docházet k odbarvení na
podklad. PÛsobením povûtrnostních vlivÛ vzniká stfiíbfiitû ‰edé zabarvení.
Dfievo bangkirai vydrÏí nejménû 25 let
a mÛÏe b˘t ve venkovních prostorách
pokládáno zcela bez o‰etfiení.
Bangkirai: extrémní v˘drÏ
Správná pokládka
venkovních obkladÛ
Tvrdé dfievo bangkirai pochází z nejvût‰í ãásti z Indonésie, kde se zavázali k dÛslednému lesnímu hospodafiení. Znamená to novou v˘sadbu za kaÏd˘ pokácen˘
strom. Vysoká hustota ãiní bangkirai
velmi pevn˘m a odoln˘m proti odûru.
AÏ na malé „‰kvírky“ je témûfi bez sukÛ
Za pomoci obkladov˘ch prken rÛzn˘ch
velikostí lze postavit pûkné a trvanlivé
terasy.
1 Nejprve se vyhladí podklad tím, Ïe se
odstraní plevel a kamení. Pro zabrá-
nûní rÛstu plevele se pouÏije kofienová pavuãinka.
2 Jako základ poslouÏí pískové loÏe, do
nûhoÏ se zapustí velkoplo‰né chodníkové desky
3 Pro stabilní spodní konstrukci by na
desky mûla b˘t na plocho poloÏena
dfievûná konstrukce o rozmûrech 7 x 7
nebo 6 x 12 cm. Odstup: 50 – 70 cm.
4 Obkladová prkna se ‰roubují s mezerami 3 – 5 mm. Prkna bangkirai musí b˘t pfiedem navrtaná. Do kaÏdého
bodu upevnûní se vsadí dva ‰rouby.
Bezpodmíneãnû pouÏijte ‰rouby z u‰lechtilé oceli. Hlaviãky ‰roubÛ se musí do povrchu prkna zapustit tak, aby
s ním tvofiily rovinu.
39 PSM stavební infozpravodaj 2005
Fasáda z profilÛ plného dfieva
Fasáda (z lat. facies = „tváfi“) je plá‰È,
uzavírající budovu a dotváfií v˘raznû,
vedle architektonické formy, její charakter. Má navíc dÛleÏitou stavebnû-fyzikální funkci: pÛsobí jako vnûj‰í izolace
a chrání vlastní stavbu pfied povûtrnostními vlivy (mokro, chlad, teplo, vítr),
sniÏuje energetické ztráty budovy (tepelná ochrana) a zaji‰Èuje doplÀkovou
hlukovou ochranu. Musí umoÏÀovat unikání vodní páry z vnitfiku, má mít dlouhou Ïivotnost a umoÏÀovat snadnou
údrÏbu.
Fasáda ze znaãkov˘ch dfievûn˘ch profilÛ
je nejen ekologick˘m pfiírodním produktem, ale z hlediska stavebního i tvÛrãího dobr˘m fie‰ením, pfiíznaãn˘m pro
souãasnost:
Dfievûné fasády jsou lehké a mohou
b˘t montovány na jakoukoliv vnûj‰í
stûnu. Statické v˘poãty zpravidla nejsou nutné.
Znaãkové profily lze namontovat rychle a mají dlouhodobou Ïivotnost.
UmoÏÀují provést dodateãnou nebo
doplÀkovou tepelnou izolaci.
Riziko promáãení zdiva tajícím snûhem je pfii vnûj‰í izolaci niωí, neÏ pfii
izolaci z vnitfiní strany.
Pfii renovaci budovy mÛÏe b˘t stará
fasáda zachována, nová se jednodu‰e
pfiedsadí pfied starou.
KaÏd˘ profil má kvalitní vzhled a tvarovou stálost vlivem pouÏití vynikají-
cích surovin a uplatnûním pfiísn˘ch
kriterií pfii jejich v˘bûru.
RÛznost druhÛ profilÛ a vzorÛ skladby
poskytuje mnoho tvÛrãích moÏností.
Fasáda z dfievûn˘ch profilÛ dává stavbû ráz a je estetická
Individuální v˘raz mÛÏe poskytnout
moÏnost dodání více neÏ 1000 barevn˘ch odstínÛ.
Fasády z u‰lechtilého dfieva sibifiského
modfiínu, douglasky nebo ãerveného
cedru, barevnû neupravené, nevyÏa-
dují zpravidla Ïádnou péãi a vytvofií
na povrchu stfiíbfiitou patinu.
Profily z masivního dfieva jsou vhodné
jak pro fasády novostaveb i stávajících
celodfievûn˘ch nebo zdûn˘ch staveb.
Mnohostranné moÏnosti vyuÏití nejsou
niãím omezeny a lze je uplatnit i v obytn˘ch stavbách a objektech. Zvlá‰È v˘hodné je pouÏití pfii modernizacích, neboÈ umoÏÀují bezproblémovou instalaci
dodateãn˘ch vrstev tepelné izolace.
A4 12/2004
17.6.2005
6:58
Stránka 1
Stfiechy, Fasády, Izolace
ãasopis pro profesionály ve stavebnictví
www.mise.cz/strechy, [email protected]
Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice
tel.: +420 595 693 052, fax: +420 595 693 069
41 PSM stavební infozpravodaj 2005
Vzorkovna stavebních materiálÛ
v budovû Hospodáfiské komory âR
Spoleãnost PSM CZ, s.r.o. zahájila ãinnost vzorkovny stavebních materiálÛ v budovû Hospodáfiské komory âR. Jde o zajímav˘ podnikatelsk˘ zámûr, neboÈ se zde konají kromû jin˘ch akcí ve‰keré odborné semináfie spoleãnosti PSM CZ, které jsou tématicky zamûfieny na prezentaci nov˘ch stavebních materiálÛ,
systémÛ a technologií. Roãnû sem pfiijde na tfii tisíce posluchaãÛ. Budova, kde má své sídlo Hospodáfiská
komora âR zastupující podnikatelskou vefiejnost, je pro tisíce podnikatelÛ vyhledávan˘m servisním místem. Proto spoleãnost PSM CZ, s.r.o. zahajuje ãinnost vzorkovny v centru podnikatelského dûní.
42 PSM stavební infozpravodaj 2005
Novinky roku 2005 ctí trend pfiírodních povrchÛ
Spoleãnost Lasselsberger dnes nespornû patfií mezi elitní skupinu keramick˘ch firem, ktere urãují
evropské trendy. Patfií tam svou teritoriální pÛsobností – v˘robní závody vlastní v âesku, na Slovensku,
v Maìarsku, Itálii, Rumunsku a Chorvatsku, v˘robní kapacitou 65 milionÛ m2 keramick˘ch obkladÛ, ale
pfiedev‰ím ‰ífií a úrovní designu sv˘ch v˘robkÛ. Tato pfiední pozice v‰ak není samozfiejmostí automaticky
vypl˘vající z velikosti firmy a mohutné v˘robní kapacity; je nutné ji kaÏdoroãnû obhájit pfied dotírající
konkurencí a kritick˘mi soudy odborníkÛ a zákazníkÛ. CoÏ znamená kaÏdoroãní povinnost pfiijít na
zaãátku stavební sezóny s novinkami, které si oznaãení „novinka“ opravdu zaslouÏí.. .
Pojìme se tedy na nové kolekce keramick˘ch dlaÏdic, které spoleãnost Lasselsberger pfiedstavila na leto‰ním brnûnském mezinárodním stavebním veletrhu
IBF 2005 podívat detailnûji. Pfii této letmé prohlídce se pfiidrÏíme základního
ãlenûní sortimentu dlaÏdic do tfií skupin
podle vlastností pouÏitého keramického materiálu – tzv. stfiepu. Spoleãnost
Lasselsberger klade nejvût‰í dÛraz na
materiály s nejlep‰ími mechanick˘mi
a fyzikálními vlastnostmi, s maximálním
uÏivatelsk˘m komfortem a nej‰ir‰í paletou dekorací a variability, z toho dÛvodu
letos nejvíce novinek pfiinesly programy
TAURUS a KENTAUR.
TAURUS
V první nejodolnûj‰í skupinû vysoce slinut˘ch neglazovan˘ch dlaÏdic programu TAURUS (nasákavost do 0,1 %, EN
14411 G B Ia) pfiedstavují zásadní designovou inovaci ãtyfii série – Pienza,
Marmi Veneti, Pietre Emiliane a Travertini
del Lazio. Pov˘‰ily tento program, dosud
architekty a projektanty vníman˘ jako
trochu nudn˘ (ov‰em sv˘mi ‰piãkov˘mi
technick˘mi parametry preferovan˘ pro
velké stavební realizace jako nejvhodnûj‰í), designovû o nûkolik pomysln˘ch
pater v˘‰.
Série Pietre Emiliane a Travertini del Lazio
nabízejí stále populárnûj‰í kamenn˘
vzhled a modularitu formátÛ 30 x 30
a 60 x 30 cm. U druhé jmenované série
je navíc moÏnost vyrobit na objednávku
tzv. „satinovan˘ povrch“. Spoleãnost
Lasselsberger uvádí v leto‰ním roce na
trh ve vût‰í mífie také velké ãtvercové
a obdélníkové formáty, napfi. 40 x 40,
45 x 45, 60 x 30 cm. U vybran˘ch sérií –
Pienza (kalibrované dlaÏdice 30 x 30,
45 x 45, 60 x 30 cm), Marmi Veneti (kalibrované dlaÏdice 30 x 30, 60 x 30 cm,
na zakázku i se satinovan˘m povrchem)
– lze pfii spoleãné pokládce rÛzn˘ch formátÛ dlaÏdic tvofiivû vyuÏít roz‰ífiené
moÏnosti „modularity“, neboli vzájemné
kombinovatelnosti formátÛ: 60 + 30 = 90,
45 + 45 = 90, 30 + 30 + 30 = 90, 30 + 30 = 60
cm atd. Modularita nabízí fiadu moÏností pfii kreativním fie‰ení sítû spár a v˘-
Quarzite
sledn˘ efekt lze je‰tû podpofiit kombinovanou skladbou vyuÏívající barevnou
‰kálu dlaÏdic pfiíslu‰né série. Série
Marmi Veneti najde uplatnûní v luxusních obytn˘ch interiérech a koupelnách,
do nichÏ je schopna vnést neopakovatelné kouzlo le‰tûn˘m povrchem dlaÏdic
s designem benátského mramoru, atraktivitu série Pienza zvy‰ují dvû originální
bordury, odli‰nû stylotvornû zacílené.
„Oblázková“ bordura nás vrací k fiemesln˘m praktikám z dob renesanãních stavebních hutí, „dlaÏdicová“ bordura má
ryze souãasn˘ design. MoÏnosti pouÏití
série – napfiíklad pod ‰ir˘m nebem –
zvy‰uje protiskluznost dlaÏdic stupnû
R 10.
KENTAUR
Druhou skupinou je program KENTAUR,
vysoce slinuté glazované dlaÏdice s nasákavostí do 0,1 % (EN 14411 G B Ia).
K základním inspiraãním okruhÛm leto‰ních novinek materiálu „gres porcel-
lanato smaltato“ patfií pfiedev‰ím návrat
k historii, tradici a pfiírodû. Jedním
z charakteristick˘ch rysÛ nov˘ch designÛ je (stejnû jako u série Taurus) stále
vût‰í sbliÏování vzhledu keramick˘ch
dlaÏdic a pfiírodních kamenÛ. ·piãková
designérská studia dosahují ve spolupráci s nejpfiednûj‰ími evropsk˘mi v˘robci
keramiky – spoleãnost Lasselsberger
patfií do „první evropské pûtky“ – pfii
ztvárnûní Ïul, bfiidlic, travertinÛ, mramorÛ rok od roku stále dokonalej‰ích
v˘sledkÛ, a spolupodílejí se tak na prosazení tohoto typu designu jako nejvlivnûj‰ího evropského trendu. Imitace pfiírodních materiálÛ jsou jiÏ dnes tak
dokonalé, Ïe laik ãasto nepozná, zda jde
o kámen ãi keramiku.
V leto‰ním roce jsme se i u tohoto materiálu ve vût‰í mífie zamûfiili na velké
ãtvercové formáty 40 x 40 cm – série
Atrium, Fiesta a Naturstone; plnou formátovou modularitu 30 x 30, 60 x 30,
45 x 45 cm v jednotné tlou‰Èce 10 mm
43 PSM stavební infozpravodaj 2005
a dlaÏdice s kalibrovan˘mi hranami nabízí série Quarzite. První dvû jmenované
série keramick˘ch dlaÏdic jsou sv˘m
charakterem, povrchem a designem urãeny pfiedev‰ím do obytn˘ch prostor
v interiéru, dlaÏdice série Naturstone je
moÏno díky zv˘‰ené protiskluznosti R10
pouÏít i do exteriéru. V barevném ladûní
keramick˘ch dlaÏdic Kentaur pfievládají
dvû základní linie barevnosti: „studená“
– bílá, ocelovû ‰edá aÏ antracitovû ãerná, a „teplá“ – slonová kost, okrová aÏ
ãervenohnûdá. Dekorativní doplÀky nenásilnû podtrhují design základních dlaÏdic sérií Cotti Toscani, Atrium, Naturstone,
neboÈ jsou nafiezány ze stejného materiálu jako základ.
U sérií Gabro a Zircon byla poprvé pfii
úpravû keramického povrchu pouÏita
unikátní technologie „suché“ dekorace.
Ta umoÏÀuje dokonalej‰í a propracovanûj‰í pfiiblíÏení keramick˘ch dlaÏdic svému pfiírodnímu vzoru – kameni. Série
Tuffo pfiedstavuje reliéfní povrch snadno
opracovatelného stavebního kamene,
ov‰em se zárukou ‰piãkov˘ch uÏitn˘ch
parametrÛ vysoce slinut˘ch glazovan˘ch
dlaÏdic. Tradiãní a úspû‰ná „mozaiko-
Pienza
vá“ série Venezia byla pro leto‰ní rok doplnûna o design dlaÏdice ve formátu
33,3 x 33,3 cm „sestaven˘“ z nûkolika
rÛzn˘ch formátÛ kamenn˘ch ãtyfiúhelníkov˘ch segmentÛ.
Zv˘‰ená protiskluznost R 10 nebo dokonce R 10 A u sérií Pienza, Pietre Emiliane,
Travertini del Lazio, Naturstone, Tuffo,
Zirkon roz‰ifiuje oblast jejich pouÏití do
exteriéru a míst, kde hrozí nebezpeãí
uklouznutí, napfi. vstupy z vnûj‰ích prostor, terasy, balkony, zimní zahrady.
VEGA
Tfietí skupinu novinek pfiedstavují slinuté glazované dlaÏdice s nasákavostí do
1,5 % (EN 14411 H B Ib).
Série Sardinia je koncipována pfiedev‰ím
pro pouÏití v obytném interiéru a v koupelnách. Nabízí sametové povrchy v kontrastu lesk/mat v Ïivé barevnosti ãtyfi
mramorÛ, které nacházejí spoleãnou fieã
v páté dlaÏdici – mozaice 4,8 x 4,8 cm;
pro sérii Sicilia jsou typické dekoraãní
doplÀky s románsk˘m motivem.
Pro design „novinkové“ kolekce „TAURUS – KENTAUR – VEGA“ jsou typické his-
torizující motivy, nejtypiãtûji v tzv. „mediteranee stylu“, kter˘ nachází inspiraci
v dlaÏbách starovûk˘ch kultur – antického ¤ecka, ¤íma, Kartága a dal‰ích oblastí
kolem Stfiedozemního mofie. Charakteristick˘m rysem tûchto produktÛ je atmosféra pohody a útulnosti podtrÏená
pfiíznaãn˘mi historizujícími motivy, jeÏ
se objevují pfiedev‰ím na dekorativních
doplÀcích. Dekorace série Tuffo na‰ly
inspiraci v babylónsk˘ch keramick˘ch
kachlích, série Santos obohacuje leto‰ní
kolekci rustikálních novinek prolamovan˘mi hranami dlaÏic a reliéfním povrchem s patinou staré o‰lapané dlaÏby.
Dal‰ím v˘razn˘m znakem leto‰ních novinek je návrat k cihelné dlaÏbû. Toto
„retro“ navazuje na evropskou stfiedovûkou tradici podlah dláÏdûn˘ch cihlov˘mi prvky. Dnes oceÀovanou v˘raznû
kolísavou barevnost v ‰iroké ‰kále ãerven˘ch odstínÛ, od svûtl˘ch aÏ po ty
nejtmav‰í, mûlo ve stfiedovûku na svûdomí rÛzné sloÏení místních surovin,
rozdílné techniky v˘palu a vypalovací
teploty. Rostoucí obliba imitací rustikálních ciheln˘ch dlaÏeb vyrÛstá z touhy
navázat na tradice pfiedkÛ, na harmonic-
Sardinia
Zircon
Travertini del Lazio
ké propojení krásy a úãelnosti. Tradiãní
„cotto design“, podpofien˘ ‰piãkov˘mi
technick˘mi parametry programu KENTAUR, nabízejí tfii nové série. Cotti Toscani,
která je typick˘m pfiedstavitelem italského „cotta“. Starobyl˘ v˘raz dlaÏby
podtrhují nejen modulové formáty
15 x 15, 15 x 30 a 30 x 30 cm, ale i fiezaná mozaiková bordura a schodová tvarovka. Série Terre d’Umbria na‰la inspiraci v jihoitalském „cottu“ z oblasti Umbrie.
Krátk˘ v˘let za tradiãním italsk˘m cottem uzavírá série Liguria, inspirovaná
malebnou krajinou pfiímofiské Ligurie.
Rustikální charakter tûchto dvou sérií
dotváfiejí mozaikové bordury ze ‰típané
ho pfiírodního kamene. (je)
GarantMax_LETAK_Lepene_skla
11.4.2005
11:14
Stránka 2
Systém lepených křídel
REHAU
Každý profilový systém (nejen
z PVC, ale i hliník, dřevo) ve svých
výrobních podkladech naprosto
striktně a přesně deklaruje
maximální rozměry křídel v závislosti na použité velikosti křídlového profilu a zejména výztužného ocelového profilu.
Firma REHAU přestavuje speciální
patentovaný
způsob
REHAU Garantmax-Design, který
umožňuje tyto maximální rozměry
přesahovat. Tento systém umožňuje stoprocentní jistotu bezvadného fungování při manipulaci
s nadrozměrnými křídly.
Technologie využívá dlouhodobých firemních zkušeností ve
svém dalším výrobním programu
- automobilovém průmyslu.
Poměrně jednoduchý princip při
výrobě vlastních oken, který je
ovšem vysoce náročný na precizní dodržení technologie provádění
a použitých materiálů, umožní
dosáhnout křídel až o rozměrech
1300x2450 mm. To zcela jistě
umožní architektům a projektantům uplatnění často diskutovaných max. velikostí křídel.
Praha
Brno
REHAU, s. r. o., Obchodní 117, 251 70 Čestlice, tel.: 272 190 111, fax: 272 680 176, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz
REHAU, s. r. o., Vídeňská 122, 619 00 Brno, tel.: 547 425 582, fax: 547 425 583, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz
730.001 CZ-0405
GarantMax_LETAK_Lepene_skla
11.4.2005
11:14
Stránka 1
Systém REHAU
S lepenými křídly do větších rozměrů
PSM info 210x297
8.6.2005 10:58
Stránka 1
Ušetřete s novými
posuvnými
taškami
STODO 12
HRANICE 11
NOVINKA
ROKU 2005
NOVINKA
ROKU 2005
Ušetřete peníze díky aktuálním akčním
cenám posuvných tašek!
Ušetřete námahu – pokládka těchto
tašek je velmi jednoduchá!
Ušetřete čas i náklady – při rekonstrukci
není zapotřebí předělávat laťování!
INFOLINKA: 844 185 185
www.tondach.cz