„Íránce vůbec nepálí, že Západ Ahmadínežáda odmítá“ „Íránce

Transkript

Mezinárodní politika
ROČNÍK XXXIV
4/2010
CENA 59 Kč
„Íránce vůbec
nepálí,
že Západ
Ahmadínežáda
odmítá“
Ženy z Persepole
Írán: třicet let
po islámské revoluci
Mohou být
Izrael a Írán
(opět) spojenci?
Írán a Turecko: minulost
a perspektivy energetické spolupráce
Velká Británie očima Michala Mravinače
VÝBĚR Z NOVINEK KNIHOVNY ÚMV
56 455/1
CESTOU
Cestou dějin : kolektivní monografie k poctě prof. PhDr.
Svatavy Rakové, CSc. = On the road of history ; 1 / uspořádala Eva Semotanová. -- Praha : Historický ústav, 2007.
-- 419 s. : il., mp. -- (Práce Historického ústavu AV ČR/Opera Instituti Historici Pragae; Řada/Series C - Miscellanea ;
sv. 16/1). -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-80-7286-111-8
56 455/2
CESTOU
Cestou dějin : kolektivní monografie k poctě prof. PhDr.
Svatavy Rakové, CSc. = On the road of history ; 2 / uspořádala Eva Semotanová. -- Praha : Historický ústav, 2007.
-- 507 s. : il., mp. -- (Práce Historického ústavu AV ČR/Opera Instituti Historici Pragae ; Řada/Series C - Miscellanea ;
sv. 16/2). -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-80-7286-112-5
56 392
CINQUANTE
Cinquante ans de traité de Rome 1957–2007 : regards
sur la construction européenne / ed. Marie-Thérese
Bitsch. -- Stuttgart : Franz Steiner, 2009. -- 361 s. -- (Studien zur Geschichte der Europäischen Integration ; Nr. 1).
-- Bibl.-Chron.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-3-515-09313-2
56 375
ČTVRTÝ
IV. Kongres českých politologů : Plzeň, 9.–10. 9. 2009 /
sest. Ladislav Cabada, Helena Hricová. -- Plzeň : Západočeská univerzita, 2009. -- 265 s. -- (Česká společnost pro
politické vědy). -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-80-7043-842-8
D 56 393
DIETL, Ralph
Dokumente zur Europäischen Sicherheitspolitik, 19481963 / Ralph Dietl. -- Stuttgart : Franz Steiner, 2009. -114 s. + 1 CD-ROM. -- (Geschichte). -- Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-3-515-09341-5
56 386
EFFECT
The Effect of the Treaty of Lisbon upon the Czech legal order : conference volume, Prague 27 March 2009 = Vliv Lisabonské smlouvy na český právní řád : sborník příspěvků z mezinárodní konference, Praha 27. března 2009 / ed.
Jiří Zemánek. -- Praha : Metropolitní univerzita, 2009. -180 s. -- Pozn.
ISBN 978-80-86855-55-4
D 56 388
EKONOMICKÉ
Ekonomické a sociálne opatrenia na Slovensku 2008 :
projekt HESO / ed. Dušan Zachar. -- Bratislava : Inštitút
pre ekonomické a sociálne reformy, 2009. -- 81 s. : gr.,
tab. -- Bibl.
ISBN 978-80-970197-0-9
56 361
GRUŠA, Jiří
Česko / návod k použití / Jiří Gruša. -- nové, rozšířené
a přepracované vyd. -- Brno : Společnost pro odbornou literaturu - Barrister and Principal, 2009. -- 190 s. -- Název
originálu: Gebrauchsanweisung für Tschechien
ISBN 978-80-87029-72-5
56 434
HODNOTY
Hodnoty a postoje v ČR 1991–2008 : (pramenná publikace European Values Study) / sest. Ladislav Rabušic, Jana Hamanová. -- Brno : Masarykova univerzita, 2009. -324 s. : tab. -- Příl.
ISBN 978-80-2104-952-9
D 56 453
CHIFU, Julian
The Russian Georgian war : a trilateral cognitive institutional approach of the crisis decision-making process / Julian Chifu, Oazu Nantoi, Oleksandr Sushko. -- Bucuresti :
Curtea Veche, 2009. -- 200 s. -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-973-1983-19-6
D 56 398
INOTAI, András
The Impacts of enlargement on the Central and Eastern
European countries / András Inotai. -- Seoul : Korea institute for international economic policy, 2009. -- 73 s. : tab.
-- (SNU-KIEP EU Centre Research Series ; 09-02). -- Bibl.Pozn.
ISBN 978-89-322-2064-2
56 363/1
KAGAN, Robert
Nebezpečný národ : zahraniční politika USA 1700–1900 ;
Svazek I. / Robert Kagan. -- Praha : Lidové noviny, 2008.
-- 569 s. : il. -- (Světová diplomacie). -- Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-7106-969-0
56 364
KISSINGER, Henry
Obnovení světového řádu : Metternich, Castlereagh a potíže s mírem v letech 1812–1822 / Henry Kissinger. -- Praha : Prostor, 2009. -- 413 s. -- (Obzor). -- Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-7260-221-6
56 436
KLEINSCHMIDT, Harald
The Transformation of the European culture of security /
Harald Kleinschmidt. -- Hamburg : Helmut-SchmidtUniversität, 2009. -- 110 s. -- (Studien zur internationalen
Politik ; Heft 1/2 2009). -- Pozn.
ISSN 1431-3545
56 358
KROFTA, Kamil
Diplomatický deník 1919–1922 / Kamil Krofta ; k vydání
z autorova rukopisu připravil a úvodní studií, poznámkami
a přílohami opatřil Jindřich Dejmek. -- Praha : Historický
ústav, 2009. -- xlvii, 388 s. : il. -- Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-7286-145-3
56 350
ENERGY
Energy security and climate change : double challenge for
policymakers / ed. Artur Gradziuk, Ernest Wyciszkiewicz.
-- Warsaw : The Polish Institute of International Affairs,
2009. -- 172 s. : gr., tab. -- Pozn. ISBN 978-8389607-79-9
56 381
KUKLÍK, Jan
Nadnárodní integrace v Evropě : příspěvek k aplikaci
"Principů" E. F. Smidaka / Jan Kuklík, René Petráš. -- [Praha] : Havlíček Brain Team, 2007. -- 238 s. : il., mp. -- (Avenira edice). -- Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-87109-02-1
56 365
FIALA, Petr
Teorie politických stran / Petr Fiala, Maxmilián Strmiska.
-- 2. vyd. -- Brno : Společnost pro odbornou literaturu - Barrister and Principal, 2009. -- 263 s. -- (Vědecké studie). -Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-87029-71-8
56 422/1
MAR'JINA, Valentina Vladimirovna
Sovetskij Sojuz i čecho-slovackij vopros vo vremja Vtoroj
mirovoj vojny. 1939–1945 gg. Kniga 1, 1939–1941 gg. /
V. V. Mar'jina. -- Moskva : Indrik, 2007. -- 445 s. -- Příl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-5-85759-433-9
56 422/2
MAR'JINA, Valentina Vladimirovna
Sovetskij Sojuz i čecho-slovackij vopros vo vremja Vtoroj
mirovoj vojny. 1939–1945 gg. Kniga 2, 1941–1945 gg. /
V. V. Mar'jina. -- Moskva : Indrik, 2009. -- 431 s. -- Příl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-5-91674-037-0
De 56 362
NEKVAPIL, Jiří
Mnohojazyčnost v České republice : základní informace =
Multilingualism in the Czech Republic basic information /
Jiří Nekvapil, Marián Sloboda, Peter Wagner. -- Praha : Lidové noviny, 2009. -- 117 s. : mp., tab. -- Bibl.
ISBN 978-80-7106-581-400
56 376
ONDŘEJ, Jan
Odzbrojení : prostředek k zajištění mezinárodní bezpečnosti / Jan Ondřej. -- 2. rozšířené vyd. -- Plzeň : Aleš Čeněk,
2008. -- 343 s. -- Bibl.-Pozn.-Rej. ISBN 978-80-7380-129-8
56 379
PECKA, Emanuel
Sociologie politiky / Emanuel Pecka. -- Praha : Grada,
2010. -- 240 s. : tab. -- Bibl.
ISBN 978-80-247-2793-6
56 378
PROROK, Vladimír
Politologie / Vladimír Prorok, Aleš Lisa. -- 2. rozš. vyd. -Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. -- 223 s. : gr., tab. -- Bibl.-Pozn.Rej.
ISBN 978-80-7380-141-0
56 421
PUŤ
Puť v Jevropu / ed. I.M. Kljamkin, L.F. Ševcova. -- Moskva :
Liberal'naja missija, 2008. -- 397 s. ISBN 978-5-98379-115-2
56 472
RUSKO
Rusko, EU a Česká republika : (diskuse o vzájemných ekonomických a politických vztazích) : 1. seminář, 11. března
2008 ; Církevní restituce v České republice : (je Ďábel
skrytý v detailech? Co bude s katedrálou? Jsou církevní
nároky konečné? Jaký je vztah ke konkordátu? Je to odluka státu od církví?) : 2. seminář, 29. dubna 2008. -- Dráchov : Fontes Rerum, 2008. -- 125 s. : gr., mp. -- (Sborník
textů ; č. 24/2008). -- Bibl.-Pozn. ISBN 978-80-86958-11-8
56 417
SREDNJAJA
Srednjaja Jevropa : problemy meždunarodnych i mežnacional'nych otnošenij XII–XX vv. / ed. A.S. Stykalin. -Sankt-Peterburg : Aletejja, 2009. -- 537 s. : il. -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-5-91419-159-4
56 401
TRENDY
Trendy regionálnych disparít Slovenska : teoretické modely a empirické analýzy / Soňa Čapková ... [et al.] ; ed.
Menbere Workie Tiruneh, Marek Radvanský. -- Bratislava :
Ekonomický ústav Slovenskej akadémie vied, 2009. -179 s. : gr., tab. -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-80-7144-176-2
De 56 357
VAUBEL, Roland
Evropské instituce jako zájmová skupina : dynamika stále těsnější unie / Roland Vaubel. -- Praha : Centrum pro
ekonomiku a politiku, 2009. -- 74 s. : tab. -- Bibl.-Pozn.
ISBN 978-80-86547-83-1
D 56 377
ZEMANOVÁ, Štěpánka
Evropeizace zahraniční politiky v oblasti lidských práv /
Štěpánka Zemanová. -- Praha : Oeconomica, 2008. -- 240
s. : gr., tab. -- Bibl.-Pozn.-Rej.
ISBN 978-80-245-1402-4
Obsah čísla 4/2010
Světozor
16. únor až
15. březen 2010
Světozor • 1
Martin Novák | Bushova arabská demokracie •2
Írán – tyrkysový most | -zz- • 3
ÍRÁN
Světozor
Břetislav Tureček | „Íránce vůbec nepálí, že Západ Ahmadínežáda odmítá
– v jejich očích tím jenom získává“ • 4
Zuzana Kříhová | Írán: třicet let od islámské revoluce • 8
Jana Hybášková | Ženy v Íránu • 11
Tomáš Urban | Írán online • 14
Petr Binhack, Michal Thim | Írán a Turecko: minulost a perspektivy
energetické spolupráce • 16
Martin Onderčo | Brúsenie nožov medzi priateľmi • 19
Jiří Schneider | Mohou být Izrael a Írán (opět) spojenci? • 22
Naďa Aliová, Jan Kužvart | Ženy z Persepole – ženská otázka
v moderním Íránu • 24
16. Podle agentury Reuters vyzval izraelský pre-
miér Benjamin Netanjahu Rusko a západní
země k uvalení nových „paralyzujících sankcí“ na íránský energetický sektor.
16. Evropská unie prodloužila o dalších 12 měsíců sankce vůči Zimbabwe kvůli nedostatečnému pokroku v dodržování dohody
o sdílení moci.
17. Rusko a Abcházie podepsaly dohodu o stavbě ruské vojenské základny.
17. Argentina oznámila, že všechny lodi vyplouvající z jejích přístavů k Falklandám budou
muset mít zvláštní povolení. Jde o vyostřování sporu kolem britského ropného průzkumu u ostrovů.
17. USA jmenovaly po pěti letech velvyslance
v Sýrii. Stal se jím diplomat Robert Ford.
18. Americký prezident Barack Obama přijal
k soukromé návštěvě dalajlamu. Čína protestovala u amerického velvyslance v Pekingu.
20. Africká unie v reakci na puč v Nigeru vyloučila tuto zemi ze svých řad a uvalila na ni
sankce.
20. Nizozemská koaliční vláda křesťanských demokratů a Strany práce v čele s Janem Peterem Balkenendem padla kvůli neshodám
o prodloužení mise v Afghánistánu.
23. Vůdce Hamásu vyzval k novému protiizraelskému povstání.
23. Súdánský prezident Umar Bašír podepsal
příměří s dárfúrským Hnutím pro spravedlnost a rovnost.
24. Moskva oznámila, že nepodpoří „paralyzující sankce“ proti Íránu.
24. Evropská komise doporučila zahájení vstupních rozhovorů o přijetí Islandu do EU.
24. Latinskoamerické země na summitu v Cancúnu založily Společenství latinskoamerických a karibských států, do něhož nepozvaly
USA a Kanadu. Organizace je nezávislá na
OAS.
24. Americký prezident Barack Obama a ruský
prezident Dmitrij Medveděv se telefonicky
dohodli na urychlení rozhovorů o omezení
strategických zbraní.
KDO JE MAHMÚD AHMADÍNEŽÁD
Jan Fingerland | Prezident s Božím posláním • 26
DVA POHLEDY
Tomáš Raděj , František Šulc | Demokratický vývoj v Iráku • 28
ZEMĚMI SVĚTA
Pavel Máša | Záhady nového ukrajinského prezidenta • 29
VZTAHY A PROBLÉMY
Patrik Kutílek, Kateřina J. Rohlová | Japonsko a jeho politika
vůči Blízkému východu • 31
Slavomír Bucher | Nová geopolitická stratégia sveta
na začiatku 21. storočia • 34
Jiří Štěpanovský | Evropská bezpečnost – ruská iniciativa
a počátky diskuse o ní • 37
VELKÁ BRITÁNIE OČIMA MICHALA MRAVINAČE
Nikoli, pane premiére • 39
FILM A POLITIKA
Michal Procházka | Kinematografie v azylu nepřátelského režimu • 40
POSLEDNÍ STRANA
Tiráž
Ročník XXXIV • Vydává: Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. • Šéfredaktor: Robert Schuster • Úvodníky, komentáře: Zdeněk Zbořil • Odpovědná redaktorka: Milena Strejčková • Sekretářka redakce: Irena Krejčová • Grafický návrh: Jakub Tayari • Distribuce: Dagmar Červinková • Redakční rada: Veronika Bílková (předsedkyně), Vojtěch Belling, Miloš Calda, Martin Ehl, Jiří Fárek, Kai-Olaf Lang, Kristina Larischová, Pavel Máša, Jaroslav Olša jr., Miloš Pojar, Pavel Pšeja, Michael Romancov, Jiří Schneider, Jiří Štěpanovský, Filip Tesař, Tomáš Veselý, Zdeněk Zbořil • Jednotlivé příspěvky vyjadřují názory autorů, nikoli vydavatele. Nevyžádané rukopisy redakce nevrací.
All rights reserved. Copyright under the International Copyright Convention. No part of this publication may be reproduced, stored in retrieval systems or transmitted in any form or by any means without the prior permission of the International Politics editorial office. Reprints are available upon request. Reprints and permissions: Write to International Politics, Nerudova 3, 118 50 Praha 1.
Redakce a administrace: Nerudova 3, 118 50 Praha 1 • telefon 251 108 107 • fax 251 108 222 • e-mailová adresa [email protected] • Objednávky a předplatné přijímá administrace redakce. Vychází měsíčně. Cena výtisku 59 Kč.
Předplatné na rok činí 590 Kč, ve Slovenské republice 29,28 €. Registrováno MK ČR E 5210.
Tiskne Petr Dvořák – Tiskárna, Jeřábová 1302, 263 01 Dobříš. Rozšiřuje redakce a další distributoři v drobném
prodeji. Ve Slovenské republice rozšiřuje L.K. Permanent, s.r.o. P.P.4., 834 14 Bratislava 34 • telefon +421 244 453
711 • fax +421 244 373 311 • e-mailová adresa [email protected] • www.predplatne.cz. Informace o MP
a ediční činnosti ÚMV na www.iir.cz • Podávanie tlačoviny povolené SsRP Banská Bystrica č.j. Opč-3215/B-96 zo
dňa 12. 9. 1996.
ISSN 0543-7962 • INDEX 46911
Foto na titulní straně
Účastnice opozičního shromáždění
v Teheránu drží fotografii vůdce islámské
revoluce ajatolláha Chomejního.
STR New, Globe Media/Reuters
2010
Mezinárodní politika 4
1
Světozor
25. Vítěz ukrajinských prezidentských voleb
5. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč při
13. Čínský premiér Wen Ťia-pao obvinil USA,
Viktor Janukovyč byl uveden do úřadu.
25. Indie a Pákistán po dvou letech obnovily mírový dialog.
25. Spolkový sněm schválil zvýšení počtu německých vojáků v Afghánistánu na 5350
mužů.
26. Kongres USA prodloužil platnost protiteroristického zákona z roku 2001.
26. Rumunsko zahájilo s USA jednání o rozmístění asi 20 protiraketových střel na svém území.
1. 3. Nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč hovořil v Bruselu s předsedou Evropské
komise Josém Barrosem o nutnosti hospodářských reforem jako nezbytné podmínky
pro rozšíření spolupráce Ukrajiny s EU.
1. V Haagu pokračoval proces s Radovanem
Karadžičem. Ten ve svém zahajovacím rozhovoru tvrdil, že Srbové se pouze bránili islámskému fundamentalismu. Srebrenický masakr označil za vykonstruovaný nesmysl.
2. Polská vláda oficiálně schválila nabídku
Spojených států, aby USA v budoucnu rozmístily v Polsku antirakety SM-3.
3. Ukrajinský parlament vyjádřil nedůvěru vládě Julie Tymošenkové.
3. Evropská komise představila strategii rozvoje EU do roku 2020. Počítá se v ní se zvýšením zaměstnanosti o šest procent a navýšením investic do výzkumu a vývoje o 1,1 procenta.
5. Řecký parlament schválil návrh úsporných
opatření ve výši 4,8 mld. eur. Opatření vejde
v platnost jako zákon na ochranu ekonomiky. Řecko nechce žádat o finanční pomoc
zvenčí.
návštěvě Moskvy slíbil brzké řešení sporu
o dalším setrvání ruské flotily v Sevastopolu.
Palestinské vedení přistoupilo na nepřímá
mírová jednání s Izraelem.
V Iráku se konaly parlamentní volby. Al-Káida na tento týden vyhlásila zákaz vycházení
a pohrozila smrtí každému, kdo se voleb zúčastní. Účast voličů byla poměrně slušná, výsledky do uzávěrky nebyly známy.
Americký viceprezident Joe Biden zahájil
v Tel Avivu několikadenní návštěvu Blízkého
východu. Přijel jednat o nepřímých mírových rozhovorech mezi Izraelem a Palestinou.
Čína podepsala globální dohodu o podnebí
uzavřenou v prosinci v Kodani.
Izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog se omluvil za zkomplikování diplomatické mise amerického viceprezidenta Joea Bidena tím, že v den, kdy Biden jednal s prezidentem i premiérem, oznámil novou výstavbu bytů pro Židy ve východním Jeruzalémě.
Má zde být postaveno 1600 nových bytů.
Íránský prezident Ahmadínežád jednal v Kábulu se svým protějškem Hamídem Karzáím. Řekl, že přítomnost mezinárodních sil
není řešením, jež by přineslo mír. Peníze vynaložené na válku by se měly spíše dávat na
zavlažovací systémy a rozvojové projekty.
Byl inaugurován nový chilský prezident Sebastian Piněra.
Turecký premiér Erdogan zrušil návštěvu
Švédska. Důvodem je rezoluce švédského
parlamentu, která označuje vraždění Arménů za Osmanské říše a první světové války za
genocidu.
že prodejem zbraní Tchaj-wanu a setkáním
prezidenta Baracka Obamy s dalajlamou
„porušily čínskou suverenitu“.
14. Izraelské bezpečnostní složky zadržely Mahira Udu, vůdce operací na Západním břehu
Jordánu.
14. Krajské volby ve Francii vyhrála Socialistická strana s 29,38 procenta hlasů. Svaz pro lidové hnutí prezidenta Sarkozyho získal
26,18 procenta hlasů.
15. Íránská justice zakázala největší reformní
stranu v zemi Frontu účasti na islámském
Íránu.
7.
7.
8.
9.
10.
10.
11.
12.
Česko a svět
26. 2. V Praze skončila konference o zločinech
komunistických režimů. Účastníci se shodli
na tom, že by měl v Evropě vzniknout nový
mezinárodní tribunál, který by soudil nepromlčitelné komunistické zločiny proti lidskosti.
1. 3. Česká republika otevřela velvyslanectví
v Ázerbájdžánu. Velvyslancem se stal diplomat Radek Matula.
4. Rakouský prezident Heinz Fischer napadl
tzv. Benešovy dekrety za těžké bezpráví.
Čeští politici se proti jeho výroku ostře ohradili.
5. Generální tajemník NATO Anders Fogh
Rasmussen při návštěvě v Praze požádal
o navýšení české účasti v Afghánistánu o 51
lidí. Jednalo by se o nasazení dvou lékařských klinik a školitele v letectví.
14. Kambodžský král Norodom Sihamoni přiletěl na devítidenní soukromou návštěvu Česka.
Glosa
Bushova arabská demokracie
Š
íření demokracie na Blízkém východě mělo
být podle někdejšího amerického prezidenta George W. Bushe součástí boje proti terorismu a extremismu v islámském světě. Deklarovaným cílem bylo zlepšení života lidí v naději, že více svobody uvolní nahromaděnou frustraci a sebere prostor pro fanatismus. Irák se měl
stát výkladní skříní, která by i ostatní přesvědčila, že demokracie je nejlepší formou vládnutí. Irácké volby ze 7. března se konaly shodou
okolností jen dva týdny před výročím invaze. Podle pozorovatelů byly demokratické, svobodné
a dobře zorganizované. Ani úřadující premiér neměl po sečtení 95 procent hlasů vítězství jisté.
Takové volby, kdy strana či politik, kteří jsou
2
u moci, nevyhrávají, jsou na Blízkém východě
skutečně raritou. Po letech zoufalství a krveprolévání, bezpočtu sebevražedný atentátů, desetitisících zabitých Iráčanů a tisíců mrtvých amerických vojáků se přece jen rodí nový Irák.
A co demokracie v dalších islámských zemích? Někde jsou volby přes veškeré deformace více či méně soutěží konkurenčních stran či
osobností (Libanon, Kuvajt, Pákistán). Některé státy sice nelze označit za demokratické, ale
na druhé straně nejsou extrémně represivní
a jistou svobodu názorů či volby svým občanům umožňují (Jordánsko, Maroko, Jemen).
V zemích s komplikovanými nebo špatnými
vztahy s USA se mnoho oproti minulosti ne-
2010
Martin Novák
změnilo (Libye, Sýrie), nebo zhoršilo (Írán).
Jinde se na demokracii ani za Bushe netlačilo
v obavách, aby svoboda a volby nevynesly
k moci síly, které by terorismus a extremismus
spíše podporovaly, než proti němu bojovaly
(Egypt, Saúdská Arábie).
Zdá se, že demokracie v Iráku i jinde v blízkovýchodním regionu životaschopná je, bez
ohledu na to, zda Bushovi přiznáme či nepřiznáme právo pasovat se na jejího zakladatele
a věrozvěsta.
Martin Novák je redaktorem
on-line deníku Aktuálně.cz.
Vztahy a problémy
strana deklaruje, že se Japonsko
do roku 2020 pokusí snížit
emise skleníkových plynů
o čtvrtinu oproti roku 1990, což
je třikrát více než požadovala
LDS. Z toho můžeme očekávat, že Japonsko se bude snažit
o snížení surovinové závislosti
na Blízkém východě, ale současně bude usilovat o větší
ekonomickou spolupráci, aby
překonalo ekonomickou stagnaci. Bude také dále usilovat
o prohloubení spolupráce s cílem udržet stabilitu v regionu,
přičemž tyto kroky bude podnikat nezávisle na postoji USA.
Demokraté dlouhodobě usilují o rovnoprávnější postavení Japonska a od nové vlády se
čeká, že nebude automaticky
souhlasit se všemi výzvami
Spojených států.
Úsilí o stálé místo
v Radě bezpečnosti
Ačkoli Demokratická strana
usiluje o rovnoprávné postavení Japonska, a to i důraznější
participací ve vojenských misích v zahraničí, jen stěží lze
očekávat tvrdší kroky v zahraniční politice, neboť jejím cílem je také zlepšování politických a ekonomických vztahů
s Čínou, Ruskem a dalšími
zeměmi, a většina japonské
populace, včetně členů vlády,
podporuje pacifickou ústavu,
neboť strana je výrazně kritičtější k japonské válečné minulosti. Japonské kroky tedy
budou spíše usmiřovací směrem k zemím, které Japonsko
zanedbávalo z důvodu orientace na USA, a k svým voličům. Prvním takovým krokem
může být oznámení o ukončení
vojenské mise v Indickém oceánu, v jejímž rámci poskytovalo mezinárodním silám v Afghánistánu logistickou podporu. Tuto informaci sdělil nový
japonský ministr obrany Toši-
34
mi Kitazawa, který podporuje
pacifistickou ústavu a byl proti vyslání japonských vojáků do
Iráku v letech 2004 až 2006,
kde podpořili síly USA. Současně také ministr oznámil, že
Japonsko Afghánistánu poskytne pomoc jinou formou, například prostřednictvím civilních rozvojových projektů.
Rivalita mezi Čínou a Japonskem o vedoucí postavení
v Asii vede Japonsko k většímu
úsilí o mezinárodní uznání
a s tím spojeným požadavkem
na stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. Aby Japonsko
dosáhlo stavu rovnocenného
partnera, snaží se však také
o urovnání problematických
vztahů se zeměmi, jako je Čína
či Rusko, což také vede k odpoutání surovinové závislosti
na Blízkém východě, ačkoli
se i tam snaží prosazovat svou
vlastní politiku nezávislou na
USA, ale v kooperaci například
s Evropskou unií. V tomto
smyslu lze také chápat návštěvy japonských politických elit
v regionu jako turné k získání
podpory pro japonskou pozici
v Radě bezpečnosti OSN, rozšíření obchodní spolupráce
a odtud omezení vlivu Číny,
a zajištění stabilních dodávek
ropy prostřednictvím podpory
mírových procesů.
Slavomír
Bucher
Nová geopolitická
stratégia
sveta
na začiatku 21. storočia
Pokiaľ v období studenej vojny prevládali medzinárodné konflikty, v súčasnosti sú to prevažne občianske konflikty založené na etnickom, resp. religióznom princípe. Funkciou týchto konfliktov je predovšetkým boj o moc alebo o územie. Výsledkom
rozpadu bipolárneho sveta nebol mier, ako si niektorí mysleli, ale chaos a deštrukcia, z ktorých sa vynoril nový nepriateľ – globálny terorizmus, ktorý každého z nás priamo, či nepriamo ohrozuje.
Proces formovania nového svetového
poriadku
Patrik Kutílek
vystudoval mezinárodní
vztahy na Metropolitní
univerzitě v Praze a učí na
ČVUT v Praze.
[email protected]
Kateřina J.
Rohlová studuje
japanologii na Ústavu
Dálného východu FF UK
a v současné době pobývá
na University of Tsukuba
v Japonsku.
2010
Nové usporiadanie sveta, odlišné od predošlého, bolo
predstavené koncom druhej svetovej vojny, v roku 1945.
Charakteristickou črtou tohto svetového poriadku bol nový systém vzťahov na politickej a kultúrnej úrovni, podstatne odlišný od tých, ktoré boli pred rokom 1945. Od
množstva impérií, ktoré vládli a kontrolovali jednotlivé
územia, prešiel svet k usporiadaniu, ktoré nazývame – ,,bipolárne“. Dva systémy, americký a sovietsky, boli ostatnými krajinami priznané ako ,,systémy superveľmocí“, ktoré
si rozdelili jednotlivé sféry vplyvu na kontinentoch.
Koniec studenej vojny mal negatívny ekonomický dopad
na krajiny sovietskeho bloku. Ako príklad môžeme uviesť pozíciu Ruska: v roku 2004 bolo na desiatom mieste v rámci
ekonomického ukazovateľa – brutto hrubého domáceho pro-
Vztahy a problémy
duktu (HDP) a s nákladmi na armádu, ktoré tvorili 1/23 nákladov vynaložených na
armádu USA (údaje Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI). To sa
prejavilo silnejúcim mocenským vplyvom
Spojených štátov nielen na globálnej úrovni, ale aj na regionálnej, a to predovšetkým
v regiónoch, v ktorých dominantné postavenie malo Rusko (Sovietsky zväz).
Tieto geopolitické procesy vyústili do
situácie, v ktorej sa Spojené štáty americké ocitli ako jediná a bezkonkurenčná globálna mocnosť na svetovom geopolitickom poli. V rámci tejto paradigmy sa núkali dve riešenia:
Prvé bolo značne utopistické – načrtlo
možnosť, že svet by bol ovládaný a kolektívne riadený Organizáciou spojených národov, ktorá by opätovne nadobudla svoju
stratenú identitu a postavenie v rámci inštitúcií dohliadajúcich na bezpečnosť
a spoluprácu medzi jednotlivými národmi. Tento variant ešte v začiatkoch narušili Spojené štáty americké, ktoré chceli
nastoliť ,,nový svetový poriadok“. Demonštratívne poukázali na unipolaritu
sveta v roku 1991, keď bez potrebných rokovaní v OSN zaútočili na Irak.
Druhý (oveľa reálnejší) variant bol vo
forme nastolenia multipolárneho sveta,
týmto riešením boli pozitívne naklonení
tí, ktorí sa snažili o rovnováhu síl vo vzťahu k USA. Medzi týchto aktérov môžeme
zaradiť Francúzsko, Rusko, Čínu, Irán.
Jediným významným vazalom Spojených štátov bola a je Veľká Británia, keď
v tom čase britský premiér Tony Blair poukázal na jednoznačný prínos unipolarity
USA a odôvodnil to nespočetným množstvom vojnových konfliktov, ktoré boli
realizované v období bipolárneho rozdelenia sveta. Avšak žiaden z aktérov, ktorí
sa snažia oslabiť súčasnú hegemóniu
USA, nemá dostatok ľudských, finančných a technologických prostriedkov na
to, aby nadobudol status svetového lídra
na geopolitickom poli moci – tak povediac, aby sa stal protipólom USA. Plán
Paríža sa postupne darí realizovať prostredníctvom budovania Európskej únie
ako ekonomickej veľmoci. Tieto ambície
by boli nereálne, ak by nedošlo k uzatvoreniu partnerstva medzi bývalými rivalmi
– Nemeckom a Francúzskom. Spoločný
odpor Paríža a Berlína v otázke novej vojny v Iraku, roku 2003 vyústil do rámcového dohovoru s Moskvou.
Strategická politika Ruska je obozretná.
Z jednej strany sa snaží o vzájomnú spoluprácu s krajinami Európskej únie, no z druhej strany vytvára vojensko-bezpečnostný
blok s Čínou (spoločné
vojenské
cvičenia
v roku 2005) a Iránom
(spolupráca v jadrovej
oblasti), keďže významný ázijský spojenec Washingtona je India. Po rozpade sovietskeho bloku bol Peking významným obchodným partnerom
Ruskej federácie pri
kúpe jeho vojenskej
techniky.
Načrtáva sa obraz
sveta, ktorí ,,reálni“
strategicko-bezpečnostní analytici prognózovali: unipolarita Washingtona vyústi do
nového formovania koalícií medzi štátmi nižšieho rangu, aby sa vyrovnala vojensko-ekonomická hegemónia USA. Realizácia tohto projektu je podmienená vzájomnou dôverou a podporou jednotlivých partnerov
v tomto zoskupení.
cie, ako je napríklad OSN. Organizácia
spojených národov prostredníctvom svojich programov – môžeme spomenúť
UNICEF, program regionálneho rozvoja
(UNDP) financuje rôzne kultúrne, spoločenské a sociálne aktivity v krajine. Bezpečnostnú a finančnú podporu poskytuje
Medzi nespočetnými teóriami
analyzujúcimi budúcnosť sveta si
teória stretu civilizácií našla
medzi širokou vedeckou
a politickou elitou uznanie.
Pádom sovietskeho bloku prestal
jestvovať model studenej vojny
a systém medzinárodných
vzťahov, podriadených
bipolárnemu usporiadaniu sveta.
Úloha medzivládnych
organizácií
v postbipolárnom svete
Po páde doktríny bipolárneho rozdelenia
sveta sa západný, resp. americký model
demokracie čoraz viac presadzuje ako jedinečný, unikátny systém usporiadania
a organizácie štátu na jeho jednotlivých
hierarchických úrovniach. Ostatné štáty,
ktoré tento model nedosiahli, sú v očiach
Spojených štátov a západnej Európy vnímané ako tzv. ,,tranzitné“ štáty, ktorým je
nutné pomôcť, aby sa mohli transformovať na vyspelú demokraticky organizovanú spoločnosť.
O Gruzínsku môžeme hovoriť ako
o krajine, ktorá má v očiach Washingtonu
významnú geostrategickú polohu, v tejto
krajine má sídlo okolo tisíc lokálnych mimovládnych zoskupení, ktoré financujú
a podporujú zahraničné združenia (približne 50), resp. medzinárodné organizá-
2010
Svetová banka, Rada Európy a Organizácia pre európsku spoluprácu a bezpečnosť
ako aj NATO. Spomenuté inštitúcie pôsobiace v tejto bývalej sovietskej republike
majú rozličný stupeň pôsobnosti, ako aj
financovania prostredníctvom bližšie nešpecifikovaných vlád a parlamentov jednotlivých krajín.
Niektoré mimovládne organizácie sú
v súkromných rukách jednotlivcov, resp.
korporácií (ako napr. Open Society Institute), amerického miliardára Georgea Sorosa. Iné, aj keď súkromné sú financované
je prostredníctvom štátneho rozpočtu
(Care alebo World Vision). Ďalšie sú viazané k jednotlivým politickým stranám
v USA – ako napríklad National Democratic Institute (NDI) alebo International Republican Institute (IRI).
Nachádzame taktiež takzvané organizácie, ktorých náplň činnosti je spojená
s rozvojom štátu, ako je americká United
States Agency for International Development (USAID) alebo Švajčiarska agentúra
pre podporu rozvoja a spoluprácu (SDC).
Prostredníctvom týchto agentúr a mimovládnych organizácií sa financujú rôznorodé aktivity v spoločnosti: ochrana práv
žien, podpora rozvoja malého podnikania,
prevencia proti HIV, ochrana životného
prostredia, vzdelávanie novinárov a sudcov,
35
Vztahy a problémy
reforma školstva atď., avšak načrtáva sa jeden primárny model ich pôsobenia. Príliv
financií je závislý od reforiem štátneho aparátu krajiny a jej prispôsobenie sa trhovým
a demokratickým inštanciám ,,západného
sveta“. Je tomu tak vždy?
Nie všetky spomenuté organizácie
a agentúry organizujú svoju pomoc na základe ideologického modelu svojho štátu,
ktorý ich financuje. Je nesporné, že v štátoch bývalého sovietskeho bloku Spojené
štáty americké zohrávajú v rámci financovania a šírenia ideológií najvýznamnejšiu
úlohu, a to na druhej strane vyvoláva vlnu
protirečivých tvrdení a kritiku, pretože
prijímaná pomoc je často viazaná určitými povinnosťami a direktívami poskytovateľa danej pomoci.
Prvoradou stratégiou Spojených štátov
amerických je obhajoba vlastného demokratického a liberálneho modelu spoločnosti. Príkladom využitia tohto modelu
Spojenými štátmi za účelom získania surovín, resp. budovania vojenských základní
a upevňovania moci sú aj konflikty v Kosove (pamätník životnej veľkosti venovaný
bývalému prezidentovi USA – B. Clintonovi v Prištine, ako symbol boja za slobodu a demokraciu ,,kosovského ľudu“), Iraku a Afganistane. Niekedy byrokratický
aparát Washinghtona priamo alebo nepria-
Zdroje:
• Gresh, A., Radvanyi J. 2006. Atlas
globalizacije. Zagreb: MASMEDIA
d.o.o., 2006
• Fukuyama, F. 2002. Konec dějin
a poslední člověk. Praha: Rybka Publishers, 2002
• Fukuyama, F. 2004. State-building:
governance and Word order in the
21st century. New Yourk: Ithaca N. Y.:
Cornell University, 2004
• Hartland, T. 1991. A capital-starved
new world order: geopolitical implications of a global capital shortage in the
1990s. The Wahsinghton quarterly,
(14):4, 1991
• Huntington, S. 2001. Střet civilizací:
Boj kultur a proměna světového řádu.
Praha: Rybka Publishers, 2001
• Huntington, S. Kam kráčíš Ameriko:
krize americké identity. Praha: Rybka
Publishers, 2005
36
mo podporuje diktatúry v rôznych častiach
sveta (počas studenej vojny najmä v Strednej a Južnej Amerike a na Blízkom východe). Podľa tejto filozofie nie je dôležitá
a nutná demokratizácia týchto štátov, ale
prvoradá je kontrola (najčastejšie je to spojené s využívaním národného bohatstva daných štátov, novodobá kolonizácia prostredníctvom kartelov a korporácií alebo
ovládanie územia prostredníctvom vojenských základní). Americké mimovládne organizácie a agentúry môžu bez zbytočných
nákladov na prípadný vojnový konflikt výrazne prispieť k zmene režimu týchto krajín. Ako príklad môžeme uviesť zmenu režimu v Belehrade (2000) a následná deportácia Slobodana Miloševića do Haagu,
v Tbilisi (2003, 2008), Kijeve (2004) a Biškeku (2005). Vďaka podpore rôznych finančných skupín (Freedom House, NDI) sa
podarilo v týchto štátoch zvrhnúť diktátorské a skorumpované vlády a nastoliť
proamerickú (prozápadnú) vládu. Otázne
však zostáva, či táto proamerická vláda
v jednotlivých štátoch nie je taktiež prepojená na medzinárodný zločin a korupciu.
Stret civilizácií alebo boj
medzi bohatým Severom
a chudobným Juhom?
Medzi nespočetnými teóriami analyzujúcimi budúcnosť sveta si teória stretu civilizácií našla medzi širokou vedeckou a politickou elitou uznanie. Pádom sovietskeho bloku prestal jestvovať model studenej
vojny a systém medzinárodných vzťahov,
podriadených bipolárnemu usporiadaniu
sveta, či už v ekonomickom, alebo politicko-ideologickom zmysle.
Ešte pred pádom berlínskeho múru
americký politológ F. Fukuyama načrtol
v príspevku z roku 1989 v časopise The
National Interest víziu konca dejín. Svoju
víziu založil na rozpade sovietskeho bloku
a víťazstve liberálneho modelu usporiadania spoločnosti. Predpokladal zánik ideologických štruktúr v medzinárodných
vzťahoch, následkom čoho by došlo k uniformite existujúceho sveta.
Avšak v roku 1993 harvardský profesor
Samuel Huntington, ktorý sa špecializoval
na oblasť americkej zahraničnej politiky,
načrtol v časopise Foreign Affairs kontra tézu voči Fukuyamovmu tvrdeniu: ,,Konflikt
2010
spoločensko-politických ideológií studenej
vojny nahradí konflikt medzi civilizáciami“. Huntington vyčlenil 8 základných civilizácií sveta: hinduistická, buddhistická,
čínska, moslimská, africká, latinskoamerická, pravoslávna a západná. Pomocou tohto
rozdelenia sveta načrtol niekoľko hypotéz.
Predpokladá, že každá zo spomenutých civilizácií sa snaží zachovať si svoju identitu
a radikálne bojuje proti hegemónii druhej.
Uvádza, že pravoslávna (ruská sféra) môže
v blízkej budúcnosti nadviazať spojenectvo
s čínskou civilizáciou, a vytvoriť tak protipól mocenskej sily západnej civilizácii a jej
spojencom pod vedením Spojených štátov
amerických.
Pesimistický variant predpokladá vytvorenie širokej koalície pravoslávno-hinduistickej civilizácie s konfucionistickoislamskou civilizáciou, čo by vytvorilo nebezpečnú koalíciu v protipóle k západnej
civilizácii.
Samozrejme všetky tieto úvahy boli
predložené v teoretickej rovine. Súčasná
geopolitická situácia neumožňuje striktne
vyčleniť jednotlivé hranice civilizácií.
Často región, resp. územie, ktoré vyčlenil
pre danú civilizáciu, je značne heterogénne, či už po stránke etnickej, alebo religióznej. Samozrejme, žiadna z týchto vyčlenených civilizácií v danom priestore
nespĺňa politické ani geografické kritérium pre svoju existenciu.
Pri súčasnom geopolitickom rozdelení
sveta však môžeme pozorovať konflikt
medzi západno-pravoslávnou a moslimskou civilizáciou. Avšak lokálne dochádza
ku konfliktom medzi moslimskou a čínskou civilizáciou (západné regióny Číny
obývané prevažne moslimskými Ujgurmi), resp. moslimsko-africkou civilizáciou
(Sudán, provincia Darfúr).
Západom proklamovaná téza šírenia
demokracie a slobody narazila v rôznych
častiach sveta na odpor. Ako príklad môžeme uviesť dva termíny, ktoré otriasli historickou úlohou ,,Západu v rozvoji civilizácie“ – Guantanamo, resp. Abu Graib...
Slavomír Bucher působí na
Katedře geografie a regionálního rozvoje
Fakulty humanitních a přírodních věd
Prešovské univerzity. [email protected]
Vztahy a problémy
Jiří Štěpanovský
Evropská
bezpečnost
– ruská iniciativa a počátky diskuse o ní
Návrh přípravy smlouvy „o nové bezpečnostní architektuře od Vancouveru po Vladivostok“ oznámil poprvé ruský prezident Dmitrij Medveděv 5. června 2008. Nedlouho poté však srpnová rusko-gruzínská válka zastínila i tuto ruskou iniciativu.
Snad i z toho důvodu předložil Medveděv svůj koncept při několika dalších příležitostech. Ještě v říjnu 2008 na konferenci o světové politice v Evianu a v listopadu téhož roku na zasedání Rady pro mezinárodní vztahy, kterou Rusové založili.
Tam prohlásil, že k žádné srpnové válce v Gruzii by nebylo došlo, kdyby již existovala řádná a účinná výstavba evropské bezpečnostní architektury.
Hlavní obsah návrhu „Smlouvy
o evropské bezpečnosti“
V celé smlouvě užívaný termín „účastník
smlouvy“ se vztahuje jak na státy, tak i na
mezinárodní organizace, které by měly k uvažované smlouvě přistoupit.
V úvodním článku návrhu jsou odkazy na
mezinárodní právo, Chartu OSN a Závěrečný akt Helsinské konference z roku 1975. Je
tam rovněž zdůrazněn „záměr zřídit účinné
mechanismy spolupráce, které mohou být neprodleně uváděny v činnost k řešení naléhavých záležitostí nebo názorových rozdílů, vyžadujících reakci přiměřenou výzvám a hrozbám v oblasti bezpečnosti“.
Nejen tato formulace, ale i další změna návrhu vyvolávají dojem, že jeho cílem je oslabit a nahradit úlohu a význam Severoatlantické aliance v současných mezinárodních vztazích. Tak podle článku 1 ruského návrhu
„bezpečnostní opatření podniknutá kterýmkoliv účastníkem smlouvy – ať již jednotlivě,
nebo v rámci spojenectví či koalice – budou
prováděna s ohledem na bezpečnostní zájmy
všech účastníků v souladu s touto smlouvou“.
Takové omezení by ovšem dávalo i Rusku
možnost uplatňovat nárok na případné
přehodnocení platnosti předchozích rozhodnutí NATO.
Článek 2 stanoví, že „smluvní strany
nepodniknou akce nebo kroky podstatně
postihující bezpečnost dalších účastníků
smlouvy“. Dále ukládá účastníkům-členům jiných seskupení „snažit se zajistit,
aby rozhodnutí těchto aliancí a koalic
v podstatě nepostihla bezpečnost jiných
účastníků smlouvy“. Toto ustanovení má
zřejmě podpořit rozkladné debaty uvnitř
NATO o opatřeních nevyhovujících zájmům Moskvy, zejména ve východní Evropě nebo v oblasti Kavkazu.
Podle článku 3 se účastník smlouvy
může obracet na ostatní její účastníky
s požadavky na opatření informací o jakýchkoli jejich podstatných krocích právní, administrativní nebo organizační povahy, které – podle názoru dotazujícího se
– mohou postihovat jeho bezpečnostní
zájmy“. Toto ustanovení by mohlo tvořit
jakousi slabou náhražku Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE), stanovící jejich stavy, inspekci a vojenské přesuny
2010
a i jako pokus o celkové přehodnocení tohoto dokumentu, k němuž má ruská strana
dosud své výhrady.
Článek 4 Medveděvova návrhu zakládá „mechanismy
k prošetřování nesrovnalostí
a sporů, které mohou vzniknout při výkladu a plnění této
smlouvy“. Tyto mechanismy
mají zahrnovat konzultace
mezi jejími účastníky (tj. včetně států a mezinárodních organizací) a i jejich akceschopnosti bloku Severoatlantické
aliance, kdyby závažná opatření této organizace byla zpochybňována například proruskou „Euroatlantickou radou
partnerství“ (EAPC) či jinými
nespokojenci.
Podle dalšího článku návrhu může každý účastník
smlouvy vyvolat konzultace
s jedním nebo více jejími účastníky, domnívá-li se, že ustanovení smlouvy jsou porušována. Účastník má také podle
článku 6 návrhu právo vyvolat
svolání konference, zúčastní-li
se nejméně dvě třetiny smluvních stran. Článek 7 stanoví,
že ozbrojený útok na účastníka smlouvy bude pokládán
i za útok na ostatní její členy,
kteří jsou povinni poskytnout
mu pomoc i dříve, než Rada
bezpečnosti OSN učiní nezbytná opatření.
Z dalších ustanovení návrhu lze pokládat za hodný
pozoru zejména článek 9, podle něhož „účastníci smlouvy
potvrzují, že jejich závazky,
pocházející z jiných mezinárodních bezpečnostních dohod, nejsou v rozporu s touto
smlouvou. Účastníci smlouvy
nepřevezmou mezinárodní závazky s touto smlouvou neslučitelné.“ Rusko tak navrhuje
nadřadit navrženou smlouvu
například závazkům z NATO
(zejména jejich článku 5).
37

„Íránce vůbec nepálí, že Západ Ahmadínežáda odmítá“ „Íránce

Transkript

Podobné dokumenty