evropa-otazky.pd

Snad následující odpovědi někomu pomůžou, jedná se o kombinaci již dříve na WZku publikovaných věcí,
které jsem doplnil a někde rozšířil. Zcela určitě tam budou nějaký boty (doufám, že spíš botičky),
ale dost mi to pomohlo při finálním opakování.
-PJJak je sestavován EP?
- poslanci jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách občany EU (volit a být volen v dané zemi
může kterýkoliv unijní občan, který zdemá trvalé bydliště) v každém členském státě podle jeho
vlastních volebních pravidel, ale ve stejných dnech pro celou EU od 1979 volen, v každém státě dle
pravidelplatných v daném státě, po přistoupení ROM a BUL má 785 členů, ale po dalších volbách v roce
2009 bude poočet poslanců 736
Vážené hlasování v Radě
- v případech rozhodování rady dvoutřetinovou většinou nebo kvalifikovanou většinou se použije tzv.
vážené hlasování
- v něm je na základě demografických, politických a ekonomických kritérií každému členskému státu
přidělen určitý počet hlasů
- počet hlasů: Francie, Itálie, SRN a VB 29, Španělsko a Polsko 27, Nizozemsko 13, Belgie,
Portugalsko, Řecko, ČR a Maďarsko 12, Švédsko, Rakousko 10, Dánsko, Finsko, Irsko, Slovensko a Litva
7, Lucembursko, Lotyšsko,
Slovinsko, Estonsko a Kypr 4, Malta 3
Princip subsidiarity
- pravomoci Společenství v oblastech, které nespadají do jeho výlučné působnosti, jsou atrahovány
pouze tehdy, jestliže cíle takové činnosti nemohou být uspokojivě dosaženy členskými státy a zároveň
mohou být lépe dosaženy Společenstvím
Relevantní trh
- rozlišuje se věcně - časově - prostorově relevantní trh
- nejdůležitější je věcně relevantní trh, ten zahrnuje pro spotřebitele zaměnitelné výrobky a
službyz hlediska jeijch vlastností, cen a předpokládanému účelu
Může občan 3. státu volit v komunálních volbách ve Francii?
- nemůže, tedy na základě EP ne, pokud by mezinárodní smlouva tuto možnost upravila, bylo by to
zřejmě možné
Co znamená přednost KP?
- termín přednost nejlépe postihuje vztah kolize dvou norem dvou právních řádů, jejichž důsledkem je
zásadně nikoliv neplatnost, ale pouhá neaplikovatelnost normy podřízené
- důsledky zásady přednosti
a)povinnost národního soudce ponechat národní normu, která odporuje normě komunitární,
neaplikovánu
b)odstranění kolidující normy
- z důvodů právní jistoty je vždy vítáno a někdy i obligatorní, aby dotčená národní
norma byla zrušena
c)nemožnost platně přijímat nové národní legislativní akty, neslučitelné s komunitárním
právem
d)nemožnost přezkoumávat platnost komunitárních aktů z důvodu jejich rozporu s jakýmkoliv,
byť ústavním pravidlem
- předmět přednosti: věcná působnost zásady
- přednost mají všechny závazné normy práva ES
- komunitární právo má přednost před všemi právními akty členských států, a to správními,
legislativními, soudními, a to dokonce i na úrovni ústavní
- komunitární hmotněprávní předpisy mají přednosti i před vnitrostátními procesními předpisy,
pokud by tyto byly schopny paralyzovat účinnost komunitární normy, resp. nároky z ní vyplývající
- výjimky ze zásady přednosti
- zásada přednosti není absolutní, dosud z ní existují tři výjimky:
a)konflikt s národní normou, která je provedením mezinárodněprávního závazku členského
státu, který uzavřel před přistoupením k ES/EU : vstup v platnost SES či SEU nemá žádný vliv na
další mezinárodněprávní závazky státu, stát má rozpor odstranit nejlépe ve spolupráci s dalšími
čl.st. (co se týče smluv uzavřených po přijetí SES či SEU, ty musí být v souladu s komunitárním
právem)
b)nepřiměřené poškození třetích osob jednajících v dobré víře
c)zneužití komunitárního práva
Incidenční řízení
- podstata a význam
- umožňuje, aby každý účastník řízení předešel aplikaci právní normy, která je v rozporu se
zakládacími smlouvami
- nejde ve skutečnosti o samostatné řízení a potud je označováno jako námitka protiprávnosti
- doplňuje existující systém právní ochrany tím, že dává FO a PO právo, které představuje určitý
doplněk řízení o přímé žalobě o neplatnost nařízení, kde více práv požívají tzv. privilegovaní
žalobci
- v oblasti materiálního práva je tato incidenční kontrola práva nejvýznamnější tam, kde orgány
Společenství uskutečňují v rámci administrativního řízení určitá opatření
- jde o oblast kartelového, resp. soutěžního práva, stejně jako práva pracovního
- existence hlavního řízení
- řízení o námitce je paralelní, vedlejší řízení vevztahu k řízení hlavnímu
- je vyloučeno vznášet tuto námitku v rámci řízení probíhajícího u vnitrostátního soudu
- příslušnost
- text Smluv předpokládá příslušnost ESD, ale většinu těchto sporů rozhoduje SPS
- námitka
- každá strana sporu vlastního hlavního řízení může vznést námitku
- předmětem námitky je platnost nařízení, ale podle extenzivního výkladu ESD i právní akty orgánů
Spol., kt.způsobují obdobné účinky jako nařízení, také nařízení, kt.vydala Spol.při plnění svých
mezinárodních závazků
- forma námitky není předepsána
- posouzení předpisu jako neplatného má význam pouze pro řízení ve věci samé – námitka se činí
proto, že právní akt má rozhodný význam pro meritorní řízení
rozsudky dassonville a cassis de dijon:
D:
- D. nemohla prokázat označení původu na dovoz skotské whisky
- zda je zamezení dovozuzboží bez dokázaného původu ORUKO (každé obch. pravidločl. státuzpůs.
bezprostředně či nepřímo skutečně či potencionálně bránit obchodu uvnitř ES
CdD:
- Rewe požádalo o výjimku dovozu do SRN z F likér CdD, nízký obsah alkoholu, dovoz byl zakázán.
- pravidlo rozumu, kategorické požadavky (naléhavé zájmy státu - zdraví, daňový dozor, poctovost
obchodu, ochrana spotřebitele); úprava o min. alkoholu v likérech nesleduje cíl všeob zájmu, který
by byl nadřazen požadavku volného pohybu zboží
rozsudek van gend en loos
- bezp. účinek a bezprostřední použitelnost
- ES vytvořilo nový pr. řád, v jehož prospěch čl. státy omezily svoji suverenitu, subjekty jak čl.
st. taki jejich st. příslušníci,
- jednotlivci se mohou dovolat ustanovení prim. práva,které byzlepšilojejich pr. postavení
(podm:přesnost, bezpodmínečnost, bez nutnosti konkretizace práva prováděcím aktem)
klauzule cassis de dijon
- zavedla jedno z povolených kvantitativních omezení › soudcovské výjimky, tzv. pravidlo rozumu
judikatury Cassis de Dijon, kvůli tzv. kategorickým požadavkům
- pravidlo rozumu stanovilo zásadu, že výrobek vyrobený v některém členském státu v souladu s jeho
technickými normami a uvedený tam do volného oběhu je volně obchodovatelný na celém území ES
- výjimkou z této zásady jsou případy, kdy mezi
členskými státy:
1. nedošlo k harmonizaci národních norem týkajících se výroků téhož druhu a
2. týkají se legitimní cílů veřejného zájmu – tzv. kategorických požadavků, které rozsudek Cassis de
Dijon demonstrativně vypočítává
- za kategorické požadavky Soud doposud uznal:
› ochranu spotřebitele
› zákaz nedělního prodeje v Alsasku a Mossele vzhledem k obdobnému zákazu v SRN
› ochrana zdraví
› ochrana kultury
› ochrana životního prostředí
přístupové smlouvy a roky rozšiřování ES
- 73 (DNK, IRL, GBR), 81 (GRC), 86 (ESP, PRT), 95 (AUT, FIN, SWE) 04 (CZE, SVK, POL, HUN, SLV, CYP,
MLT, EST, LTV, LAT), 07 (ROM, BUL)
je možná obnova řízení v evropském soudnictví?
- ano jde o odpor třetího neboobnovu řízení
- odpor třetího: třetí osoba nebyla zúčastněna nařízení, ale rozsudkem se cítí dotčena může
dosáhnout změny napadnutéhorozsudku
- obnova řízení: vyskytli-li se nové doposud neznámé rozhodné okolnosti rozhodnutého řízení, jen
strany řízení, ne vedlejší účastníci
je možné trestně stíhat v jednotlivých zemích poslance EP?
- není, poslanci mají imunitu jako mají národní poslanci, tato nemožnost stíhání vychází z
protokoluo imunitách a výsadách z r 1965
co je to flexibilní klauzule?
- flexibilní klauzule umožňuje zákonodárnou pravomoc Společenství pro nutné případy i mimo výslovný
katalog kompetencí vyhrazených společenství
- je výjimkou z enumerativního principu stanovení mezí pravomocí
článek 308 SES
- pro jeho použití musí být v konkrétním případě splněny tři podmínky:
? musí jít o naléhavou potřebu Společenství, která musí být přezkoumatelná
? musí jít o uskutečnění jednoho z cílů Společenství v čl. 2 a 3 SES
? ve Smlouvě chybí nezbytné pravomoci k uskutečnění cílů Smlouvy
- přesto však může čl. 308 SES znamenat zneužití pravomocí, a proto tento předpis předvídá rámec
(podmínky a meze) výkonu těchto pravomocí
- tímto rámcem je jednomyslnost při rozhodování Rady vydávat na základě tohoto předpisu právní
normy
je možné aby občan 3. státu podal žalobu na náhradu škodyk ESD?
- ano vedle FO a PO s procesní způsobilostí, odborově organizovaných profesních svazů
(uznal ESD )
i osoby ze třetích států patří mezi žalobce v řízení o náhradě škody,
oprávnění přísluší i členským státům samotným
je otázkou, zda toto
v jakých věcech rozhoduje SPS jako poslední instance?
- od r. 2006 rozhoduje pracovněprávní spory zaměstnanců aúředníků ES Soud pro veřejnou službu, je
zachována dvojinstančnost, od tohotosoudu se tedy lze odvolat k SPS, ale když v těchto věcech on
rozhodne, další opravný prostředek k ES podat nelze.
- pokud by byl zřízen nějaký další speciální soudní senát, také rozhodnutí SPS o odvolání od
takového senátu by v zásadě nešlo dále prověřit u ESD
co je třetí pilíř?
- zahrnuje policejní a justiční spolupráci vevěcech trestních, spolu s druhým pilířem (zahraniční a
bezpečnostní spolupráce), chrámová struktura EU s třemi pilíři byla zavedena Maastrichtskou smlouvou
o EU, 2. a 3. pilíř zahrnuje spíše mezinárodní spolupráci (EU nemá mezinárodně-právní spolupráci).
eurokonformní výklad - meze, včem spočívá
- koexistence komunitárního práva a vnitrostátních právních systémů čl. států potřebuje určitá
aplikační pravidla, která umožňují účinnou a užitečnou aplikaci práva ES, jedním z pravidel je
zásada nepřímého účinku,která spočívá v eurokonformním výkladu vnitrostátního práva, které se
dostane do rozporu s KP. Vnitrostátní norma se vykládá ve světle práva komunitárního jak jen to jde
a pokud je to obsahem vnitrostátního práva umožněno.
dohoda o EHP
- od 1.1.1994 existuje EHP, na základě smlouvy mezi ESVO (avšak bez Švýcarska, takže se vztahuje na
Island, Norsko a Lichtenštejnsko/to od 95/) a EU. Smlouva umožnila zemím ESVo zůčastnit se
Evropského jednotného trhu bez nutnosti členství těchtostátů v , EU
- cílem je trvalý a vyvážený rozvoj hosp. a obch rozvoj vztahů mezi smluvními stranami, prostředkem
je volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu
- Rada, Společný výbor EHP, Společný parlamentní výbor EHP(paritně zástupci ESVO a členové EP),
Soudní dvůr
Jak postoupila harmonizace daní?
- úprava v SES a směrnicích reaguje pouze na aktuální potřebu společného/jednotného trhu
- byla zavedena čásstečně sjednocená DPH s povinnou minimální sazbou
- harmonizace proběhla i u spotřební daně a daně z obrat
- v rámci měnové a hospodářské unie by mělo dojít k větší harmonizaci daní
V čem spočívá zneužití dominantního postavení postavení podle čl. 82 odst. 1
- jednání jednoho nebo více podniků, které by mohlo ovlivnit obchod mezi čl. státy
- vnucování nepřiměřených cen nebo jiných obch. podmínek
- omezování výroby,technického rozvoje apod. ke škodě spotřebitelů
- nerovné zacházení s obch. partnery
-vázané odběry
Obecné zásady právní - jaké mají postavení, příklad
-- smlouvy na ně výslovně odkazují: ZLP, společné obecné zásady čl.st.
› forma a vznik
- nemají kodifikovanou formu, jejich základ vychází z právních řádů členských států
- obecné právní zásady v jednotlivých právních systémech nejsou akceptovány bez dalšího do
evropského práva – ESD zkoumá, zda koncepce zapadá do struktury a cílů evropského právního řádu
- ESD nepřenáší obecné zásady bezprostředně, ýbrž koncepci nalezenou v právních řádech
členských států používá nejprve jako pramen poznání
› společné základní hodnoty
- obsahem obecných právních zásad jsou hodnoty společné všem členským státům
- hlavní část obecných právních zásad evropského práva se týká ochrany základních lidských
práv
› hlavní typy obecných právních zásad
- ESD převzal celou řadu základních pravidel, jakými jsou např. lex posterior derogat priori
a lex specialis derogat legi generali
- principy, které se týkají bezprostředně zásady právního státu: zásada spravedlnosti,
sociální spravedlnosti, dobrých mravů, princip právní jistoty, ochrany důvěry a zákaz zpětné
působnosti zákonů
- zvláštní skupinu představují právní zásady odvozené od právní ochrany lidských práv: zásada
rovnosti a zákazu diskriminace, zásada proporcionality, svoboda vyznání, ochrana soukromého života
před jeho ohrožením
- čtvrtou skupinu představují právní zásady, které se týkají procesní práva, zásady, které
byly rozvinuty v civilním procesu a týkají se též materiálního práva
- pátou skupinu představují právní zásady stanovící pravidla správního procesu: řeší otázku
neplatnosti právního aktu, odpovědnosti za nesprávnou informaci
- další skupinu tvoří zásady, které slouží k vyplňování mezer v právu
co je to acte claire?
- viz judikát ESD CILFIT: k Soudu se nemusí předkládat takové předběžné otázky,kde otázka již byla
předmětem výkladu Soudu, existuje ustálená judikatura, správná aplikace KP je tak zřejmá, že tu
neexistuje pochybnost (postupu schvaluje jak ESD tak i čl. státy)
- jde o to, že činnost Společenství nepřekroči rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů
stanovených zakl. smlouv.
co je princip proporcionality
- přiměřenost použitých prostředků k vytyčeným cílům
- viz judikát ESD Hauer, zde konflikt výkonu vlastnického práva a
obecného zájmu ES
co je horizontální přímý účinek, příklad
- umožňuje dovolat se práv plynoucích z komunitárního práva mezi jednotlivci navzájem
- Soud je připustil u primárního práva, u směrnice jej zásadně odmítá
jaké pravomoci má Evropská rada, může vydávat právní předpisy?
- jedná se o summit vrcholných představitelů čl. států, E.Rada určuje směr, kterým bude EU směřovat,
závazné právní předpisy, ale jednomyslně přijaté závěry summitů mají politický vliv
- nastolený směr směřování konkretizuje Rada vnařízeních navrhovaných
co je to přenesení pravomoci, rozsah, právní základ a důsledek?
- čl. 5 SES stanovuje, které pravomoci čl. státy přenesly na Společenství - toto přidělení se
považuje za trvalé ... tímto dochází k definitivnímu omezení suveréních práv čl. států; nepřidělené
pravomoci zůstávají nadále členským státům
- výlučné pravomoci Společenství: společenství je může užít při dodržení zásady proporcionality
- nevýlučné pravomoci jsou sdílené mezi Společenstvími a čl. státy
kdo je pasivně legitimován při žalobě na neplatnost.
- žaloba na neplatnost se podává proti tomu orgánu, který dotčený právní akt vydal
- žalovanými stranami byly podle původního znění zakládacích smluv pouze Rada a Komise, nyní
navíc může být v tomto postavení i ECB a EP
Jaké jsou pravomoce Rady, v jakém složení a o čem rozhoduje?
- především rozhodovací orgán (nařízení, směrnice vydávané na návrh Komise s jedním ze 4 způsobů
spolubůsobení EP), zastupuje zájmy čl. států
- čl. státy jsou zastoupeny v Radě na ministerské úrovni dle probírané otázky¨
- po přistoupení Rumunska a Bulharska se Radaschází v očtu 27, předsedá jí zástupce čl. státu, který
má v tom daném půlroce předsednictví
co je pravidlo de minimis?
- jedná se o "limit" významnosti, který určuje zda se Komise bude zaobírat kartelovými dohodami či
státními podporami. Pokud je význam (hodnocen dle obratů či výše státníc podpory [100.000€/3 roky ])
pro ES mizivý, Komise se kartelovými dohodami či takovými subvencemi vůbec nezaobírá
lze doporučení napadnout žalobou na neplatnost?
- nelze, napadnout jdou pouze právně závazné akty společenství, doporučení a stanovisko není
závazné, žaloba na neplatnost by tedy byla zbytečná
příklad nepojmenovaného aktu
- jde o předmět žaloby neprivilegovaného žalobce v řízení o žalobě na nečinnost
//víc ani ň :-(
následky neprovedení směrnice
- neprovedení směrnice čl. státem je porušením práva ES, stát má na provedení směrnice lhůtu
(většinou 2roky) pokud marně uplyne lhůta k provedení směrnice, směrnice je dostatečně přesná,
jednotlivcům zakládá práva a nezhoršuje práva třetíchh osob, může se jednotlivec u státu dovolávat
práv, která mu ze směrnice pramení (toto jevertikální účinek, horizontální účinek neprovedené
směrnice se nepřipouští)
kdo smí žalovat na neplatnost?
- rozlišujeme privilegované a neprivilegované žalobce
- privilegovaní žalobci: Komise, Rada + zvláštní postavení EP, členské státy jako subjekty MP,
a ÚD mohou žalovat jen k ochraně svých práv
- neprivilegovaní žalobci: všechny FO a PO, které se ho individuálně a přímo akt dotýká
ECB
Podmínky členství v EU
- potřeba splnění přístupových kritérií, ta byla stanovena na schůzce E.Radyv Kodani 1993:
POLITICKÁ, PRÁVNÍ a EKONOMICKÁ transformace, zavedení režimu demokratického, právního státu a
systému svobodného tržního hospodářství jakož i proces přibližování národního právního řádu konceptu
EU
POL: Kandidátská země musí mít stabilní instituce zajišťující demokracii, právní stát, dodržování
lidských práv a práv menšin
PRA: přijetí aquis communautaire - země musí být schopna přijmout závazky vyplývající z členství
EKO: schopná tržní ekonomika, která se vyrovná s tlakyna trhu EU
výjimky ze zneužití dominantního postavení
- zákaz zneužití má absolutní povahu a není prolomen žádnou výjimkou
je komisař odpovědný vládě svého státu?
- není, komisař je na vládě nezávislý, nesmí od ní ani od nikoho jiného přijímat jakékoliv
instrukce, pokud by se proti nezáv. provinil, mohla by ho postihnout sankce
které orgány mají legislativní pravomoc?
- Komise - iniciační monopol, návrh může změnit a dplnit do vydání tohoto Radou,
delegovala, může též vydávat v rámci této delgace
pokud na ni Rada
- Rada vydává pr.akty, jednomyslně může změnit, doplnit návrh
- EP (konzultace, kooperac, spolurozhodování, souhlas)
- + ECB
může stavovský soud, který rozhoduje spory mezi svými členy podat předběžnou otázku?
- ano, judikatura ESD se k této otázce ství kladně, stavovský soud může položit předběžnou otázku,
odlišné je to například u soukromého rozhodce, kterého si strany zvolily, ten není brán jako "státní
soud" a nemůže položit předběžnou otázku
může být rozhodnutí komise směřováno občanu 3. státu?
- ano, komise může např. pokutovat kartelové smlouvy podniků se sídlem mimo ES, které ovlivňují
vnitřní trh (dodavatelé slaďují ceny - to je jednání ve shodě, Komise je příslušná)
viz judikát WoodPulp
//snad... :(
může občan ČR s trvalým pobytem ve Švédsku volit v komunálních volbách?
- ano, volit a být volen v komunálních volbách je obsahem unijního občanství
konformní výklad sěrnice
- členské státy mají povinnost vykládat své národní právo tak, aby bylo dosaženo cíle normy
- nejčastěji bývá zmiňován v souvislostech směrnice
- nejde tedy např. o přímé dosažení výsledku řádným provedením směrnice, ale o nepřímé dosažení
výsledku stanoveného směrnicí výkladem národního práva, ne práva komunitárního
- státní orgány mají povinnost eurokonformně vykládat své právo v nejvyšší možné míře, za
předpokladu, že
› národní normu vůbec lze vyložit v souladu se směrnicí, tj. nejde o zcela protichůdný národní
předpis
› státní orgán má povinnost vykládat právo v mezích své diskreční pravomoci
› nepřímý účinek nesmí vyústit v uložení přímé povinnosti jednotlivci
› nepřímý účinek nesmí vyústit v porušení obecných právních zásad právní jistoty a
neretroaktivity
Věcná působnost evropského soutěžního práva
- soutěžní pravidla platí pro všechny hospodářské oblasti a činnosti, pokud je evropské právo
výslovně z věcné působnosti nevyjímá
- právní úprava je zaměřena proti kartelům, zneužití dominantního postavení, vytváření fúzí, podpoře
podnikání ze strany státu a kontrole podnikání veřejných podniků– monopolů
- specifickými oblastmi je zemědělství
- předpisy Smlouvy pro oblast zemědělských výrobků jenom, pokud čl. 33-38 SES nestanoví jinak
- soutěžní pravidla se aplikují na výrobu zemědělských výrobků a obchod s nimi, jen pokud Rada
nestanovila něco jiného
- Rada má přitom relativně velmi široký prosto k uvážení
Nároky na soudce ESD
- Soudci a generálními advokáty mohou být zvoleny takové osobnosti, které skýtají záruku
nezávislosti a ve své zemi splnují nutné predpoklady pro výkon nejvyšších soudních funkcí nebo jsou
uznávanými znalci práva (cl. 223 odst. 2 Smlouvy o založení ES). To znamená, že se soudci a
generálními advokáty ESD mohou stát soudci, úredníci, politikové, advokáti nebo vysokoškolští
pedagogové z dané země
Soudcovské právo
- v zásadě soudy netvoří právo, ale nalézají je a aplikují v konkrétním případě
- i když používá nepsané právo, nalézá existující, jen nekodifikované právo – je soudcem fixováno:
získává přesnou slovní formulaci
- k soudcovské činnosti náleží ale též vyplňovat mezery v právu
- zákaz odpírání práva (zákaz denegatio justitiae) mu zakazuje, aby v důsledku neexistence
normativního vyjádření práva v daném případě nerozhodl
- soudce je oprávněn a povinen vyplňovat mezery v právu tím, že například používá analogie práva
- princip přednosti komunitárního práva a sankce pro případy neprovedení směrnice jsou typickým
příkladem dotváření práva ESD
- dotváření práva se děje v aplikačním procesu; jeho význam je tedy v zásadě omezen na vztah mezi
konkrétními stranami (účastníky) – dosah této činnosti však překračuje rámec vztahu „inter partes“
- je třeba rozlišovat funkce evr.soudů jen v rámci komunitárního práva a činnost Soudu v oblasti
vnitrostátního práva (závazné účinky pro vnitrostátní orgány i soudy)
- názor ESD není závazný pro SPS s výjimkou konkrétního individuálního řízení, v němž plní funkci
odvolacího soudu; zároveň však ESD požívá velké autority
- SPS ani ESD nejsou vázány svou vlastní judikaturou, ale často z ní vycházejí
- tvrdit že se z urč.rozhodnutí vyvinulo právní pravidlo lze pouze pokud se jedná o názor,kt.není
zpochybňován a z něhož soudní praxe nepřetržitě vychází
Definice podniku a kde ji nalezneme
- soubor osobních, věcných a imateriálních faktorů podřízený samostatnému právnímu subjektu,
s nimiž tento subjekt sleduje určitý hospodářský účel
- jednotka vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právní formě a způsobu financování
- mohou jimi být FO a PO
- každá hospodářská forma bez ohledu na její financování; právní forma podniku není rozhodující
- o podnik jde i tehdy, jestliže daná jednotka nemá podle vnitrostátního národního práva právní
subjektivitu
- adresát právní normy nemusí mít subjektivitu X zatímco adresát příslušných aktů aplikace práva
musí být právním subjektem, aby mohl plnit povinnosti v rozhodnutí uložené
- je-li v konkrétním případě podnik bez právní subjektivity (např. provozovna, dílna), považuje
se v rozhodnutí za podnik jeho vlastník, kterému je rozhodnutí adresováno
Princip loajality, existují výjimky?
- uplatňuje se tehdy kdy čl. státům zůstávají vyhrazené určité pravomoci - při jejich výkonu (zejm.
vydávání prováděcích opatření k aktům EU) mají čl. st. povinnost činit vše pro užitečnost EP,čl. st.
jsou povinny: a) přijmout všechna opatření ka zajištění výkonu svých závazků b)zdržet se jakéhokoliv
opatření schopného ohrozit cíle ES
- dle ESD je zde ale i povinost loajality mezi čl. st. v otázkách EU, mezi orgány EU/ES ale také
povinost loajality org. ES/EU ve vztahu k čl. státům.
- dle ESD není absolutní - odpovídá jí právo čl. st. na nár. identitu a ochranujeho vlastních
zájmů,které musí ES respektovat
Z jakých důvodů může čl. st. vyhostit občana jiného čl. státu?
- pro všechny druh- základních svobod existují tři, resp. čtyři obecné výjimky
- spočívají v důvodech veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví
- kromě toho jsou výkon volného pohybu pracovníků a svoboda usazování, resp. služeb omezovány v
oblasti veřejné správy a výkonu veřejné moci
- uvedené výjimky ESD vykládá vždy zužujícím způsobem
- pro použití výjimek je rozhodující výlučně konkrétní chování oprávněné osoby
- vyhoštění z důvodů generální prevence je nepřípustné
Lidská prává v EU - prameny právní úpravy, právní síla a význam
- k rozvoji evropských lidských práv přispívá významně Úmluva o ochraně LP a ZS (z r. 1950)
- v praxi evropských soudů (ESD a SPS) byl blíže vymezen velký počet LP
- základní práva se stala součástí komunitárního právního řádu a jako významný nástroj právního
společenství jsou namířena proti případným porušením postavení člověka nejen komunitární mocí, ale i
jednáním členských států jsou součástí pramenů práva nejvyšší právní síly a mají přednost před
sekundárním právem › jsou postavena na rovinu primárního práva zakládací smlouvy neobsahují
kodifikaci lidských práv ve formě katalogu, ale pouze jeho nezbytný právní základ, který je pak v
judikatuře ESD rozvíjen
- lidská práva, která existují v evropském právním řádu v nepsané formě, jsou vždy v konkrétním
případě zjišťovány a zohledňovány komunitární úprava lidských práv je bezprostředně aplikovatelná na
území členských států a má přednost před relevantní vnitrostátní úpravou
- v roce 2000 přijala Evropská rada Chartu základních lidských práv EU (jako politický dokument)
Existuje nějaká výjimka ze zákazu diskriminace mezi pohlavím ? Příklad
- ano, např. pokud v divadle nebo pro film hledá režisér herce pro mužskou roli, nejedná se o
diskriminaci
-dále může čl. stát vyloučit z rovného zacházení ty odborné činnosti, pro které je pohlaví pro
charakter této činnosti nezbytné, výjimky je potřeba vykládat restriktivně a dle zásady přiměřenosti
- příklad viz judikát Sirdar, příslušnice britské armády - kuchařka, nedostala místo u námořnictva,
povaha námořnictva totiž nevylučuje bojové nasazení všech - i kuchařů
Co je to mezistátní klauzule?
- mezistátní klauzule vymezuje působnost zakazující normy např. u zneužití dominantního postavení;
norma se nepoužije pokud důsledky ZDP se projevují jen v rámci jednoho státu, takovou situaci pak
neřeší orgány ES (komise), ale úřad na ochranu hosp.soutěže toho kterého státu
Co je to dvojitá většina při hlasování v radě?
- při rozhodování kvalifikovanou většinou 255 z celkových 345 hlasů (=73,9 %) + současně kladné
hlasy musejí pocházet z 2/3 členských států, pokud Rada přijímá akt bez návrhu komise (dvojí
většina) + současně kladné hlasy pocházející od států, jejichž celkový podíl na obyvatelstvu EU
činí 62 % (trojí většina)
Jaký význammá Charta LP EU?
- ChLPEU je politický dokument, přiatý na konferenci v Nice, není právně závazný, je součástí
neúčinné "evvropské ústavy"...
Obsah unijního občanství
- unijní občanství doplňuje občanství čl. státu., každý občan čl. státu je také unijním občanem,
občané EU mají jistá práva (část druhá SES)
- svoboda pobytu a pohybu
- právo volit a být volen v komunálních volbách a do EP v čl. st. kde má bydliště za stejných podm.
jako příslušníci tohoto státu,
- právo na diplomatickou ochranu od kteréhokoliv čl. st. ve státech, kde mateřský stát občana EU
nemá zastoupení
- petiční právo k EP, právoobracet se na evr. ombudsmana, právo obracet se v jednom z úředních
jazyků na orgány EU a ve stejném jazyku obdržet odpověď
Jaká práva má manželka pracovníka unie, která je ze 3. státu?
- Má postavení odvozeného beneficianta, své právo odvozuje od primárně oprávněných osob (pracovníků)
Má tzv. sekundární a o komplementární oprávnění, např. oprávnění k výkonu zaměstnání, oprávnění
volného vstupu, oprávnění k pobytu, právo na sociální zajištění, právo na bydlení apod.
2 výjimky z volného pohybu plateb a kapitálu
- v zásadě jsou zakázána veškerá omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy
a třetími zeměmi
- výjimky: čl. 57 SESomezení z doby před 1.1.1993 se třetími státy; čl. 59 Pokud pohyby
kapitálu do či z třetích zemí hrozí způsobit škody fungování hosp. a měn. unie; čl. 60 pohyb
kapitálu může být omezen vůči třetímu státu, jde o výraz společné zahr. a bezp. politiky EU
- toto ustanovení znamená bezpodmínečnou liberalizaci pohybu kapitálu
- zákaz se týká pouze omezení mezistátního pohybu kapitálu
- definice omezení
- přímé, nepřímé, skutečné či potenciální zábrany, limity či zákazy importu, exportu či transferu
kapitálu
kooperační procedura
- předpokládá též velmi intenzívní součinnost EP s Radou
- není tak významný jako spolurozhodovací proces
- v současné době se používá pouze ve čtyřech případech v oblasti hospodářské a měnové politiky
- na vrcholné schůzce Rady bylo toto řízení poprvé zavedeno v důsledku JEA: je považován za právní
trialog mezi Radou, EP a Komisí, ve kt.všichni mohou na přijetí pr.aktu působit
- nevýhoda je komplikovanost a neexistence časových lhůt
- Amsterodamskou smlouvou došlo k zúžení tohoto řízení ve prospěch řízení spolurozhodovacího
zavedeného Maastrichtskou smlouvou
- bylo navrhováno jeho zrušení, ale státy se na něm neshodly
- legislativní iniciativu má Komise, předkládá návrh Radě, ta po obdržení stanoviska EP zaujme
společný postoj, kt.je předložen EP ke schválení, pokud přijme, je Rada povinna přijmout pr.akt ve
znění shodném s tímto postojem
- pokud EP navrhne změnu nebo odmítne, vrací se zpět Radě k tzv.druhému čtení, informuje se o tom i
Komise, kt.také svůj návrh přezkoumá
jak lze změnit SES?
- čl. 48 SEU
- Vláda čl. st nebo Komise předloží Radě návrh na revizi smlouvy, Vydá-li Rada po konzultaci s EP
(K) souhlasné stanovisko ke svolání konference zást. čl.stát, předseda Rady tutokonf. svolá, aby se
společně dohodly změny. Změny vstoupí v platnost ratifikací ve všech čl. st.
Rozdíl mezi společným a vnitřním trhem?
- společný trh umožňuje volný pohyb hospodářských faktorů: pracovníků, služeb, kapitálu, který je
zpravidla ochraňován společnými pravidly hospodářské soutěže
- vnitřní trh je další fáze hospodářské integrace, spočívá ve zdokonalení společného trhu zejména v:
odstranění překážek pralizace pohybu kapitáluohybu zboží s účinkem obdobným clům či kvótám, otevření
nár. trhů veřejných zakázek, zavedení volnéhopohyu všech kategoriíosob, liberalizace
služeb,liberalizace pohybu kapitálu
1.zóna volného obchodu
- suverénní členské státy této zóny zruší mezi sebou všechny tarifní i kvantitativní obchodní
omezení, ale každý z těchto států zachovává vlastní celní předpisy a kvóty ve vztahu k jiným zemím
2.celní unie
- cla a jiné úpravy omezující obchod jsou v podstatě odstraněny pro veškerý obchod mezi zeměmi,
z nichž se unie skládá nebo alespoň pro v podstatě veškerý obchod s výrobky pocházejícími z těchto
území
- v podstatě stejná cla a stejné úpravy obchodu jsou uplatňovány každým členem unie při obchodu
s územími mimo unii
3.společný trh
- vedle volného pohybu zboží umožní volný pohyb dalších hospodářských faktorů: pracovníků, služeb,
kapitálu, který je zpravidla ochraňován společnými pravidly hospodářské soutěže
4.vnitřní trh
- spočívá ve zdokonalení společného trhu zejména v těchto oblastech: odstranění překážek pohybu
zboží s účinkem obdobným clům či kvótám, otevření národních trhů veřejných zakázek, zavedení volného
pohybu
všech kategorií osob, liberalizace služeb, liberalizace pohybu kapitálu
5.hospodářská unie
- zahrnuje plnou integraci členských ekonomik v nadnárodních orgánech
- vyžaduje jednotný měnový systém a centrální banku, jednotný daňový systém a společnou ahraničně obchodní politiku
Co bylo přehodné období ve smyslu zavádění společného trhu?
- dočasné výjimky z aplikace acquis Unie (zakládajících Smluv a jiných pramenů primárního práva nebo
odvozených právních aktů), sjednané ve prospěch ochrany některých životních zájmů nových členských
států, ale i některých stávajících členských států
- standardním prvkem je mechanismus průběžného hodnocení opodstatněnosti trvání přechodných období
- v ČR například omezení nabývání rekreačních objektů občany jiných členských států po dobu 5 let
nebo výjimka pro 52 českých zpracovatelských podniků (producenti masa) z platnosti hygienických
předpisů Společenství do konce roku 2006
Pravomoc Komise v rámci soutěže?
- Komise dbá na provádění zásada vytyčených v článcích 81 a 82 › na žádost členského státu nebo z
úřední povinnosti a v součinnosti s příslušnými orgány členských států, které ji budou nápomocny,
vyšetřuje případy domnělého porušení uvedených zásad. Zjistí-li,že k porušení došlo, navrhne
prostředky vhodné k jeho odstranění
- Trvá-li porušení i nadále, Komise konstatuje porušení zásad zdůvodněným rozhodnutím › Komise může
své rozhodnutí zveřejnit a zmocnit členské státy, aby přijaly potřebná opatření k nápravě, jejichž
podmínky a podrobnosti Komise určí
Nařízení 1/2003 předpokládá primární zapojení národních kartelových úřadů a teprve ve druhé řadě
aktivitu Komise, která se bude soustřeďovat na závažnější případy (Komise má však přednost před
národní kartelovým úřadem)
- dále může Komise rozhodovat o výjimkách z kartelového zákona
Co je řízení o odporu třetího?
- mimořádný opravný prostředek třetí strany, která se neúčastnila řízení, ale je jím dotčena(aby
mohla strana, kt.se nemohla řízení účastnit do něj zasáhnout); druhým mimoř. opravným prostředkem je
obnova řízení: pokud se po vyhlášení rozsudku objevila skutečnost rozhodujícího významu, kt.byla
předtím navrhovateli obnovy neznáma (pouze pro řízení skončené pravomocným rozsudkem); může podat
strana původního sporu, ne však vedlejší účastník
Co je bloková výjimka?
- Blokové výjimky jsou vydávány Komisí ve formě nařízení, která jednoznačně definují kategorie smluv
považované automaticky za vyjmuté v souladu s ustanovením čl. 81 odst. 3 Smlouvy. Pokud dohoda
splňuje podmínky, které nařízení stanoví, není třeba ji notifikovat Komisi a může být bez dalšího
implementována. Komise vydala nařízení, která obsahují blokové výjimky pro např. následující typy
dohod: smlouvy o výhradním prodeji, smlouvy o výhradním nákupu,smlouvy o výzkumu a vývoji
Směrnice neobsahuje odůvodnění. Jaké to má následky?
- při závažném porušení povinnost přiměřeně odůvodnit Směrnici, může být
prohlášena za neplatná
Občan čl. st. může koupit nemovitost v Dánsku jen po povolení, kde je problém?
- Dánsko si vyjednalo výjimku na neomezeně dlouhou dobu
Spotřebitel dle komunitárního práva
- konečný spotřebitel, ne bezprostřední či nepřímý odběratel zboží a služeb
Co je COREPER?
- výbor stálých zástupců
- Rada není permanentně zasedající orgán, proto je přípravou práce Rady pověřen COREPER
- skládá se z velvyslanců – vedoucích misí členských států akreditovaných u EU, anebo jejich
zástupců
- tyto stálé mise zajišťují trvalý kontakt mezi Komisí a členskými státy s cílem informovat Komisi
- zasedá ve dvojí podobě C1 řeší technické záležitosti a C2 spíše věci politické
- pokud je v C dosaženo jednomyslné dohody, je otázka zařazena do A a Rada přímo hlasuje, B se řeší
jednáním až v samotné Radě
Rozdíl mezi dohodou a jednáním ve shodě
- Dohoda mezi podniky
- podle konstantní judikatury evropských soudů je skutková podstata dohody naplněna tehdy, jestliže
strany vyjádřily svoji společnou vůli chovat se na trhu určitým způsobem
- jednání ve společné shodě postrádá nějaké formální ujednání
Rozdíl rozhodnutí x nařízení
- Nařízení jezávazný akt normativní povahy (tedy právní normativníakt). Je to obecně závazné
pravidlo jak na úrovni společenství, tak na úrovni jednotlivých členských států. Je závazné ve všech
čl. státech, není-li zcela výjmečně stanoveno jinak. může tedy přímo zavazovat jak členské státy,
tak i jejich vnitrostátní subjekty práva- jednotlivci. Nařízení je pro pro právo společenství to co
úpro vnitrostát. právo zákon.
- Rozhodnutí je zejména individuálním aktem, zavazující pouze subjekty, jimž je adresováno.
Čl. st. X má s Madagaskarem bezvízový styk, čl. st. Y potřebuje víza. Co to je?
Jaké druhy řízení v soutěžních věcech lze rozeznávat?
Jaký je zákl. vztah jednotlivých základních svobod?
Má ES pravomoc vynucovat a stanovit LP?
jak se řeší kompetenční spory mezi orgány ES?
- u SPS ...
uveďte 2 skutkové
-
podstaty rozsudků ze soutěžního práva
napsat skutkovou a právní podstatu 2 judikátů, které řeší lidská práva
... Dobrou noc a hodně štěstí! ...