Prosinec 2015 - Střední průmyslová škola strojnická a Střední

Prosinec 2015 - Střední průmyslová škola strojnická a Střední

ZPRAVODAJ
UVNITŘ TOHOTO
VYDÁNÍ:
Opět nás doporučují zaměstnava- 1
telé
Finanční dar od
zřizovatele
2
Cestujeme za
poznáním i zkušenostmi
2
Koncert J.
Harriese
3
Pomáháme jiným 4
Čtenářské dílny
inspirují
5
Logická olympiáda zná svého
vítěze
6
Vánoční ťukání
7
SŠ futsal - dívky
7
Florbalový turnaj
8
Albánie, Kosovo
— díl IV.
6
Poezie J. Sojky
8
AUTOŘI:
 Mgr. M. Králová
 Mgr. M. Fajrajzlová
 Mgr. N. Strejčková
 Mgr. V. Bezpalcová
 PhDr. E. Bouhamra
 Ing. J. Vejvarová
 Mgr. J. Sedlecký
 Mgr. M. Čechák
 Mgr. J. Sojka
 Ing. P. Vlček
 J. Gruber
Střední průmyslové školy strojnické
a Střední odborné školy profesora
T
LE
Švejcara, Plzeň
JE
20 ODA
R O Č N Í K
X X . ,
Č Í S L O
I V
R
ZP
AV
P R O S I N E C
Opět nás doporučují zaměstnavatelé
2 0 1 5
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Finanční dar od zřizovatele
Cestujeme za poznáním i zkušenostmi
Michaela Králová
V rámci projektu Zvyšování jazykových a čtenářských kompetencí se 20 studentů naší školy vydalo na
sedmidenní jazykově-poznávací pobyt do Velké Británie. Byli vybráni podle jejich výsledků v loňském
školním roce, kritériem výběru byl celkový prospěch,
známka z anglického jazyka a absence. Proto se tento
pobyt stal odměnou pro ty nejlepší studenty naší školy.
Za doprovodu Mgr. Daškové a Mgr. Fajrajzlové
se v sobotu 5. prosince 2015 studenti vydali na dlouhou
cestu do Velké Británie. Tohoto času všichni využili
k seznámení se s druhou skupinou, která se pobytu zúčastnila, se studenty z lovosického gymnázia, a sportovně založeným panem průvodcem Tomášem Reznerem.
Výborně skloubil program obou skupin.
První den byl velmi náročný, protože po noci
strávené v autobuse dal pan průvodce možnost protáhnout si nohy dlouhým pochodem Londýnem. Všichni si
tak prošli rušnou částí metropole, kolem katedrály Sv.
Pavla, finančním centrem. Odvážní zájemci shlédli na
Londýn z výšky 135 metrů, kam je vyneslo vyhlídkové
kolo London Eye. Následoval přejezd do Brightonu,
vstříc hostitelským rodinám, které si pro naše unavené
cestovatele připravily dobrou večeři a čistě ustlanou postel (o níž mnozí snili). Studenti byli ubytováni
v samostatných pokojích po dvou a rodiny si pro ně povětšinou připravily taková jídla, o nichž předpokládaly, že
zachutnají teenagerům – pizzu, lasagne, hranolky,…
a také zelený hrášek.
Protože tento zájezd nebyl jen poznávací, ale
také jazykový, studenti chodili do kurzů anglického jazyka. Výuku vedli rodilí mluvčí, kvalifikovaní lektoři,
a připravili si pro studenty nejen práci s fotokopiemi, ale
také podněty pro to, aby se rozmluvili a neostýchali se
v cizím jazyce hovořit… či zpívat. Během kurzů si totiž
nacvičili anglické koledy, které pak zazpívali na pěší zóně
v Brightonu. Jedna skupina si vytvářela vlastní charitativní projekt. Jiná se zase vydala zpovídat místní obyvatele
a hledat například někoho, kdo spí v ponožkách. Všechny
aktivity ale vedly k aktivnímu používání anglického jazyka. Na závěr všichni obdrželi certifikát o absolvovaném
kurzu.
2
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
Po dopolednech strávených ve škole si studenti
rádi vyrazili za poznáním. Bohužel (bohudík) nepoznali
typické anglické deštivé počasí, bylo relativně teplo,
a tak si prošli Brighton, kde navštívili místní akvárium
a nakoupili suvenýry, prohlédli si přístav a loď HMS
Victory v Portsmouthu, seznámili se se středověkým
hradem Bodiam Castle, vyfotili se na křídových útesech
Beachy Head. Každého zaujalo něco jiného, a tak mohou
vyprávět o lodi admirála Nelsona, již doslova prolezli od
přídě po záď, či o výstupu na Spinnaker Tower
v Portsmouthu, kde je překvapila skleněná podlaha.
Poslední den studenti strávili opět v Londýně.
STRÁNKA
Nyní navštívili místa, která se nejvíce zapsala do historie
města: Buckingham Palace, Westminster Abbey, Trafalgar Square,… Nakonec ve skupinách dostali pracovní list
plný hádanek a odpovědi museli hledat v oblasti Westminsteru. Správné odpovědi si hned ověřili na stíracích
losech, které obdrželi od pana průvodce. Nejlepší řešitelé
získali sladké odměny.
Doufám, že tento jazykově-poznávací pobyt přinesl studentům mnoho úžasných zážitků. Závěrem bych
chtěla poděkovat pedagogickému doprovodu za pomoc
studentům během celého pobytu.
Koncert Jamese Harriese 14.12.2015
Markéta Fajrajzlová
Měli jsme to štěstí přivítat Jamese na naší škole. Opět
nezklamal. Svým výjimečným projevem přesvědčil
diváky o svém talentu, a tak získal nové fanoušky
z řad teenageru a možná učitelů.
James je talentovaný muzikant, skladatel a tex-
tař pocházející z Manchesteru žijící v České republice od
devadesátých let. Jamesova hudba a nápady jsou opravdu
rozmanité, barva hlasu je úžasně měkká a melodická. Intonuje nadmíru dobře, ve výškách se jeho hlas mění, doslova drtí publikum, přičemž zpěv plně koresponduje
3
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
s hrou na kytaru. Celkový projev Jamese je specifický
a nezaměnitelný. Třebaže prošel mnoha žánry, které ho
nepochybně ovlivnily, nyní se James nachází více méně
v oblasti folku. Své pocity vyjadřuje různými způsoby od samotných textů, přes zavřené oči přivádějící posluchače k slzám, až k veselým historkám ze života. Je nut-
STRÁNKA
né podotknout, že jeho české komentáře prolínající se
mezi skladbami mají obrovský půvab a originalitu.
Pokud se vám tento hudbou obdarovaný muzikant připlete
do cesty, určitě neváhejte a jeho koncert si nenechte ujít.
Stojí za to!
Pomáháme jiným
Nina Strejčková
V rámci dlouhodobé spolupráce se dne 10. 12. 2015 se
ve velké aule školy SPŠ strojnické a SOŠ prof. Švejcara uskutečnila přednáška Nadace pro transplantaci
kostní dřeně.
O možnosti darování krve i kostní dřeně slyšel
snad každý. Zatímco to první si dovedeme představit,
o darování kostní dřeně se toho obecně příliš neví. Proto
jsme uvítali možnost přednášky MUDr. Jany Navrátilové, vedoucí Koordinačního centra ČNRDD, právě na
toto téma. Český registr dárců kostní dřeně, dnes Český
registr dárců krvetvorných buněk vznikl v roce 1991
a patří do sítě více než 60 registrů po celém světě. Jeho
úkolem je pro pacienty, jejichž jedinou nadějí na přežití
je transplantace krvetvorných buněk, vyhledávat vhodné
dárce. A to není vždy jednoduché. I proto musí být registr
dostatečně široký, aby nemocní svého zachránce našli
včas. Slova paní doktorky o významu dárcovství podtrhl
i emotivní příběh o setkání bývalé pacientky s člověkem,
který jí zachránil život. Snad i tento příběh přispěl k tomu,
že se bezprostředně po přednášce 20 žáků naší školy do
registru přihlásilo, a za to jim patří náš dík.
Pro úplnost ještě uvedu podmínky pro vstup do
registru pro ty, kteří o možnosti pomáhat uvažují. Vždyť
nikdy nevíme, do jaké situace život nás, nebo naše blízké
postaví.
Podmínky vstupu do registru:
1. Věk 18-35 let.
2. Výborný zdravotní stav.
4
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
3. Hmotnost přes 50 kilogramů.
4. Bez trvalého užívání léků a léčby (výjimkou je antikoncepce).
5. Ochota podstoupit odběry krve a případná další
vyšetření.
6. Ochota věnovat svůj čas a pohodlí.
STRÁNKA
7. Zdravotní pojištění platné v Česku.
8. Dárce vstupuje do registru s plným vědomím, že je
k dispozici pro všechny pacienty, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk na celém světě.
Bližší informace na www.kostnidren.cz
Při charitativních akcích v letošním školním roce bylo vybráno:
– sbírka Světluška – 9 758 Kč,
– ZOO Plzeň (sponzorování rysa kanadského) – 2 500 Kč,
– Nadace pro transplantaci kostní dřeně – 10 000 Kč,
– sběr víček pro nemocné děti – 114 kg.
Poděkování patří všem žákům i zaměstnancům, kteří se na sbírkách podíleli.
Čtenářské dílny inspirují
Vladimíra Bezpalcová
Od začátku školního roku na naší škole v rámci projektu „Zvyšování jazykových a čtenářských dovedností“ probíhají ve třídách 2.BC oboru Sociální činnost a 3.D oboru Informační služby - knihovnictví
Čtenářské dílny.
Jak již vyplývá z názvu projektu, hlavním cílem
je podpora čtenářské gramotnosti. Záměrem je tedy vést
žáky k lepšímu porozumění psanému textu, jeho používání a přemýšlení o něm, k rozvoji žákovských vědomostí a dovedností.
Do školní knihovny bylo díky tomuto projektu
zakoupeno více než 130 knih. Studenti se v hodinách
českého jazyka tak seznamují s díly našich i světových
autorů, usilují o lepší porozumění textu. Žáci během
těchto dílen ale jen nevysedávají ve škole nad knihami,
ale zúčastňují se i exkurzí na místa spojená s literárními
díly nebo autory. Prezentují své závěry před spolužáky,
diskutují s nimi. Dílny podporují také jejich samostatnou
tvorbu, rozvíjí fantazii a tvůrčí schopnosti žáků. Čtenářské dílny by neměly být vážnou a nudnou záležitostí,
a tak vyučující volí i netradiční metody, jakou byla například „stopovačka“ Literární mapa města Plzně, kterou
studenti hodnotili velmi pozitivně.
Čtenářské dílny budou pokračovat i v druhém
pololetí, kdy se zaměří více na individuální četbu žáků
a na práci i s e-knihami a čtečkami, které byly v rámci
tohoto projektu zakoupeny pro potřeby studentů naší školy.
Věříme, že materiály vytvořené v rámci Čtenářských dílen budou využívány i v dalších letech a budou
mít pozitivní dopad na vztah žáků k literárním i neliterárním textům v různých podobách a formách.
5
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Logická olympiáda zná svého vítěze
Eva Bouhamra
V letošním roce proběhl již 8. ročník Logické olympiády – celostátní soutěže pro žáky a studenty od pěti
do dvaceti let, kterou organizuje Mensa ČR.
Olympiáda probíhá ve třech kategoriích – MŠ,
ZŠ a SŠ, celkem bylo v tomto roce zaregistrováno
58 265 studentů z 2 909 škol v České republice. Domácí
kolo je vždy online, nejlepší řešitelé postupují do kola
krajského a následně do finále. Generálním partnerem
soutěže je nadace Petra Kellnera a těm, kteří se umístí
v kraji na 1. – 3. místě, či ve finále jsou mezi 50 % nejlepších řešitelů, odpouští Fakulta informačních technologií
ČVUT v Praze přijímací zkoušky do bakalářského studia.
Naše škola se v roce 2015 zúčastnila již podruhé, do domácí kola se zaregistrovalo 104 studentů napříč všemi
obory naší školy. A v tomto roce se nám podařilo dostat
se až do krajského kola. V Plzeňském kraji bylo přihlášeno 735 studentů, převážně gymnazistů, první dvě příčky
však obsadili studenti VOŠ a SPŠ elektrotechnické
z Plzně. Naše želízko v ohni, Michaela Krpatová
z 1STA skončila na krásném 33. místě. Porazila tak nejen
všechny svoje spolužáky z naší školy, ale i další účastníky
gymnázií a ostatních středních škol. Vítězem v kategorii
středních škol se již potřetí stal Ondřej Motlíček z Gymnázia Šumperk. Srdečně gratulujeme a těšíme se na další
ročník v roce 2016.
6
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Vánoční ťukání
Jiřina Vejvarová
Ve dnech 14. a 15. prosince studenti a studentky humanitních oborů (třídy 1.A, 1.BC, 1.D a 1.E) soutěžili
v psaní na počítači. Úkolem bylo opsat 5minutový
text co nejrychleji a dodržet stanovenou maximální
hranici chybovosti.
Všichni opisovali stejné zadání v programu
ATF, ve kterém pracují od začátku školního roku.
K tomu, aby práce byla úspěšná a nebyli diskvalifikováni, bylo třeba psát s přesností 0,5 % chyb (stejně jako při
soutěžích pořádaných Státním těsnopisným ústavem). To
se podařilo jen zhruba jedné třetině soutěžících.
Výsledková listina zahrnuje 10 nejlepších soutěžících seřazených podle počtu napsaných čistých úhozů za
minutu při dodržení přesnosti psaní.
Úspěšným soutěžícím blahopřeji a doufám, že
pro ostatní budou výše uvedené výkony motivací do nového roku. V březnu nás čeká další soutěž „Když jaro
zaťuká“.
1. Milena Blažková
1. BC
313 čistých úhozů za minutu
2. Michal Roj
1. E
261 čistých úhozů za minutu
3. Zuzana Kličková
1. D
250 čistých úhozů za minutu
4. Pavla Přesličková
1. D
228
5. Petra Křížová
1. A
227
6. Andrej Jakoubek
1. D
225
7. Lukáš Goubej
1. A
223
8. Jonáš Jakoubek
1. D
207
9. Lenka Lejčková
1. A
204
10. Irena Příkazská
1. D
201
Středoškolská futsalová liga – dívky
Jiří Sedlecký
Dne 30. 11. 2015 se naše škola zúčastnila 1. kola futsalové ligy dívek. Naše hráčky hladce přehrály všechny soupeřky a postoupili do druhého
kola této soutěže.
Naši školu reprezentovaly tyto
studentky: Eliška Pečová, Jessica Vargová, Markéta Pitulová, Michaela Sladká, Vladěna Kroupová, Michaela Mašková, Licie Kováříková a Mirka Kubová. Futsalistky naší školy podaly velmi
dobrý a bojovný výkon, za který moc
gratulujeme a přejeme spoustu úspěchů
v další části futsalové ligy.
SFL, Západní Čechy, 1. kolo dívky,
divize C
1. SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara (W-17) – Gymnázium L. Pika (W-40) 6:1 (2:1)
2. SOŠ a SOU Horšovský Týn (W-13) –
Gymnázium J. Š. Baara Domažlice ( W79) 0:6 (0:4)
3. Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
(W-79) – SPŠ strojnická a SOŠ prof.
Švejcara (W17) 0:6 (0:4)
4. Gymnázium L. Pika (W-40) – SOŠ a
SOU Horšovský Týn (W13) 3:2 (2:1)
5. SPŠ strojnická a prof. Švejcara (W17)
– SOŠ a SOU Horšovský Týn (W13) 4:1
(2:0)
6. Gymnázium L. Pika (W40) – Gymnázium J. Š. Baara Domažlice (W79) 2:2
(1:0)
7
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Florbalový turnaj
Martin Čechák
Dne 11. 12. 2015 se chlapci z naší školy (Volf, Strejc, Soukup, Kadera, Kouřil, Provod, Sedlák, Pokorný, Svoboda, Hykš,
Vavrík, Oplt) zúčastnili Mládežnického florbalového turnaje SŠ v Plzni. Po dvou výborně odehraných zápasech přišlo
zaváhání v semifinále s celkovým vítězem turnaje. Svou reputaci si zachránili v boji o třetí místo, kde zaslouženě vyhráli
2:1. Děkujeme z reprezentaci naší školy.
Albánie, Kosovo (Černá hora)
DÍL
IV:
SEVERNÍ
ALBÁNIE, OKOLÍ THETHU
Petr Vlček
Trochu se vzpamatováváme po
chůzi v dešti, občerstvujeme se.
Koupeme se pod mostem v Taře. U
řeky si postavili tábořiště čeští cyklisté.
Za soumraku pokračujeme
do Albánie, přes hlavní město Černé
Hory Podgoricu. Hraniční přechod je
na hřebeni hor a jmenuje se Hami
i Hoti. Tento přechod se stává potřetí
mojí vstupní branou do země. Kupodivu velmi rychle procházíme hraniční kontrolou. Míříme na městečko
Koplik a odbočujeme do hor dlouhou
dolinou až do vesnice Boga. Sem dojíždíme okolo půlnoci. Boga je uzavřená vesnice v horách Bjesket e Namuna (Prokletie). Oproti roku 2002,
kdy jsem tudy projížděl, je vidět velká změna. První novinkou je, že jsme
sem dojeli po asfaltové silnici (v roce
2002 tu byla prašná cesta). Druhou
změnou je existence restaurace
u kempu, kde se ubytováváme. Třetí
změnou je paralelně fungující
„eurozóna“ vedle oficiální měny zvané leka. Neposlední změnou je mnoho nových domů, vesnice se poněkud
rozrostla a domy se opravily. Také tu-
ristů tu mnohonásobně přibývá; i přes
neoficiální zákaz ministerstev zemí
EU sem jezdí tisíce turistů. V roce
2002 jsme tu dle místních byli jediní
na dobu jednoho týdne. Nikoli poslední změnou je obnovený pravoslavný kostel, který byl před 14 lety
ve zříceninách.
Ráno se budíme do hezkého
počasí a rozdělujeme se. Jedna skupina odtud vyrazí na přechod na těžko
a my se s ní setkáme za 7 dnů
v „drogovém doupěti“ - městě Bajram Curri. Tento přechod vede přes
druhou nejvyšší horu Albánie Jezercës (2 693). Ta nejvyšší je ve středu
země na hranici s Makedonií, blízko
trojmezí s Kosovem. Je velmi těžce
dostupná a jmenuje Korab (2 754
mnm). Albánie o ní vedla dlouho dobu spory s Makedonií, a tak byla dříve Jezerka (počeštěný název) nejvyšší
horou.
Původně jsem tuto trasu plánoval. Nakonec jsem se rozhodl pro
lehčí variantu. Nakonec jsem nelitoval. Přechoďáci sice za celou dobu
cesty téměř nezmokli, ale kromě obvyklých 25 kg vážících batohů museli
navíc nést i zásoby vody (okolo 6 litrů). Některý den měli dokonce jen
zdroj vody s vydatností 2 litry za 2
hodiny. Voda nakapávala ze skály.
Když k tomu připočteme na tyto nadmořské výšky neobvyklé veliké vedro, jednalo se o týden velice náročný.
Druhý důvod byl, že tady bych se
uzavřel sice v krásných horách, ale
neměl možnost porovnání země teď a
před více než deseti lety. V tom byl
přínos této cesty pro mě největší.
Naši skupinu čekal před
kempem nákladní vůz značky „Nisa“,
který ještě pamatuje rozdělené Německo, v tom Východním byl cca
před 40 lety vyroben. Na předek korby skládáme batohy, na zadek nasedáme my. Poměrně namačkání se necháváme vyvézt do sedla Thores ve
výšce 1 775 mnm. Ještě, že tu silnici
vyasfaltovali. Jinak bychom asi z auta
vypadli, jak by bylo nadskakovalo po
nerovné cestě. I tak jsme měli co dělat se udržet. Ovšem sedlo je hranicí
mezi správními oblastmi země. Proto
asi asfalt končí v sedle. (Dne 13. 12.
2015 proběhl na ČT pořad o severní
Albánii, kde bylo o silnici ze sedla
8
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Thores do Thethu řečeno: „Místní si
ani nepřejí silnici dokončit. Celá léta
tu žili uzavření a dálnici k životu nepotřebují.“) Kousek nad vesnicí pozorujeme malou skupinku lidí
s těžkými batohy, drápající se
v ukrutném vedru mezi sutinou a křovinami na skalní stěnu téměř bez cesty. Jsou to naši. V tom vedru
a s minimem vody jim vůbec nezávidím…
V sedle je restaurace
me a svačíme. Čeká nás náročný sestup úsekem, kde by jistě hodily řetězy. Cesty jsou tu značené, což je další
změna. Tehdy se tu ztrácely a byla tu
obtížná orientace. Místní lidé na vrcholky hor dodnes moc nechodí.
Výhledy jsou fantastické, vidíme hlavně hluboké údolí, kde je náš
cíl. Také můžeme vidět sedlo Pejes (1
950 mnm), kam půjdeme zítra. Vidíme i svah, ve kterém vede silnice, po
které nám přivezli batohy. Právě na
s možností ubytování buď ve vlastních stanech, nebo tu mají asi tři jednoduché dvoulůžkové chatičky. Takže sem museli zavést elektřinu, protože při mém tehdejším průjezdu sedlem tu bylo pusto. Jsou tu fantastické
výhledy na okolní hory. Přímo pod
sedlem je salaš. (Tehdy zde pršelo).
V sedle se dále rozdělujeme.
Línější skupina doprovodí batohy,
aby si užila tu pravou albánskou jízdu
nákladním vozem po prašné cestě (se
skákáním a všudypřítomným prachem) do kempu ve vesničce Theth,
kam ti odvážnější půjdou pěšky.
Stoupáme do sedla pod horou Gropat
i Rahodimes (2 264 mnm) asi do výšky okolo 2 000 mnm. Jdeme krásnou
dolinou, kde je betonová salaš, která
vypadá opuštěně (snad díky nedostatku vody), ale kdo ví.
V sedýlku chvíli odpočívá-
vrcholku nad silnicí vidím další novinku – vysílače mobilních telefonů.
Sestupujeme k silnici. Je na
ní poměrně hustý provoz zejména cizích aut – Češi, Němci, Poláci, Francouzi… Pokračujeme po ní do vesnice. Asi 200 výškových metrů nad
vesnicí je opuštěný železný stánek
nápisem „Turistic Info“ s vlajkami
snad všech zemí EU včetně naší. Od
stánku odbočuje cesta k samotě pod
silnicí. U rozcestí je šipka „Restorant,
camp“. O kousek níže stojí při silnici
na panoramatickém místě jednoduchá
restaurace. Občerstvení přišlo vhod.
Sestupujeme dále do údolí. Chvíli
jdeme po silnici, chvíli si zkracujeme
její serpentiny po značených (ale i neznačených) zkratkách. Nad vesnicí
jsou roztroušené samoty, v jedné
z nich je hotel pro americké turisty. Je
ohrazený, brána je hlídaná elektronic-
ky a „neameričana“ sem asi jen tak
nepustí. V hotelu je poměrně živo.
Kde je ten klid a divočina, kterou
jsem tu nalezl před 14 lety…
Náš kemp je blízko soutoku
dvou horských potoků u mostu. Když
jsem se po delším čase ve vesnici zorientoval, došlo mně, že jsem ubytován na pozemku domu, kde jsem před
14 lety byl pozván na svatbu. K tomu
se váže tento příběh, který kontrastuje
s komerčním přístupem lidí v současnosti. Do Thethu jsme Tehdy
přišli z vesničky Rogam
z opačné strany. Cituji
z vlastního cestopisu z roku
2002
(s
vysvětlivkami
v závorkách).
Sestupujeme do další
středověké vesnice Theth.
Jdeme k prvnímu domu.
Ochotný pán nám nabízí kávu a rakii a zve nás do domu.
Vysvětlujeme mu náš další
plán cesty. A tak máme o večeři i nocleh postaráno. Společník si jde lehnout (nebylo
mu dobře již cestou). Já se
vydávám na obchůzku vesnicí. Ukazují se štíty hor, Sedlo
i Jezerca. Na dvorku jednoho
stavení slaví svatbu. Zvou mě
na kávu a rakii. Ptají se, co tu
dělám. Popisuji plán naší cesty (chceme jet odtud zítra do
Tirany, protože se kazí počasí, a navíc nemá dobrou prognózu). „Ano 'autobus' jede, zítra v 7.
Jsem jeho šofér,“ reaguje hostitel. Pokouším se zjistit, kde je zastávka. Pochopil jsem, že kdekoliv na silnici.
„A kde máš kolegu a kde spíte?,“ ptá
se. Ukázal jsem mu stavení, které odtud bylo vidět. A bylo po přátelství.
„Přestěhujte se sem!“ Nechápal jsem
a raději co nejrychleji odešel. Ochlazení vztahů bylo znát.
Ihned na zápraží mne chytil
za ruku domácí se slovy. „Petr, problem. Ty budeš tu a ne tam. Ty si tu.
Tam nedobře. Mafia, drogy, chlast.“
Nechápal jsem, šel za mnou do patra,
kde odpočíval společník. A opakoval:
„Vy budete tu a ne tam. Vy jste tu.
Tam nedobře. Mafia, drogy, chlast.“
Vysvětlil jsem probouzejícímu se
společníkovi, o co asi jde. Divil se
stejně jako já. Trochu jsme dostali
strach... Nabídl jsem domácímu fer-
9
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
SPŠ strojnická a SOŠ prof.
Švejcara, Plzeň
Klatovská 109
STRÁNKA
net na usmířenou. Uklidnil se. „Pojďte jíst, večeře je připravena.“
Když byla večeře v nejlepším, někdo zaklepal na okno. Byl to můj
podvečerní hostitel. Zvenku pak slyšíme prudkou hádku, tušíme rvačku. Přišel si pro nás. Prý máme jít spát k nim, večeře je připravena. Byl vyhozen.
Neodešel daleko. Lehl si na zahradě pod hrušku. V noci jsem musel ven. Silně pršelo. Přesto soused ležel pod hruškou. Ihned vstal a začal do mě hučet.
Ovšem lekl se domácího, který mě hlídal. Prý musel, hrozilo nebezpečí…
301 00 Plzeň
(Pokračování příště)
Premiérově pro školní zpravodaj © 2015
Telefon: 377 423 378
Fax: 377 422 640
E-mail: [email protected]
JDU TAK RYCHLE
Jan Sojka
www. spstrplz.cz
jako řeka teče
doprovázím já ji
nebo ona mě?
pokud se slunce rozpálí
vejdu k ní
pokud se spustí liják
vyjde řeka ke mně
zatím vyčkáváme
obdarováni vzájemným mlčením
jak pomalu řeka teče
kráčím i já
ÚSPĚŠNÝ NOVÝ ROK PŘEJE
JEDNOČLENNÁ REDAKCE ZPRAVODAJE
FOTO JG
Zpravodaj připravuje J. Gruber ([email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.
Toto číslo vyšlo v prosinci 2015.
10