Souhrnná teritoriální informace Slovinsko

Transkript

Souhrnná teritoriální informace Slovinsko
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Souhrnná teritoriální informace Slovinsko
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Lublani ke dni 08.10.2012
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
Republika Slovinsko (česky)
•
Republika Slovenija (slovinsky)
•
Republic of Slovenia (anglicky)
1.2. Rozloha
•
20 273 km
2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
Počet obyvatel k 31. prosinci 2011 činil 2 054 741, z toho 1 016 456 mužů a 1 038 285 žen; průměrný
věk slovinské populace je 40,4 let (muži 38,7, ženy 42,0), v produktivním věku je 40 % osob, v jedné
2
domácnosti žije přibližně 2,8 osob, průměrná hustota obyvatelstva na km je 101,3; podíl ekonomicky
činného obyvatelstva činí 46 % (muži 56,2 %, ženy 43,7 %).
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva
celkem
muži
ženy
rok
rok
rok
rok
rok
rok
rok
rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1
2
2
2
2
2
2
2
997
003
011
025
032
045
048
054
004
385
614
866
362
901
951
741
1
1
1
1
977
981
988
998
013
020
013
016
092
456
397
355
761
382
976
456
1
1
1
1
1
1
1
1
019
021
023
027
018
025
034
038
912
491
217
511
601
519
975
285
přirozený
přírůstek
0,01 %
0,32 %
0,41 %
0,32 %
0,67 %
0,67 %
0,15 %
0,28 %.
1.5. Národnostní složení
Ke slovinské národnosti se v roce 2002 přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), druhým nejpočetnějším
etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98 %), následují:
•
Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
•
Bosňané: 21 542 (1,1 %),
•
Muslimové: 10 467 (0,53 %),
•
Maďaři: 6 243 (0,32 %),
•
Albánci: 6 186 (0,31 %),
•
Makedonci: 3 972 (0,2 %),
•
Romové: 3 246 (0,17 %),
•
Černohorci: 2 667 (0,14 %),
•
Italové: 2 258 (0,11 %).
•
K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.
2/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
1.6. Náboženské složení
Římskokatolickou konfesi vyznává podle údajů posledního sčítání lidu (2002) 1 135 626 osob tj. 57,8 %,
(v roce 1991 se k této víře hlásilo 1 369 873 osob, jedná se tedy o téměř 14% pokles), dále je v zemi
14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných
křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %)odmítlo
na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k
náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99. Od minulého
sčítání lidu byl zaznamenán výrazný pokles osob hlásících se k římskokatolickému vyznání, u ostatních
náboženství jsou čísla srovnatelná. Existuje předpoklad, že vysoký údaj z roku 1991 u katolické církve
byl nejspíše důsledkem zájmu o náboženství po společenských změnách v zemi (formování nezávislého
státu).
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je slovinština, v pohraničních oblastech je jako úřední jazyk uznávána i maďarština
a italština (včetně škol, TV a rozhlasu). V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem
angličtina, spíše výjimečně se užívá němčina a italština. Velká většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp.
srbštinu. Užívání těchto jazyků se však při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Administrativně-správní členění:
Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občin), jejichž velikost kolísá od několika set až po několikdesítek
tisíc obyvatel. V současné době diskuse o vytvoření regionů probíhá.
Hlavní město:
•
Ljubljana (česky Lublaň, anglicky Ljubljana, německy Laibach, italsky Lubiana), cca 280 000
obyvatel.
Další města:
•
Maribor (110 000),
•
Celje (41 000),
•
Kranj (37 000),
•
Velenje (28 000),
•
Koper (25 000),
•
Novo Mesto (23 000).
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Od 15. 1. 2007 je výhradním platidlem euro (EUR). 1 EUR = 100 eurocent. Pevný kurz
rovná 239,64 SIT (předchozí slovinský tolar).
1 euro se
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky a významné dny:
•
3/56
1. 1. Nový rok
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
•
8. 2. Svátek kultury (Prešernov dan)
•
jaro Velikonoce (shodně s ČR)
•
27. 4. Den odporu proti okupaci
•
1. 5. Svátek práce
•
25. 6. Den státnosti
•
15. 8. Nanebevzetí panny Marie
•
31. 10. Den reformace
•
1. 11. Den zesnulých
•
25. 12. Vánoce
•
26. 12. Den samostatnosti
Pracovní doba:
Pracovní doba je variabilní od 6:00 do cca 20:00 hodin. Převážná většina firem je činná v době od 9:00
do 17:00. Není vhodné sjednávat schůzky na pátek odpoledne.
Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety
mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 15:00 hodin.
Otevírací doby:
Banky:
•
po–pá 9:00–17:00
Poštovní úřady:
•
po–pá 8:00–18:00
•
so 8:00–13:00
•
v Lublani je pošta s nepřetržitým provozem vedle hlavního nádraží
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, a to jak v korespondenci,
tak při osobním jednání. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem,
faxem a především e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.
Pro obchodní jednání nelze spíše doporučit (podobně jako v blízké Itálii) letní období tj. měsíce červenec–
srpen, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené. Při obchodním jednání se automaticky
předpokládá, že muž bude mít oblek a kravatu. Pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky.
Obchodní jednání mohou probíhat i v restauraci, při obědě mezi 13. až 15. hodinou, event. při večeři po
18. hodině. K jídlu se většinou podává slovinské víno, které je vynikající kvality.
Slovinci jsou většinou dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i ještě před sjednaným
termínem. Jsou také náchylní přecházet nejen sami mezi sebou, ale i s obchodními partnery, rychle na
tykánía na oslovování křestním jménem.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku
nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropské karty zdravotního
pojištění, která ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče
v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato
péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním
4/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
zařízením Zavoda za zdravstveno zavarovanjeSlovenije (ZZZS, obdoba české VZP). Převoz zpět do
ČR tato péče nezahrnuje.
V případě nutného zdravotního ošetření je nutno kontaktovat oblastní pobočku instituce slovinského
zdravotního pojištění – ZZZS (adresa ústředí: Miklošičeva 24, 1000 Ljubljana, tel.: 00386/1/3077200,
automat 00386/1/3077300, úřední hodiny: pondělí 8–12, 13–15 hod., úterý 8–12 hod., středa 8–12 hod.,
13–17 hod., čtvrtek zavřeno, pátek 8–13 hod.
Pobočky ZZZS jsou ve všech větších městech Celje, Koper, Kranj, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica,
Novo mesto, Ravne na Koroškem). Vždyje nutné předložit Kartu evropského zdravotního pojištění.
Na tomto úřadě občané můžou obdržet potvrzení o nároku na věcné dávky pro zahraniční pojištěnce a
jejich rodinné příslušníky. Lze se také obrátit přímo na nemocnici nebo smluvního lékaře. Léky pacient
obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař. Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. V akutních
případech je možné obracet se přímo na nemocnici.
Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit péči celou v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů
a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna
náklady proplatí do výše, kterou by stála léčba v ČR, tedy kterou by uhradila česká zdravotní pojišťovna.
Na tuto úhradu se musí určitou dobu čekat.Pokud účet nepřesáhne 1 000 EUR, lze požádat
českou zdravotní pojišťovnu o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu pak občané
obdrží v relativně krátké době, požaduje-li pacient úhradu v eurech, musí na tuto platbu čekat delší dobu.
V případě zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel ze zákona povinnen odvádět za zaměstnance
povinnézdravotnípojištění (obvezno zdravstveno zavarovanje), které ovšem pokrývá pouze část
bezplatné zdravotní péče. Za ošetření se v tomto případě platí následující spoluúčast (vztahuje se
jak na cizince, tak na Slovince popř. občany ČR, kteří jsou ve Slovinsku zaměstnáni): lékařské
ošetření 5 %, akutní zubní ošetření 15 %, léky až 25 % na hrazené léky a až 100 % na ostatní léky,
spoluúčast při hospitalizaci je 15 % za nemoc a 25 % za zranění.
Pokud si přeje český občan uplatnit nárok na české nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti
ve Slovinsku, je potřebné se obrátit neprodleně na instituci zdravotního pojištění a předložitlékařem
vydané potvrzení o pracovní neschopnosti. Dále je nutné udat adresu svého pobytu ve Slovinsku, adresu
příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení a co nejdříve nahlásit tuto skutečnost svému
zaměstnavateli s údaji o počátku a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti, stejně tak místo
pobytu při léčení.
Zdravotní péčeje obecně na dobré úrovni, ale nejde-li o nezbytnou první pomoc a občan není připojištěn
na cesty do zahraničí, vyžadují místní lékaři platby v hotovosti. Je přitom třeba počítat s relativně
vysokými cenami. Všeobecně se doporučuje sjednat si ještě před cestou do Slovinska odpovídající
cestovní a zdravotní připojištění na komerčním základě.
Zdravotní rizika ve slovinské přírodě jsou především tato: klíšťata přenášející virovou encefalitidu
(očkování je nanejvýš vhodné, ale nikoliv povinné) a boreliózu. Ve Slovinsku jsou též ohniska vztekliny.
Mezi další formy rizika patří možnost napadení šelmou (v hlubokých lesích na hranicích s Chorvatskem
je možné se setkat s medvědy) a změny počasí ve vysokohorském prostředí.
Další informace: Úřad pro zdravotní pojištění SI
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Ve Slovinsku, které je členským státem EU, platí pravidla volného pohybu osob. Slovinsko-chorvatská
hranice je schengenskou hranicí (vnější hranicí EU). Specifické podmínky cestování do Slovinska nejsou.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince ve Slovinsku nejsou.
5/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Ve Slovinsku působí ZÚ ČR:
Velvyslanectví ČR / Veleposlaništvo Češke republike
Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, Slovinsko / Republika Slovenija
Tel.: 00386 1 4202450
Fax: 00386 1 2839259
e-mail: [email protected]
Úřední hodiny: po–pá 7:45–16:15 hod.
Velvyslanec: Doc. Ing. Petr Voznica, CSc.
Zástupce vedoucího: Mgr. Světlana Doboszová
Mezinárodní letiště Jožeta Pučnika se nachází cca 20 km od centra města severo-západním směrem v obci
Brnik pri Kranju (směr Kranj), cesta trvá cca 30 – 40 minut. Na velvyslanectví lze cestovat pravidelnou
linkou k Hlavnímu nádraží (Glavna železniška postaja Ljubljana) a odtud autobusrm č. 9 do zastávky
Mirje. Z centra jede k zastávce Mirje také autobus č. 19. Lze použít i místní taxi-služby (viz kapitola
1.17).
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Zastoupení výše uvedených českých institucí se ve Slovinsku nenacházejí.
Slovinsko spadá do portofilia kanceláře Czechtrade v Záhřebu. Kontaktní údaje jsou:
Robert Vindiš
[email protected]
Vedoucí ZK
T: +420224907885
T: +38514920946
F: +38514920946
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
•
centrální tísňové číslo: 112 (záchranná služba, požárníci, policie, veterina, jeskynní a horští
záchranáři),
•
policie přímá linka 113,
•
anonymní linka policie 08001200,
•
všeobecné informace o tel. číslech 1188,
•
AMZS – Automotoklub Slovinska (pomoc na cestách 1987, informační centrum 01/5305353),
•
letiště Lublaň-Brnik00386/4/2061981 (autobusové spojení Lublaň – Brnik – zpět zajištěno
kyvadlovou autobusovou přepravou ve všední dny každou hodinu, soboty, neděle a svátky každé
dvě hodiny, odjezd z autobusového nádraží v Lublani, cena jízdenky v současné době cca 5 €).
•
nádraží – železnice Ljubljana 00386/1/2913332,
•
hlavní autobusové nádraží Ljubljana 00386/1/2344600,
6/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
•
informace o jízdních řádech + vyhledávání dopravního spojení 090934230 – zpoplatněno 1,05 €/
min.,
•
Ljubljana Tourist Information Centre TIC 00386/1/3061215, web: www.ljubljana-tourism.si, email: [email protected],
•
Slovenian Tourist Information Centre – STIC web: www.ljubljana-tourism.si, e-mail:
[email protected].
1.18. Internetové informační zdroje
•
vládní portál (všeobecné a obchodní informace) http://e-uprava.gov.si
•
vyhledavače podle oblastí zájmu: www.najdi.si, www.matkurja.com, www.rumenestrani.com
•
Slovinsko v EU: www.evropa.gov.si
•
cestovní průvodce: www.slovenia.info
•
Vládní instituce: www.gov.si
•
Prezidentská kancelář: www.up-rs.si
•
Parlament-Státní shromáždění: www.dz-rs.si
•
Parlament-Státní rada: www.gov.si/dsvet
•
Úřad vlády pro PR & média: www.uvi.si
•
Hospodářská komora: www.gzs.si
•
Obchodní komora: www.tzslo.si
•
Živnostenská komora: www.ozs.si
•
Zemědělská a lesnická komora: www.kgzs.si
•
Ministertstvo hospodářství www.mg.gov.si
•
Ministerstvo zahraničních věcí www.mzz.gov.si
•
Ministerstvo financí www.gov.si/mf
•
Ministerstvo práce a soc. věcí www.mddsz.gov.si
•
Slovinské ministerstvo spravedlnosti www.mp.gov.si
•
Slovinský úřad pro duševní vlastnictví www.uil-sipo.si
•
Slovinský vládní úřad pro rozvoj (rozvojové strategie, reformní programy) www.svr.gov.si
•
Úřad práce, notifikační povinnosti www.ess.gov.si
•
Slovinská centrální banka www.bsi.si
•
Asociace slovinských bank www.zbs-giz.si
•
Slovinská banka působící v ČR www.nlbfactoring.cz
•
Asociace slovinských pojišťoven www.zav-zdruzenje.si
•
Slovinská pojišťovna Triglav v ČR www.triglav.cz
•
slovinský celní úřad www.carina.gov.si
•
slovinský institut kvality a metrologie www.siq.si
•
slovinský přístav Koper www.luka-kp.si
•
obchod službami mezi ČR a SI www.cnb.cz
•
slovinská statistika www.stat.si
•
Asociace, region. komory: www.gzs.si, zvolit „Branch Associations“ nebo „Regional Chambers“
•
Burza: www.ljse.si
•
Centrální banka: www.bsi.si
•
Údaje o slovinských firmách lze nalézt na internetu v katalogu PIRS (katalog firem a ostatních
ekonomických subjektů) na adrese www.pirs.si. Hledání je možné i v angličtině.
•
registr hospodářské komory (anglicky) www.gzs.si/register_eng nebo www.borza.org
•
katalog slovinských exportérů/importérů www.gzs.si/sloexportanglicky a slovinsky (dovoz dle 4
místného HS kódu celního sazebníku)
•
telefonní seznam www.tis.telekom.si (slovinsky a anglicky).
7/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Další možností je zaslat na Hospodářskou komoru Slovinska (www.gzs.si/eng) nabídku/poptávku se
žádostí o zařazení do jejich podnikové databáze.Adresa je Infolink, Dimičeva 13, 1000 Ljubljana, tel.:
00386-1-5898000, fax: 00386-1-5898100, e-mail: [email protected].
Firmy (spolupráce, založení podniku, zákony):
•
www.export.cz, kde jsou aktualizovány poptávky slovinských firem po českém zboží a rovněž zájemci
o zastoupení českých firem na slovinském trhu
•
www.borza.org, kde lze uveřejňovat nabídky a poptávky českých a slovinských firem.
•
elektronická registrace firem http://evem.gov.si
•
poskytování údajů z obchodního rejstříku (zvolit „Data and Services“ a „iPRS Business Register“)
www.ajpes.si
•
obchodní rejstřík www1.ibon.com/ipis
•
slovinská advokátní komora www.odv-zb.si
•
údaje o firmách v SI (dle názvu, IČO, DIČ) http://ddv.inetis.com
•
zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti www.data.si, www.jkgroup.si
•
agentura Rep. Slovinsko pro podnikání a zahraniční investice www.japti.si
•
informace o založení společnosti www.podjetniski-portal.si
•
v sekci „legislation“ je k dispozici zákon o společnostech (organizační formy společností, podmínky
pro výkon činnosti) www.mg.gov.si
Další zdroje:
•
www.amzs.si Automotoklub SI (pomoc na cestách, silniční informace, poplatky)
•
www.lju-airport.si letiště Lublaň-Brnik
•
www.slo-zeleznice.si informace o vlakových spojích
•
www.busstation.net informace o autobusových spojích
•
www.mddsz.gov.si pracovněprávní podmínky, zákony v SI
•
www.pisrs.si pracovněprávní podmínky, zákony v SI
•
www.ess.gov.si Úřad práce SI, notifikační povinnosti v SI
•
www.abyznewslinks.com/slove.htm průvodce slovinskými médii
•
www.soz.si Slovinská reklamní komora
•
www.bizi.si, www.rumenestrani.com, www.kompass.si informace o firmách v SI
•
www.ted.europa.eu Úřední věstník EU
•
www.uradni-list.si Úřední věstník SI
•
www.enarocanje.si věstník pro veřejné zakázky
•
www.investslovenia.com podnikatelské zóny SI (v sekci „Regions“), investiční pobídky (v sekci
„Incentives“), činnost slovinské agentury pro podnikání a zahraniční investice (v sekci „about us“)
•
http://e-uprava.gov.si založení společnosti ve Slovinsku (v sekci „business, establishment of a
company)
•
www.investslovenia.org investice ve Slovinsku
•
www.vipap.si české investice na Slovinsku
1.19. Adresy významných institucí
Adresy významných institucí viz kapitola 1.18. – vládní instituce, prezidentská kancelář, parlament, úřad
vlády, komory, asociace, burza, centrální banka.
8/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Slovinsko je republikou s demokratickým parlamentním zřízením, garantovaným ústavou z roku
1991. Od svého vzniku se jako jediný ze států bývalé SFRJugoslávie vyznačovalo dobrými hospodářskými
výsledky a stabilní demokratickou vládou. Po předčasných parlamentních volbách 4. prosince 2011 byla
dne 10.2. 2012 jmenovaná 10. slovinská vláda, nyní pravicově orientovaná, v čele s premiérem Janezem
Janšou, který byl premiérem Slovinska již v letech 2004-2008.
Slovinsko bylo v letech 2009 a 2010 výrazně poznamenáno důsledky globální finanční a hospodářské
krize a došlo zpomalení růstu SI ekonomiky, které se ještě více prohloubilo v loňském roce - v roce
2011 HDP pokleslo o -0,2 %. Odhad pro rok 2012 je ještě pesimističtější, mělo by dojít k poklesu HDP
o – 1,9 %.
Slovinsko je státem se silným sociálním prvkem. Z předcházejícího období, kdy bylo součástí bývalé
Jugoslávie, převzalo rozvinutý sociální systém charakteristický vysokou ochranou a podporou pracujících
v oblasti pracovně-právní i ekonomické. Významnou roli sehrávají odbory. V zemi je rozvinutá
občanská společnost, politický dialog je vrstevnatý a zasahuje všechny segmenty společnosti.
Dvoukomorový parlament tvoří:
V prosinci 2011 (4.12.) se uskutečnily první mimořádné parlamentní volby ve Slovinsku, na jejichž
základě dne 21.12. 2011 začala pracovat dolní komora parlamentu v novém složení.
Státní shromáždění (Državni zbor, dolní komora), 90 poslanců, z toho 88 volených na 4 roky,
podle proporcionálního systému s volebním prahem a s pře-rozdělováním zbývajících hlasů. Ústava dále
garantuje po jednom křesle pro poslance státem uznané („autochtonní“) italské a maďarské menšiny.
Státní rada (Državni svet, horní komora), 40 radních jmenovaných na 5 let zastupuje sociální,
ekonomické, profesní a lokální zájmy. Rada má spíše poradní funkci (např. vrácení zákonů DZ, návrh na
svolání referenda, zákonodárná iniciativa).
Ve Slovinsku je v současné době registrováno na 30 politických stran, z toho 7 parlamentních:
Pozitivní Slovinsko (PS), 28 mandátů. Jedná se o levicově orientovánu stranu, která vznikla v říjnu
2011, necelé dva měsíce před mimořádnými parlamentními volbami. I přesto, že volby vyhrála, její
zakladatel, tehdejší (a od 25.3. znovuzvolený) starosta Lublaně a předseda strany Zoran Jankovć se
premiérem nestal.
Slovinská demokratická strana (SDS), 26 mandátů. Jde o středo-pravicovou stranu, prosazující
liberalizaci a privatizaci ekonomiky. Předsedou je současný premiér Janez Janša, který ač volby nevyhrál,
dokázal sestavit středopravicovou koalici a stanul v čele nového vládního kabinetu.
Sociální demokracie (SD), 10 mandátů. Jedná se o levicovou stranu, která vzešlá z bývalé KS
Slovinska. SD má silné vazby na levicové odborové svazy a je zastáncem postupné privatizace.Jejím
předsedou je Borut Pahor (premiér předchozí vlády).
Državljanska lista G. Viranta (DLGV, pozn. český překlad strany by mohl být Občanský seznam
G. Viranta), 8 mandátů. Středo-pravicová strana, která vznikla necelé dva měsíce před mimořádnými
parlamentními volbami v prosinci 2011. Jejím předsedou je Gregor Virant, který je zároveň přededou
dolní komory slovinského parlamentu.
Demokratická strana důchodců (DeSUS), 6 mandátů. Strana hájící zájmy důchodců. Ideologicky jde
o spíše levicovou stranu, jejím.předsedou je Karl Erjavec (ministr zahraničních věcí),
Slovinská lidová strana (SLS), 6 mandátů. SLS je středovou stranou, která vznikla v roce 2000
sloučením slovinských křesťanských demokratů a lidovců. Jde o stranu zastupující zejména zájmy
9/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
venkova a zemědělců. Předsedou strany je Radovan Žerjav (ministr pro hospodářský rozvoj a
technologie).
Nové Slovinsko (NSi), 4 mandáty. Profiluje se jako křesťanská lidová strana, její předsedkyní je
Ludmila Novak, která se stala ministryní bez portfeje s odpovědností za Slovince žijící v zahraničí.
Poslední parlamentní volby v prosinci 2011 přinesly změnu rozložení politických sil, po předchozí převaze
levicových a středových stran mají nyní (podle zastoupení v parlamentu) převahu pravicově a středově
orientované strany. Volební účast při posledních parlamentních volbách byla 65,3 % (v roce 1992
hlasovalo 85,6 %, v roce 1996-73,7 %, v roce 2000-70,1 % a v roce 2004-60,5%, 2008 - 62,2%).
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Prezident, jako hlava státu, je volen v přímých dvoukolových volbách na 5 let. Od prosince 2007 je
slovinským prezidentem Danilo Türk. Slovinský prezident má následující pravomoci:
•
je vrchním velitelem ozbrojených sil,
•
vyhlašuje volby do Parlamentu,
•
podepisuje zákony,
•
jmenuje státní vrcholové funkcionáře vyhrazené zákonem,
•
jmenuje a odvolává velvyslance republiky a přijímá pověřovací listiny cizích diplomatických
představitelů,
•
vydává listiny o ratifikaci,
•
rozhoduje o amnestii,
•
uděluje řády a čestné tituly,
•
vykonává jiné činnosti, pokud jsou určeny slovinskými zákony.
Další prezidentské volby se budou konat 11. listopadu 2012.
2.3. Složení vlády
Slovinsko má od 10.2. 2012 vládu středopravicové koalice (tvořenou SDS, DLGV, DeSUS, NSi a SLS)
v následujícím složení:
•
Janez Janša, předseda vlády, SDS
•
Karl Viktor Erjavec, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, DeSUS
•
Aleš Hojs, ministr obrany, NSi
•
Radovan Žerjav, místopředseda vlády a ministr pro hospodářský rozvoj a technologie, SLS
•
Janez Šušteršič, ministr financí, DLGV
•
Vinko Gorenak, ministr vnitra, SDS
•
Senko Pličanič, ministr spravedlnosti a veřejné správy, DLGV
•
Žiga Turk, ministr školství, vědy, kultury a sportu, SDS
•
Franc Bogovič, ministr zemědělství a životního prostředí, SLS
•
Andrej Vizjak, ministr práce, rodiny a sociálních věcí, SDS
•
Tomaž Gantar, ministr zdravotnictví, DeSUS
•
Zvonko Černač, ministr infrastruktury a lokální správy, SDS
•
Ljudmila Novak, místopředsedkyně vlády a ministryně bez portfeje, vládní úřad pro Slovince žijící
v zahraničí, NSi
Stávající vláda po svém nástupu zredukovala počet ministerstev na 11 (původně 15) + jeden post
ministra bez portfeje. Je to nejmenší kabinet od doby vzniku samostatného Slovinska.
10/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
3. Zahraničně-politická orientace
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Slovinsko je členem prakticky všech významnějších mezinárodních institucí. Členem OSN se Slovinsko
stalo v dubnu 1992 a pro období let 1998-99 bylo SI zvoleno nestálým členem RB OSN. Další kandidaturu
do RB prezentovalo na léta 2012-2013 v závěrečném klání s Ázerbajdžánem v řijnu 2011 však SI
neuspělo. Členem MMF se SI stalo v lednu 1993, členem GATT v říjnu 1994, v prosinci 1999 signa-tářem
WTO (Dohodu o vstupu do WTO ratifikoval parlament počátkem roku 1995.). Slovinsko je od 1.
května 2004 členským státem EU, od 28.března 2004 členem NATOa od 1. ledna 2007 členem EMU
(Evropské měnové unie) a nejnověji od června roku 2010 členem OECD.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Vstupem do EU dne 1. 5. 2004 převzalo Slovinsko všechny obchodní dohody a smlouvy mezi EU a
třetími zeměmi platnými v daném čase a zároveň přestala platit většina bilaterálních smluv, které byly
uzavřeny mezi Slovinskem a třetími zeměmi. Po vstupu do EU vstoupily v platnost např. následující
dohody o volném obchodu: Dohoda o přidružení (Chorvatsko, Makedonie), dohody přijaté v rámci EuroStředomořského partnerství (Maroko, Alžír, Tunis, Egypt, Izrael, Jordánsko, Palestina, Libanon, Sýrie,
Turecko), ostatní dohody o volném obchodu (Mexiko, Jižní Afrika, Chile).
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
Celkem 36 sukcedovaných smluv s bývalou SFRJ
•
Úmluva o sociálním pojištění (22. 5. 1957);
•
Smlouva o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (20. 1. 1964);
•
Konzulární úmluva (10. 12. 1981);
•
Dohoda o vzájemném uznávání dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech
vydávaných v ČSSR a SFRJ (12. 9. 1989);
•
Smlouva o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (23. 5. 1989);
•
Dohoda o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (2. 11. 1981).
Dohody nově uzavřené s Republikou Slovinsko
•
Dohoda o zrušení vízové povinnosti (4. 5. 1993);
•
Dohoda o volném obchodu (4. 12. 1993) – nahrazena Dohodou o přistoupení RS k CEFTA (26. 11.
1995);
•
Dohoda o spolupráci v oblasti karantény a ochrany rostlin (26. 2. 1996);
•
Dohoda o spolupráci v oblasti veterinárního lékařství (26. 2. 1996);
•
Dohoda o mezinárodní silniční přepravě (21. 3. 1997);
•
Dohoda o pravidelných leteckých službách (24. 6. 1997);
•
Dohoda o zamezení dvojímu zdanění (13. 5. 1997);
•
Dohoda o spolupráci na poli zdravotnictví a medicíny (22. 3. 2000);
•
Smlouva mezi ČR a Slovinskem o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (21. 10. 2008).
Platnost některých bilaterálních smluv (zejména uzavřených ještě mezi ČSSR a SFRJ) byla s ohledem
na vstup do Evropské unie k 1. květnu 2004 vypovězena a jejich provádění dnem vstupu skončilo nebo
11/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
případně pokračuje pouze z důvodů spojených s termínem ukončení platnosti těchto smluv. Jedná se
zejména o níže uvedené smlouvy:
•
Dohoda o přistoupení Slovinska k CEFTA (26. 11.1995)
•
Dohoda o spolupráci v oblasti karantény a ochrany rostlin (26. 2. 1996)
•
Dohoda o spolupráci v oblasti veterinárního lékařství (26. 2. 1996)
•
Ujednání o spolupráci při odhalování případů porušování celních a devizových předpisů mezi ČSSR a
SFRJ (12. 11. 1976)
•
Dohoda mezi ČSSR a SFRJ o průmyslové a technické spolupráci (14. 3. 1964)
•
Dohoda o Obchodní a plavební smlouvě mezi Republikou čs. a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
ze dne 14. 11. 1928 (14. 1. 1946)
•
Obchodní a plavební smlouva včetně Dodatkové dohody k Obchodní a plavební smlouvě čs.jihoslovanské ze dne 28. 11. 1928 (10. 4. 1948).
12/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
Po jen velmi mírném reálném růstu HDP v roce 2010 o 1,4 % došlo v roce 2011 k reálnému poklesu
HDP o - 0,2 %. Slovinsko bylo v roce 2009 a 2010 výrazně poznamenáno důsledky globální finanční
a hospodářské krize a naplnily se prognózy o zpomalení růstu SI ekonomiky. Po rekordním nárůstu
ekonomiky v roce 2007 o 6,9 % a růstu HDP v roce 2008 o 3,7 % byl v roce 2009 v porovnání
s rokem 2008 zaznamenán pokles HDP o - 8,1%. Jednalo se o vůbec první pokles HDP SI od roku 1992.
V roce 2010 byl zaznamenán jen mírný růst HDP ve výši 1,4 % a v roce 2011 pak slovinská ekonomika
zaznamenala mírný reálný pokles HDP o – 0,2 %. Aktuální makroekonomické prognózy prozatím
potvrzují další pokles SI ekonomiky v roce 2012, odhaduje se pokles HDP o – 0,9 %.
Deficit státního rozpočtu dosáhl v roce 2011 úroveň 6,4% HDP, což je o 0,6% více než v roce 2010.
Příjmy státního rozpočtu SI v roce roku 2011 činily přibližně 7,8 mld. EUR, zatímco výdaje 9,4 mld.
Rozpočtový deficit činil 1,5 mld. EUR. Vláda původně naplánovala pro rok 2011 schodek ve výši 1,7 mld.
EUR, nakonec se jí však díky dodatkovému rozpočtu a snížení výdajů podařilo deficit snížit na zmíněných
1,5 mld.
Slovinská vláda se na základě výtek EK k ekonomickému vývoji v zemi zavázala, že v roce 2013
dosáhne deficit státního rozpočtu úrovně pod 3 % HDP. Vláda připravila dodatkový státní
rozpočet (viz, kapitola 10.), který obsahúje opatření vedoucí k tomuto cíli. EK vytýká SI především
velkou zadluženost, neuspokojivou situaci v bankovním sektoru (nutnost privatizace banka) a ztrátu
konkurenceschopnosti. SI také připravuje podmínky k privatizaci státních firem a usilovně hledá nové
investory. Na konci letního období 2012 navíc zašaly sílit spekulace, že Slovinsko se stává Španělskem
střední Evropy a že bude muset požádat o mezinárodní finanční pomoc. Slovinští představitelé však tuto
hrozbu vyvracejí.
Mezi hlavní faktory zpomalení růstu SI ekonomiky patří zejména zpomalení tempa růstu vývozu
(v roce 2010 pokles o – 18,1 % a v roce 2011 o další 3 %) a investic, které jsou dlouhodobě hnací
silou ekonomiky. Významný podíl na poklesu růstu HDP má i výrazné oslabení ekonomické aktivity
hlavních obchodních partnerů SI v zemích EU. Pokles vývozu, pokračující úvěrový tlak a nízká investiční
aktivita způsobily, že ekonomický propad SI byl v roce 2011 vyšší oproti původním očekáváním. Stimuly
k posílení hospodářské aktivity přicházejí nejvíce z mezinárodního okolí. Podněty z domácího prostředí
zůstávají slabé a nadále klesají, což je způsobeno zejména současnými poměry ve stavebnictví a pohyby
na trhu práce. Problémem je rovněž pokles domácí spotřeby a neochota domácnosti i firem utrácest.
Hlavní odvětví hospodářství
Na tvorbě HDP měly v roce 2011 služby podíl 63,8 %, průmysl 25,5 %, stavebnictví 8,3 %, zemědělství,
lesnictví a rybolov 2,4 %.
Služby: mezi nejvýznamnější v sektoru služeb patří velkoobchod a maloobchod, pozemní doprava,
vodní a letecká doprava, poštovní a telekomunikační služby, služby spojené s výpočetní technikou a
podnikatelské poradenství.
Průmysl: Nejvyšší podíl na průmyslové výrobě mají výroba základních kovů a výrobků kovozpracujícího
průmyslu (16 %), chemický průmysl (15 %), elektronický a elektrotechnický průmysl (13 %),
potravinářský průmysl (8 %), papírenský průmysl a průmysl celulózy (7 %) a textilní, oděvní a kožedělní
průmysl (5 %).
Stavebnictví zahrnuje přípravné práce, stavební a inženýrské práce, výstavbu objektů
a dokončovací stavební práce a také renovační a údržbářské práce a opravy.
Zemědělství, lesnictví a rybolov nemají významné postavení v ekonomice Slovinska. Ze zemědělských
plodin se pěstuje zejména pšenice, ječmen, a kukuřice.
13/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Tabulka - Přehled základních ekonomických ukazatelů v SI 2007-2012:
ukazatel
jednotka
HDP
EUR (mil.)
v běžných
cenách
růst HDP
%
oproti
předešlému
roku
HDP na 1 EUR
obyvatele
v běžných
cenách
míra
%
1
inflace
(roční
průměr)
míra
%
nezaměstnanosti
registrovaná
míra
%
nezaměstnanosti
ILO
počet
v tis.
nezaměstnaných
deficit
%
st.rozpočtu
k HDP
průměrná EUR netto
měsíční
mzda
2007
34.568
2008
37.305
2009
35.384
2010
35.416
2011
35.639
2012*
35,641
6,9
3,7
-8,1
1,4
-0,2
- 0,9
17123
18450
17331
17602
17364
17428
3,6
5,7
0,9
1,8
1.8
2,0
7,7
6,7
9,1
10,7
11.8
12,9
4,9
4,4
5,9
7,2
8,1
8,6
71.306
63.212
96.603
110.021
112.754
116.100
+0,1
+0,2
-5,0
-5,8
-6,4
-4,4
835
899
936
967
999
-
Zdroj:Statistický úřad SI (Statistični urad Republike Slovenije), ILO (Mezinárodní organizace práce)
* odhad IMAD (Institut pro makroekonomické analýzy a rozvoj)
Pozn.:
ad 1 - podle indexu spotřebitelských cen
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Slovinský průmysl včetně stavebnictví generuje 33,8 % HDP a váže na sebe více než 32 % pracovních sil.
Struktura slovinského průmyslu
Kovozpracující průmysl a výroba základních kovů
Výroba základních kovů má v SI tradici již několik staletí. Výroba oceli byla v SI zahájena téměř před
400 lety, obdobně dlouhá je tradice ve výrobě drahých kovů a výrobků ze zlata a stříbra. O něco kratší
je tradice výroby neželezných kovů, tj. olova, zinku, mědi. Výroba hliníku je nejmladší odvětví s 50letou
tradicí. Kovozpracující průmysl zahrnuje výrobu kovových výrobků a komponent. Zejména od roku
1995 tento sektor zaznamenal velmi rychlý růst a významnou technologickou sofistikaci výrobků. Mezi
hlavní výrobky tohoto odvětví patří slévárenské formy pro automobilový průmysl, lisy pro kovozpracující
14/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
průmysl, nerezové válcové plechy pro chemický a potravinářský průmysl, kovové konstrukce, ruční
nástroje aj.
Největší firmy v oboru: Štore Steel d.o.o., SIJ - Slovenska industrija jekla, d.d., ACRONI d.o.o., METAL
Ravne d.o.o., TALUM d.d. Kidričevo, ALPOS ALU d.o.o., Cinkarna Celje d.d., IMPOL d.o.o., Litostroj Jeklo
d.o.o., LIVAR d.d., Zlatarna Celje d.o.o., Kovintrade d.d., Trimo d.d., Arcont d.d., TPV d.d., MLM Livarna
Maribor d.d., UNIOR d.d., Kovinoplastika Lož d.d., SIP d.d.
Strojírenský průmysl
enský průmysl je úzce propojen s kovozpracujícím průmyslem a má také dlouhou tradici. Mezi hlavní
výrobky tohoto odvětví patří motorová vozidla, komponenty pro motorová vozidla, zdvíhací a přepravní
zařízení, zemědělské stroje, průmyslové stroje, klimatizační a vzduchotechnická zařízení aj.
Největší firmy v oboru: Revoz d.d., Adria Mobil d.o.o., Cimos d.d., Litostroj Power d.o.o., Hidria
IMP Klima d.o.o., Farmtech d.o.o., TPV d.d., TPV Prikolice d.o.o., VAR d.o.o. Mezi inovativní a světově
uznávané strojírenské firmy patří Pipistrel d.o.o. (ultralehká motorová letadla) a Akrapovič d.d. (výfukové
systémy).
Chemický průmysl
I když jde o poměrně mladé průmyslové odvětví, má v SI silnou tradici. První malé chemické závody se
objevily v první polovině 19. století. V současné době je podle NACE (klasifikace ekonomických aktivit
v EU) chemický sektor v SI zastoupený ve skupině DG-24 (výroba chemikálií, chemických výrobků a
vláken) a skupině DH 25 (výroba gumových
a plastových výrobků). Mezi nejvýznamnější exportní výrobky patří farmaceutické výrobky, pneumatiky,
barvy a chemická vlákna.
Největší firmy v oboru: Krka d.d. Novo mesto, Lek d.d., Savatech d.o.o., Petrol d.d., Julon d.d.
Ljubljana, Henkel Slovenija d.o.o., SIBO G d.o.o., Johnson Controls NTU d.o.o., Helios d.o.o., Ilirija d.d.,
JUB kemična industrija d.o.o., Belinka-Belles d.o.o., ETOL d.d., Juteks d.d., Unichem d.o.o.
Potravinářský průmysl
Hlavními vývozními produkty jsou: ovocné a zeleninové šťávy, víno, pivo, mléčné produkty, minerální
vody a nealkoholické nápoje.
Největší firmy v oboru: Pivovarna Laško d.d., Pivovarna Union d.d., Radenska d.d., Ljubljanske
mlekarne d.d., Droga Kolinska d.d., Koto d.d. Ljubljana, Žito d.d., Mlekarna Celeia, d.o.o., Pivka d.d.,
Perutnina Ptuj d.d., Celjske mesnine d.d., Mlekarna Planika d.o.o. Kobarid, Pomurske mlekarne d.d.,
Kele & Kele d.o.o., Vipava 1894 d.d., Kras d.d., Vinakoper d.o.o., Vinakras z.o.o. Sežana, Vinska klet
"Goriška Brda" z.o.o., Fructal d.d., Radgonske gorice d.d., Delamaris d.o.o.
Elektronický a elektrotechnický průmysl
Produkce je zaměřena na elektronické komponenty, elektrické stroje, přístroje a systémy. Mnozí ze
známých výrobců tohoto odvětví jako Gorenje gospodinjski aparati d.d., společnosti, které jsou
součástí skupiny Iskra d.d. (Iskra Sistemi, Iskra Avtoelektrika, Iskra MIS, Iskratel Electronics), ETI
d.d., Domel d.o.o., Kolektor d.o.o., Hidria Rotomatika d.o.o. získaly zahraniční uznání prostřednictvím
svých vlastních obchodních značek. Mimo již uvedených firem mají významné postavení také: BSH
Hišni aparati, Elektronček d.d., Secop kompresorji d.o.o., ETA Cerkno d.o.o., Danfoss Trata d.o.o., Hella
Saturnus Slovenija d.o.o., Hidria AET d.o.o.
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
Tento sektor zaznamenal poměrně velký úpadek v důsledku hospodářské krize, zanikly firmy
s dlouholetou tradicí jako např. Prevent Global, MURA, IUV Vrhnika, Aquasava; existující firmy se potýkají
s finančními potížemi. Mezi hlavní vývozní komodity patří oděvy, látky, kůže, obuv a vlákna.
15/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Největší firmy v oboru jsou Boxmark Leather d.o.o., Mura in partnerji d.o.o., MURA - EHM d.o.o., Alpina
d.o.o., Koto d.d., BETI d.d., ZVEZDA Tekstilna tovarna d.d., Komet Metlika d.d., Labod Novo město d.d.
Papírenský průmysl a průmysl celulózy
V současné době je zaměření zejména na produkci tiskařského papíru, psacího, toaletního papíru a
kartonáže, chemické a mechanické buničiny. V důsledku hospodářské krize je v insolvenci společnost
Radeče Papir d.d.
Největší firmy v oboru: VIPAP VIDEM Krško d.d., Papirnica Vevče d.d., Paloma d.d., Količevo Karton
d.o.o., Valkarton d.d., AERO Papiroti d.o.o., Goričane d.d. Medvode.
Přehled největších průmyslových a obchodních firem ve Slovinsku (z hlediska největších příjmů):
•
SKUPINA PETROL
ropa, PHM
•
SKUPINA MERCATOR
•
SKUPINA GORENJE
•
REVOZ
•
SKUPINA KRKA
•
SKUPINA HSE
•
SKUPINA MERKUR
•
SKUPINA TELEKOM SLOVENIJE
•
TUŠ HOLDING d.d.
•
SPAR SLOVENIJA
•
ENGROTUŠ
•
GEN-I
•
SIJ
•
OMV SLOVENIJA
•
SKUPINA LEK
•
ACH
•
SKUPINA IMPOL
kovovýroba
•
SKUPINA CIMOS
strojírenství
obchodní řetězec
bílá technika
výroba automobilů Renault
farmaceutické výrobky, léky
výroba elektrické energie
obchodní řetězec
telekomunikační služby
prodej potravinářských a jiných produktů
obchodní řetězec
prodej potravinářských a jiných produktů
výroba elektrické energie
zpracování oceli
ropa, PHM
farmaceutické výrobky, léky
investiční služby, správa investicí
Další informace:
•
www.gzs.si
•
http://www.pirs.si/
Hospodářská komora SI (v sekci „Branch Associations“)
informace o podnikatelských subjektech ve Slovinsku
•
http://www.bizi.si/
informace o podnikatelských subjektech ve Slovinsku
4.4. Stavebnictví
Reálné odvětvové ukazatele stavebnictví v letech 2006–2011 (meziroční hodnoty prací)
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Budovy
114,0
114,3
111,5
76,1
86,0
96,2
Inženýrské
116,8
121,9
118,9
80,1
81,1
70,4
stavby
Celkem
115,3
118,5
115,7
78,4
83,0
77,6
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: stejné období předchozího roku = 100
Stavebnictví má na tvorbě HDP 8,3%ní podíl a na konci roku 2011 v něm pracovalo cca 62 000
pracovníků. Ve stavebnictví SI má významnou pozici „Construction Cluster of Slovenia“ (CCS)
16/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
(www.sgg.si). CCS je ekonomická zájmová skupina, kterou založily slovinské stavební, projektové a
kontraktační společnosti s cílem zvýšit domácí a zahraniční konkurenceschopnost svých členů pomocí
obchodní spolupráce, výzkumem, vývojem a inovacemi.
Stavebnictví je jedním z oborů, kde se nejvíce projevily důsledky globální krize. Ve stavebnictví
se v letech 2010 a 2011 projevil nedostatek práce, nelikvidity finančních prostředků, přílišná zadluženost,
velké zásoby neprodaných objektů (především bytů), platební nedisciplína. A tento trend pokračuje i
v roce 2012. Během roku 2010 došlo k poklesu stavebních prací o dalších 16,4 %. Počet zaměstnanců
ve stavebnictví se snížil z 92 000 (v roce 2008) na stávajících 60 000 v červenci 2012. Objem prací ve
stavebnictví celkem poklesl o více než 35 % a ani vyhlídky nejsou pozitivní. Slovinsko bylo v roce 2011
zemí EU, kde nejvíce poklesla aktivita ve stavebnictví, v meziročním srovnání se jednalo o 19,7 %.
Další informace:
•
slovinská statistika (v sekci „construction“) www.stat.si
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Slovinské zemědělství je charakteristické velkým počtem farem, které v průměru obhospodařují
3,2 ha půdy v hornatém prostředí. Pouze cca. 6 % farem obhospodařuje více než10 ha. Toto je jedním
z důvodů, proč produktivita není vysoká. V soukromém vlastnictví je více než 90 % zemědělské
půdy a na zemědělských farmách žije relativně veliká část obyvatelstva, ze které je pouze určitá část
aktivní v zemědělství.
Slovinsko je čistým dovozcem zemědělských výrobků a potravin jako obilovin, cukru, oleje, ovoce,
masa. Přebytky jsou u mléka, drůbeže, vepřového masa, chmelu a vína. Velkou úlohu sehrávají lesy,
které pokrývají více než 56 % území, což řadí Slovinsko po Finsku a Švédsku mezi tři evropské země
s největším zalesněním územím. Venkovské oblasti představují 89 % území SI, ve kterých žije 59 %
celkového počtu obyvatel.
Zemědělská koncepce Slovinska je založena na těchto základních principech
•
stabilní výrobě kvalitních a zdravých potravin,
•
ochraně zemědělské půdy a vody před znečištěním a zneužíváním půdy a vody,
•
zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, mj. i ve formě podpory SI MZE, které vyzývá k nákupu
lokálních SI plodin a výrobků (kampaň Kupujmo slovensko).
Rybolov má ve slovinské ekonomice relativně malý význam.
Půda je v převážné míře obhospodařována pro účely krmení (60 %), výroby obilí (20 %), brambor
(5 %), ovoce (4 %). Téměř 32 % slovinských farem se živí produkcí vína ve formě přidružené aktivity.
Slovinsko má přes30 000 ha vinic, nejvíce v oblasti Primorska, Posáví a Podráví. Výroba představuje 700
000 až 900 000 hl za rok. Důležitou komoditou je mléko, jehož výrobou se zabývá cca 15 středně velkých
mlékáren, které vykupují kolem 380 mil. litrů mléka/ročně. Slovinsko vyváží 22 - 24 % vyrobeného
mléka, tj. cca90 mil. litrů/ročně. v zemědělství v současné době pracuje cca 37 tisiíc lidí (červenec
2012).
Mezi hlavní exportní aktivity toho odvětví patří obnova a ochrana lesů, výstavba a údržba lesních cest,
těžba a doprava dřeva. Problematickým odvětvím nadále zůstává zpracování dřeva navzdory velkému
zalesnění SI teritoria a potenciálu tohoto sektoru, který je dosud nevyužitý; na SI území chybí velké
zpracovatelské závody a pily, proto se vytěžené dřevo zpravidla odváží na zpracování do sousedních
států, což snižuje jeho přidanou hodnotu.
Největší firmy v oboru: Gozdarstvo grča d.d., Gozdno gospodarstvo Postojna, d.o.o., Soško Gozdno
Gospodarstvo Tolmin d.d., Gozdno gospodarstvo Bled d.o.o., Gozdno gospodarstvo Novo mesto d. d.,
Gozdno gospodarstvo Slovenj Gradec d.d.
17/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
4.6. Služby
Služby patří mezi hlavní odvětví hospodářství SI s podílem 63,8 % na tvorbě HDP. Všechny významné
druhy služeb zaznamenaly v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 mírný nárust a dle průběžných výledků
tento trend pokračuje i v roce 2012. Během roku 2011 došlo v meziročním srovnání k celkovému nárůstu
tržeb (např. pozemní doprava 11,3 %,a administrativní a právní poradenství cca o 2 %). Tržby se
v uvedeném období výrazně snížily u informačních služeb - o 28,8 %.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Doprava
Rok
Přepravení
cestující (v tis.
osob), z toho:
- silniční veřejná
doprava
- železniční
veřejná doprava
- letecká
doprava
Přepravené
zboží (v tisících
tunách), z toho:
- silniční
doprava
- železniční
doprava
- námořní
doprava
Přeprava cestujících a zboží ve Slovinsku v letech 2006–2010
2007
2008
2009
2010
55 458
56 714
54 864
52 159
2011
49 331
38 268
38 074
38 751
34 769
32 404
15 934
16 299
16 661
16 220
15 744
1 014
1 085
1 302
1 170
1 163
106864
112155
114244
102 757
99 497
84 252
89 105
9 1240
80 128
75 615
16 833
17 780
17 271
13 651
17 024
5 779
5 270
5 733
6 167
6 858
Zdroj:Statistický úřad
Přeprava osob
V roce 2011 byl poměr mezi silniční a železniční dopravou 67:33. Přepravované osoby preferují veřejnou
silniční dopravu, před železniční, i když oba typy dopravy zaznamenaly v roce 2011 v porovnání
s předchozím obdobím pokles.
Přeprava zboží
Ve Slovinsku, jako ve většině ostatních zemí, převládá silniční doprava před dopravou železniční a
námořní. Slovinsko patří mezi země s relativně nízkým podílem silniční dopravy při přepravě zboží. V roce
2011 činil poměr mezi silniční dopravou na jedné straně a železniční a námořní dopravou na druhé straně
76:24 (v roce 2010 to bylo 79:21). Silniční doprava zaznamenala v roce 2011 v porovnání s železniční
a námořní dopravou poměrné výrazný pokles. Naopak mítný nárůst zaznamenala námořní doprava a
výrznější doprava železniční.
Telekomunikace
Slovinsko se vyznačuje vysokou úrovní telefonického připojení a využití mobilních, internetových sítí, jak
je tomu např. v západní Evropě. Slovinskému telekomunikačnímu trhu dominuje Telekom Slovenije d.d.
(z více než 3/4 vlastněný státem a státními investičními fondy) se svými dceřinými společnostmi Mobitel
18/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
d.d. (mobilní operátor), SiOL d.o.o. (poskytovatel internetových služeb) a On.net (poskytovatel ADSL –
Asymmetrical Digital Subscriber Line).
Na trhu působí šest poskytovatelů mobilních telefonních služeb: Mobitel d.d., Simobil d.d., Debitel d.d.,
Tuš mobil d.d., IZI mobil d.d. a T-2 d.o.o. U mobilní sítě převládá společnost Mobitel d.d. s 53,4%ním
podílem na trhu, následuje Simobil (29,6 %), Tušmobil (8,6 %), Debitel (4,4 %), IZI mobil (2,6 %) a T-2
(1,4 %).
Rok
Pevná linka
Mobil
Počet telefonních přípojek a mobilních telefonů v letech 2004–2010
2004
2005
2006
2007
2008
2009
819 042
808 123
696 602
654 805
643 963
925 258*
1 303 654
1 400 528
1 428 538
1 499 964
2 054 899
2 100 435
2010
816 555*
2 101 661
Zdroj: Statistický úřad
* Zahrnuje i počet internetových telefonních přípojek VoIP (Voice over Internet Protocol).
V letech 2010 a 2011 pokračoval na trhu telekomunikací trend mírného nárůstu počtu mobilních telefonů,
a také zdánlivý nárůst telefonních přípojek. Výše uvedená čísla však zahrnují i nový druh internetových
telefonních přípojek VoIP, jejichž počet činil v roce 2010 39,66 % z celkového počtu telefonních přípojek,
skutečný počet klasických telefonních přípojek tedy činí pouze 492 709, což vypovídá o poklesu
klasických telefonních přípojek. Celkový klesavý trend klasických telefonních přípojek pokračovalo i v
letech2010 a 2011, zatímco počet uživatelů VoIP přípojek narůstá (ve 3. čtvrtletí 2011 činil podíl služby
VoIP na SI trhu 43,5%). Počet uživatelů mobilních telefonů vrostl v roce 2010 o 0,99 % na celkových
2 101 661, což je více, než je počet obyvatel SI. Podobné trendy pevné a mobilní sítě pokračovaly i v
roce2011 a mohou pokračovat i během letošního roku 2012.
Internet
Internetovým spojením ve druhé polovině roku 2011 disponovalo 73,2 % domácností, což je o 3,2 %
více než před rokem. Celkem 58 % domácností SI využívá tzv. širokopásmový (LAN) internetový přístup
(v roce 2009 se jednalo o 56 % domácností SI). V oblasti podnikání disponuje 96 % firem (s více než
10 zaměstnanci) internetovým připojením. Podíl podniků (s více než 10 zaměstnanci) s internetovým
připojením zůstává v posledních třech letech téměř stejný, změnil se ovšem způsob připojení k internetu:
86 % využívá LAN připojení (o 1 % více než v roce 2009). 74 % podniků používá připojení k internetu
přes xDSL, 20 % podniků používá jiné širokopásmové připojení (kabelové připojení), 32 % podniků
používá bezdrátový přístup k internetu (přes mobilní telefon, 3G modem), z toho jich 19 % disponuje
širokopásmovým bezdrátovým přístupem (UMTS, HSDPA).
Celkem 72 % podniků má vlastní internetové stránky. V používání internetu domácnostmi a firmami
se SI dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem.
Energetika
Zdroje
Aktuální statistické údaje ukazují, že roční výroba energie Slovinska pokrývá příbližně polovinu
poptávky po energii, která se pohybuje těsně pod 305 tisíc TJ (85 miliard kW energie). Energetická
závislost Slovinska se dlouhodobě pohybuje kolem 50%, v roce 2010 byla přesně 50%, v
roce 2011 pak klesla na 48 %. Z energetických zdrojů nejvíce využívá naftové výrobky (34 %), jadernou
energii (22,2%), tvrdá paliva (19,2%), zemní plyn (13,7%), obnovitelné zdroje energie (7,2%), vodní
energii (4,4%) a neobnovitelný průmyslový odpad (0,3%).
Z domácích zdrojů Slovinsko nejvíce využívá jadernou energii (ze 49,9 %) a tvrdá paliva (30%). Téměř
ze 100% Slovinsko dováží naftové výrobky a zemní plyn. Z energetických surovin je pro Slovinsko
významná těžba lignitu u města Velenje, který využívá tepelná elektrárna Šostanj.
Přibližně 39% elektrické energie zajišťuje jaderná elektrárna Krško,ca 37,5% elektřiny.získává SI
z tepelných elektráren (Šostanj, Trbovlje, Ljubljana Moste, plynová elektrárna Brestanica). Uskupení
hydroelektráren na řekách Dráva, Sáva a Soča zajišťuje zbylých cca 23.5%.
19/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Tabulka: Využití energií, podíl domácí výroby a dovozní energetická závislost 2007-2011 (TJ)
Hrubé domácí
využití
Celkem
Tvrdá paliva
Naftové výrobky
Zemní plyn
Jaderná energie
Obnovitelné
zdroje
Průmyslový
odpad neobnov.
Vodní energie
Elektrická
energie (dovozvývoz)
Domácí zdroje
Celkem
Tvrdá paliva
Naftové výrobky
Zemní plyn
Jaderná energie
Obnovitelné
zdroje
Průmyslový
odpad neobnov.
Vodní energie
Podíl domácí
výroby (%)
Energetická
závislost (%)
2007
2008
2009
2010
2011
307141
66471
103881
42544
62127
19001
330066
67930
119689
44510
67396
21461
292200
59005
104950
38666
62605
19864
297973
61234
103337
40118
61712
21329
304978
58697
104321
41798
67708
22118
535
587
828
975
1014
11758
824
12727
-4234
17069
-10788
16906
-7639
13596
-4274
2007
144701
51497
18
129
62127
18637
2008
152578
52503
17
170
67396
19177
2009
148026
48559
10
98
62605
18858
2010
149501
49369
10
253
61712
20277
2011
147344
45080
10
144
67708
19792
535
587
828
975
1014
11758
47,1
12727
46,2
17069
50,1
16906
50
13596
48
52,9
53,8
49,9
50
52
Zdroj: Statistický úřad Slovinska, Ministerstvo hospodářství Slovinska
Pozn.: TJ = 1012 joulů; přepočet joule na kW (kilowatt): 1kW = 3,6 MJ (megajoule)
Hrubé domácí využití představuje strukturu energie získané ve Slovinsku společně s čistým dovozem
Infrastruktura, vlastnická struktura
Zemní plyn
Zemní plynje zdrojem energie, který Slovinsko téměř ze 100% dováží. Domácí výroba zemního plynu
kryje 0,3% všech potřeb země. Dovoz je realizován z Ruska (57%), Alžírska (30%), Rakouska (10%) a
Itálie (3%).
3
Zásobování slovinského trhu s cca 125 tisíci odběrateli a roční spotřebou cca 1,1 miliardy m je zajištěno
prostřednictvím společnosti Geoplin vlastněné z 39,6% státem (www.geoplin.si).
S evropskou plynovodní sítí je slovinská síť propojena třemi styčnými body: ruský zemní plyn přichází do
Slovinska po plynovodech přes území Slovenska a Rakouska, alžírský zemní plyn přichází z Tunisu přes
italský plynovodní systém, slovinský plynovod je také propojen s chorvatským. Největší část zemního
plynu využívá Slovinsko v průmyslu (54%), k neenergetickému použití se využívá 10% z disponibilního
množství plynu.
Naftové výrobky
Naftové výrobky (nafta, suroviny a ropné deriváty) se kromě některých surovin výhradně dovážejí, kryjí
cca třetinu celé poptávky po energii ve Slovinsku. Jediná slovinská rafinerie Nafta Lendava (100%ní
20/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
vlastnictví státu) už ropu nezpracovává a zabývá se jinými petrochemickými činnostmi. Zásobníky ropy
jsou pod správou Agentury Slovinské republiky pro povinné zásoby ropy.
Přibližně 90% dovozů ropných derivátů (zejména z oblasti Černého moře a Sicílie) se realizuje přes
přístav Koper. V blízkosti přístavu Koper je etablovaná společnost Instalacija (člen Istrabenz Group) na
skladování a překládku petrochemických produktů. Odtud se výrobky dále distribuují v automobilových a
železničních cisternách.
Slovinský trh s petrochemickými výrobky pokrývá ze 70% společnost Petrol (100% vlastněná státem,
www.petrol.si), OMV 25%, o zbylých 5% se dělí například společnosti MOL, AGIP, INA. Ve struktuře
dovážených naftových výrobků převládají dieselové palivo (45%), motorový bezolovnatý benzín (26%) a
topný olej (23%).
Elektrická energie
Slovinsko je ve výrobě elektrické energie pro cca 900 tisíc odběratelů soběstačné. Roční výroba elektřiny
představuje cca 16 tisíc GWh. Slovinsko vlastní všechny typy elektráren.
Hydroelektrárny zásobují síť z 23 %, tepelné elektrárny z 38 % a jaderná elektrárna v Kršku z 39 %.
Redistribuci vyrobené energie obstarává energetická společnost ELES se 100% státním vlastnictvím
(www.eles.si). Mezi nejdůležitější spotřebitele vyrobené elektrické energie patří: z 53% ostatní
spotřebitelé (domácnosti, státní správa, služby, zemědělství atd.), z cca 45% průmyslová výroba
(zejména výroba kovů, kovových výrobků, výroba chemikálií, chemických výrobků a umělých vláken), a z
2% doprava (zejména Slovinské železnice).
Více než 1/3 elektrické energie vyrobené v SI pochází z jaderné elektrárny Krško (JEK). JEK je na základě
Dohody mezi Slovinskem a Chorvatskem provozována jako obchodní společnost. Základní kapitál JEK je
rozdělen na dva rovné díly Eles Gen Ljubljana d.d. a Elektropriveda Zagreb d.d.
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
Z domácích obnovitelných zdrojů energie (bez vodní energie) je v současnosti využíváno cca 22 tisíc TJ,
což představuje cca 7% poptávané roční energie. Zdroji OZE jsou v Slovinsku zejména biomasa (75,8%),
biodiesel (9,6%), z něhož 4,7% připadá na bioethanol.
V červenci 2010 schválila slovinská vláda národní akční plán pro OZE na léta 2010-2020, podle kterého
se má podíl OZE (včetně vodní energie) na „energetickém mixu“ zvýšit do roku 2020 na 25%. K dosažení
tohoto cíle musí Slovinsko zvýšit podíl elektrické energie vyráběné z OZE ze stávajících 28% na 42%.
Podíl OZE na vytápění se musí zvýšit z 20% na 32% a OZE v dopravě z 1,2% na 10%.
Vybrané energetické plány ve Slovinsku
Plyn
Slovinsko je zapojeno do projektu „South Stream“, Slovinsko a Rusko podepsaly v listopadu 2009
mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě uvedeného plynovodu na území SI, na níž v březnu 2011
navázal podpis dohody mezi slovinským Geoplinem a ruským Gazpromem o založení společného
slovinsko-ruského podniku na výstavbu plynovodu South Stream přes území Slovinska. Zahájení
výstavby plynovodu na území Slovinska definitivně zpečetil předseda představenstva Gazpromu, když
ke konci února 2012 přijel do Slovinska podepsat dodatek ke smlouvě, který zajišťuje zahájení výstavby
ve Slovinsku již na konci letošního roku 2012, což potvrdil také ministr zahraničních věcí slovinska na
své ndávné návětěvě v Rusku. Výkonnost slovinské části „South Stream“ by měla podle dohody činit 15
3
miliard m zemního plynu ročně a celková investice by měla dosáhnout 1 miliardy €.
V souvislosti s dalšími plánovanými aktivitami jsou dále zmiňovány plynovod Nabucco a projekt
zkapalněného zemního plynu (LNG). V případě LNG se jedná o plány na výstavbu zásobníků LNG
v Jaderském moři (oblasti Terstu, Koperu a ostrova Krk).
21/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Slovinsko v rámci diverzifikace stojí o zapojení do Severojižního koridoru, o kterém již začalo s jednat.
Slovinsko se již dříve dohodlo s Itálii, na západě země tedy napojeno na plynovod je, ale chybí napojení
ve východní části země.
Ropa
V posledních letech je velmi aktuální otázka vedení ropovodu PEOP (Pan-European Oil Pipeline) přes
území SI (z Rumunska do Itálie). PEOP je plánován jako alternativa vzrůstající přepravy ropy z kaspické
do středoasijské oblasti. SI působí jako pozorovatel v rámci mezistátního výboru k PEOP.
Elektřina
Jaderná elektrárna Krško
Ve Slovinsku je diskutována modernizace jaderné elektrárny Krško (JEK), respektive výstavba druhého
bloku této elektrárny. JEK2 je celonárodním projektem, jeho hodnota se odhaduje na 3,5 až 5 miliard €.
Projektovaný výkon JEK2 se pohybuje od 1.000 do 1.600 MWh.
Ve Slovinsku nyní na vládní úrovní existuje 5 scénářů, kam směřovat dál v oblasti energetiky. Všechny
scénáře počítají s prodloužením životnosti jaderné elektrárny Krško do roku 2043 (současný provoz je
do roku 2023). Jeden scénář počítá s výstavbou druhého bloku; otázkou je, zda k tomu dojde. Slovinsko
má problém s velkostí země a s její infrastrukturou; pokud by Slovinsko chtělo mít výkonnější reaktor,
musela by se výrazně změnit infrastruktura a země by muselo najít odbyt pro vyrobenou elektrickou
energii. Těžké je v tomto směru překonat odpor ekologů, země nepotřebuje tolik jadrné energie pro
svojí vlastní potřebu. Expanze jaderné energetiky by automaticky znamenala posun Slovinska mezi země
vyvážející elektřinu, na čemž není politická shoda.
Tepelná elektrárna Šostanj
Otázkou výstavby šestého bloku tepelné elektrárny Šostanj (TEŠ) se vláda vážně zabývá od roku
2003 a v letošním roce poskytla na jeho realizaci potřebné finační garance.. Cílem výstavby nového
energetického objektu je ekologická sanace celé TEŠ, která je v provozu přes 25 let. Nový blok (TEŠ6) by
měl vyrábět přibližně stejné množství elektrické energie, jako zbývajících pět bloků. Spuštěním šestého
bloku by mělo dojít ke snížení emisí CO2 o jednu třetinu a ke snížení emisí oxidů sýry a dusíku o jednu
polovinu (v porovnání s rokem 2009).
Další informace:
www.mg.gov.si
www.stat.si
ministertstvo hospodářství (v sekci „Zakonodaja in dokumenti“)
slovinská statistika (v sekci „Environment and natural resources“)
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Slovinsko není od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny
vyspělých zemí, příjemcem rozvojové pomoci. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové
pomoci. Slovinsko patří mezi tzv. nové členské země EU, které v přepočtu na 1 obyvatele vynakládají
velké množství finančních prostředků na zahraniční rozvojovou pomoc.
Slovinsko poskytuje chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a v rámci
bilaterálních dohodcca 40 mil. EUR ročně (z toho 80 % prostřednictvím multilaterálních organizací),
což představuje cca 0,15 % HDP země. Tato výše byla určena i pro rok 2010, přičemž země výhledově
chce do roku 2015 přispívat částkou ve výši 0,33 % HDP ročně. Větší roli má také do budoucna sehrávat
partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku,
Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Makedonii/FYROM, Albánii a Kosovu. Z afrických zemí jde určitá část
pomoci Madagaskaru a v rámci obnovy i do Iráku. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní
22/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
správy, řízení a plánování zemědělství, pomoc zemím JVE při vstupu do EU (prostřednictvím Centra pro
pomoc zemím JVE při vstupu do EU) a podobně.
V rámci zákona o mezinárodní rozvojové pomoci má MZV koordinační úlohu, avšak každé
ministerstvo disponuje vlastními prostředky určenými pro Slovinsko a samo řídí a kontroluje své projekty.
Z podnětu vlády přijal slovinský parlament rezoluci o mezinárodní rozvojové spolupráci Slovinska na
období do roku 2015.
23/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Rok
Příjmy
Výdaje
Saldo
Státní rozpočet v letech 2006–2011 (v mld. EUR)
2006
2007
2008
2009
7,397
7,799
8,535
7,530
7,624
7,762
8,470
9,260
-0,227
0,037
0,065
-1,730
2010
7,549
9,435
-1,886
2011
7,833
9,362
-1,529
Zdroj: Bulletin Ministerstva financí SI
Státní rozpočet vykázal v loňském roce 2011 schodek veřejných financí ve výši 6,4% HDP, což je
nejvyšší číslo od roku 1995. Růst příjmů vládního sektoru se ve zhoršeném makroekonomickém prostředí
v loňském roce.zmírnil na 1,2 %, což bylo důsledkem převedených příjmů (platby z rozpočtu EU),
zatímco ostatní příjmy (nedaňové příjmy, kapitálové příjmy) mírně poklesly a příjmy z daní byly neutrální.
Bez ohledu na úsporná opatření, byly vládní výdaje zvýšily v porovnání s rokem 2010 o něco méně než
než se očekávalo, o 2,0%.
Další informace:
www.gov.si/mf
Ministertvo financí SI
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Rok
I. Běžný účet
(součet 1-4)
1. Obchodní
bilance
- 1.1 Export
- 1.2 Import
2. Bilance
služeb
- 2.1 Export
- 2.2 Import
1.-2. Bilance
zboží a služeb
3. Bilance
výnosů
(důchodů)
4. Transfery
II. Kapitálový
a finanční účet
(součet A-B)
A. Kapitálový
účet
B. Finanční účet
(součet 1-5)
1. Přímé
investice
24/56
Platební bilance v letech 2007–2011(v milionech EUR)
2007
2008
2009
2010
-1 795
-2 287
-526
-297
2011
-168
-2 102
-2 650
-529
-1205
-1297
19 385
21487
1 114
20 048
22 698
1 609
16 190
16 719
1 053
18 386
19 591
1 308
20675
21971
1617
3 975
2 961
-988
5 040
3 431
-1 041
4 287
3 234
524
4 633
3 325
103
4992
5376
320
-585
-1 039
-636
-507
-643
-222
1 470
-206
2 395
-95
-147
106
567
154
-414
-121
-43
-10
8,0
-102
1 470
2 438
-137
311
-312
-37
381
-689
334
794
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
- 1.1 Zahraniční
v RS
- 1.2 Slovinské
v zahraničí
2. Portfoliové
investice
3. Finanční
deriváty
4.Jiné
dlouhodobé
kapitálové
investice
- 4.1 Aktiva
-4.2 Závazky
5. Mezinárodní
rezervy BS
(centrální
banka)
III. Statistická
chyba
1 050
1 313
-79
274
786
-1 087
-932
-610
60
8
-2 176
575
4 430
1 947
1891
-10
46
-9
-117
-137
3 784
1 415
-4 037
-1 872
-2933
-5 007
8 791
67
-562
1 977
21
-267
-3 770
167
-683
-1189
19
-1734
-1199
72
-286
-108
355
-21
85
Zdroj: Statistický úřad SI, Centrální banka SI (BS)
pozn.: vývozy a dovozy jsou uvedeny dle parity F.O.B.
bilance výnosů – jedná se především o domácí příjmy z domácího kapitálu investovaného v zahraničí a
výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice
jiné dlouhodobé kapitálové investice – jedná se zejména o bankovní vklady, poskytnuté a přijaté úvěry
bankovním, podnikovým sektorem a vládou
Běžný účet platební bilance vykázal v roce 2011 schodek 168 milionů EUR a meziročně se snížil
o 129 milionů EUR. Na deficitu běžného účtu se podílí nejvíce obchod se zbožím, bilanci běžného účtu
vylepšují služby. V roce 2011 vykázal běžný účet platební bilance deficit zejména díky relativně vysokému
deficitu obchodní bilance a bilance výnosů.
Finanční účet dlouhodobě vykazoval přebytek, v roce 2011 se však dostal do záporných čísel a to
především díky poklesu aktiv dlouhodobých kapitálových investic. V roce 2011 se naopak ve srovnaní
s lety2009 a 2010 zvášila hodnota přímých zahraničních investic v SI, ale došlo k dalšímu snížení
slovinských investic v zahraničí.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Slovinský zahraniční dluh a devizové rezervy v letech 2005–2010 (v mil. EUR)
2007
2008
2009
2010
Hrubý
30 136
39 238
40 163
40 897
zahraniční dluh
- obligace a
3 199
3 991
8 542
8 167
dlužní úpisy
- půjčky
13 439
15 841
14 975
16 013
- obchodní
3 792
4 289
3 410
4 187
úvěry
Čistý zahraniční
5 788
9 583
10 363
11 330
dluh
Devizové
644
687
749
762
rezervy
Rok
25/56
2011
41 444
8 375
18 213
4 187
11 054
776
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Hrubý
zahraniční dluh
(v %HDP)
93,5
105,7
115,1
113,4
114,3
Zdroj: Centrální banka SI
Pozn.: hrubý zahraniční dluh jsou dluhy rezidentů vůči nerezidentům, resp. závazky centrální banky,
vlády SI a komerčních bank a korporací (v tabulce jsou u hrubého zahraničního dluhu uvedeny vybrané
položky)čistý zahraniční dluh je rozdílem hrubého zahr. dluhu a zahraničních aktiv (devizové rezervy
centrální banky, zahraniční aktiva komerčních bank a korporací)
Podle statistiky Centrální banky SI představoval v roce 2011 hrubý slovinský zahraniční dluh 41 444
mil. EUR, čistý dluh pak 11 054 mil. EUR. Největší podíl na zmíněném dluhu mají půjčky bank v zahraničí.
Podíl hrubého zahraničního dluhu na HDP SI v roce 2011 činil 114,3 % (v roce 2009 115,1 %). Devizové
rezervy dosáhly celkem 776 milionů EUR.
Konsolidovaný hrubý státní dluh v letech 2008-2011 reálné zvýšil o 8 mld. EUR. Na konci třetího čtvrtletí
2011 dosáhl výše15 890 mil. EUR, což představuje nárůst na 44,2% HDP země (z 22% HDP v roce
2008), z toho však 2,1 mld. EUR představují vklady státních aktiv v bankách.
Další informace:
www.bsi.si
slovinská centrální banka – Banka Slovenije
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Banky
Centrální slovinská banka Banka Slovenije (BS) byla založena zákonem o centrální bance, který byl
přijat v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti
se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému
centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:
•
činnost spojená s implementací monetární politiky,
•
řízení devizových operací,
•
vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
•
působení na hladkou implementaci platebních systémů.
K 1.1.2012 fungovalo ve Slovinsku 20 bank a 3 spořitelny s celkovým počtem 11180 zaměstnanců.
Kromě domácích bank působí ve Slovinsku některé pobočky rakouských bank (Banka Sparkasse-v
rámci skupiny Sparkasse a Erste bank, Banka Volksbank, Banka Bawag, Banka Hypo Alpe Adria, Banka
Raiffeisen, UniCredit Banka).
Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská
banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých
bankovních aktiv v zemi. Belgická KBC disponuje 31 %-ním podílem v NLB. Největší banky v SI jsou
z velké části ve vlastnictví státu (NLB 33 %, NKBM 41%). Menší banky již byly alespoň částečně
privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna nebo
kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila banku SKB, Banka
Koper byla koupena italskou IMI San Paolo. Specifické postavení má SID banka (ve 100%ním vlastnictví
státu), zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.
Bankovní sektor však potřebuje revitalizaci a stabilizaci, během roku 2011 snížily světové ratingové
agentury procentní body několika slovinským bankám. Vláda se v současné době zaměřuje na prodej,
resp. nalezení strategického partnera pro největší NLB banku.
Ze slovinských bank působí v ČR NLB Factoring , která má svoji pobočku v Praze, Václavské nám. 56,
113 26 Praha 1, tel.: 224 032 868, fax 224 033 868, ředitel p. Štefan Loncnar; s filiálkou v Ostravě, ul.
Gorkého 2, Ostrava – Marinské hory, 702 00.
26/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Další informace:
www.bsi.si
www.zbs-giz.si
Banka Slovenije
Asociace slovinských bank
www.nlbfactoring.cz
Slovinská banka působící v ČR
V pojišťovnictví působilo k 1.1.2012 celkem 19 pojišťoven (s celkovým počtem 6 128 zaměstnanců),
mezi nejvýznamnější lze řadit pojišťovny Triglav, Adriatic Slovenika, Generali a Zavarovalnica Maribor.
Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech
pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů a pojištění výloh právní ochrany.
V České republice založil Triglav pobočku v roce 2001 v Brně (ústředí pro ČR). V současné době má
Triglav pobočku ve většině krajských měst ČR.
Další informace:
www.zav-zdruzenje.si
Asociace slovinských pojišťoven
www.triglav.cz
Slovinská pojišťovna Triglav v ČR
5.5. Daňový systém
Platné daně:
Firemní daň (daň z příjmu právnických osob):
Její výše činí 18 %. Společnosti mohou uplatnit daňové úlevy např. v oblasti investic až do výše 30 %
svých investic týkajících se zařízení a nehmotných aktiv, maximálně do částky 30 000 EUR.
Společnosti se sídlem v regionech, které mají HDP na obyvatele pod průměrem Slovinska, si mohou
nárokovat daňové úlevy na výzkum a vývoj v rozsahu 10–20 % v závislosti na regionu, ve kterém sídlí.
Daň z příjmu fyzických osob:
Rozpětí daňových stupňů je 16–41 %, daňové stupně jsou, zdanění podle daňových tříd je následující:
první do 7 500 EUR, druhý 7 500–15 000 EUR, třetí 15 000–30 000 EUR, čtvrtý 30 000–37 000 EUR, pátý
nad 37 000 EUR, zdanění je progresivní.
Daň z příjmu fyzických osob se týká osobního příjmu jednotlivce (tj. vztahuje se i na nezávislou činnost
jednotlivce), zdaňují se příjmy z těchto činností:
•
příjem ze zaměstnání – platy, mzdy, důchody, příjmy ze závislé činnosti, dočasná pracovní činnost
•
příjem ze živnostenské činnosti – nezávislá podnikatelská činnost
•
příjem ze zemědělské činnosti
•
příjem z majetku – nájemné, licence, úroky a dividendy
•
kapitálové zisky – příjem z vlastnictví nemovitostí, vlastnické podíly, podíly ve společnostech
•
další příjem – odměny, dary, stipendia.
DPH:
Všeobecná sazba 20 %, redukovaná sazba 8,5 % (týká se potravin, kromě nápojů), práh obratu pro
plátce DPH činí 24 620 EUR rok.
Redukovaná sazba DPH se od 1.1.2010 vztahuje i na prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické
služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů. V návrhu nového rozpočtu na léta 2013
27/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
a 2014, který slovinský parlament schválil počátkem října 2012 se počítá s přesunem do vyšší
kategorie DPH na časopisy, noviny a komunální služby.
Spotřební daně:
Různé sazby v závislosti na druhu zboží a množství.
Od 1.4.2010 se postupně zvyšuje spotřební daň na cigarety, v březnu 2012 dosáhla 84 EUR na 1000
cigaret a od 1.4. 2012 se zvyšila o dalších 3,6 %. Ke stejnému datu se rovněž zvyšila spotřební daň u
piva o 10 %, u tvrdého alkoholu a etylalkoholu o 20 %, což se rovněž odráží v růstu maloobchodních cen.
Celní sazba:
Po vstupu do EU Slovinsko používá jednotný harmonizovaný celní systém.
28/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
6. Zahraniční obchod země
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Pro Slovinsko je zahraniční obchod (především export) mimořádně důležitý vzhledem k malému
vlastnímu trhu. Otevřenost slovinské ekonomiky znamená ale také vysokou závislost na světových
hospodářských trendech, tj. konjunktuře či depresi v západoevropských zemích.
Hospodářská politika se orientuje na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Údaje za poslední léta
potvrzují pokračující růst pasivního salda zahraničního obchodu.
Rok
Vývoz
Dovoz
Saldo
Zahraniční obchod v letech 2006–2011 (v mil. EUR)
2006
2007
2008
2009
16 991
19 385
20 278
16 054
18 103
21 487
22 940
17 067
-1 111
-2 102
-2 662
-1 013
2010
18 243
19 881
-1638
2011
20 477
22 158
- 1681
Zdroj:Statistický úřad SI (External Trade, Standard International Trade Clasification)
SI zahraničně-ekonomický obrat dosáhl v roce 2011 celkem 42,63 miliard EUR, což představuje
12%ní meziroční nárůst. Loňský SI vývoz dosáhl výše 20,48 miliard EUR (13,4%ní meziroční nárůst),
dovoz za stejné období činil 22,16 miliar EUR (11,5%ní meziroční nárůst). Loňská zahraničněekonomická bilance zaznamenala 92,4%ní krytí dovozu vývozem (schodek 1681 milionů EUR).V roce
2012 se očekává reálné zvýšení vývozu o 2,9%, toto pouze mírné zvýšení potvrzuje výhled negativního
ekonomického růstu.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Podíl nejvýznamnějších zemí na celkovém dovozu do Slovinska v letech 2006–2011 (v %)
Země/rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
EU společně
80,2
78,9
77,8
78,6
78,4
77,8
Německo
20,3
19,4
18,7
18,3
18,4
18,3
Itálie
18,7
18,3
18,1
17,6
17,8
17,6
Rakousko
12,3
12,5
12,3
13,1
12,1
12,2
Francie
6,2
5,4
5,1
5,5
5,5
5,4
Maďarsko
3,7
3,5
3,8
3,8
4.0
4,0
Nizozemí
3,7
3,6
3,3
3,3
3,3
3,3
Španělsko
2,7
2,5
2,6
2,7
2,3
2,2
Česká
2,2
2,4
2,4
2,6
2,5
2,4
republika
Belgie
2,2
2,3
2,1
2,2
2,2
2,2
Velká Británie
1,6
1,6
1,5
1,3
1,5
1,5
Slovenská
1,4
1,3
1,3
1,4
1,2
1,2
republika
Chorvatsko
4,0
4,0
3,6
3,7
3,8
3,9
Bosna a
1,7
1,5
1,4
1,4
1,6
1,6
Hercegovina
Srbsko
1,3
1,6
1,6
1,5
1,1
1,1
Ruská
1,9
2,3
1,6
1,2
1,3
1,3
federace
Polsko
1,7
1,7
1,8
2,0
1,8
1,7
USA
1,1
1,3
1,8
1,9
1,4
1,5
Čína
1,4
1,6
1,9
2,0
2,3
2,3
29/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Švýcarsko
1,4
1,0
0,9
1,5
1,0
0,9
Zdroj: Statistický úřad SI
Přibližně 78 % celkového dovozu SI pochází ze zemí EU. Nejvýznamnějšími partnery jsou u dovozu
Německo, Itálie, Rakousko a Francie. Z hlediska dovozu mají pro SI význam země bývalé Jugoslávie
(podíl spolu 7,6 %), zejména Chorvatsko (3,8 %). Z nečlenských států EU se mezi významné dovozce
řadí také Ruská federace, Švýcarsko. ČR je také významným obchodním partnerem SI (9. místo).
Podíl nejvýznamnějších zemí na celkovém vývozu ze Slovinska v letech 2006–2011 (v %)
Země/Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
EU společně
68,5
70,6
69,0
69,9
71,7
72,4
Německo
19,7
18,9
18,9
19,7
19,8
21,5
Itálie
12,9
13,2
12,1
11,6
12,2
12,4
Rakousko
8,7
7,8
7,8
8,0
8,2
8,0
Francie
6,7
6,5
6,5
8,4
8,1
7,0
Polsko
2,7
3,2
3,5
2,9
3,5
3,4
Velká Británie
2,8
2,7
2,4
2,3
2,3
2,4
Maďarsko
2,3
3,3
3,1
2,8
3,0
3,1
Španělsko
1,9
1,8
1,4
1,2
1,4
1,4
Česká
2,3
2,5
2,5
2,5
2,0
2,4
republika
Slovenská
1,6
1,6
1,8
1,7
1,8
1,7
republika
Nizozemí
1,4
1,6
1,7
1,6
1,5
2,2
Chorvatsko
8,7
8,1
8,6
7,7
6,7
6,7
Bosna a
2,9
2,7
3,2
3,1
2,9
2,7
Hercegovina
Srbsko
3,0
3,5
3,6
3,3
3,1
2,9
Ruská
3,6
3,6
4,0
3,2
2,9
2,5
federace
Rumunsko
1,2
1,7
1,7
1,5
1,6
1,6
USA
2,1
1,5
1,2
1,3
1,2
1,3
Ukrajina
0,8
1,1
0,9
1,0
0,9
0,9
Belgie
1,1
1,0
1,0
1,1
1,0
1,0
Zdroj: Statistický úřad SI
Přibližně 72 % vývozu SI směřuje do zemí EU. Nejvýznamnějšími partnery ze zemí EU jsou Německo,
Itálie, Rakousko a Francie. Ve vývozu SI mají země na území bývalé Jugoslávie větší význam, než
v dovozu a jejich společný podíl na celkovém vývozu dosahuje 14,5 %, z toho největší podíl 6,7 % má
Chorvatsko. S dalších nečlenských zemí EU se mezi významné vývozní teritorium s dobrou perspektivou
řadí Ruská federace. Všechny výše uvedené země spolu mají na celkovém vývozu SI podíl cca 89 %.
Podíl zemí EU na celkovém vývozu SI zaznamenal za rok 2010 meziroční nárůst, meziroční pokles naopak
zaznamenaly například některé země bývalé Jugoslávie (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko). Dle
odhadu pro rok 2012 růst vývozu zboží do EU letos zpomaluje, zatímco vývoz na trhy mimo EU, které
dosud klesaly, se začnají zotavovat.
Další informace:
www.stat.si
slovinský statistický úřad (v sekci „Databases/statistical databank“
6.3. Komoditní struktura
Podíl jednotlivých komoditních skupin SITC na celkovém vývozu ze Slovinska v letech 2006–2011 (v %)
SITC
2006
2007
2008
2009
2010
2011
30/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
0 Potraviny a
živá zvířata
1 Nápoje a
tabák
2 Suroviny
nepoživ. bez
paliv
3 Minerální
paliva,
mazadla
4 Živočišné
a rostlinné
oleje, tuky
5 Chemikálie
6 Tržní
výrobky
tříděné
7 Stroje a
přepravní
zařízení
8 Různé
průmyslové
výrobky
9 Ostatní
2,6
2,8
3,2
3,7
3,3
3,2
0,4
0,3
0,4
0,5
0,4
0,4
2,7
3,1
3,1
2,9
3,9
3,8
2,7
1,9
3,0
3,4
4,3
6,3
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
13,7
25,9
13,8
25,0
14,4
23,8
16,4
20,8
16,2
22,2
15,2
22,8
38,0
40,3
39,8
40,2
38,8
36,9
14,0
12,5
12,2
11,9
10,8
10,5
-
-
-
0,1
0,1
0,1
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
V podrobnějším členění mezi nejvýznamnější vývozní komodity patří motorová vozidla (podíl na
celkovém vývozu 12,6 %), elektrické stroje, zařízení a přístroje (10,5 %), zdravotnické a farmaceutické
výrobky (8,4 %), průmyslové stroje a zařízení (6,1 %), výrobky z kovů (4,5 %), potahy na sedadla
pro osobní automobily (3,3 %), papír a výrobky z papíru (2,9 %), železo a ocel (2,8 %), zařízení pro
energetiku (2,3 %), neželezné kovy (2,8 %), specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví (2,1
%), výrobky z gumy (2,3 %), textilní tkaniny a vlákna (2,0 %). Uvedené skupiny výrobků tvoří spolu více
než 66 % vývozu SI. Osobní automobily si již nepřetržitě více než 16 let udržují dominantní postavení
na celkovém vývozu SI, nicméně většina komodit zaznamenala v roce 2011 pokles podílu na vývozu.
Mezi 10 největších slovinských vývozců patří automobilový výrobce Revoz, výrobce domácích
spotřebičů Gorenje, výrobce léčiv Krka, ocelářská společnost SIJ, výrobci hliníku Impol a Talum, výrobce
karavanů Adria, energetická společnost HSE, chemická skupina Helios a prů-myslový konglomerát
Kolektor.
Podíl jednotlivých komoditních skupin SITC na celkovém dovozu do Slovinska v letech 2006–2011 (v %)
SITC
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0 Potraviny a
5,4
5,5
5,8
7,6
6,4
6,5
živá zvířata
1 Nápoje a
0,7
0,6
0,7
0,1
0,8
0,8
tabák
2 Suroviny
5,6
5,7
5,2
4,8
6,3
5,7
nepoživ. bez
paliv
3 Minerální
11,2
9,4
12,7
11,3
12,9
15,7
paliva,
mazadla
4 Živočišné
0,2
0,2
0,3
0,1
0,3
0,3
a rostlinné
oleje, tuky
5 Chemikálie
12,2
12,0
11,7
13,5
13,7
13,4
31/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
6 Tržní
výrobky
tříděné
7 Stroje a
přepravní
zařízení
8 Různé
průmyslové
výrobky
9 Ostatní
23,0
22,6
20,4
18,4
19,3
19,1
32,2
34,2
33,5
32,5
30,0
28,2
9,5
9,5
9,4
11,5
10,0
9,5
-
-
0,3
0,2
0,2
0,6
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
Mezi nejvýznamnější dovozní komodity v podrobnějším členění patří výrobky z ropy (11,4
%), motorová vozidla (9,6 %), železo a ocel (4,2 %), průmyslové stroje (4,7 %), zdravotnické a
farmaceutické výrobky (4,0 %), výrobky z kovů (3,7 %), neželezné kovy (2,6 %), energetická zařízení
(2,4 %), oděvní výrobky (2,4 %), primární plasty (2,4 %), specializované stroje pro vybraná průmyslová
odvětví (2,3 %), telekomunikační a audiovizuální zařízení (2,2 %), textilní tkaniny a vlákna (1,8 %)
a plyn. Uvedené skupiny výrobků tvoří téměř 58 % celkového dovozu SI. Ve srovnání s rokem 2010
zaznamenala motorová vozidla pokles dovozu o téměř 2%, naopak nárůst o 3 % dosáhly výrobky z ropy.
Mezi největší dovozce SI se řadí společnosti Petrol, Revoz, Gorenje, OMV a Merkur.
Další informace:
www.stat.si
slovinský statistický úřad (v sekci „Databases/statistical databank“)
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
V rámci jednotného trhu se uplatňují pravidla a legislativa EU, vůči třetím zemím pak pravidla společné
obchodní politiky EU. Vývozní resp. dovozní licence se vztahují pouze na citlivé položky, jakými jsou
drogy, narkotika, vojenský materiál, materiál a technologie dvojího využití, zbraně, starožitnosti,
umělecká díla atd. za podmínek stanovených v rámci jednotného trhu EU a v souladu s unijním acquis.
Po vstupu do EU se používá jednotný harmonizovaný celní systém EU (platí i pro popis a číselné
označování zboží).
Slovinsko uplatňuje tzv. panevropskou kumulaci původu, tj. uznává za původní ty výrobky, které jsou
vyrobeny z materiálů a dílů původních v zemích.
Pro dovoz řady výrobků jsou předepsány atesty jakosti. Atesty se týkají zejména elektrotechnického
zboží, měřicích přístrojů, stavebních materiálů, léků, prostředků na ochranu rostlin. Mezi českým
a slovinským úřadem pro standardizaci je uzavřena dohoda o vzájemném uznávání zkoušek, která
specifikuje výrobky, u nichž je na základě zkoušky v české zkušebně vydán slovinský certifikát. V
současné době se tato dohoda vztahuje na oblast stavebnictví a elektrických přístrojů. Elektrické přístroje
musejí mít atest bezpečnosti. Mezi Českým elektrotechnickým institutem a Slovinským institutem kvality
a metrologie byla podepsána dohoda o vzájemném uznávání výsledků určitých zkoušek.
Zemědělské produkty a živá zvířata musí projít zdravotní, fytosanitární či veterinární kontrolou.
Veterinární a fytosanitární kontrola je prováděna na schengenském přechodu, zdravotní a tržní kontrola je
prováděna na příslušném celním pracovišti. Všechny zemědělské produkty, potraviny, zboží, které přichází
do styku s potravinami (obaly, kuchyňské nádobí), hračky, kosmetika musí projít zdravotní kontrolou.
Obvyklé doklady v zahraničním obchodě:
•
obchodní faktura ve třech vyhotoveních, podepsaná, kromě běžných údajů nutno uvést zemi původu.
Ověření se již prakticky nepožaduje (výjimku tvoří některé arabské, africké a asijské země)
32/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
•
osvědčení o původu zboží při uplatňování preferenční celní sazby (indosovaná faktura, apod.) např.
v případě reexportních obchodních operací
•
dopravní doklad dle způsobu dopravy
•
zboží musí odpovídat předpisům pro prodej ve Slovinsku (dle charakteru zboží etiketa ve slovinštině s
uvedením druhu výrobku, výrobce, dovozce, datum výroby, záruční lhůta, záruční list, servis, návod
k použití)
Pošty přijímají balíky do váhy 15 kg, jako průvodní doklady jsou předepsány mezinárodní poštovní
průvodka, mezinárodní celní prohlášení (slovinsky či francouzsky), obchodní účet, osvědčení o původu
zboží.
6.5. Ochrana domácího trhu
Slovinská ekonomika vstupem do EU přijala společnou obchodní politiku EU, tzn., že vůči třetím
zemím uplatňuje společné podmínky na základě dohod a smluv EU s třetími zeměmi nebo subjekty
a současně přijala podmínky jednotného trhu, na základě kterých probíhají tzv. zahraničně obchodní
operace mezi zeměmi EU.
Slovinská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické
limity. Překážkou není ani certifikace – nové standardy jsou utvářeny podle vzorů EU. Prodej zahraničních
výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován, není stanoven podíl slovinského zboží v obchodech.
Specifikem je oblast zemědělství, kde však úroveň ochrany a podpory ze strany státu podléhá striktně
společné zemědělské politice CAP. V rámci podmínek CAP Slovinsko podporuje své zemědělství resp.
zemědělské výrobce formou dotací, garantovaných výkupních cen, vývozních podpor i jinými prostředky.
6.6. Zóny volného obchodu
Ve Slovinsku se nachází zóna volného obchodu (ZVO) ve slovinském přístavu Koper. Do ZVO lze zboží
neomezeně bezcelně dovážet a skladovat. Zařízení určená pro vedení aktivit v ZVO jsou rovněž dovážena
bezcelně včetně součástek, nářadí a doplňků, s výjimkou kancelářského nábytku a zařízení. Ze ZVO lze
výrobky vyvézt do Slovinska pod podmínkou zaplacení cla.
33/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Hospodářská spolupráce mezi ČR a Slovinskem je mimořádně dobrá. Relativně malé Slovinsko se řadí
mezi významné hospodářské partnery ČR (pohybuje se řadu let na cca 20. až 30. místěve vývozu i
dovozu). Proinvestiční politika české vlády pozitivně zapůsobila na příliv slovinských investic do ČR.
7.1. Smluvní základna
Základní smluvní základna mezi oběma zeměmi je dána jednotným trhem EU.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Tabulka - Obchodní výměna České republiky a Slovinska v letech 2007-2012 (v tis. EUR)
Rok
2007
2008
2009
2010
Vývoz ČR
Dovoz ČR
Obrat
497322
439945
937 264
563794
458881
1 022 675
446531
345369
791 900
528 104
401 121
929 225
Bilance
57377
104913
101162
126 983
2011
IVIII/2012
583 231
353 820
456 500
308 154
1
039 731 661
974
126 731
45
666
Zdroj: Český statistický úřad
Pozn.: za rok 2012 jsou k dispozici prozatímní údaje za leden-srpen 2012
Obrat zahraničního obchodu mezi ČR a SI zaznamenával dlouhodobě růst. Vypuknutí finanční a
ekonomické krize ve druhé polovině 2008 však dynamiku vzájemného obchodu poměrně významně
ovlivnilo. V roce 2009 došlo k poklesu vývozu i dovozu, vzájemný obchod si však nadále udržel kladné
saldo ve výši přes 100 milionů €. V roce 2010 dochází k postupnému oživování vzájemné obchodní
výměny a k celkovému růstu obratu. Zejména v oblasti CZ exportu došlo k meziročnímu nárůstu o 19,1
%, u dovozu došlo ke zvýšení o 18,6 %. Kladná tendence pokračovala i v průběhu roku 2011, přičemž
vzájemná obchodní výměna přesáhla rekordní hodnotu z roku2008 a obrat tak činil přes 1 mld. €.
Obchodní výměna v první polovině roku 2012 klesla v přirovnání se stejným obdobím loni o cca 2 %.
Slovinský trh je v podstatě saturován a je silně kompetitivní. Pro další výraznější růst obchodní
výměny je nutné postupně přejít k vyšším formám spolupráce. Jednou možností jsou vzájemné
kooperace, subdodávky, kapitálové účasti formou joint-ventures a strategická partnerství. Více informací
viz. kapitola 7.5.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Tabulka - Podíl jednotlivých skupin zboží na celkovém vývozu ČR do Slovinska 2007-2011 (v
tis. EUR)
SITC 1
0 Potraviny a
živá zvířata
1 Nápoje a
tabák
2 Suroviny
nepoživ., bez
paliv
34/56
2007
15 126
2008
18 146
2009
16 509
2010
17 858
2011
21 043
1 367
2 233
2 543
14 052
13 988
51 987
55 885
47 801
60 708
63 408
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
3 Minerální
13 928
paliva,
mazadla
4 Živočišné a
1 720
rostlinné oleje
a tuky
5 Chemikálie
44 750
6 Tržní výrobky 167 560
tříděné
7 Stroje a
165 875
přepravní
zařízení
8 Průmyslové 35 325
spotřební zboží
9Komodity
40
a předměty
obchodu, j.n.
17 231
11 527
13 728
6 428
1 567
1 856
3 422
697
57 468
155 549
50 981
97 947
57 835
120 368
65 580
123 248
216 979
171 597
190 583
235 005
39 150
39 953
49 627
33 377
89
89
103
94
Zdroj: Český statistický úřad, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
Ve zbožové struktuře vývozu ČR do Slovinska převládají stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky,
chemikálie a suroviny. V podrobnějším členění (SITC 2) jsou to zejména silniční vozidla, železo a
ocel, kovové výrobky, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, vláknina a sběrový papír, zařízení pro
telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, leštící a čistící přípravky, kancelářské stroje a zařízení
k automat. zpracování dat, papír a lepenka, výrobky z nekovových nerostů.
Tabulka - Podíl jednotl. skupin zboží na celkovém dovozu do ČR ze Slovinska 2007-2011 (v tis.
EUR)
SITC 1
2007
0 Potraviny a 2 474
živá zvířata
1 Nápoje a
451
tabák
2 Suroviny
5 823
nepoživ., bez
paliv
3 Minerální
1 213
paliva,
mazadla
4 Živočišné a
6
rostlinné oleje
a tuky
5 Chemikálie
102 639
6 Tržní výrobky 167 978
tříděné
7 Stroje a
123 724
přepravní
zařízení
8 Průmyslové 35 499
spotřební zboží
9Komodity
0
a předměty
obchodu, j.n.
2008
2 620
2009
3 153
2010
5 006
2011
4 926
540
531
356
303
5 055
3 190
3 024
4 633
235
522
88
1 371
53
0
31
37
119 738
156 236
117 897
98 808
127 165
137 060
136 977
159 002
135 269
82 805
88 788
101 088
38 988
32 177
40 158
44 727
-
110
363
477
Zdroj: Český statistický úřad, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
35/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Ve zbožové struktuře dovozu do ČR ze Slovinska mají největší podíl tržní výrobky, chemikálie, stroje
a přepravní zařízení,. V podrobnějším členění (SITC 2) se na dovozu podílejí zejména léčiva, elektrická
zařízení, přístroje a spotřebiče, železo a ocel, neželezné kovy, silniční vozidla, kovové výrobky, papír a
lepenka, nábytek, leštící a čistící přípravky, barviva.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Slovinský vnitřní trh je s ohledem na cca 2 miliony spotřebitelů převážně saturován, v některých
segmentech až přesaturován. Zastoupena je zde většina významných zahraničních společností. Drtivá
většina zboží je v prvotřídní kvalitě, spotřebitel nereflektuje na produkty nevalné kvality nebo
neznámého či pochybného původu. Významnou roli sehrává tradice. Najít nepokrytou mezeru na trhu je
poměrně složité.
S ohledem na drahou pracovní sílu se snaží slovinští výrobci hledat levnější komponenty, subdodávky či
přesouvat výrobu jinam. Opět při zachování špičkové kvality. Velké investiční projekty mají probíhat
např. v ekologii, energetice (OZE – solární energie, biomasa aj.), dopravní infrastruktuře (3. rozvojová
osa spojující regiony Koroška a Bela krajina, postupná obnova železniční sítě), logistice (výstavba
logistického centra), často mimo Lublaň v lokalitách s menším počtem obyvatel.
Možnosti pro zvýšení českého exportu jsou následující:
využít potenciál SI pro investiční projekty (např. v oblasti železniční infrastruktury) a rozvojové
projekty slovinských firem;
iniciovat užší spolupráci mezi profesními asociacemi s cílem prohloubit spolupráci mezi prioritními
obory obou ekonomik;
-
posílit spolupráci na firemní úrovni (fúze a akvizice, výrobní kooperace);
nabízet výzkumné a rozvojové kapacity na českých vysokých školách a v Akademii věd slovinským
firmám.
Jako perspektivní se nám jeví následující obory: energetika s využitím OZE (fotovoltaika, biomasa),
železniční infrastruktura, zemědělské a potravinářské výrobky, zemědělská technika, zpracování
dřeva, zdravotnické prostředky a zařízení, automobily, nanotechnologie a biotechnologie, turistika a
gastronomie.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
Největší CZ vývozci zboží a služeb do SI: Škoda Auto a.s., Novem Car Interior Design k.s., Stora Enso
Wood Products s.r.o., Faurecia Automotive Czech Republic, s.r.o., Carbounion Bohemia Group s.r.o., Mondi
Packaging Paper Štětí a.s., Sladovny Soufflet ČR a.s., Biocel Paskov a.s., KYB Manufacturing Czech s.r.o.,
TOS Varnsdorf a.s., Bonatrans Group a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Synthos Kralupy
a.s., Intertrade CS a.s., ArcelorMittal Ostrava a.s., Ekon spol. s r.o., ArvinMeritor LVS Liberec a.s., D
Plast-Eftec a.s., Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Valeo Autoklimatizace k.s., , Moravia
Steel a.s., S.n.o.p. CZ a.s. Písek, Alliance UniChem CZ s.r.o., Gehe Pharma Praha s.r.o., Henkel ČR Praha
s.r.o., Pharmos Ostrava a.s., Profimet s.r.o., Alveus CZ s.r.o., Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech
s.r.o., JTEKT Automotive Czech Plzeň s.r.o., Veyance Technologies Czech s.r.o., Gorenje Praha s.r.o.,
Sandoz Praha s.r.o., Model Obaly a.s., Kovintrade Praha s.r.o., Phoenix lékárenský velkoobchod Praha
a.s., Johnson Controls International s r.o., CHEDO s r.o., WOCO STV s.r.o., Metal Trade Comax a.s., Sava
Trade s.r.o. Praha, Siemens Elektromotory s.r.o., Brose CZ s.r.o.,
36/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Alltub Central Europe a.s., Mora Moravia s.r.o., Slovenija Trade s.r.o., Plzeňský Prazdroj a.s., Budějovický
Budvar n.p., Pivovary Staropramen a.s., Rodinný pivovar BERNARD a.s., Racio s.r.o., Česká zbrojovka
a.s., Procter & Gamble – Rakona, s.r.o.
Největší SI vývozci zboží a služeb do ČR: Krka d.d. (Novo mesto), Gorenje d.d. (Velenje), Kovintrade
d.d. (Celje), Trimo d.d. (Trebnje), Lek d.d. (Ljubljana), JUB d.o.o. (Dol pri Ljubljani), Studio Moderna
d.o.o. (Zagorje ob Savi), Ilirija d.d. (Ljubljana), Boxmark Leather d.o.o. (Kidričevo), Impol d.d.
(Slovenska Bistrica), Talum d.d. (Kidričevo), Goodyear Dunlop Sava Tires d.o.o. (Kranj), Henkel Slovenija
d.o.o. (Maribor), Revoz d.d. (Novo mesto), Sandoz d.d. (Ljubljana), Gold Club d.o.o. (Sežana), Helios
Domžale d.d., Vipap Videm Krško d.d., Količevo Karton d.o.o. (Domžale), TPV d.d. (Novo mesto), Kolektor
Group d.o.o. (Idrija), Cinkarna Celje d.d.; OMV Slovenija d.o.o. (Koper), Veyance Technologies Europe
d.o.o. (Kranj), Pipistrel d.o.o. (Ajdovščina), Istrabenz d.d. (Koper), Merkur Group d.d., Dinocolor d.o.o.
(Vojnik), Kompas d.d. (Ljubljana), Relax Turizem d.o.o. (Dravograd), HSE d.o.o., Paloma d.d. (Sladki
vrh), Hella Saturnus Slovenija d.o.o. (Ljubljana), Johnson Controls-NTU d.o.o. (Slovenj Gradec)
Kapitálové účasti (joint-ventures), strategická partnerství, kooperace:
Slovinské podnikatelské aktivity lze hodnotit jako zcela nerizikové a pro ČR výhodné.
Příkladem takovýchto aktivit mohou být:
-
společnost Gorenje, která v ČR vyrábí kuchyně (koupila společnost Mora Moravia);
firma Gorenje ve spolupráci se Slovinskými železnicemi a přístavem Koper provozuje ve
středních
Čechách vlastní kontejnerové překladiště;
česká investice do papírny Vipap Videm Krško (více informací viz kapitola 9 Investiční klima české investice);
společnost Kovintrade investovala do nového regionálního skladu metalurgie, sváření a
logistického centra ve Frýdlantu nad Ostravicí;
česká firma ČKD Blansko a slovinská firma Litostroj Power realizují v Blansku společný projekt
hydraulické laboratoře pro výzkum a modelové zkoušky vodních turbín;
-
české pobočky SI turistických společností Kompas d.d. a Relax Turizem d.o.o. v Praze a Brně;
česko-slovenská společnost Loter se prostřednictvím své dceřiné společnosti Loter d.o.o. zabývá
ostrahou objektů v SI;
SI firma Prosigma d.o.o. využívá technologii CZ firmy Ecofluid k projektům čištění odpadních
vod ve Slovinsku a v některých zemích Západního Balkánu;
-
SI firma Pulzar d.o.o. se zabývá prodejem CZ kol Author na SI trhu;
-
dalším slovinským investorem v ČR je firma Elan (sportovní vybavení);
český rodinný pivovar Bernard na SI trhu zastupuje firma Mikrovar d.o.o., která prodává pivo
do maloobchodní a gastronomické sítě;
-
CZ firmu Zetor Tractors a.s. zastupují firmy M.D.C ZADRAVEC d.o.o. a Gorenje GTI d.o.o.;
CZ firmu Laski s.r.o., která se pravidelně účastní mezinárodního zemědělsko-potravinářského
veletrhu AGRA, zastupuje firma Servis - trgovina Geder Alojz Geder s.p.;
CZ firma Advanced Risk Management, s.r.o. pořádá několikrát do roka své semináře pro SI
obchodní partnery z finančního a bankovního sektoru;
-
37/56
CZ firmu Česká zbrojovka a.s. úspěšně zastupuje firma Ancelj d.o.o.;
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Velkou část česko-slovinského obchodu realizují slovinské firmy, z nichž téměř 30 má v ČR své pobočky.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
Poptávky českých i slovinských firem, které DEK ZÚ ČR v Lublani průběžně po celý rok zpracovává,
pokrývají četné produkty (průmyslové, agrární aj.) a služby. Nedá se říci, že by zde převážil zájem o
některý specifický druh zboží. Návrhy na výrobní kooperace dosud nebyly registrovány.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR ani Slovinsko si vzhledem k dosažené ekonomické úrovně neposkytují navzájem žádnou rozvojovou
pomoc. Další informace viz kapitola 4.8.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Příjmy
Výdaje
Obrat
Saldo
Bilance vzájemné výměny služeb mezi ČR a Slovinskem v letech 2006–2011(v mil. Kč)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
540,5
771,5
1 084,6
737,3
1 110,6
1 781,1
712,7
881,8
740,5
892,4
743,9
1 058,8
1 253,2
1 653,3
1 825,1
1 626,9
1 854,5
2 839,9
-172,2
-110,3
344,1
-155,1
366,7
722,3
Zdroj: Česká národní banka
Vzájemná výměna služeb mezi ČR a SI vzrostla v roce 2011 oproti r. 2010 o cca. 26 %. Zatímco na
straně příjmů došlo v roce 2011 k 23 %nímu nárůstu, na straně výdajů došlo k téměř 32%nímu růstu.
Saldo vzájemné výměny v oblasti služeb zaznamenalo za rok 2011 suficit 722,3 milionů Kč v porovnání
s rokem 2009, kdy deficit dosáhl výše 155 milionů Kč.
Podrobnější strukturu vzájemného obchodu se službami ukazuje následující tabulka:
Vybrané položky exportu a importu služeb mezi ČR a Slovinskem v roce 2011 (v mil. Kč)
Příjmy
Výdaje
Bilance
Doprava, z toho:
505,2
266,8
238,4
- železniční
25,3
16,5
8,9
- silniční
444,6
169,0
275,6
Cestovní ruch, z toho:
380,4
286,7
93,7
- pracovní cesty
34,0
274,8
-240,9
- soukromé cesty
346,4
11,9
334,5
Služby v oblasti spojů
161,2
194,9
-33,7
Pojišťovací služby
12,1
34,6
-22,5
Finanční služby
10,4
0,3
10,1
Služby výpočetní
31,4
25,1
6,3
techniky a informační
služby
Ostatní služby obchodní
668,7
231,3
437,4
povahy, z toho:
- různé obchodní,
442,8
176,3
266,5
odborné, technické
služby
- obchodní operace se
222,5
50,6
171,8
zbožím
38/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Zdroj: Česká národní banka
Největší příjmy v roce 2011 pocházely z poskytování dále uvedených služeb slovinským zákazníkům:
silniční doprava, cestovní ruch, obchodní, odborné, technické služby a obchodní operace se zbožím.
Na slovinském trhu služeb působí především firmy z oboru dopravy (ČSA, ČD, Viator Vektor,
Šmidberský Pardubice, Vapas Hrušovany) a cestovního ruchu (Čedok, Kompas Holidays Praha, Globtour
Třebíč). Na straně českých subjektů byl zaznamenán zájem
o poskytování následujících služeb slovinským partnerům: právní, daňové a firemní poradenství; výzkum
a vývoj, vzdělávání, reklamní činnost a marketing; technické poradenství.
Nutno je rovněž zmínit aktivní činnost na podporu vzájemného obchodu pobočky Nové lublaňské banky
(NLB) a společnosti Triglav zaměřující se na pojišťovnictví. Úspěchy při odběru služeb má také společnost
Advanced Risk Management, s.r.o., která se zabývá správou rizik ve finančním a bankovním sektoru.
České firmy dosud nenahlásily žádné překážky nebo diskriminační zacházení při poskytování služeb ve
Slovinsku.
Perspektivní služby pro české firmy tvoří např. výzkum a vývoj pro slovinské firmy v oblastech
informační technologie, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, design. Perspektivu mají rovněž i ty
služby, u kterých může být činnost prováděna mimo území Slovinska – jedná se o služby technických,
inženýrských, projekčních a konstrukčních kanceláří apod. Perspektivní je rovněž spolupráce v oblasti
cestovního ruchu a gastronomie.
Kompletní informace:
Česká národní banka
http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc/index.html
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Zaměstnávání občanů ČR ve Slovinsku se řídí podmínkami zaměstnávání občanů EU, EHP (Norsko,
Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarské konfederace.
Pracovníci z těchto zemí mají stejná práva jako SI pracovníci. K výkonu práce tedy nemusí získat
pracovní povolení, z důvodu monitoringu musí být však v termínu do 10 dní po vzniku zaměstnaneckého
poměru občané EU a EHP registrováni u příslušného slovinského úřadu práce. Povinnost registrace je
na straně zaměstnavatele. Registrační formuláře slouží k evidenci a sta-tistice a jsou podkladem ke
kontrolní činnosti (podmínky zaměstnávání, dodržování pracovní legislativy a kolektivních smluv s cílem
vyhnout se zneužívání cizích pracovníků a obcházení tripartitních dohod).
Volný pohyb pracovníků předpokládá plné zapojení pracovníků ze zemí EU do slovinského sociálního
systému a poskytnutí zdravotní péče v rozsahu poskytovaném v zemi, jejíž je pracovník občanem. Do
budoucna se předpokládá plná harmonizace sociálních a zdravotních systémů členských států EU.
K některým aspektům slovinské legislativy vztahující se na pracovníky vyslané do SI zaměstnavatelem
se sídlem v jiném členském státě EU:
Pracovněprávní podmínky
Maximální délka pracovní doby: zákonem stanovená 8-hodinová pracovní doba, dle potřeby ji lze
prodloužit na max. 10 hodin denně, přesčasy max. 8 hod/týden, 20 hod/měsíc, 170 hod/rok.
Minimální doba odpočinku: 30 min po každé 4. hodině, započítává se do pracovní doby. Minimální délka
dovolené za kalendářní rok: 4 týdny neboli 20 dní.
Notifikační povinnost vyslaného zaměstnance
39/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
V případě vyslaného zaměstnance, je třeba jej přihlásit pomocí formuláře TUJ-5 Prijava izvajanja
storitev državljanov EU, EGS in Švicarske konfederacije na Úřadu práce v Lublani: ZRSZ Centralna
služba, Rožna dolina cesta IX/6, Ljubljana; nebo u správní jednotky tohoto úřadu v místě sídla
objednavatele (lokální ÚP). Ve formuláři je třeba oznámit následující údaje: i.) počet vyslaných
pracovníků, ii.) druh pracovní činnosti, iii) místo a doba trvání výkonu činnosti, iv.) osobní údaje o
vybraném vyslaném pracovníkovi, který bude zajišťovat styk mezi cizím zaměstnavatelem a příslušnými
kontrolními orgány, v.) prohlášení, že vyslaní pracovníci ze třetích států mají upravený status ve státě,
kde má sídlo zaměstnavatel.
On-line formulář TUJ-5A pro právnické osoby:
http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/obrazci_za_zaposlovanje_tujcev
On-line formulář TUJ-5B pro fyzické osoby: http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/
obrazci_za_zaposlovanje_tujcev
Další informace:
http://www.mddsz.gov.si/
pracovněprávní podmínky, zákony v SI
http://www.pisrs.si/
pracovněprávní podmínky, zákony v SI
www.ess.gov.si
40/56
Úřad práce SI, notifikační povinnosti v SI
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
České finální výrobky (s výjimkou automobilů Škoda a piva) nejsou u slovinských spotřebitelů
příliš známé. V SI působí velké množství drobných a středních firem, které se zabývají dovozem a
velkoobchodem, jakož i maloobchodní činností. Kromě nich v SI působí řetězce se širokou sítí vlastních
prodejen (Mercator, TUŠ, Merkur, OBI, Spar/Interspar, L´Eclerc, Hofer, Lidl, Bauhaus, Baumax atd.). Dále
je zde řada firem specializujících se na zahraniční obchod.
Na slovinském trhu je přítomna většina významných zahraničních firem a to buď přímo
nebo prostřednictvím slovinských zástupců. Výrobky místních firem jsou na vysoké úrovni. Kupující se
orientují podle značky, tradice, kvality a ceny. V některých případech přitom dávají přednost domácí
značce, a to i v případě, že je zboží dražší než importované.
Velkou část exportu ČR zajišťují v SI místní obchodní společnosti. Problémem je přitom
skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému
průměru, malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku. Je proto vhodné
v případě zastoupení projednat otázku cen, marže, apod. předem. Řada slovinských firem usiluje o
získání výhradního zastoupení od momentu zahájení spolupráce, je vhodné podmínit výhradní dovoz
nebo vývoz zkušební dobou a minimálním prodejem.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Podmínky zaměstnávání cizinců
A) občané EU,
EHP (Norsko, Lichtenštejnsko,
Island) a Švýcarské konfederace
viz kapitola 7.9.
B) ostatní země
Vůči třetím zemím jsou zavedeny roční kvóty pro pracovní síly, v případě nevyčerpání kvóty je rozdělení
následující:
-
95% pro cizince s trvalým bydlištěm na území států bývalé Jugoslávie
5 % pro cizince s trvalým bydlištěm na území jiných třetích států.
Občané třetích států musí požádat o vydání pracovního povolení, které umožňuje pracovníkům nejen
vykonávat zaměstnání, ale je zároveň i podkladem pro získání přechodného bydliště. O pracovní povolení
zažádá zpravidla zaměstnavatel. O vydání pracovního povolení rozhoduje především aktuální situace na
trhu práce, resp. nedostatek přiměřených domácích kandidátů. Podrobnosti, postup a formuláře jsou
uvedeny na stránkách Úřadu práce SI, www.ess.gov.si, zvolit Delodajalci (Zaměstnavatelé), zvolit
Zaposlovanje in delo tujcev (Zaměstnávání a práce cizinců), zvolit Zaposlovanje tujcev iz tretjih držav
(Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí).
Zaměstnávání místních sil
Zaměstnávání slovinských pracovníků se řídí místními předpisy, které mají některá specifika. Při
výpočtu nákladů na místní síly je třeba vycházet z údajů o průměrných mzdách a nákladech, které
vydává hospodářská komora. Všechna povolání jsou zařazena do systému kolektivních smluv s určenou
minimální mzdou. Zaměstnavatel je povinen hradit příplatek na dovolenou, na dopravu
do zaměstnání, na oběd, dále vyplácí zaměstnanci prvních 30 dní nemoci mzdu 80 %-100% dle
41/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
závažnosti a důvodu pracovní neschopnosti (na základě rozhodnutí posudkového lékaře na Zavodu za
zdravstveno zavarovanje Slovenije; (ZZZS - úřad pro zdravotní pojištění).
Další informace:
www.mddsz.gov.si
Ministerstvo práce a soc. věcí SI
www.ess.gov.si
Úřad práce SI, notifikační povinnosti v SI
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Nejčastější formou pro obchodní činnosti ve Slovinsku je forma pobočky s.r.o. nebo podnikání podle
direktivy EP o vnitřním trhu. Založení akciové společnosti je z hlediska organizační formy náročnější,
základní kapitál musí být nejméně 25 000 EUR. Vzhledem k administrativní složitosti založení a.s. je
nutno použít služeb odborných a specializovaných právních kanceláří.
1) Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu
Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu stanovuje, že poskytovatelé služeb tj.
fyzické a právnické osoby z EU mohou vykonávat svou činnost i v dalších členských státech, a to na
základě živnostenského oprávnění, které získali ve svém mateřském státě.
Před zahájením činnosti je ovšem nutné oznámit pomocí formuláře (viz dále) typ činnosti na příslušném
místním úřadu práce (Zavod za zaposlovanje):
•
TUJ 5A pro právnické osoby
•
TUJ 5B pro fyzické osoby
Oba typy formuláře jsou dostupné na centrální SI úřadu práce (Zavod RS za zaposlovanje):
http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/obrazci_za_zaposlovanje_tujcev
Direktiva EP neplatí bezvýhradně pro všechny typy činnosti a nevztahuje se např. na poskytování
přepravy, finančních, komunikačních, audiovizuálních, herních, zdravotních a soudních služeb. Výčet
povolených a nepovolených činností po této direktivy je uveden na: http://ec.europa.eu/youreurope/
business/profiting-from-eu-market/providing-services/index_sl.htm
2) Společnost s ručením omezeným (Društvo s omejeno odgovornostjo, d.o.o.):
Občan ČR musí mít před založením d.o.o. vyřízené tzv. daňové číslo (davčna številka) a/nebo rodné číslo
(EMŠO), které získá na příslušném Daňovém úřadě (DURS), DURS pak zasílá žádost o vydání EMŠO na
Ministerstvo vnitra SI.
a) Nejjednodušším způsobem, jak v současnosti registrovat společnost s ručením omezeným, je
pomocí státního portálu pro podnikání e-VEM: http://evem.gov.si (kolonka Želim registrirati podjetje
a Želim registrirati d.o.o., kjer sem edini družbenik). Tento způsob je také mnohem výhodnější, jelikož
odpadají poplatky za notáře a registraci v úředním věstníku. Musí být ovšem splněny následující tři
podmínky:
•
základní vklady se vkládají pouze v peněžní formě (převodem na bankovní účet) a celková částka
vkladů (nejméně 7 500 EUR) se vkládá před podáním návrhu na zápis do registru,
•
společenská dohoda nebo registrační akt se uzavírají pomocí formuláře e-VEM, jehož obsah není
možné m
•
při s.r.o. s jedním vlastníkem.: společník bude vést elektronickou knihu rozhodnutí.
Po zapsání do rejstříku se požádá statistický úřad o registrační číslo (matično številko) a číslo
činnosti (šifra dejavnosti). Dále je třeba si nechat zhotovit razítko společnosti, otevřít stálý účet, převést
42/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
prostředky z banky na tento účet. K zahájení samotné činnosti je třeba získat souhlas příslušných orgánů
v místě sídla společnosti.
b) V opačném případě se doporučuje využít služeb některé slovinské právní kanceláře, která je schopna
toto řízení výrazně zkrátit. Právníka je možné si vybrat na stránkách SI právnické komory (Odvetniška
zbornica Slovenije): http://www.odv-zb.si/en/about-the-bar (v kolonce Directory se nachází Lawyer
register).
Obdobná úprava jako v ČR, počet společníků je od 1 do 50 (právnických či fyzických osob). Ředitelem
s.r.o. nemusí být občan SI, v případě více ředitelů (managing directors) nemusí být většina z nich
slovinskými občany.
K založení společnosti d.o.o. - družba s omejeno odgovornostjo (česky s.r.o.) je nutno složit
základní kapitál ve výši minimálně 7 500 EUR, 1/4 vkladu musí být splacena v hotovosti, zbytek může
být složen jako věcný vklad (auta, budovy, místnosti, stroje, počítače). V hotovosti
a před registrací musí však být splaceno minimálně 4 500 EUR a každý společník musí splatit
25 % svého vkladu. Minimální vklad společníka je 50 EUR. Informativní rozpočet potřebných
finančních prostředků pro založení d.o.o. (s.r.o.) - základní kapitál 7 500 EUR, náklady založení
celkem 1 000 EUR, z toho notářský zápis o založení 380 EUR, ověření podpisu společníků 15 EUR, zápis
do obchodního rejstříku 180 EUR, sepsání návrhu zápisu 100 EUR, razítko 20 EUR, zveřejnění v úředním
věstníku SI - Uradni list SI (cca 1,5 sloupce) 215 EUR.
Společnost je založena po podpisu společenské dohody (družena pogodba), která musí být sepsána
jako notářský zápis. V případě, že dohodu připraví advokátní kancelář, účtuje si notář za její potvrzení
50% sazbu, která se platí za vypracování a potvrzení dohody notářem. Do dohody je potřeba uvést
všechny činnosti, které má společnost provozovat, podle slovinské standardní klasifikace činnosti.
Po podpisu dohody je třeba dočasně složit finanční depozit u některé z obchodních bank,
je tedy nutné otevřít si bankovní účet. U notáře je třeba ověřit podpisy osob, pověřené k zastu-pování
firmy. Následně se podá žádost o zápis společnosti do soudního registru. Podává se u soudu v místě sídla
společnosti.
K žádosti o zápis je třeba přiložit originál společenské smlouvy či ověřenou kopii, seznam společníků
s jejich vklady, informaci o věcných vkladech, potvrzení banky o složení depozitu peněžních vkladů,
zprávu zmocněného revizora o ceně věcných vkladů (pokud přesahují hodnotu 42 000 EUR), ověřené
podpisy osob, zmocněných k zastupování společnosti, výpis z trestního rejstříku, potvrzení o zaplacení
soudního poplatku).
Notáře si je možné vyhledat na stránkách SI Notářské komory (Notarska zbornica): http://www.notarz.si/en (kolonka List of Notaries).
3) Živnostník – fyzická osoba
Podle pravidel EU o volném pohybu pracovní síly a služeb se může občan ČR ve Slovinsku registrovat
jako živnostník, tj. fyzická osoba, i bez předchozího pobytu. Registrace živnosti (označení s.p., tj.
samostojni podjetnik) rovněž probíhá nejsnáze pomocí portálu e-Vem: http://evem.gov.si/evem/
(kolonka Želim registrirati podjetje a Želim postati samostojni podjetnik).
4) Pobočka firmy:
Pobočka firmy není právní osobou, vystupuje jménem a na účet mateřské společnosti, která ručí za
závazky pobočky celým svým majetkem. Vzhledem k tomu, že není slovinskou právní osobou, vztahují
se na ni ještě další některá omezení. Mateřská firma musí být zapsána nejméně 2 roky v obchodním
rejstříku v ČR nebo v jiném členské státě EU.
Pobočku je třeba zapsat do obchodního rejstříku, zapisuje se jméno a sídlo pobočky, výčet činností
pobočky, jméno zástupce. K žádosti o zápis je třeba přiložit:
43/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
výpis z obchodního rejstříku mateřského podniku, z kterého vyplývá datum jeho zápisu do obchodního rejstříku
-
rozhodnutí orgánu mateřské společnosti o založení pobočky
-
kopie pravidel resp. společenské smlouvy ověřená notářem
-
ověřená výroční zpráva o činnosti mateřského podniku za minulý rok v kratší formě.
Všechny dokumenty musí být přiloženy v původním znění a v ověřeném překladu.
Po zápisu do rejstříku si pobočka musí otevřít účet v bance. K žádosti přikládá rozhodnutí o zápisu
pobočky do obchodního rejstříku, informaci statistického úřadu o identifikačním čísle, dohodu o depozitu
finančních prostředků v bance či spořitelně, podpisové vzory osob, pověřených
k podpisu platebních příkazů.
Pobočky musí vést účetnictví a vydávat roční zprávy, na jejichž základě je pobočka zdaňována.
Další informace:
http://evem.gov.si
elektronická registrace firem
http://e-uprava.gov.si
založení společnosti ve Slovinsku (v sekci Business,
Establishment of a Company)
www.podjetniski-portal.si
www.odv-zb.si
http://www.notar-z.si/
Slovinská advokátní komora
Slovinská notářská komora
www.ajpes.si
„iPRS Business Register“)
www.data.si, www.jkgroup.si
www.japti.si
informace o založení společnosti
poskytování údajů z obchodního rejstříku (zvolit „Data and Services“ a
zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti
agentura Rep. Slovinsko pro podnikání a zahraniční investice
www.mg.gov.si
v sekci „Legislation and Documents“ je k dispozici zákon o společnostech
(Companies Act, organizační formy společností, podmínky pro výkon činnosti)
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Slovinsko je náročným trhem, zvyklým na vysokou kvalitu výrobků. Zákazníci přikládají značný význam
image zahraničního dodavatele a jeho výrobků. S tímto je třeba počítat, ve Slovinsku, ostatně jako v
jiných zemích, prodává obal a značka, samozřejmě i reklama.
Při představování firmy potenciálním obchodním partnerům je v propagačních materiálech
potřeba zdůraznit vývoz na náročné západní trhy, certifikáty zahraničních zkušeben a certifikaci kvality
(TÜV, ISO apod.), spolupráci se západními trhy, apod. Pro propagaci jsou optimální propagační materiály
v angličtině, nevhodná je chorvatština či srbština (resp. bývalá srbo-chorvatština).
Média ve Slovinsku
V SI existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a
služeb. Mezi nejprodávanější slovinské deníky patří Delo (www.delo.si), Dnevnik (www.dnevnik.si),
44/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Finance (www.finance-on.net) a Večer (http://www.vecer.si/). V SI působí dvě tiskové agentury STA
– Slovenska tiskovna agencija (www.sta.si) a Morel (http://www.morel.si/). Z týdeníků, které
v SI vycházejí, je nejčtenější časopis Mladina (www.mladina.si), Global (http://www.global-on.net/),
v angličtině vychází čtrnáctideník Slovenia Times (www.sloveniatimes.com).
Hlavními televizními stanicemi jsou veřejnoprávní RTV Slovenija (www.rtvslo.si), soukromá
POP TV (www.pop-tv.si) a A kanal. Z rozhlasových stanic má celostátní rozsah veřejnoprávní RTV
Slovenija, oblíbenými jsou dále stanice Radio 1, Val 202, Radio SI, Radio City, Antena, Radio
Salomon, Center, Radio Student, Radio Koper či katolická stanice Radio Ognjišče.
Seznam důležitějších SI médií je možné nalézt na http://www.ukom.gov.si/si/odnosi_z_mediji/
mediji_v_sloveniji/
Další informace:
www.soz.si
Slovinská reklamní komora
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
S ohledem na situaci v soudní oblasti v SI (velké množství neprojednaných případů, pomalé projednávání
případů) se doporučuje zahrnout klauzuli o případném řešení sporů přímo do smlouvy. Velmi
se doporučuje zahrnout si do kupní smlouvy doložku o výhradě vlastnictví do doby zaplacení.
Slovinské soudy jsou přetíženy, projednávání případů je zdlouhavé (2 - 5 let), dosažení výkonu soudního
rozhodnutí může trvat až 3 roky.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 je možné
přeshraniční obchodní spory řešit formou evropského platebního rozkazu, což je postup výrazně
jednoduší a levnější než klasická žaloba. Více informací je možné nalézt na:
https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order-41-cs.do
ü
Formuláře:
https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order_forms-156-cs.do
Slovinsko přijalo Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z r. 1958, což
znamená, že zahraniční rozhodčí nálezy vynesené ve státech, které úmluvu přijaly, jsou ve Slovinsku
vykonavatelné. To platí i pro ČR. Proto je vhodné rovněž do smlouvy zahrnout klauzuli o arbitráži.
Arbitrážní řízení bývá kratší (do 1 roku) a zpravidla vyjde levněji než soudní řízení několika stupňů, i když
počáteční náklady jsou o něco vyšší.
Informace o bonitě a obchodních referencích firem lze obdržet např. od společnosti Bisnode,
podjetje za poslovne informacije, d.o.o. Einspielerjeva 6, 1000 Ljubljana, tel.:00386/1/3094460, fax:
01/3094469 nebo na e-mailu.: [email protected], www.gvin.com. Dalšími společnostmi zabývajícími
se bonitou firem, poskytováním právních služeb i služeb souvisejících se vstupem na SI trh jsou
např. Data d.o.o. (www.data.si), JK Group d.o.o. (www.jkgroup.si), Coface Intercredit Slovenija
(www.cofaceintercredit.si), Venture Consulting d.o.o. (www.ventureconsulting.si), Arakgroup
(www.arakgroup.com).
Pro vymáhání pohledávek lze využít zahraničních inkasních kanceláří. Odkupem pohledávek se
v SI zabývají např. tyto subjekty uvedené na následujících webových stránkách: www.finson.si,
www.pancom.si, www.converta.si, www.dvt.si, www.advtrade.si.
Další informace:
www.mp.gov.si
www.odv-zb.si
45/56
Slovinské ministerstvo spravedlnosti
Advokátní komora SI
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
www.ajpes.si
SI
http://pirs.si/
www.bizi.si, www.kompass.si
http://ddv.inetis.com
poskytování údajů z obchodního restříku
(zvolit „Data and Services“ a „iPRS Business Register“)
SI obchodní rejstřík
informace o firmách v SI
údaje o firmách v SI (dle názvu, IČO, DIČ)
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Zadávání veřejných zakázek upravují ve SI dva zákony: Zákon o veřejných zakázkách (ZJN-2)
a Zákon o veřejných zakázkách v oblasti vodních, energetických, přepravních a sta-vebních služeb
(ZJNVETPS). Oba zákony byly novelizovány v roce 2007 a vydány v Úředním věstníku SI pod číslem UL
RS 128/06. Oba zákony jsou dostupné v AJ verzi na webových stránkách Ministerstva financí SI http://
www.mf.gov.si/en/ v sekci „Laws in English - Public Procurement“.
Na činnosti spadající do ZJN-2 nemusí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud
je hodnota zakázky bez DPH nižší než 10 000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky nižší
než 20 000 EUR bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota
zakázky vyšší nebo se rovná 137 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší
nebo se rovná 274 000 EUR bez DPH.
Na činnosti spadající do ZJNVETPS nemusí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží
a služby, pokud je hodnota zakázky nižší než 20 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota
zakázky nižší než 40 000 EUR bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží
a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 422 000 EUR a na stavební práce, pokud je
hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 844 000 EUR.
Ve Slovinsku převládají veřejné zakázky tzv. nižší hodnoty, což jsou zákazky s hodnotou vyšší než
10 000 EUR bez DPH, ale nižší než 40 000 EUR bez DPH, ve stavebnictví pak vyšší
než 20 000 EUR bez DPH, nižší ale než 80 000 EUR bez DPH.
Zvýše uvedených zákonů vyplývá povinnost zveřejňovat a vypisovat veřejné zakázky v Úředním
věstníku SI (Uradni list Republike Slovenije) a v Úředním věstníku EU (Official Journal of the
European Union). Povinnost ke zveřejnění veřejné zakázky v Úředním věstníku EU se týká zakázek
s hodnotou vyšší než 133 000 EUR bez DPH, respektive vyšší než 206 000 EUR bez DPH (dle druhu
zakázky). Ve stavebnictví je tato výše 5 150 000 EUR bez DPH. Zadavatel musí informovat o svém
záměru vyhlásit veřejnou soutěž nejméně 3 měsíce před jejím oficiálním vyhlášením. Dokumentace musí
obsahovat kritéria podle kterých bude vybrána nejlepší nabídka. Lhůta pro přihlášení se do soutěže nesmí
být kratší než 30 dní. Lhůta pro výběr nejlepší nabídky nesmí přesáhnout 45 dní a lze ji prodloužit o 10
dní. Otevírání nabídek je veřejné.
Další informační zdroje:
www.gov.si/mf
Ministerstvo financí SI
www.uradni-list.si
Úřední věstník SI
www.enarocanje.si
Věstník pro veřejné zakázky
www.ted.europa.eu
Úřední věstník EU
46/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Slovinský trh nemá ve srovnání s ČR výrazná vlastní specifika.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana duševního vlastnictví je v SI upravena zákonem o autorských a souvisejících právech
a zákonem o průmyslovém vlastnictví. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví
je Urad RS za intelektualno lastnino – URSIL (Slovinský úřad pro duševní vlastnictví). Tento úřad
uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade mark), průmyslových
vzorů (designs). Není znám případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v SI.
enty jsou udělené na základě národních žádostí nebo žádostí v rámci EU. Koncem roku 2010 bylo ve
Slovinsku v platnosti 10 230 patentů, z toho 8 685 (85 %) evropských.
1) V roce 2011 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 318 národních patentů (261 v roce
2010) a oproti předchozímu roku se počet žádostí o zápis do registru zvýšil o 3% (481 v roce 2011, 468
v roce 2010). Podle mezinárodní patentové klasifikace byly patenty v SI nejvíce udělovány v oblastech
zpracovatelský průmysl a transport (25 %), lidské potřeby (22 %), strojírenství a osvětlení (14 %) a
elektřina (11 %).
2) V roce 2010 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 1 699 evropských patentů
(1
641 v roce 2009) a oproti předchozímu roku se počet zápisů do registru zvýšil o 4%. Nejvíce evropských
patentů, zapsaných v registru URSIL, bylo uděleno v oblastech chemie a metalurgie (37 %), lidské
potřeby (27 %), zpracovatelský průmysl a transport (16 %) a nejvíce vlastníků evropských patentů
pochází z Německa (25 %), USA (15 %), Itálie (9 %) a Švýcarska (9 %).
Od roku 1992 bylo pro Slovinsko registrováno 32 621 ochranných známek prostřednictvím národních
žádostí a 124 938 ochranných známek bylo registrováno mezinárodní cestou. Od vstupu Slovinka do EU
začalo na slovinském území platit cca 924 100 ochranných známek. V roce
2010 bylo zaregistrováno 1887 národních ochranných známek (o 14 % více než v roce 2009), z čehož
bylo 1 596 domácích žádostí (84,6 %) a 291 (15,4 %) zahraničních. Nejvíce mezinárodních
ochranných známek bylo zaregistrováno žadateli z Číny (3,2 %), USA (3,0 %), Chorvatska (2,4 %)
a Německa (1,2 %). Většina ochranných známek v roce 2010 bylo zaregistrováno v oblastech:
reklama, obchod, vzdělání, zábava, volný čas & sport, počítačové vybavení, vědecké výzkumy,
farmaceutické a veterinární výrobky, papírové výrobky, káva, čaj & cukr.
V roce 2010 bylo národním způsobem ve Slovinsku zaregistrováno 91 průmyslových vzorů (42%ní meziroční růst). 433 vzorů bylo zaregistrováno mezinárodním způsobem (47,8%-ní meziroční růst).
Evropským způsobem bylo registrováno 73 228 vzorů (2,5%-ní meziroční růst). Největší podíl náleží
Německu (24,5 %), Itálii (13,7 %), Francii (9,4 %) a USA (7,4 %). Většina vzorů se týká oblastí:
nábytek, oblečení, obaly.
Další informace
www.uil-sipo.si
Slovinský úřad pro duševní vlastnictví
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
V důsledku problematické platební nedisciplíny ve slovinském stavebnictví přijala vláda dne 4.3.2011
zákon, který upravuje platební lhůty v celém SI hospodářství, tzv. Zákon o prevenci zpožděných
plateb, Sbírka zákonů Republiky Slovinsko, č. 18/2011.
V originále:
47/56
Zakon o preprečevanju zamud pri plačilih (ZPreZP)
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
V ENG:
Act on prevention of late payments
Pro soukromé hospodářské subjekty zákon stanovuje 60-denní platební lhůtu, kterou je možné po
dohodě v písemné formě prodloužit na max. 120 dní (dle paragrafu 5 tohoto zákona). 30-denní platební
lhůtu předepisuje zákon pouze pro orgány veřejné správy (dle paragrafu 6 tohoto zákona). Termín
splatnosti se počítá ode dne doručení zboží/splnění služeb/dokončení prací apod.
Vůči novým i neověřeným partnerům se doporučuje vyžadovat neodvolatelný dokumentární akreditiv,
popřípadě s odloženou splatností nebo bankovní garanci či platbu předem.Tyto podmínky však většinou
slovinští obchodníci odmítají s odkazem na svoji serióznost. Platební morálka je ve Slovinsku
srovnatelná s ČR.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Přehled nejvýznamnějších výstav ve Slovinsku v r. 2011
Lublaň
organizátor:
GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE d.o.o.
Dunajska cesta 18
1000 Lublaň
tel.: 00386-1-3002611
fax: 00386-1-3002628
e-mail: [email protected]
web: www.gr-sejem.si
•
27.–30. 1. SALON PLOVIL; TURIZEM IN PROSTI ČAS, nautický veletrh; veletrh turistiky a volného
času
•
26.–29. 1. ALPE ADRIA; TURIZEM IN PROSTI ČAS, veletrh zaměřený na cestovní ruch
•
21.–22. 1. INFORMATIVA, veletrh vzdělání a zaměstnání
•
7.–10. 2. GAST EXPO & SLADOLED; VINO mezinárodní odborný veletrh gastronomie, hoteliérského
zařízení a zmrzliny; mezinárodní veletrh vína
•
8.–13. 3. DOM, mezinárodní veletrh nabídek pro dům, stavebnictví, nábytek, ohřívací a chladící
techniku, vnitřní vybavení a bezpečnost
•
24.–25. 3. PROPRIO, mezinárodní veletrh nemovitostí a investicí
•
25.–27. 3. COLECTA, mezinárodní veletrh sběratelství
•
2.–4. 9. AUTO MOTOR SHOW LJUBLJANA, auto-moto výstava
Celje
organizátor:
CELSKI SEJEM d.d.
Dečkova 1
3102 Celje
tel.: 00386-3-5433000
fax: 00386-3-5419164
e-mail: [email protected]
web: www.ce-sejem.si
•
13. 1. FESTIVAL IZOBRAŽEVANJA IN ZAPOSLOVANJA, vzdělávací a zaměstnanecký festival
•
5.–6. 2. SEJEM FRIZERSTVO; SEJEM KOZMETIKA, kadeřnický a kosmetický veletrh
•
18.–20. 3. SEJEM FLORA; SEJEM POROKA; SEJEM ALTERMED, květinářský; svatební a veletrh
alternativní medicíny
•
19.–20. 3. ČEBELARSKI POSVET IN MEDNARODNA PRODAJNA RAZSTAVA, včelařská konference a
mezinárodní prodejní výstava
48/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
•
12.–15. 4. SEJEM FORMA TOOL; SEJEM PLAGKEM; SEJEM LIVARSTVO; SEJEM GRAF & PACK,
nástrojařský veletrh; veletrh plastu, gumy a chemie; slévárenský veletrh; veletrh grafiky a obalů
•
7.–14. 9. MEDNARODNI OBRTNI SEJEM, mezinárodní veletrh řemesel a podnikání
organizátor:
ICM d.o.o.
Zabukovica 48B
3302 Griže
tel.: 00386-3-6200703
fax: 00386-3-6200702
e-mail: [email protected]
web: www.icm.si
•
26.–28. 1. IFAM, mezinárodní veletrh automatiky, robotiky a mechatroniky
Gornja Radgona
organizátor:
POMURSKI SEJEM d.d.
Cesta na štadion 2
9250 Gornja Radgona
tel.: 00386-2-5642100
fax: 00386-2-5642160
e-mail: [email protected]
web: www.pomurski-sejem.si
•
29. 3.–2. 4. MEGRA, mezinárodní veletrh stavebnictví a stavebních materiálů
•
15. 4.–17. 4. LOV, mezinárodní veletrh lovectví, rybářství a turizmu
•
20. 8.–25. 8. AGRA, mezinárodní zemědělsko-živočišný veletrh
Zájemci o bližší informace se mohou obrátit buď přímo na jednotlivé veletržní správy, případně na OEÚ
Velvyslanectví ČR v Lublani.
49/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Investiční výhody:
•
lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;
•
kvalifikovaná pracovní síla;
•
kvalitní management;
•
zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;
•
vysoký počet domácích, exportně orientovaných firem.
Nevýhody:
•
relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;
•
nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;
•
rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;
•
legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená,
dovolená);
•
ze zákona se musí část členů představenstva firmy rekrutovat z řad zaměstnanců (odborů), což se v
některých případech ukazuje jako faktor omezující ekonomický rozvoj podniku.
Nabývání nemovitostí cizinci bylo vstupem do EU pro členské státy zcela uvolněno. U třetích zemí
se povoluje na základě zkoumání recipročního zacházení při nákupu nemovitostí slovinskými občany
v příslušné zemi.
Zákon o zahraničních investicích omezuje samostatné investování cizinců v následujících oblastech:
výroba a prodej zbraní a vojenského vybavení, železniční a letecká doprava, telekomunikace a spoje,
pojišťovnictví (možno pouze formou joint-ventures), nakladatelská činnost, hromadné sdělovací
prostředky (cizinec může mít max. 33 % kapitálovou účast). Další různá omezení přináší zákon o
investičních společnostech (max. 20 % podíl cizince), zákon o auditu (podíl 49 %), o bankách a
spořitelnách, o trhu cenných papírů.
Rizika v investování formálně neexistují, ve skutečnosti se však řada zahraničních investorů setkává s
latentním odporem ze strany slovinského prostředí a řetězením administrativních problémů při svých
investicích ve Slovinsku.
Ve Slovinsku existuje Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship and Foreign
Investments (PAEFI – www.investslovenia.com), ve slovinštině pod zkratkou JAPTI. Agentura (obdoba
českého CzechInvest) se snaží propagovat podnikatelské prostředí ve SI a přilákat více přímých
zahraničních investic do Slovinska. Agentura je řízena a financována Ministertvem hospodářství SI.
V rámci PAEFI je oddělení pro přímé zahraniční investice, ve kterém experti poskytují širokou škálu
bezplatných služeb zahraničním společnostem/investorům tak, aby jim pomohli dosáhnout optimální
rozhodnutí a bezproblémovou implementaci projektu.
Největší podnikatelské zóny Slovinska
•
Pomurje (nejvýchodnější oblast SI sousedící s Rakouskem a Maďarskem) má čtyři podnikatelské
zóny, jmenovitě Murska Sobota, Lendava, Gornja Radgona a Ljutomer. Více informací na www.rramura.si.
•
Podnikatelský park Komenda (u obce Domžale, asi 15 km severovýchodně od Lublaně) je jedním
z nejnovějších podnikatelských parků ve SI. Více informací www.pc-komenda.si.
50/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
•
Podnikatelské parky Posavje (region na jihu SI nedaleko chorvatských hranic s centry Krško, Breznice
a Sevnica, kterými protéká řeka Sáva) nabízejí plně vybavené lokality vhodné pro službyv oblasti
výroby, kompletizace, distribuce a logistiky. Více informací na www.rra-posavje.si.
Technologické a průmyslové centrum Kanižarica (na jihu SI 20 km od chorvatských hranic) je sídlem
cca dvaceti společností se zaměřením na odvětví lehkého průmyslu. Více informací na www.rudnikkanizarica.si.
Technologické parky jsou určeny zejména pro špičkové technologické společnosti, mezi největší patří:
•
Ljubljanski tehnološki park: www.tp-lj.si
•
Tehnopolis - Tehnološki park Celje: www.tehnopolis.si
•
Štajerski tehnološki park d.o.o.: http://www.stp.uni-mb.si/
•
Primorski tehnološki park d.o.o.: http://www.primorski-tp.si/
•
Pomurski tehnološki park: http://www.p-tech.si/slo/
Další informace:
www.investslovenia.com
podnikatelské zóny SI (v sekci „Regions“), investiční „Incentives“), činnost
slovinské agentury a zahraniční investice (v sekci „about us“)
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
Slovinsko patří mezi země s nízkým přílivem přímých zahraničních investic (FDI), které v přepočtu
na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2010 činil 10 771,5 milionů EUR.
Významnou prioritou zůstává investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým
potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.
Empirické výzkumy dokazují, že FDI přispívají velkou mírou k restrukturalizaci rozvoje
konkurenceschopnosti a vývozní schopnosti slovinského hospodářství. Firmy se zahraniční
kapitálovou účastí (měřítkem je alespoň 10 %-ní vlastnický podíl) vykazují v průměru vyšší ziskovost
kapitálu a vyšší přidanou hodnotu na obyvatele než firmy domácí.Tyto firmy jsou většinou většího
rozsahu, kapitálově silnější, mající lepší a kvalitnější strukturu vlastních a cizích zdrojů a jsou více
exportně orientovány.
Největší podíl přímých zahraničních investicí v SI pochází z EU (82,2 %), nejvíce FDI pochází z těchto
zemí: Rakousko (47,9 %), Švýcarsko (7,6 %), Itálie (6,2 %), Francie (6 %), Německo (5,6 %), Nizozemí
(5,1 %), Chorvatsko (4,9 %), Velká Británie (2,9 %), Belgie (2,1 %) Lucembursko (1,9 %).
Odvětvová struktura FDI za rok 2010 byla následující: 46,9 % finanční služby, 7,4 % velkoobchod
(bez motorových vozidel), 6,8 % maloobchod (bez motorových vozidel), 2,4 % obchodování s elektrickou
energií a plynem, 2,4 % obchodování s nemovitostmi, 2,3 % výroba z gumy a plastových mas.
Největší zahraniční investoři ve Slovinsku (rok 2011)
Výroba: BSH Bosch und Siemens Hausgeräte, Brigl&Bergmeister, Carthago, Danfoss, E.G.O. Elektro
Geräte, Ecolab, Geberit, GKN Italia, Goodyear Dunlop Tires Europe, Grammer Automotive, Gruppo
Bonazzi, Hella, Henkel, Johnson Controls, Knauf Insulation, Lafarge Perlmooser, Meyr Melnhof, Palfinger,
Poclain Hydraulic, Renault, Safilo Group, Sandoz Group, Schefenacker, Siemens, Sogefi, Solvay, Styria,
Sun Roller, Unicut, Vogtronics, XAL, Wolford, Yaskawa
Maloobchod: Aldi Süd, E. Leclerc, Eurospin Italia, Lidl Internacional, MOL, ÖMV, Rutar, Spar
Finanční služby: Hypo-Alpe-Adria Bank, KBC, Raiffeisen Bank, Intesa SanPaolo, Société Générale,
UniCredit Bank
51/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Ostatní služby: AC Nielsen, Debitel, Deloitte, DHL, Ernst & Young, GfK, Grieshaber Logistik, KPMG, IBM,
ISS Servissystem, McDonald's, Microsoft, Mobilkom, Oracle, PricewaterhouseCoopers, SAP, Schenker,
Sodexho Alliance, S&T
Celková výše slovinských investic v zahraničí dosáhla ke konci roku 2010 výše
5 518,5 milionů EUR, což bylo o 0,9 % méně než v roce 2009. Slovinské investice směřují zejména do
zemí bývalé Jugoslávie (64,9 %), z toho do Srbska (26,4 %), Chorvatska (20,3 %), Bosny a Hercegoviny
(11,9 %), Makedonie (6,4 %). Rusko je 5. nejvýznamnější zemí pro SI investice s podílem 6,3 %. Ze
zemí EU má nejvýznamnější postavení Nizozemí (5,4 %), Německo (3,6 %), Polsko (2,0 %) a Rakousko
(1,6 %). ČR se s podílem 0,9 % nachází na 12. místě. Slovinské investice směřují především do
odvětví služeb, přičemž struktura po jednotlivých odvětvích je následující: 20 % finanční služby, 13 %
maloobchod (bez motorových vozidel), 8,7 % výroba farmaceutických surovin, preparátů, chemikálií a
chemických výrobků, 7,2 % telekomunikace, 7,2 % velkoobchod (bez motorových vozidel).
Mezi největší SI investory v zahraničí patří:
Výroba: ETI, Gorenje, Helios, Iscraemeco, Iskratel, Kolektor, Krka, Lek, Prevent, Goodyear Dunlop Sava
Tires, Istrabenz Group, BSH Hišni aparati a další
Služby: Mercator, Merkur, Petrol, Terme Čatež, HIT Casinos, Intereuropa, Triglav Insurance, NLB,
Telekom Slovenije.
Další informace:
www.investslovenia.org
investice ve Slovinsku
http://www.bsi.si/
tujino)
SI národní banka (Sekce Ekonomski odnosi Slovenije s
9.3. České investice v teritoriu
Největší českou investici ve Slovinsku realizovala společnost ICEC Ostrava do papírny a celulózky
VIPAP VIDEM Krško v roce 1996. Investice byla postupně přebírána IPB, ČSOB, ČKA. Správu
veškerého portfolia společnosti zajišťuje MF ČR. Před vstupem českého investora podnik vyráběl ročně
kolem 90 000 t papíru a 80 000 t celulózy na zastaralých strojích a zařízeních a patřil k největším
znečišťovatelům životního prostředí ve Slovinsku. Český investor zpracoval program ekologickotechnologické sanace, jehož realizace byla zahájena v letech 1999/2000 a nejrozsáhlejší investiční
činnost se soustředila na období 2003/2004. Jednalo se zejména o:
rekonstrukci papírenského stroje z 30 000 t na 60 000 t papíru na bázi recyklovaných vláken
za22,5 mil.EUR
výstavbu nového provozu na zpracování sběrového papíru (deinking) s kapacitou 160 000 t/rok
za25,2 mil.EUR
-
rekonstrukci provozu na výrobu mechanické dřevoviny na výkon 60 000 t/rok za8,2 mil. EUR
-
výstavbu biologické čistírny odpadních vod za6,1 mil. EUR
-
výstavbu plynového kotle s kapacitou 60 t páry/hod. za4,9 mil. EUR
-
rekonstrukci kotle na spalování odpadů za4,0 mil. EUR.
Od roku 2005 přesahuje roční výroba papíru stabilně hranici 180 000 t. Výroba celulózy, která se zvýšila
na 120 000 t/rok, byla v roce 2006 ukončena. Příčinou byla zastaralá technologie, se kterou nebylo
možné dosáhnout limitů životního prostředí a s tím související ekonomika provozu. Jako náhrada byl ve
VIPAPu postaven jeden z největších a nejmodernějších závodů v jihovýchodní Evropě na výrobu
vláken ze sběrového papíru.
52/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
Podnik 89 % své produkce exportuje, 57 % vyváží do zemí EU. VIPAP je největším výrobcem
papíru v SI a vyrábí zejména novinový papír a papír pro tiskařské účely (knihy, časopisy, letáky
atd.). Roční obrat společnosti dosahuje cca 100 milionů EUR. V současné době pracuje v papírně cca 400
zaměstnanců. Výroba v roce 2010 činila rekordních 96 669 tun papíru, přesto byl hospodářský výsledek
záporný a podnik dosáhl ztráty8,9 mil. EUR. Na situaci v roce 2010 měl největšín vliv souběh dvou
faktorů. Jednak o 60 % stouply ceny základní suroviny – sběrového papíru a současně o 20 % poklesly
ceny finálních výrobků. V roce 2011 přesáhne výroba papíru poprvé hranici 200 000 t.
V roce 2010 byly realizovány investice v hodnotě 1,5 milionů EUR, zejména do zvýšení kvality
vyráběných vláken. Celkový objem investic VIPAPu VIDEM Krško za období 1997 až 2010 tak dosáhl
cca 142 milionů EUR.
Podle dlouhodobé rozvojové strategie by měl by měl být do roku 2015 postaven nový papírenský
stroj s kapacitou 250 000 t, ale právě vlivem krize dojde k posunu investic v čase. V současné době je
připravena revize a aktualizace rozvojových plánů do roku2030 aprioritou je výstavba nové energetiky na
bázi biomasy a zemního plynu.
Další informace:
www.vipap.si
česká investice v SI
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý
investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko
má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto
zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří
zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.
Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční),
energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány např. práce na
modernizaci železniční trati Koper-Divača v rámci 5. panevropského dopravního koridoru. Dále je
v kontextu současné hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech
(doprava, spoje, finanční sektor atd.).
Národní rozvojové projekty
Cílem projektů je (podle rozhodnutí vlády SI) přispět k rychlejšímu rozvoji SI a vyrovnat se do roku 2013
výší HDP průměru EU.
1
2
3
4
5
53/56
Předpokládané hodnoty a časový rámec realizace vybraných
národních rozvojových projektů do roku 2023 (v milionech EUR)
název projektu
hodnota projektu
termín dokončení
projektu
Výstavba hospodářského
100
2015
centra v jihovýchodním
SI
Výstavba hospodářského
160
2020
centra PHOENIX v Posáví
Rozvoj hospodářského
160
2020
rozvojového projektu INPRIME v Nové Gorici
Dostavba hospodářského
160
2015
centra TECHNOPOLIS
v Savinském regionu
Sportovně-obchodní park
340
2014
Leona Štruklja
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Polytechnika Lublaň
Univerzitní klinické
centrum Maribor
Modernizace systému
zdravotnictví, ezdravotnictví
Modernizace soudního
systému, e-soudnictví
Nové klinické centrum v
Lublani
Síť zdravotnických center
Modernizace železničních
sítí
Modernizace státní
silniční sítě v prioritních
rozvojových osách
Dodatečný dálniční
program
Trvalá energie a
ekonomika vodíku
Modernizace elektrické
sítě
Výstavba nového
výrobního objektu –
Hydroelektrárna Dolní
Sáva
Projekt Hydroelektrárny
Kozjak
Výstavba bloku 6 Tepelné
elektrárny Šostanj
Výstavba bloku 2 Jaderné
elektrárny Krško
Výstavba skladu plynu
72
51
2013
2017
66
2013
65
2010
269
2015
78
8 884
2012
2020
1 446
2020
1 362
2020
3 908
2023
103
2012
350
2018
168
2012
602
2011
2 000
2017
67
2013
Zdroj: Ministertvo hospodářství SI
Pozn.: vláda pracuje na aktualizaci národních rozvojových projektů, uvedené hodnoty projektů jsou
orientační
Přehled plánovaných investic do železniční infrastruktury (v milionech EUR)
úsek
projekt
hodnota
Divača-Koper
modernizace existující trati
Pragersko-Hodoš
rekonstrukce, elektrifikace a
dostavba trati
Divača-Koper
nová trať
Terst-Divača
nová trať
80
120
799
150
Zdroj: ministerstvo dopravy SI
Pozn.: uvedené projekty jsou ve fázy přípravy územní, investiční nebo projektové dokumentace
9.5. Rizika investování v teritoriu
Politická rizika investování ve Slovinsku prakticky neexistují. Slovinský právní řád je téměř plně
harmonizován s unijním acquis. Přechodná období vyjednaná slovinskou stranou v Bruselu neomezují
potenciální investory, místní legislativa podnikání ve Slovinsku nebrání.
54/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
Tabulka - Předpovědi hospodář. růstu a dalších makroekonomických kritérií v SI 2012 - 2014
Ukazatel
Růst HDP oproti
předcházejícímu
roku
jednotka
%
1
%
Míra inflace
(roční průměr)
Míra registrované %
nezaměstnanosti
2012
-0,9
2013
1,2
2014
2,2
2,0
1,8
1,9
12,9
13,5
13,3
Zdroj: SI úřad pro makroekonomické analýzy a rozvoj UMAR,, ad1-dle indexu spotřebitelských cen
Slovinsko bude potřebovat několik příštích let pro stabilizaci ekonomiky. Mezi SI prioritami pro nejbližší
období je dosažení růstu HDP na úrovni 1 – 3 %, posílení ekonomické a politické přítomnosti SI
v regionu západního Balkánu, přilákání nových zahraničních investic a diverzifikace SI exportu
s cílem snížit závislost SI např. na trzích Německa, Francie, Itálie a Rakouska.
Po enormním propadu HDP v roce 2009 ve výši 8,1%, byl v roce 2010 zaznamenán mírný hospodářský
růst ve výši 1,4 % HDP, avšak v loňském roce došlo opět k mírnému propadu na 0,2 % HDP. Podle
Úřadu pro makroekonomické analýzy a rozvoj (UMAR) v poslední době přicházejí do SI stimuly k posílení
hospodářské aktivity převážně z mezinárodního okolí. UMAR v roce 2012 očekává mírný pokles
ekonomického růstu o 0,9% a růst o 2,0% v roce 2013. Napjatá situaci ve veřejných financích a zhoršené
finanční podmínky pro podniky budou i nadále hlavními faktory relativně pomalé oživení ekonomiky SI v
příštích dvou letech.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
SI jednoznačnou prioritou je oživení ekonomického růstu a sanace bankovního sektoru. Základem
strategie je snížení veřejných výdajů, které ale nebudou kompenzovány vyššími daněmi. Rozpočtové
výdaje státu by měly v nejbližších 4 letech dosáhnout úrovně okolo 9 miliard EUR ročně, což by mělo
umožnit postupné snižování rozpočtového deficitu pod 3 % HDP v roce 2013. Počátkem října
2012 byl přijat rozpočet na léta 2013 a 2014, ve kterém mj. slovinská vláda navrhuje snížení výdajů
státní správy o 5 %. cílem rozpočtu je snížení deficitu veřejných financí na 2,8-2,9 % v roce 2013,
přičemž výdaje státního ropočtu by měly činit cca 9,5 mld. € a příjmu 8,5 mld. €.
Slovinská vláda má v současné době čtyři hlavní priority v oblasti ekonomiky: sanace bankovního
systému, vytvoření kvalitních podmínek pro vstup zahrnaičního kapitálu do slovinských státních firem,
penzijní reforma a reforma trhu práce.Bez jejich realizace může dojít k dalšímu prohlubování krize
slovinské ekonomiky.
(Pozn. Vláda tento balíček přijala počátkem dubna, tedy po úzávěrce tohoto materiálu, dodatek však
čeká na schválení parlamentem)
55/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Slovinsko
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Slovinsko i ČR jsou členy EU, což znamená řadu možností pro ekonomickou spolupráci. Obchodní výměna
mezi našimi zeměmi dosáhla v roce 2011 výše 1 039 milionů EUR, což představuje mírný nárůst ve
srovnání s rokem 2010, kdy obchodní bilance dosáhla 929 mil. EUR. Zvýšení obchodní výměny je
možné např. prostřednictvím koordinace prodeje na třetích trzích zejména v oblasti jihovýchodní Evropy a
vyššími formami ekonomické spolupráce.
Potenciál k možnému využití je např. v oblasti zemědělských výrobků, potravinářství, zdravotnictví.
Možnosti pro český export jsou podrobně rozebrány v kapitole 7.4,9.4 a v dalších kapitolách.
56/56
©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)

Podobné dokumenty

Průvodce zdravotní péče při pobytu ve státech

Průvodce zdravotní péče při pobytu ve státech Poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie je upraveno nařízeními Rady EHS 1408/71 a 574/72 EHS (dále nařízení). Tato nařízení jsou přímo platná ve všech státech EU a mají přednost před zákon...

Více

Zdravotní péče při pobytu ve státech EU, zemích - Top

Zdravotní péče při pobytu ve státech EU, zemích - Top Lékařské ošetření na území jiného členského státu • S Evropským průkazem zdravotního pojištění (nebo s Potvrzením dočasně nahrazujícím Evropský průkaz zdravotního pojištění) navštivte v případě pot...

Více

Presentace ARC-Heating

Presentace ARC-Heating SLUŽBY V OBLASTI TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ

Více

ERA Katalog Přijimací organizace 2014-2015

ERA Katalog Přijimací organizace 2014-2015 PŘIJÍMAJÍCÍ INSTITUCE – PRAKTICKÉ STÁŽE V rámci programu ERASMUS+ - Akademický rok 2014/2015

Více

Výsledky průzkumu o společenské odpovědnosti

Výsledky průzkumu o společenské odpovědnosti 9. Prosazování hodnot společnosti Kromě skutečnosti, zda oslovené společnosti dodržují standardy Směrnic OECD pro nadnárodní společnosti, se průzkum zaměřil na zjištění skutečnosti, zda má společno...

Více