štúdie analýzy

Transkript

štúdie analýzy
6
ŠTÚDIE
ANALÝZY
Miroslav Nožina*
Globální zloèin v malých
zemích – pøípad Èeské
republiky
B
ouølivé zmìny na konci 80. a poèátkem 90. let s sebou nepøináší jenom pozitivní jevy jako rozvoj, svobodu èi oslabení vojensko-politických hrozeb globální bezpeènosti. Liberalizace spoleènosti, probíhající ekonomická a sociální transformace v postkomunistických zemích, to vše
vytváøí vhodné prostøedí pro šíøení takových sociálnì-patologických jevù,
jako je terorismus, extremismus, násilí, nelegální migrace, obchod s lidmi,
prostituce, hospodáøská kriminalita, zneužívání drog... Tìmto new threats –
novým hrozbám – øada zemí svìta, zejména v posledních dvou desetiletích,
* Miroslav Nožina; Ústav mezinárodních vztahù, Praha
ŠTÚDIE, ANALÝZY 7
èelí se stále vìtšími obtížemi. Krok do demokratického svìta byl pro postkomunistické zemì zároveò i krokem do svìta mezinárodního zloèinu. Ten
dnes operuje v globálních dimenzích a pøedstavuje vážné bezpeènostní riziko pro øadu zemí svìta.
Svìtové kriminální sítì
Skuteènì globálním problémem se mezinárodní organizovaný zloèin stává až zhruba v posledních tøech desetiletích. Organizovaná kriminalita v tomto
období získává doposud nepoznané dimenze, v nichž se zloèinecké organizace pøetváøejí v nadnárodní korporace. Tyto korporace jsou vysoce profesionalizované, disponují znaènými finanèními prostøedky a špièkovým technickým vybavením, mají mezinárodní spojení a pùsobnost. Jejich èlenové ve
snaze o zajištìní bezpeènosti a beztrestnosti svého nezákonného podnikání
neváhají korumpovat vysoké státní pøedstavitele a pronikají do oficiálních
spoleèenských struktur, mnohdy na nejvyšší úrovni. Organizovaná zloèinnost se vedle USA a Itálie stala znaèným problémem v Japonsku, Mexiku,
Kolumbii, Nìmecku, Nizozemí, Velké Británii. Jsou jí zasaženy prakticky
všechny evropské státy. Francouzský exprezident Francois Mitterrand ji oznaèil
za problém, který „mùže ohrozit i naše vlády“. OSN øadí organizovaný zloèin mezi nejvìtší rizika bezpeènosti lidstva.
Pro „prùmysl zloèinu“, jak bývají organizované kriminální aktivity vcelku
výstižnì charakterizovány, je pøíznaèná snaha o dosažení maximálního zisku. Na rozdíl od ideologicky zamìøených teroristických, extremistických,
rasových, náboženských, ultranacionalistických aj. seskupení, která jsou zamìøena na destabilizaci spoleèenského statu quo, organizovaný zloèin nemá
zájem spoleènost rozvracet, chce z ní pouze v co nejvìtší míøe tìžit – a to
bez ohledu na spoleèenské normy a použité prostøedky. Primárnì proto
poskytuje zboží a služby, které jsou zákonem omezeny, pøípadnì zcela zakázány, avšak v populaci po nich existuje trvalá poptávka. Z tìchto dùvodù
je cena nelegálního zboží a služeb vyšroubována do znaèné výše a za podstoupené riziko poskytuje vysoký zisk.
Z rozborù struktury nákladù je zøejmé, že kriminální podnikání dosahuje
znaènì vyšší ziskovosti ve srovnání s legálnì pùsobícími organizacemi. Jestliže zisk velkých obchodních koncernù dosahuje pøi obvyklé hospodáøské èinnosti na 100 DM výše asi 2 DM, je pomìr mezi ziskem a obratem u zloèineckých organizací až 25x vyšší (zisk 50 DM na 100 DM odbytu). V jistém slova
smyslu se v pøípadì OZ, tak jak se s ním dnes setkáváme, jedná o kriminálnì-podnikatelskou aktivitu, organizovanou podle modelu prosperujícího podni-
8 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
ku a pružnì reagující na nejnovìjší trendy jak v oblasti nabídky a poptávky,
tak i v oblasti využívání nejmodernìjších poznatkù vìdy a techniky. Právì zde
leží hlavní dùvody prudkého rozmachu nadnárodní kriminality.
Vznik a rozvoj „svìtového domu“ v druhé polovinì 20. století zmìnil od
základu podmínky, v nichž operuje jak legální, tak i nelegální podnikání.
Dochází ke globalizaci mezinárodních obchodních a finanèních sítí, zvyšuje
se prostupnost hranic, narùstá vzájemná závislost a propojenost státù, národù a jejich ekonomik. Svìtovou ekonomiku ovládají multinacionální konsorcia. Objevují se informaèní dálnice, gigantické transfery lidí, zboží, a penìz. V oblasti dopravy prudce narùstá pohyb lidí a zboží pøes hranice státù.
Do Evropy smìøují nejenom krátkodobí návštìvníci, ale i silné migraèní vlny
ze severní Afriky, Støedního a Dálného východu. Spoleènì s mobilitou populace dramaticky narùstá i mezinárodní obchod, resp. dochází ke globální
akceleraci vývozu a dovozu zboží a služeb.
To vše se odráží i ve sféøe „šedých“, pololegálních a „èerných“, ilegálních
ekonomik. Tyto ekonomiky paralelnì kopírují dynamický vývoj v legální sféøe.
Nárùst nadnárodních hospodáøských aktivit „podnikání“ v ilegální sféøe navíc
výraznì usnadòuje, protože národní bezpeènostní složky nejsou schopné tak
velké objemy dodávek zboží a lidí, pøecházející pøes jimi kontrolované území,
úèinnì kontrolovat. Prostupnost státních hranic se neúmìrnì zvyšuje a celní
kontroly znamenají pro podloudnické organizace jenom malý problém.
V kontextu katalyzaèních faktorù ilegálních èinností zaujímá významné
postavení i situace na stranì poptávky, resp. stav spoleènosti. Je smutnou
realitou doby, že poptávka po nelegálním zboží a službách ve svìtovém
mìøítku stoupá. Globalizace ekonomiky se sebou nese i globalizaci životního stylu. S revolucí v oblasti komunikací a dopravy se šíøí i pøijímání unifikovaných kulturních vzorù. Objevuje se fenomén masového konzumu a poptávky po „módních“ druzích zboží – a už legálního èi nelegálního. Lidé
v ménì rozvinutých zemích a lidé s nižšími pøíjmy se snaží vyrovnat modelu
spotøeby v hospodáøsky vyspìlých státech èi alespoò domnìle kopírovat
životní styl svých kulturních vzorù. Tak se ilegální komoditou svìtového
významu stávají drogy a také ilegálnì rozmnožované hudební nahrávky,
poèítaèové programy, napodobeniny svìtových znaèek aj. Ve zostøující se
mezinárodní konkurenci všeobecnì narùstá množství firem balancujících na
hranì zákona (mnohdy i za jeho hranicí), politických, náboženských aj. seskupení náchylných øešit své nezákonné problémy nezákonnou cestou. Z tohoto prostøedí pøichází množství objednávek na specializované kriminální
úkony a vysoká je i ochota tìchto seskupení se do øetìzcù nezákonných
aktivit zapojovat.
ŠTÚDIE, ANALÝZY 9
Sortiment „služeb“ a „zboží“, které dnes nadnárodní organizovaný zloèin
nabízí, je v dùsledku toho znaènì široký – zbranì, drogy, radioaktivní materiály, levné pracovní síly, napodobeniny svìtových znaèek, kradené automobily a jiné komodity, služby od vydírání pøes hazardní hry a prostituci,
vývoz ekologicky závadného odpadu do tøetích zemí, ilegální obchodní transakce, nájemné vraždy... Vždy se jedná o aktivity, které bez ohledu na zákonnost pøinášejí vysoké zisky. Experti OSN a Mezinárodního mìnového
fondu odhadují, že roèní zisk organizovaného zloèinu èiní 1 bilión dolarù,
tedy 4 % svìtového hrubého domácího produktu (ještì pøed deseti lety byly
tyto odhady polovièní). V Rusku dnes mafie kontroluje 30-40 % spoleèenského produktu, vysoký je i podíl organizovaného zloèinu na vytváøení HDP
v Bolívii, Peru, Nigérii, Pákistánu aj.
Tyto nezákonné zisky je nutné legalizovat. „Praní špinavých penìz“ se
øadí v oblasti organizovaných kriminálních aktivit k nejsofistikovanìjším
operacím. Jeho rozvoji výraznì napomohlo i budování globálních finanèních
sítí. Ty na jedné stranì znaènì urychlují obchodní transakce, na stranì druhé
OZ jejich prostøednictvím provádí rychle, snadno a relativnì beztrestnì mezinárodní platby a zastírací transfery ziskù z nelegální èinnosti. Právì v této
chvíli prochází proèišovacím procesem na naší planetì kolem 150 miliard
dolarù.
Obchodní a finanèní dìní se soustøeïuje ve svìtových a regionálních metropolích – Londýnì, Frankfurtu, New Yorku, Tokiu, Hongkongu... Jedná se
o souèást daleko širšího fenoménu, kterým je nárùst úlohy velkých mìstských
center jako uzlových bodù globální ekonomiky. Tato centra soustøeïují kapitál, disponují rozvinutou dopravní a telekomunikaèní infrastrukturou, výdobytky technického pokroku. Díky svému propojení s nejrùznìjšími èástmi svìta
v sobì koncentrují množství kosmopolitních prvkù. V rámci velkých mìstských
celkù dnes vedle sebe koexistují komunity z Asie, Afriky, Evropy, Ameriky.
Fungují jako základna a katalyzátory nadnárodních transakcí.
Specifické vlastnosti svìtových metropolí zákonitì pøitahují i organizovaný zloèin, kterému toto prostøedí poskytuje množství pøíležitostí k nezákonným aktivitám. Pùvodnì národní, klanová èi kulturnì-regionální zloèinecká
seskupení, jako jsou italská mafie, turecké a balkánské zloèinecké klany,
èínské triády, arabské gangy, subsaharské gangy, latinskoameriètí „narcos“,
kavkazské klany a nejrùznìjší seskupení z bývalého SSSR aj., opouštìjí zejména po skonèení studené války svá tradièní teritoria, aby se zapojila do
svìtového kolotoèe zloèinu. V nových místech pùsobení praktikují doposud
neznámé zpùsoby a metody kriminálního „podnikání“, jimž nezkušené lokální bezpeènostní složky èelí jen s obtížemi.
10 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
Charakteristickým trendem dneška je i internacionalizace skupin pùsobících ve sféøe kriminálních ziskových aktivit, jejich spolupráce a flexibilní
výmìna know-how, potøebného k páchání trestné èinnosti v mezinárodním
mìøítku. Vznikají i dohody o vymezení sfér vlivu mezi tìmito seskupeními.
I když základ jeho organizaèních vazeb nadále tvoøí struktury vybudované
na pøíbuzenských a etnických svazcích – pøinejmenším na nejvyšších stupních øízení – kriminální podnikání se tak rychle pøizpùsobuje novým podmínkám. Právì mezinárodní propojování a kooperace skupin OZ na jedné
stranì a úzká specializace na stranì druhé, spojené s dùvìrnou znalostí regionálních zvláštností, pøedstavují silný motor globalizace organizovaných
kriminálních aktivit. Po pádu komunismu a tím i ukonèení skleníkového
efektu uzavøeného totalitního systému mezinárodní organizovaný zloèin atakuje plnou silou i zemì bývalého socialistického bloku. I když se v tomto
èlánku zabýváme Èeskou republikou, øada pøekvapivì shodných paralel ve
vývoji sledované problematiky existuje ve všech zemích postkomunistické
støední Evropy
Organizovaný zloèin v Èesku pøed rokem 1989
Nìkteré kriminologické studie tvrdí, že organizovaný zloèin v Èesku pøed
rokem 1989 neexistoval. Není to pravda. Organizovaný zloèin zde byl, pouze
jeho tváø byla jiná. V podmínkách totalitního státu byly „klasické“ aktivity OZ,
jako obchod s drogami, zbranìmi, prostituce, vydírání, nájemné vraždy aj.
omezeny na minimum. O to výraznìjší byly aktivity øady více èi ménì organizovaných skupin v ekonomické oblasti – import a distribuce nedostatkového
zboží, nezákonné smìny valut, export umìleckých pøedmìtù, krádeže a prodeje zboží aj. Zejména koncem 80. let, kdy ideologická a hospodáøská krize
komunismu vrcholila, dochází v ÈSSR k rozvoji paralelní šedé ekonomiky,
která supluje neschopnost státu zajistit svým obèanùm dostaèující pøísun zboží
a životních potøeb. Formují se rozsáhlé korupèní sítì zasahující hluboko do
sfér státního hospodáøství a byrokracie. V èeské spoleènosti se objevuje nová
vrstva „socialistických zbohatlíkù“ – šedých podnikatelù a osob tìžících ze
svého postavení ve státním aparátu a stranické nomenklatuøe. Tito lidé pokraèují ve spolupráci i po roce 1989 – a to èasto i za hranicí zákona.
Zmìny 90. let
Na poèátku 90. let se v ÈR vytvoøily relativnì vhodné podmínky pro
èinnost mezinárodního organizovaného zloèinu:
ŠTÚDIE, ANALÝZY 11
– s otevøením státních hranic a ekonomiky se Èeská republika stává souèástí globálních procesù. Do a pøes ÈR akceleruje pøeprava lidí a zboží.
Z Prahy se stává evropská metropole. Pøitažlivá pro OZ je i domácí situace – rozsáhlá ekonomická transformace spojená s mohutnými majetkovými pøesuny, rychlým vytváøením trhu a kapitálu poskytuje øadu pøíležitostí ke kriminálním operacím,
– privatizaèní proces, mezery v legislativì i neoficiální vládní politika „nezájmu“ o pùvod penìz užívaných v tomto procesu umožnily øadì stínových podnikatelù socialistické éry, zkorumpovaných byrokratù a èlenù
nomenklatury legalizovat své zisky a vstoupit do legálního podnikání.
Podsvìtí tak bylo výraznì oslabeno, resp. organizované kriminální aktivity zùstaly v rukou delikventù nižšího øádu,
– „klasické“ kriminální aktivity jako loupeže, násilné zloèiny, obchod s drogami, ilegální gambling, prostituce aj. nemìly v socialistickém Èeskoslovensku nikdy vysoce organizované formy. Obchod s drogami byl rozvinut minimálnì, vraždy na objednávku a krádeže automobilù byly jevem
prakticky neznámým. Pro dravé kriminální skupiny ze zahranièí pracující
vysoce profesionálními metodami bylo místní podsvìtí pouze malou konkurencí,
– ve sféøe stínové ekonomiky vzniká okolo 15 % hrubého domácího produktu ÈR (odhady do budoucnosti hovoøí o 17-25 % HDP),
– zásadní zmìny prodìlává legislativa, která teprve postupnì, s obtížemi
a mnohdy opoždìnì, vytváøí právní prostøedky úèinnìjšího boje proti
organizované kriminalitì. V justièním, policejním a správním aparátu probíhá radikální pøestavba prakticky za pochodu,
– existující stav spoleèenského vìdomí obsahuje rizikové faktory zvyšující
možnost asociálního jednání. Pøestávají platit léta zažité pravdy, osobní
každodenní zkušenosti, rutinní pravidla praktického jednání. Radikálnì
se mìní hodnotový systém. Vytváøejí se nové vzorce a kritéria spoleèenského úspìchu, normy sociálního jednání se relativizují, je oslabena sociální regulace a kontrola – a to v situaci, kdy právní a morální vìdomí
spoleènosti bylo v dùsledku vývoje minulých let pokøiveno. Ve struktuøe
žádoucího modelu spoleèenského úspìchu se dostává do popøedí materiální zisk, èasto bez ohledu na zdroje, dochází k oslabení morálních
norem jako dùsledku morální devastace a nenaplnìných konzumních
aspirací minulého období.
Celkovì Èeská republika pøedstavuje po roce 1989 území s výhodnou
geografickou pozicí v sousedství zemí EU, slabì organizovaným podsvìtím,
dostateènì poèetným populaèním potenciálem ochotným ke spolupráci v ob-
12 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
lasti nezákonných aktivit, slabými zákony, nechránìnými hranicemi, s dezorientovanou policií nezkušenou ve vyšetøování transnacionálních forem
kriminálních aktivit.
Struktura OZ
Z tìchto dùvodù nebylo hlavním motorem organizovaných kriminálních
aktivit na poèátku 90. let v ÈR domácí kriminální podsvìtí. Moderní formy
kriminálního podnikání k nám pøišly zvenèí. V letech 1990-1992 mezinárodní zloèin kontroloval více jak 3/4 organizovaných kriminálních aktivit na
èeském území. Èeští obèané ovšem zaèali s tìmito skupinami záhy spolupracovat jako øidièi, pøechovávaèi zbraní a zboží, regionální „poradci“ aj.
V roce 1993 již Èeši tvoøili zhruba polovinu všech pøíslušníkù skupin OZ (ve
vìtšinì pøípadù zaujímali nižší pozice v jejich hierarchické struktuøe). V následujících tøech letech èeský fenomén dále rostl. V letech 1997-1998 byl
opìt ponìkud zatlaèen do pozadí zahranièním fenoménem. V souèasné dobì
operuje podle policejních zdrojù na území ÈR okolo 100 organizovaných
kriminálních seskupení. Pøibližnì 1/3-1/2 z nich má vedoucí složky cizího
pùvodu.
Na/pøes území ÈR zaèala vyvíjet aktivity kriminální seskupení ze zemí
bývalého Sovìtského svazu, USA a Latinské Ameriky, Blízkého a Støedního
východu, východní Asie, arabských zemí, subsaharské Afriky.
Postsovìtský organizovaný zloèin
Postsovìtský organizovaný zloèin (POZ) atakoval území ÈR již krátce po
listopadu 1989. Dnes na èeském území operují jak malé kriminální skupiny,
tak i èlenové silných syndikátù, vybavení znaènými finanèními prostøedky a profesionálními znalostmi. Jedná se o pøíchozí pøedevším z Ruska, Ukrajiny a z
oblasti Kavkazu. Nejznámìjší z tìchto skupin jsou Solncevská mafie, Rostovská mafie, dagestánská skupina Šamila Megomedova, èeèenští Azdamovci,
ukrajinští Solotuchovci, dále taganská, mazurská a podolská odnož moskevské mafie. Prosadit se u nás snaží i skupiny z Ázerbájdžánu a Arménie. Nejedná se pouze o obèany z bývalého SSSR, ale rovnìž o emigranty z bývalého
SSSR, pøíslušníky vystìhovalecké vlny 70. let. Bossové jsou èasto státními pøíslušníky Izraele, který nikdy nepøistoupil na mezinárodní dohody o vzájemném vydávání zloèincù. Gangy ze SNS uskuteèòují svoji èinnost vysoce profesionálnì a v pøípadì potøeby se znaènou brutalitou. Praktikují jak klasické
formy kriminality, jako je obchod se zbranìmi, vydírání, vraždy na objednávku, organizovaná prostituce, obchod s „bílým masem“ aj., tak i vysoce sofisti-
ŠTÚDIE, ANALÝZY 13
kované metody podvodù a kriminálních operací, mnohdy již ovìøené v zahranièí. To se týká napø. daòových únikù v oblasti importu a exportu ropných
produktù, které ruská mafie s úspìchem provádí napø. v USA a dalších zemích støední Evropy, èi obchodu s radioaktivními materiály.
Základnu pro nástup POZ na území ÈR vytvoøili Rusové, Ukrajinci atd.
žijící trvale v ÈR, legální a ilegální imigranti, kteøí k nám pøišli po pádu SSSR,
pøíslušníci èeského podsvìtí a romských komunit. Ve službách POZ roste
rovnìž poèet „seriózních“ èeských obèanù a firem ochotných sloužit jako
právní poradci, partneøi pøi obskurních kriminálních operacích a praní špinavých penìz, agenti pro styk s úøady a nákup nemovitostí a pracovníci
public relations. POZ obratnì využívá kontaktù vytvoøených s èeským podsvìtím bìhem okupace sovìtskou armádou, s bývalými èleny nomenklatury
a tajných služeb.
POZ operuje na široké mezinárodní bázi. Jako pøíklad za všechny mùže
sloužit organizace Semjona Mogilevièe, jejíž èinnost na území ÈR byla znaènì eliminována po povìstném zásahu policie v pražské restauraci „U Holubù“ v kvìtnu 1995, která kontroluje více jak sto spoleèností v Evropì, USA
a Kanadì. Tyto spoleènosti èasto slouží jako zástìrka pro praní špinavých
penìz a dalších aktivit. Mimo území ÈR byly aktivity postsovìtských zloèincù zaregistrovány již ve více jak 40 zemích svìta. S roèním obratem 200
miliard dolarù se „Rusové“ stali ekonomicky nejsilnìjší složkou evropského
organizovaného zloèinu. V poslední dobì lze sledovat jejich snahy o pronikání do kontrolních mechanismù øady zemí, vèetnì ÈR. Vedle korupce státních úøedníkù se mafiánští bossové vìnují legálnímu podnikání a zprostøedkování obchodù, vystupují jako solidní obchodníci. Projevují znaèný zájem
o navázání kontaktù s pøíslušníky èeské hospodáøské a politické elity. Poèet
kasin, restaurací a obchodních spoleèností vlastnìných nebo spoluvlastnìných subjekty pocházejícími z území bývalého Sovìtského svazu v ÈR stále
roste. Èást z nich slouží jako zástìrka kriminálních aktivit. „Rusové“ investují
do nemovitostí v Praze, Karlových Varech, Mariánských Lázních aj. „Ruští“
bossové pøi usazování na území ÈR oèividnì kalkulují s pøipojením ÈR k Evropské unii a otevøením nových cest na Západ. Podle informací Ministerstva
vnitra ÈR je jejich cílem získat kontrolu nad obchodem se strategickými surovinami, bankovní sférou a prostøednictvím investièních spoleèností, fondù
a kontaktù s vládní sférou získat reálnou moc ve státì.
Italská mafie
Kriminální sítì italské mafie rozšíøily svùj akèní rádius na èeské území již
poèátkem 90. let. První k nám vstoupila neapolská Camorra – a to prostøed-
14 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
nictvím svých poboèek v Nìmecku a Rakousku. Jednalo se o mafiánské klany Liccardi a Guiliano. (Prahu pozdìji navštívili i vyslanci klanù Alfieri, Contini a Dinardo.) Èeská policie záhy zaznamenala pøíliv italských obchodníkù
s koženými imitacemi, napodobeninami drahých kovù apod. Obchodníci
pocházeli témìø výluènì z Neapole a støídali se u nás každých 6-10 mìsícù.
Camorra postupnì vytvoøila sí skladù, ubytování a restaurací v Praze, Brnì,
Olomouci, Zlínì, Znojmì, Ostravì, Èeských Budìjovicích a dalších èeských
mìstech. V druhé vlnì již Italové vstoupili pøímo do kriminálního byznysu
jako organizátoøi obchodu s kradenými vozy a drogami. Pøitom úzce spolupracovali s místním romským podsvìtím a èeskými emigranty ze Švýcarska
a Rakouska. I v pøípadì italských skupin mùžeme sledovat široké mezinárodní zázemí. Napø. pražská poboèka klanu Liccadi má úzké kontakty s poboèkami v Nìmecku, Portugalsku a na Slovensku. Šéf pražské poboèky klanu Guiliano, S. F., byl roku 1994 zatèen ve Frankfurtu za podvody a falšování
šekù. Bìhem svých pobytù v Los Angeles, New Yorku a Praze udržoval kontakty s bossy ruské a ukrajinské mafie. Jako jeho právní poradce pùsobil
známý pražský advokát.
Vedle Neapolitáncù zaznamenala policie v ÈR aktivity klanù Spandaro
a Corallo, které tvoøí odnož Cosa nostry v americkém Miami. Do Prahy údajnì vyslaly své zástupce i newyorské rodiny Genovese a Gambino a sicilská
mafie z Palerma.
Italské zloèinecké organizace se v ÈR zamìøují na skupování nemovitostí, pøedevším v Praze.
Balkánské skupiny
Na konci 70. let se Jugoslávie stala ètvrtým nejvýznamnìjším obchodním
partnerem tehdejší ÈSSR. Díky tomu, a faktu, že mezi obìma zemìmi byla
odstranìna vízová povinnost, u nás vznikla silná jihoslovanská komunita. Ta
se v 90. letech stala zázemím pro ilegální èinnost øady skupin pøicházejících
z Balkánu do Èeské a Slovenské republiky. I tyto skupiny v ÈR záhy zaèaly
praktikovat nelegální aktivity, v nichž mìly praxi už z jiných zemí. Již na
poèátku 90. let se doménou Jugoslávcù stala placená ochrana v novì otevøených noèních klubech a barech. Postupnì je však vytlaèily „tvrdší“ skupiny
z Ruska, Ukrajiny, Kavkazu a Bulharska. Jugoslávci si však zachovali významné postavení v dalších výnosných aktivitách: krádežích vozidel a jejich
transportu do zemí bývalé Jugoslávie, praní špinavých penìz pro sebe a pro
italské organizace prostøednictvím kasin aj., finanèních podvodech a daòových únicích, násilné kriminalitì, vèetnì vražd na objednávku. Významnou
úlohu hrají i v oblasti pøevadìèství a obchodu s lidmi, kde tìží zejména ze
ŠTÚDIE, ANALÝZY 15
své znalosti prostøedí a kontaktù na èeské podsvìtí. V ÈR zakládají fiktivní
spoleènosti, pøes které organizátoøi tranzitù zajišují pozvání do ÈR pro rizikové osoby. V této oblasti se „proslavily“ zejména spoleènosti PERUN a VERMIS, které založil Srb Rade Stepanoviè. Jeden ze Stepanovièových „spoleèníkù“, Ifet Èota, byl mimo jiné podezøelý z pøípravy atentátu na prezidenta
republiky Václava Havla v roce 1993.
V nelegálním obchodu s drogami u nás jednoznaènì dominují etniètí Albánci z bývalé jugoslávské provincie Kosova. Èeská policie zadržuje v prùmìru každých 14 dnù jednoho delikventa, pracujícího pro kosovoalbánské pøekupníky. Pro albánské podnikání v drogovém byznysu je charakteristická znaèná
„obchodní zdatnost“ a tvrdost v pøípadì problémù. Mají sklon vytváøet zloèinecká seskupení na základì tradièních rodinných klanù – fares. Kosovoalbánci získávají drogy zejména v Turecku a na Kavkaze. Èeské „sekce“ kosovoalbánských organizací jsou zpravidla pouze výbìžkem širších pašeráckých sítí
rozprostøených v øadì zemí Evropy, zejména ve Švýcarsku a Nìmecku.
Kromì obchodu s drogami se Albánci èasto vìnují i dalším aktivitám –
organizování prostituce a vydìraèství, padìlání dokumentù, krádežím automobilù aj. Nebezpeèná je jejich snaha o prùnik do èeských politických a ekonomických špièek. Èeská policie v souèasnosti registruje minimálnì 5 kosovoalbánských bossù, kteøí už se „oficiálnì“ nevìnují nelegálním aktivitám
a snaží se vystupovat jako „seriózní“ podnikatelé. Zprávy z pražského podsvìtí hovoøí o vybírání penìz mezi albánskými „podnikateli“ na nákup zbraní pro osvobozeneckou armádu v Kosovu.
Turecké zloèinecké skupiny zatím neprojevují o ÈR výrazný zájem, i když
èasto využívají území ÈR pro tranzity drog na Západ. Tureètí obèané (z velké
èásti kurdské národnosti) spolupracují s kosovskými Albánci, Bulhary, obèany zemí bývalé Jugoslávie (Makedonci, Srby, Chorvaty), Vietnamci a Èechy
pøi pašování lidí na Západ, zejména do Nìmecka. Pøíhranièní èeská mìsta
jako Rumburk, Dìèín, Plzeò èi Varnsdorf slouží jako kontaktní a sbìrná místa pro ilegální migranty. Pašerácké gangy mají kontakty pøímo s uprchlickými tábory a využívají služeb zkorumpovaných pøíslušníkù policie a celní
správy.
Èinnost bulharských zloèineckých organizací byla pùvodnì zamìøena na
provoz erotických podnikù. Ty však pozdìji pøevzaly zloèinecké organizace
z bývalé Jugoslávie. Bulhaøi proto pøešli na krádeže aut a dodávání prostitutek do erotických podnikù, v nichž dnes po ex-Jugoslávcích získávají dominantní úlohu postsovìtské skupiny.
Postjugoslávské skupiny pozvolna dohánìjí postsovìtské skupiny v podílu na páchání trestné èinnosti násilného charakteru. Mezi jednotlivými sku-
16 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
pinami, které se vyznaèují agresivitou a èastou nesnášenlivostí, dochází k èastým støetùm pøi rozdìlování teritorií. Výjimkou nejsou ani vraždy, páchané
mnohdy pro zvýšení efektu na veøejných prostranstvích. Øada vražd je provádìna na objednávku, pachatelé ihned po provedení èinu opustí území ÈR.
V souvislosti s tìmito seskupeními roste i poèet trestných èinù braní rukojmí, organizovaných loupeží a vydírání.
Asijský organizovaný zloèin
Podle zpráv z asijské komunity je možné v ÈR oèekávat silné migraèní
vlny z Asie. Asijští podnikatelé u nás dnes v oèekávání novì pøíchozích z Vietnamu, Èíny, Taiwanu Koreje atd. nakupují domy a pozemky. Nìkteré odhady tvrdí, že v dohledné dobì bude v ÈR žít více jak 100 000 Asiatù. S vlnou
migrantù pøicházejí i povìstné èínské triády – tongy (tchungy) a ostatní asijské zloèinecké organizace. Míøí k nám jak z Asie pøes Rusko a Maïarsko, tak
i ze základen v západních zemích. Nejèastìjším modem operandi na území
ÈR, obdobnì jako pøedtím v USA a západní Evropì, je zakládání obchodních spoleèností, firem a restaurací (které èasto vykazují minimální profit
a fakticky slouží jako krytí pro organizování nelegální migrace), a široké
škály dalších aktivit, jako jsou vydírání, únosy, hazardní hry, obchod s lidmi,
finanèní podvody a praní špinavých penìz, obchod s drogami aj. V ÈR pùsobí nìkolik odnoží triád – tongù z èínského Pekingu, Šanghaje, Wen-èu,
Èchin-iangu a provincie Fu-ien. Vyšší pøedstavitelé tìchto organizací u nás
vystupují jako seriózní a movití obchodníci a pronikli i do kruhù èeské spoleèenské elity. Pøedstavitelé pekingské triády – tongu „Hadí hlavy“ násilím
ovládli „Ústøední sdružení èínských podnikatelù a obchodníkù pùsobících
v ÈR“, které pùvodnì vzniklo v roce 1995 jako organizace pro podporu obchodu a podnikání mezi Èeskou republikou a ÈLR.
Èíòané dnes pro servisní práce v ÈR èasto využívají služeb pøíslušníkù
vietnamských komunit, které jsou na èeském území etablovány již od roku
1975 v souvislosti s dovozem levné pracovní síly z Vietnamu. Pøíslušníci tìchto
komunit proto dùvìrnì znají èeské prostøedí. Na zakázku Èíòanù èasto vykonávají „špinavou práci“ potulné gangy mladých Vietnamcù, které po svìtì
putují od jedné vietnamské komunity ke druhé a prostøedky k obživì získávají pácháním vìtšinou násilné trestné èinnosti. Tyto skupiny mívají od 3 do
20 pøíslušníkù ve vìkovém rozmezí od 14 do 35 let. Nemají rodinné zázemí
a v pøípadì potøeby neváhají použít zbranì. Z gangù „èeského“ pùvodu se
v zahranièí smutnì proslavila napø. skupina È.S., pùvodnì vietnamského
pracovníka, který u nás získal povolení k trvalému pobytu na základì sòatku s romskou dívkou. Skupina poèátkem 90. let emigrovala z ÈR do Nìmec-
ŠTÚDIE, ANALÝZY 17
ka a Francie, kde provádìla pro èínské bossy vraždy na objednávku. Když
zde pro ni zaèala být pùda pøíliš horká, stáhla se zpìt do Èech. È.S. vždy
zdatnì konkuroval N.V.H. se svojí skupinou „pistolníkù“. Ménì násilná, ale
o to aktivnìjší je skupina V.V.V., která na území ÈR pronikla pøes Slovensko
z Ukrajiny. Zabývá se zejména pašováním všeho druhu a pøevadìèstvím
migrantù z Asie dále do Evropy. Naopak importovaný gang „Létajících drakù“ má své koøeny v èínské ètvrti amerického New Yorku. V ÈR dnes operuje10-15 takových násilnických band.
Za zmínku stojí i buòka japonské Rudé Armády. Tato ultralevicová teroristická organizace vznikla v Japonsku a odtud expandovala do svìta. Její
šéf, pùvodem Polák školený v USA, pronikl do ÈR v roce 1997 a pravdìpodobnì s nìkolika svými „soudruhy“ – Èíòany vietnamského pùvodu – ve
snaze získat peníze zde zaèali pracovat pro èínské bossy. Gang je spojován
s nìkolika vraždami na objednávku na Mostecku.
I když struktura vietnamských organizací není tak silná a hierarchizovaná, jako v pøípadì Èíòanù, stále více vietnamských „bossù“ u nás si vytváøí
vlastní nezávislé kriminální sítì a zaèíná Èíòanùm zdatnì konkurovat. Nìkdy koncem roku 1997 a poèátkem roku 1998 se Èíòané pokusili pøevzít
kontrolu nad èástí lukrativních ilegálních aktivit na západní èesko-nìmecké
hranici, doposud ovládaných Vietnamci. Vzájemné potyèky skonèily nìkolika vraždami a hrozbou Èíòanù, že zapálí vietnamskou tržnici v Modøanech.
Problém vyøešila až schùzka vietnamských a èínských bossù v Praze, kde
došlo k dohodì o vymezení sfér vlivu.
V roce 1997 policie v ÈR zaznamenala pøítomnost asijské mafie, boryokudanu. Oèekávána je její expanze v souvislosti s dovozem investic.
Subsaharský organizovaný zloèin
Afriètí pøekupníci a pašeráci drog zaèali využívat východoevropských tras
zhruba od poèátku 90. let. Poèetné skupiny jejich drogových kurýrù se v té
dobì objevily v bývalém Sovìtském svazu, Polsku, Rumunsku, Maïarsku,
Jugoslávii, Bulharsku a bývalém Èeskoslovensku. Tyto zemì se staly pøedevším tranzitním územím zásilek drog smìøujících do západní Evropy a USA.
V té dobì nabyla na významu napø. letecká trasa Lagos (Nigérie) – Sofie
(Bulharsko) – Praha. Mezi prvními zadrženými pašeráky drog pøevažovali
Nigerijci, resp. držitelé nigerijských pasù. Dále mezi nimi byli Ghanci, Gambijci, Konžané, Sudánci, Tanzánci. Drogoví kurýøi této první vlny nemìli
mnoho zkušeností s prostøedím východní Evropy a byli zpravidla nepøíliš
dobøe „proškoleni“ pro svoji práci. Jejich „zamìstnavatelé“, mnohdy bossové
vysoce organizovaných pašeráckých seskupení, se oèividnì spoléhali na to,
18 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
že kurýøi ve „východoevropském zmatku“ snadno uniknou pozornosti celníkù a policie, zavalených jinými problémy. Tento trend byl na èeském území
potvrzen v bøeznu 1990, kdy byl v kempu poblíž Prahy zadržen Swetu Said
Mlawila se 180 g heroinu nakoupeného v indické Bombaji. Jeho dopadení
pražskou policií pøispìlo k usvìdèení „kodaòské spojky“, rozsáhlého gangu
Gambijcù a Tanzáncù, který pašoval heroin z pákistánského Karáèí a pozdìji Bombaje pøes polské a èeské území do Nìmecka, Dánska, Švédska,
Norska a Velké Británie. Krátce po tomto prvním pøípadu následovala doslova invaze nigerijských kurýrù na letištì v Ruzyni a øada záchytù afrických
drogových kurýrù.
Poté, co východoevropští celníci a policie zaèali africké pašeráky drog
rutinnì zachytávat, jejich pøíliv do oblasti støedovýchodní Evropy (ÈR, Polska, Maïarska, Slovenska) v relativnì krátké dobì ustal. Pokraèoval však ve
smìru na Balkán a do zemí SNS. Dùvodem byla zejména chaotická bezpeènostní situace v tìchto oblastech, která umožòovala bezpeènìjší organizování drogových tranzitù.
Subsaharským gangùm poté trvalo tøi roky, než vypracovaly novou, efektivnìjší strategii pro støední Evropu. Do tohoto regionu zaèali opìt pronikat
od roku 1994. Jejich hlavním „modem operandi“ se zde stalo verbování
kurýrù pro pøevozy drog. Dùvodem je, že východoevropští kurýøi jsou všeobecnì „levnìjší“ – ochotní pracovat za nižší honoráø než jejich západní
„kolegové“, a navíc nebývají dobøe informováni o možných dùsledcích svého konání v pøípadì zatèení a vysokých trestech za pašování drog zejména
ve výchozích zemích. V Moskvì k této práci využívají známé prostitutky a mladé ženy z venkova, které dnes masovì pøijíždìjí do hlavního mìsta za prací.
Jak svìdèí pøípady zadržení èeských „mezkù“ pracujících pro Nigerijce v Thajsku, Uruguayi, Brazílii, Skandinávii i dalších západoevropských zemích, aktivní verbíøi pùsobili, nebo nadále pùsobí, i na území ÈR. Podle rùzných
informací se honoráøe kurýrù za pøevoz drog pohybují mezi 2-5000 dolarù –
významnou úlohu pøitom hraje pøevážené množství a poèet celních kontrol,
jež musí najatý kurýr absolvovat.
Do hostitelských zemí pøijíždìjí afriètí pøekupníci drog jako „studenti“,
„turisté“, „pasažéøi v tranzitu“, „politiètí uprchlíci“, „podnikatelé“. Po pøíjezdu
èasto své pravé doklady ukrývají a buï se prokazují zfalšovaným potvrzením velvyslanectví o ztrátì cestovního pasu nebo falešnými doklady. Není
neobvyklé, že u sebe mají i nìkolik padìlaných pasù rùzných zemí, vystavených na rozlièná jména. K základní logistice patøí i pronajaté konspirativní
byty a kontakt na kvalitní právníky pøipravené okamžitì zasáhnout v pøípadì problémù. Velkou výhodou subsaharských drogových skupin je, že jejich
ŠTÚDIE, ANALÝZY 19
èlenové mezi sebou komunikují v rodných jazycích, pro které vyšetøovatelé
jen obtížnì nalézají tlumoèníky. Jen v samotné Nigérii existují ètyøi stovky
takových náøeèí.
Frekventovanou metodou získání povolení k trvalému pobytu je uzavírání sòatkù s obèany hostitelských zemí za úplatu. Podle nìkterých zdrojù se
cena takového sòatku v ÈR pohybuje kolem 200 000 korun, ovšem mùže
být i mnohem nižší. Ve východoevropském prostøedí, vyznaèujícím se slabými mechanizmy kontroly hospodaøení podnikatelských subjektù, je pak èastou cestou k legalizaci pobytu i zakládání krycích firem a spoleèností, které
èasto nevyvíjejí žádné nebo jen minimální aktivity. Dùvodem zájmu afrických skupin na získání povolení k trvalému pobytu, pøípadnì obèanství v ÈR
a dalších zemích postkomunistické støední Evropy, je jednak usnadnìný pøístup do zemí Evropské unie – s èeským, polským, maïarským èi slovenským
pasem, na rozdíl od pasù øady afrických zemí, je dnes možné cestovat po
západní Evropì prakticky bez omezení. Druhým dùvodem je potenciál východoevropského drogového trhu a menší zkušenosti i aktivita bezpeènostních složek. V oblasti støedovýchodní Evropy registrujeme øadu afrických
pøekupníkù drog, kteøí pùvodnì pùsobili v zemích EU. Poté, co odtud byli
vytlaèeni policií, zahajují novou „kariéru“ na Východì. Vedle toho si ovšem
udržují i své pøedcházející západoevropské kontakty.
Africké gangy operující ve svìtì se nevyhýbají spolupráci s domácím
podsvìtím, vèetnì pøíslušníkù dalších mezinárodních skupin jako jsou Italové, Latinoamerièané, Asijci, Rusové. Informace z Moskvy hovoøí o jejich kooperaci napø. i s u nás známou solncevskou mafií. Rovnìž jejich aktivity
nebývají omezeny pouze na drogy. Podílejí se na pašování lidí, falšování
dokladù, krádežích aut a jejich dopravì do Afriky, obchodu se zbranìmi.
V nìkolika pøípadech byly registrovány nákupy zbraní za drogy nigerijské
provenience. Tyto zbranì, odcizené z postsovìtských armádních skladù, byly
urèeny pro vojáky armád, bojujících v nìkolika afrických lokálních konfliktech.
Jeden z nejvìtších pøípadù tohoto typu je spojen s ÈR. Nigerijci byli zapojeni do zatím nejvìtšího odhaleného pøípadu pašování 3 kilogramù vysoce obohaceného uranu, zachyceného v prosinci 1994 v Praze. Materiál mìl
být pùvodnì pøevezen z ÈR do Nìmecka a odtud do Nigérie. Nigerijci mìli
za toto zboží (urèené pro anonymní tøetí zemi) zaplatit drogami. Ty mìly být
zdistribuovány na západoevropském trhu. Vzniklý zisk se mìl vrátit do SNS.
Zvláštní formou kriminálního podnikání nigerijských organizací je rozesílání tzv. „zvacích dopisù“, kdy jsou podnikatelé pod pøíslibem velkých ziskù
z úèasti na finanèních operacích zváni do Afriky a potom okrádáni. Odesílatelé pøitom pracují kvantitativní metodou – rozesílají tisíce dopisù bez výbì-
20 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
ru s tím, že se alespoò malá èást podnikatelù „chytí“. Jeden z tìchto dopisù
obdržel dokonce i prezident Václav Havel. Nová vlna tìchto dopisù zasáhla
území ÈR v loòském roce a je s vysokou pravdìpodobností organizována
z ÈR.
Arabské organizace
Zemì postkomunistické Evropy mìly v minulých dobách dobré styky
s arabským svìtem. Studovalo v nich mnoho arabských studentù, pøicházeli
sem arabští pracovníci. Po rozpadu komunistického bloku se nìkteøí z nich
do východní Evropy vrátili. Svých znalostí místních reálií a osobních kontaktù zaèali využívat zejména v obchodu s drogami. I když hlavním cílem zásilek ze severní Afriky a Blízkého východu zùstává zøejmì Polsko, ani Èeská
republika nestojí stranou. První arabské skupiny obchodující s drogami se
objevily v Praze v roce 1991. První pøípad pašování drog velkého rozsahu
byl zaregistrován v roce 1994, kdy byl v marockém Tangeru odsouzen k osmi letùm vìzení za pašování drog èeský obèan Jiøí Èernych, pracující pro
arabské pøekupníky. V jeho kamionu bylo nalezeno 2,5 tuny hašiše.
Nyní pùsobí v republice øada dobøe organizovaných gangù, do jejichž
èinnosti se kromì Arabù zapojuje i stále více Èechù. Arabská drogová sí
dnes dosahuje od marockého Rífu až na Václavské námìstí, do pizzerie
v Revoluèní ulici èi do Slovanského domu v Praze. V posledních letech lze
pozorovat odklon k obchodu s heroinem, který je mnohem lukrativnìjší.
Osoby z arabských zemí se v ÈR seskupují kolem emigrantù arabského
pùvodu, kteøí mají v souèasné dobì již èeské obèanství nebo na území ÈR
pobývaly v 80. letech. Jedná se o bývalé státní pøíslušníky Libanonu, Libye,
Sýrie, Jordánska, Iráku, Súdánu a Alžírska. Dalšími oblastmi kriminálního
podnikání, jimž se Arabové vìnují, je obchod se zbranìmi a obtížnì prokazatelné finanèní machinace. V roce 1995 byl zatèen šéf arabského gangu,
který prostøednictvím tìchto machinací vydìlal v ÈR více jak pùl miliardy
korun. Arabské zloèinecké podsvìtí v ÈR udržuje pravdìpodobnì kontakty
s nìkterými fundamentalistickými a teroristickými organizacemi jako jsou napø.
Fronta islámské spásy (FIS) a Ozbrojená islámská skupina (GIA) z Alžírska.
Zvýšená aktivita islámských fundamentalistù byla zaznamenána v souvislosti se zahájením vysílání Rádia Svobodná Evropa z Prahy do Íránu a Iráku.
Latinskoamerický organizovaný zloèin
Témìø sto kilogramù kokainu zadržených na hranièním pøechodu v Bìlovsi u Náchoda v roce 1991, 700 kg kokainu zabavených v prùbìhu mezinárodní policejní akce „Blizzard“ ukonèené v roce 1995, 7 tun marihuany
ŠTÚDIE, ANALÝZY 21
objevených nìmeckou policií v Hamburku v zásilce adresované na jistou
pražskou firmu, 60 kg kokainu propašovaných do ÈR v plechovkách na
kávu a zabavených v Opoènì, øada drogových kurýrù odhalených na ruzyòském letišti. To je výèet jen nejdùležitìjších pøípadù, dokazujících, že latinskoamerické drogové organizace rozšíøily svùj akèní rádius i na území ÈR.
Jihoameriètí obchodníci se dnes zamìøují mnohem více na pašování kokainu do Evropy než v døívìjších dobách. Po celé Evropì vznikají spoleènosti registrované jako realitní kanceláøe, dopravní podniky, firmy zabývající
se importem a exportem, penìžní instituce, bezpeènostní agentury. Po spoleèenských zmìnách ve východní Evropì na poèátku 90. let vstoupily latinskoamerické pøekupnické sítì i do zemí bývalého komunistického bloku.
Snad nejvýraznìji se zmìna spoleèenské situace v této oblasti projevila v masovém pøílivu drogových kurýrù, zejména tzv. „polykaèù“, pøevážejících zásilky drog v žaludcích a tìlních dutinách. Po celé støední Evropì se zaèaly
objevovat „turistické“ výpravy z Latinské Ameriky, jejichž èlenové testovali
možnosti daných zemí pro drogové tranzity. Letištì v Ruzyni se záhy stalo
jedním z frekventovaných míst tranzitu drogových kurýrù z Kolumbie, Venezuely aj. ve smìru na Západ. Vedle tìchto „živelných“ tranzitù drog v zemích postkomunistické støední Evropy zaèaly vznikat nejrùznìjší, nejèastìji
exportní a importní spoleènosti napojené na Latinskou Ameriku. Tyto firmy
slouží jako krytí pro pøepravu vìtších zásilek drog, ale i ilegálních dodávek
zbraní. Nejvìtší, co do jednorázovì pøepravovaného množství drogy, bývají
kontejnerové zásilky, kdy je kokain ukryt v legální zásilce rùzného zboží.
Tak byl kokain zjištìn v kompotovaném ovoci, cukru, textilu, døevìných
paletách aj. Východní Evropa je považována za nízkorizikové teritorium,
kde objemy drog zadržených policií nepøesahují 5-10 %. Právì tato skuteènost a rovnìž geografická blízkost se zemìmi Evropské unie uèinila ze zemí
východní Evropy aktivní pøekladištì latinskoamerického kokainu a kanabinoidù ve smìru na Západ. Stále vìtší množství tìchto drog konèí i v místních
distribuèních sítích.
Èastým modem operandi je pøitom transport vìtšího množství drog na
území nìkteré z východoevropských zemí, jejich rozdìlení na menší zásilky
(1-100 kg) a následná pøeprava k „zákazníkùm“ napojeným na cílovou distribuci na Západì. Jak pozemní, tak i letecké záchyty nasvìdèují, že v ÈR
funguje aktivní pøekladištì kokainu, vypravovaného odtud dále do západní
Evropy. Nedávné odsouzení Kolumbijce Alfonza Calderóna Ramíreze k 11
letùm vìzení a vyhoštìní za pokus o propašování 60 kilogramù kokainu ani
zdaleka neznamená koneènou teèku za aktivitami latinskoamerických pøekupníkù drog na èeském území.
22 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
Výèet kriminálních seskupení, která dnes na èi pøes území ÈR operují,
není ani zdaleka úplný. Dochází mezi nimi k soupeøení o moc, rozdìlování
sfér vlivu i vzájemné kooperaci a propojování.
Národní hrozba
V médiích a tisku je èasto komentována prudce rostoucí úroveò kriminality po roce 1989. Fakticky aktuální poèet zjištìných trestných èinù v ÈR není
øádovì o mnoho vyšší nežli v jiných zemích EU; napø. Švédsku – zemi s pøibližnì stejným poètem obyvatel, ale povìstí „bezpeèného“ státu. Nárùst kriminality je dramatický ve srovnání s obdobím pøed rokem 1989, ale ne s evropskými standardy. Zdá se, že bìžnou kriminalitu budeme i pøes veškeré obtíže
schopni èasem zvládnout. Stejnou vìc není možné øíci o oblasti zejména vyšších forem organizované kriminality. Zde jsou výsledky neuspokojivé.
Vedle narùstajících projevù domácího organizovaného zloèinu na území
ÈR zaznamenáváme vysoký stupeò organizovanosti a rozšiøující se rozsah
pùsobnosti kriminálních skupin s mezinárodním dosahem. Velká èást tìchto
skupin již prodìlala fázi uchycení a stabilizace v podsvìtí i v ekonomických
a sociálních strukturách ÈR a smìøuje k vyšším formám aktivit – vèetnì snah
o ovládnutí tìchto struktur. Rychle roste i poèet „seriózních“ èeských obèanù a firem pùsobících jako právní poradci èi partneøi pøi obskurních kriminálních operacích a praní špinavých penìz, agenti pro styk s úøady a nákup
nemovitostí, pracovníci public relations aj. Rovnìž ochota èásti pøedstavitelù
prùmyslové a finanèní sféry spolupracovat se zahranièními investory disponujícími obskurními zdroji financí èi firmami, v jejichž pozadí stojí organizovaný zloèin, je u nás vysoká.
V prùbìhu devadesátých let se v èeské spoleènosti vytvoøila vrstva podnikatelù, které z nedostatku jiné terminologie oznaèujeme jako „špinaví byznysmeni“. Pro tento typ lidí je rozhodující míra zisku bez ohledu na to, zda
jí bylo dosaženo v rámci èi za hranicí zákona. Obratnì využívají mezer v legislativì a v pøípadì nutnosti neváhají využít i znaènì tvrdých prostøedkù
k dosažení svých cílù. Právì „nezájem“ o zákonnost spojuje tyto lidi s organizovaným zloèinem. Moderní „prùmysl zloèinu“ je ve své podstatì rovnìž
„podnikatelskou“ aktivitou fungující podle modelu prosperujícího. Hranice
mezi legální a nelegální podnikatelskou sférou proto bývá èasto nezøetelná
– to zejména v zemích s nedostateènì rozvinutým právním prostøedím, mezi
nìž transformující se Èeská republika bezesporu patøí. Domácí a zahranièní
„špinaví byznysmeni“ dnes už mnohdy úzce spolupracují. ÈR se stala souèástí globálních kriminálních sítí.
ŠTÚDIE, ANALÝZY 23
Èeská republika se v souèasné dobì pøipojila ke všem významným ujednáním proti organizovanému zloèinu. Podepsala pøedvstupní pakt o organizovaném zloèinu mezi èlenskými státy EU a uchazeèskými zemìmi støední a východní Evropy (Brusel 1998), pøijala øadu nových zákonù a norem týkajících
se praní špinavých penìz, nezákonného obchodu s drogami, nezákonné migrace atd. Další modifikace jsou pøipravovány. Legislativní systém ÈR bude
kompatibilní s normami EU po roce 2001. Èeská vláda bude schopna splnit
své závazky vùèi EU ve sféøe rekonstrukce legislativy. Nadále však postrádá
dostateènou moc prosadit tento právní systém v praxi. Èeské policejní a bezpeènostní složky trpí nedostatkem zkušeností, technického i personálního
vybavení pro potlaèování organizovaných kriminálních aktivit, zejména pak
aktivit s mezinárodním dosahem. Rovnìž oblast justice trpí nedostatkem odborníkù, z nichž vìtšina dává pøednost práci v soukromém sektoru. Projednávání soudních pøípadù se neúmìrnì protahuje, vìznice jsou pøeplnìny. ÈR se
s 220 vìzni na 100 000 obyvatel øadí na první místo v Evropì (v Rakousku
a Nìmecku jde pøibližnì o 80 vìzòù na 100 000 obyvatel).
Problematická nadále zùstává i oblast mezinárodní bezpeènostní spolupráce. Organizované kriminální „podnikání“ s mezinárodním dosahem se
dnes vyznaèuje specializací a návazností. Rozbor aktivit mezinárodních zloèineckých skupin na èeském území jasnì prokázal, že velkou èást z nich,
své know-how, tyto skupiny v minulosti úspìšnì praktikovaly nìkde v zahranièí. Po roce 1989 je pak pouze pøenesly na èeské území. Zároveò to, co
se na území ÈR mnohdy jeví jako naprosto legální aktivita, mùže být v mezinárodním mìøítku èlánkem øetìzce spoleèensky vysoce nebezpeèných kriminálních aktivit. Jedním z nejslabších míst naší rezistence proti organizovaným kriminálním aktivitám je vedle nestabilní ekonomické a spoleèenské
situace, poznamenané vysokou úrovní korupce a oslabením etických norem, i neschopnost oprostit se od úzce regionálních pøístupù a chápat daný
problém v jeho mezinárodním kontextu. Neustále se opakující proklamace
o nutnosti zachování si „státní suverenity“ v situaci, kdy fakticky dochází
k oslabení významu státních hranic, jsou historickým archaismem. V evropském kontextu je nutné namísto neprostupných bariér budovat „síta“ – resp.
vytváøet bezpeènostní systémy schopné propustit vše pozitivní, co svìtové
dìní pøináší, a naopak eliminovat negativní prvky. To není možné bez úzké
spolupráce bezpeènostních složek øady zemí svìta. ÈR je èlenem Interpolu,
navázala formální kontakty s Europolem atd. Rozsáhlejší spolupráce však
zatím stále vázne na celé øadì legislativních i operativních obtíží.
To, s èím se dnes ve støední Evropì setkáváme, je skuteèný „støet kultur
zloèinu“ – a novì pøíchozí se stávají v tomto støetu snadnými vítìzi. Meziná-
24 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
rodní organizovaná kriminalita a organizovaný zloèin vùbec pøedstavuje reálnou hrozbu pro stabilitu státù. Disponuje znaèným ekonomickým potenciálem, snaží se ovlivòovat politický a ekonomický vývoj v regionech, kde
pùsobí. Její vliv stoupá. To nedává dobré výhledy do budoucnosti.
n
Summary:
Miroslav Nožina: Global Crime in Little States – the Czech Republic Case
The tumultuous changes in the late 1980s and early 1990s, when a number of countries of the former socialist bloc set out on the road of democracy
and market economy, do not usher in solely positive phenomena such as
progress, freedom or a reduction of military-political threats to global security. The liberalization of society, the ongoing economic and social transformation in post-communist countries – all this creates a suitable environment
for the spreading of social pathological features such as terrorism, extremism, violence, illegal migration, trade in human beings, prostitution, economic crime, the abuse of drugs… A step into the democratic world was for
our country also a step into the world of international crime, which today
operates on global dimensions.
All post-communist Central European countries – i.e. the Czech Republic,
Poland, Slovakia and Hungary, experienced a dramatic increase of crime at
the beginning of the 90’s – though only by the “local standards”. This is
because during the communist regime the crime rates were very low and far
below the levels of crime in Western countries. According to criminal statistics – the total number of criminal delicts in the Czech Republic (CZR) is
actually not too much higher than in countries like Sweden which has the
same sized population and a reputation for law-abiding citizens. The rise in
the Czech Republic is spectacular, however, when compared with the low
level of criminality before 1989. Far more dangerous is the emergence of
organized crime networks which has reached alarming proportions by the
end of the 90’s. It has several reasons:
– some criminological studies suggest that organized crime (OC) did not
exist in the CZR before 1989. This is far from true. Criminal groups at
various levels of organization successfully developed their activities in
the former Czechoslovak Socialist Republic. Their members were engaged in a wide spectrum of economic criminal activities including import
of consumer goods, illegal money exchange, illegal export of articrafts,
ŠTÚDIE, ANALÝZY 25
etc. This type of crime could not be successfully performed without contacts, as well as the support of some police and state administrative.
Corruption networks, willing to work for anybody who possessed a sufficient amount of money, were established. These people have been cooperating after the Velvet Revolution, often willing to cross legal lines;
– the fundamental social, political and economic transformation after 1989
brought new changes into world of crime: the privatization allowed many
shadow businessmen, corrupt communist officials, smugglers or black
market currency dealers to legalize their money and enter the legal sphere, leaving the criminal business in the hands of lower level criminal
delinquents; on the other hand, the CZR represented a territory with permissive laws, unprotected frontiers, an advantageous geographic in close
vicinity of the European Union, with a police force inexperienced in the
investigation of OC. There was virtually no competition among criminal
groups and it was easy to find a sufficient amounts of people eager to
make easy money. As a result of this situation, the CZR represented a very attractive territory for transnational OC. Currently, there are approximately 100 organized criminal groups operating in the CZR. 1/3-1/2 of
them are of foreign origin. The Czech Republic has attracted criminal
delinquents from the former Soviet Union, the Balkans, Israel, Italy, Latin
America, the Arab countries, Sub-Saharan Africa and Eastern Asia.
Post-Soviet OC (ROC) invaded the CZR with full force immediately after
1990. The small, more or less independent “Russian” criminal groups have
been operating parallel with envoys of strong post-Soviet criminal syndicates equipped with unlimited financial resources and excellent professional
knowledge. Together with violence acts, ROC practice highly sophisticated
methods of financial fraud and penetration into business, financial and administrative structures. Activities of the Solntzevo, Solomonskia, Rostovskaia,
Taganskaia, Mazurskaia, Podolskaia and Luganskaia mafias have also been
enregistered in the CZR. Together with the Chechen gangs (Azdamov group), Azerbaidjan, Dagestan, Georgian and Armenian organizations from the
Caucasus they attacked Czech territory starting gang wars with competitive
post-Soviet and Balkan organizations for zones of influence. They are able
to co-operate flexibly with other groups in criminal business. Co-operation
of the Czech ROC sections with partner sections in the C.I.S., nearly all of
Europe and the USA are frequent.
Camorra from Naples is the most influential criminal organization from
Italy in the CZR. Its members have been penetrating Czech territory since
1990, mainly from bases in Germany and Austria. The Camorra branches in
26 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
Prague belong to the Liccardi and Giuliano clans. What is typical, the Prague
branch of the Liccardi clan has close contacts with branches in Germany,
Portugal and Slovakia. The Czech security forces discovered activities of the
several clans of Cosa Nostra – mainly Spandaro and Corallo – and Sicilian
Mafia from Palermo.
The “number one” among Balkan criminal groups are Albanians from
Kosovo. They are active mainly in the drug transits across Czech territory via
the famous Balkan Route and in the distribution of drugs on the Czech black
market. Many of them show a tendency to establish themselves in the CZR
permanently. Many goldsmith‘s shops and boutiques in the centre of Prague
are owned by Albanians suspected of drug dealing. Turks, Bulgarians and
citizens of the former Yugoslavia – Macedonians, Serbs and Croats – are
active in the smuggling of people through the CZR. They exploit their good
knowledge of the terrain and their long-time contacts with the Czech criminal underworld from the communist era.
According to intelligence reports from the Asian community, strong immigration waves from Asia to Central Europe are expected. This provides an
excellent opportunity for Asian organized crime to escalate its activities in
the CZR and across Europe. Several branches of the Chinese Triads from
Beijing, Shanghai, Wenzhou, Quitiang and Fujian work in the CZR The Beijing tong “Snakes’ Heads” is the most active among them. Asians are engaged in the street trade of textiles, electronics, cigarettes and foods, gradually
moving from streets to supermarkets. Other frequent activities are people
smuggling, racketeering, kidnapping, enforcement activities including contract killing, usury thefts, illegal gambling, trade with people, prostitution,
counterfeit activities, trafficking in weapons and illegal transfers of money.
The Triads have built a network of restaurants across CZR territory serving
money laundering purposes.
African traffickers in drugs have been using East European routes since
the 1990’s. The most active drug couriers are of Nigerian nationality – or
Nigerian passport holders. Other nationalities include Ghanians, Gambians,
Zairians, Soudanese, Tanzanians... Some groups are composed exclusively
of former friends from studies in the East European countries. They are
active in the smuggling of drugs, people, counterfeit passports, in the “invitation letters” operations, when Czech businessmen are invited to African
countries on the pretence of high profits and then robbed, etc.
The Arabs are engaged in marijuana and hashish smuggling from Northern Africa and the Near East – and in the last 2 to 3 years in the heroin
trade as well. They are active in weapons trade, illegal migration and finan-
ŠTÚDIE, ANALÝZY 27
cial fraud. In 1995, the chief of an Arab gang specializing in financial fraud
was seized. The gang had made more than 17 million US dollars in the
course of its activity in the CZR.
What is considered to be very dangerous for the stability of Czech society, are attempts of some organized crime bosses to penetrate Czech political
and economic life. The tendency to create a stable base is common to nearly
all international criminal organizations in the CZR. Criminal bosses have
a tendency to act as serious businessmen, to develop legal activities and
contacts with the Czech elite. The number of casinos, restaurants and business companies owned by Russians, Kosovo Albanians, Chinese, Italians or
with their participation is steadily growing in the CZR. A considerable amount of them has been acting as a respectable front for criminal activities.
Especially in the last few years, the Czech police have registered ROC attempts at penetrating state control mechanisms. According to a Czech Ministry of Interior‘s confidential report, their goal is to gain control over the trade
in strategic raw materials, banking and through mediation of investment
companies, funds and contacts with the governmental sphere, to gain real
power in the CZR.
Several big “bosses” of the Kosovo Albanian drug organizations are coordinating their drug networks activities from Czech territory across all of Europe. Thanks to their good connections with the Czech underworld and the
corrupt circles of the state administrative apparatus, the Kosovars are feeling
relatively safe in the country.
The security and stability of the state when threatened also has secondary
effects connected to the relations of the international OC with terrorist and
political groupings. The Czech Arab underworld has contacts with some
fundamentalist terrorist organizations such as the Algerian FIS and GIA. Increasing activity of their envoys was enregistered in connection with the
start of Radio Free Europe‘s broadcast from the CZR to Iran and Iraq.
Two years ago, when a group of Kosovo Liberation Army emissars appeared in Prague to collect money for the financing of an insurgency in Kosovo, the criminal bosses were among the most open-handed contributors.
Afterwards, the weapons for insurgency were bought somewhere in Switzerland as rumors go.
To date, in the sphere of legislative, the CZR has joined all important
international agreements against crime. The Pre-accession pact on organized
crime between the member states of the EU and the applicant countries of
CEE – including the CZR – was signed in Brussels in May 19, 1998. New laws
(money laundering (1996), illicit drug trafficking and drug abuse (1998),
28 MIROSLAV NOŽINA: GLOBÁLNÍ ZLOÈIN V MALÝCH ZEMÍCH...
etc.), facilitating the fight against OC were issued in the CZR in the last few
years. The law is fully compatible to European standards with exception of
more liberal permanent residence permits and awkward asylum policy. New
modifications are being prepared. They include visa renewal and elimination of illegal foreign workers on the CZR territory.
In the sphere of home affairs and justice, the legislative system of the
CZR will be compatible with the EU norms around the year of 2001. Contacts
with the European security structures (for example EUROPOL) have formally been established as well. So there is not the main obstacle.
The Czech government will be able to fulfil its obligations to the EU in
the sphere of reconstruction of legal system. However it still lacks sufficient
power which is able to implement effectively the legal system into practice.
The problem is alarming especially face to face with the rising problem of
organized crime.
What we are facing in the last years in the Central Europe is a virtual
“clash of cultures of crime” – and the newcomers are becoming easy winners. The transnational OC in the Czech Republic is in a position to “buy”
members of parliament, bribe government officials and thus secure impunity
from investigation and prosecution, to create parallel economy of crime.
Effective law enforcement co-operation and judicial co-operation across
national borders is developing very slowly because of many legislative and
technical obstacles. It is a sad fact that progress in international security co-operation is still a question for the future in the situation, meanwhile OC is
flexibly developing activities across national borders and political, ethnic
and ideological lines.

Podobné dokumenty

0815 - hotove.CDR

0815 - hotove.CDR ještì dlouho pokraèovat? Znamená to pro Ameriku pøínos? V posledních mìsících tohoto roku opìt zaznamenáváme další bohatý pøíliv pøistìhovalcù z Evropy a Asie do naší zemì. Nárùst populace stoupá j...

Více

Jak vychovat dítě, aby mělo pocit odpovědnosti k jiným lidem.

Jak vychovat dítě, aby mělo pocit odpovědnosti k jiným lidem. Bibli také nelze èíst jen z dlouhé chvíle, nebo prostì proto, že si nìkdo »chce nìco pøeèíst«. Jsou takoví vìøící, kteøí se domnívají, že èetbou Bible splní »svou náboženskou povinnost« nebo že tím...

Více

V POSELSTVÍCH

V POSELSTVÍCH divizi APTI (ARCO Power Technologies Inc.), která od roku 1991 pracovala na HAARPu. První ostrý test probìhl v prosinci 1994 a od té doby je systém spouštìn nejménì jednou za mìsíc. Nabízí se samoz...

Více

listy 7,8 - Obec Chotoviny

listy 7,8 - Obec Chotoviny mladé prostitutky je pøíliš dìsivý na to, aby to byla pravda. Nìjaký šílenec unáší mladé dívky a používá pavouky k tomu, aby za nìj dìlaly jeho špinavou práci. Bez jakýchkoliv mrtvých tìl jako dùka...

Více

Ze zasedání zastupitelstva obce

Ze zasedání zastupitelstva obce AD poskytuje zázemí nejen pro matky s dìtmi, ale i pro otce samoživitele a celé rodiny a ani pobyt zde není èasovì omezen. Hlavním hlediskem jsou potøeby dìtí klientù (školní docházka atp.) Je to p...

Více

Výroční zpráva 2003

Výroční zpráva 2003 NESEHNUTÍ Brno PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ NA ŽENÁCH V roce 2003 vyhlásilo jedenáct neziskových organizací z rùzných regionù Èeské republiky Kampaò proti domácímu násilí na ženách s cílem zvýšit informo...

Více

Březnové ledy

Březnové ledy Ke konci února došlo k zrušení nìkterých sociálních dávek na Slovensku, což vedlo k násilným akcím pøedevším cikánského obyvatelstva na východì zemì. Nepokoje, pøi kterých byly rabovány cikánskými ...

Více