Hora proměnění

Hora proměnění
...Bůh říká každému z nás: „Ty jsi má milovaná dcera, můj milovaný syn, v němž mám zalíbení.“
Cokoli říká Otec Ježíši, říká také nám. To je výjimečné. Ukazuje nám to ohromující důstojnost danou
nám samotným Bohem. Vše je dar, vše je milost... nějak sdílíme, co je On... Jsem krásný, mám velikost a
slávu milované dcery a syna Božího. Mám celé stvoření pod nohama.
Je to nádherné a zároveň nebezpečné. Potřebujeme si uvědomit, co moc, důstojnost a sláva
znamenala pro Krista samotného. Kde byla ta sláva Kristova nejmocněji zjevena. Ne na tomto kopci, ne
na hoře v okamžiku proměnění, ale na kříži... v tom nejponíženějším okamžiku, v okamžiku, kdy dává
svůj život za tebe, za nás, své lidi. To je skutečná sláva Boží, hlubokost Boží, moc Boží... když Ježíš
umývá nohy svým učedníkům, když pokleká v pokoře své obětující se lásky před těmi, pro něž je mistr a
Pán. Ano, jsme milované dcery a synové Boží, jsme předurčeni stát se proměněnými lidmi, proměněnými
v Kristu. Je to současně velmi nebezpečná věc. Jestliže stojíme na vrcholu světa, jestliže dovolíme, aby se
nás sláva a moc Boží dotkly, aby nás učinily zářivě bílými, když dovolíme Duchu Božímu, obětující se
lásce proměnit naše srdce, pak budeme tak blízko Kristu, že budeme schopni kráčet stejnou cestou jako
On. Dáváme přednost něčemu jinému.
Co říkají apoštolové na hoře? Říkají: „Je to krásné být zde. Postavme stany. Zůstaňme zde navždy.“
I my jsme zde vystaveni stejnému nebezpečí: je zde tak krásně, tak krásné společenství, chvály jsou
nádherné, rozhovory jsou krásné, jídlo je fajn (snad, neviděl jsem je)… zůstaňme zde navždy.
Ale… to nemůžeme udělat. Apoštolové chtěli zůstat na hoře, ale Ježíš řekl: „Ne!“ Co se stalo
potom, když sestoupili z hory do Jeruzaléma na jeho utrpení a smrt? Musíme udělat totéž. Musíme odsud
na konci týdne odjet, naplnění blízkostí velikosti a slávy Boha dát své životy do pokorné služby, umývat
nohy lidem ve své blízkosti, obětovat se v lásce, přinášet Boží spravedlnost, Boží pokoj, Boží soucit, Boží
dobrotu lidem kolem nás. Žádám vás, abyste opouštěli Walsingham
s absolutním odevzdáním přinášet Boží mocnou spravedlnost, mocný Z OBSAHU
C h v í l e n a d B i b l í ......................2
dar Boží milující dobroty svými skutky vůči každému, koho Sdělení farníkům – primiční dar...........2
potkáte... hluboko do světa přinášejte Boží přítomnost lidem kolem Kříž nad křižovatkou............................3
sebe. To je cesta, která proměňuje a přetváří svět.
Kříž se vrací na své původní místo.......3
Minulou sobotu v noci v Taizé jsem mezi 4000 mladými lidmi Srdíčko
trávil čas modlitbou zprvu ve tmě a najednou se všechny naše svíce Svatí patronové Evropy........................6
Téměř každý třetí člověk......................6
rozsvítily. Tak nádherný pohled být uprostřed těchto lidí držících Setkání s RNDr. Jiřím Grygarem .........7
Děkujeme Pavlu Konzbulovi................7
svíce ozařující jejich obličeje! Protože jejich obličeje ožily, zdálo se, jako by jejich obličeje zářily jako
slunce. Tak by to mělo být stále. Na konci bohoslužby zhasli svíce a šli ven do tmy. Měli by jít do tmy
držíce svíce, aby přinášeli světlo Kristovo lidem kolem sebe.
Stejně tak my dnes. Jdeme z této mše, odjedeme z této charismatické konference se svícemi svých
srdcí stále zapálených, stále plní ohně. Jsme posláni být světlem, lampou, osvěcovat cestu do tmy, dokud
nepřijde úsvit a jitřenka nevzejde v našich srdcích a myslích.
Z kázání biskupa Michaela Edwardse na ruinách poutního místa ve Walsinghamu (Anglie) pro vás vybrala a přeložila mk
Chvíle nad Biblí
Nadšení pro Boha
2. Sam 6, 12 - 15
David šel s radostí přenést Boží schránu z domu Obéd-edómova do Města Davidova. Když ti, kdo
nesli Hospodinovu schránu, ušli šest kroků, obětoval býka a vykrmené dobytče. A David poskakoval
před Hospodinem ze vší síly. On a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovou schránou za
ryčného troubení polnic.
Autor zde mluví o Boží schráně. My ji známe pod jménem Archa úmluvy. Byla zhotovena za
dob Mojžíše přesně podle pokynů Hospodina. Bůh v ní byl zvláštním způsobem přítomen. Král David
dal krásný příklad, jak se chovat před Boží velebností. Činil to tak, jak to bylo obvyklé v jeho době.
Čím byla archa pro Starý zákon čili pro Izraelity, tím je Svatostánek pro naše katolické
chrámy, smím-li říci, daleko víc, v něm je Bůh - Ježíš Kristus - přítomen tou nejdokonalejší formou,
s tělem a duší i s božstvím. Není přítomen pasivně, že by na každého z nás čekal. Jeho tělo se stále za
nás vydává, jeho krev se stále za nás prolévá. Když kněz při mši svaté proměňuje chléb a víno, oběť
Kristova se do proměněných způsob trvale vtiskuje, protože se proměna děje obětí jediného
Obětníka. Kristova přítomnost je tedy v pokračujícím stavu oběti. Kdyby tomu tak nebylo, proč by nás
on, Ježíš, neustále nabádal, abychom si jeho umučení a smrt připomínali, aby jeho krvavý proces byl
v nás stále živý? Pokud lidstvo bude žít, nikdy neuhasne.
A nyní, co by nám řekl král David? „Tančil jsem před Boží schránou tak nadšeně, že kvůli tomu
mnou pohrdla má žena Mikol. Já jsem jí řekl: Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a
místo celého jeho domu a ustanovil mě vévodou Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak
dováděl. Mohu být ještě více zlehčován a být maličký i ve vlastních očích.“ ( 2 Sam 6, 21-22 ).
Král David pokračuje: „Milí přátelé 21. století, vy uctíváte téhož Boha jako my, Izraelité. Já jsem
hrdý na to, že Syn Boha Otce jako člověk pochází z mého rodu, proto se také nazývá Syn Davidův.Vy
máte v úctě k němu nesmírnou výhodu. Boží schrána byla přenášena čtyřmi kněžími a byla jediná pro
celý izraelský národ, zatímco Ježíš, Syn Boží, se může skrýt do malého kousku chleba, a těchto kousků (vy
jim říkáte hostie) je ve vašich chrámech po celé zemi milióny a milióny. Ptám se vás, vážíte si tohoto
nebeského daru, padáte před ním na svou tvář anebo alespoň klekáte, zpíváte v jeho přítomnosti plnými
hlasy chvalozpěvy, písně, žalmy? Kdybych já byl, synové a dcery, s vámi, tančil bych před ním až do
vytržení, byť by se mne celý národ zřekl. Je to přece náš společný Bůh. Proto se vzchopte k jeho
chvále!“
Vvm
Svůj život ve svazku manželském spojili vjedno 23. 8. 2003
Radek Víška a
Jitka rozená Palbuchtová .
Sdělení farníkům – primiční dar
V měsíci červnu se vybíraly peníze na primiční dar pro jáhna Pavla Konzbula. Vybralo se necelých
17,5 tisíc Kč – společně i s příspěvky od klášterního kostela.
Za tyto finance byl zakoupen pluviál (fialový plášť k pohřebním obřadům) v ceně 6 890,- Kč, dále
dva ornáty, štoly a květiny. Zbylé peníze byly předány novosvěcenému otci Pavlovi k jeho dalším
potřebám. Byli jsme svědky velké radosti z těchto darů a slova jeho maminky, která pronesla: „To jste ho
museli mít moc rádi...“ vyjádřila vše.
Ještě jednou všem dárcům Pán Bůh zaplať a nezapomínejme modlitbou a oběťmi na naše kněze.
E. P.
2
Kříž nad křižovatkou
Souzvuk těchto dvou názvů se nám nabízí k zamyšlení, a to zvlášť pro nás, kteří jsme byli účastni
posvěcení památného kříže na silniční křižovatce pod kostelem sv. Prokopa.
Kristův kříž není symbolem smrti, ale života. Na kříži nezvítězila smrt, ale život. Kristus Pán řekl:
„Přišel jsem, aby měli život a měli ho v hojnosti“ ( Jan 10, 10 ). Jako dobrý Pastýř mluví o svých ovcích.
Na kříži potom tuto pravdu dovršil tím, že pro všechny lidi podstoupil vykupitelskou smrt, aby všem
otevřel bránu k věčnému životu.
Křižovatka, lidským pohledem, může být pro značný silniční provoz nebezpečná, a proto místem
občasné srážky vozidel, Kristus však rozepjatým tělem, jako nejvyšší duchovní vůdce,ukazuje na všechny
čtyři strany směr a říká: „Já jsem cesta, pravda a život“ ( Jan 14, 16 ). Nicméně nebezpečný průjezd
křižovatkou také předpokládá dodržení pravidel silničního provozu. Podle toho čerpat z hodnoty Kristova
kříže se děje rovněž podle daných pravidel, která jsou obsažena v evangeliu. Proto kříž na křižovatce má
své správné umístění, svůj smysl a duchovní význam.
Řidiči, myslete dopředu, na které rameno kříže odbočíte. Chcete zachovat život pro sebe i pro
všechny s vámi projíždějící. Jeďte ve jménu toho, který život slibuje v hojnosti. Dorazíte-li ve zdraví do
cíle, poděkujte Ježíši Kristu, který vás doprovodil, neboť posvěcení kříže přechází i na křižovatku a na ní
navazují čtyři proudy cest.
V Letovicích 12. července 2003
P. Vojtěch Václav Málek, O.H.
Kříž se vrací na své
původní místo
V čase, kdy dostáváte do ruky toto číslo
Hledání, je již na svém místě zrestaurovaný kříž u
domu Pod kostelem č. 1, u křižovatky dvou hlavních
silničních tepen procházejících městem.
Na podzim loňského roku byl za dohledu
odborné restaurátorky paní Michaely Mrázové ze
Skaličky u Tišnova rozebrán, zčásti uložen ve firmě
Kamenoprůmysl Komárek a část nejvíce poškozenou
přírodními vlivy i lidskou neodbornou činností si
paní Mrázová odvezla do svého ateliéru.
Kříž je vysoký přibližně 6 m, zdobený
ornamentální a rostlinnou výzdobou, se třemi reliéfy
znázorňujícími utrpení Ježíše Krista. Je vyroben
z jemnozrnného pískovce a o jeho historii se
dozvídáme více z nápisu, který je vytesán do
podstavce: „Nákladem Františka Jelínka mlynáře
Skrchovského r. 1746 postaven. Léta Páně 1869
nákladem obce Letovické obnoven.“ K tomuto
historickému nápisu po restauraci přibyl ještě nápis
nový: „L. P. 2003 nákladem Nadace města Letovice
a farnosti letovické obnoven.“
Kříž, jehož původním majitelem bylo město Letovice, byl darovací smlouvou v závěru loňského
roku převeden včetně pozemku na farnost Letovice. Celá jeho restaurace přišla na téměř 200 tisíc Kč,
z toho Nadace města Letovice pro rozvoj kultury a životního prostředí se formou grantu na opravě
podílela téměř 180 tisíci Kč.
Ještě malé upozornění na závěr. Po očištění kříže a jeho konzervaci speciálními přípravky se možná
bude někomu jevit jeho vzhled z hlediska barevnosti přinejmenším jako nestejnoměrný. Po konzultaci
s odborníky, kteří potvrdili, že se jedná především o vlastnost tohoto druhu kamene, by však jakékoliv
barevné sjednocování bylo na úkor vlastností přírodního materiálu i historického rázu kříže.
Rak
3
4
5
Svatí patronové Evropy
Roku 1891 se v židovské rodině ve Vratislavi narodila Edita Steinová.
Jako mladá dívka ztratila na deset let jakoukoli víru v Boha. Studovala
ve Vratislavi, Göttingen a Freiburgu. Jako filozofka se zřetelně
vyslovila k řadě aspektů „ženské otázky“. Vášnivé hledání pravdy ji
přivedlo 1. ledna 1922 k přijetí křtu. V roce 1933 vstoupila v Kolíně nad
Rýnem ke karmelitkám a přijala jméno Terezie Benedikta od Kříže. 2.
srpna 1942 ji v Echtu zatklo gestapo. Své sestře Rose dodávala odvahy
slovy: „Pojď, vždyť tam odcházíme za náš národ!“ Její prohlášení za
spolupatronku Evropy Svatý otec zdůvodnil slovy: „Ztotožnila se
zejména s utrpením židovského národa. Vytušila, že soustavné vyhlazování
Židů vložilo jejímu národu na bedra Kristův kříž. Jako osobní podíl na tomto kříži prožila svou
vlastní deportaci a smrt ve smutně proslulém vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince.“
Papež také zdůraznil: „Je-li dnes Edita Steinová prohlášena spolupatronkou Evropy, má tím na
horizontu starého kontinentu být vztyčena korouhev vzájemné úcty, tolerance a pohostinnosti, která
vyzývá muže i ženy bez ohledu na všechny národní, kulturní a náboženské rozdíly ke
vzájemnému porozumění a přijetí a k budování opravdové pospolitosti bratří a sester.“
„Naším úkolem je dát dějinám Evropy účinně působit v lásce.“
Téměř každý třetí člověk na Zemi živoří
Přírodní bohatství Země může uživit při dnešním stavu ekonomiky 140 miliard obyvatel,
přesto z 6 miliard žijících lidí více než 1 miliarda nejchudších je ohrožena smrtí hladem, případně
nemocemi z podvýživy.
NA CO SVĚT MÁ
A NA CO NEMÁ
Každoročně se utratí ( v dolarech ) ...
Podle OSN by stačilo ...
V Evropě
za:
V Evropě a
Americe za:
v celém
světě za:
zmrzlinu
11 miliard USD
cigarety
50 miliard USD
alkoholické nápoje
105 miliard USD
potravu pro psy a kočky
voňavky
drogy
zbraně
17 miliard USD
13 miliard USD
400 miliard USD
780 miliard USD
6 miliard USD ...aby všechny děti na světě
mohly chodit do školy.
9 miliard USD .. aby všude lidem tekla
nezávadná pitná voda.
13 miliard USD .. aby nikdo nemusel hladovět
a každý člověk měl zajištěnu
alespoň základní zdravotní
péči.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že:
0,2 USD = 6 Kč zachrání jeden život bídou
oslabeného nem. člověka
5 USD = 150 Kč uzdraví i malomocného
Paul Duvigneaud: Ekologická syntéza, Praha 1988
Křtem svatým byli na kmen církve naroubováni
13. 7. Yvonne Jana Volgemutová
Barbora Anna Němečková
20. 7. Lucie Kolísková
27. 7. Jolana Šmídová
3. 8. Adam Karel Hamr
17. 8. Monika Zejdová
6
Setkání s RNDr. Jiřím Grygarem v Letovicích
Stalo se dne 30.5. 2003 v Kulturním domě v předvečer částečného zatmění Slunce. Na přednášku
přišlo mnoho zájemců o astronomii. Nebyli zklamáni, protože se dověděli z velmi zajímavé Grygarovy
přednášky, jak pokročil výzkum vesmíru za uplynulých 20 let. I jeho odpovědi na otázky přítomných
byly zasvěcené a perfektní. S úžasem hledíme na velké dílo Boží, jak se nám vesmír jeví, zároveň se
obdivujeme jeho mohutnosti a složitosti. A k tomuto našemu obdivu přednáška Dr. Grygara velmi
přispěla. Tento věřící vědec kdysi prohlásil, že „...špičkoví vědci více než kdokoli jiný nahlédli Bohu pod
pokličku, a právě proto, že jsou vědci, nemohou tvůrce světa přehlédnout... Stále platí, že mělké, či
povrchní vědění od Boha odvádí, kdežto hluboké vědění nás přivádí k Bohu zpět.“ Při diskusi Dr. Grygar
vzpomněl na svého profesora z gymnázia, P. ThDr Dominika Pecku, který mu umožnil poznat, jak
nesmírný a vzácný je dar víry v Boha. Studium astronomie pomohlo jeho víru opřít o vědu. Nádherný a
velmi dobře viditelný úkaz zatmění Slunce ráno 31. 5. také přispěl k poznávání velkého Božího díla.
- djch –
Děkujeme Pavlu Konzbulovi za rok jeho jáhenské
služby a vítáme u nás Petra Hřibu
Mnozí z nás si Vás již všimli při bohoslužbách a chtěli by se o Vás dozvědět něco víc. Můžete
říci něco o sobě, své rodině a své cestě ke kněžství?
Pocházím z Mikulova, z vinařské a zahradní oblasti. Už jako malý kluk jsem byl veden
k poslušnosti, která je velice důležitá v křesťanském životě. Křesťanství se u nás ovšem nikdy nežilo. Své
mládí jsem prožíval v tužbě po něčem vyšším, co je za hranicemi lidského života, ale čemu jsem tehdy
ještě nerozuměl. Teprve po hýřivé pubertě a po vojenské službě jsem se v novém zaměstnání setkal
s osobou, která viděla za hranice lidského bytí a žila duchovní život. Díky ní jsem konečně poznal toho
Divotvůrce, který mě nenechával v klidu. Ujal se mě jeden kněz, dnes již nežijící, a vyučoval mě
v poznávání Boha. Křtem jsem vstoupil do katolické církve, stal se křesťanem a tak mohl naplňovat své
touhy. Můj život se začal proměňovat a nalezl svůj cíl. Po několika letech života s Bohem a také díky
mnoha činnostem v církvi, jako bylo hraní na varhany, ministrování, kostelnická práce, vyučování
náboženství, pomoc řádovým sestrám na faře, kněžím a lidem, mě napadla myšlenka oddat se této
posvátné službě, která se mi moc líbila, úplně. Podal jsem tedy žádost o přijetí do kněžského semináře
s tou myšlenkou, že chci být knězem.
Hrajete na varhany. Jakou hudbu máte nejraději a jakou úlohu jí přisuzujete při
bohoslužbách?
Na varhany jsem se naučil hrát sám. Dávám přednost klasické hudbě, která má v sobě jakési kouzlo
a slyšitelný řád. Moderna se mi zdá někdy až příliš rozviklaná. Hudbu nazývám, a myslím zcela
oprávněně, milenkou Boží. Vždyť i při narození Krista zpívali andělé, mnohé postavy staro- i
novozákonní svou radost vyjadřovaly zpěvem. Zpěv také stmeloval národy nebo skupiny lidí. A vlastně
duchovní život člověka byl a je protkán zpěvem a hudbou. Hudba rozhodně povznáší a rozechvívá,
zjemňuje. Zpěvem se zesiluje účinek modlitby, poslechem hudby se nitro zklidňuje, usíná, je
podněcováno k zamyšlení (k tomu je třeba ovšem pečlivosti a citu varhaníka). Proto má při bohoslužbách
své místo.
Jaký řád nebo duchovní proud v Církvi Vás přitahuje?
Mám rád takový řád nebo proud, který bezpečně přivádí k Božímu řádu, k pokoře ducha,
k otevřenosti srdce, k lásce k duším. Líbí se mi františkánská spiritualita, protože život v chudobě je
přitažlivý. Moc věcí provokuje a zavazí v rozvíjení ducha.
S kterou skupinou lidí nejraději pracujete?
Nejlépe se mi pracovalo s dětmi a nemocnými. S mládeží jsem neměl moc příležitostí, ale těším se
na to. Líbí se mi jejich optimismus a zvláště kritický pohled, který je důležitý pro řešení otázek různých
životních situací a tím prospěšný pro uspořádání jejich osobního života.
Pavel Konzbul přispíval svými úvahami do Hledání. Můžeme počítat i s Vámi?
Do vašeho časopisu jsem ochotný přispívat po domluvě témat s Vámi.
Přejeme Vám, aby čas strávený zde byl pro Vás i nás požehnaný.
Za rozhovor i příslib spolupráce děkuje mk
7
HISTORIE FARNOSTI – pokračování příště
Bratři a sestry, většina z nás přijímá pozvání k bohoslužbám, k hostině, na kterou nás do svého
domu zve sám Ježíš. Věřím, že do Božího domu přicházíme rádi, ale většina z nás ani neví, jakým darem
pro nás jsou naše kostely. Proto jsem se rozhodl prostřednictvím našeho farního časopisu Hledání
seznamovat vás s historií i současností našeho farního kostela, který je zasvěcen svatému Prokopu.
Během asi roku a půl až dvou let vám chci nabídnout seznámení se s krásami našeho chrámu. Od historie
vzniku, přes historii oltářů, soch, varhan, zvonů, náhrobků, okolí kostela (fortna apod)., různé opravy a
technické záležitosti (osvětlení atd.), služby (varhaníci, kostelníci, zvoníci, ministranti), po výčet kněží a
děkanů, kteří v Letovicích působili od roku 1385 apod.
Také uvítám připomínky a nové doplňující informace, jichž jste třeba pamětníky. Můžete je zasílat
na adresu: Pavel Vybíhal, AKS, Žerotínovo nám. 2, 771 11 Olomouc, nebo elektronickou poštou na
adresu: [email protected] .
Věřím, že pak plněji budeme moci vyřknout slova 122. žalmu: „Do domu Hospodinova půjdeme
s radostí“, když společně odhalíme to, co všechno pro nás Bůh skrze člověka zbudoval.
Poznámka redakce – reakce na novinový článek z MF DNES 30. 7. 2003
Určitě promluvíme za většinu farníků, když poděkujeme panu děkanovi P. Pavlu
Kopeckému za starost o novou střechu kostela a vyjádříme politování nad
zpochybňováním jeho dobrých úmyslů a obdiv nad tím, že přes všechna protivenství toto
dílo dokázal dokončit.
INFORMACE
V pondělí 1. 9. v 11 hodin mší svatou ve farním kostele zahájíme nový školní rok. Věříme, že účast
bude o to hojnější, oč méně dětí a učitelů bude tento den ve školách.
V sobotu 6. 9. v 16 hodin slaví v Brně na Petrově mši svatou na poděkování za 90 let života (narozen
15. 9. 1913) bývalý kapitulní vikář Mons. Ludvík Horký
V sobotu 13. 9. v 18.30 zahájí růženec fatimský den, při mši svaté bude kázat P. Vladimír Sommer
z Knínic.
V pondělí 15. 9. (svátek Povýšení Sv. Kříže) se na Rozhraní koná mše svatá a setkání s kněžími, kteří
na Rozhraní a v Letovicích působili.
V neděli 21. 9. v 11.30 bude v Kochově pouť svatého Matouše.
V neděli 28. 9. v 10.30 (svatého Václava) bude poutní mše svatá v klášterním kostele. Odpoledne
v 15 hodin pak zpívané nešpory.
VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ VE ŠK. R. 2003 – 2004 začne 15. 9. 2003
1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. a 9. třída
středa
pondělí
ZŠ Tyršova
11.50
Jana Hejlová
12.55
P. Kopecký
úterý
12.55
František Bláha
středa
čtvrtek
středa
středa
středa
pondělí
pondělí
středa
ZŠ Komenského
12.10
Jiří Sedláček
12.10
P. Kopecký
12.10
Petr Hřiba
14.00
Petr Hřiba
14.00
Jana Hejlová
13.00
Petr Hřiba
13.45
Petr Hřiba
13.45
František Bačovský
Další číslo Hledání vyjde na slavnost svatého Václava 28. 9. 2003, redakční rada bude v pátek 19. 9. 2003 v 19 hodin na faře.
HLEDÁNÍ - list letovické farnosti – září 2003
Vydává: Římskokatolický farní úřad Letovice. Zodpovídá redakční rada.
Kontaktní adresa: Anna Hrubá, Komenského 29, 679 61 Letovice, tel. 516 474 217
http://www.farnost.katolik.cz/letovice
e-mail: [email protected]
ZDARMA
8