Das effiziente Hoch im Norden Energeticky úsporné

Das effiziente Hoch im Norden Energeticky úsporné

Energeticky úsporné
výškové budovy na severu
Hoch
im Norden
Das effiziente
4 — FOCUS
FOCUS — 5
Text: Harald Willenbrock – Bild: Andreas Vallbracht, Porträt: Enver Hirsch
Text: Harald Willenbrock — Foto: Andreas Vallbracht, portrét: Enver Hirsch
Mitten in Hamburg wächst mit der «HafenCity» ein völlig neues Quartier für
12’000 Menschen. Der aufstrebende Stadtteil zwischen Innenstadt und Elbe setzt in
puncto Energieeffizienz Massstäbe.
Uprostřed Hamburku vyrůstá spolu s »HafenCity« nová městská čtvrť pro 12 000 lidí. Výšková
zástavba mezi centrem města a Labem udává standardy energetické úspornosti.
6 — FOCUS
enn Hape Schneider sich von der Wirksamkeit seiner Arbeit überzeugen will, muss
der Stadtplaner lediglich einen Blick aus seinem Bürofenster
werfen. Dort, auf der gegenüberliegenden Seite des Magdeburger Hafens, stellen Bauarbeiter gerade die letzten Abschnitte der
sogenannten Elbarkaden fertig. Der 33’000 m2 grosse Wohnund Bürokomplex des Schweizer Architekturbüros Bob Gysin
+ Partner BGP ist ein kleines Energiesparwunder. Erdsonden,
Wärmepumpe, Holzpelletheizung und Fotovoltaikanlage
werden den langgestreckten Gebäuderiegel mit emissionsarmer
Energie versorgen; eine 26 cm starke hochgedämmte Klinkerfassade, das automatische Sonnenschutzsystem sowie dreifach
verglaste Alu- bzw. Holz-Alu-Fenster sollen dafür sorgen, dass
er möglichst wenig Energie verbraucht. Spektakuläres Highlight
des Hauses aber sind vier 12,5-kW-Windkonverter auf seinem
Flachdach, die den steifen Wind des Hamburger Hafens in
saubere Energie fürs Gebäude verwandeln sollen.
«Fast eine Kunstinstallation, finden Sie nicht?», meint Schneider. Er ist bei der Hafencity Hamburg GmbH, die im Auftrag
der Hansestadt das Quartier entwickelt, zuständig für ökologische Nachhaltigkeit. Den energieeffizienten Neubau in der
Nachbarschaft hat er bereits während der Bauphase mit dem
Hafencity-Umweltzeichen in Gold vorzertifiziert. Überall im Viertel entstehen
derzeit Gebäude, die nach den Kriterien des quartierseigenen Ökosiegels
konzipiert und damit auch besonders
energieeffizient sind. Prominentestes
Beispiel ist das Unilever-Haus am
Strandkai, das von Behnisch-Architekten als neuer Sitz für den Konsumgüterkonzern Unilever gebaut wurde. Der
sechsstöckige Bürobau, ob seiner klimaschützenden Hülle aus Kunststofffolien von manchen als «überdimensioniertes Luftkissen» karikiert, heimste
beim World Architecture Festival den
Titel «Bestes Bürogebäude 2009» ein.
«Uns hat das populäre Unilever-Haus
sehr geholfen, weil es allen gezeigt hat,
was in Sachen Nachhaltigkeit erreichbar ist», sagt Schneider.
K
dyž se chce městský architekt Hape Schneider přesvědčit o smysluplnosti své práce, stačí mu k tomu
jediný pohled z okna. Na protilehlé straně magdeburského přístavu
právě stavebníci dokončují poslední etapy výstavby souboru budov
zvaného Elbarkaden. Kancelářský a obytný komplex o celkové ploše
33 000 m2 z dílny švýcarské architektonické kanceláře Bob Gysin +
Partner BGP je malý nízkoenergetický zázrak. Geotermální sondy,
tepelná čerpadla, vytápění dřevěnými peletami a fotovoltaická
zařízení budou bloky budov zásobovat nízkoemisní energií; vysoce
tepelně izolovaný fasádní systém s tloušťkou 26 cm z obkladových
pásků Klinker, automatický systém ochrany proti slunci, hliníková,
popřípadě hliníkovo-dřevěná okna s trojitým zasklením zajistí
jejich co nejnižší energetickou náročnost. Naprostou senzací jsou ale
čtyři větrné konvertory 12,5 kW umístěné na ploché střeše, které
dokáží přeměnit silné proudění větru v hamburském přístavu na
čistou energii.
»Téměř jako umělecká instalace, nemyslíte?«, říká Schneider. Ten
je u společnosti Hafencity Hamburg GmbH, které hanzovní město
zadalo projekt nové čtvrti, odpovědný za ekologickou udržitelnost.
Sousední nízkoenergetická novostavba byla certifikována již během
fáze výstavby ekoznačkou »Hafencity-Umweltzeichen«, a sice zlatým ohodnocením. V celé čtvrti nyní vznikají budovy koncipované
podle kritérií vlastní ekologické pečeti a
jsou proto energeticky velmi efektivní.
Ukázkovým příkladem je nové sídlo
koncernu produkujícího spotřební zboží
Unilever u přístavní hráze podle návrhu
studia Behnisch-Architekten. Šestipatrová
kancelářská budova, ačkoli byla mnohými posměšně označována jako »obří
nafukovací polštář«, získala na Světovém
festivalu architektury ocenění jako »Nejlepší kancelářská stavba 2009«. »Známé
sídlo koncernu Unilever nás přesvědčilo
o tom, čeho lze v rámci udržitelnosti
dosáhnout«, říká Schneider.
Saubere Energie aus dem Himmel: Windkonverter werden aufs
Dach der Elbarkade montiert.
Čistá energie z nebe: Na střechu
komplexu Elbarkaden budou nainstalovány větrné konvertory.
www.goetzwrage.com
W
www.elbarkaden.com
FOCUS — 7
Klimaschützende Hülle und viel effizient genutzter Raum: Der Unilever-Bau, ausgezeichnet als «Bestes Bürogebäude 2009».
Vnější plášť na ochranu před klimatickými vlivy a více efektivně využitého prostoru: sídlo společnosti Unilever, oceněné jako
»Nejlepší kancelářská budova 2009«.
Hamburgs Innenstadt wächst um 40 Prozent
Überhaupt ist die Hafencity, die seit zehn Jahren auf ehemaligen Hafenflächen quasi vor der Haustür der Hamburger City
wächst, ein Ort der Superlative. Bis 2025 sollen hier rund
2,3 Millionen Quadratmeter Gebäudefläche, 6’000 Wohnungen für 12’000 Anwohner und Büros mit 45’000 Arbeitsplätzen entstehen. Zu diesem Zweck werden am Elbufer 127 ha
Land urbar gemacht, ehemalige Industrie- und Hafenflächen
dekontaminiert, 10,5 km kostbare Wasserlage erschlossen und
Hamburgs Innenstadt auf einen Schlag um 40 Prozent erweitert. Kosten: rund 2,5 Milliarden Euro öffentlicher und gut
8 Milliarden Euro privater Gelder. Um das Viertel aber überhaupt hochwassersicher zu machen, mussten zunächst einmal
sämtliche Brücken, Strassen, Plätze und Bauflächen um rund
drei Meter angehoben werden. Am Ende soll das Quartier, wie
Schneider betont, «ein Beispiel setzen für eine integrierte nachhaltige Entwicklung im urbanen Kontext».
Für die Hafencity Hamburg GmbH, die im Auftrag des Hamburger Senats die Entwicklung steuert, dient ihr eigens geschaffenes Umweltzeichen dabei als mächtiges Steuerungsinstrument.
2007 als erstes Zertifikat für nachhaltiges Bauen in Deutschland
vorgestellt, bewertet es neben dem Umgang mit öffentlichen
Gütern, umweltschonenden Baustoffen, Gesundheitsaspekten
und nachhaltigem Gebäudebetrieb auch den Primärenergiebedarf. Um die Gold-Variante des Siegels zu erhalten, muss ein
Wohngebäude unter anderem die Energieverbrauchswerte der
gültigen Energieeinsparverordnung (EnEV) um mindestens
45 Prozent unterschreiten. Dabei verlässt sich die Hafencity
Hamburg GmbH nicht bloss auf theoretische Berechnungen,
Centrum Hamburku se rozroste o 40 procent
Komplex budov Hafencity, které nyní již deset let vyrůstá na místě
bývalého přístavu téměř přede dveřmi městské čtvrti »Hamburger
City«, je naprosto ojedinělým projektem. Do roku 2005 zde má
vzniknout okolo 2,3 milionů metrů čtverečních ploch budov, 6 000
bytů pro 12 000 obyvatel a kanceláře pro 45 000 pracovních míst.
Pro tyto účely bylo na břehu Labe upraveno 127 ha půdy, dekontaminovány bývalé průmyslové a přístavní plochy, vybudováno 10,5
km přípojek kvalitní vody a centrum Hamburku tak rozšířeno o
40 procent. Náklady: kolem 2,5 miliard euro z veřejných a téměř 8
miliard ze soukromých zdrojů. Na ochranu čtvrti před záplavami
byly nejprve zvýšeny všechny mosty, cesty, prostranství a stavební
plochy o přibližně tři metry. Nakonec by měla čtvrť, jak Schneider
zdůraznil, »posloužit jako příklad integrace udržitelného rozvoje v
urbanistice«.
Společnost Hafencity Hamburg GmbH, pověřená hamburským
senátem řízením projektu, se tak může přímo řídit jí vytvořenou
vlastní ekologickou značkou. Od roku 2007, kdy byl představen
první certifikát pro udržitelné stavitelství v Německu, se posuzuje
kromě zacházení s veřejným majetkem, ekologických stavebních
materiálů, zdravotních aspektů a udržitelného provozu budov
také spotřeba primární energie. Zlatou úroveň pečeti mohou získat
obytné budovy, které kromě jiného dosahují spotřeby energie nižší o
minimálně 45 procent, než je vyžadováno podle platného Německého nařízení o úspoře energie (Energieeinsparverordnung - EnEV).
V tomto směru se společnost Hafencity Hamburg GmbH nespoléhá
pouze na teoretické výpočty, ale skutečnou energetickou náročnost budovy si ověřuje i během prvních dvou let provozu. Přesto
Schneidera těší, že je ekologická pečeť velmi pozitivně vnímána.
8 — FOCUS
«Uns hat das populäre Unilever-Haus sehr
geholfen, weil es allen gezeigt hat, was
in puncto Nachhaltigkeit erreichbar ist.»
Hape Schneider, Zuständiger für ökologische Nachhaltigkeit, Hafencity Hamburg GmbH
»Populární sídlo koncernu Unilever nás
přesvědčilo o tom, čeho lze v rámci udržitelnosti
dosáhnout.«
Hape Schneider, odpovědný za ekologickou udržitelnost, Hafencity Hamburg GmbH
FOCUS — 9
sondern überprüft in den ersten beiden Betriebsjahren die
tatsächlichen Verbrauchswerte der Gebäude. Trotzdem ist die
Akzeptanz des Umweltsiegels zu Hape Schneiders Freude sehr
hoch. Im östlichen Abschnitt des Hafencity-Areals, dessen
Bebauung gerade erst beginnt, wird kein Wohngebäude mehr
ohne den ambitionierten Gold-Standard gebaut werden.
Auch Greenpeace zieht ein
«Es hat sich einfach herumgesprochen, dass unser Zertifikat ein ziemlich gutes Verkaufs- und Vermietungsargument
ist – schliesslich bestätigt es von unabhängiger Seite, dass die
Immobilie einen äusserst niedrigen Energieverbrauch und damit
geringe Nebenkosten aufweist», so Schneider. Nicht zuletzt deshalb wird auch die Umweltorganisation Greenpeace mit ihrer
Deutschlandzentrale in den Elbarkaden einziehen. Ihr hochmodernes neues Zuhause, das mit einem Primärenergiebedarf
von lediglich 91 kWh pro Quadratmeter und Jahr – und damit
lediglich einem guten Drittel des Verbrauchs konventioneller
Gebäude – auskommen soll, dürfte die Organisation aufgrund
seiner geringen Nebenkosten nicht teurer kommen als ihre alte
Heimat in einem ehemaligen Elbspeicher.
Folgende AFG-Gesellschaften beliefern die Hafencity mit Lösungen für Hülle und Raum: Kermi (Flachheizkörper, Konvektoren, Heizwände), Arbonia (Konvektoren, Heizkörper), Forster
Profilsysteme (Brandschutztüren, Aussentüren).
Ve východní části areálu Hafencity, s jejíž výstavbou bude započato
teprve nyní, již nebude postavena žádná obytná budova, která by
tento zlatý standard nesplňovala.
Své sídlo zde bude mít i Greenpeace
»Šíří se také informace, že je náš certifikát pádným argumentem
na podporu prodejnosti a zájmu o pronájmy – z nezávislých zdrojů
tak máme potvrzeno, že tyto nemovitosti vykazují mimořádně
nízkou energetickou spotřebu a lze tedy u nich počítat s nižšími
vedlejšími náklady«, tolik Schneider. V komplexu Elbarkaden má v
plánu zřídit svou německou centrálu i světová ekologická organizace Greenpeace. Nové hypermoderní sídlo, kde spotřeba primární
energie činí pouhých 91 kW na metr čtvereční plochy za rok, což
odpovídá jedné třetině spotřeby energie v běžné budově, tak díky
výrazně nižším nákladům nepřijde tuto organizaci dráž než stály
její původní prostory v bývalé Labské sýpce (Elbspeicher).
Následující společnosti AFG jsou dodavateli řešení pro vnější
plášť i vnitřní prostor v Hafencity: Kermi (plochá topná tělesa,
konvektory, topné stěny), Arbonia (konvektory, topná tělesa),
Forster Profilsysteme (protipožární dveře, venkovní dveře).
Ein Kurzinterview sowie weitere Informationen finden Sie online auf www.afg-world.afg.ch.
Krátké interview a další informace najdete online na www.afg-world.afg.ch.
Energieausweis in Deutschland
Als eine Art energetische Gebäudebilanz soll der Energieausweis Mietern oder Käufern einer Immobilie noch vor
Vertragsabschluss eine Einschätzung der zu erwartenden
Energiekosten ermöglichen. Seit dem 1. Januar 2009 ist
das Dokument in Deutschland bei der Vermietung, Verpachtung oder dem Verkauf von Gebäuden vorgeschrieben.
Ausgewiesen wird entweder der berechnete Energiebedarf
oder der tatsächlich gemessene Energieverbrauch. Kritiker
bemängeln, dass der Energieausweis zwar eine gute Idee,
aber intransparent und unverständlich ausgeführt sei. Laien
könnten mit Grössen wie Primärenergiebedarf, Endenergiebedarf und Energieverbrauchskennwert wenig anfangen.
Energetický průkaz v Německu
Energetický průkaz by měl jako jeden ze způsobů energetické
bilance budov nájemníkům a zájemcům o koupi poskytnout odhad předpokládaných nákladů na energie ještě před uzavřením
smlouvy. Od 1. ledna 2009 je tento dokument při pronájmu
nebo prodeji budovy povinný. Vykazuje se v něm buď vypočtená
nebo skutečně naměřená spotřeba energie. Kritici ovšem namítají, že je energetický průkaz sice dobrý nápad, ale že informace,
které z něj mají vyplývat, nejsou zcela transparentní a srozumitelné. Laici podle nich nedokáží posoudit spotřebu primární
energie, celkovou dodanou energii a měrnou hodnotu spotřeby
energie.
10 — FOCUS
GLATT- GLATTPARK
PARK
die Hafencity Hafencity
der Schweiz
Švýcarska
Rund 50 Jahre dauerte es, bis auf einer unbebauten
Industriezone das grösste Entwicklungsgebiet
der Schweiz entstehen konnte. Dank kooperativer
Zusammenarbeit und Kompromissfähigkeit von
Behörden, Entwicklern und Investoren wurden
Innovationen möglich, die eines zeigen: Energieautarke Gebäude sind keine Science Fiction mehr.
Trvalo téměř 50 let, než v nezastavěné průmyslové zóně
mohla vzniknout největší rozvíjející se zóna Švýcarska.
Díky spolupráci úřadů, projektantů a investorů, přístupných vzájemným kompromisům, byla umožněna
řada inovací, z čehož jednoznačně vyplývá, že: pasivní
budovy již nejsou žádným sci-fi.
Text: Christian Nill – Bilder: Hochtief Development Schweiz AG
Text: Christian Nill – Foto: Hochtief Development Schweiz AG
Soziale Durchmischung
Sociální pestrost
«Der haushälterische Umgang mit dem Boden und die gute
Erschliessung mit dem öffentlichen Verkehr sind uns wichtig.
Auch die Fernwärmeerschliessung aus der nahen Kehrichtverbrennungsanlage und die Speisung des Glattpark-Sees mit sauberem Regenwasser sind ökologisch motiviert. Weitergehende
Nachhaltigkeitsstandards schreibt die Stadt Opfikon nicht vor.
Dennoch weist ein Grossteil der Gebäude mindestens Minergie-Standard auf. Das zeigt die Bedeutung von Nachhaltigkeit
für die Investoren – auch für die Vermarktung. Gesellschaftlich
hat eine lebendige Durchmischung oberste Priorität, weshalb
wir das Engagement einer Wohnbaugenossenschaft im Glattpark
begrüssen. Der Stadtteil muss auch langfristig ‹funktionieren›.»
»Za důležité považujeme hospodárné zacházení s půdou a fungující
napojení na veřejnou dopravu. U zásobování dálkovým teplem
z nedaleké spalovny odpadu a napuštění zdejšího jezera čistou
dešťovou vodou hrála rovněž roli ekologie. Město Opfikon nevyžaduje plnění náročnějších ekologických standardů. Přesto většina
budov splňuje minimálně Minergie-Standard. To svědčí o tom, jak
důležitá je problematika udržitelnosti i pro investory k jejich prosazení se na trhu. Ze sociálního hlediska je pro nás nejvyšší prioritou
oživující různorodost, proto vítáme zapojení stavebních bytových
družstev. Městská čtvrť musí ‹fungovat› dlouhodobě.«
Marcel Angele,
Bereichsleiter Hochbau / Planung, Bauamt Opfikon
Marcel Angele,
vedoucí oddělení pro pozemní stavitelství a projektování,
Stavební úřad Opfikon
Folgende AFG-Gesellschaften beliefern Glattpark mit Lösungen für Hülle und Raum:
Arbonia (Badheizkörper, Unterflurkonvektoren), Prolux (Unterflurkonvektoren), Forster Profilsysteme (Brandschutztüren).
Následující společnosti AFG jsou dodavateli řešení pro vnější plášť i vnitřní prostor v Glattpark:
Arbonia (koupelnová topná tělesa, podlahové konvektory), Prolux (podlahové konvektory), Forster Profilsysteme
(protipožární dveře).
FOCUS — 11
Linke Seite und oben: Salinen überziehen die
Gebäudehülle und führen durch den Innenraum des
Aquatikon-Gebäudes. Sie sorgen für energiesparende
Verdunstungskühlung.
Levá strana a nahoře: solankové kanály procházejí
pláštěm budovy Aquatikon a jsou jimi protkány také
vnitřní prostory. Zajišťují efektivní odpařovací chlazení.
Sprachrohr der Investoren
Hlásná trouba investorů
«Vor zehn Jahren glaubte noch niemand daran, dass hier einmal
gewohnt wird. Damals waren es noch 21 Grundeigentümer,
heute sind es 31. Sie besitzen die einst teuerste Wiese Europas,
auf der heute Glattpark steht – inklusive Park und künstlich angelegtem See. Wir koordinieren die Bedürfnisse der Investoren
mit den Vorgaben der Stadt. Bezüglich Energieeffizienz gehen
einige Projekte weiter, als die Stadt es vorschreibt. Wie zum
Beispiel das Aquatikon.»
»Před deseti lety by nikdo nevěřil, že zde jednou bude možné bydlet.
Tehdy pozemky patřily 21 majitelům, dnes je jich 31. Ti nyní vlastní nejdražší louku v Evropě, na které dnes stojí komplex Glattpark
– včetně parku a umělého jezera. Koordinujeme potřeby investorů
s požadavky města. V rámci energetické úspornosti jdou některé
projekty ještě dál, než požaduje město. Jako například Aquatikon.«
Bernhard Ruhstaller,
Geschäftsführer Gebietsmarketing Glattpark
Bernhard Ruhstaller,
jednatel sdružení majitelů pozemků Gebietsmarketing
Glattpark
Einzigartige Gebäudetechnik
Unikátní technika budov
«Wir sind in Glattpark zweimal vertreten: Zum einen haben
wir das Portikon mit einer der schweizweit grössten Solarflächen
realisiert; zum andern entsteht jetzt das Aquatikon. Letzteres beherbergt die zurzeit innovativste Gebäudetechnik Europas. Ein
Teil des Energiekonzepts basiert auf Wasser. Dies, weil der Fluss
Glatt dem Areal seinen Namen gibt. Wasserkanäle, sogenannte Salinen, die über die Hülle und durch den Gebäuderaum
führen, sorgen für energieeffiziente Verdunstungskühlung. Es
werden bis zu sieben Grad tiefere Raumtemperaturen erreicht.
Diese Technik ist ein Prototyp und wurde noch nie bei einem
Gebäude dieser Grösse angewendet. Eine Fotovoltaikanlage
sorgt für eine weitgehende Energie-Selbstversorgung. Das Projekt ist LEED-Platinum- sowie Minergie-P-Eco-vorzertifiziert.»
»Do projektu Glattpark jsme se zapojili hned dvakrát: jednak jsme
Portikon vybavili jednou z největších solárních ploch ve Švýcarsku;
nyní se buduje Aquatikon. V něm bude použita nejmodernější
technika budov v Evropě. Část energetické koncepce je založena na
vodě. Je tomu tak proto, že řeka Glatt dala areálu své jméno. Vodní
kanály se solankou protkávají plášť budovy i její vnitřní prostory a
zajišťují energeticky efektivní odpařovací chlazení. Tímto systémem lze dosáhnout snížení teploty ve vnitřním prostoru až o sedm
stupňů. Tato technologie je prototypem a nebyla doposud použita v
žádné jiné budově takové velikosti. Obrovským množstvím energie
budovu zásobuje instalované fotovoltaické zařízení. Projekt získal
certifikáty LEED-Platinum a Minergie-P-Eco.«
Ralf Bellm,
VR-Präsident Hochtief Development Schweiz AG
Ralf Bellm,
předseda správní rady společnosti Hochtief Development
Schweiz AG
Weitere Informationen zum Aquatikon finden Sie online auf www.afg-world.afg.ch.
Další informace k projektu Aquatikon najdete online na www.afg-world.afg.ch.
12 — FOCUS
ZWEI ENERGIEEFFIZIENTE STADT­
PLANUNGSPROJEKTE IM VERGLEICH
Dva energeticky účinné urbanistické projekty ve
vzájemném srovnání
Was die Hafencity für Deutschland, ist Glattpark für die Schweiz: das grösste Stadtentwicklungsprojekt.
Die beiden Projekte haben zwar ganz unterschiedliche Entstehungs- und Entwicklungsgeschichten, dennoch
lohnt sich eine Gegenüberstellung.
Čím je Hafencity významné pro Německo, tím je Glattpark významný pro Švýcarsko: největší developerský projekt. Oba projekty sice mají odlišnou historii svého vzniku a výstavby, přesto může být užitečné jejich srovnání.
HAFENCITY HAMBURG GLATTPARK OPFIKON
FLÄCHE – PLOCHA
127 ha 67 ha
BEWOHNER, BESCHÄFTIGTE – OBYVATEL, ZAMĚSTNANCŮ
BEWOHNER – OBYVATEL
12’000 7’000
BESCHÄFTIGTE – ZAMĚSTNANCŮ
45’000 7’000
BEVÖLKERUNGSDICHTE (Pers. / km 2) – HUSTOTA OSÍDLENÍ (Obyv./km 2)
9’449 10’448
INVESTITIONSVOLUMEN* – OBJEM INVESTIC* (Mrd. = miliard)
€ 10,5 Mrd. € 2,2 Mrd.
* Anlagewert aller bestehenden / zu erwartenden Projekte inkl. Landwert.
Quelle: www.hafencity.com; B. Ruhstaller, Gebietsmarketing Glattpark.
Hodnota všech stávajících i budoucích projektů včetně hodnoty pozemků.
Zdroj: www.hafencity.com; B. Ruhstaller, Gebietsmarketing Glattpark
FOCUS — 13
MINERGIE
WIRD INTERNATIONAL
SE PROSAZUJE V MEZINÁRODNÍM MĚŘÍTKU
Text: Christian Nill – Fotos: Mischa Scherrer
Text: Christian Nill — Foto: Mischa Scherrer
Minergie prägt als bekanntester Standard seit
Jahren das nachhaltige Bauen in der Schweiz.
Nun soll das führende Schweizer Energie-Label
ins Ausland exportiert werden. Verantwortlich
dafür ist Franz Beyeler. Er war 15 Jahre lang
Geschäftsführer des Vereins Minergie und trug
massgeblich zu dessen Erfolg bei. Ein Gespräch
über Chancen, Konkurrenz und Indien.
Minergie jako nejznámější standard udává již
několik let trendy udržitelného stavitelství ve Švýcarsku. Tato vedoucí švýcarská známka zaměřená
na energii se začíná prosazovat i v zahraničí.
Tímto úkolem je pověřen Franz Beyeler. 15 let byl
vedoucím sdružení Minergie a významně přispěl
k jeho úspěchu. Rozhovor o šancích, konkurenci a
Indii.
Wegbereiter Franz Beyeler
positioniert Minergie neu
international.
Průkopník Franz Beyeler se nyní
snaží Minergie prosadit v zahraničí.
14 — FOCUS
Herr Beyeler, weshalb wird Minergie international?
Franz Beyeler: Wir haben seit Gründung des Vereins immer wieder Anfragen von Interessenten aus dem Ausland. Vorwiegend aus europäischen
Märkten, die eine ähnliche Baukultur haben. Aber es kamen auch Delegationen aus Südkorea und Indien. Mit einer Delegation unter der Führung
von Bundesrätin Doris Leuthard war ich ausserdem in Russland unterwegs.
In all diesen Regionen herrscht ein sehr grosses Interesse an Minergie. In
Frankreich arbeiten wir bereits mit einem Lizenzpartner zusammen.
Was versprechen Sie sich vom Ausland-Engagement von Minergie?
Wenn es uns gelingt, Minergie international gut zu platzieren und aufzubauen, profitiert die Marke natürlich enorm. Das ist auch für ausländische
Investoren interessant.
Die setzen allerdings auf andere Labels. Zum Beispiel LEED aus Amerika
oder BREEAM aus England. Wozu brauchts da noch Minergie?
BREEAM ist der älteste Standard. Dann gibt es beispielsweise auch noch
DGNB, dieser Standard ist komplett nachhaltig. LEED ist aus unserer
Sicht bezüglich energetischer Anforderungen schwächer als Minergie, hat
dafür Zusatzkriterien wie Regenwassernutzung oder Fahrradunterstände,
die wir als nicht relevant erachten. Ausserdem ist ein Minergie-Zertifikat
günstiger und der prozessliche Ablauf einfacher.
LEED kennt man weltweit. Wie wollen Sie Minergie positionieren?
Wir fokussieren auch international auf die Schwerpunkte Energie, Lebensqualität, Bauökologie und nachhaltiges Bauen. Es darf sicher nicht zu
einem Minergie-Light-Standard kommen. Wir wollen immer besser sein als
der Benchmark. In der Schweiz waren wir von Anfang an 50 Prozent besser
als die behördlichen Vorschriften. Natürlich müssen wir uns regionalen
Begebenheiten anpassen.
Wie meinen Sie das?
Beispiel Indien: In Kürze haben wir gemeinsam mit dem Auswärtigen Amt
(DEZA) erneut einen Workshop mit einer indischen Delegation. Ziel ist
eine Machbarkeitsstudie für Indien. Dort ist so zu bauen, dass weniger klimatisiert werden muss. Aktuell werden in heiss-feuchten Klimazonen rund
45 Liter Heizöl pro Quadratmeter und Jahr zum Klimatisieren verbraucht!
In der Schweiz hat ein energetisch schlecht gebautes Haus einen Wärme­
energieverbrauch von rund 20 bis 25 Litern.
Pane Beyelere, proč by měla být Minergie mezinàrodní?
Franz Beyeler: Od založení sdružení jsme dostávali
neustále poptávky od zájemců ze zahraničí. Převážně z Evropy, kde funguje podobná stavební kultura.
Přicházely ale i delegace z Jižní Korey a Indie. S jednou
delegací, vedenou členkou spolkové rady Doris Leuthard, jsem dokonce navštívil Rusko. Ve všech těchto
regionech je o Minergie obrovský zájem. Ve Francii nyní
spolupracujeme s jedním licenčním partnerem.
Co očekáváte od zapojení zahraničí do Minergie?
Pokud se nám podaří Minergie úspěšně prosadit na
mezinárodní úrovni, značka z toho bude samozřejmě
významně profitovat. Bude zajímavější i pro zahraniční
investory.
Ti ale vsází na jiné známky. Například na LEED z
USA nebo BREEAM z Anglie. K čemu by jim byla
ještě Minergie?
BREEAM je nejstarším standardem. Dále ještě například funguje standard DGNB, který je kompletně
zaměřený na udržitelnost. LEED je z našeho pohledu,
co se týče energetických požadavků, slabší než Minergie,
má ale další kritéria, jako využití dešťové vody nebo
stojany na kola, které my nepovažujeme za relevantní.
Kromě toho je certifikát Minergie dostupnější a procesně
jednodušší.
LEED je známý po celém světě. Jak chcete prosadit
Minergie?
Na klíčové oblasti, kterými jsou energie, kvalita života,
stavební ekologie a udržitelné stavitelství, se zaměřujeme také v mezinárodním měřítku. Nemůže být
samozřejmostí získat standard Minergie Light. Chtěli
bychom být vždy o něco lepší než benchmarking. Ve
Švýcarsku jsme byli od začátku o 50 procent lepší než
úřední předpisy. Samozřejmě, musíme se přizpůsobovat
místním podmínkám.
Und der Minergie-Standard schreibt sogar nur 3,8 Liter vor.
Jak to myslíte?
Richtig. Nun geht es darum, im Ausland passende Standards einzuführen,
die für möglichst viele erschwinglich sind. In Indien ist das die Mittel- und
die Oberschicht. Denn die Investoren kommen aus Letzterer. Wichtig ist,
dass wir die Behörden und politischen Institutionen für Minergie gewinnen. Damit Minergie zur Planierraupe für die Energiepolitik wird.
Například Indie: Ve stručnosti by se dalo říci, že jsme
společně s agenturou pro mezinárodní spolupráci DEZA
připravili workshop pro indickou delegaci. Cílem bylo
vypracovat pro Indii případovou studii. Mělo by se tam
stavět tak, aby bylo možné snížit nároky na klimatizaci.
V současnosti se ve vlhkých a horkých klimatických oblastech spotřebuje na klimatizaci okolo 45 litrů topného
Franz Beyeler ist seit Juni 2013 Geschäftsführer der Minergie ­
International AG. Zuvor leitete er 15 Jahre lang den Verein ­
Minergie Schweiz.
FOCUS — 15
oleje na metr čtvereční ročně. Ve Švýcarsku spotřebuje
energeticky nesprávně postavený dům na vytápění
okolo 20 až 25 litrů oleje.
A standard Minergie dokonce předepisuje pouze
3,8 litru.
Ano. Jde v zásadě o to zavádět v zahraničí vhodné
standardy tak, aby byly dostupné pro co nejširší okruh
zájemců. V Indii je to střední a horní třída. Přičemž
investoři pocházejí z té poslední. Důležité je také pro
Minergie získávat úřady a politické instituce. Aby se
stala základem plánování v energetické politice.
Franz Beyeler je od června 2013 ředitelem Minergie International AG. Předtím 15 let vedl sdružení
Minergie Schweiz.
AFG-Lösungen liefern signifikante
Beiträge zur Entwicklung ökologischer
Standards. Die EgoKiefer AG ist zudem
Leading Partner des Vereins Minergie.
Über Minergie
Minergie ist ein Baustandard für neue und modernisierte Gebäude. Im Zentrum stehen der Wohn- und Arbeitskomfort von
Gebäudenutzern sowie der nachhaltige Umgang mit Energieressourcen. Ermöglicht wird dies durch eine hochwertige Bauhülle
und eine systematische Lufterneuerung. Minergie ist eine eingetragene Marke und als solche ohne Einschränkungen geschützt.
O MINERGIE
Minergie je stavebním standardem pro nové a modernizované budovy. V centru pozornosti stojí obytný a pracovní komfort uživatelů
budov a udržitelné zacházení se zdroji surovin. To vše umožňuje
kvalitní vnější plášť a systematická ventilace. Minergie je zavedená
značka a jako taková je chráněna bez omezení.
Řešení AFG významně přispívají k rozvoji
ekologických standardů. EgoKiefer AG
je navíc hlavním partnerem sdružení
Minergie.
Weitere Standards – Další standardy
BREEAM «Building Research Establishment Environmental
Assessment Method» – ältester und verbreitetster Nachhaltigkeits-Standard aus Grossbritannien. Kriterien berücksichtigen
Auswirkungen auf globaler, regionaler, lokaler und innenräumlicher Ebene. Breites Spektrum an Gebäudearten. Über
110’000 Gebäude weltweit zertifiziert.
BREEAM »Building Research Establishment Environmental
Assessment Method« – nejstarší a nejrozšířenější standard udržitelnosti z Velké Británie. Kritéria zohledňují vlivy na globální,
regionální, lokální úrovni a také na úrovni vnitřního prostředí.
Široké spektrum typů budov. Tímto standardem již bylo certifikováno přes 110 000 budov po celém světě.
www.breeam.org
LEED «Leadership in Energy and Environmental Design»
– US-amerikanisches System zur Zertifizierung ökologischer
Bauweise, basierend auf amerikanischen Normen. Unter­
scheidet nicht nur zwischen Neubau, Bestandsgebäude oder
Sanierung, sondern auch zwischen verschiedenen Nutzungs­
arten. Höchster Standard ist LEED Platinum.
www.minergie.ch
LEED »Leadership in Energy and Environmental Design« –
systém certifikace z USA zaměřený na ekologickou výstavbu,
který vychází z amerických norem. Nerozlišuje jen novostavby,
stávající stavby nebo sanace, ale přihlíží také k různým
účelům využití budov. Nejvyšší úrovní tohoto standardu je
LEED Platinum.
www.leed.net
DGNB Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen –
umfassendes Bewertungssystem für nachhaltige Gebäude.
Entwickelt vom Ministerium für Verkehr, Bau und Stadt­
entwicklung und der Deutschen Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen e.V. Bewertungskriterien: Ökologie, Ökonomie,
Soziokultur, Technik, Prozesse, Standortqualität.
DGNB „Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen“, česky
Německá známka kvality udržitelného stavitelství – rozsáhlý systém hodnocení pro udržitelné budovy. Tento standard byl vyvinut
Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a rozvoje měst a Německou společností pro udržitelné stavby (Deutsche Gesellschaft
für Nachhaltiges Bauen e.V.). Kritéria hodnocení: ekologie,
ekonomie, sociální kultura, technika, procesy, kvalita lokality.
www.dgnb.de