E-Learning

E-Learning
Co to vlastně je „E-Learning“?
V současné době rostoucí popularity elektronické formy komunikace (e-mail, chat, www-konference,
videokonference atd.) je nasnadě otázka, zda by elektronickou formou rovněž nešlo předávat studijní
informace. Poslední vývoj výuky pomocí výpočetní techniky nám dal na tuto otázku odpověď „ELearning“. E-Learning je ve své podstatě forma distančního studia pomocí elektronických médií,
zejména pak pomocí Internetu. Je to tedy studium, kdy student do školy dochází pouze občas a přesto
může nabýt vzdělání o které má zájem. Celý systém této služby funguje poměrně jednoduše. Zájemce
(student) si objedná od poskytovatele E-Learningu požadovaný kurz. Následně dostane přístupové
jméno a heslo do systému, kde se po přihlášení nabízí celá řada funkcí. Základem je studium
materiálu ke kurzu, může zde jít o text či interaktivní materiály. Na konci jedné oblasti může požádat o
přezkoušení, aby si své nabyté znalosti ověřil. Zajímavými funkcemi jsou například chat s ostatními
studenty, sdílená tabule, kontakt s lektorem pomocí e-mailu či chatu, přístup do knihoven, databází
atd. Na závěr kurzu je student přezkoušen z probrané látky a to různými formami od elektronického
testu, který je posléze vyhodnocen poskytovatelem kurzu či psaným testem v místě poskytovatele.
E-Learning je v současné hektické době ideální způsob celoživotního vzdělávání, jelikož s krácením
našeho volného času ubývá i náš čas na vzdělávání. Výhody této formy výuky jsou zřejmé, odpadají
náklady na dopravu a ubytování v místě školy, nepočítaje ušetřený čas. Zároveň však zřetelně narůstá
nárok na studentovu studijní zodpovědnost a ke studiu musí být silně motivován. Na straně instituce
poskytující E-Learning je znatelně složitější a nákladnější příprava celého projektu výuky, sestavení a
uspořádání studijních materiálů a jejich aktualizace. Rovněž využití vyrobených „E-Learningových
kurzů“ v českém jazyce je menší než je tomu v anglicky mluvících zemích, jelikož kurz v anglickém
jazyce se dá „prodat“ mnohem širšímu počtu posluchačů. Přesto český trh zaznamenává boom
v tomto směru výuky ve firmách i na vysokých školách.
Problém definice E-Learningu
Jak už to tak bývá s novými odvětvími vytanula i zde nejednotnost definice E-Learningu. V užším
pojetí se o E-Learningu bavíme jako o pouze o on-line výuce, kdy komunikace mezi vyučujícím a
žákem probíhá pomocí webu. Výukové materiály jsou uloženy na jednom hlavním počítači (výukovém
serveru), ke kterému se vyučující a žáci připojují ze svých lokálních počítačů pomocí webového
prohlížeče. Takového spojení nazýváme on-line spojení (může být realizováno pomocí podnikového
intranetu či internetu) a výukové kurzy on-line kurzy. Příslušný způsob výuky je nazýván on-line
výukou.
Jiní autoři (a těch je patrně většina) pod pojmem E-Learning rozumí veškerou elektronickou výuku,
tedy nejen on-line výuku, ale i výuku pomocí multimediálních prostředků jakými jsou CD či DVD.
V budoucnosti se však nejspíše stále více bude tíhnout k on-line výuce na webu, jelikož se jedná o
nejpružnější formu tohoto typu vzdělávání.
Vztah E-Learningu a klasické výuky
Díváme-li se na e-Learning jako na efektivní využívání informačních technologií ve vzdělávání, jedná
se pak vlastně o nové možnosti, které můžeme ve vzdělávání využít. Klasické vzdělávání pod
vedením lektorů existuje již do počátku historie a pro určité oblasti bude nazastupitelné patrně i v
budoucnosti. Vzdělávání pouze pomocí lektorů má však i řadu nedostatků. Mezi hlavními můžeme
nalézt například nepřítomnost zaměstnance ve firmě po dobu školení, vstup studentů do kurzů
s různou úrovní znalostí, často nemožnost či velmi drahé opakování kurzu, ne vždy objektivní přehled
o nákladech a návratnosti vložených investic do vzdělávání. E-Learning se snaží eliminovat tyto
nedostatky a je tak optimálním řešením pro komplexní celoživotní vzdělávání. Jen vhodným sloučením
klasických přístupů a E-Learning lze ze vzdělávání udělat poutavý, adresný, individuelní a interaktivní
proces integrovaný do každodenního života. I pro oblasti, kde je osobní kontakt s lektorem považován
za nezastupitelný, lze například „předškolit“ elektronicky studenty. Ti pak na školení s lektorem
přicházejí již s řadou informací a dotazů, lektor se může věnovat pouze zajímavým či obtížným částem
látky a lze tak významně zkrátit dobu školení. Podíl jednotlivých druhů vzdělávání na vzdělávacím
procesu v USA dokumentuje graf dle zdroje Omnitech viz obr 1:
obr.
1)
rozvoj
E-Learningu
v letech 1997 - 2000 na základě šetření firmy Omnitech.
ve
spojených
státech
Lektor navíc není vůbec vyloučen z procesu e-Learning, jak by se někomu mohlo zdát. e-learning
přináší řadu komunikačních nástrojů počínaje e-mailem a konče videokonferencemi, které umožňují
lektorům individuálně se věnovat jednotlivým studentům. Na základě zpětných informací z kurzů má
lektor přesné informace, jak si student vedl v které lekci, kolik kde dosáhl bodů a kolik času strávil v
jednotlivých oblastech výuky. Díky řadě komunikačních kanálů může pak se studentem komunikovat
intenzivněji, než jak je tomu ve vyhrazených hodinách klasické výuky. Namísto neustálého opakování
té samé látky na učebnách se může lektor intenzivně věnovat přípravě nové látky či zdokonalování a
aktualizaci stávající. E-Learning dodává lektorům výkonné nástroje pro snadný a rychlý převod
vlastních znalostí, zkušeností a dovedností do formy, která tyto aktiva udělá okamžitě dostupné všem,
kteří je potřebují.
Je E-Learning pouze pro vzdělávání?
E-Learning je řešení určené pro vzdělávání, avšak pro vzdělávání pojaté v celém kontextu.
Neomezuje se proto na pouhou výuku studentů, ale je v širším pojetí metodou sdílení a předávání
informací. Na rozdíl od klasických informačních systémů, které se zabývají zejména sdílením
informací a možnostmi vyhledat potřebné informace ve správný čas E-Learning klade vysoký důraz i
na způsob předání informace. V dnešní době nestačí pouze správnou informaci ve správný okamžik
získat, ale je třeba též tuto informaci plně pochopit a dát si ji do souvislostí. To právě díky svým
výukovým schopnostem přináší e-Learning.
E-Learning se proto silně prosazuje nejen ve vzdělávání zaměstnanců či studentů vysokých škol, ale
také jako prostředek, jak efektivně informovat zákazníky a partnery o svých službách, produktech, či o
své firmě. Prostředky E-Learning umožňují vytvářet působivé interaktivní multimediální prezentace
produktů či služeb, které mohou být vystavovány na WWW či šířeny k zákazníkům na CD. Tyto
prezentace zábavnou formou předávají informace zákazníkům, na druhé straně Vám mohou zpětně
dodávat informace, jací jsou Vaši zákazníci. O prosazování E-Learningu ve světě svědčí i následující
graf, který sestavila na základě průzkumu E-Learningového trhu v USA společnost IDC – viz. obr. 2:
obr. 2)
Prvky systému E-Learning
Aby bylo on-line vzdělávání úspěšné musí se dbát na kvalitní přípravu jeho hlavních prvků:
1) studujícího
2) učitele
3) studijních materiálů
4) technologií
5) vzdělávací instituce
Studující volí on-line výuku, kdy mu v klasické výuce brání závažné překážky, jakými může být velká
vzdálenost od vzdělávací instituce, povinnosti k rodině nebo k zaměstnavateli. On-line výuka je proto
zejména vhodná pro dospělé studující. Nutnou podmínkou je silná motivace studujícího (např.
viditelná možnost zvýšení platu či kariérního postupu) a musí mít ke studiu potřebné schopnosti a
zázemí (PC, připojení k Internetu atd.).
Učitel je v on-line výuce především osobou s podrobnou znalostí obsahu kurzu. Měl by to být
pedagog specializovaný na distanční vzdělávání, který je v průběhu kurzu jakýmsi instruktorem.
Pomáhá studentům při vlastním studiu, dodává jim podnětná témata k přemýšlení, organizuje týmovou
spolupráci, radí jim a zodpovídá jejich dotazy. Současně instruktor hodnotí své žáky a administrativně
zajišťuje celý průběh kurzu. Výhodou je pokud má učitel znalosti SW systému ve kterém je on-line
kurz provozován, jelikož může spolupracovat při vytváření kurzu, lépe aktualizovat jeho obsah i něm
učit. Po zaškolení může počítačově vyspělý učitel vytvářet technicky jednodušší kurzy. Složité
multimediální kurzy je třeba vytvářet s pomocí týmu specialistů – tvůrce obsahu kurzu (učitele),
scénáristy kurzu, grafika, programátora a dalších.
Studijní materiály můžeme zpravidla rozdělit do dvou kategorií a to na studijní texty a multimediální
materiály. Studijní texty vytváří specialista na obsah kurzu (zpravidla učitel) a multimediální materiály
vytváří specialista na multimédia.
Studijní texty jsou důležitým prvkem on-line výuky. Tvůrce jejich obsahu by se měl řídit zásadami pro
distanční vzdělávání a udržovat texty v souvislých a ucelených modulech. Každý modul by měl
obsahovat Úvod, stať, závěr. Neměl by chybět slovníček pojmů, klíč k řešení úloh a rovněž seznam
literatury. Do každého modulu je dobré zahrnout krátké testy a cvičení, které je třeba vyřešit a odeslat
v předepsaném termínu. Tím se vyřeší problém zpětné vazby studenta. Pokud se tvůrce on-line kurzu
pustí do přípravy multimediálního kurzu neměl by opomenout důležité prvky takového kurzu jakými
jsou – text, grafika, audio nahrávky, video a animace.
Technologii pro on-line výuku lze rozdělit do třech oddílů:
1) tvorba výukových materiálů
2) distribuce výukových materiálů
3) komplexní řízení v on-line kurzech
Tvorba multimediálních výukových materiálů vyžaduje znalost potřebného SW i HW technologie
(např. nástrojů typu Authorware, Toolbook Instructor, X.Help Designer, produktů firem Macromedia,
Click2Learn, X.Help Technologies atd.) Programátor však musí mít od učitele k dispozici
z pedagogického hlediska kvalitně připravený obsah kurzu a scénář řazení jednotlivých segmentů
kurzu, který často vytváří specialista na scénář.
Distribuce výukových studijních materiálů od výukové organizace ke studujícímu může být prováděna
různými způsoby. Jedná se například o tištěné učebnice, audio a video kazety, počítačové diskety,
CD, DVD atd. Od roku 1995 se dostává v oblasti E-Learningu do popředí distribuce pomocí služby
WWW a pomocí prohlížeče (IE, Netscape aj.) V tomto systému jsou výukové materiály uloženy na
centrálním výukovém serveru, ke kterému se vyučující i žáci přihlašují ze svých lokálních počítačů
pomocí zmiňovaného webovského prohlížeče. Zde již hovoříme o on-line spojení a on-line výuce.
Zpočátku se na Webu vystavovaly jen jednotlivé výukové materiály a s vyučujícím či s kolegy se
komunikovalo pomocí e-mailu. V současné době se však výukové kurzy vytvářejí a spravují pomocí
integrovaných Systémů pro řízení studia – Learning Management Systems (LMS). Jedná se o
obsáhlý SW systém, pomocí něhož se řídí celá E-Learningová výuka. Na trhu jsou dostupné desítky
takovýchto systémů z nichž vyberu alespoň některé – eDoceo, Aspen, Blackboard, Docent,
LearningSpace, Saba, TopClass, WebCT aj.
LMS nám pomáhají s tvorbou, používáním a správou on-line kurzů tím, že dodávají:
•
rozhraní, umožňují vytvářet prostředí kurzu
•
celek výukových nástrojů, které usnadňují studium, komunikaci a spolupráci
•
soubor administrativních nástrojů, které umožňují instruktorovi správu, vedení a zlepšování
kurzu
Role vzdělávací instituce v on-line výuce je klíčová, jelikož je hlavním správcem celého projektu. Aby
byla on-line výuka efektivní musí se jí zabývat koordinovaně celá instituce. Realizace on-line výuky
musí navazovat na dlouhodobou strategii organizace, která musí nutně zahrnovat i dlouhodobý a
hlavně dostatečný přísun finančních prostředků. Na strategii musí navazovat každoroční plány, které
vycházejí ze zkušeností on-line výuky, z poznaných výhod i nevýhod. Vzdělávací instituce musí zajistit
kvalitní servisní služby zajišťující přípravu, podporu a vyváženou funkci všech hlavních prvků on-line
výuky tzn. studujícího, učitele, studijních materiálů a technologie. To vyžaduje řízení on-line výuky
členem nejvyššího vedení podniku, jakým může být např. na vysoké škole prorektor pro pedagogiku.
Důležitá je rovněž odbornost specialistů, kteří se podílejí na přípravě a realizaci kurzů (pedagog, IT/IS
specialista, manažer pro vzdělávání aj.). Důležitým faktorem pro dostupnost a šíření E-Learningových
kurzů je kromě jejich kvality i jejich cena. Například v USA je běžné, že si univerzity on-line kurzy
navzájem poskytují a tak dochází ke snižování ceny při jejich vývoji.
Studující v systému E-Learning
Všem lidem - studujícím, kteří se zapojí do vzdělávání formou E-Learningu se otevírá řada nebývalých
studijních možností současně však vznikají i zvýšené požadavky. Základním požadavkem na každého
studenta je přístup k počítači a připojení k internetu. Předpokladem je i základní znalost počítačů.
Neméně důležitá je motivace účastníků kurzu v něm uspět. Plyne z toho i aktivní zapojení do kurzu
formou diskuse s ostatními studenty, s instruktorem kurzu atd. Student by měl mít pocit kvalitního
zabezpečení kurzu ze strany výukové organizace, která prostřednictvím instruktora zabezpečí hladký
průběh kurzu.
Hlavní výhody E-Learningu pro studujícího
Mezi výhody velmi kvalitně připraveného on-line kurzu patří například:
studium odkudkoliv
studium kdykoliv a vlastním tempem
spolupráce studujících
přístup ke zdrojům
komplexní podpora samostatného studia
Studium odkudkoliv
Pokud má student přístup na internet alespoň přijatelnou přístupovou rychlostí (když není součástí
kurzu složitá grafika postačí i připojení modemem 28 Kb/s) může si spustit studovaný kurz
z jakéhokoliv počítače na světě. Studium probíhá přes www rozhraní internetového prohlížeče a
neklade tudíž nároky na instalaci jakéhokoliv dodatečného SW. Tuto výhodu zajisté ocení zejména
pracovníci, kteří jsou často na cestách, nebo studenti, kteří mají dostupné dial-up připojení na internet.
Studium kdykoliv a vlastním tempem
Jelikož je kurz přístupný z výukového serveru, který může být v provozu nepřetržitě, lze se na něj
přihlásit v jakoukoliv dobu. Odpadá nárok na účast studenta být v určitou dobu na určitém místě.
Pokud se zapojuji do diskuse k studovanému tématu nemusím odpovídat ihned, což umožňuje
promyšlenější odpovědi. Studen není pod takovým tlakem a tudíž si studuje vlastním tempem.
Spolupráce studujících
V průběhu kurzu probíhá komunikace nejen během studentem a instruktorem, ale i mezi studenty
navzájem. Dochází tak ke zkvalitňování úrovně kurzu, protože mnohdy se může jednat o specialisty
z oboru, kteří si tímto způsobem mohou vyměňovat své zkušenosti.
Přístup ke zdrojům
Instruktor má během kurzu možnost seznamovat studenty s další literaturou a zdroji, které se studiem
souvisí. Může se jednat o odkazy na internetové články, prezentace či publikace nebo přímo může do
diskuse zapojit odborníky z oboru, kteří se například v určitý čas zapojí do řízené diskuse.
Komplexní podpora samostatného studia
Kurz jako celek by měl studentovi zabezpečit komplexní studijně pedagogickou i technickou podporu
při studiu. Student musí mít pocit, že se může v případě jakýchkoliv dotazů či problémů na někoho
obrátit (instruktora), který mu odborně pomůže vyřešit vyvstalý problém. Zároveň musí mít přístup ke
kvalitním studijním materiálům (zejména srozumitelně napsané literatuře).
Nevýhody on-line kurzů pro studujícího
Technické problémy
Bohužel stále se ještě potýkáme s jistou nedostupností sítě Internet buď z důvodu finančních anebo
technologických. Není úplnou samozřejmostí mít k dispozici patřičné PC s přístupem na Internet.
Překážkou může být nedostatečná podpora neomezeného připojení do této sítě za paušální cenu.
Jiným problémem mohou být poruchy ve výukové organizaci z důvodu technických či organizačních.
Nedostatek schopností se samostatně vzdělávat
Jak již bylo výše několikrát zmíněno, klade E-Learning zvýšené nároky na samostatnost a
zodpovědnost studenta. Často se mluví o E-Learningu jako o alternativním možnosti vzdělávání pro
dospělé disciplinované studenty, kteří jsou dostatečně motivováni, aby daný kurz dokončili. Proto toto
výukové prostředí není příliš vhodné pro studenty, kteří mají méně organizačních schopností,
disciplíny, odpovědnosti a motivace a potřebují více osobního vedení při výuce.
Jaké požadavky může studující klást na instruktora
Instruktor by měl povzbuzovat a podporovat studující při celém průběhu výuky, včasně a relevantně
odpovídat na jejich dotazy v diskusích, vyhodnocovat zadávané úkoly, testy či kvizy. Připojovat se do
systému minimálně pět dní v týdnu. Pravidelně informovat studenty v jaké fázi kurzu se nacházejí, měl
by rovněž aktualizovat novinky. Vytvořit takové výukové prostředí v němž je možno předat studentům
co nejvíce praktických zkušeností. Výuka by měla být tvořena systémem ověřování si teoretických
zkušeností. Mít zájem na tom, aby kurz dokončilo co největší procento studentů, důraz na pozitivní
přístup při výuce, možná je i hmotná zainteresovanost instruktora na výsledcích kurzu. Instruktor by
neměl studující kritizovat či napomínat, ale pouze doporučit způsob řešení vzniklého problému, aby
sám student mohl danou situaci vyřešit.
Instruktor E-Learningu
Vedením on-line kurzu musí být pověřen speciálně vyškolený pedagog - instruktor. Základem práce
instruktora je podpora vlastního učení se studujících, ke které patří podnětné náměty k přemýšlení a k
diskusi, pomoc při překonávání studijních obtíží a hodnocení výsledků studujících pomocí
vyhodnocování testů a úkolů. V duchu E-Learningového kurzu nelze předávat informace stejně, jako
v prezenční výuce. Instruktor proto potřebuje znát hlavní možnosti, výhody i nevýhody technologií pro
přenos informací. Musí také ovládat alespoň základy práce se systémy pro řízení studia (LMS), ve
kterých se moderní on-line kurzy stále častěji vytvářejí. Instruktor má i administrativní povinnosti.
Zajišťuje zpětnou vazbu směrem k vzdělávací instituci, k návrháři kurzu a k autorovi odborného textu a
dává jim podněty na zlepšení práce. Často vede i administrativní agendu studujících v kurzu a
vypracovává studijní statistiky. Na všechny své úkoly musí být instruktor dobře vyškolen. Učitel, který
je úspěšný v prezenční výuce, nemusí mít schopnosti pro roli úspěšného instruktora on-line výuky.
Základní vlastnosti instruktora
Odpovídající kvalifikace
Požadovaná kvalifikace zahrnuje mnoho faktorů včetně pedagogické a odborné přípravy, zkušenost z
oboru i schopnost zvládnout specifické metody předávání vědomostí v on-line kurzu. Instruktory je
tedy nutno vyškolit a dát jim možnost vyzkoušet si pedagogické modely i konkrétní výukové nástroje a
technologie, které budou používat.
Umění komunikace
Osobní kontakt, který je běžný v tradiční třídě, v on-line výuce chybí. Možnost slovní komunikace je
zde nahrazena klávesnicí. Intenzivní komunikace je nutná. Instruktor musí být proto schopen
nahrazovat nedostatek fyzické přítomnosti tím, že v kurzu vytvoří prostředí, ve kterém mohou studenti
se svým instruktorem snadno komunikovat. Vyučujícímu musí vyhovovat písemný způsob
komunikace, protože v on-line prostředí je základním prvkem komunikačního procesu.
Otevřenost, zaujetí pro věc
Vnímavost, otevřenost a flexibilita instruktora jsou nezbytností. Pokud instruktor nedokáže vytvořit
přátelské on-line prostředí, může se stát, že se studenti ve třídě odcizí jak sobě navzájem, tak i jemu,
což výuku velmi oslabí. Studenti jsou zákazníky nejen učitele, ale celé vzdělávací instituce a mělo by
se podle toho s nimi zacházet.
Praktické zkušenosti
On-line model vyžaduje instruktory, kteří umějí aplikovat látku na praktické úlohy, zejména v kurzech
pro dospělé studující, kteří jsou v zaměstnání. Nestačí pouze dobré teoretické znalosti předmětu.
Metody a technologické prostředky pro předávání informací v on-line prostředí
Metody předávání informací v prostředí webu, ve kterém se vytvářejí on-line kurzy, jsou jiné, něž
metody, používané v prezenční výuce. Návrháři on-line kurzů i instruktoři potřebují vědět, jaké výhody
i nevýhody mají jednotlivé technologie pro přenos informací (tisk, audio, video, zdroje na www, atd.),
aby mohli on-line kurzy optimálním způsobem navrhnout a výuku studujících pomocí on-line kurzů
kvalitně podporovat. V dalším textu stručně uvedeme možnosti použití i výhody a nevýhody
následujících technologií, které lze použít pro předávání informací v on-line prostředí:
Tištěné učebnice
Audio a rozhlasové vysílání
Video a televizní programy (film)
Interaktivní CD-ROM a interaktivní PC software
Elektronické konference
Diskusní skupiny
Chat
Články z webovských stránek
Interaktivní webovská místa
Osobní rozhovor s odborníky
On-line interview
Případové studie
Týmové projekty
Hostující přednášející
Uvedený výčet technologií neznamená, že je použijeme v každém on-line kurzu. Technologie mohou
být mocným nástrojem pro zlepšení kvality výuky, ale ne vždy jsou pro daný pedagogický účel
vhodné. Čistě elektronická forma výukových materiálů nemusí být vhodná pro každý on-line kurz,
neboť čtení rozsáhlejších textů pouze z obrazovky je obtížné. Začínáme-li budovat on-line kurz,
snažíme se obvykle o úpravu stávajících klasických výukových materiálů (například. do podoby
elektronické učebnice). To nemusí být vhodné, protože čtení dlouhých textů z obrazovky je obtížné.
Rozsáhlejší elektronické učebnice jsou však např. používány v oborech, které se velmi rychle vyvíjejí
a látku je nutné velmi brzy aktualizovat. Často se doporučuje umístit do studijního modulu on-line
kurzu pouze shrnutí kapitoly a výkladový slovníček pojmů a celý text studovat v tištěné učebnici. Je
zřejmé, že jednoznačná pravidla nelze formulovat; vždy je třeba přihlédnout ke komplexu podmínek,
za kterých se konkrétní výuka provádí.
Standardy pro E-Learning
Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených standardizační
organizací. V rámci E-Learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti tvorby kurzů
a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání (LMS). Jsou důležitá jak
pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uživatele a zákazníky. Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů,
aplikací a řídících systémů (LMS) se v současné době díky garanci dodržení těchto pravidel mohou
bezstarostně věnovat řešení dalších vylepšení systémů, a to v jiných oblastech než je pouhé
poskytování vzdělávacích obsahů. Stejně tak mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility
zakoupených kurzů pro provozované systémy.
Základní standardy a standardizační organizace pro E-Learning
Název:
Aviation Industry Computer-Based Training Committee
URL:
http://www.aicc.org
Provozovatel:
AICC
Oblast zaměření:
Mezinárodní asociace profesionálních technologicky-založených školení,
vyvíjejících tréninkové směrnice pro letecký průmysl. AICC vyvíjí standardy pro
Interoperabilitu školení počítačem a počítačem řízené školení, produktů
průmyslových odvětví.
Významné
charakteristiky:
Organizace, která registruje nespočet vojenských i civilních, vládních i
soukromých organizací. Významným způsobem se podílí na standardizaci ELearningových kurzů v leteckém průmyslu.
Název:
Advanced Distributed Learning (ADL)
URL:
http://www.adlnet.org
Provozovatel:
ADL
Oblast zaměření:
Organizace zajišťující shodu mezi vládním, komerčním a univerzitním sektorem
v oblasti zprostředkovávaných školení zejména prostřednictví IT.
Významné
charakteristiky:
Vytvoření standardu: The Sharable Courseware Object Reference Model
(SCORM) což je množina specifikací, které při aplikaci na obsah kurzu vytvoří
malé a znovupoužitelné výukové objekty (learning objects). SCORM - pružné
moduly se mohou jednoduše spojit s jinými k vytvoření velmi modulárního úložiště
výcvikových materiálů.
Název:
IMS Global Learning Consortium, Inc. (IMS)
URL:
http://www.imsproject.org
Provozovatel:
IMS
Oblast zaměření:
Standardy podporující rozvoj E-Learningu díky specifikaci výměny dat mezi LMS a
studentem a LMS a školitelem
Významné
charakteristiky:
Organizace zajišťující technické specifikace výměny dat mezi studentem, jeho
kurzem a systémem pro řízení výuky. Iniciováno skupinou společností s cílem
definování specifikací a přijetí otevřeného standardu pro výuku realizovanou
Internetem.
Název:
Institute of Electrical and Electronics Engineers.
URL:
http://www.ieee.org
Provozovatel:
IEEE
Oblast zaměření:
Největší profesní a standardizační organizace na světě, založená roku 1884, jejíž
aktivity mimo pořádání konferencí a vydávání odborných časopisů zahrnují
přípravu a vydávání komunikačních a síťových standardů.
Významné
charakteristiky:
Podporuje rozvoj E-Learningu definováním standardů na intranetových sítích. Pro
počítačové sítě má největší význam standardizační orgán založený v rámci IEEE
v únoru roku 1980 (a proto označovaný jako IEEE 802), který je specificky
zaměřen na problematiku standardu lokálních sítí. Pro jednotlivé oblasti jsou pak
vytvořeny pracovní skupiny
Literatura:
1. http://www.aktivnistudium.cz
2. http://www.WebCT.com
3. http://www.edoceo.cz
4. http://www.ella.cz
5. http://www.kontis.cz
6. http://www.e-learn.cz
7. http://www.idc.com
8. http://web.cvut.cz/cp1250/online/index.html
9. http://www.otcg.com/
10. http://www.diamondcluster.com/