Kronika_2015

Transkript

Kronika_2015
ROK 2015
VE ZNAMENÍ
DIAKONIE A MISIE
MOTTO: Proto přijímejte jeden
druhého, tak jako Kristus k slávě
Boží přijal vás.
ヱ
Z bal
ka
na
ekoł
Wakacje „nie wakacje , dnia . .
5, dzieci z religii oraz szkołki niedzielnej spotkały
się w budynku fary naszego koscioła.
Pod kierownictwem pani katechetki Ewy Pawlas oraz pani pastor Pavlíny Volne
jedenascioro dzieci w dwoch druzynach rywalizowało, zeby się pobawic, a przede
wszystkim dowiedziec się czegos nowego i ciekawego o Panu Bogu. Pierwsze hasło:
„Pan Bog słyszy, jak do niego wołam , znajdowało się w nadmuchanych balonikach,
ktore dekorowały salkę, było głownym tematem opowiadania pani Pawlas. Dzieci
upewniły się, iz Pan Bog słyszy nasze prosby i pomaga nam rozwiązywac rozne
sytuacje. (asło krzyzowki: „Cieszymy się na oboz letni , zapraszało zas dziewczynki
oraz chłopcow do spędzania wakacji wsrod przyjacioł. Na spotkaniu nie brakowała
piosenka, taniec i chwila tworcza, z ktorej dzieci odniosły sobie do domu na piamiątkę
karnawałową maskę na twarz pomalowaną wg. własnej fantazji.
Organizatorzy nie zapomnieli nawet o posiłku. Dziękujemy mamusiom, ktore
przygotowały smaczne wypieki. Szkoda, ze mile spędzony czas szybko mija. Było
trzeba się pozegnac, ale wierzymy, iz nie na długo. Do zobaczenia na roznych
imprezach, spotkaniach, nabozenstwach...
ヲ
Za jal ná …
Velmi bych si pral, aby se zvysila návštěvnošt bohošlužěb. (oste, kterí prichazejí na
bezne nedelní bohosluzby, opravnene vyjadrují udiv, ze sbor, cítající více nez tisíc clenu, vykazuje nízkou navstevnost na bohosluzbe. Navstevnost se snízila napr.
v dusledku ukoncení cinnosti peveckeho sboru, jeho byvalí clenove prichazejí na bohosluzbu spíse sporadicky. Vetsí navstevnost by slusela i presbyterum, dorostencum, zpevackam Laudate.
Nas kostel se díky kulturním udalostem pomalu otevíra siroke verejnosti. Stale se vsak
musíme ucit opouštět měntálitu ižolováněho špolěčěnštví a na nove príchozí nepohlízet jako na narusitele naseho „rodinneho klimatu, nybrz jako na ty, kterí by
mohli nase spolecenství nejen rozsírit, ale take obohatit a nalezt v nem inspirace
pro jejich kazdodenní zivot. Zdrave a silne spolecenství by melo unest i lidi, kterym
se v zivote leccos nepodarilo, udelali chyby, mozna i mnoho chyb. Sbor je místem
chybujících lidí, kterí se se svymi chybami nechtejí spokojit, nybrz je chtejí s Bozí
pomocí zpracovat a pokud mozno neopakovat.
Pred nekolika lety jsem byl na nasem sborovem zajezdu svedkem rozhovoru dvou jeho
ucastnic. Jedna z nich si posteskla nad – zrejme z jejího pohledu – vysokou cenou
zajezdu, druha ji odpovedela slovy, ktera jsem si zapamatoval dodnes: „Ja jsem
zvykla za hezke zazitky platit. Domnívam se, ze k teto realite se blízíme i v církvi.
Jdeme-li do kina, platíme. Platíme v divadle, za koncert, za dobre jídlo, za prohlídku
hradu ci zamku, platíme za wellness, saunu i bazen. Zá žážitky plátímě. Jěn v čírkvi
to dopošud něplátilo. Ale odlukou státu od církve se situace mění. Církev je
místo, ktere poskytuje urcity spiritualní servis. Jestlize o nej lide stojí, budou ochotni jej financne ocenit. Po pravde receno, vetsina o nej nestojí. Protoze si vystací
v zivote sami. Zatím. Mozna, ze se zacnou zajímat pozdeji, ale docela mozna, ze nikdy. Ovsem religiozita je lidskou konstantou. Lide ji buď budou pestovat v církvi,
anebo jinde. Nasím praním by melo byt, aby tak cinili zde.
ン
N ej e
d n r
i erk n , n
j e
i e z
Zebranie Zborowe, ktore odbyło się . marca b. r., wybrało nowych członkow
Prezbiterstwa Zboru SKEAW w (awierzowie Błędowicach. Przedstawiamy nowych
prezbiterow wybranych do Prezbiterstwa na kadencję
5: )ng. Grudzinski
Artur, )ng. (lubinová Adéla, (ubálková Veronika, Klimsza Karel, Molinková Anna,
Olšáková Miroslava, Mgr. Piechová Jarmila, Przeczková Anna, Mgr. Rotter )vo, Strnad
Michal, Volný Rudolf, 8idek Břetislav. Zastępcy prezbitera: Roman Lovich i Ondřej Rajdus.
Zebranie Zborowe postanowiło w wyjątkowy sposob uhonorowac skarbniczkę Zboru
p. Olgę Kotulową i odstępującego prezesa Rady cmentarnej p. Karola Cyža - mianowac
ich (onorowymi Prezbiterami Zboru.
Na swoim pierwszym zebraniu w nowym składzie Prezbiterstwo dokonało tajnego
głosowania, w ktorym wybrało na nowego Kuratora p. Karola Klimszę.
Pastor razem z Prezbiterstwem są niezwykle wdzięczni p. Kotulowej i p. Cyzowi za
pracę i trud jaki włozyli w wykonywanie ich obowiązkow i zyczą im wiele Bozego
błogosławienstwa na dalszej drodze.
Jedoczęsnie zyczą wielu sukcesow i Bozego wsparcia dla p. Karola Klimszy.
ヴ
Kd
e
ezna ?
Pokud jste se . ledna
5 zucastnili . nadacního koncertu na zachranu varhan,
byli jste s nami u toho, kdyz se nove zrekonstruovane varhany rozeznely
v bludovickem chramu v cele sve krase. Tremi zajímavymi hosty slavnostního koncertu
byli pratele Martin Dejdar, Eva Vejmelkova a Marta Wierzgon, kterí koncert obohatili
svymi vyjimecnymi schopnostmi.
Unikatní zazitek z varhanní hudby doprala svym posluchacum znama slezska varhanní
umelkyne Marta Wierzgon, ktera zahrala nekolik znamych del J. S. Bacha, J. K. Kuchare
a Cesara Francka. Jejím velkym neprítelem pri hre byl studeny chram, neboť
v pretopenem prostredí by se kralovsky nastroj velmi rychle rozladil. (ra na studenou
klaviaturu rozhodne nebyla príjemna, presto vykon paní M. Wierzgon byl grandiozní.
Dlouholetou prítelkyní M. Wierzgon byl nas druhy host koncertu – psycholozka, spisovatelka a herecka Eva Vejmelkova, ktera bludovicky koncert moderovala. Pripomenme,
ze E. Vejmelkova se v roli moderatorky ocitla jiz v roce
, kdy se konal . nadacní
koncert na zachranu varhan. Obe zeny pojí dlouholete pratelství, neboť spolecne studovaly Ostravskou konzervator. Prestoze se jejich profesní a zivotní cesty ubíraly ruznymi smery, setkaly se po letech opet pod jednou strechou prave u nas, a to jeste se
svym hereckym kolegou Martinem Dejdarem. Martina Dejdara zname z televizní obrazovky jiz temer tri desetiletí, mohli jsme jej zhlednout ve filmech Ucitel tance , v pohadkach Kouzla kralu a serialech Zdivocela zeme, Comeback . Nase posluchace
upoutal nejen svymi vtipnymi epizodami z natacení, ale otevrel pred nami i dvere sveho soukromí a seznamil nas s tím, co jej v profesním zivote dale ceka. Pripomenme, ze
herec M. Dejdar oslavil dne . brezna
5 vyznamne zivotní jubileum – 5 let. Nasim
milym hostum uprímne dekujeme a prejeme jim v jejich narocne praci hodne tvurcích
sil, zivotního elanu a zdraví.
Soucastí Tríkraloveho koncertu byla rovnez slavnostní vernisaz Pavla Tuleji, jehoz fotografie z cest jsme mohli zhlednout ve farním sale. S prípravou kazdeho koncertu je spojeno velke mnozství organizacních prací, a proto dekujeme vsem, kterí se na príprave
. nadacního koncertu a jeho doprovodneho programu podíleli.
ヵ
ヶ
Ap íl ý k n et ma ha
er u h u e
Milovníci varhanní hudby si 5. dubna
5 nenechali ujít v evangelickem kostele koncert manzelu Martina a Evy Kovaríkovych, kterí do Bludovic prijeli az ze Svycarska.
Tento koncert byl v poradí . koncertem na zachranu varhan. Co ríci o vystupujících
interpretech? Martin Kovarík je havírovsky rodak, ktery se po studiích u nas i
v zahranicí Slovensko, Svycarsko a Francie zacal venovat prevazne solisticke cinnosti.
V soucasnosti pusobí jako hlavní varhaník v kostele sv. Martina v Curychu ve Svycarsku. S manzelkou Evou tvorí dokonale duo nejen v osobním zivote, ale take
v umeleckem.
V Bludovicích jsme se zaposlouchali do hudby znamych mistru: J. S. Bacha (Koncert a
moll , L. Janáčka (Postludium z Glagolské mše, které samotný autor vytvořil těsně před
provedením uvedene skladby , N. Paganiniho (Capriccio , R. Schumanna (Pohadkove
obrazy nebo F. Liszta (Prometheus . Po zaznení poslední koncertní skladby snad mezi
posluchaci nebylo cloveka, ktereho by se nadherny hudební zazitek nedotkl na dusi.
Dodejme na zaver, ze koncert Martina a Evy Kovaríkovych byl zcela vyjimecny. Jako jediní interpreti z dlouhe rady vystupujících umelcu na koncertech na zachranu varhan
v Bludovicích, a ze jich nebylo malo, hrali bez naroku na honorar. Tohoto velkoryseho
gesta si velmi vazíme a prejeme manzelskemu paru, aby i nadale prinasel svou hudbou
radost a pocit krasna vsem svym posluchacum.
V ramci doprovodneho programu mohli ucastníci koncertu zhlednout vystavu fotografií, ktera detailne mapovaly rekonstrukci varhan v letech
–
5.
Za zprostredkovaní teto vystavy dekujeme presbyterovi Rudolfu Volnemu. Dekujeme
vsem, kterí se organizacne podíleli na uskutecnení koncertu.
Α
jt
ze í
ř
Jedna z otazek, kterou pastor casto klade svym konfirmandu pri zkousce, zní, zda vedí,
co je konfirmace? Jde o slavnostní akt, pri nemz konfirmand vedome potvrzuje skutecnost, ze byl jako díte pokrten a slibuje vernost Panu Bohu a církvi. Ale to jsme predbehli celorocní prípravu kazdeho konfirmanda – takze pekne poporadku.
Od ríjna
zacalo konfirmacní kurz navstevovat sest nactiletych zaku: Katerina Kubiczkova, Veronika Skotnicova, Jan a Vojtech Bednarovi, Filip Steflícek a Jirí Zinecker. O
detech bychom v první rade mohli ríci, ze s vetsinou jsme se v minulosti potkavali na
setkání maminek, dále při různých dětských sborových aktivitách Mikulášské oslavy, rodinne bohosluzby, Den detí , polovina z nich navstevovala nedelní s kolu, jedna zakyne
pravidelne navstevovala krouzek kresťanske vychovy v materske i na zakladní skole,
jeden konfirmand je pravidelnym ucastníkem letního detskeho tabora, tudíz vsichni se
do cinnosti bludovickeho sboru dlouha leta aktivne zapojovali. Vyuka techto detí je pak
více osobní, protoze je pastor zna jiz od utleho veku, ba doslova od prvních mesícu jejich zivota, neboť je krtil. V -mesícní vyuce se nasi konfirmande dozvedeli odpovedi
na otazky tykající se Bible, modlitby, svatostí, církve, kresťanske etiky, nabozenství
apod. Nekterí byli zvídaví, jiní jen tise naslouchali. Sve poznatky zurocili v ramci zkousky, ktera probehla . kvetna
5. Nase sestice detí byla prirovnana k biblickemu tematu Stvorení sveta, neboť i Buh sest dní pracoval na tom, aby stvoril svet. Dodejme, ze
deti byly vzorne pripraveny a my sborovníci jsme si leccos v ramci zkousky zopakovali.
Slavnost Konfirmace se konala . kvetna
5, v ramci níz byly vsechny deti prijaty
mezi dospele cleny církve, a to na zaklade osobního vyznaní víry a potvrzení krestní
smlouvy. Konfirmandé se rovněž podíleli na hudebním programu slavnostní bohoslužby
spolu s detmi, dorostenci a zpevackami Laudate. A ze jsou mezi konfirmandy zdatní
zpevaci, není pochyb!
Přejeme našim náctiletým členům církve, aby jim Bůh dal do života moudrost, převelikou
rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře.
Β
Γ
Sla e í mwlo uš íc
má
ů
Jiste mi date za pravdu, ze cím je nam více let, tím rychleji nam dny, tydny, mesíce a roky ubíhají. Je to jiz temer mesíc, kdy jsme si pripomenuli seslaní Ducha svateho prvotní
církví a na pamatku teto udalosti jsme spolecne prozili nedelní svatecní den.
Z meho pohledu bylo ustredním bodem kazaní slovo „pratelství , ktere bylo sklonovano
ve vsech padech. Míneno bylo v prve rade Bozí pozvaní k pratelství na znak jeho vykupitelskeho díla. Pres vsechnu lidskou hrísnost, ktera vzdy vrcholí novym a novym krizovaním Jezíse, nam Buh nabízí odpustení a laskyplny vztah. Je jen na nas, zda do tohoto vztahu vstoupíme, nebo jej pragmaticky odmítneme proto, ze nase rozumove vybavení nam nedovolí pochopit takovyto akt lasky a uvezní nas dal v otroctví hríchu. Muzeme si ale byt jisti tím, ze on si nas vyvolil a není prekazky, ktera by mohla zpusobit,
ze budeme odmítnuti. Nase srdce ma vsak kliku svych dverí jen zevnitr. Buh nikdy nebude dvere otevírat nasilím. Zalezí jen na nas, zda mu je otevreme a zda se odhodlame
ucit se pratelství k Bohu i druhym lidem. Prave svatek seslaní Ducha svateho by nam
mel pripomínat tento nas celozivotní ukol.
V ramci oslavy jsme se pak odpoledne sesli na koncertu bezejmenne folkove skupiny, ktera si dala jmeno snad jen nekolik desítek minut pred samotnym vystoupením.
Mohlo by se tedy zdat, ze koncertní projev byl vytvoren takríkajíc „na kolene a kvalita
pokulhavala. Opak byl ale pravdou. Vyslechli jsme si vydarene „kousky tech nejznamejsích folkovych interpretu a kvalita podaní byla velmi dobra. Príznivci tohoto hudebního zanru byli poteseni a v duchu si s kapelou zazpívali nejednu z písní. Po milem
koncerte pak nasledovalo tradicní smazení vajeciny. Tentokrat, vzhledem ke chladnemu a nejistemu pocasí, jsme se dobrovolne uchylili do prostor sboroveho salu. Tam uz
cekal na príznivce chmeloveho moku narazeny soudek a na sve si prisli i uzivatele teinu a kofeinu. (ned vzapetí nasledovalo nasycení hladovych jiz zminovanou vajecinou,
a prestoze její príprava byla realizovana v uzavrenych prostorach, bez ingrediencí koure a zbytku z horícího dreva a jinych prírodne nahodilych, chutnala opravdu vyborne! A
jake by to bylo jídlo bez sladke tecky! Predem na Slezsku napecene valasske frgaly nedovolily nikomu odejít drív, nez byly prazdne talíre. Vse bylo konzumovano za doprovodu komunikace s prateli a znamymi lidmi v celkove príjemne atmosfere a s dobrou
naladou. Takze az zase príste budeme neco slavit, ucast vsem vrele doporucuji.
ヱヰ
Děl ý e
e zna e í
Mik ra Jana duka
Dne 7. června 2015 se u našeho kostelíka v Bludovicích konal Dětský den. Již ráno se děti,
maminky a tatínkové, babičky a dědečkové a slovy Jana Husa spousta nejmilejších lidiček
sešli na bohoslužbě, na které jsme společně kráčeli ve stopách Mistra Jana Husa, jehož 600.
výročí upálení si letos připomínáme. V rámci bohoslužby nám Dominik Volný alias Jan Hus
a jeho maminka Pavlína připomněli, kdo byl Jan Hus, jak a kde žil, proč byl upálen a jaké
hodnoty zanechal svému národu. Vše bylo podpořeno zajímavou a někdy i humornou prezentací. Se sborem jsme si zazpívali několik písní, mezi kterými nechyběl známý husitský
chorál Ktož jsú Boží bojovníci. Od dětí z polské školy jsme vyslechli dvě písně, v nichž
zpívaly o hrdinech z Bible a o dětech z různých světadílů. Pastor Vladislav Volný nám ve
své promluvě prezentoval některé historické zajímavosti ze života Jana Husa, zejména ve
vztahu k Martinu Lutherovi.
Po bohoslužbě jsme zhlédli krásné, ale naprosto jedinečné vystoupení dětí na koni, zvané
voltiž. Trenérka Kateřina Pachotová seznámila diváky s tím, co vše již děti na koních dokázaly. Po bravurním vystoupení si děti vyzvedly „hrací karty“ a rozeběhly se ke stanovištím,
kde plnily různé úkoly. Každé stanoviště mělo svůj název, který se nesl ve znamení Husových hodnot: pravda, odvaha, čistota pokora, láska a svoboda. Na stanovišti čistota praly
děti prádlo na starodávné valše, u pokory skládaly obrázek - tento úkol měl svá úskalí: přestože bylo krásné, horké počasí, vítr občas obrázky rozfoukal do blízkého okolí. Na stanovišti láska se zapojili i rodiče, neboť pomáhaly dětem ušít srdíčko plněné levandulí. Na stanovišti odvaha prokázaly děti svou statečnost tím, že přinesly z temného sklepení sladkou jahodu. Po splnění všech úkolů následoval společný oběd. Paní Mirka uvařila VYNIKAJÍCÍ
guláš! A že jsem jich už spoustu jedla! Samozřejmě, že nechybělo ani občerstvení v průběhu
plnění úkolů - buchty, bábovky a štrúdly. Děkujeme všem organizátorům akce za přípravu
Dětského dne a již se všichni těšíme na další v roce 2016.
ヱヱ
Mik
Ja
du
6. července 2015 si připomeneme 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Navzdory všem
ekumenickým snahám o nalezení shodného pohledu na jeho tehdejší dílo i dnešní odkaz je
Hus nadále odlišně interpretován v prostředí římskokatolickém i protestantském.
Učebnice dějepisu minulých desetiletí opakovaly notoricky známou poučku, že Jan Hus vystupoval především proti prodeji odpustků a nemorálnímu životu církevních představitelů.
Husova kritika však byla mnohem obšírnější.
Celá jedna třetina článků, které koncil v Kostnici označil za kacířské, byla namířena proti
papeži. Druhý nejobšírnější spis odsouzených myšlenek se týkal Husova pojetí církve, které
bylo založeno na učení o Boží predestinaci (předzvědění). Třetí oblast zavrhnutých tezí se
vztahovala k neúčinnosti kněžských úkonů, které jsou vykonávány proti Boží vůli.
Jan Hus položil silný důraz na svědomí každého křesťana. Každý věřící měl sám podle svého svědomí posuzovat shodu příkazů církevní vrchnosti s Kristovými přikázáními. Tím
ovšem církev jako instituce ztratila svou výhradní pravomoc ve věcech víry a pravověrné
učení bylo vystaveno nebezpečí přílišné subjektivity. Toho si byli koncilní otcové dobře vědomi a oprávněně se obávali, že tento způsob může vést k anarchii. Násilné řešení společenských otázek a pozdější rozpory ve věcech víry mezi husitskými teology jim daly za pravdu.
Hus byl silně ovlivněn anglickým reformátorem a profesorem Oxfordské univerzity Janem
Viklefem (1320-1384). Přestože Viklefovo učení bylo tehdejší římskokatolickou církví odsouzeno jako kacířské, Viklef zemřel bez přičinění vnějších (rozuměj násilných) vlivů. Podobně německý reformátor Martin Luther, který na Husa v mnohém navazoval, zemřel přirozenou smrtí, ačkoli mu církevní vrchnost život velmi ztrpčovala.
Proč byl vykonán trest smrti pouze na Janu Husovi? Historikové se shodují na tom, že Jan
Hus a o rok později Jeroným Pražský byli upáleni především proto, že shodně obhajovali
Viklefovo učení, přestože bylo církví oficiálně odsouzeno, vyvozovali z něj závěry nebezpečné církvi a tyto své názory šířili mezi laický lid.
Fundovaná analýza husitských a reformačních dějin zazní na přednášce doc. Petra Hlaváčka
z Prahy, kterou chceme uspořádat v našem sboru na podzim.
V. Volný, pastor
ヱヲ
jamá ka zal že í
i l
é
Pevecky sbor Laudate je v soucasne dobe jedinym pevecky telesem v bludovickem sboru, ktery se drzí nad hladinou, odolava vnejs ím tlakum a je schopen zajistit hudební vystoupení v ramci bohosluzeb. Nejde o profesionalní teleso, presto usilujeme o co
nejkvalitnejsí vykony a tesí nas kazde pozvaní do jinych sboru nasí církve. Dne .
cervna
jsme byli pozvaní na Pamatku zalození sboru do sousední obce Orlova.
Zde jsme byli prítomni nejen slavnosti Pamatky zalození sboru, ale rovnez krtu a konfirmace. Orlovsky sbor byl nesmírne vstrícny a pohostinny, a proto jsme se cítili
v prítomnosti orlovskych sborovníku velmi dobre. Je nutne zmínit, ze se jednalo o poslední vystoupení peveckeho sboru Laudate, kdy jsme jako clenky sboru byly
v kompletní sestave. Od te doby jsme se v podobne sestave uz nesetkali. Zpusobily to
nemoci zpevacek a odstehovaní do jineho regionu Ceske republiky.
ヱン
máb r
é o
é
u í
Ve dnech . az . srpna se jiz nekolikatym rokem konal bludovicky farní tabor, ktereho
se jako vzdy zucastnila spousta detí celkem
prevazne z (avírova, prislo ale i nekolik detí z ruznych castí Ostravy. Tabor vedlo pet vedoucích, mezi kterymi samozrejme
nechybela zdravotnice.
Sraz se konal v pondelí na vlakovem nadrazí v (avírove, odkud jsme prekvapive vlakem vyrazili na cestu. Nas letosní cíl byla chata Svoboda, ktera se nachazí na Ostravici
pod Lysou horou. Nez jsme se dostali na místo, museli jsme nekolikrat prestoupit, pote
jsme se svymi batuzky vyrazili do kopce a museli chvíli slapat, nez jsme konecne dorazili ke kyzenemu cíli. Nastestí bez kufru, ktere nam milosrdne odvezlo auto.
Po príjezdu nasledovalo vybalovaní a pak rovnou obed. Stravovaní probíhalo stylem
snídane - svacina - obed - svacina - vecere, navíc se vzdy po obede a veceri otevíral bufet. Jídlo nam vetsinou chutnalo, samozrejme byla i takova jídla, ktera nebyla vzdy lahodnym pokrmem. Samotne ubytovaní nebylo vubec spatne. Rozdelili jsme se po skupinkach, pricemz holky byly ubytovany v prvním patre a kluci o patro níz. Kazdy pokoj
mel navíc i svou koupelnu, coz bylo rozhodne velke plus.
Jako kazdym rokem probíhala kazde rano pred snídaní rozcvicka pod vedením vedoucího, ktera nas vsechny zarucene probrala, jednou denne vedoucí bodovala pokoje, tri
pokoje s nejvyssím hodnocením pak byly poslední den vyhlaseny a odmeneny
nejakym zazrakem se stalo, ze první místo vyhral chlapecky pokoj . Po kazdem jídle
jsme meli i chvíli klidu a vecerka byla v deset hodin.
Cely tabor se nesl v duchu urciteho tematu. Tím letosním bylo putovaní apostola Pavla.
Vzdy po veceri jsme se vsichni sesli v klubovne, kde nam vedoucí pomocí krasnych prezentací vypraveli o Pavlovych cestach a jeho sírení víry v Jezíse Krista. Kazdy den jsme
tak „vyrazeli do jinych mest, ktera Pavel navstívil. Podle nekterych mest se take jmenovaly nase tymy. Vedoucí nas rozdelili do ctyr skupin s nazvy Damasek, Filipy, Atheny
a Lystra.
V prubehu tabora tymy navzajem soutezily v nejruznejsích hrach: ať uz v zavodech, vedomostních hrach, bojovkach, soutezích na rychlost apod. Za kazdou soutez tymy dostaly urcity pocet bodu, ktere se scítaly. Na konci tydne zvítezil tym s nejvyssím poctem
bodu. Krome her, z nichz se vetsina konala venku, jsme se take casto schazeli
v klubovne. Tam nam vedoucí vypraveli o jiz zmínenem apostolu Pavlovi, zde probíhaly
dalsí souteze a hry, ktere si pripravili sami ucastníci, a nechybelo rovnez zpívaní. Zpívali jsme ceske, slovenske i anglicke písnicky.
Na tabore nechybel ani vyslap – vyrazili jsme k Drevjance ke Zbujovi, den pred odjezdem jsme navíc navstívili koupaliste Slunícko, ktere se nachazelo kousícek za chatou.
Vyjimecnym okamzikem bylo i hromadne psaní a odesílaní pohlednic z tabora na Ostravici nasim príbuznym.
Poslední vecer se pak stejne jako kazdy rok konala vsemi ocekavana stezka odvahy,
pred kterou jsme si vsichni nebo temer vsichni opekali burty, a druhy den tradicní
hledaní pokladu. Pocasí nam pralo po celou dobu, kdyz pak prisla chvíle odjezdu, nikomu se domu nechtelo. Vsichni jsme si ale tabor moc uzili a tesíme se zase na prístí rok.
ヱヴ
ヱヵ
Ja
łe ką p z y
ja e Zwk ęhó …
n e,
Dnia
. .
5 obchodził nasz zbor
. rocznicę wyswięcenia budynku koscioła
ewangielickiego w Błędowicach. Na nabozenstwie dopołudniowym gosciem był i kazanie wygłosił pastor David Jurech z Pragi. W kazaniu owym przypomniał usiłowania
naszych przodkow o wybudowanie dostojnego miejsca spotkan nad Słowem Bozymkoscioła. To było mozliwe po wydaniu Patentu Tolerancyjnego i wtedy ludzie z całej
okolicy z entuzjazmem, z pomocą Bozą, rozpoczęli budowę. Wielodzietne rodziny,
niemajętni z serca dawali, co mogli, pomagali i potem w nowowybudowanym kosciele
mieli -swoją- ławkę, w ktorej członkowie licznych rodzin nawet się nie miescili. Było to
wyroznienie isc do koscioła i potem opowiedziec kazanie pozostałym braciom i siostrom. A dzis? Zapytywał pastor Jurech. Chodzimy do koscioła z przyzwyczajenia,
tradycji, bo tak wypada?
Następnie w kazaniu słyszelismy rozmyslania, dlaczego jestesmy luteranami? Nie
mamy sobie dwa razy w roku, na Dzien Reformacji i Poswięcenia Koscioła, przypominac swe korzenie luterskie, lecz zyc je na codzien.
Następnie, w ramach Bartłomiejskich uroczystosci, odbyło się tradycyjne popołudniowe spotkanie. W kosciele przezylismy piękne chwile nad stylizowanym przedstawieniem przeplatanym muzyką, ktore przygotowali: aktor teatru z Ostrawy p. Rataj,
p. Kadurkowa oraz organista p. Rybka.
Zaraz potem pastor Volny zaprosił zgromadzonych na plac koło koscioła. Tu obecni
mogli się spotkac z bracmi i siostrami ze zboru, lecz takze z goscmi,ktorzy przybyli na
tę uroczystosc. Było opiekanie kiełbasek, strzelanie z mozdzierza, chętni mogli się
wspiąc na wiezę koscioła, by obejrzec dzwony. Pyszne kołacze, ktore corocznie piecze
siostra koscielna Mirka Volna przyczyniły się do udanego popołudnia.
Szkoda tylko, ze coraz mniej zborownikow bierze udział w tych spotkaniach. Warto
przeciez uczestniczyc w zyciu zboru i w ten sposob.
ヱヶ
Ba
ló
E e
zá ik ,
před olláře
. zarí
5 se v nasem kostele konal koncert v ramci . rocníku Svatovaclavskeho
hudebního festivalu. Jeho reditel, )gor Frantisak, nam vzdy pripraví umelecke prekvapení „na míru naseho kostela. Ne jinak tomu bylo i letos.
(lavními protagonisty zarijoveho koncertu vazne hudby se stali prazsky soubor Collegium Marianum s umeleckou vedoucí Janou Semeradovou a predevsím francouzska
pevecka hvezda Damien Guillon.
Ponevadz jsem mel moznost nakouknout do zakulisí, v nemz se umelci pripravovali,
mohu prozradit, ze clenove Collegia mezi sebou hovorili anglicky, nemecky, francouzsky a samozrejme i cesky. Prestoze je soubor tvoren takto pestrou narodnostní smesicí
a porozumení není vzdy snadnou zalezitostí, na samotne interpretaci del J. S. Bacha, J.
D. Zelenky ci A. Vivaldiho to posluchaci nijak nezaregistrovali. Naopak, Jane Semeradove se podarilo dokonale zharmonizovat instrumentalní virtuozitu hudebníku
s vokalní nezamenitelností solisty.
Posluchaci – a nebylo mezi nimi malo hudebních profesionalu – odmenili vystupující
potleskem ve stoje. V nasem nitru rezonovaly nadherne melodie i vyjimecny Guillonuv
hlasovy prednes.
ヱΑ
S ub
PULS
B ud i íc
pu z ma
V nedeli . zarí
5 jsme v Bludovicích privítali vzacnou navstevu z Presova, Poddukelsky umelecky soubor PULS, jehoz cílem je pestovat a jevistne ztvarnit vokalne hudební a tanecní bohatství Rusu. Teto umelecke cinnosti se venuje více nez
umelcu, a to pod vedením reditele Mgr. Juraje Svantnera. Dramaturgie PULSU se v první rade zameruje na tradice Rusu zijících na vychodním Slovensku, ale take na folklor ostatních regionu Slovenska. Ve svem repertoaru ma teleso i tance z okolních kraju.
V bludovickem kostele jsme se pri poslechu nadhernych písní myslenkove ocitli jak
v daleke Rusi, tak v malebnem slovenskem prostredí s jeho horami a vesnickami. Vokalní soubor zpíval za doprovodu cimbalove kapely, jejímz umeleckym vedoucím je Milos Veverka.
Zaverem dodejme, ze vystoupení umeleckeho souboru zanechalo v bludovickych posluchacích nezapomenutelny emocionalní zazitek.
ヱΒ
Ve
ikáže
Na konci letních prazdnin byly v sale farního sboru vystavovany obrazy Dariny Krygiel
z Bludovic. V mesíci zarí je vystrídala tvorba Kvetoslavy Recmanikove z Terlicka.
V nasledujícím období se smíme tesit na obrazy Terezy Dolanske, keramiku Evy Burove
a na zaver roku na keramiku Pavly Chapcakove.
ヱΓ
l
h m
je e
dlamáč e
Dně 8. žáří
návštívil bludovičký šbor Pětr (láváčěk, čěšký hištorik kulturníčh á nábožěnškýčh dějin štřědověku á ráného novověku, filošof, ěditor á publičištá. V ročě
šě hábilitovál ná Univěržitě Kárlově v oboru čěšké
dějiny á byl jměnován dočěntěm. Jě člěněm prážškého šboru Evángěličké čírkvě
áugšburškého vyžnání v Čěšké rěpubličě á jějím býválým šynodálěm.
. Páně dočěntě, jště žnálčěm čěškýčh kulturníčh á nábožěnškýčh dějin. Jáké hištoričké období jě Vám nějbližší á proč?
Na to je nesnadné odpovědět. Období, která mne aktuálně něčím zajímají, mi vůbec nemusí být osobně blízká a možná právě proto je někdy s údivem zkoumám. Ale přece jen –
fascinuje mne přelom středověku a novověku, totiž ona doba přechodu a zásadní proměny světa kolem roku
, která v mnohém připomíná i dnešní časy. A v tom fenomén české reformace, konkrétně české utrakvistické církve, s jejím zarputilým hledáním nové definice katolicity (tj. univerzality církve. Teologický zápas českých utrakvistů považuji za
nesmírně inspirativní.
. Jště áutorěm řády odbornýčh publikáčí. V šoučášné době dopišujětě dálší knihu. Jáké problěmátičě šě v ní věnujětě á komu byště ji žějméná doporučil?
Momentálně dokončuji dvě knihy k moderním českým dějinám. Ta první, pojmenovaná
„(Ne šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze
–
“,
mapuje tragické osudy intelektuálů z ukrajinské exilové komunity především
v meziválečném Československu. Druhá, nazvaná „České reflexe Evropy
–
“, analyzuje problematiku českého evropanství v první polovině . století. Pokud si mohu udělat reklamu, tak bych obě publikace doporučil každému, kdo přemýšlí o české minulosti,
současnosti i budoucnosti v širších souvislostech.
. Co špátřujětě v čěškýčh novodobýčh dějináčh
žvrát?
. –
. štolětí žá nějvětší
Jistě bych mohl hovořit například o . říjnu
, kdy se z Českého království stala republika, která navíc integrovala i tak rozdílné země, jako jsou Morava, Slezsko, Slovensko
a tehdejší Podkarpatská Rus. Zásadní zvrat ovšem vidím především v onom „hrůzném desetiletí“
–
. Mnichovská krize, kdy nás nezradily ani tak „velmoci“, jako my sami
sebe, to je okamžik, který Čechům jakožto politickému národu zlomil páteř. Následný
okupační teror, válečná vřava, poněkud problematické osvobození, invalidní demokracie
tzv. třetí republiky, na jejímž počátku stojí násilné vyhnání českých Němců, to všechno vyústilo v únor
, který jen dokořán otevřel dveře brutální sovětizaci české společnosti.
Nemluvě o tom, že Sovětský svaz stále a především navazoval na starou ruskou imperiální politiku a naše země tak byla dlouhá čtyři desetiletí pouhou gubernií. V tomto směru je
klíčovým pozitivním zvratem listopad
– český stát nebyl ve svých moderních dějinách mezinárodně-politicky nikdy samostatnější a svobodnější.
. Nášim čtěnářům prožrádímě, žě jště otčěm tří dětí á špolěčně š mánžělkou
Kárlou, šyny Jonášěm, Mikulášěm á roční dčěrou Kárličkou žijětě nějěn v Prážě,
álě též v Kádáni. Požornému čtěnáři něunikně škutěčnošt, žě o tomto měště hojヲヰ
ně píšětě v populárně-náučnýčh kniháčh. Čtou Váši rodinní příšlušníči Vášě knihy? Jšou jějičh prvními kritiky?
Ano, naše rodina má dvojí regionální identitu – po staletí žila v Praze a teprve od roku
má též vazbu na český severozápad a na malebné historické město Kadaň. Dnes
pendlujeme mezi oběma městy a je osvěžující střídat ruch velkoměsta s jedním
z nejdynamičtějších měst dnešního Ústeckého kraje. Knih o Kadani a okolním kraji kolem
Ohře, Krušných hor a Doupovských vrchů jsem napsal asi dvě desítky a skutečně jsem občas konzultoval s manželkou, která pracuje jako učitelka, nebo jsem texty „zkoušel“ na
našich dětech, zejména knihy pověstí – s pozitivním účinkem. Takřka povinným čtenářem
těchto mých elaborátů se letos stal syn Jonáš, jinak student Gymnázia Jana Nerudy na
pražské Malé Straně. Je totiž zcela první „wikipedian in residence“ v České republice, totiž
honorovaný wikipedista, a pro správu Kulturních zařízení Kadaň zpracovává hesla
z dějin a kultury Kadaňska. Teď už musí od tatínka číst všechno, i kdyby nechtěl. J
. V Bludovičíčh jště šě žábývál problěmátikou národního měšiánišmu. Co byště
vžkážál nášim čtěnářům ohlědně této problěmátiky?
Čechové se větší část svých dějin považovali (zhruba do poloviny . století za velký národ, který zásadní měrou ovlivňoval evropské politické, kulturní a intelektuální dějin. Ta
velikost přitom nespočívala v počtu obyvatel, nýbrž v sebevědomí, že Bůh má s českým
národem jakožto Novým )zraelem nějaký zvláštní plán. Ctěným čtenářům a čtenářkám
bych tudíž vzkázal: Hlavu vzhůru, berme na sebe vědomě odpovědnost za naši zem i za
náš evropský kontinent, být jedním z lídrů Evropy, to je – pro někoho možná překvapivě – stará dobrá česká tradice. A jako křesťané a křesťanky můžeme navíc toto dobrodružství podstupovat s vědomím, že Hospodin nás v našich osobních i společných životních příbězích bezpečně doprovází. Z hlediska „světa“ sice nemusí
vždy všechno dopadnout „dobře“, z perspektivy věčnosti je však třeba usilovat o to,
aby náš život měl smysl.
ヲヱ
Ze zá ě ů e ná í p e
y erk ma
Presbyteri se na svych jednaních zabyvali:









organizací a prípravami konfirmacní slavnosti, senioratního presbyterstva, Bartolomejskych oslav, prednasky doc. (lavacka, vystoupením
folklorního souboru PUĽS, prípravou vernisazí a vanocního koncertu Jakuba Smolíka
najemními smlouvami, ktere se tykají hospodarske budovy za farou a
suterenu budovy na ul. Selska
podmínkami, za jakych by bylo mozne pronajímat byt na Selske
predbeznymi zavery z restitucních jednaní advokatní kancelare Klimesovi
rekonstrukcí stresní krytiny a fasady kaple v Zivoticích
opravou vodovodního potrubí ve sklepe budovy Selska , opravou el.
rozvodu v kancelari provedli Eduard a David Siudovi , orezem okrasnych drevin provedli kurator Klimsza a Ondrej Rajdus
kontrolou BOZP, ktera probehla bez zjistenych zavad
novym vzhledem internetovych stranek sboru
delegovali pastora, kuratora a predsedu hrbitovní spravy k navsteve u
primatora
ヲヲ
Ma žel k
lá
a
ě nok …
si v nasem kostele dne . zarí
5 slíbili Ondrěj Rájduš á Lučiě, rož. Jurěčková. Manzelskemu paru jmenem bludovickeho sboru prejeme, aby zustali otevreni pro to, co
muze byt zítra, stale pripraveni objevovat jeden druheho.
ヲン
Námš ěma
jra
Vy, kterí jste se . listopadu
5 zucastnili prednasky s nazvem „Nabozenství za kazdym rohem , si jiste vybavíte sympatickeho muze ve stredních letech, kterym nebyl nikdo jiny nez religionista Doc. PhDr. Zdenek Vojtísek, Th. D., z Prahy. Pusobí jako vedoucí katedry religio-nistiky (usitske teologicke fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem nekolika knih a clanku predevsím o soucasnych podobach nabozenství. Jiz .
rokem je sefredaktorem religionistickeho casopisu o soucasne nabozenske scene.
V uvodu priznal, ze neverí, ze by Cesi meli problem s nabozenstvím, a neverí, ze by Cesko bylo jednou z nejvíce ateistickych evropskych zemí. Nenachazí totiz zadna data, ktera by tyto domnenky potvrzovala. Konstatoval vsak, ze Cesi mají zajiste problem
s církvemi.
Ve svem vycerpavajícím projevu se zamyslel nad typy nabozenskeho zivota. Uvedl, ze
soucasne nabozenství je prezentovano dvema typy duchovního zivota: spiritualitou objektivní pravdy a spiritualitou subjektivní zkušenosti. První typ duchovního života směřuje ven, k „vnejsímu bohu , k ob-jektivní pravde a zvnejsku danemu radu. Preferuje hodnoty odpovednosti vuci tomuto radu a ochoty prinest obeti pro jeho zachovaní. Vyznamnou kvalitou v teto spiritualite je podrízení se tomu, co presahuje rozmery zivota
jednotliveho cloveka: písmum, doktrí-nam, tradicím. A samozrejme tez instituci, ktera
je ucho-vatelkou a strazkyní pravdy a radu a v níz je mozne bezpecne spocinout.
Druhy typ duchovního zivota je orientovan dovnitr, smeruje k osobnímu vnitrnímu zivotu. Jedna se o spiritualitu vlastní svobodne volby, pro niz zadna „objektivní písma,
doktríny ci tradice nejsou zavazne a pro niz je kazda instituce nut-ne chapana jako zbytecna, pokud ne prímo represivní a ne-pratelska. Rozhodujícím kriteriem pravdivosti a
dobra není tradice ani stanovisko instituce, ale vlastní zkuse-nost a vnitrní hlas.
Docent Zdenek Vojtísek uvedl, ze do ceske spolecnosti hluboce pronikla Spiritualita
subjektivní zkušenosti čerpající z hnutí New Age . Pocet Cechu, kte-rí takto duchovne
zijí, je ovsem tezke spocítat: o svych aktivitach totiz nepremyslejí jako o nabozenství a
nepatrí ani k zadne instituci. Pojem „nabozenství je pro ne velmi nepopularní, cele jed
-notlive tradice napr. kresťanství vnímají jako svazující a omezující svo-bodnou volbu
vyberu, institucí napr. církví se uprímne desí. Bez velkeho pre-myslení o nabozenskych vychodiscích jednotlivych aktivit radi pouzívají homeopaticka leciva, cvicí
jogu, posílají deti do waldorfske skoly, vyuzívají sluzeb vestcu, lecitelu ci koucu osobního duchovního rozvoje. Vzhledem k tomu, ze v popularite takovych aktivit je ceska spolecnost obvykle na predním míste ve srovnaní s jinymi evropskymi spolecnostmi,
s trochou nadsazky religionista dodal, ze nabozen-ství je v ceske spolecnosti popularní,
jen se mu nesmí ríkat „nabozenství .
Docent Vojtísek v zaveru prednasky milerad diskutoval se svymi posluchaci a odpovídal na jejich dotazy. Mezi zajímave ucastníky prednasky patril i knez z prilehle rímskokatolicke farnosti z Bludovic Marcel Krajzl.
ヲヴ
iko nok í ul
ěkla da íř ma
2015 e kla hwkl
Vlw i la Vo
ý
Kdyz premyslím, co mam napsat o ocenení pastora Vladislava Volneho cenou Osobnost
kultury města (avířova, snad mohu přiznat, že první pocit při vyslovení jeho jména na
nominaci ceny bylo zahanbení. Znam a vím, co vsechno pastor dela pro sbor, a beru to
skoro jako samozrejmost. Navrh na cenu mesta vzesel od neclenu sboru, dokonce bych
rekla od lidí, kterí se o nasí církvi dovedeli az díky praci pastora Volneho. Cena Osobnost kultury a Talent se udeluje Magistratem mesta (avírova jako ocenení prace
v oblasti propagace a cinnosti na poli kultury mesta od roku
. Kulturní komise na
zaklade navrhu obcanu doporucuje zastupitelum ty, kterí by si ocenení zaslouzili. Ze
zvedavosti jsem se podívala a pastor byl prvním duchovním, ktery byl navrzen a komisí
doporucen zastupitelum ke schvalení. Nevím, jak to v komisi probíhalo v jinych letech,
ale letos pri pronesení jmena pastora Vladislava Volneho vsichni souhlasili. Ocenili aktivity pri peci o chram a peci o církevní veci – ekumenickou cinnost, praci s detmi a pro
deti. (lavne dobre byly hodnoceny akce pro sirokou verejnost. Vystavy a prednasky na
fare, koncerty v kostele a jejich doprovodny program se staly znamou aktivitou pro cele mesto. Udivilo me, jak vyborne lide hodnotí nejen vystoupení znamych umelcu, zahranicních souboru, ale i tech, o nichz se moc neví. Sama jsem si priznala, ze nebyt koncertu, vubec bych nevedela o skvelem varhaníkovi, havírovskem rodaku Martinu Kovaríkovi, nyní zijícím ve Svycarsku nebo o zpevacce rodacce Lucii Niemela, ktera priletela
az z dalekeho Finska. Vím, ze ocenení si pastor V. Volny zaslouzí, protoze prace, kterou
dela nad ramec svych povinností a kterou prispíva k dobremu hodnocení naseho sboru
v ocích obyvatel (avírova, se musí delat celym srdcem a je to neco, co kazdy neumí.
P.S. Pri jednom rozhovoru si clenka sboru posteskla, ze kostel uz není, co byval, a stava
se svetskym. Uznavam, ze ma asi trochu pravdu, ale osobne si myslím, ze lepsí je chram
plny i neverících lidí, kterí se tak dostanou blíz k Bohu, nez poloprazdny kostel se stale
se zmensujícím poctem verících. A kdyby kazdy koncert oslovil jen jednoho cloveka, je
to vyborne. A podekovaní za to patrí i nasemu pastorovi.
ヲヵ
D uhá w
en
í
e ěe
V nedeli . prosince jsme v kostele prozili druhou adventní nedeli, ktera se nesla
v nastavajícím svatecním duchu. Príjemnym zpestrením byla vystoupení detí z polske
zakladní skoly a nedelní skoly. Deti krasne zazpívaly, zarecitovaly a v jednom
z vystoupení predvedly zajímavou scenku. Touto scenkou nam deti prevypravely príbeh o narození Jezíse Krista. Bylo videt, jak moc si s ní deti daly praci. Ruku k dílu prilozil i nejeden dospely. Celkovy dojem umocnovaly propracovane kostymy a hudební
doprovod.
Bylo moc príjemne, ze se na vystupující deti prisli podívat take jejich rodice nebo prarodice. To vse prispelo k te prave predvanocní atmosfere. Po tradicní bohosluzbe jsme
se byli zahrat teplym cajem nebo kavou a ochutnali jsme sladky zakusek.
ヲヶ
j známá
e Ver
Veronika Skotnicová je žákyní . třídy Základní školy v Těrlicku. Po celou dobu nejen školní docházky je jí nablízku nejbližší rodina a ve škole speciální pedagog, maminka Marika
Skotnicová, neboť Veronika se bez jejich pomoci neobejde. Od narození je postižena dětskou mozkovou obrnou – spastickou kvadruparézou. Letos v listopadu jí bylo nabídnuto
speciální rehabilitační cvičení v lázních Klimkovice.
Jak se tato rehabilitační kúra odlišovala od těch, jimiž si Vaše dcera prošla
v minulosti? V čem spočívalo její specifikum?
Dcera Veronika absolvovala v predchazejících letech nekolik lecebnych pobytu
v lazních Klimkovice a detskem rehabilitacním stredisku v Ceskem Tesíne. Lazenske
pobyty hradila zdravotní pojisťovna. Lecebny pobyt s Klim – terapií je velmi intenzivní
a plan rehabilitace je zameren predevsím na rozvoj motorickych funkcí. Delka cvicení
trva cca hodiny, kdy s Veronikou intenzivne pracují dve rehabilitacní pracovnice, ktere vyuzívají moderní rehabilitacní metody a pomucky.
Sdělíte našim čtenářům, jak probíhal běžný lázeňský den? Která další rehabilitační
cvičení Veronika absolvovala a které cvičení, dá-li se to takto říci, má Vaše dcera
v oblibě?
Bezny lazensky den zacínal v h snídaní. V prubehu dopoledne absolvovala Verunka
bezne rehabilitacní procedury napr. oxygenterapie, jodo-bromove koupele, Snoezelen
pobyt v multisenzoricke místnosti , ergoterapii terapie prací , spiderwalk simulace
chuze se zavesením pacienta , magneticka stimulace, motomed. Od
do
h navstevovala vyuku ve skole, ktera je soucastí lazní. Po obede nastupovala na rehabilitaci tzv.
Klim – terapii, coz je individualní lecebny telocvik a je zakladním stavebním prvkem
celeho lecebneho cyklu. V odpoledních hodinach se venovala príprave do skoly a odpocinku, neboť dopolední rehabilitacní cyklus je pro pacienta narocny a vycerpavající.
Prozradíte našim čtenářům něco o Veronice? Jaké má koníčky a záliby, jaké jsou
její oblíbené předměty ve škole, čemu by se chtěla v životě věnovat?
Verunka je hodne a usmevave devce, ktere si ze sveho handicapu nedela tezkou hlavu a
bere zivot s optimismem. Myslím si, ze jsem její velkou oporou a travíme spolecne cas
ve skole i doma. Mezi její konícky patrí ctení, zpev a hudba. Casto si doma zazpíva a navstevuje i hodiny zpevu a pevecky sbor na zakladní umelecke skole. Ve skole ji nejvíce
baví dejepis a anglicky jazyk. V budoucnu by chtela studovat design nebo cizí jazyky.
Vraťme se ještě jednou ke speciální rehabilitační kúře v Klimkovicích. Od května t.
r. probíhala v našem sboru v Bludovicích veřejná sbírka na Veroniku, ke které se
naši věřící postavili velmi štědře. Sdělíte nám, kolik stála měsíční rehabilitační kúra v Klimkovicích?
Celkove naklady na ctyrtydenní pobyt s doprovodem jsou
Kc. Na financovaní
prvního lecebneho pobytu prispela rada darcu, kterym dekujeme za to, ze jim není
osud lidí, kterí jsou pripoutaní na invalidní vozík, lhostejny. Pomocnou ruku formou financní sbírky podali zamestnanci firmy KOMA Vítkovice, zamestnanci ZS Terlicko, Klub
duchodcu Terlicko a (radiste, farní sbor evangelicke církve v Terlicku a nejblizsí rodinヲΑ
ní príslusníci. Pevne veríme, ze se vysledky lecby dostaví a Verunka bude moci zít plnohodnotny zivot bez barier.
Věřícím ze sboru v Bludovicích děkujeme za jejich podporu, solidaritu a pomoc při léčbě
Verunky. Věřím, že výsledky léčby přimějí Ministerstvo zdravotnictví k úhradě léčebných
programů Klim – terapie v Klimkovicích.
Jménem bludovického farního sboru přejeme Vaší rodině hodně síly v nelehké životní situaci a pokojné prožití Vánoc.
ヲΒ
K n et na ma ha
í
i pře mánoč í zpímá-
Dne . prosince
5 se v Bludovicích konal vanocne ladeny koncert ceskeho popmusic a country zpevaka Jakuba Smolíka. Prestoze si mnozí z vas jiste vybaví jeho hity
„Az se ti jednou bude zdat , „Ríkej mi, tato, nebo „Slzy sedmi bolestí , malokdo bude
vedet, ze jeho objevitelem ve svete hudby se stal producent Petr (annig, ktery mu rovnez urcil nove umelecke jmeno - Jakub. Puvodne se totiz Jakub Smolík jmenoval Jaroslav po otci. Predvanocní koncert se stal pro posluchace velkym hudebním zazitkem,
tomu nasvedcovala i vyborna atmosfera.
ヲΓ
Ze zá ě ů e ná í p e

y erk ma

presbyteri byli informovani o predlození zadostí o dotaci z rozpoctu mesta (avírova Kulturní a vzdelavací cinnost, Prazdninove dílny a letní tabor pro deti, Rekonstrukce hrbitovní kaple v Zivoticích

promysleli obnovení partnerství s evangelickymi sbory v Polsku nebo na Slovensku

zvazovali moznosti zapojení se do projektu príhranicní spoluprace

schvalili najemní smlouvu s manzeli Richterovymi na dobu 5 let byt v . patre na
Selske

dohodli se na asistenci pri adventním prodeji v kancelari a pri zauctovaní sbírek







zvysili najemne za byty za ucelem zrízení fondu oprav od . .
byli informovani o uspesnem jednaní v zalezitosti nasvícení kostela z verejneho
osvetlení
byli informovani o instalaci zarízení proti kolísavemu napetí do varhan a o vymene nefunkcní casti v ovladacím panelu
byli informovani o fyzickem prevzetí pozemku z restituce, ovsem tento akt podmínili vycistením stavajícího prostoru
zvolili katechetku Evu Pawlasovou zastupkyní pro zalezitosti misie a evangelizace,
ktera bude predavat sboru informace misijní komise
prijali na vedomí zmenu ve funkci vedoucího dorostu – odstupující Vladislav Josiek preda vedení Michalu Kubiczkovi, Dominikovi Volnemu a Martinu Tokolymu
rozhodli o zrusení distribuce casopisu )dea
navrhli ukoncení sbírky pro Veroniku Skotnicovou a stanovili termín predaní daru
rodicum
ンヰ
K lka
yś
jwkl ra Zb
Szanowni Zborownicy,
nizej publikujemy kilka mysli, dotyczących swiątecznego okresu Bozego Narodzenia.
Do nich dołączamy zyczenia obtitego Bozego błogosławienstwa i radosci z przyjscia
Zbawiciela na swiat i do naszych serc.
Wszechmogący Bog zdał się na młodziutkie małzenstwo, nie umiał chodzic, nie potrafił
mowic, uczył się wszystkiego od ludzi. Sikał w pieluchy, matka karmiła go mlekiem.
Zgodził się byc kims kompletnie niezaradnym, a nawet nieuzytecznym.
My mamy inną koncepcję zycia: chcemy „dac sobie radę , byc uzyteczni. Pragniemy byc
menedzerami własnego zycia, nie chcemy, by Bog prowadził nas za rękę. To takie dziecinne...
Gdybysmy przyglądnęli się Dzieciątku w stajence, nie mielibysmy zbyt wielu pretensji
do zycia. Jezus zgodził się byc kims, kto pozwoli, aby inni widzieli jego nagosc i przewineli jego pieluchy. Ta Jego bezradnosc jest uzdrawiająca.
Nie bójcie się. Te słowa usłyszała Maryja, Zachariasz, pasterze. Dlaczego aniołowie tak
zaczynają rozmowę z ludzmi? Dlatego, ze lęk tkwi najgłębiej w człowieku. Boimy się
smierci, cierpienia, jutra. Lękamy się zycia. Jestesmy przerazeni tym, co czeka nas
jutro.
Gdy zbliza się Jezus, nasz lęk bardzo intensywnie się ujawnia. Patrząc Bogu w twarz,
nie jestesmy juz w stanie udawac. Wszystkie maski opadają. ) wtedy wychodzi na jaw
to, ze jestesmy „chodzącym lękiem .
Jedyną osobą, ktora moze nas z tego strachu uwolnic, jest Bog. Uleczyc nas moze tylko
miłosc, ktora się przed niczym nie cofnie. A tak kocha tylko On. Zacharjasz, Maryja,
pasterze słyszeli: – Nie boj się. Przełamali swoj strach i podeszli do zywego Boga. Teraz
kolej na nas.
ンヱ