provozní postupy pro soukromé piloty letounů lety vfr

Transkript

provozní postupy pro soukromé piloty letounů lety vfr
PROVOZNÍ POSTUPY
PRO SOUKROMÉ PILOTY LETOUNŮ
LETY VFR
PŘEDMLUVA
Tento učební text je plně postačující pro přípravu na teoretickou zkoušku z předmětu
Provozní postupy uchazečů o průkaz způsobilosti soukromého pilota letounů. Byl
zpracován s ohledem na osnovu pro teoretickou výuku uchazečů o průkaz
způsobilosti soukromého pilota letounů, která je obsažena v hlavě C předpisu JARFCL 1.
Učební text byl zpracován zejména podle Annexu 6 / II, 12 a 13 ICAO. V některých
částech obsahuje doslovná znění příslušných ustanovení, ale v některých částech
bylo doslovné znění zkráceno. K některým ustanovením je uveden komentář
kurzívou.
Požadavky jdoucí nad rámec znalostí potřebných pro soukromého pilota letounů,
např. požadavky na lety podle přístrojů, na lety v prostorech MNPS, RVSM, vybavení
letounu zapisovači letových údajů, vybavení palubním protisrážkovým systémem,
apod., nebyly do učebního textu zahrnuty. Tento učební text rovněž nepodléhá
změnové službě.
Každý čtenář by si měl uvědomit, že text je určen výhradně pro přípravu na
teoretickou zkoušku z předmětu Provozní postupy pro soukromé piloty letounů a v
žádném případě nemůže nahradit vlastní Annexy ICAO ani české letecké předpisy
řady L při jejich praktickém užití přímo v leteckém provozu.
Osnova teoretických znalostí z předmětu Provozní postupy pro soukromé piloty
letounů uvedená v předpisu JAR-FCL 1 ukládá, že uchazeč má být zkoušen ze
znalostí Annexu 6 / II, a určitých částí Annexu 12 a 13 ICAO, nikoliv ze znalostí
národních leteckých předpisů, t.j. předpisů řady L v ČR.
Annex 6 / II ICAO (ale i český letecký předpis L 6 / II) obsahuje toto základní
rozdělení povinností a odpovědností souvisejících s provozem letadel všeobecného
letectví: Velitel letadla odpovídá za bezprostřední bezpečné provedení letu. Do
rámce této odpovědnosti m.j. patří i odpovědnost za rozhodnutí, zda zahájit let nebo
nikoliv. Velitel letadla dále odpovídá za správné provedení požadovaných záznamů o
vykonaném letu a za případná hlášení z letu, např. o letecké události, nebezpečném
meteorologickém jevu nebo o protizákonném činu. Všechny zbývající povinnosti a
odpovědnosti související s provozem letadla všeobecného letectví jsou
uloženy vlastníkovi letadla. Jedná se zejména o zajištění údržby letadla, vedení
záznamů o letadle, zajištění požadovaných dokladů, které mají být za letu na palubě,
jmenování kvalifikovaného velitele letadla pro každý let, atd.
U některých
povinností vlastníka letadla je výslovně uvedeno, že je vlastník letadla může
písemnou smlouvou přenést na nájemce.
Mnoho uchazečů u zkoušky podlehne určitému nedorozumění a na otázku, kdo
odpovídá za úplnost a správnost dokladů, které musejí být za letu na palubě letadla,
odpovídá nesprávně, že velitel letadla. Správná odpověď je vlastník letadla. Velitel
letadla odpovídá za to, že nezahájí let, pokud doklady na palubě jsou neúplné nebo
nesprávné. Pokud by let přesto zahájil, může být postižen, například pokutou ve
správním řízení. Ale v tom případě by byl postih za to, že zahájil let, nikoliv za to, že
měl dát doklady do pořádku.
1
V ČR se na rozdíl od standardů ICAO do leteckého rejstříku ke každému letadlu, a to
i k letadlům všeobecného letectví, zapisuje provozovatel letadla. Ale Annex 6 / II
provozovateli letadla všeobecného letectví neukládá žádné povinnosti ani
odpovědnost. Může se stát, že vlastník letadla přenese písemnou smlouvou některé
ze svých povinností na nájemce letadla a tento nájemce je v ČR totožný
s provozovatelem letadla zapsaným v leteckém rejstříku. Ale správná odpověď podle
Annexu 6 / II ICAO je, že uvedené povinnosti plní vlastník letadla, případně nájemce.
Přitom např. ve všeobecném letectví je povinnost určit velitele letadla a pověřit ho
bezpečným provedením letu uložena vlastníkovi letadla s tím, že on tuto povinnost
na případného nájemce přenést nemůže ani písemnou smlouvou.
Zbývá ještě dodat, co to jsou lety všeobecného letectví. Jedná se o rekreační a
sportovní létání ve smyslu § 77, letecké činnosti pro vlastní potřebu ve smyslu § 76 a
případně letecké veřejné vystoupení nebo letecká soutěž ve smyslu § 78 zákona č.
49/1997 Sb. (o civilním letectví) v platném znění. Společným znakem všech těchto
činností je, že nejsou provozovány za účelem zisku nebo za úplatu. Průkaz
soukromého pilota letounů neopravňuje držitele provádět lety za účelem zisku nebo
za úplatu.
Annex 6 / II – Provoz letounů všeobecného letectví
Definice
Člen letové posádky: Člen posádky s průkazem způsobilosti pověřený povinnostmi
nezbytnými pro provoz letadla během doby letové služby.
Doba letu - letouny: Celková doba od okamžiku, kdy se letoun začal pohybovat za
účelem vzletu, do okamžiku úplného zastavení na konci letu ("od špalků do špalků") .
Letadlo: Zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu,
které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.
Letiště: Vymezená plocha na zemi nebo na vodě včetně budov, zařízení a vybavení
určená buď zcela nebo zčásti pro odlety, přílety a pozemní pohyby letadel.
Letoun: Letadlo těžší než vzduch s pohonem, vyvozující vztlak za letu hlavně z
aerodynamických sil na plochách, které za daných podmínek zůstávají vůči letadlu
nepohyblivé.
Letová příručka: Průvodní doklad k osvědčení letové způsobilosti obsahující
omezení, v jejichž rozsahu je letadlo považováno za způsobilé. Dále obsahuje
pokyny a informace nezbytné pro členy letové posádky k bezpečnému provozu
letadla.
Letový plán: Stanovené údaje o zamýšleném letu nebo části letu letadla, které se
předkládají stanovištím řízení letového provozu.
2
Meteorologické informace: Meteorologická zpráva, analýza, předpověď nebo
jakákoliv jiná zpráva o stávajících nebo očekávaných meteorologických podmínkách.
Meteorologické podmínky pro let za viditelnosti: Meteorologické podmínky
vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblaků a základny oblačnosti, které jsou stejné
nebo lepší než stanovená minima meteorologických podmínek pro let za viditelnosti.
Nebezpečné zboží: Výrobky nebo hmoty, které mohou způsobit význačné ohrožení
zdraví, bezpečnosti nebo majetku, jsou-li přepravovány letecky. (Podrobnosti, viz
předpis L 18 a ICAO Doc 9284 Technické pokyny pro bezpečnou přepravu
nebezpečného zboží, ICAO Doc 9284 je k dispozici pouze v angličtině).
Noc: Doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání
nebo jiný podobný časový úsek mezi západem a východem slunce, který může
stanovit příslušný úřad. Jiný podobný časový úsek v ČR příslušný úřad nestanovil.
Lety VFR den tedy lze v ČR provádět od začátku občanského svítání do konce
občanského soumraku. Občanský soumrak končí večer, když střed slunečního disku
je 6 stupňů pod horizontem, a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního
disku 6 stupňů pod horizontem. Doba východu a západu slunce závisí na roční době
a na zeměpisné šířce daného bodu na Zemi. Časový rozdíl mezi západem slunce a
koncem občanského soumraku a mezi počátkem občanského svítání a východem
slunce závisí i na zeměpisné šířce daného bodu na Zemi. Přesné doby občanského
soumraku, občanského svítání i západu a východu slunce pro různá letiště v ČR jsou
uvedeny v Letecké informační příručce ČR. Dříve (před několika lety) byla v ČR noc
definována jako doba od západu slunce plus 30 minut do východu slunce mínus 30
minut. Pokud si pilot neuvědomí, že v ČR došlo k uvedené změně definice noci a
provádí lety VFR den podle staré definice, pro celou ČR platí, že se pohybuje na
bezpečné straně a předpis s novou definicí noci tím neporuší. Ale to platí jen v ČR.
Pokud by se pohyboval v místech s malou zeměpisnou šířkou, musí počítat s tím, že
konec občanského soumraku tam nastane dříve než za 30 minut po západu slunce a
počátek občanského svítání tam nastane později než za 30 minut před východem
slunce.
Oprava: Obnova výrobku letadlové techniky do stavu letové způsobilosti, který
zajišťuje, že dané letadlo vyhovuje požadavkům letové způsobilosti na jeho
konstrukci použitým pro vydání typového osvědčení příslušného typu letadla poté, co
byl výrobek letadlové techniky poškozen nebo opotřeben.
Polohový maják nehody (ELT): Obecný pojem popisující zařízení vysílající
charakteristické signály na přidělených kmitočtech, které lze podle použití uvádět do
činnosti samočinně nárazem nebo ručně. ELT může být automatický pevný, t.j.
pevně zabudovaný do letadla, automatický přenosný, t.j. pevně zabudovaný do
letadla s možností snadného vyjmutí, samočinně uváděný do pracovní polohy, t.j.
pevně zabudovaný do letadla s automatickým uvedením do pracovní polohy a do
činnosti nárazem a v některých případech i hydrostatickými snímači s možností uvést
do provozu i ručně, a záchranný, t.j. vyjímatelný z letadla a uložený tak, aby
usnadňoval použití v případě nouze a ruční uvedení do činnosti osobami, které
přežily nehodu.
3
Potvrzení o údržbě: Doklad osvědčující, že předepsaná údržba byla provedena
uspokojivě a postupy předepsanými v příručce pro údržbu.
Program údržby: Dokument, který popisuje stanovené úkoly pravidelné údržby a
jejich lhůty splnění a s tím spojené postupy i program spolehlivosti nezbytný k
bezpečnému provozu letadla, kterého se týká.
Provoz všeobecného letectví: Provoz letadel jiný než obchodní letecká doprava
nebo letecké práce.
Psychoaktivní látky: Psychoaktivní látky jsou alkohol, opiáty, kanabioidy, sedativa,
hypnotika, kokain, další psychostimulanty, halucinogeny a těkavá rozpouštědla,
kdežto káva a tabák se nezahrnují. (Užívání psychoaktivních látek - viz předpis JARFCL, případně L 1).
Stát zápisu do rejstříku: Stát, v jehož rejstříku je letadlo zapsáno.
Uvolnění do provozu: Dokument potvrzující, že k němu vztažené práce údržby byly
ukončeny uspokojivým způsobem, ve shodě se schválenými údaji a postupy
popsanými v příručce postupů organizace údržby nebo jiným rovnocenným
systémem.
Údržba: Provádění úkonů potřebných k zachování letové způsobilosti letadla
zahrnující kteroukoliv z následujících činností nebo jejich kombinaci: Generální
oprava, prohlídka, výměna dílů, odstranění závady a provedení modifikace nebo
opravy.
Velitel letadla: Pilot určený provozovatelem nebo v případě všeobecného letectví
vlastníkem k velení a pověřený bezpečným provedením letu.
Působnost
Annex 6 / II platí pro provoz letounů všeobecného letectví.
Poznámka: Letecký předpis L 6 / II platný v ČR je téměř doslovným překladem
Annexu 6 / II ICAO s tím, že má působnost rozšířenou tak, že použitelné části tohoto
předpisu platí i pro provoz letadel všeobecného letectví. Autor předpisu zde pojmem
"letadla" zjevně neměl na mysli vrtulníky, protože pro ty je určen předpis L 6 / III, ale
ostatní letadla, tj. zejména kluzáky a volné balóny. Pro tyto druhy letadel v ČR jiný
provozní předpis než použitelné části L 6 / II neexistuje.
Všeobecná ustanovení
Velitel letadla musí dodržovat zákony, předpisy a postupy států, v jejichž vzdušném
prostoru je letoun provozován.
Poznámka: Podle předpisu L 6 / II může Ministerstvo dopravy požadovat
(prostřednictvím leteckých předpisů) pro letouny zapsané do leteckého rejstříku ČR
plnění přísnějších požadavků.
4
Odpovědnost velitele letadla: Velitel letadla odpovídá za bezpečnost posádky a
nákladu od uzavření dveří. Je rovněž odpovědný za provoz a bezpečnost letounu od
okamžiku, kdy je připraven k pohybu za účelem vzletu až do zastavení na konci letu
a vypnutí motorů.
Porušení předpisů: Je-li nutno porušit předpisy nebo postupy kvůli nouzové situaci,
velitel letadla okamžitě uvědomí příslušné stanoviště letových provozních služeb.
Pokud tak příslušný stát požaduje, velitel letadla musí o tom co nejdříve, nejpozději
však do 10 dnů, podat písemné hlášení s kopií (prostřednictvím Úřadu pro civilní
letectví).
Podání zprávy o nehodě: Velitel letadla je odpovědný za podání zprávy o nehodě
příslušnému úřadu nebo orgánu nejrychlejší možnou cestou.
Informace o pátracích a záchranných službách: Velitel letadla musí mít na palubě
informace o pátracích a záchranných službách v oblastech, nad kterými zamýšlí letět.
Příprava letu a postupy za letu
Plochy a zařízení: Velitel letadla nesmí zahájit let, pokud všemi dostupnými
prostředky nezjistil, že plochy a zařízení včetně spojovacích a navigačních
prostředků požadované a k dispozici jsou postačující pro let a bezpečný provoz
letounu.
Poučení osob na palubě: Velitel letadla musí zajistit, aby osoby na palubě byly
seznámeny s umístěním a použitím (pokud jsou v letounu) bezpečnostních pásů,
nouzových východů, záchranných vest, kyslíkového přístroje, dalších individuálních
nouzových zařízení včetně instrukcí a nouzových zařízení pro společné použití.
Před zahájením letu: Let nesmí být zahájen, pokud se velitel letadla nepřesvědčil,
že:
-
letoun je způsobilý k letu, zapsán v leteckém rejstříku, má platné osvědčení
letové způsobilosti a na palubě jsou požadované doklady a dokumentace,
přístroje a zařízení v letounu jsou přiměřené předpokládaným podmínkám
letu,
údržba byla provedena podle požadavků tohoto předpisu,
hmotnost a vyvážení letounu umožní bezpečné provedení letu,
náklad je správně rozložen a zajištěn, a
provozní omezení letounu daná letovou příručkou nebudou překročena.
Informace o výkonnosti letounu: Velitel letadla musí obdržet informace o
výkonnosti při stoupání, které mu umožní posoudit gradient stoupání dosažený při
odletu ve skutečných podmínkách vzletu.
Meteorologické informace: Velitel letadla se musí před zahájením letu seznámit s
dostupnými meteorologickými informacemi pro zamýšlený let.
5
Podmínky pro let VFR: Let VFR nesmí být zahájen, pokud poslední meteorologické
zprávy a předpovědi neukazují, že podmínky na trati VFR v příslušnou dobu umožní
dodržet pravidla letu VFR.
Zásoba paliva: Let nesmí být zahájen, nemá-li letoun vzhledem k meteorologickým
podmínkám a očekávaným zdržením dostatek paliva a oleje k dokončení letu.
Kyslík: Velitel letadla se musí přesvědčit, že je k dispozici dostatečné množství
kyslíku pro všechny lety ve výškách, kde by mohla být snížena schopnost posádky
nebo být škodlivé účinky na cestující.
Používání kyslíkových přístrojů: Všichni členové letové posádky musí při výkonu
funkce používat nepřetržitě kyslíkové přístroje, pokud je požadována zásoba kyslíku.
Poučení při nouzové situaci: Velitel letadla musí při nouzové situaci zajistit, aby
všechny osobě na palubě byly poučeny o vhodných úkonech.
Hlášení
nebezpečných
meteorologických
podmínek:
Při
zjištění
meteorologických podmínek ovlivňujících bezpečnost jiných letadel je musí velitel
letadla neprodleně hlásit.
Hlášení jiných nebezpečí: Nebezpečné podmínky kromě meteorologických na trati
musí velitel letadla hlásit co nejdříve a uvést údaje nezbytné pro bezpečnost jiných
letadel.
Momentální způsobilost členů letové posádky: Velitel letadla je odpovědný za to,
že let nebude zahájen, když je kterýkoliv člen letové posádky nezpůsobilý vykonávat
službu např. kvůli zranění, nemoci, únavě, alkoholu nebo drogám, a dále za to, že
bude pokračovat na nejbližší vhodné letiště, jestliže schopnosti členů letové posádky
jsou podstatně sníženy únavou, nevolností nebo nedostatkem kyslíku.
Členové posádky na svých místech: Všichni členové letové posádky ve službě v
pilotním prostoru musí být při vzletu a přistání na svých místech a při letu na trati na
svých místech kromě nezbytného výkonu funkce jinde v letadle nebo fyziologických
potřeb. Všichni členové letové posádky na svém pracovním místě musí mít zapnuty
bezpečnostní pásy a ti na pilotních sedadlech při vzletu a přistání i ramenní popruhy,
je-li jimi letoun vybaven. Ostatní členové letové posádky totéž, pokud jim ramenní
popruhy nebrání ve výkonu povinností.
Oprávnění pojíždět: Letoun nesmí pojíždět, pokud osoba, která ho řídí, není
oprávněna vlastníkem nebo nájemcem letounu anebo jeho zástupcem, není plně
kvalifikovaná pro pojíždění, nemá kvalifikaci radiotelefonisty a je požadováno rádiové
spojení, neobdržela pokyny od kompetentní osoby na letišti a není schopna se řídit
požadavky na bezpečný pohyb letounu na letišti.
Plnění paliva s cestujícími: Letoun nesmí být plněn palivem, jsou-li cestující na
palubě, nastupují nebo vystupují, není-li na palubě kvalifikovaný personál připravený
zahájit a řídit evakuaci a není-li udržováno spojení mezi personálem na palubě a
dohlížejícím na plnění. Další bezpečnostní opatření musí být učiněna při plnění
jiného paliva než kerosenu, nebo je-li použito otevřené plnící linky.
6
Poznámka: Zajímavé je, že letecké provozní předpisy včetně Annexu 6 / II ICAO
obsahují dodatečné požadavky na plnění letadla s cestujícími na palubě kerosenem,
ale neobsahují bezpečnostní požadavky na běžné plnění letounů benzínem pomocí
otevřené plnící linky. Ty jsou uvedeny ICAO Doc 9137 Airport Services Manual, který
nebyl přeložen do češtiny a není v ČR publikován. Ale držitel průkazu soukromého
pilota letounů by je měl znát. Tak tedy: Před plněním zkontrolovat, zda nějaký díl
letadla (brzdy, výfukové potrubí, atd.) není mimořádně horký, plnit palivo na
otevřeném prostranství, uzemnit letadlo i plnící cisternu a vzájemně je vodivě
propojit, vodivě propojit plnící pistoli s plnícím otvorem, ponechat cestu pro případný
příjezd hasičů, v blízkosti nemají být vozidla, během plnění nezapínat / nevypínat el.
generátory v letadle, nepřipojovat / neodpojovat palubní akumulátor, při údržbě
letadla nepoužívat kovové nástroje, nepřipojovat / neodpojovat a nespouštět
pozemní zdroj el. energie, neplnit v blízkosti radarů a podobných zařízení
vyzařujících elektromagnetickou energii, neplnit s běžícím motorem letadla,
nespouštět motor letadla, neplnit při bouřce, zabránit, aby v blízkosti (minimálně 15
m) byl zdroj otevřeného ohně nebo jiskření, a osoby v blízkosti by neměly mít u sebe
zapalovače a zápalky.
Provozní omezení daná výkonností letadel
Provozní omezení: Letoun musí být provozován v souladu s osvědčením letové
způsobilosti nebo s rovnocenným dokumentem, v mezích provozních omezení
schválených Úřadem pro civilní letectví a v mezích provozních omezení daných
hlukovou způsobilostí, pokud Úřad pro civilní letectví nestanovil jinak.
Štítky a nápisy: Všechny štítky, nápisy a značení na přístrojích obsahující
předepsaná provozní omezení musí být v letounu umístěny viditelně.
Přístroje a vybavení letounu
Požadované přístroje a vybavení: Kromě minimální výstroje nezbytné pro vydání
osvědčení letové způsobilosti musí být v letounu další výstroj podle následujících
požadavků. Požadované přístroje a výstroj musí být schváleny včetně zástavby,
nebo přijaty leteckým úřadem státu zápisu letadla do rejstříku.
Všechny letouny musí mít přístroje umožňující posádce v předpokládaných
provozních podmínkách sledovat dráhu letu, provádět obraty v souladu s
požadovanými postupy a dodržovat provozní omezení letounu.
Všechny letouny při všech letech musí mít:
-
přístupnou lékárničku,
přenosný hasící přístroj (min. po 1 musí být v každé oddělené kabině),
sedadlo nebo lehátko pro každou osobu starší 2 let,
bezpečnostní pás nebo soustavu pásů pro každé sedadlo nebo lehátko,
předepsané doklady a dokumentaci,
náhradní elektrické pojistky pro výměnu těch přístupných za letu,
tabulku se signálními kódy pro pátrání a záchranu,
bezpečnostní postroje na sedadlech všech členů letové posádky,
7
-
magnetický kompas,
palubní hodiny (ne, je-li letoun provozován v ČR a certifikován před r. 1998),
barometrický výškoměr,
rychloměr, a
další přístroje a vybavení požadované Úřadem pro civilní letectví.
Předepsané doklady a dokumentace na palubě při všech letech:
-
osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku,
osvědčení letové způsobilosti,
osvědčení hlukové způsobilosti (Je-li požadováno předpisem L 16 /I. Může být
součástí kteréhokoliv palubního dokladu),
povolení ke zřízení a provozování palubní radiostanice, je-li jí letoun vybaven,
letová příručka,
doklad o pojištění zákonné odpovědnosti,
palubní deník nebo obdobný doklad,
podaný letový plán, je-li požadován,
potvrzení o údržbě,
mapy pro plánovanou trať a náhradní tratě,
postupy pro velitele zadržovaného letounu (podle předpisu L 2), a
vizuální signály zadržující - zadržovaný letoun (podle předpisu L 2).
Odpovědnost za doklady: Vlastník letounu odpovídá za platnost dokladů, za
správné vedení a za úplnost a správnost záznamů do palubního deníku a za to, že
záznamy potvrzující letovou způsobilost jsou podepsány osobou, která je k tomu
oprávněna.
Přenesení odpovědnosti za doklady: Vlastník letounu může výše uvedené
povinnosti převést na nájemce letounu, pokud o tom existuje smlouva podepsaná
vlastníkem i nájemcem.
Záznamy po letu: Velitel letadla odpovídá za záznamy o letu a o zjištěných
závadách při letech, které provedl. Tyto záznamy musí po každém letu potvrdit svým
podpisem.
Místa pro vniknutí do letounu: Jsou-li na trupu letounu označena místa pro vniknutí
záchranářů, musí být označena způsobem požadovaným tímto předpisem.
Záchranné vesty: Všechny pozemní letouny provozované dále než 50 NM od
možnosti nouzového přistání na břehu (jednomotorové i pokud nedosáhnou pobřeží
klouzavým letem) musí mít přístupnou záchrannou vestu pro každou osobu na
palubě.
Záchranné čluny: Vícemotorové letouny s možností pokračovat v letu s jedním
nepracujícím motorem provozované dále než 200 NM od možnosti nouzového
přistání na břehu (jednomotorové 100 NM) musí mít záchranné čluny pro všechny
osoby na palubě pohotově použitelné a vybavené nouzovými prostředky a
pyrotechnické prostředky pro signalizaci tísně.
8
Vodní letouny: Vodní letouny musí mít přístupnou záchrannou vestu pro každou
osobu na palubě, zařízení pro vysílání zvukových signálů pro zabránění srážkám na
moři, kotvu a pokud je to nezbytné pro usnadnění manévrování, i vlečnou kotvu.
Záchranná výstroj: Letouny provozované nad oblastmi označenými jako oblasti se
zvlášť obtížným pátráním a záchranou musí být vybaveny zařízením pro signalizaci a
záchrannou výstrojí vhodnou pro danou oblast včetně prostředků pro zachování
života.
Zásoby kyslíku: Letouny uvažované pro lety ve velkých výškách musí být vybaveny
zásobníky kyslíku a dýchacími přístroji s požadovaným množstvím a dodávkou
kyslíku. Pokud má být vykonán let s nepřetlakovým letounem v tlakových výškách
větších než 10 000 ft, musí být zajištěna dodávka kyslíku pro:
- celou posádku a 10% cestujících po dobu přesahující 30 minut, kdy je tlaková výška
10 000 až 13 000 ft, a
- všechny osoby na palubě po celou dobu, kdy je tlaková výška nad 13 000 ft.
Pokud má být vykonán let s přetlakovým letounem, musí být zajištěna dodávka
kyslíku pro všechny osoby na palubě pro případ ztráty přetlaku po celou dobu, kdy
bude tlaková výška nad 10 000 ft. Pokud letoun létá v tlakových výškách nad 25 000
ft nebo pod 25 000 ft a není schopen sestoupit do tlakové výšky pod 13 000 ft během
4 minut, musí být zajištěna dodávka kyslíku pro všechny osoby na palubě na 10
minut.
Používání kyslíkových přístrojů: Všichni členové letové posádky musí při výkonu
funkcí nezbytných pro bezpečný provoz letounu za letu používat nepřetržitě kyslíkové
přístroje, pokud nastanou podmínky vyžadující použití kyslíku.
Noc: Všechny letouny při nočních letech musí mít k vybavení pro lety VFR navíc:
-
prostředky vylučující účinky vlhkosti a námrazy na rychloměrný systém (el.
ohřev) ,
zatáčkoměr s příčným sklonoměrem,
umělý horizont,
směrový setrvačník,
indikaci správné činnosti napájení gyroskopických přístrojů,
variometr,
polohová světla (červené na levém, zelené na pravém křídle a bílé na ocasu),
přistávací světlomet,
osvětlení přístrojů a zařízení pro zajištění bezpečného provozu letounu,
osvětlení prostorů pro cestující, a
svítilnu pro každé pracovní místo člena letové posádky.
Hlukový certifikát: Všechny letouny splňující požadavky hlukové způsobilosti podle
předpisu L 16 / I musí mít na palubě dokument osvědčující jejich hlukovou
způsobilost.
ELT – všechny letouny: Doporučuje se, aby všechny letouny byly vybaveny
automatickým polohovým majákem nehody (ELT).
9
Povinné vybavení ELT: Při letech s požadavkem na vybavení záchrannými čluny a
při letech nad nehostinnými oblastmi musí být automatickým ELT vybaveny všechny
letouny vyrobené od r. 2002 a od r. 2005 i všechny letouny vyrobené předtím.
Automatické palubní ELT musí splňovat požadavky předpisu L 10 / III. (Starší typy v
případě aktivace vysílají pouze tísňový signál na frekvenci 121,5 MHz, novější typy
vysílají i tzv letadlovou adresu, podle které lze identifikovat vysílající letadlo.
Letadlovou adresu musí pro každé letadlo zapsané do leteckého rejstříku ČR, jehož
vlastník nebo provozovatel o to požádal, zvlášť přidělit Úřad pro civilní letectví.)
Odpovídač s módem C: Doporučuje se, aby všechny letouny byly vybaveny
odpovídačem hlásícím tlakovou výšku splňujícím požadavky předpisu L 10 / IV. Od r.
2003 musí být takovým odpovídačem vybaveny všechny letouny, pokud Úřad pro
civilní letectví neudělil příslušnou výjimku.
Poznámka: Tyto odpovídače nemusí být v letounech, které létají pouze v určitých
vymezených částech vzdušného prostoru. Záměrem je, aby letouny nevybavené
těmito odpovídači nesdílely vzdušný prostor s letadly, která jsou jimi vybavena. Bližší
podrobnosti o rozdělení vzdušného prostoru a odpovídajících požadavcích na
vybavení letounů, viz Letecká informační příručka daného státu. Letecká informační
příručka ČR požaduje, aby v ČR takovým odpovídačem byly vybaveny všechny
letouny provádějící lety IFR a letouny provádějící lety VFR nad letovou hladinou 60
včetně a letouny provádějící lety VFR v CTR Praha-Ruzyně a v TMA Praha.
Mikrofon: Doporučuje se, aby všichni členové letové posádky ve službě v pilotní
kabině při letu pod převodní hladinou / výškou komunikovali přes mikrofon.
Palubní komunikační a navigační vybavení
Komunikační vybavení: Při řízených letech VFR, při letech VFR v noci, při letech s
požadavkem na vybavení záchrannými čluny a při letech nad nehostinnými oblastmi
musí být letoun vybaven komunikačním vybavením umožňujícím obousměrné
spojení v každém okamžiku letu se všemi leteckými stanicemi a na všech
frekvencích, které jsou předepsány.
Tísňová frekvence: Pokud se požaduje rádiové komunikační vybavení, musí zajistit
spojení na tísňové frekvenci 121,5 MHz.
Navigační vybavení: Každý letoun musí být vybaven navigačním zařízením
umožňujícím let podle jeho provozního letového plánu a požadavků letových
provozních služeb s výjimkou letů VFR s využitím srovnávací navigace podle
orientačních bodů na zemi vzdálených nejvýše 60 NM.
Údržba letadel
Údržba letounu: Vlastník a v případě nájmu nájemce musí zajistit, že letoun je
udržován ve stavu letové způsobilosti, provozní a nouzové vybavení nezbytné pro
zamýšlený let je v provozuschopném stavu, osvědčení letové způsobilosti zůstává v
platnosti a že údržba letounu je prováděna podle programu údržby přijatelného pro
stát zápisu letadla do rejstříku.
10
Uvolnění do provozu: Letoun nesmí být použit k letu, nebyla-li provedena údržba a
vydáno uvolnění do provozu podle systému přijatelného pro stát zápisu letadla do
rejstříku.
Podpis uvolnění do provozu: Osoba podepisující uvolnění do provozu musí mít
platný průkaz způsobilosti technika údržby letadel s příslušným oprávněním.
Uvolnění do provozu musí být podepsáno v souladu s požadavky státu zápisu do
rejstříku aby potvrdilo, že údržba byla provedena a ukončena.
Obsah uvolnění do provozu: Uvolnění do provozu musí obsahovat základní
podrobnosti provedené údržby, datum provedené údržby, totožnost organizace
údržby (pokud údržbu prováděla) a totožnost osoby, která uvolnění do provozu
podepsala.
Uchovávání záznamů: Vlastník a po dobu nájmu nájemce letounu musí zajistit, že
následující záznamy jsou uchovávány ještě minimálně 90 dní od vyřazení z provozu:
- celková doba provozu letounu (hodiny, kalendářní dny a cykly) a celků s
omezenou
životností,
- aktuální stav plnění všech závazných informací pro zachování letové
způsobilosti,
- vhodné podrobnosti modifikací a oprav,
- celková doba provozu (hodiny, kalendářní dny a cykly) od poslední generální
opravy letounu nebo jeho celků se stanovenou dobou do generální opravy,
- aktuální stav letounu související s plněním programu údržby, a
- záznamy prokazující splnění požadavků pro podpis uvolnění do provozu (ty
uchovávat minimálně 1 rok po podpisu uvolnění letounu do provozu).
Modifikace a opravy: Všechny modifikace a opravy musí být v souladu s požadavky
letové způsobilosti přijatelnými pro stát zápisu do rejstříku. Musí být stanoveny
postupy zajišťující uchovávání dokladů potvrzujících plnění požadavků na zachování
letové způsobilosti.
Letová posádka letounu
Průkazy způsobilosti: Velitel letadla se musí přesvědčit, že průkaz způsobilosti (a
osvědčení zdravotní způsobilosti, pokud je zvláštním dokladem) každého člena
letové posádky včetně požadovaných kvalifikací je platný a byl vydán nebo uznán za
platný státem zápisu letadla do rejstříku.
Udržování způsobilosti: Velitel letadla musí dojít k závěru, že členové letové
posádky si udržují způsobilost.
Počet členů letové posádky: Počet členů a složení letové posádky nesmí být menší
nebo jiné, než je stanoveno v letové příručce nebo jiném obdobném dokumentu.
Poznámka: Předpis L 6 / II obsahuje též požadavky nad rámec požadavků Annexu 6
/ II ICAO na provoz letadel s osvědčením letové způsobilosti v kategorii
experimentální v ČR. Provoz letadel ve třídě experimentální slouží ke zkoušení
11
nových koncepcí, výstroje, zástaveb, provozních metod, nebo nového použití letadla
schváleného typu, pro průkaz plnění požadavků na způsobilost, ověření větších
změn konstrukce, apod. V této třídě je rovněž možný provoz amatérsky postavených
letadel užívaných pouze pro vlastní vzdělávání a rekreaci.
Annex 12 – Pátrání a záchrana v civilním letectví
Poznámka: Letecký předpis L 12 platný v ČR je téměř doslovným překladem Annexu
12 ICAO.
Definice
Záchranné a koordinační středisko: Středisko ustavené v pátrací a záchranné
oblasti k zajištění účinného provedení pátrání nebo záchrany.
Pátrací a záchranné letadlo: Letadlo vybavené speciálními prostředky pro zásah při
pátrací a záchranné akci.
Pohotovostní stanoviště: Služebna určená za prostředníka mezi osobou, která
podává zprávu o letadle v tísni a záchranným koordinačním střediskem nebo jeho
odbočkou.
Stanoviště letových provozních služeb: Výraz zahrnující stanoviště letového
provozu, letové informační středisko nebo ohlašovnu letových provozních služeb.
Údobí nouze: Výraz znamenající buď údobí nejistoty, údobí pohotovosti nebo údobí
tísně.
Údobí nejistoty: Situace, kdy je nejistota o bezpečnosti letadla a osob na jeho
palubě. INCERFA – kódový výraz označující údobí nejistoty.
Údobí pohotovosti: Situace, kdy je důvodná obava o bezpečnost letadla a osob na
jeho palubě. ALERFA – kódový výraz označující údobí pohotovosti.
Údobí tísně: Situace, kdy je určitá jistota, že letadlu a osobám na jeho palubě hrozí
vážné nebezpečí, nebo že potřebují určitou pomoc. DETRESFA – kódový výraz
označující údobí tísně.
INCERFA (údobí nejistoty): Během údobí nejistoty záchranné koordinační středisko
spolupracuje s oblastním střediskem řízení letového provozu a jinými příslušnými
orgány tak, aby došlé zprávy mohly být co nejrychleji vyhodnoceny.
ALERFA (údobí pohotovosti): Nastane-li údobí pohotovosti, záchranné koordinační
středisko uvede okamžitě do pohotovosti příslušné orgány a záchranné jednotky a
podle plánu pátrání pro danou oblast provede potřebná opatření.
DETRESFA (údobí tísně): Je-li předpoklad, že letadlo je v tísni, nebo nastalo-li údobí
tísně, záchranné koordinační středisko zahajuje prostřednictvím záchranných
jednotek činnost, určuje polohu letadla, vymezuje oblast pátrání, vyrozumívá
provozovatele (vlastníka) letadla a dle potřeby sousední záchranná koordinační
12
střediska a příslušné oblastní středisko řízení letového provozu, dle možností žádá
jiná letadla, služby nebo jednotky, aby udržovaly poslech na tísňových kmitočtech
(121,5 a 406 MHz), pomohly letadlu v tísni a informovaly záchranné koordinační
středisko o situaci, na základě získaných zpráv sestavuje plán pátrání a záchrany a
podle něj řídí operaci, podle okolností mění již vydané pokyny, vyrozumívá stát
zápisu letadla do rejstříku a příslušný orgán pro šetření leteckých nehod nebo letecký
úřad.
Velitel letadla, který zpozoroval nehodu: Když velitel letadla zpozoruje nehodu
nebo jiné letadlo nacházející se v tísni, je povinen, pokud to neohrozí bezpečnost
jeho letu:
-
-
neztratit letadlo v tísni z dohledu, dokud jeho přítomnost bude nutná,
určit polohu letadla v tísni,
oznámit stanovišti řízení letového provozu nebo záchrannému koordinačnímu
středisku pokud možno typ, poznávací značku a stav letadla v tísni, jeho
polohu, dobu pozorování, počet pozorovaných osob, zda byly pozorovány
osoby opouštějící letadlo v tísni, počet osob plovoucích na hladině a stav
zachráněných osob, a
postupovat dále podle pokynů stanoviště řízení letového provozu nebo
záchranného koordinačního střediska.
První letadlo na místě nehody: První letadlo na místě nehody se ujme vedení
veškeré činnosti na místě nehody do té doby, než se dostaví první záchranná
jednotka nebo záchranné letadlo. Když nemůže navázat spojení se záchranným
koordinačním střediskem nebo službou řízení letového provozu, předá informace
jinému letadlu, které je schopno udržovat příslušné spojení.
Vedení jiného letadla: Je-li nutné vést jiné letadlo na místo tísně, vysílá vedoucí
letoun přesné pokyny všemi prostředky, které má k dispozici. Nelze-li navázat
rádiové spojení, je nutno použít předpisové signály.
Předání zprávy: Je-li nutné předat zprávu zachráněným osobám nebo záchranným
jednotkám a neexistuje-li oboustranné rádiové spojení, lze shodit přímo zprávu.
Signál ze země: Zpozorovalo-li letadlo signál ze země, musí odpovědět rádiem,
shozením zprávy, a není-li to možné, pomocí předpisových signálů.
Velitel letadla, který zachytil tísňové volání: Zachytil-li velitel letadla tísňové volání
nebo zprávu o tísni, musí:
-
zaznamenat polohu letadla v tísni, je-li udána,
zaměřit vysílání, je-li to možné,
uvědomit stanoviště řízení letového provozu nebo záchranné koordinační
středisko a uvést všechny údaje, které jsou k dispozici, a
očekávat další pokyny a po předchozím povolení pokračovat k poloze
uvedené ve vysílání.
Tísňové signály: Zpozoruje-li letadlo kterýkoliv z předpisových tísňových signálů,
musí postupovat podle jejich významu.
13
Tísňové vizuální kódy země – vzduch:
1
Žádáme o pomoc
2
Žádáme o lékařskou pomoc
3
Ne nebo Negativ
4
Ano nebo Potvrzuji
5
Pokračuji tímto směrem
V
X
N
Y
↑
Tísňové vizuální kódy země – vzduch používané záchrannou jednotkou:
1
Akce skončena
2
Nalezli jsme všechny osoby
3
Nalezli jsme jen některé osoby
4
Nejsme schopni pokračovat – vracíme se na základnu
5
Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každá pokračuje
naznačeným směrem
6
Obdrželi jsme informaci, že letadlo je v tomto směru
7
Nic nebylo nalezeno, pokračujeme v pátrání
LLL
LL
++
XX
→→
NN
Poznámka: Tyto symboly mají být nejméně 2,5 m dlouhé a upraveny tak, aby
vzbudily pozornost. Mohou být zhotoveny z útržků látek, kusů dřeva, kamenů,
vyšlapány v zemi, apod. Pozornost na tato znamení může být dosažena i zapálením
ohně, odraženým světlem, apod.
Tísňové signály vzduch – země: Tyto signály dané letadlem znamenají, že
signálům země-vzduch bylo porozuměno: Den – mávání křídly letadla, noc –
zapnutí/vypnutí přistávacích (nebo polohových) světel dvakrát. Pokud se tyto signály
neobjeví, znamená to, že signálům země-vzduch nebylo porozuměno.
Annex 13 – Odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů
Poznámka: Letecký předpis L 13 „Předpis o odborném zjišťování leteckých nehod a
incidentů“ platný v ČR je překladem Annexu 13 ICAO upraveným tak, aby stanovoval
požadavky a postupy pro podmínky v ČR. Šetření příčin leteckých nehod a incidentů,
ke kterým došlo na území ČR, je úkolem Ústavu pro odborně technické zjišťování
příčin leteckých nehod a incidentů (ÚZLPN) se sídlem v Praze-Letňanech. ÚZPLN
může pro šetření přizvat další odborníky, nebo šetřením některých nehod pověřit
určité osoby, např. Aeroklub České republiky. Účelem odborného zjišťování příčin
leteckých nehod a incidentů je především prevence prostřednictvím vydávání
14
bezpečnostních doporučení po zpracování závěrečné zprávy o konkrétní letecké
nehodě nebo incidentu. Každý právní nebo administrativní akt k přisouzení případné
viny nebo odpovědnosti za zavinění letecké nehody nebo incidentu musí být oddělen
od odborného zjišťování jejich příčin.
Definice
Incident: Událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která
ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu. Jedná se o chybnou činnost
osob, leteckých a pozemních zařízení v leteckém provozu, jeho řízení a
zabezpečování, jejíž důsledky zpravidla nevyžadují předčasné ukončení letu nebo
provádění nestandardních nebo nouzových postupů. Incidenty se rozdělují podle
příčin na letové, technické, v řízení letového provozu, v zabezpečovací technice a
jiné. Mezi příčiny incidentů se zahrnují i nepředvídané přírodní jevy (výboje statické
elektřiny, střety s ptáky, apod.), pokud neohrozily bezpečnost letu do té míry, že byly
hodnoceny jako vážný incident nebo letecká nehoda.
Letecká nehoda: Událost spojená s provozem letadla, která se stala mezi dobou,
kdy kterákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy
všechny takové osoby letadlo opustily, a při které:
- některá osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem přítomnosti
v letadle, přímého kontaktu s kteroukoliv částí letadla nebo přímým působením
proudu plynů vytvořených letadlem (s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo
přirozeným způsobem, nebo způsobila-li si je osoba sama nebo bylo
způsobeno druhou osobou, nebo jestliže šlo o černého cestujícího
ukrývajícího se mimo prostory normálně používané pro cestující a posádku),
nebo
- letadlo bylo zničeno nebo poškozeno tak, že poškození nepříznivě ovlivnilo
pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla a vyžádá si větší
opravu nebo výměnu částí (s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, je-li
poškození omezeno pouze na motor, jeho příslušenství a motorových krytů a
vrtule (rotorových listů), okrajových částí křídel, antén, pneumatik, brzd,
aerodynamických krytů nebo na malé vrypy a poškození potahu), nebo
- letadlo je nezvěstné.
Vážný incident: Incident, jehož okolnosti naznačují, že došlo téměř k letecké
nehodě. (Rozdíl mezi leteckou nehodou a incidentem je pouze v následcích).
Pozemní nehoda: Událost, ke které došlo mimo dobu definovanou pro leteckou
nehodu v souvislosti s přípravou letadla k letu, jeho obsluhou, ošetřováním, údržbou,
opravami nebo stáním, jehož důsledkem je poškození zdraví nebo usmrcení osoby
nebo poškození, případně zničení letadla.
Omezování hluku
Řízená letiště: Provoz letadel zatěžuje životní prostředí zejména hlukem a spalinami
z motorů. Největší zatížení hlukem se projevuje v okolí letišť, kde se letadla pohybují
v malé výšce. Na mnoha místech v okolí dopravních letišť je hluk způsobený
leteckým provozem monitorován pomocí měřičů hluku umístěných v určitých bodech
v okolí letišť. Tyto body jsou publikovány v leteckých mapách. Jsou stanoveny
15
přesné meze hlukového zatížení. Dojde-li k překročení povolené intenzity hluku a
tato skutečnost je monitorováním zjištěna, provozovatel, případně vlastník
příslušného letadla bývá v méně závažných případech požádán o písemné
vysvětlení a omluvu, v opakovaných nebo závažnějších případech je pokutován.
Některá letiště bývají z důvodu hlukového omezení v nočních hodinách zcela
uzavřena. Jiná letiště připouštějí v noci provoz pouze málo hlučných letadel za zvlášť
stanovených omezujících podmínek, např. použití jen některých vzletových a
přistávacích drah. Protihlukové postupy jsou publikovány v příslušné dokumentaci
letiště a jejich prostudování je nezbytnou součástí předletové přípravy.
Neřízená letiště: Určitá specifika z hlediska protihlukových postupů představuje
provoz letišť pro všeobecné letectví. I při letech na neřízených letištích je třeba
dodržet stanovený tvar příletových a odletových tratí a letu po okruhu, protože ten
bývá stanoven velmi často také s ohledem na hluk. V letištním řádu bývají uvedena
některá další protihluková omezení pro zvláštní druhy činností, např. pro noční
provoz VFR.
Protihlukové postupy: Intenzita hluku měřená na zemi závisí na intenzitě hluku
přímo u letadla, šikmé vzdálenosti mezi letadlem a místem měření (klesá se
čtvercem této vzdálenosti) a na meteorologických podmínkách. Na základě této
skutečnosti jsou stanovovány protihlukové postupy za letu, t.j. vedení trajektorie letů
tak, aby letadla přelétávala v co největší šikmé vzdálenosti od hlukově citlivých míst,
u dopravních letounů snižování režimu motorů po vzletu nad hlukově citlivými místy
podle stanovených pravidel (bezpečnost leteckého provozu má vždy přednost),
přednostní používání některých vzletových a přistávacích drah s ohledem na hluk v
okolí letiště (pokud to meteorologické podmínky a požadavky na bezpečnost
leteckého provozu dovolí) a snaha, aby dopravní letouny klesaly před přistáním
pokud možno plynule a co nejdéle v tzv. čisté konfiguraci, t.j. se zasunutým
podvozkem a vztlakovými klapkami, což umožňuje nastavit režim motorů na
volnoběh a tak podstatně snížit hluk. Tyto protihlukové postupy jsou obecně popsány
v ICAO Doc 8168 Provoz letounů, Svazek I, Letové postupy.
Subjektivní vnímání hluku: Pro subjektivní vnímání hluku má velký význam
skutečnost, zda hluk je monotónní, nebo zda jeho intenzita a tón kolísá. Kolísání
intenzity a tónu hluku způsobuje, že hluk je subjektivně vnímán jako mnohem méně
přijatelný. Z praxe jsou známy časté stížnosti na hluk nejen z bezprostřední blízkosti
neřízených letišť, ale i z míst poměrně vzdálených, např. na akrobacii, i když je
prováděna v relativně velké výšce nad zemí. Totéž se týká i velké koncentrace
vyhlídkových letů nad atraktivními objekty v krajině, která je využívána převážně pro
rekreační účely.
Turbulence v úplavu: Pro pilota malého vrtulového letounu je důležité při letech na
řízená letiště s provozem velkých dopravních letadel vědět o turbulenci v úplavu.
Turbulence v úplavu je neviditelný vír, který se vytváří za křídlem letounu vyvozujícím
vztlak. Intenzita turbulence v úplavu závisí zejména na hmotnosti letounu a na jeho
úhlu náběhu. Turbulence v úplavu vytvořená velkým dopravním letounem může být
pro malý letoun, který křižuje za dopravním letounem jeho trajektorii letu nebo za ním
vzlétá nebo přistává, nebezpečným jevem. Lze si ji představit jako dva oddělené víry
vzduchu za konci křídel, které se za letounem rozšiřují asi na dvojnásobek jeho
rozpětí, mírně klesají a jsou unášeny větrem. Proto je třeba dodržovat rozestupy
16
stanovené rovněž v ICAO Doc 8168 Provoz letounů. Dopravní letoun, který klesá na
přistání s uplatněním protihlukových postupů poměrně malou rychlostí a v čisté
konfiguraci, představuje z hlediska turbulence v úplavu právě ten nejméně příznivý
případ, t.j. turbulence v úplavu je za ním nejintenzivnější. Tomu by měl odpovídat
také rozestup za ním letícího malého letounu. Pokud se má pilot malého letounu
vyhnout turbulenci v úplavu za velkým letounem, doporučuje se, aby se blížil na
přistání poněkud výše a směrem proti větru vzhledem k trajektorii letu velkého
letounu, a pokud to délka přistávací dráhy umožní, dosedl na zem až za místem, kde
se velký letoun dotkl země příďovým podvozkem. Obdobně při vzletu se doporučuje,
aby malý letoun vzlétající za velkým letounem se pokud možno odlepil od země ještě
před místem, kde velký letoun zahájil rotaci, a ve vzletu pokračoval mírně nad
trajektorií letu velkého letounu s mírným vybočením směrem proti větru a jakmile je to
možné, provedl zatáčku na jinou trať odletu.
Porušení leteckých předpisů
Porušení leteckých předpisů obecně: Sankce za případné porušení leteckých
předpisů ani administrativní postupy s tím spojené nejsou popsány v žádných
mezinárodních dokumentech týkajících se civilního letectví. Řídí se zákony toho
státu, ve kterém k porušení leteckých předpisů došlo. V některých případech je
porušení leteckých předpisů hlášeno leteckému úřadu státu vydání průkazu
způsobilosti příslušného člena leteckého personálu nebo leteckému úřadu státu
zápisu letadla do leteckého rejstříku k dalšímu řízení, případně k uplatnění sankce.
Porušení leteckých předpisů v ČR: Pokud došlo k porušení povinností
stanovených leteckým zákonem nebo leteckými předpisy, pověřená osoba může
uložit způsob a lhůtu k odstranění nedostatků. Pokud může být bezprostředně
ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, může pověřená
osoba okamžitě zastavit příslušnou činnost a zadržet doklady vztahující se k této
činnosti a neprodleně vyrozumět Úřad pro civilní letectví nebo Ministerstvo dopravy.
(Pověřenými osobami v tomto smyslu jsou v rozsahu své působnosti pověření
zaměstnanci Ministerstva dopravy a Úřadu pro civilní letectví).
Pokuty: Ministerstvo dopravy nebo Úřad pro civilní letectví může ve správním řízení
uložit pokutu až do výše 2,5 miliónu Kč a za opětovné porušení povinností až do
výše 5 miliónů Kč.
Zadržení průkazu způsobilosti: Ministerstvo dopravy nebo Úřad pro civilní letectví
může zadržet průkaz způsobilosti a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo
přezkoumání zdravotní způsobilosti v případě nedostatků, které mohou ohrozit
bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků přezkoušení může Ministerstvo
dopravy nebo Úřad pro civilní letectví ve správním řízení omezit nebo zakázat
oprávnění člena leteckého personálu, případně mu průkaz způsobilosti odejmout.
17