Konzervace hradu Pořešína

Die Konservierung der Burg Pořešín/Poreschin
Konzervace hradu Pořešína
•Pořešín
Die Archivquellen informieren nicht von Anfängen der Burg Pořešín, die archäologischen Funde belegen jedoch ihre Entstehung um die Wende
des 13. und 14. Jahrhunderts. Im Besitz der Burg hatten sich mehrere Adelsgeschlechter gewechselt, bis sie in den Hussitenkriegen von den bedeutendsten südböhmischen Magnaten von Rosenberg erworben wurde. Das war aber der Anfang des Untergangs der Burg, denn sie war inmitten der
großen Domäne nicht mehr notwendig. Um nicht einen Stützpunkt der feindlichen Kräfte möglich zu machen, hat man nach 1434 die Burg deaktiviert, d. h. die Ringmauer wurde untergraben, die Burggebäude ausgebrannt und zerstört. Man hat sie nie mehr erneuert.
Die Burg besteht aus dem ovalen Kern mit dem Palasbau und den zwei hintereinander geordneten, mittels Graben getrennten Vorburgen an der
Nordwestseite. Sie steht auf einer niedrigen Erdzunge über dem Fluss Malsch. Im 20. Jahrhundert wurde sie von mehreren größeren Destruktionen
(vor allem dem Absturz der Ringmauer an der Burgkernsüdseite) betroffen. Dank ihrer abgelegenen Lage entfloh sie allen „ungeeigneten“ baulichen
Eingriffen und erhielt sich in einer sehr authentischen Gestalt. Den Verdienst für die Sicherung der Burg hat die Bürgerinitiative „Hrady na Malši“
(Burgen an der Malsch), die sich auch für Belebung weiterer Burgruinen in der Umgebung bemüht (http://www.hradynamalsi.cz).
O počátcích hradu Pořešína archivní prameny mlčí, archeologické prameny však dokládají jeho vznik na přelomu 13. a 14. století. V držení hradu
se vystřídalo několik šlechtických rodů, až jej za husitských válek získal nejvýznamnější jihočeský rod Rožmberků. To byl počátek konce hradu, neboť uvnitř velkého panství již nebyl potřebný. Aby se nestal oporou nepřátelských sil, byl po roce 1434 deaktivován, to jest byla podkopána obvodová hradba a hrad byl vypálen a pobořen. Později již nikdy nebyl obnoven.
Hrad se skládá z oválného jádra s palácovou stavbou a ze dvou za sebou řazených předhradí na severozápadní straně, oddělených příkopy. Je
situován na nevysokém ostrohu nad řekou Malší. Ve 20. století hrad poznamenalo několik větších destrukcí (zejména zřícení hradby na jižní straně
jádra). Díky odlehlé poloze však ušel všem „nevhodným“ stavebním zásahům a dochoval se ve velmi autentické podobě. Zásluhu na zajištění hradu
má občanské sdružení Hrady na Malši, které usiluje i o oživení dalších hradních zřícenin v okolí (http://www.hradynamalsi.cz).
Gesamtansicht der Burg von Nordwesten, Zustand nach Renovierung, 2013.
Celkový pohled na hrad od severozápadu, stav po obnově, 2013.
Im Jahre 2008 wurde das Konservierungsprojekt für die Ruine vorbereitet (Martin Volejník – Projektion). Der Projektant bediente sich der im Voraus
erarbeiteten geodätischen Aufnahme der Burg, der fotogrammetrischen Aufnahme der erhaltenen Mauerhäupte und der historischen Bauforschung.
Der Begriff „Konservierung“ im Titel des Projektes deutet die Grundmethode und Prinzipien der beabsichtigten Aufgabe an. Die Eingriffe in das Mauerwerk der Ruine sollten minimalisiert werden, die Ergänzung des Mauerwerkes ließ das Projekt nur dort zu, wo es aus den statischen Gründen unentbehrlich war. Die notwendigen Ergänzungen des Mauerwerkes sollten dem Umgebenden angepasst werden, und zwar in der Beibehaltung der ursprünglichen Lagerfugen oder der Weise des Verlegens der Bausteine. Den Eingriffen in das Gelände, z. B. beim Unterstützen der Mauerblöcke, soll die
archäologische Forschung vorhergegangen sein. Die Mauerkronen der Ruine sollten in der bestehenden Gestalt ohne Ausgleichen erhalten, nur lokal
gesichert, mit Abfälle für Wasserableitung versehen, mit Leim gedichtet und mit Rasen bedeckt werden. Den Nachdruck legte man an das Erhalten der
Details mit der Aussagekraft. Dazu gehören z. B. die Deckenbalkenlager, vermauerten älteren Öffnungen oder Reste nach den Heizanlagen vom Palas.
Die Südmauer vom Palas enthält Belege nach der verschwundenen Wendeltreppe in der Mauerstärke, der Torso der Burgkernumfassungsmauer konserviert wiederum die ältere Höhe des Umlaufes. Einen bemerkenswerten Beleg stellt der Abdruck der geflochtenen Innenkonstruktion am Torso vom
Mauerwerk in der zweiten Vorburg dar.
V roce 2008 byl zpracován projekt konzervace zříceniny (Martin Volejník – projekce). Ten využil v předstihu zpracované geodetické zaměření hradu,
fotogrammetrické zaměření dochovaných líců zdiva a stavebněhistorický průzkum. Slovo „konzervace“ v názvu projektu naznačuje základní metodou
i principy obnovy. Zásahy do zdiva zříceniny měly být minimalizovány, doplňování zdiva projekt připouštěl jen tam, kde to bylo nutné ze statických hledisek. Nutné dozdívky se měly přizpůsobit okolnímu zdivu v dodržování původních zednických spár či způsobu kladení kamene. Zásahům do terénů,
například v případě podepření boků zdiva, měl předcházet archeologický výzkum. Koruna zdiva zříceniny měla být zachována ve stávající podobě bez
vyrovnávání, pouze místně zajištěna, vyspádována, zajílována a pokryta travním drnem. Důraz byl kladen na zachování detailů s vypovídací schopností. Patří k nim například kapsy po stropních trámech, zazděné starší otvory či pozůstatky vytápěcích zařízení paláce. Jižní zeď paláce obsahuje
doklady o zaniklém točitém schodišti v síle zdiva, torzo obvodové hradby jádra zase konzervuje starší úroveň ochozu. Pozoruhodným detailem je otisk
vyplétané vnitřní konstrukce na torzu zdiva ve druhém předhradí.
Burgkern, Palas, Ansicht von Osten, Zustand nach Renovierung, 2013. / Pohled na palác hradního jádra od východu, stav po opravě, 2013.
Entwurf für die Sicherung der Palasnordmauer, gelb – Fugungsausbesserung, grün –
Ergänzungen, rot – Mauerkronengestaltung, blaue Linie – Stabilisierung der Rissflächen. Übernommen aus der Projektdokumentation, Martin Volejník, 2008.
Die Renovierung der Burg läuft seit 2006 bis heute. Der Vorgang wurde nach dem Gerüstbau und der gründlichen Untersuchung des gegenständlichen Burgteils präzisiert. Es ist im Wesentlichen gelungen die im Projekt festgesetzten Grundlagen beizubehalten. Die aus den statischen Gründen
zugemauerten Partien, wie z. B. die am Rande des abgestürzten Mauerwerkes, behalten die ursprünglichen Lagen der Steine und man erkennt sie erst
beim nahen Blick. Als günstig erscheint auch die Sicherung des Maerwerkstorsos mit Abdruck der geflochtenen Konstruktion; wo die notwendige Mauerstärkung den Gesamtblick nicht stört, wird sie aber deutlich durch einen mäßig unterschiedlichen Mörtelfarbton verraten. Gegen die früheren Phasen der Projektvorbereitung wurde das Ausmaß der Ergänzungen doch größer. Die Sicherung des Mauerwerkstorsos am dritten Tor wurde im Vergleich
mit der ursprünglichen Vorstellung mittels Ergänzung der Ziegelwölbung und des Mauerwerkes darüber gelöst. Auch am zweiten Tor kamen massivere
Übermauerungen vor, samt der des freigelegten Vortores. Da entsteht schon eine Frage, ob es sich nicht mehr um die Präsentierung und Betonung des
am Zugangsweg lokalisierten Objektes (in der Trasse des historischen Wegs wurde eine neue Brücke errichtet) als um notwendige Konservierungseingriffe handelt. Auch das Ausmaß der archäologischen Grabungen war gegen die ursprünglichen Voraussetzungen höher. Das Projekt rechnete damit,
dass das Mauerwerk an einigen Stellen archäologisch freigelegt und mittels einer mäßigen Aufmauerung über die Geländehöhe gesichert werden
wird. Neue Feststellungen, hauptsächlich die Freilegung des runden Turmes (Bergfrieds) aus dem primären Burgkernausbau, erzwangen eine breiter
angelegte Applikation dieser Auffassung. Man kann zwar die Sicherung der Burg im Grundsatz positiv werten, nur im Fall dieser Flächenabdeckungen
kann man aus dem Blickpunkt der Denkmalpflege kaum den Zweifeln weichen. Auch die Erweiterung der bisherigen Erkenntnis gleicht nicht das Verschwinden der archäologischen Gelände aus, darüber hinaus wird ihr Informationspotenzial im Stress der fortschreitenden Bauarbeiten gewöhnlich
nur zum Teil „ausgebeutet“.
Oprava hradu probíhá od roku 2006 až dosud. Postup byl upřesňován po postavení lešení a podrobném průzkumu příslušné části hradu. Zásady
stanovené projektem se do značné míry podařilo dodržet. Statické dozdívky, například na bocích zříceného zdiva, dodržují původní kladení kamene
a rozeznáme je až při bližším pohledu. Příznivé je zajištění torza zdiva s otiskem vyplétané konstrukce, kde nutné zesílení zdiva neruší celkový pohled,
ale prozrazuje se mírně odlišným zabarvením malty. Oproti prvním fázím projektové přípravy však přece jen došlo ke zvětšení rozsahu dozdívek. Zajištění torza zdiva třetí brány bylo oproti původní představě řešeno doplněním cihelného záklenku a zdiva nad ním. Také u druhé brány došlo k větším
dozdívkám, včetně nadezdívky archeologicky odkrytého předbraní. Zde se již vnucuje otázka, zda víc než o nutné konzervační zásahy nejde o prezentaci a zvýraznění objektu umístěného na nové přístupové cestě (v trase historické komunikace byl zřízen nový most). Také rozsah archeologických
výzkumů byl oproti původním předpokladům vyšší. Projekt počítal s tím, že zdivo bude v některých místech archeologicky odkryto a zajištěno mírným
nadezděním nad úroveň terénu. Nová zjištění, zejména odkrytí válcové věže (bergriftu) z prvotní výstavby uvnitř jádra hradu, však vynutila rozsáhlejší
aplikaci tohoto přístupu. Třebaže zajištění hradu lze v zásadě hodnotit kladně, v případě těchto odkryvů se z hlediska památkové ochrany neubráníme
pochybnostem. Ani značné rozšíření dosavadního poznání nevyvažuje zánik archeologických terénů, navíc jejich informační potenciál bývá ve stresu
rychle postupující stavby obvykle „vytěžen“ jen z části.
Návrh zajištění severní zdi hradního paláce, žlutě oprava spárování, zeleně dozdívky,
červeně úprava koruny zdiva, modrou linií úprava lomových ploch. Převzato z projektové dokumentace, Martin Volejník, 2008.
Eingang in den Burgkern, Rekonstruktion, links
das abgedeckte Bergfriedmauerwerk, Zustand
nach Renovierung, 2013.
Rekonstrukce vstupu do hradního jádra, vlevo
odhalené zdivo bergriftu, stav po opravě, 2013.
Zweite Vorburg, Gebäude mit Abdruck der geflochtenen inneren Konstruktion. Zustand nach
Renovierung, in der unteren Partie deutliches
ergänztes Mauerwerk, 2013.
Budova s otiskem vyplétané vnitřní konstrukce
na druhém předhradí. Stav po opravě, ve spodní úrovni je možné rozeznat doplněné zdivo,
2013.
Palasinnenseite, Zustand nach Renovierung,
2013.
Pohled na vnitřní stranu paláce, stav po opravě,
2013.
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV
NATIONALINSTITUT FÜR DENKMALPFLEGE
Text: Karel Kibic
Text: Karel Kibic
Překlad/Übersetzug:
Překlad/Übersetzung:Jindřich
JindřichNoll
Noll
Foto: Gabriela
Karel Kibic,
Čapková
Vladislav Razím (4)