Praha 6.2. 2013, časopis Harmonie, Pravoslav

k r i t i k a , z s v 6 to p e r Y
Slavnd
tradicepokraduje
-11
o
o
a
O
o
=
=
V6dom6experimentSlni
a racionSlnikonstrukcedila vyuiivd prvkytonalityi atonality k zajimavlmdisonancima barevnymrytZemlinsk6hokvarteto (FrantiSekSouiek, ru. Ctyiv6ti Smyi,covy
kvartet F dur op.78 mizovanfmdrtdma plochdm,pouZiv6hru
Pett Stiiiek, Petr Holman,VladimirFortin) d. 1 tiicetilet6hoLudwigavan Beethovena col legno, sul ponticello,pizzicato,flateoleje jedno z naiich nejmlad5ichsmydcovfch je souddstiSestidiln6ho
cyklu,vdnovan6ho ty apod.pro efekty u Martin&jinde neslfkvartet(zal.1994), kter6 za pom6rndkr6t- hudebnimumecenSSi
kniieti Lobkowitzovi.chan6. ZemlinovcisloZit6 dllo rozehr5li
v pln6m leskujeho
koudobudosdhloirovn6a originality
svich Beethovenzde v6domd navazujena Hayd- s velkfm pochopenim,
jej dSleo nov6prv- barev a tvar&.Allegro zazn6lov pftsobiv6
i o generaci star5ich risp6Snfchkolegi, niv odkaz,ale rozSiiuje
A podobn6jako napiikladstejnd mlad6 ky sv6hohudebnihovyraziva.Zvl65tdv tom- vystav6n6mdynamick6mobloukuod poHaasovo kvarteto jsou laure5ty mezin6- to dile lze slyiet d6ji vu jeho pozddjiich d,itlkuai k poslednimurafinovan6muzti5erodnichsout6ii,ziskalivliznamndocen6ni sv6t0. Projev Zemlinsk6ho kvarteta se ni do akordu v pizzicatu.V Andantedomia nynl se pies stdle n6ro6n6j5i€lob5lni vyznadujeu5lechtilounoblesous umdie- novala krdsnfm zvukem violovd sola,
konkurenci
zvukua dynamiky.
Jemn6 zfv6redn6Vivovitdlni dynamidnostivfrazu
t65izaslouZen6mu
zdjmumezi- nou vyvdienosti
ndrodnichp6dii.Tyto a podobn6soubory a citlivd odstln6n6 nuance zvlraziovaly krajnichcSstipiipomlnalorozjetf Honeggejsou sv6dectvimo pokradujicislavn6desk6 kontrastnepiedimenzovan6
dramatidnosti.rfrvPacific231. FelixMendelssohn-Bartholkvartetnitradici a jsou skutecn6reprezen- V Adagioaffetuosoed appasionatojakoby dy napsaldtyivdti Smyicovykvartete moll
tativni vizitkoudesk6 hudebnostive sv6to- piedjimd romantick6vyjadiov6ni.V prove- op.44 i.. 2 roku L837,jako dtvrtf z celkem
v6m kontextu.V Siriim vfznamu lze smyd- deniZemlinsk6ho
kvartetavyzneloAdagio sedmi.V druh6polovind20. stol.bylatato
opomijena,nyni vSak
cov6 kvartetoa vfibecjakfkoliv vynikajfcf jako hlubocejlmav6a dramatick6balada dila nepochopiteln6
komornisouborch6pati jako piiklada dfi- a skutedndnavozovalosugestivnipiedsta- zaiiv1me jejich opdtovn! ndvrat na konjed- vu tragick6sc6nyv Juliin6hrobce.Scherzo certnip6dia.Piedstavujijednu z nejdist5ich
kaztoho,ZekdyZse tvrjrdiindividualita
podobran6horomantisnotlivci tvoiiv6propojujedo jednohospo- - Allegrobylo zahr6nomoZndv ai piiliS a nejpfrsobivdjSich
snadnejviceze vSechroledn6hocelku, neni tim nijak omezena sviZn6mmolto. Podobn6viak Beethoveno- mu. Mendelssohn
vitalitou
a ku prosp6chuobojihovynikSjeitd ricin- va Scherzarozbihali Toscanini.ZAvdrei,n6 mantik0znl radostnoumladistvou
n6ji. Na sv0j abonentnl koncert d,. 2437 Allegropak svfmi preciznimiSestndctina-a distou,nebolestinskoucitovostl.Zemlinkvartet sk6ho kvarteto tuto charakteristikusvfm
eeskf komornispolekpro komornihudbu mi doslovaperlilo.Tiiv6tf Smyi.covy
nejprveohldsildesko-rakouskd
Schulhoffo- i.. 3, H 783 BohuslavaMartinu v koncert- zp[rsobem interpretacei virtuozitou pievo kvarteto. Nemoc viak z6m6r zmaiila, nich sinich dosud zni ziidka. A6,je z jeho sv6ddiv6zvyrazniloa potvrdilo.Z6vdrem
zminkuo velmivtipn6
se nemohuopomenout
a tak 6. inora v Dvoi6kov6
sini Rudolfina kvartetnejkratii (cca 12 min.),v17razn6
zazn6lyn6strojeZemlinskdhokvarteta,no- odli5uje od jeho typick6ho vyjadiovdni.a vkusn6kvartetniriprav6Skodn6ze Smesitelri CenyCSXH(ZOOS).
Jejichvlkon spl- Martin0 jej dokondil roku 1929 v Paiili tanovyProdan6nevdstyod violistyHolmanil odekdvdnia toto kvartetose uk5zalobft a zcela ziejml si na n6m cht6l vyzkouiet na, se kterouse v jiskiivd bravurnimpiidavplnohodnotnou
r
oublikemrozloucili.
n6hradoupivodnihoz6m6- kompozidnitechnikytehdejii avantgardy.ku s nad5enVm
umlst6nonahoie na vyklon6n6mschodiSti. le do podpalubi.Rridobymetaforick6sc6v5ech nografiebyla striena na syrovouzem, kdyi
Tamv iiSi 5{astnfchsidli i ,,zametadi"
starostia b6d. Je-lisc6nografiena nepiiliS tato postel poskytlaprostorpro Amora nePr6vdto, cim vynikajikvalitnioperniinsce- prostorn6mjevi5tiStavovsk6ho
divadlatak- bo pro dialogyobou hlavnichpostav.Inscenace,toiiZ co nejdokonalejilspolupr6cein- to dominantni,m6 to tak6 vliv na osv6tlova- nacevzddlen6piipominalapohybna hork6
podscenadniho
tfmu na spolein6mdile, na Ge- ci techniku,kter6 z pro mne nepochopitel- plotnd,a to vdetn6divok6choreografie
samtkunstwerku,chybi n5rodnddivadelni nfch d0vod0svdteln6nevykrfvdprosc6nium zemnich(i zemnich)piiSer,kter6svfmi tanso- ci svat6hoVitave vod6i na suchuvzbuzovainscenaciGluckovaOrfeaa Eurydiky.Velmi a pii pohybusc6nyziejm6 neumoZhuje
zajimavyje rozsdhl!a obs5hlf dldnekdra- fistikovan6jiisvdtelnf design.DalSimhan- ly, obdv6m se, spiSe soucit neZ zejem
maturgaOndiejeHudinao vznikut6to ope- dicapem t6to sc6nografieje jeji omezena diviikri (choreografieKarine Guizzo).Z6v6ry a o jejlm vfvoji v pr0b6hudasu,v n6mi viditelnostz hledi5td.lnscenaceje, zd6 se, reinf Gluck0vhappy end vyloZilHartmut
jako dialogji2 mrtv6 a na jevisvysv6tluje,prod pro novou praiskou insce- uriena div6krimod piizemipo prvnibalkon, Sch<irghofer
jeviStd ti nepiitomn6Eurydikys Orfeem,kter6ho
dlendn6ho
naci ve Stavovsk6mdivadlezvolili pokud ostatniuZdo horizont6ln6
a tanednikv dermoino co nejpfrvodn6jiipodobudila v je- piiliS nevidi,zato jim nezfrstdvdskryto,co dvojjedinfAmor (zp6vadka
ven6m)zardousi.
ho takika kornorni videisk6 verzi, kter6 se ddjeza nim.
je nejbliZeGluckovlmzde ai puristickfm ReZirujicisc6nografHartmut Sch<irghofer Orchestrhr6l pod vedenimJana Lathamasnah6m o reformuopery.Vynech6nibalet- se chytil do vlastnipasti, kdyZtldinkujicim Koeniga kultivovan6,ale m6lo 5{avnat6,
nich vsuvek,kter6 z pochopitelnfchdrivo- t6m6i znemoinil vstup na jeviSt6a pone- bezpatiidn6honapdtia obdasi s technicklidri dominovalypozddjSipaiiiskd podob6, chal je v zajeti sv6 vlastnisc6nografie.Po- mi chybami,sbor obstSl mnohem l6pe
umoZnilosc6nografick6ieieni Hartmuta hyb schodiS{ovfchsegmenti neslouil re- (sbormistrPavelVan6k).Premi6rov6s6lisSchiirghofera(kostlmyCorinnaCrome),jii Zijni koncepci inscenace,je samo0delnf tick6 obsazeninebylolepSiobsazenidruh6s nimi nepatiidn6
odv6didi- ho. To, ieho se nedost6valomSlo zp6vn6dominujebil6 schodiSt6,
sahajiclod prosc6- a manipulov6ni
vfkonu
nia t6m6i ai k horizontu.Je d6leno na tii vSkovu pozornost.Nedivim se opatrnosti mu a hereckym6lo konzistentnimu
se na tak- RomanaJan6la,vynahradilve sv6m techsegmenty(uprostiedkaZd6hoz nichje ziej- a nejistot6umdlc0,pohybujicich
prom6 piedeviim bezpednostni
civilni nicky,stylov6i zvukov6propracovan6m
zSbradli,kter6 to nestabilnip&d6. Problematick6
v5ak br6ni interpretrimve voln6m pohybu). kostfmy, vzddvajiclse jak6koli estetizace jevu Jiii Hdjek, piesto mne obsazenibaSchodi5tnisegmenty se mohou vykl6n6t iiinkujicich (Orfeusa muZsklii ienskf sbor rytonistydo t6to role piiliS nepiesv6ddilo.
sm6remod div6kfia odkryjitak iiSi mrtvfch je v billch koSilicha v dernlch kalhotiich Premi6rovouEurydikuzazpivalavelmi vys iekou zapomn6nfL6th6,naplndnousku- s obdasnli
mi dopl6ky, pouze Eurydika rovnan6a hlasem plnfm alikvotnicht6nrlr
tednou vodou, obklopenouzrcadlicimise v oraniov6mhistorizujicimkostfmu).Reiij- Alib6ta Pol6ikov6,zatamcopro Marii Fajst6namia sv6teln6ozvld5tn6nou
svitemsvi- ni vlklad postavje minim6lnia jejichvztahy tovou, kter5 hereckyspiSezdriraznilaEurypatrn6 nepatfi tato
dek. Elysium,v n6mi pobfvS Eurydika,je jeit6 zkomplikovaloumist6nikovov6poste- didinu nevyrovnanost,
PRAHA
ORFEUS
A EURYDIKA
40
H
a
r
m
o
n
i
e
3/2OL3