docA Rising Tide: The Global Epidemic of Atrial Fibrillation
download 
Stížnost Transkript
A Rising Tide: The Global Epidemic of Atrial Fibrillation
DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 A Rising Tide: The Global Epidemic of Atrial Fibrillation Running title: Alonso et al.; Global AF epidemic Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 Alvaro Alonso, MD, PhD; Lindsay G. S. Bengtson, PhD, MPH eallth, h Division of Epidemiology and Community Health, School of Public H Health, University of Minnesota, Minnessotta, a Minneapolis, MN N Address Add Ad dr forr Correspondence: dress C rr Co rresp ponden en ncee: Alva varo ro Alonso, Alons lon o, o MD, MD, D, PhD PhD Alvaro Epid id dem emio iolo io l gy lo gy aand nd C ommu om muni mu n ty H ni ealt ea lthh lt Division off Ep Epidemiology Community Health School of Public Health University of Minnesota 1300 S 2nd St, Suite 300 Minneapolis, MN 55454 Tel: 612-626-8597 Fax: 612-626-8597 E-mail: [email protected] Journal Subject Codes: Etiology:[8] Epidemiology, Etiology:[5] Arrhythmias, clinical electrophysiology, drugs Key words: Editorial, atrial fibrillation, epidemiology 1 DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 In his seminal lecture to the Massachusetts Medical Society in 1997, Dr. Eugene Braunwald pointed to atrial fibrillation (AF) as an emerging epidemic of cardiovascular disease.1 At that time, information on the burden—prevalence, incidence, and associated outcomes—of AF in the general population was limited to a few epidemiologic studies, most of them conducted in the United States and Western Europe. Since then, dozens of publications have contributed to provide a clearer picture of the real impact of AF. These publications confirmed Dr. Braunwald’s prediction, demonstrating that AF is the most common sustained arrhythmia in clinical practice Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 and a major public health concern. In the last couple of years, two systematic reviews of the literature on global epidemiology of AF have provided concrete evidence of our increasing iincidence nci c deenc ncee of tthis his knowledge in this area.2, 3 Both reviews highlighted the growing prevalence andd inci arrhythmia globally, but also called attention to the limited information on AF epidemiology in developing de eve velo lopi lo ping pi ng ccountries. ount nttri ries e . One of the reviews, for ex example, xam ampple, only iden identified nti t fied d ssix ix publications reporting ix the he in incidence off A AF F ou outside utssid idee No Nort North rthh Am Amer American errican n aand nd W Western estter tern rn E Europe. uroppe.2 urop In this thi hiss issue issu is suee off Circulation, su Circul Circ ullat atio ionn, Ch io Chugh Chug ughh and ug andd colleagues collleeaggues co gues aim aim m tto o pr prov provide o idee a mo ov more r ccomprehensive re ompreehen omp ehen nsiive v of the the burden burd bu rd den of AF AF worldwide. w rl wo rldw wid de.4 In In th the he co ccontext nttex extt of tthe he G Global lob obal al B Burden u de ur denn of D Disease isease 20100 assessment of Study, an international collaborative effort to systematically assess global data on all diseases and injuries, the authors reviewed the literature on the epidemiology of AF published between 1980 and 2010 to determine the incidence and prevalence of AF, as well as the AF associated disease burden. Using evidence from 184 different publications, they concluded that in 2010 approximately 33.5 million individuals have AF worldwide, with close to 5 million new cases occurring each year; that both the prevalence and incidence of the disease have increased meaningfully over the last 2 decades; and that, as a consequence, the life years lost to AF also have increased, with a striking doubling of the AF-associated mortality in the study period. 2 DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 Additionally, this study confirms previous observations, including the direct association between older age and AF burden, and the higher incidence and prevalence of AF in men than in women.5 Of note, the authors observed marked between-region variability in prevalence and incidence of AF, with the lowest burden in the Asia Pacific region, and the highest in North America. The major strengths of the manuscript by Chugh and colleagues, compared with previous efforts to review the global epidemiology of AF, are the strict methodological approach and the use of the Global Burden of Disease framework. This approach standardizes the pooling of Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 evidence from different studies, makes explicit assumptions about the modeling process, and, importantly, facilitates comparing the burden attributable to AF across regions and with that of other diseases. Nonetheless, some caveats need to be mentioned. First, although h tthe he sys yste ys tema te mati ma ticc systematic review eview included more than 180 original publications, fewer than 30% of them were from studies ou utssid idee of North North h America Ame m rica and Western Europe. This This indicates that thaat data daataa ffor or most developing outside egiion o s are quite qu uit itee sparse sppar arsse and and probably prob obab ably ab l based ly based d onn single sing ngle studies. ng stu udi dies es. Second, Seecon ond, d the thhe burden burrde denn associated assso soci ciat ated ed d with with regions AF F eexpressed xpre xp ress sssed aass di disability isa sabbili liity adj adjusted djus dj usste tedd li life life-years fe-y fe -y yea earrs (D (DAL (DALYs) ALY AL Ys) re req requires quir quir ires e aassumptions es ssum ss umpt um pttio ionns ns aabout boout the hee w weight eigh ei ghtt gh assigned to AF F ssequelae. eq que u la lae. e IIn n th thiss ccase, ase, as e tthe he au auth th hor o s as aassigned s gnned a weight si wei eigh ghtt of 0.031 gh 0.0 .031 3 (with 31 (wi with th 0 authors corresponding to total health, and 1 to total disability), which may seem low for a condition associated with considerable symptomatology in many patients, a 20% mortality in the first year after diagnosis,6 and a substantial increase in the risk of stroke, heart failure, and dementia.7 Highlighting this point, a recent analysis from the Framingham Heart Study reported that incident AF was associated with development of significant physical disability, even after accounting for the higher prevalence of cardiovascular disease in AF patients.8 Using a range of plausible disability weights for DALY estimates might have provided a more realistic assessment of the true burden of AF. 3 DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 An important finding in this Global Borden of Disease assessment is the notable heterogeneity in prevalence and incidence estimates across regions. North America had the highest burden of AF, while the Asia Pacific region, particularly Japan, the Koreas and China, had the lowest. The factors underlying these differences are not known precisely, but several explanations can be offered. First, higher detection rates of AF in North America than in other regions, even if true rates were similar, would lead to this observation. Second, diversity in the prevalence of risk factors for AF, such as obesity or hypertension, could be responsible for Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 between-region variability. Finally, differences in the underlying risk due to genetic factors might justify this regional heterogeneity. Several previous studies, predominately in the United States, reported lower risk of AF in non-whites compared to whites,9, 10 which could coould ould d translate tra rans ra nsla ns late la t to te to higher risk of AF in North America than in Eastt Asia or Sub-Saharan Africa. This hypothesis, however, ho oweve weve verr, ddoes oes no oe not ot ex eexplain plain the lower prevalencee ooff A AF F in Europe co ccompared mp par ared e to North America observed ob bserv seer ed by Ch Chugh hug ughh an and nd co colleagues. ollea llea eagu gues es.. es What Wh at to to expect expe ex pect ct iin n th thee future? fut re futu re?? In n addition to o pproviding r vi ro v di d ng a sstate-of-the-art tate ta t -of of-t -the h -aart ssummary he umma um mary ma ry ooff th the he cu curr current rren rr entt gl en glob global obal ob al A AF F bu burden, urd rden en,, th en the article by Chugh and colleagues implies that this burden will continue to increase. The aging of the population, the improved survival of individuals with coronary artery disease and heart failure, major risk factors for the arrhythmia, and the growing ability to identify AF are factors that have contributed to the upward trend in AF burden over the last decades and will continue to do so, particularly in developing regions. Furthermore the obesity epidemic in the United States and other countries may contribute to further rises in the incidence of AF. These trends would be less worrisome if we had established interventions for primary prevention of AF. Unfortunately, we lack strong evidence supporting any specific intervention 4 DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 for this purpose, beyond appropriate control of cardiovascular risk factors. More research aimed to develop and test strategies for the primary prevention of AF is desperately needed. Where do we go next? The work by Chugh and colleagues underscores existing gaps in our knowledge on the global epidemiology of AF and, therefore, provides a blueprint for action. First, more research on the prevalence and incidence of AF in developing countries, using standardized methods, is necessary in order to have a more complete and accurate picture of the AF burden. Second, Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 studies of the effect of AF on mortality, stroke, and other complications need to be conducted, mostly in developing regions, to understand the impact of the arrhythmia and the associated treatment associated with AF, reatment needs. Third, we need a better understanding of the disability associate tedd wi w th A F, sso o calculations of AF-related DALYs reflect the true burden of the condition. Finally, as mentioned above, strategies ab bov ove, e, development dev vel eloopme mennt me nt of primary prevention interventions interrve v ntions and strat atteg e iees iiss a must if we want to reduce global AF countries. edu uce c the glo oba ball burd bburden urd rden n ooff A F in n bboth othh ddeveloped eveelo opedd aand ndd deve ddeveloping eveelo opi ping ng cou ounntries ess. Chugh confirm, global Braunwald’s In cconclusion, oncl on cluusiion, ion,, C h ghh and hu nd ccolleagues olle ol leeag gue uess co conf nffir irm m, oon m, n a gl glob obaal sscale, ob cale ca lee, Dr. Dr Br Brau aunw nwalld’ss nw prophetic wo words almost years and serve action clinicians, and ord rdss al almo m st mo s 200 ye year arrs ag agoo an nd se serv rvee ass a ca rv ccall lll tto o ac acti tiion ffor or iinvestigators, nves nv esti es tiga ti gaato tors rs,, cl rs lin i icians, an nd policymakers interested in reducing the population burden of cardiovascular disease. Funding Sources: Dr. Alvaro Alonso was supported by grants 09SDG2280087 from the American Heart Association and RC1HL099452 from the National Heart, Lung and Blood Institute. Conflict of Interest Disclosures: None. References: 1. Braunwald E. Shattuck lecture -- Cardiovascular medicine at the turn of the millennium: triumphs, concerns, and opportunities. N Engl J Med. 1997;337:1360-1369. 5 DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 2. Lip GYH, Brechin CM, Lane DA. The global burden of atrial fibrillation and stroke. A systematic review of the epidemiology of atrial fibrillation in regions outside North American and Europe. Chest. 2012;142:1489-1498. 3. Ball J, Carrington MJ, McMurray JJV, Stewart S. Atrial fibrillation: profile and burden of an evolving epidemic in the 21st century. Int J Cardiol. 2013;167:1807-1824. 4. Chugh SS, Havmoeller R, Narayana K, Singh D, Rienstra M, Benjamin EJ, Gillum RF, Kim Y-H, McAnulty JH, Jr., Zheng Z-J, Forouzanfar MH, Naghavi M, Mensah GA, Ezzati M, Murray CJL. Worldwide epidemiology of atrial fibrillation: a Global Burden of Disease 2010 Study. Circulation. 2014;129:XX-XXX. Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 5. Magnani JW, Rienstra M, Lin H, Sinner MF, Lubitz SA, McManus DD, Dupuis Je, Ellinor PT, Benjamin EJ. Atrial fibrillation: current knowledge and future directions in epidemiology and genomics. Circulation. 2011;124:1982-1993. 6. Miyasaka Y, Barnes ME, Bailey KR, Cha SS, Gersh BJ, Seward JB, Tsang TSM. Mortality trends rends in patients diagnosed with first atrial fibrillation: a 21-year community-based community-baseed study. stud st udy. y J Am y. A Coll Cardiol. 2007;49:986-992. 7. McManus DD, Rienstra M, Benjamin EJ. An update on the prognosis of patients with atrial Circulation. fibrillation. Ci C rculation. 2012;126:e143-e146. Rienstra Lyass A,, Mu Murabito Magnani Lubitz SA, Massaro JM, Ellinor PT, 8. R ie ienstra M L M, yass ya ss A Mura rabi biito JJM, M,, M ag gna nani ni JJW, W Lub W, ubbit itzz SA A, Ma M ssar ss arro JM M, El Elli l no li norr PT T, Benjamin EJ. Reciprocal disability, health, B ennjamin nj Reciipro roca caal relations rela re laati tion onss between be ween physical betw physiccal di ph isabil isa abillitty, ssubjective ubbje ject cttiv ivee he eal alth th,, an andd aatrial tri riial fibrillation: Framingham Heart Study. Am 2013;166:171-178. fi ibr briillation: il the F th raamin ngham mH eaart S tu udy y. A m Heart Heaart rt JJ.. 20 2013 1 ;1666:1 13 171-1 178. Ambrose 9. Alonso Alo lonsoo A, A Agarwal Aga g rw rwal al SK, K, Soliman Sol olim iman a EZ, A mbro mb rose se M, Chamberlain Cha hamb mber erlain in AM, AM, M Prineas Pri r ne neass RJ, RJ, Folsom Folso som m AR. AR Incidence fibrillation whites and African-Americans: Atherosclerosis Risk ncidence off aatrial tria tr i l fi ia fibr brrillla l tiion in nw hite hi t s an nd Af Afri r ca ri cann Am nmer eric ican ic ans: an s: tthe hee A ther th eros er o cller os eros osis os i R is isk in Communities Heart 2009;158:111-117. Comm Co mmun unit itie iess (ARIC) (ARI (A RIC) C) study. stu tudy dy Am H eart ea rt J. J 20 2009 09;1 ;158 58:1 :111 11-117 117 10. Dewland TA, Olgin JE, Vittinghoff E, Marcus GM. Incident atrial fibrillation among Asians, Hispanics, blacks and whites. Circulation. 2013;128:2470-2477. 6 A Rising Tide: The Global Epidemic of Atrial Fibrillation Alvaro Alonso and Lindsay G. S. Bengtson Circulation. published online December 17, 2013; Downloaded from http://circ.ahajournals.org/ by guest on October 12, 2016 Circulation is published by the American Heart Association, 7272 Greenville Avenue, Dallas, TX 75231 Copyright © 2013 American Heart Association, Inc. All rights reserved. Print ISSN: 0009-7322. Online ISSN: 1524-4539 The online version of this article, along with updated information and services, is located on the World Wide Web at: http://circ.ahajournals.org/content/early/2013/12/16/CIRCULATIONAHA.113.007482 Data Supplement (unedited) at: http://circ.ahajournals.org/content/suppl/2016/04/12/CIRCULATIONAHA.113.007482.DC1.html Permissions: Requests for permissions to reproduce figures, tables, or portions of articles originally published in Circulation can be obtained via RightsLink, a service of the Copyright Clearance Center, not the Editorial Office. Once the online version of the published article for which permission is being requested is located, click Request Permissions in the middle column of the Web page under Services. Further information about this process is available in the Permissions and Rights Question and Answer document. Reprints: Information about reprints can be found online at: http://www.lww.com/reprints Subscriptions: Information about subscribing to Circulation is online at: http://circ.ahajournals.org//subscriptions/ Editorial Stoupající příliv Celosvětová epidemie fibrilace síní Alvaro Alonso, MD, PhD; Lindsay G. S. Bengtson, PhD, MPH V kvalitou života při FS a současně se zdvojnásobila mortalita spojená s FS. Tato studie rovněž potvrzuje předešlá pozorování, jako je přímá závislost mezi vyšším věkem a výskytem FS a také vyšší incidence a prevalence FS u mužů než u žen.5 Je zajímavé, že autoři zjistili významnou variabilitu v prevalenci a incidenci FS mezi jednotlivými regiony s nejnižším výskytem v oblasti Asie-Pacifik (tedy jižní + jihovýchodní + východní Asie + Oceánie) a nejvyšším v Severní Americe. Hlavní silnou stránkou studie Chugha a spol. je, v porovnání s předešlými pokusy o průzkum celosvětové epidemiologie FS, přesná metodika a využití struktury studie Global Burden of Disease. Tento postup standardizuje získávání důkazů z různých studií, činí otevřeným proces modelování dat a usnadňuje srovnání zátěže FS v jednotlivých regionech a v porovnání s dalšími chorobami. Nicméně je třeba uvést některé námitky. Zaprvé, ačkoliv tento systematický přehled zahrnoval > 180 původních publikací, < 30 % z nich se týkalo oblastí mimo Severní Ameriku a Západní Evropu. To ukazuje, že data pro většinu rozvojových zemí jsou poměrně omezená a pravděpodobně často založená pouze na jediné studii. Zadruhé, vyjádření zátěže spojené s FS pomocí parametru DALY (počet roků života se sníženou kvalitou) vyžaduje provést odhad váhy přiřazené následkům FS. V tomto případě přiřadili autoři FS váhu 0,031 (0 odpovídá úplnému zdraví a 1 úplné invaliditě), což se může zdát jako poměrně nízká hodnota pro onemocnění spojené s významnou symptomatologií u mnoha pacientů, 20% mortalitou v prvním roce po stanovení diagnózy6 a významným nárůstem rizika cévní mozkové příhody, srdečního selhání a demence.7 Na tuto skutečnost upozorňuje analýza ze studie Framingham Heart Study, která uváděla, že vznik FS je spojen s rozvojem významné fyzické invalidizace i při přihlédnutí k vyšší prevalenci kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s FS.8 Použití přesvědčivějšího rozmezí vah invalidity pro odhad parametru DALY mohlo poskytnout realističtější odhad skutečné zátěže spojené s FS. Důležitým nálezem této části studie Global Burden of Disease je výrazná heterogenita odhadů prevalence a incidence mezi jednotlivými regiony. Severní Amerika má nejvyšší výskyt FS, zatímco oblast Asie-Pacifik (tedy jižní + jihovýchodní + východní Asie + Oceánie) a to zejména Japonsko, Severní a Jižní Korea a Čína mají nejnižší výskyt FS. Faktory, které vedou k těmto rozdílům, nejsou přesně známé, ale je možno nabídnout několik vysvětlení. Zaprvé, lepší diagnostické možnosti a vyšší záchyt FS v Severní Americe než v jiných oblastech by vedly k obdobnému pozorování, i kdyby byl výskyt ve všech oblastech stejný. Zadruhé, za variabilitu ve výskytu mezi jednotlivými oblastmi by mohly být zodpo- klíčové přednášce v Massachusetts Medical Society v roce 1997 označil dr. Eugene Braunwald fibrilaci síní (FS) za nově se objevující epidemii kardiovaskulárního onemocnění.1 V té době byly informace o zátěži FS—prevalenci, incidenci a prognóze—v běžné populaci omezené na několik málo epidemiologických studií, většinou provedených ve Spojených státech a západní Evropě. Od té doby přispěly desítky publikací k vytvoření jasnější představy o skutečném dopadu FS. Tyto publikace potvrdily předpověď dr. Braunwalda a ukázaly, že FS je nejčastější setrvalou arytmií v klinické praxi a rovněž zásadním problémem pro veřejné zdravotnictví. V posledních několika letech poskytly dva publikované systematické přehledy literatury týkající se celosvětové epidemiologie FS konkrétní důkazy pro naše zlepšující se znalosti v této oblasti.2,3 Obě práce poukázaly na narůstající prevalenci a incidenci této arytmie v celosvětovém měřítku, ale rovněž na omezené informace o epidemiologii FS v rozvojových zemích. Jeden z těchto přehledných článků například prezentoval pouze 6 publikací týkajících se incidence FS mimo Spojené státy a západní Evropu.2 Editorial se vztahuje k abstraktu článku na straně 23 V tomto čísle Circulation se Chugh a spol. pokusili poskytnout úplnější odhad celosvětové zátěže FS.4 Studie Global Burden of Disease 2010 byl projekt založený na mezinárodní spolupráci systematicky hodnotící celosvětová data týkající se všech onemocnění a poranění. V rámci této studie přezkoumali autoři literaturu týkající se epidemiologie FS publikovanou mezi roky 1980 a 2010 s cílem zjistit incidenci a prevalenci FS a zátěž spojenou s tímto onemocněním. Autoři použili data ze 184 různých publikací a zjistili, že v roce 2010 má na celém světě přibližně 33,5 milionů nemocných FS a ročně se objeví téměř 5 milionů nových případů. Dále prokázali, že jak prevalence, tak incidence tohoto onemocnění vzrostla výrazně za posledních dvacet let a že v důsledku toho vzrostl v tomto období rovněž počet roků života se sníženou kvalitou Názory vyjádřené v tomto článku se nemusí nutně shodovat s názory editorů nebo odborné společnosti American Heart Association. Pracoviště autorů: Division of Epidemiology and Community Health, School of Public Health, University of Minnesota, Minneapolis, MN. Korespondence: Alvaro Alonso, MD, PhD, Division of Epidemiology and Community Health, School of Public Health, University of Minnesota, 1300 S 2nd St, Suite 300, Minneapolis, MN 55454. E-mail [email protected] (Circulation. 2014;129:829-830.) © 2013 American Heart Association, Inc. Circulation is available at http://circ.ahajournals.org DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007482 21 21a22_E_Alonso.indd 21 23.04.14 18:07 22 Circulation květen, 2014 vědné rozdíly v prevalenci rizikových faktorů, jako je obezita nebo hypertenze. Konečně, příčinou takové heterogenity mohou být genetické rozdíly, které mohou určovat skryté riziko FS. Několik dřívějších studií, zejména ve Spojených státech, uvádělo nižší riziko FS mezi příslušníky barevných menšin než u bělochů,9,10 což by mohlo souviset s vyšším výskytem FS v Severní Americe než ve východní Asii nebo subsaharské Africe. Tato hypotéza však nevysvětluje nižší prevalenci FS v Evropě ve srovnání se Severní Amerikou pozorovanou Chughem a spol. Co můžeme očekávat v budoucnosti? Kromě toho, že článek publikovaný Chughem a spol. přinesl nejnovější souhrn celosvětového výskytu FS, naznačuje, že výskyt FS bude nadále narůstat. Stárnutí populace, lepší přežívání nemocných s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním, což jsou hlavní rizikové faktory pro vznik této arytmie, a zároveň zlepšující se možnosti diagnostiky FS jsou důležité faktory, které přispěly k vzestupnému trendu ve výskytu FS v posledních dekádách, a které budou nadále k tomuto trendu přispívat, a to zejména v rozvojových zemích. Navíc epidemie obezity ve Spojených státech a dalších zemích může také přispět k dalšímu nárůstu incidence FS. Tento trend bude méně znepokojivý, pokud se nám podaří intervenovat v oblasti primární prevence FS. Bohužel však nemáme dostatečně silné důkazy, že by jakákoliv intervence kromě dostatečné kontroly rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, byla v tomto směru účinná. Je tedy opravdu potřeba věnovat se více vývoji strategií pro primární prevenci FS a ověřování jejich účinnosti. Kam směřujeme? Práce Chugha a spol. zdůrazňuje existující nedostatky v našich znalostech o celosvětové epidemiologii FS, a tudíž poskytuje plán pro další kroky. Zaprvé, je potřebný další výzkum prevalence a incidence FS v rozvojových zemích s použitím standardizovaných metod, abychom získali kompletnější a přesnější obraz o výskytu FS. Zadruhé, je nutné se nadále věnovat výzkumu dopadu FS na mortalitu, výskyt cévních mozkových příhod a dalších komplikací, a to zejména v rozvojových zemích, abychom lépe pochopili důsledky této arytmie a potřebu léčby tohoto onemocnění. Zatřetí, je potřeba lépe popsat invaliditu spojenou s tímto onemocněním, aby výpočet parametru DALY v důsledku FS lépe odrážel opravdovou zátěž způsobenou touto arytmií. Konečně, jak již bylo zmíněno výše, vývoj intervencí a strategií na úrovni primární 21a22_E_Alonso.indd 22 prevence je zásadní, pokud chceme snížit globální výskyt FS v rozvinutých a rozvojových zemích. Závěrem je třeba dodat, že Chugh a spol. potvrdili v celosvětovém měřítku prorocká slova dr. Braunwalda vyslovená před téměř 20 lety. Jejich článek je výzvou pro všechny vědce, kliniky a osoby ovlivňující zdravotnickou péči, kteří mají zájem na snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Zdroje financování Práce dr. Alvara Alonsa byla podporovaná grantem č. 09SDG2280087 poskytnutým American Heart Association a grantem č. RC1HL099452 poskytnutým National Heart, Lung, and Blood Institute. Prohlášení Žádné. Literatura 1. Braunwald E. Shattuck lecture–cardiovascular medicine at the turn of the millennium: triumphs, concerns, and opportunities. N Engl J Med. 1997;337:1360–1369. 2. Lip GY, Brechin CM, Lane DA. The global burden of atrial fibrillation and stroke: a systematic review of the epidemiology of atrial fibrillation in regions outside North America and Europe. Chest. 2012;142:1489–1498. 3. Ball J, Carrington MJ, McMurray JJ, Stewart S. Atrial fibrillation: profile and burden of an evolving epidemic in the 21st century. Int J Cardiol. 2013;167:1807–1824. 4. Chugh SS, Havmoeller R, Narayana K, Singh D, Rienstra M, Benjamin EJ, Gillum RF, Kim Y-H, McAnulty JH Jr, Zheng Z-J, Forouzanfar MH, Naghavi M, Mensah GA, Ezzati M, Murray CJL. Worldwide epidemiology of atrial fibrillation: a Global Burden of Disease 2010 Study. Circulation. 2014;129:837–847. 5. Magnani JW, Rienstra M, Lin H, Sinner MF, Lubitz SA, McManus DD, Dupuis J, Ellinor PT, Benjamin EJ. Atrial fibrillation: current knowledge and future directions in epidemiology and genomics. Circulation. 2011;124:1982–1993. 6. Miyasaka Y, Barnes ME, Bailey KR, Cha SS, Gersh BJ, Seward JB, Tsang TS. Mortality trends in patients diagnosed with first atrial fibrillation: a 21-year community-based study. J Am Coll Cardiol. 2007;49:986–992. 7. McManus DD, Rienstra M, Benjamin EJ. An update on the prognosis of patients with atrial fibrillation. Circulation. 2012;126:e143–e146. 8. Rienstra M, Lyass A, Murabito JM, Magnani JW, Lubitz SA, Massaro JM, Ellinor PT, Benjamin EJ. Reciprocal relations between physical disability, subjective health, and atrial fibrillation: the Framingham Heart Study. Am Heart J. 2013;166:171–178. 9. Alonso A, Agarwal SK, Soliman EZ, Ambrose M, Chamberlain AM, Prineas RJ, Folsom AR. Incidence of atrial fibrillation in whites and African-Americans: the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) study. Am Heart J. 2009;158:111–117. 10. Dewland TA, Olgin JE, Vittinghoff E, Marcus GM. Incident atrial fibrillation among asians, hispanics, blacks, and whites. Circulation. 2013; 128:2470–2477. KLÍČOVÁ SLOVA: editorial ■ fibrilace síní ■ epidemiologie 23.04.14 18:07
