Untitled - Servind

Obsah.
2/3
Plasty: nevídaná kariéra
3
Hrubé členění plastů
4
Bez plastu se nelze obejít
5
Druhy plastů na vozidle
6
Zkratky často používaných plastů
7
Důležité druhy plastů podrobně
8
Proč se plasty lakují
10
Plastové díly v lakovně
12
Co odděluje plasty od formy
14
Příčiny chyb lakování
16
Jistota správného
barevného odstínu i v lakování plastů
18
Technické listy a lakovací systémy
19
Plasty: nevídaná kariéra.
Naše doba by měla mít vedle
názvů jako jsou věk strojů, atomový věk nebo věk kosmických
letů, také pojem „věk plastů“.
Vždyť bez vynálezu plastů by
bylo možné užívat některé vymoženosti daleko později nebo
dokonce vůbec ne.
Roku 1862 vynalezl anglický vědec
Alexander Parkes tvrdý materiál
v barvě slonoviny, který pokřtil jako
Parkesin. Od prvního plastu až
k používání plastových dílů v automobilovém průmyslu byla ovšem ještě
dlouhá cesta – ale to je jiný příběh.
První plast byl vynalezen 27 let před
tím, než Gottlieb Daimler představil
veřejnosti svůj vůz na ocelových kolech a tím položil základ pro dnešní
automobilový průmysl.
Již desetiletí jsou v moderní výrobě
automobilů plastové díly neodmyslitelné. Zatímco dlouhá léta se používaly
pouze v kokpitu nebo u klasických
nástaveb, jako jsou nárazníky, spoilery nebo kryty zrcátek, dnes nahradily
na mnoha místech plechy karosérií.
Dveře, blatníky nebo kryty motorů se
stále častěji vyrábějí z různých plastů
a v případě nehody musí být takové
díly opravovány.
Nároky na autolakýrníky tedy rostou, a protože všechny plasty nejsou
stejné, vzniká potřeba neustále se
informovat o jejich použití na vozidlech. Z toho vyplývá otázka: „Co je
to vlastně plast?“
Pojem plast nás každodenně potkává
v různých variantách, jako například
plastik, umělá hmota, guma, syntetika,
ale také PP/EPDM, polyamid nebo
ABS.
Zatímco první názvy představují spíše opis pro plast, ty druhé označují
materiály s různými vlastnostmi. Právě
tyto rozdílné vlastnosti rychle vedou
k nemilým překvapením při opravě
automobilu.
Standox již koncem 70. let sestavil
vyhraněný, ale kompletní program
pro lakování plastů, který je v úzké
spolupráci s automobilovým průmyslem – neustále optimalizován
a dále vyvíjen. Pro opravy jsou tak
k dispozici vyzrálé výrobky, které
jsou optimálně sladěny s požadavky
každodenní praxe. Speciální tréninky
a workshopy předávají cenné vědomosti ohledně zacházení s plastovými díly na vozidlech.
Hrubé členění plastů.
Plasty se skládají z jednotlivých stavebních prvků, z molekul.
Pokud se mnoho těchto malých stavebních prvků spojí v řetězec,
vznikají větší a velmi veliké molekuly. V takových případech se
hovoří o makromolekulách.
Termoplasty.
Plasty, které se skládají z lineárních
nebo rozvětvených makromolekulárních vláken, která ale navzájem
nejsou spojená, se nazývají termoplasty nebo plastomery.
Na základě jejich četných kladných
vlastností představují termoplasty
převážný podíl při výrobě vozidla.
4/5
Elastomery už není možno přetavit
a nejsou dále rozpustné, i když ještě
nabobtnávají. Mají vlastnosti podobné kaučuku.
Při výrobě automobilů nalezneme
elastomery jako těsnění nebo jako
spoilery.
Termoplasty mohou být vícekrát roztaveny a znovu přetvarovány. To má
velký význam pro ochranu životního
prostředí. Pokud se jednotlivé druhy
navzájem nesmíchají, hodí se výborně pro recyklaci, protože je možno
ze starých dílů dělat nové.
Duromery.
Se vzrůstajícím příčným zesítěním
se stává materiál tvrdší a křehčí.
Z mnoha molekulových řetězců
vzniká vlastní síť. Tyto silně prosítěné
plasty se nazývají Duro-plasty nebo
Duromery.
Další výhoda: trhlinky a prasklinky
mohou být zavařeny.
Ty není možno ani roztavit, ani
rozpustit. Nedochází už u nich ani
k nabobtnání, které se vyskytuje
u elastomerů.
Elastomery.
Makromolekuly je možno více nebo
méně silněji navzájem spojovat. Přesně vzato, hovoří se o „zesítění“. Pokud se třeba malý počet jednotlivých
molekul spojí se sousedním řetězcem,
vznikají jako plast elastomery.
Proto jsou duroplasty mimořádně
odolné proti teplu. Z tohoto důvodu
se z duroplastů například vyrábí
mnoho dílů svorkovnic v motorovém
prostoru.
Bez plastu se nelze obejít.
Existuje mnoho důvodů, proč
v automobilovém průmyslu používat plasty. Zvláště důležitá
je ale úspora hmotnosti, aniž
by došlo k omezení bezpečnosti vozidla. Vedle jejich čisté
funkčnosti podporují použití
plastů ve vysoké míře také
možnosti stříkání do forem
a design.
Od 80. let se podíl plastových dílů
při výrobě automobilů více než zdvojnásobil. Vědci a vývojoví pracovníci
vycházejí z toho, že do konce roku
2010 připadne každý šestý kilogram
automobilu na plast. Přitom neustále
stoupá podíl plastových dílů v oblasti
karoserie, který je podmíněn novými
materiály a sendvičovými komponenty. Zatímco se dříve vyráběly
spoilery, masky, nárazníky a blatníky
odděleně, dnes jsou tyto díly kombinovány do jednoho integrovaného
čelního a postranního dílu.
Téměř neomezené možnosti tvarování a zpracování plastů dávají nové
podněty nejen designu, nýbrž také
umožňují vysoké úspory energií.
Tak se použitím sendvičových prvků
rychle snižuje hmotnost automobilu
o 10% v porovnání s „tradičními“ díly
z plechu. Tím plasty výrazně přispívají ke snížení spotřeby. Přitom platí pra-
Zeleně: typické plastové díly na vozidle,
jako jsou například kryty kol, nárazníky,
kryty zrcátek, prahy, lišty.
Modře: plasty se také používají například
jako kryt motoru, blatníky, dveře.
vidlo: o 100 kg menší hmotnost uspoří
1 litr pohonných hmot na 100 km.
Ale použití plastů přináší ještě další
výhody. Plastičnost materiálu snižuje například nebezpečí malých
poškození. Navíc ještě větší komfort
výbavy, nižší hladina hluku a delší
životnost vozidla.
Na základě těchto kladných vlastností
plastů jde trend v automobilovém
průmyslu dále k moderním rámovým
konstrukcím, které je možno ideálně
kombinovat s plastovými díly karoserie.
Ze skromného koutku
na masový trh.
„Prodej mé auto“ – tuningová scéna
sází v oblasti karoserií stále více na
plasty.
V 90. letech začala expanze plastových nástavbových dílů, jako spoilery, větrací kapsy nebo prahy. Tento
trend je až na malé kolísání „nahoru
a dolů“ nepřetržitý. Právě dobrá
tvarovatelnost a snadné zpracování
plastů mají za následek neustále
extrémnější přestavby karoserií, ale
také exotický vývoj vozidel, která
jsou vyráběna v malých a miniaturních sériích.
Druhy plastů
na vozidle.
Vedle čistých druhů plastů se
dnes často používají tzv. směsi
(např. PP/EPDM). Pod tímto
pojmem se rozumí kombinace
různých plastů. Pokud by se
jednalo o kovy, hovořili bychom
o „slitinách“.
Pomocí těchto směsí lze často v jednom novém plastu zkombinovat více
jednotlivých dobrých vlastností.
6/7
Dále existují obchodní označení od
jednotlivých výrobců umělých hmot,
ze kterých často není možné odvodit
druh plastu.
Zkratky často používaných plastů.
Chemické označení
Zkratka
Obchodní název
Směsný polymerát polypropylén/ PP/EPDM Stamylan P, Sabic PP,
etylén-propylén-dien
Purell, Novolen, Moplen,
Kelburon, Hifax, Forprene
Směsný polymerát Akrylnitril-
ABS
Bayblend, Relac, Magnum,
Butadien-Styrol
Lustran ABS
Polyamid
PA
Minlon, Akulon, Zytel,
Vestamid, Ultramid
Polykarbonát
PC
Makrolan, Xenoy, Lexan
Polyfenylenoxid
PPO
Noryl, Laril
Směsný polymerát Akrylnitril-
ASA
Luran S, Kibilac, Geloy
-Styrol-Acrylester
Styrol-Acrylester
SAN
Luran, Tyril, Lustran SAN
Polyurethan
PU
Bayflex, Baydur,
Irogran, Estane
Polybutylentereftalát
PBT
Pocan, Crastin, Ultradur
Vestodur
Nenasycený polyester
UP
Roskydal
Epoxidová pryskyřice
EP
Araldit
Polyvinylchlorid
PVC
Vestolit, Solvic
Díl vozidla
nárazníky, zadní
spoiler
zrcátka, kryty kol,
Jetbag, přední
a zadní spoilery
kryty kol, víčka
nádrže
obložení nárazníků,
mřížka chladiče
díly karoserie,
např. blatníky,
5. dveře
mřížka chladiče
přední a zadní
spoilery
prvky nárazníků,
zadní spoilery
díly karoserie,
např. blatníky, 5. dveře
5. dveře, nástavby
nákl. automobilů
a sportovních vozů
díly pro závodní
sportovní vozy
plachty nákl. vozů,
lišty nárazníků
Důležité druhy plastů podrobně.
PP
polypropylén
PP/EPDM směsný polymerát
etylén-propylén-dien
Nástavbové díly z tohoto plastu se
většinou vyrábějí jako směs. Výroba
velkých dílů si vyžaduje nákladné
vstřikolisy, z tohoto důvodu je ekonomicky výhodná zvláště v automobilovém průmyslu, kde se vyrábějí série
o velkém počtu kusů.
Nezákladovaný PP, resp. PP/EPDM
má podle svého složení potíže s přilnavostí laku.
Kvůli svému nepolárnímu charakteru
platil PP dlouhá léta za řemeslně
nelakovatelný plast. Díky vývoji
systému Standoflex byl Standox při
řešení tohoto problému zachráncem
trendu lakování plastů.
8/9
Díky důslednému výzkumu a vývoji
platí společnost Standox i dnes za
experta v oblasti lakování oprav
plastů.
ABS
Akrylnitril-ButadienStyrol
Plasty ABS jsou tuhé a zároveň tuhé
a vláčné. O vláčnost se stará podíl
kaučuku (butadien) a pro tuhost jsou
důležité prvky akrylonitrilu.
Vyrobené díly z plastu ABS by
neměly být vystaveny dlouhou dobu
na volném prostranství nechráněnému
slunečnímu záření a tím i UV-záření. Jako všechny kaučukové plasty
ztrácejí časem vláčnost a stávají se
křehkými.
PA
Polyamid
Kryty kol jsou dnes převážně z PA.
PA je vláčně-elastický a má zároveň vysokou tuhost a pevnost. Vůči
většině organických rozpouštědel je
PA odolný.
Polyamid uvnitř své molekulární
mřížky reverzibilně váže vodu, to
znamená, že ji odebírá svému okolnímu vzduchu, resp. předává ji do
okolního vzduchu. To je základ pro
mnoho kladných vlastností tohoto
plastu, může to ale mít i negativní
vliv na přilnavost laku, protože se
voda také přímo ukládá na povrchu
lakovaného objektu.
PC
Polykarbonát
Jako termoplast vykazuje PC celou
řadu vynikajících materiálových vlastností, které mohou v dílčích oblastech
dosáhnout i jiné plasty, ve svém celku
je ovšem splňují pouze polykarbonáty.
K nim patří:
• vysoká mechanická pevnost i při velmi nízkých teplotách (až –100°C),
• dobrá odolnost vůči povětrnostním
vlivům.
ASA
Acrylester-StyrolAcrylnitril
ASA tvoří hodnotné a lesklé povrchy,
které jsou odolné vůči poškrábání.
Tento plast je možno vyrobit i transparentní. Díky přídavku na zmatnění
mohou být docíleny i patřičně matné
povrchy.
ASA vykazuje velmi dobrou odolnost vůči kapalným médiím včetně
ředěných kyselin/alkálií, stejně jako
mycím louhům. Navíc je plast ASA
vysoce odolný vůči olejům, tukům
a alkoholům.
PU
Polyuretán
Zde se jedná o tzv. integrální pěny,
které mohou být silně variabilní co do
tvrdosti a flexibility. Integrální pěny
mají jednobuněčné jádro, které jsou
směrem vně stále kompaktnější a na
povrchu jsou téměř uzavřené.
PU-měkká pěna má velmi elastické
jádro s vysokou vratností tvaru, to
znamená, že se materiál po delším
deformování vrátí zpět do svého
původního tvaru.
TPU
Termoplastický polyuretán
RTPU
TPU, zesílený
RTPU a TPU jsou jako termoplasty
recyklovatelné, to znamená, znovu
použitelné. Právě vzhledem na přísné
recyklační předpisy je tato přednost
pro automobilový průmysl stále
důležitější.
Vedle toho mají výrobky z těchto
plastů různorodý profil vlastností,
který je vlastní všem polyuretanům:
• vysoká tuhost,
• tvarová stabilita při zvýšené
teplotě,
• dobrá tuhost při náhlém ochlazení,
• dobrá lakovatelnost,
• odolnost vůči agresivním vlivům
životního prostředí.
UP
Nenasycený polyester, zesílený skelnými vlákny
BMC
Bulk Moulding Compound
SMC
Sheet Moulding
Compound
Plast UP-GF byl dlouhou dobu označován jako GFK (plast zesílený skelnými vlákny). Dnes je mnoho druhů
plastů zesíleno skelnými vlákny, takže
muselo být provedeno rozlišení.
Použití UP zesíleného skelnými nebo
uhlíkovými vlákny na velkoplošné díly
karoserií, jako například kryt motoru,
víko kufru nebo blatníky, je už u malých sériích nebo v oblasti tuningu
všední praxí.
Automobilový průmysl používá hlavně SMC- nebo BMC- díly.
BMC je hmota z UP-pryskyřice a krátkých skleněných vláken, vyplněná
křídou. Z ní vyrobené plastové díly
jsou vyráběny stříkáním za vysokého
tlaku a teploty.
U SMC se jedná o desky a tabule,
které se skládají z polyesterové pryskyřice s dvourozměrným zesílením
textilními a skelnými vlákny, které se
zpracovávají na tvarové kusy pomocí
tlaku a teploty.
Sendvičové díly zesílené uhlíkovými
vlákny (Carbony) na jedné straně
ohromují svou vysokou pevností při
nízké hmotnosti a na druhé straně
i optikou. Kvůli vysokým výrobním
nákladům se Carbon často vyskytuje
jen v závodních vozech nebo u drahých automobilů.
PVC
Polyvinylchlorid
PVC je jeden z nejvšestrannějších
plastů. To v neposlední řadě souvisí
s tím, že může být vyroben v nejrůznějších variantách, od tvrdé až po
měkkou.
Proč se plasty lakují?
Plasty mohou být vyrobeny ve všech barvách a v matném nebo lesklém provedení povrchu.
Přesto je často nutné lakování.
10/11
Na jedné straně to jsou estetické
důvody, které hovoří pro lakování
plastů:
• individuální barevnost, která se
hodí k laku karoserie,
• vyšší lesk a barevná brilantnost po
lakování nebo
• odstranění závad z výroby.
Na straně druhé musí být plasty
chráněny, protože jsou vystaveny
každodenním povětrnostním vlivům
a díky těmto zátěžím stárnou.
Kdo by si pomyslel, že plasty také
korodují? Kdo si dovede představit,
že se plasty rozdrobí? Ale stejně jako
ostatní materiály, podléhají i ony
procesu stárnutí a odbourání, který je
podporován vlhkostí a UV-zářením.
– většinou se zde jedná o velký počet
nových, stejných dílů ze stejného
materiálu -, stojí před lakýrníkem
v autolakovně oprava se zásadními
problémy:
• nejedná se o stejné objekty, jsou
vždy rozdílné v typu (druh plastu),
konstrukci a funkci,
• podmínky a možnosti na dílně
mohou být silně variabilní,
• objekty přicházejí různě buďto jako
nové díly nebo díly na opravu.
Od 80. let se na zadní straně plastů
dává označení podle doporučení
VDA 260*. Použité zkratky jsou
normovány v normách DIN EN ISO
1043-1 a DIN ISO 1629.
Zatímco je lakování plastů v automobilovém průmyslu nebo subdodavatelském sektoru ještě přehledné
*) DOKUMENTATION KRAFTFAHRWESEN e.V. (DKF)
Ulrichstr. 14, 74321 Bietigheim-Bissingen
Pomocí přesného identifikování druhu
plastu je doporučení speciálního lakování, které se hodí pro daný plast,
snadnější.
bonátu (PC), plastu, který je velmi
odolný proti nárazu, který může být
lakován pouze vhodnými lakovacími
materiály.
Jak se postupuje u starších modelů vozidel bez vyznačeného druhu plastů,
se dozvíte v praktické části.
Polykarbonát je mimořádně citlivý
na rozpouštědla. Nesprávný čistící
prostředek nebo nevhodné lakovací
materiály mohou polykarbonát napadat, což může vést až k vytvoření
mikrotrhlinek v plastu. Tak může motocyklová helma ztratit svou ochrannou
funkci a při nehodě se roztříštit.
Vyskytne se ale také to, že určité
díly automobilového výrobce nejsou
schválené pro lakování, kvůli zachování funkčnosti. Tato omezení je
potom třeba bezpodmínečně respektovat.
Například motocyklové helmy
Mnohé helmy se skládají z polykar-
Plniče, resp. tužidla, popř. podíl
Zkratka pro hlavní prvky v plastu.
plničů nebo tužidel.
Plastové díly v lakovně.
Před začátkem lakování by měl lakýrník dát pozor na několik, zato ale důležitých, pravidel a nejdříve
by měl správně posoudit plastový díl. Jaký je? Jedná se o starý nebo nový díl? Je nalakovaný, základovaný nebo surový? Otázky, na které dají odpovědi následující odstavce.
Lakovaný starý díl.
Již nalakované staré díly musí být
přesně posouzeny:
• Je na nich poškození?
• Opravdu lak všude drží?
• Jsou zjištěny nějaké trhlinky?
• Je lak odolný vůči ředidlům?
rychle a snadno vyrovnat vhodným
jemným tmelem.
Případná poškození musí být pochopitelně odstraněna ještě před dalším
zpracováním, za předpokladu, že náklady na opravu nebudou vyšší než
náklady za nový díl. Teprve potom
následují další pracovní kroky: čištění, broušení, další čištění a lakování.
Nelakovaný starý díl.
To jsou ty nejkritičtější podklady,
protože „životopis“ tohoto dílu je
lakýrníkovi neznámý.
Co se stalo s dílem od expedice
vozidla?
• Byla na něm prováděna údržba?
• Pokud ano, jak a čím?
• Byly plastem absorbovány vosky
nebo silikony z leštících přípravků
a konzervačních vosků?
• Jdou tyto prostředky odstranit?
Oprava poškozených plastových
dílů.
Pro většinu plastů existuje speciální
opravárenská sada, kterou je možno
zakoupit v odborném obchodě,
a která byla výrobcem automobilů
schválená pro opravy poškozených
plastových dílů. Malé rýhy je možno
Pro termoplastické umělé hmoty představuje optimum metoda svařování
plastu, vyžaduje si však jisté zaškolení a zapracování do této technologie.
To jsou otázky, na které není vždy
možné při pohledu zpět dát odpověď. Tak může dojít i přes sebedů-
kladnější úpravu podkladu starého
dílu a pro oko optimální čistotu
k poruchám přilnavosti nového laku.
Rizika u starých plastových
dílů spočívají v jejich neznámé
historii. Zde záleží na nejvyšší
pečlivosti a zkušenosti lakýrníka, aby při zpracování eliminoval chyby.
Nelakovaný nový díl.
Nejdůležitějším pravidlem je:
Podklad musí být bez separátorů!
Proto díly pečlivě vyčistěte podle
doporučení Standox ATI. Pro následné lakování má Standox správné
univerzální systémy nebo systémy
přímo na míru. Další tipy na správné
odstranění různých separátorů najdete na následujících stránkách.
Lakovaný nový díl.
Již nalakovaný nový díl je v případě
potřeby dalšího lakování bezproblémový pro případné přelakování.
Po zbroušení a pečlivém vyčištění
může být ihned přímo provedeno
lakování se Standox vrchními laky
a čirými laky. Ty by měly být elastifikovány pomocí přídavku odpovídajících aditiv a doladěny tak na
pružnost plastu.
Základovaný nový díl.
Jako základová barva se používají
nejrůznější primery, jejichž složení
a vhodnost k dalšímu zpracová-
ní není známá. Musí být učiněna
předběžná zkouška. Pomoci mohou
pokyny výrobce (například připojený
štítek).
Pokud narazíte u základové barvy na
neznámé, cizí výrobky a k plastovému dílu nebude připojen žádný štítek
s informacemi pro další zpracování,
nelze udělat žádný spolehlivý závěr
pro splnění určitých kriterií, jako
například:
• přilnavost k plastu,
• vhodnost k přelakování se základovacími plniči, vrchními laky
nebo jinými výrobky od Standoxu,
• optický vzhled, například propadnutí, vystoupení podkladu,
• elasticita lakované vrstvy,
• rozpouštění ředidlem při čištění.
V tomto případě je třeba respektovat
pokyny pro lakování od výrobce.
12/13
Co odděluje plasty od formy …
… odděluje bohužel také lak od plastu. Plastové díly se vyrábějí – pomocí složitých forem a lisů,
resp. jiných vysoce technických nástrojů – převážně vstřikováním nebo reakčním vstřikováním. Tak
je možno dosáhnout vysokého počtu kusů. Kvůli hladkému vyjmutí dílů z příslušného nástroje se
používají separátory, které zčásti opravdu tvrdě ulpívají na plastu. V zásadě rozlišujeme tři druhy,
které lakýrníkovi mohou ztrpčovat život.
Separátor (externí).
Konvenční separátory na bázi vosků
nebo olejů, rozpuštěné v organických
rozpouštědlech. Ručně mohou být
odstraněny vhodným organickým
ředidlem a brusnou rohoží.
Vodou ředitelné separační emulze
na bázi vosků a olejů, to znamená,
emulgovány ve vodě. Ručně mohou
být odstraněny vhodným organickým
ředidlem a brusnou rohoží.
Vodou ředitelné separátory již
nelze vodou rozpustit.
Separátor (interní).
Samoseparační výrobky, které jsou
obsaženy v plastových granulích,
používají se například v procesu
IMR. Chemicky se převážně jedná
o stearát zinku. Před čištěním je
bezpodmínečně nutné temperování.
Čištění se provádí s organickými
rozpouštědly, resp. ředidly, za použití
brusné rohože.
Separační laky.
Chemicky se u separačních laků
jedná o roztok polyvinylalkoholu ve
vodě. Podíl jednotlivých složek je
procentuálně nevýznamný. Pokud by
se vyskytly tyto díly, které je možno
snadno rozpoznat (nevyrovnaná,
vlnitá zadní strana), musí být předem
uděláno čištění s vodou.
Polyvinylalkohol se odstraní
pouze vodou, v organických
rozpouštědlech je nerozpustný.
Správné odstranění separátoru z plastových dílů.
Temperování.
Temperování (to znamená zahřátí)
je potřebné před vlastním čištěním
z následujících důvodů:
• separátory se „vypotí“ (zvláště
důležité u PU-plastů),
• odstraní se pnutí v plastu, aby se
zabránilo tvorbě trhlinek,
• vzduchové vměsky („lunkry“) se
identifikují PŘED lakováním a mohou se upravit (otevřít a vyplnit
tmelem).
Při temperování dílů je popřípadě
nutné vypodložení, aby se díly nedeformovaly.
Čištění.
Je nutné vícenásobné čištění. V profesionálním provozu je bezpodmínečně
nutné intenzivní, vícenásobné čištění
s brusnou rohoží a vždy čerstvým
ředidlem.
Jednorázové setření – i s doporučenými čističi – ve většině případů
nestačí.
Strukturované díly se musí vyčistit
intenzivněji. Separátory i nečistoty
musí být ze strukturovaného plastového dílu odstraněny pomocí kartáčku
nebo alternativně vysokotlakým
čističem.
Po vyčištění je absolutně důležité,
aby se čistící přípravek beze zbytku
odpařil před dalším zpracováním
dílu.
14/15
Příčiny chyb lakování.
Chyby se mohou stát ve všech oblastech Vaší činnosti. Ale pouze
ten, kdo zná slabá místa, může se těchto chyb vyvarovat, stejně
jako s nimi spojených reklamací, protože každé předělávání stojí
drahý pracovní čas a tím i hotové peníze.
16/17
Nedostatečná příprava
(temperování, čištění).
Nedostatečná příprava je nejčastější
chybou. Může mít za následek mnoho dopadů, například:
• narušení povrchu zbytky separátoru,
• odloupnutí laku, protože se lakuje
na film separátoru, který má za
úkol právě zabránit přilnavosti,
• tvoření trhlinek, protože není odbouráno případné pnutí v plastu.
Čas, který se domníváte, že ušetříte,
když vynecháte temperování nebo
provedete pouze povrchní čištění, je
většinou ztracený, protože na konci
velmi často bývá reklamace a s ní
dodatečné náklady na nový lak,
nehledě na ztrátu image u Vašich
zákazníků.
Nevhodný čistící prostředek.
Příliš agresivní rozpouštědla poškozují plasty citlivé na ředidla, jako
například ABS, PC, PPO a mohou
vést k tvoření trhlinek nebo dokonce
k zničení. Aby se to nestalo, nabízí
Standox na čištění výrobky, které jsou
speciálně vyzkoušené.
Lakování provedeno příliš brzy
po čištění.
Rozpouštědlo, které při čištění proniká do plastu, musí být před lakováním beze zbytku odstraněno. Jinak
na rozmezí plast/lak vytvoří tlak par,
který značně snižuje přilnavost. Kromě toho se zvyšuje nebezpečí tvorby
puchýřků a jehlových vpichů.
Vpravo: porucha roztékavosti
(pomeranč) kvůli nevhodné
kombinaci rozpouštědla.
Dole: Porucha přilnavosti
kvůli nedostatečnému čištění
nebo použití nevhodného
Nevhodný přilnavostní přípravek.
V předcházejících kapitolách bylo již
vícekrát poukázáno na to, že existuje
mnoho různých plastů se vždy specifickými vlastnostmi.
přilnavostního prostředku.
Standox má zkušenosti a výrobky jak
pro úkoly v oblasti oprav, tak také
v oblasti velkých průmyslových sérií,
včetně plnění konkrétně zadaných
specifických požadavků.
Nahoře: Puchýřek vzniklý kvůli příliš
brzy provedenému lakování.
Vlevo: Vystoupení podkladu kvůli
špatné izolaci a/nebo probroušení.
Nevhodná flexibilace.
Vrchní laky a čiré laky musí být před
použitím příslušně plastifikovány.
Nedostatečná flexibilita laků vede
u mechanického zatížení zpravidla
k tvorbě trhlinek. V každém případě
respektujte pokyny z technických
a bezpečnostních listů.
Tip: s brožurou Standothek Správné
posouzení a odstranění poškození laku“ nabízí Standox přehled
o nejčastějších vadách v laku s tipy
na jejich určení a prevenci.
Jistota správného barevného
odstínu i v lakování plastů.
Perfektní autoopravárenské lakování je u plastových dílů výsledkem profesionální dovednosti, optimální přípravy a přesné volby
barevného odstínu.
U současných vozidel jsou plastové
nástavbové díly často lakovány v barvě vozidla. V takovém případě může
být zjištěný barevný odstín zpracován
v elastifikované formě. Větší problém
je, když jsou nástavbové díly lakovány
v jiném barevném odstínu. To je často
u starších automobilů nebo u dekoračních dílů současných vozidel.
U lesklého povrchu je možno přesně
stanovit barevný odstín pomocí přístroje Genius a programu Standowin.
Díky přesnému elektronickému měření
navrhne Standowin při hledání receptury tu nejlépe vhodnou. Komu
18/19
není tento elektronický měřící přístroj
k dispozici, může sáhnout po koloristických informacích z CD Standowin
nebo po vyhledávání barevných
odstínů přes internet – přes stránku
Standoxu pro danou zem. Zde jsou
speciální přehledy, které navrhnou
pro každý model a k němu patřící
nástavbový díl příslušnou recepturu
barevného odstínu.
Tip: v brožuře Standothek „Rychlá
cesta ke správnému barevnému
odstínu“ nabízí Standox cenného
rádce pro nalezení správných barevných odstínů.
Technické listy
a lakovací systémy.
Aktuální technické listy a další
informace k lakovacím systémům
Standox obdržíte u Vašeho odborného poradce Standoxu. Navíc si
můžete stáhnout aktuální technické
listy i z webových stránek Standoxu
pro danou zem.
Provozovny a zastoupení v regionech
SERVIND PRAHA
Střešoviská 49, 162 00 Praha 6
Telefon: 729 862 201 – 2
Fax: 729 862 209
E-mail: [email protected]
SERVIND – provozovna LIBEREC
Plzeňská 355, 460 14 Liberec 14 – Pavlovice
Telefon: 729 880 381
Fax: 729 880 389
E-mail: [email protected]
SERVIND – provozovna PLZEŇ
Republikánská 45, 312 63 Plzeň
Telefon: 729 880 361
Fax: 729 880 369
E-mail: [email protected]
SERVIND – provozovna ČESKÉ BUDĚJOVICE
Průběžná 50, 370 01 České Budějovice 3
Telefon: 729 880 351
Fax: 729 880 359
E-mail: [email protected]
www.servind.com
Standox GmbH · Postfach · D-42271 Wuppertal · Germany
D11152147 GB 1007 2750
SERVIND – provozovna HRADEC KRÁLOVÉ
Vančurovo nám. 309, 500 02 Hradec Králové
Telefon: 729 880 391
Fax: 729 880 399
E-mail: [email protected]
www.standox.com
SERVIND – provozovna BRNO
Úvoz 5, 602 00 Brno
Telefon: 729 880 341
Fax: 729 880 349
E-mail: [email protected]
Plasty a jejich lakování.