ERC - CHOBOTIX
Transkript
č. 3 Duben 2009 Evropská komise FOCUS L Příběh ERC 5 L Financování průkopnické vědy 8 L Rozhodují význační odborníci 12 L Výzvy a držitelé grantů ERC zblízka 16 L Otázky strategie ERC 25 L Výkonné agentury ERC 28 L ERC v kostce 30 Evropská rada pro výzkum: Úřad pro úřední tisky © ShutterStock, 2009 uskutečňování velkých myšlenek L Kontakty a akce 31 EDITORIAL FOCUS Vydalo oddělení CORDIS Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg Fax +352 2929-44090 E-mail: research-eu-supplements@ publications.europa.eu Redakční koordinace Evi Ford-Alexandraki Všechna čísla příloh research*eu focus jsou dostupná on-line na: http://cordis.europa.eu/news/research-eu Přílohu research*eu focus vydává Úřad pro úřední tisky Evropských společenství jako součást výzkumných programů financovaných EU. Příloha research*eu je společnou publikací oddělení CORDIS a generálního ředitelství Evropské rady pro výzkum, ředitelství S, v rámci programu Uskutečňování velkých myšlenek. Na příloze se jmenovitě podíleli: WIlliam Cannell (vedoucí jednotky S1); Gianpietro van de Goor (náměstek vedoucího jednotky S1); Madeleine Drielsma (komunikační poradkyně S1). Významnou měrou se na této přílohy také podíleli: Monica Dietl (politická referentka S1), Christian Krassnig (vědecký referent S2), Alejandro Martin Hobdey (ERCEA, vedoucí jednotky B2), Theodore Papazoglou (ERCEA, analytik politiky A1). Zvláštní poděkování patří představitelům ERC a vědcům, kteří získali granty ERC, za jejich laskavou účast na jednotlivých interview, a také všem jiným zúčastněným osobám. Objednávky Přílohu si můžete objednat pomocí formuláře na zadní straně obalu nebo on-line na: http://ec.europa.eu/research/research-eu/ subscribe_en ri, 2009 © Penelope Masou Úvodní slovo Po letech jednání a příprav byla dne 2. února 2007 oficiálně založena Evropská rada pro výzkum (ERC). Jednalo se o historickou událost pro evropský výzkum. Nyní, po dvou letech, jsme úspěšně dokončili dvě vysoce konkurenční kola financování ERC a další právě probíhá. Nejen jménem vědecké rady ERC, které mám tu čest předsedat, ale jménem celé ERC jsem na tento výsledek velmi pyšný. Vědecká rada usilovala o založení vysoce inovačních, Fotis Kafatos jednoduchých, pružných a transparentních programů grantů, které by se zabývaly hlavními nedostatky Evropy v oblasti hraničního výzkumu: program pro mladé výzkumníky v rámci programu zahajovacích grantů a soutěž pro vedoucí výzkumníky v rámci programu pokročilých grantů. Tyto dva zdroje financování budou pevným základem pro činnosti ERC v nadcházejících letech a vytvoří solidní a inspirující prostředí pro financování, nezbytné k podpoře nejlepších světových výzkumníků, kteří pracují v Evropě nebo se do ní stěhují. Naše vůbec první grantová soutěž přilákala obrovský počet žádostí, které byly jasným důkazem podpory našich programů, ale zároveň tuto novou organizaci poněkud zatížily. Díky oddanosti, talentu a velké píli všech zainteresovaných jsme si s tímto tlakem úspěšně poradili. I nadále inovujeme a upravujeme činnosti a strategie ERC, abychom zlepšili účinnost, efektivnost a uživatelskou příjemnost našich postupů. Máme před sebou mnoho náročných úkolů, jedním z nich je převedení vysoce efektivní prováděcí struktury ERC z ředitelství Evropské komise na nezávislou výkonnou agenturu. Jak dokládá úplně první výzva, reakce výzkumné komunity na naše režimy financování byly velmi nadšené. Toto nadšení chceme zachovat a zvýšit, rozhodně se proto spoléháme na hodnotící strukturu ERC: na naše velmi vážené předsedy panelů, členy panelů a externí hodnotitele. Díky jejich vynikajícím službám je ERC stále větší měrou vnímána jako instituce, která stanovuje standardy kvality pro zjišťování největších talentů v celé Evropě. Jsem velmi potěšen, že se s vámi v této příloze research*eu focus mohu podělit o letmý pohled na průkopnickou a vzrušující cestu Evropské rady pro výzkum, na níž se setkáme s některými prvními příjemci grantů a několika dalšími osobnostmi, které přispěly k této dlouho očekávané iniciativě. Přeji vám příjemné čtení. Fotis Kafatos předseda ERC Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj http://cordis.europa.eu © Evropská společenství, 2009 Reprodukce je povolena, pokud je uveden zdroj. Úřad pro úřední tisky ani žádná jiná osoba jednající jeho jménem není zodpovědná za případné použití informací obsažených v této publikaci nebo za chyby, které mohly zůstat v textech i přes pečlivost při jejich přípravě. 2 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 nství, 2009 Nejprve mi dovolte vyjádřit hluboké uspokojení nad inovační, odvážnou iniciativou, kterou představuje Evropská rada pro výzkum, součást programu Myšlenky sedmého rámcového programu (7RP). © Evropská společe Předmluva Jsem potěšen, že se tato představa v tak krátké době poté, co ji Komise zanesla do svých plánů na 7RP, stala skutečností a úspěšným projektem. Evropská rada pro výzkum, která byla za velkého nadšení založena teprve před dvěma lety, se již stačila rozvinout v dobře fungující subjekt pro financování výzkumu. Je mezinárodně viditelná a představuje zdroj inspirace pro nejlepší evropský hraniční výzkum. Na základě celoevropské soutěže, která se opírá o jediné kritérium excelence, jsou financovány ty nejoriginálnější myšlenky na Janez Potočnik hranicích vědění. Vědecká rada ERC poskytuje nezávislé vědecké vedení a v úzké spolupráci s Evropskou komisí vytvořila strategii, která funguje. Zajišťuje správní a finanční prostředky prostřednictvím prováděcí struktury, která se v současnosti přetváří na nezávislou výkonnou agenturu. Nyní musíme zajistit, aby úspěch trval. Za současné ekonomické situace je podpora výzkumu ještě důležitější, což rozhodně platí pro činnosti ERC spojené s financováním. Proto má také hodnocení ERC, které se bude provádět letos, takový význam. Nezávislý panel hodnocení zváží všechny úspěchy a nedostatky a bude se zabývat budoucností ERC. Jsem přesvědčen, že ERC sehraje zásadní úlohu při posilování Evropského výzkumného prostoru (EVP) v budoucnu. Celá věc má ale také mezinárodní rozměr. Zkratka ERC sice znamená Evropská rada pro výzkum, ale její výhody se rozšíří až za hranice Evropy, neboť nabízí granty nejlepším výzkumníkům jakékoli národnosti. To znamená, že ERC může čerpat z excelence z celého světa. Dnes mohu směle hovořit o významu, jaký ERC má pro evropský výzkum. Stejně tak věřím, že je důležitá pro budoucnost Evropy jako celku, pro prosperitu Evropy a kvalitu života všech našich občanů. Janez Potočnik evropský komisař pro vědu a výzkum Použité zkratky ERC EPSS EVP 6/7RP HVP Evropská rada pro výzkum (European Research Council) elektronický systém pro předkládání návrhů Evropský výzkumný prostor šestý/sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace hlavní výzkumný pracovník/hlavní výzkumní pracovníci research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 3 OBSAH PŘÍBĚH ERC FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA ERC: vidět víc než jen výzvy dneška 5 Základní kámen Evropského výzkumného prostoru 6 Zásady financování vědecké excelence ERC 8 Financování současných průkopnických myšlenek v oblasti výzkumu 9 Postup pro podávání žádostí v programu grantů ERC 11 Systém vzájemného hodnocení ERC 12 První kolo zahajovacích grantů — zpráva o silné podpoře 16 Dr. Johan Elf: zkoumání genové regulace v bakteriálních buňkách 17 Profesorka Hélène Reyová: odhalení mechanismů směnných kurzů 18 OTÁZKY STRATEGIE ERC VÝKONNÉ AGENTURY ERC 4 Dr. Rosalinda Rickabyová: pochopení reakce fytoplanktonu na oxid uhličitý v minulosti a budoucnosti 19 Dr. František Štěpánek: vytváření mikroskopických chemických robotů 20 Dr. Alexander Fidora: nové oblasti středověké filozofie 21 Dr. Armagan Koçerová: převratný způsob léčby nemocí 22 Pokročilé granty – rodící se síla v oblasti financování pokročilého hraničního výzkumu 23 Profesor Svante Pääbo: hledání lidoopů v nás 24 Interdisciplinarita a hraniční výzkum Rozhovor s profesorkou Helgou Nowotny, místopředsedkyně ERC 25 Vědecké kariéry a mobilita research*eu focus hovořil s profesorem Ernstem-Ludwigem Winnackerem, generálním tajemníkem ERC 26 Otevřený přístup Profesor Mathias Dewatripont, člen vědecké rady ERC, hovoří o tomto důležitém cíli ERC 27 Jaká je budoucnost ERC? Dr. Jack Metthey, ředitel Výkonné agentury ERC, uvažuje o tom, co ERC čeká a čeho bylo dosaženo 28 ERC V KOSTCE 30 KONTAKTY A AKCE 31 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 PŘÍBĚH ERC ERC: vidět víc než jen výzvy dneška V kterékoli oblasti výzkumu, rozvoje a inovací se za základní složku pokroku považuje tvořivost. Mnohé technologie, produkty a úspěchy, které vedly k ekonomickému a komerčnímu úspěchu a/nebo ke konkrétním zlepšením kvality života, pramení ze základního výzkumu. Hranice mezi „základním“ a „aplikovaným“ výzkumem je však nyní poněkud rozostřená, jelikož nové oblasti vědy a techniky často zahrnují podstatné prvky obou typů výzkumu. Nástup „hraničního výzkumu“, který odráží tuto skutečnost, nyní vyžaduje soustředěnou snahu o zaujmutí vnímavějšího postoje k nekonvenčnímu myšlení. Díky ERC je to v současné době možné. NOVÝ PŘÍSTUP Cílem ERC, která je financována prostřednictvím specifického programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu EU (7RP), je doplnit národní režimy financování na podporu základního výzkumu. za klíčovou pro podporu a usnadnění výzkumu, který přesahuje zavedené hranice vědních oborů nebo hranice států. Granty ERC zcela podporují projekty hraničního výzkumu řízené výzkumníky, neboli projekty zdola nahoru. Mají z nich prospěch jak začínající nezávislí výzkumníci, tak i etablované vedoucí osobnosti výzkumu pracující na projektech, které provádějí jednotlivé týmy v Evropě. Evropská rada pro výzkum hraje ústřední úlohu ve vývoji kreativního výzkumu. Ukazuje jasné pochopení potřeby rozvíjet tvořivost v nejranější možné fázi. Chce proto využít rozmanitosti evropského výzkumného talentu a nasměrovat finanční prostředky tak, aby pomohly nejslibnějším nebo nejvýznačnějším výzkumníkům a jejich vědeckým nápadům. Bez omezení nebo nátlaku zacílených režimů financování výzkumu vytváří Evropa prostřednictvím ERC prostředí, které vede k nečekaným objevům. Nový přístup, který se rozvinul v rámci prvního evropského orgánu pro financování výzkumu, přispěje ke zvýšení statutu a viditelnosti evropského 9 © ShutterStock, 200 Účelem vědecké rady ERC, která vymezuje strategii financování vědy a metodologie ERC, je odměňovat inovační návrhy. Chce toho docílit důrazem na kvalitu spíše než na konkrétní oblasti výzkumu a podporou toho nejlepšího vědeckého úsilí v Evropě v rámci všech oblastí vědy, vzdělanosti a techniky a napříč nimi. Otevřená a přímá soutěž o přitažlivé, dlouhodobé granty se považuje PŘÍBĚH ERC Oficiální založení Evropské rady pro výzkum (ERC) dne 2. února 2007 odráží značný pokrok ve způsobu, jakým Evropa řídí svou vědeckou základnu, aby dosáhla lisabonských cílů. Vytvoření prvního skutečného evropského orgánu, který financuje výzkum, nejenže dokládá zvýšené povědomí Evropy o významu základního výzkumu a rizikových investic pro podněcování pokroku, ale také potvrzuje snahu Evropy o to, aby se excelence stala podstatou evropského výzkumu. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 hraničního výzkumu a jeho současných a budoucích elitních výzkumníků. PODPORA ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU V EVROPĚ Posláním ERC je razit cestu při zavádění nového, na kvalitu orientovaného přístupu k hraničnímu výzkumu, který řídí výzkumní pracovníci. Za účelem podpory nových možností a směrů ve všech oblastech výzkumu je jediným kritériem soutěží ERC vědecká excelence. Neuvažuje se o žádných jiných kritériích. Evropa musí stavět na svých přednostech a ERC k tomu přispívá. Evropa potřebuje pracovat na posilování kvality základního výzkumu, aby mohla reagovat na potřeby společnosti založené na znalostech. Mimoto musí také zlepšit svou výkonnost v novějších, rychle se vyvíjejících oborech hraničního výzkumu, aby mohla čelit globálním výzvám. Podporou nejlepších mozků Evropy chce ERC docílit toho, aby její vzájemně posuzované granty přispěly k dosažení originálních vědeckých poznatků, které mohou změnit směr lidského chápání, rozvíjet kvality vědeckého vedení, tvořit základ nových průmyslových odvětví a trhů náročných na VaV a přispět k širšímu společenskému pokroku pro budoucnost. 5 Přínos výzkumu a technologického rozvoje pro hospodářský růst a konkurenceschopnost je nepopiratelný. Kromě toho je nezbytný pro udržitelný rozvoj Evropy. Vědci a politici proto museli zajistit Evropě nové mechanismy financování na úrovni EU, aby podpořili základní výzkum nejvyšší kvality, který řídí výzkumní pracovníci. Díky ERC se nyní nabízejí větší možnosti. Vytvoření ERC je skutečně kolektivním úspěchem, kterého bylo dosaženo zapojením mnoha vědeckých a politických aktérů a zainteresovaných stran v Evropě. Evropská komise, která tuto novou strukturu vytvořila za zhruba pět let, reagovala na poptávku po nezávislém evropském orgánu, který by financoval základní výzkum. Posláním ERC je podporovat dlouhodobý hraniční výzkum vedený zvídavostí, který je posuzován na základě vědecké excelence. PODNĚT Z VĚDECKÉ KOMUNITY Nápad na vytvoření ERC poprvé zazněl při všeobecných debatách mezi evropskými vědci, badateli a organizacemi zastřešujícími výzkum, a to v době, kdy v celé široké oblasti neexistoval žádný jasný evropský mechanismus podpory základního výzkumu. Aby se však Evropa s tímto problémem mohla vypořádat, musela vzít na vědomí požadavek na změnu a vytvořit nezbytné institucionální struktury k jejímu dosažení. ROZHODUJÍCÍ POLITICKÝ OBRAT Během prvního pololetí roku 2004 proces debat urychlily následující schůzky: tv lednu Evropská komise analyzovala situaci v oblasti základního výzkumu v Evropě a učinila několik návrhů na jednání ve sdělení EU Evropa a základní výzkum; tv únoru účastníci z politického, vědeckého a průmyslového života diskutovali o „evropském hledání excelence v základním výzkumu“ a zveřejnili řadu doporučení, která jasně podpořila nový mechanismus financování základního výzkumu pro Evropu; tv březnu Evropská rada na svém jarním zasedání, kde se zabývala konkurenceschopností v Evropě, schválila a vyzdvihla závěry Rady pro konkurenceschopnost týkající se potřeby podněcování excelence v základním výzkumu prostřednictvím podpory větší konkurence ve výzkumu se zaměřením na vědu; tv červnu Evropská komise předložila sdělení o budoucnosti výzkumu v Evropě, Během pouhých dvou let získala doporučení ERCEG značnou podporu, a to jak v politických kruzích, tak i ve vědecké komunitě. Kolegiální podpora vyvrcholila v dubnu 2005, kdy Evropská komise navrhla, že založí a bude řídit nezávislou ERC na základě programu „Myšlenky“ 7RP (2007– 2013). Jejím účelem a zároveň jedním z šesti hlavních cílů mělo být podněcování tvořivosti v základním výzkumu prostřednictvím soutěže mezi týmy na evropské úrovni tak, aby se posílilo evropské výzkumné úsilí. PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PRO VZNIK ERC Po poradě se zastupitelskými orgány vědecké komunity v Evropě vybral nezávislý výbor pro určení budoucích členů ERC (Identification Committee), jemuž předsedal lord Patten of Barnes, 22 renomovaných výzkumníků, kteří se měli stát zakládajícími členy vědecké rady ERC. Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik ohlásil jejich jmenování na červenec 2005. Delegování tohoto výběru, který byl proveden výlučně na základě vědeckých a odborných kritérií, je příkladem důvěry, spolupráce a celkového závazku Evropské komise vůči nezávislosti ERC. Vědecká rada ERC se poprvé sešla v říjnu 2005. Zhruba o dva měsíce později, dne 12. prosince 2005, vědecká rada ohlásila volbu svého předsedy, profesora Kotise Kafatose, a svých dvou místopředsedů, profesorky Helgy Nowotny a Dr. Daniela Estève. Vědecká rada vzápětí zveřejnila předběžnou strategii pro zahájení činnosti ERC týkající se způsobu, jakým měla v úmyslu podněcovat hraniční výzkum řízený výzkumníky ve všech oblastech vědy, vzdělanosti a techniky. nství, 2009 Na politické úrovni tato debata nabrala na obrátkách v listopadu 2002. Evropští ministři pro výzkum vyzvaly členské státy EU a Evropskou komisi, aby projednaly účel a pole působnosti případné celoevropské rady pro výzkum. Za dánského předsednictví v Radě EU byla v druhé polovině roku 2002 následně svolána skupina expertů, aby prozkoumala realizovatelnost této struktury. V roce 2003 byla ve zprávě expertní skupiny ERC (ERCEG), které předsedal profesor Federico Mayor, popsána možná podoba ERC. Věda a technika, klíč k budoucnosti Evropy – směrnice pro budoucí evropskou politiku na podporu výzkumu, které obsahovalo šest hlavních cílů; tv listopadu téhož roku Rada pro konkurenceschopnost přezkoumala různé části tohoto sdělení. © Evropská společe PŘÍBĚH ERC Základní kámen Evropského výzkumného prostoru Souběžně s tím v září 2006 Evropská komise předložila upravený návrh na zřízení ERC podle programu „Myšlenky“ 7RP a o měsíc později dosáhla Rada pro konkurenceschopnost obecné shody ohledně struktury ERC v rámci 7RP. Konference v Berlíně v únoru 2007, na které byla ERC ustanovena Zleva doprava: německá kancléřka Angela Merkel, předseda ERC Fotis Kafatos, německá ministryně pro vědu Annette Schavan, komisař Janez Potočnik a generální tajemník ERC Ernst-Ludwig Winnacker 6 BUDOVÁNÍ OJEDINĚLÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE Dne 18. prosince 2006, po schválení Evropským parlamentem (EP), byla ERC definitivně schválena Radou EU. Díky svému rozpočtu, který na sedm let činí 7,5 miliard EUR, může research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 ERC nyní nabízet dlouhodobé granty udělované na základě vědecké excelence prostřednictvím přímých soutěží o financování mezi výzkumníky z celé Evropy. NEZÁVISLÁ, AUTONOMNÍ STRUKTURA SE ZAMĚŘENÍM NA VĚDU Poměrně nová ERC je inovačním orgánem pro financování výzkumu. Ačkoli podléhá Evropské komisi, která ji ustavila, byla založena jako autonomní struktura pod nezávislým vědeckým vedením. Středem výzkumu má být excelence, ERC se proto skládá ze dvou hlavních struktur: vědecké rady a specializované prováděcí struktury, kterou je Výkonná agentura ERC. Předseda ERC je zároveň předsedou vědecké rady. Je oficiálním zástupcem ERC a její vědecké rady při jednáních s Evropskou komisí a jinými orgány. Pomáhají mu dva místopředsedové, kteří jsou zároveň místopředsedy vědecké rady. Nezávislé vědecké vedení ERC zaručuje 22 vysoce uznávaných výzkumníků, kteří jsou členy vědecké rady. Toto externí vědecké vedení: Specializovaná prováděcí struktura, která se nyní přetváří ve Výkonnou agenturu ERC, provádí a řídí činnosti ERC. V současné době se také provádí velký nábor pracovníků. Mezi úkoly specializované prováděcí struktury patří: tprovádět roční pracovní program sestavený vědeckou radou; tuskutečňovat výzvy k předkládání návrhů a zajišťovat posuzování vzájemného hodnocení v souladu s metodologiemi, které vytvořila vědecká rada; tpřipravit a řídit grantové dohody; tposkytovat informace a podporu žadatelům a nositelům grantů; tinformovat o úspěších ERC a šířit výsledky. Vědecká rada jmenovala generálního tajemníka ERC, který je styčným bodem mezi vědeckou radou a specializovanou prováděcí strukturou, aby zajistila jednotné uskutečňování strategie ERC. Generální tajemník kromě toho sleduje uskutečňování strategie vědecké rady a je členem Výboru ERC. Dalšími členy Výboru ERC jsou předseda vědecké rady, její místopředsedové a ředitel specializované prováděcí struktury. Výbor monitoruje realizaci ERC a navrhuje kroky do budoucna. Evropská unie poskytuje finanční prostředky a právní základ pro- střednictvím 7RP, zatímco Evropská komise zajišťuje integritu a autonomii ERC. Úplně první výzva ERC k předkládání návrhů se zaměřovala na zahajovací granty a byla uzavřena dne 25. dubna 2007 po obdržení 9 167 žádostí. Velmi široká odezva jasně dokládá, jak velká očekávání má nová generace vedoucích osobností výzkumu Evropy. Je zřetelným projevem potřeby těchto grantů v Evropě. Poté, co bylo v rámci první výzvy k podávání žádostí o zahajovací grant předloženo ohromné množství žádostí, se počet žádostí snížil díky nápravným opatřením, která učinila vědecká rada, a také vzhledem ke skutečnosti, že se ve věci vědecké excelence požadovala větší jasnost. Druhá výzva k podávání žádostí o zahajovací granty byla uzavřena na konci roku 2008, předloženo bylo přibližně 2 500 žádostí. A obdobně bylo na počátku roku 2008 v rámci první výzvy k podávání žádostí o pokročilé granty předloženo 2 167 žádostí. Je nutno poznamenat, že kvalita žádostí zůstala velmi vysoká. Více informací o náborové fázi v ERC naleznete na: http://erc.europa.eu/index.cfm?fuseaction=page.display&topicID=48 vědecká rada předseda – předseda ERC 2 místopředsedové – místopředsedové ERC Řídicí výbor Výbor ERC generální tajemník Výkonná agentura ředitel Organigram ERC research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 7 PŘÍBĚH ERC Evropská rada pro výzkum byla oficiálně ustavena ve dnech 27. a 28. února 2007 na zahajovací konferenci v Berlíně, kterou pořádalo německé předsednictví v Radě EU společně s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG, Německá výzkumná nadace) a Evropskou komisí. Ustavení ERC se zúčastnili výzkumní pracovníci a zainteresované strany z více než 30 zemí, aby oslavili její vytvoření a projednali strategické cíle. tvytváří celkovou strategii financování vědy (pracovní programy, výzvy k předkládání návrhů atd.); tvymezuje pracovní metodologie a kontroluje kvalitu vědeckých činností (proces posuzování vzájemného hodnocení); t zajišťuje komunikaci s vědeckou komunitou. FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY Zásady financování vědecké excelence ERC FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY Na evropské výzkumné scéně zaujímá ERC jedinečnou pozici, jelikož podporuje to nejlepší ve vědě a vzdělanosti. Evropská rada pro výzkum, kterou vedou význační vědci a která využívá všech dostupných osvědčených postupů, byla ustavena, aby připravila a řídila zcela nové programy grantů. K docílení dnešní podoby programů grantů ERC bylo mimo jiné zapotřebí větší nezávislosti, lákavějších grantů, většího přijetí potřeby riskovat a vnímavějšího postoje vůči nekonvenčnímu myšlení. Programy grantů ERC, které jsou otevřeny začínajícím výzkumníkům i etablovaným vědcům a badatelům bez ohledu na jejich národnost, věk nebo současné sídlo, se zaměřují na podněcování hraničního výzkumu řízeného výzkumníky ve všech oblastech výzkumu, a to na základě excelence. HLAVNÍ VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI Cílem grantů ERC je podporovat jednotlivé výzkumníky, nazývané hlavní výzkumní pracovníci (HVP), kteří vedou výzkumný tým provádějící projekt hraničního výzkumu pod podmínkou, že je zaměstnává hostitelská instituce zákonně ustavená v členském státě EU nebo v přidružené zemi (1). HVP může také pracovat sám, záleží to na dané oblasti. HVP nemusí v době podání návrhu nutně pracovat v hostitelské instituci. Avšak k tomu, aby byl návrh úspěšný, je nezbytná vzájemná dohoda a závazek hostitelské instituce ohledně formy navázaného vztahu. Zahajovací granty ERC jsou určeny pro mladé slibné výzkumníky, jejichž nezávislá kariéra se právě rozvíjí a/nebo z kterých se zaslouženě stávají nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu (viz s. 16). Pokročilé granty ERC se na druhou stranu zaměřují na etablované špičkové výzkumníky a badatele, kteří se chtějí věnovat hraničnímu výzkumu podle své volby (viz s. 25). VĚDECKÁ NEZÁVISLOST HVP, kteří nesou vědeckou odpovědnost za projekt, musejí mít pravomoc: tžádat o financování nezávisle na starších kolezích; třídit projekt, spravovat financování výzkumu a provádět příslušná rozhodnutí o přidělení prostředků; tpublikovat jako samostatní autoři a jako spoluautory zvát pouze ty, kteří významně přispěli k vykazované práci; tdohlížet na členy týmu, včetně studentůvýzkumníků nebo jiných osob; tmít přístup k náležitému prostoru a vybavení pro provádění výzkumu. HRANIČNÍ VÝZKUM NAPŘÍČ VÝZKUMNÝMI OBLASTMI Cílem grantů ERC je podporovat hraniční výzkum. Jinými slovy, podporují danou snahu na hranicích vědění nebo až za nimi bez ohledu na zavedené hranice disciplín. Podporují se zejména ty návrhy interdisciplinární povahy, které překračují hranice mezi různými oblastmi výzkumu, průkopnické návrhy zabývající se novými a nově vznikajícími oblastmi výzkumu nebo návrhy, které zavádějí nekonvenční, inovační přístupy. Očekává se, že dopad na tvorbu nových znalostí bude značný. Žádosti lze podávat ve všech oblastech výzkumu. PŘITAŽLIVÉ DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ Příslušné podmínky financování jsou popsány v grantové dohodě ERC. Ta v podstatě sestává z „hlavní grantové dohody“ mezi ERC a hostitelskou institucí a „dodatkové dohody“ mezi HVP a hostitelskou institucí. Očekává se, že HVP vytvoří a dokončí financovaný výzkumný projekt ve spolupráci s původní hostitelskou institucí. V případě potřeby mohou HVP, kteří obdrželi grant na provádění hraničního výzkumu, převádět své projekty, jedná se o tzv. přenosnost projektu, z jednoho hostitele na druhého během doby trvání projektu. Tím, že ERC vytváří pružný výzkumný systém, který rozvíjí zvídavost a aktivně podporuje hraniční výzkum: tzvyšuje aspirace a úspěšnost; tvyužívá rozmanitosti evropského výzkumného talentu; a t dodává prestiž a viditelnost evropskému hraničnímu výzkumu a těm nejlepším výzkumníkům současné i budoucí generace. ELEKTRONICKÉ PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ Žádost o grant ERC může předložit pouze HVP na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů. Návrhy se musejí předkládat prostřednictvím on-line elektronického systému pro předkládání návrhů (EPSS, https://www.epss-fp7.org/epss/welcome. jsp). Je důležité poznamenat, že HVP by neměli být spojování s více než jednou žádostí o grant ERC během téhož roku, přičemž mohou mít v jednu dobu aktivní pouze jeden grant ERC. VZÁJEMNÍ HODNOTITELÉ ERC Hodnocení žádostí o grant ERC spočívá v rukou nezávislých panelů vzájemného hodnocení, které se skládají z renomovaných vědců a badatelů vybraných vědeckou radou ERC. Panely vzájemného hodnocení ERC pečlivě vybírají vynikající vědecké projekty s výzkumným profilem, který sice obnáší velká rizika, ale může mít i velké dopady. Ve své snaze o rozšíření vědeckých a technických znalostí zaručí transparentnost, poctivost a nestrannost při posuzování návrhů. (1) Země přidružené k 7RP jsou: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko, Island, Israel, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko. Další podrobné informace najdete na stránce týkající se výzev ERC, v „pokynech pro žadatele o grant ERC“, „příručce ERC pro vzájemné hodnotitele“ a v I. a II. části „příručky ERC pro nositele grantů“ na: http://erc.europa.eu 8 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Financování současných průkopnických myšlenek v oblasti výzkumu tím, že se zaměřuje na výzkumníky, kteří se již zaslouženě etablovali jako nezávislé osobnosti výzkumu. Evropská rada pro výzkum skutečně podporuje interdisciplinární výzkumné projekty, které sice obnášejí velká rizika, ale mohou mít i velké dopady. Významná úroveň financování a pružnost přispívají k velké přitažlivosti grantů ERC pro výzkumníky, protože zajišťují příslušné prostředky a finanční stabilitu pro provádění hraničního výzkumu po dobu pěti let. Předpokládá se, že tyto dva programy grantů budou stěžejní částí činností ERC po dobu trvání 7RP. POUZE PRO ŠPIČKOVÉ VÝZKUMNÍKY NA ZAČÁTKU JEJICH KARIÉRY Program zahajovacích grantů ERC byl vytvořen na podporu nezávislé kariéry špičkových výzkumníků bez ohledu na jejich národnost, ovšem pod podmínkou, že sídlí v členském státě EU či v přidružených zemích, nebo se do nich stěhují. Tento druh grantu je určen výzkumníkům, kteří zakládají nebo stabilizují svůj vlastní nezávislý výzkumný tým nebo, podle dané oblasti, vytvářejí svůj vlastní nezávislý výzkumný program. Kritéria výběru uplatňovaná v soutěži o zahajovací grant se zakládají na schopnosti HVP provádět špičkový výzkum a na kvalitě navrhovaného projektu v oblasti hraničního výzkumu. HVP musí mít doktorský titul (Ph.D.), a to déle než tři roky a méně než osm let v době konečného termínu pro podávání žádostí. Jedná se o pravidlo, které platí od svého zavedení v rámci výzvy k podávání žádostí o zahajovací grant v roce 2008 (2). Kromě toho musí HVP doložit svou schopnost etablovat se jako nezávislý výzkumník nebo založit či stabilizovat výzkumný tým. Je třeba vzít v úvahu, že žádosti o grant ERC musí předkládat jeden HVP společně s hostitelskou institucí nebo jejím jménem. POUZE PRO VÝJIMEČNÉ, ETABLOVANÉ VEDOUCÍ OSOBNOSTI VÝZKUMU Druhý program grantů ERC – pokročilý grant – byl vytvořen za účelem podpory vynikajících, inovačních výzkumných projektů, s nimiž přicházejí vedoucí etablované osobnosti výzkumu ve všech členských státech EU a přidružených zemích. Tento zdroj financování doplňuje zahajovací granty ERC © CNRS, 2009 V závislosti na konkrétním projektu a oblasti může grant dosahovat výše 2 milionů EUR, a to až na období pěti let, aby tak pokryl 100 % přímých nákladů na projekt. Dále zahrnuje příspěvek ve výši 20 % těchto přímých nákladů na nepřímé náklady. První soutěž o zahajovací granty ERC, která byla vyhlášena na jaře roku 2007 a jejíž rozpočet činil 335 milionů EUR, dosud financovala 299 projektů. V závislosti na konkrétním projektu a oblasti se může částka, kterou nabízí pokročilý grant, vyšplhat až na 2,5 milionu EUR na dobu pěti a ve výjimečných případech až na 3,5 milionu EUR u projektů, které obsahují zvláštní prvky. Grant pak pokrývá 100 % přímých nákladů na projekt a zahrnuje příspěvek ve výši 20 % těchto přímých nákladů na nepřímé náklady. Postup pro udělování pokročilých grantů je totožný s postupem pro zahajovací granty: předložené žádosti posuzuje panel posuzování vzájemného hodnocení, který stanovuje hodnotu grantu podle potřeb a významu projektu. Podle kritérií výběru se však po HVP vyžaduje, aby nejenže prokázal kvalitu navrhovaného projektu v oblasti hraničního výzkumu, ale také aby v posledních 10 letech dosáhl mimořádných vědeckých úspěchů a mohl se profilovat jako špičkový vědecký pracovník. S ohledem na tato kritéria musí být HVP etablován jako nezávislý výzkumník. Protože pro předkládání návrhů nebyla stanovena věková hranice, přijímají se žádosti v jakékoli fázi kariéry. První pokročilé granty ERC uzavřené v říjnu 2008 mohly počítat s rozpočtem přibližně 553 milionů EUR, z čehož bylo financováno asi 280 projektů. KDO JSOU ZPŮSOBILÍ HVP? Granty ERC podporují projekty prováděné jednotlivými výzkumnými týmy, které vede jeden HVP jakékoli národnosti a které mohou zahrnovat další členy týmu. Tyto týmy mohou mít národní i mezinárodní povahu. U grantů ERC se pojetí jednotlivých týmů zásadně liší od pojetí tradiční „sítě“ nebo „výzkumného konsorcia“. Návrhy tohoto druhu se v rámci ERC nepřijímají. HVP musejí předkládat průlomové projekty v oblasti hraničního výzkumu prováděné se samostatným výzkumným týmem, který pracuje na jejich zodpovědnost. V závislosti na dané oblasti může HVP také pracovat sám. Každopádně se předpokládá, že v soutěžích ERC uspějí pouze špičkové projekty. HVP, kteří soutěží o zahajovací grant ERC, musí prokázat svou připravenost k provádění nezávislého výzkumu. Například se běžně předpokládá, že žadatelé vydali sami, bez účasti odborného poradce na doktorandském studiu, alespoň jednu významnou publikaci. Kromě toho musejí být schopni (2) Toto časové rozmezí od tří do osmi let po dosažení titulu Ph.D. se může u budoucích výzev změnit. pokračuje na straně 10 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 9 FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY K dispozici jsou dva programy grantů ERC: zahajovací grant ERC a pokročilý grant ERC. Oba fungují zdola nahoru a podporují hraniční výzkum v každé oblasti výzkumu, která překračuje hranice současného vědění, bez ohledu na zavedené hranice disciplín. 9 © ShutterStock, 200 doložit své počáteční úspěchy, včetně publikací článků, pod nimiž jsou podepsáni jako hlavní autoři, ve významných mezinárodních vzájemně hodnocených mnohaoborových vědeckých časopisech nebo v časopisech, které odpovídají dané oblasti jejich zájmu a fázi jejich kariéry. HVP by nadto měli uvést, na jaké mezinárodní konference byli pozváni k přednášení, jaké jim byly uděleny patenty, ceny, vyznamenání atd. Panely posuzování ohodnotí žadatele s přihlédnutím na konkrétní fázi jejich výzkumné kariéry v době podání žádosti. Pokud jde o prestižní pokročilé granty ERC, předpokládá se, že žadatelé jsou aktivními výzkumníky s výjimečnými zkušenostmi s vedením, jak to dokládá jejich schopnost posunovat hranice až za současný stav vývoje. Jejich hlavní vědecké nebo badatelské příspěvky by již měly mít významný dopad na jejich vlastní oblast výzkumu a/nebo na vedlejší výzkumné oblasti a také dopad z hlediska mezinárodního uznání a šíření poznatků. Vzhledem k tomu, že výjimečné vedoucí osobnosti lze rozpoznat podle originality a důležitosti jejich výzkumných příspěvků, od HVP se očekává, že doloží své úspěchy za posledních 10 let, které souvisejí se zvolenou oblastí a splňují jedno nebo více z těchto kritérií: 10 publikací ve významných mezinárodních vzájemně hodnocených mnohaoborových vědeckých časopisech a/nebo ve významných mezinárodních vzájemně hodnocených časopisech týkajících se jejich příslušné oblasti, nebo tři větší výzkumné 9 © ShutterStock, 200 FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY pokračování ze strany 9 „Financování současných průkopnických myšlenek v oblasti výzkumu“ monografie, z nichž byla alespoň jedna přeložena do jiného jazyka, který je významný v oblasti sociálních a humanitních věd. Pokud nejsou splněna tato kritéria, lze uvažovat o jiných kritériích (individuálně nebo v kombinaci), která by dosvědčila výjimečný výkon a uznání za posledních 10 let. Obvykle se jedná o: 5 udělených patentů; 10 pozvání k přednáškám na zavedených mezinárodně organizovaných konferencích a odborných školách; 3 výzkumné expedice vedené žadatelem; 3 zavedené mezinárodní konference nebo kongresy, do jejichž organizace byl žadatel zapojen jako člen řídicího a/nebo organizačního výboru a mezinárodní uznání na základě vědeckých cen/ vyznamenání nebo členství v uznávaných akademiích. Očekává se, že HVP, kterého ERC vybere, vytvoří a dokončí financovaný výzkumný projekt společně s původní hostitelskou institucí. Avšak ti HVP, kteří obdrželi grant ERC, mohou přenášet své projekty z jedné hostitelské instituce na druhou během doby trvání projektu. Podávání zpráv o projektu je vždy dvojí a je k němu zapotřebí jak HVP, tak i hostitelskou instituci. Po HVP se žádá, aby zasílal vědecké zprávy, v nichž bude ERC informovat o pokroku a výsledcích projektu. Po hostitelské instituci se na druhou stranu žádá, aby zasílala pravidelné zprávy o finančním řízení zdůvodňující všechny výdaje. Více informací najde v „pokynech pro žadatele o grant ERC“ a v „pracovním programu ERC“ na: http://erc.europa.eu 10 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 9 © ShutterStock, 200 Postup pro podávání žádostí v programu grantů ERC Hostitelskou institucí HVP a jeho týmu může být jakýkoliv typ právního subjektu, včetně vysokých škol, výzkumných středisek a podniků. HVP může za členy svého týmu navrhnout vědce, kteří žijí jinde a pracují v jiném právním subjektu, je-li jejich účast vědecky odůvodněná. Grant ERC se uděluje právnímu subjektu, který zaměstnává a je hostitelem HVP a který se dále zavázal, že HVP poskytne náležité podmínky pro nezávislé řízení výzkumu a správu finančních prostředků po dobu trvání projektu. KDY MOHOU HVP PODÁVAT ŽÁDOSTI? Žádosti o grant ERC lze podávat pouze v odpovědi na výzvu k předkládání návrhů. Tyto výzvy je možné najít na internetové stránce ERC na http://erc.europa.eu. Konečné termíny pro podávání žádostí o grant ERC jsou uvedeny v každé výzvě k předkládání návrhů. Předpokládá se, že se rozpočty na dané výzvy budou každým rokem postupně zvyšovat. JAK MOHOU HVP PODAT ŽÁDOST O GRANT ERC? U všech typů žádostí o grant je povinná registrace prostřednictvím internetové služby EPSS. HVP musejí obdržet přihlašovací jméno a heslo, aby získali přístup k EPSS kvůli přípravě, přenosu a předložení návrhu. To je zapotřebí učinit co nejdříve, ještě před konečným termínem výzvy k předkládání návrhů. PŘÍPRAVA ŽÁDOSTI O GRANT ERC Postup pro podávání žádostí o granty ERC sestává z jediné fáze předložení s dvoustupňovým hodnocením. Úplná žádost o grant ERC musí obsahovat úřední formuláře, výzkumný návrh a doplňující dokumenty. Její konkrétní obsah se však bude lišit podle druhu grantu, o který se žádá. Podívejte se prosím na poslední verzi pokynů pro žadatele o grant ERC. PŘEDLOŽENÍ NÁVRHU NA GRANT ERC Žadatelé s přihlašovacím jménem a heslem EPSS, kteří vyplnili úřední formuláře v EPSS a přenesli PDF soubor se svým výzkumným návrhem do EPSS, musí výslovně potvrdit toto předložení, aby mohlo být formálně dokončeno. Je-li návrh úspěšně podán, žadatel dostane zprávu o obdržení návrhu. Až do uzávěrky výzvy může žadatel upravovat a předkládat libovolný počet upravených verzí návrhu, které však vždy nahradí ty předchozí. Dopadlo-li podání po technické research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 stránce úspěšně, žadatel obdrží automatické, počítačem vytvořené potvrzení od EPSS. To však neznamená, že návrh bude financován. Až do doby uzávěrky výzvy je možné brát návrhy zpět tak, že žadatel předloží opravenou verzi úředních formulářů. Po této uzávěrce lze návrh vzít zpět pouze na základě zaslání podepsaného dopisu ERC. OPĚTOVNÉ A VÍCENÁSOBNÉ ŽÁDOSTI Aby se zajistilo, že žadatelé předkládají ERC pouze vysoce kvalitní žádosti, u opětovných a vícenásobných žádostí v rámci téhož nebo jiného druhu programu grantů ERC se uplatňují přísná pravidla. Obecně platí, že vždy může být aktivní pouze jeden grant ERC řízený HVP. Tato pravidla se na základě zkušeností postupně upravují. Je zapotřebí, aby se žadatelé vždy podívali do poslední verze pokynů pro žadatele o grant ERC. POŘADÍ NÁVRHŮ A ROZPOČTOVÉ LIMITY Žádosti o grant hodnotí panely posuzování vzájemného hodnocení ERC. Posuzování a ohodnocení návrhů mají na starosti vzájemní hodnotitelé. Hodnotí se ty žádosti, které dosáhnou prahové hodnoty pro kvalitu. Podle rozpočtu, který je k dispozici k dané výzvě, se u seznamu podle pořadí uplatňuje prahová hodnota rozpočtu, přičemž se grant ERC poskytuje pouze na návrhy s nejvyšším ohodnocením, a to až do výše rozpočtu na danou výzvu. Evropská rada pro výzkum má v úmyslu vyhlašovat každoroční výzvy k předkládání návrhů pro oba zdroje financování, jak je uvedeno v předběžných časových plánech. Veškeré aktualizované informace o přesných termínech otevření a uzavření výzev pro zahajovací grant ERC i pro pokročilý grant ERC jsou uvedeny na internetových stránkách ERC. Další podrobné informace najdete v posledním vydání „pokynů pro žadatele o grant ERC“, v „pracovním programu ERC“ a v „příručce pro přípravu a předkládání návrhů EPSS“ na: http://erc.europa.eu Předběžný časový plán výzev k předkládání žádostí o zahajovací grant ERC Akce ERC Otevření výzvy Uzávěrka výzvy Hodnocení StG2 Léto 2008 Podzim 2008 Zima 2008–Jaro 2009 StG3 Léto 2009 Podzim 2009 Zima 2009–Jaro 2010 StG4 Léto 2010 Podzim 2010 Zima 2010–Jaro 2011 Předběžný časový plán výzev k předkládání žádostí o pokročilý grant ERC Akce ERC Otevření výzvy Uzávěrka výzvy Hodnocení AdG2 Podzim 2008 Jaro 2009 Jaro 2009–Podzim 2009 AdG3 Podzim 2009 Jaro 2010 Jaro 2010–Podzim 2010 AdG4 Podzim 2010 Jaro 2011 Jaro 2011–Podzim 2011 11 FINANCOVÁNÍ PRŮKOPNICKÉ VĚDY Žádost o grant ERC musí prostřednictvím on-line elektronického systému pro předkládání návrhů (EPSS) podat jeden HVP společně s hostitelskou institucí nebo jejím jménem, která se nazývá právní subjekt žadatele. ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI Při výběru vědeckých a odborných návrhů na financování ze strany ERC se důsledně uplatňuje mezinárodní vzájemné hodnocení. Evropská rada pro výzkum používá typický panelový systém, v němž panely vědců a/nebo badatelů na vysoké úrovni, kteří byli vybráni z celého světa, doporučují projekty k financování. Doporučení panelu se provádějí buď autonomně, nebo na základě zjištění dálkových odborníků, tzv. rozhodců, kteří pro panel pracují externě. ERC má mandát k tomu, aby u financování uplatňovala přístup zdola nahoru řízený výzkumníky. Hlavním cílem systému vzájemného hodnocení tudíž je výběr toho nejlepšího z vědy, nezávisle na daném oboru a na zvláštnostech struktury panelu hodnocení. Struktura panelu je ve své podstatě pouhým operačním nástrojem. Návrhy ve dvou fázích vyhodnocují pracovníci pověření vzájemným hodnocením, a to na základě jediného kritéria vědecké excelence. OBLASTI A PANELY Na základě zkušeností získaných od roku 2007 došlo k novému rozdělení úkolů mezi panely, které byly vytvořeny, aby se zabránilo nadstavům a mohla se hlouběji zkoumat témata jdoucí nejlépe dohromady. Panelová struktura ERC zahrnuje 25 panelů jak pro zahajovací grant ERC, tak i pro pokročilý grant ERC. Panely každého grantu jsou seskupeny do třech oblastí podle oborů, které zahrnují celou škálu vědy, techniky a vzdělanosti v kompetenci ERC: tspolečenské a humanitní vědy (SH); tbiologické vědy (LS); a tfyzikální a technické vědy (PE). Aby bylo možné vyhodnotit interdisciplinární návrhy, které vyžadují větší odborné znalosti, než má daný panel zvolený žadatelem, byla vytvořena čtvrtá sféra nazvaná interdisciplinární oblast. Tyto návrhy se pak hodnotí na zvláštní plenární schůzi předsedů panelů nebo jejich zástupců, která následuje po schůzích panelů zaměřených na tři ostatní oblasti. V rámci pokročilého grantu ERC byly zřízeny panely A a B. Zasedají v sudých a lichých letech, aby se snížila pracovní zátěž. Panel A, který poprvé zasedal v roce 2008, tvořilo dohromady téměř 325 členů. Členové panelu B zasedají v roce 2009 poprvé. Někteří z nich působili jako rozhodci pro panel A. 9 © ShutterStock, 200 ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI Systém vzájemného hodnocení ERC SLOŽENÍ PANELŮ Vědecká rada ERC je subjektem, který má konečnou odpovědnost za rozdělení panelů podle odborností. Dvaadvacet členů vědeckého výboru vybralo koordinátory pro tři vědecké oblasti, kteří pomáhají s ustavením panelů. V současné době jimi jsou: tprofesorka Helga Nowotny odpovědná za společenské a humanitní vědy; tprofesor Carl-Henrik Heldin odpovědný za biologické vědy; a tDr. Daniel Estève odpovědný za fyzikální a technické vědy. Předsedy panelů jmenuje vědecká rada na základě jejich vynikající vědecké pověsti. Jména aktivních renomovaných vědců, kteří jsou ve svém oboru vysoce uznávaní, se předkládají koordinátorům daných oblastí, kteří ve spolupráci s předsedy panelů vybírají členy panelů. Každý panel ERC sestává z předsedy a přibližně 10 až 12 členů. Jmenovaní členové panelů vybírají a navrhují šest až sedm dálkových rozhodců, kteří mohou být požádáni o posouzení návrhů v průběhu druhé fáze. Za přidělení návrhů rozhodcům odpovídají předsedové panelů ve spolupráci s pracovníky ERC, které zastupují vědečtí referenti. Pro působení členů mezinárodní vědecké komunity ve funkci rozhodců neexistuje žádné omezení s výhradou ke schválení nebo uznání dané osoby vědeckou radou. Je důležité vzít na vědomí, že vztah mezi ERC a hodnotiteli vždy vymezuje písemná a podepsaná dohoda, tzv. jmenovací listina. Podepíše-li hodnotitel tuto dohodu, vyjadřuje souhlas s podmínkami, které se týkají důvěrnosti, střetu zájmů a používání osobních údajů ERC. Hodnotiteli, který nebyl oficiálně jmenován, nemůže ERC předat žádné návrhy. Navíc, ačkoli je ERC ustavena jako autonomní struktura pod nezávislým vědeckým vedením, je odpovědná Evropské komisi. ERC musí být transparentní ve způsobu, jakým provádí své činnosti. Vědecká rada ERC se proto rozhodla zveřejňovat: tjména předsedů jednotlivých panelů před uzávěrkou každé výzvy; tjména všech členů jednotlivých panelů, a to po skončení první fáze procesu hodnocení. Kromě toho Evropská komise na konci každého roku zveřejňuje jména všech vzájemných hodnotitelů (členů panelů a dálkových rozhodců). STŘETY ZÁJMŮ A TRANSPARENTNOST Vědečtí referenti ERC jsou odpovědní za celkový proces vzájemného hodnocení. Na základě informací, které má každý panel k dispozici, ohlašují a evidují všechny prokázané střety zájmů, a to v písemné zprávě 12 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 9 © ShutterStock, 200 podepsané předsedou příslušného panelu. To však nebrání členům panelů v nahlášení jakéhokoli střetu zájmů v případech, kdy k němu dojde. Vznikne-li podezření ze střetu zájmů, je na vědeckém referentovi ERC, aby rozhodl, zda je či není daná situace skutečným střetem zájmů. V každém případě. tSe střety zájmů musí ohlašovat všem účastníkům před schůzí panelu nebo na jejím začátku. tSe členové panelu musí zdržet každého pokusu o ovlivnění výsledku hodnocení každého návrhu, s nímž jsou ve střetu zájmů. Členové panelu se zejména nemohou účastnit diskuse nebo jakéhokoli hlasování, které se týká uvedeného návrhu. tNesmí žádný člen panelu přispívat k návrhu na grant ERC (ať už jako HVP, nebo jako člen týmu) v roce, ve kterém panel zasedá. Vědecká rada ERC rovněž pověřuje renomované nezávislé pozorovatele účastí na schůzích panelů a schůzích předsedů panelů, aby ověřila hladké fungování postupů výběru. Například v roce 2008 podával profesor Ian Halliday, vysoce uznávaný fyzik a předseda Evropské vědecké nadace (ESF), zprávy jak vědecké radě, tak i řediteli specializované prováděcí struktury Dr. Jacku Mettheyovi. ČINNOSTI A ÚKOLY PANELŮ Panely zasedají dvakrát, aby provedly dvoustupňové hodnocení návrhů. Předsedové panelů mají při řízení schůzí vysoký stupeň autonomie. Rozhodují o tom, které návrhy se budou projednávat podrobně, v jakém pořadí, kdy se přistoupí k hlasování a jak se bude hlasovat atd. Na řízení schůzí má nutně vliv počet návrhů, které panel posuzuje. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI Jmenovací listina podepsaná ERC a hodnotiteli jasně poukazuje na to, že by se hodnotitelé neměli dostat do situace, kdy je možné pochybovat o jejich nestrannosti, případně kdy by mohlo vzniknout podezření, že na doporučení měly vliv faktory spadající mimo rámec hodnocení. Ke střetům zájmů dochází v případech, kdy vzájemný hodnotitel a žadatel: tmají významný vztah založený na spolupráci nebo vzájemně neslučitelný vztah nebo trvající vztah jako učitel/žák; tmají úzké rodinné vazby nebo osobní vztah; tjsou přímo finančně nebo úředně závislí nebo; tjsou blízkými kolegy v téže instituci. Úkolem hodnotitelů je pomoci ERC vytvořit a řídit systém vzájemného hodnocení vycházející z osvědčených postupů, v němž nejlepší vědci světa hodnotí přední projekty, které zahrnují celou škálu výzkumných oborů. Předsedové a členové panelů docházejí a aktivně se účastní schůzí panelů. Aby tyto schůze byly krátké a efektivní, probíhají ještě před nimi přípravné práce za pomoci elektronických prostředků. Předsedové a členové panelů se seznamují se všemi návrhy ve svém panelu, aby během schůzí mohli dávat co nejlepší doporučení. Kromě toho provádějí individuální posouzení dílčího množství návrhů, aby: tsestavili předběžné pořadí, které umožní, aby se při jednáních panelů obracela pozornost na ty návrhy, které si zaslouží vážné projednání, a dále umožní, aby se včas vyřadily návrhy s nízkým ohodnocením; tshromáždili informace pro zpětnou vazbu žadatelům. Zejména u návrhů s nízkým ohodnocením mohou připomínky plynoucí z jednotlivých posouzení dostatečným způsobem vystihovat podstatné důvody zamítnutí a, pokud se panel shodne, nejsou nutné žádné další připomínky. Předsedové panelů také provádějí tyto dodatečné úkoly: tpředsedají schůzím panelů; tpřidělují návrhy k individuálnímu posouzení členům panelů a vzdáleným rozhodcům v druhé fázi, a to v koordinaci s vědeckým referentem ERC pro daný panel; túčastní se schůze předsedů panelů, aby sjednotili výsledky různých panelů a posoudili návrhy přiřazené do interdisciplinární oblasti. Předsedové panelů mohou delegovat tento úkol na jednoho z členů panelu. Kromě toho se musejí zúčastnit zahajovací schůze předsedů panelů, aby zhodnotili reakci na výzvu k předkládání návrhů a naplánovali podle toho práci panelu. V první fázi procesu vzájemného hodnocení panely posuzují, klasifikují a sestavují pořadí návrhů. Ve druhé fázi předkládají seznam podle pořadí. K výsledkům všech schůzí panelů patří: tpotřebné seznamy návrhů podle dané fáze; tzpětná vazba pro žadatele; tzpráva panelu, kterou připravuje předseda panelu. Popisuje se v ní metodologie použitá panelem, obsahuje poznámky k otázkám, jako je kvalita návrhů ve vztahu k rozpočtu, připomínky k interdisciplinárním návrhům a případná doporučení, která má ERC vzít v úvahu při posuzování návrhů v budoucnosti. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI Je důležité poznamenat, že kritéria způsobilosti jsou jednoduchá, faktická a právně závazná. Jejich výklad nevyžaduje vědecký posudek. Způsobilost proto není součástí procesu vzájemného hodnocení a souběžně ji kontroluje ERC. O většině nezpůsobilých návrhů se ví ještě před vzájemným hodnocením. Neúplné návrhy se považují za nezpůsobilé a nebudou hodnoceny. V některých (vzácných) případech mohou být návrhy staženy během vzájemného hodnocení, nebo dokonce i po něm, jelikož jejich nezpůsobilost může být potvrzena až s určitým zpožděním. Pokud existují pochybnosti ohledně způsobilosti návrhu, hodnocení může pokračovat až do doby, kdy rozhodne výbor pro přezkoumání způsobilosti. Pokud před posouzením vzájemného hodnocení, během něj, pokračuje na straně 14 13 pokračování ze strany 13 „Systém vzájemného hodnocení ERC“ POSOUZENÍ A POSTUP VÝBĚRU Jednotlivá posouzení jsou základem diskusí na schůzích panelů. Pro každý návrh před schůzemi panelů je provádějí hodnotitelé na svém pracovišti. Každému členovi panelu, který se stává „hlavním hodnotitelem“, je přidělena jedna žádost. Tato osoba zahajuje jednání o žádosti a je odpovědná za hodnotící zprávu, která se vrací žadateli jako zpětná vazba. V první fázi posuzují každou žádost nejméně tři členové panelu, ale lepší by bylo, kdyby byli alespoň čtyři. Ve druhé fázi žádost v ideálním případě hodnotí tři členové panelu a dva až tři rozhodci. Individuální posuzování spočívá v udělování známek kritériím pro posuzování „Hlavní výzkumný pracovník“ a „Výzkumný projekt“, včetně kladných/zamítavých doporučení pro kritéria „Výzkumné prostředí“ a předložení stručného, ale dostatečně vysvětlujícího komentáře ke každé známce. Známky i připomínky jsou zásadně důležité, protože tvoří základ zpětné vazby pro žadatele. Známky plynoucí z jednotlivých posouzení určují poměrné pořadí v seznamu, který je výchozím bodem při jednáních panelů. Během první fáze hodnotitelé hodnotí a číselně označují návrhy podle kritérií: tčísla 1: Hlavní výzkumný pracovník, tj. potenciál žadatele s přihlédnutím ke kvalitě jeho výsledků/výkonů ve výzkumném oboru a, u pokročilých grantů ERC, k duševním schopnostem a kreativitě žadatele. tčísla 2: Výzkumný projekt, tj. průlomová povaha výzkumu a jeho potenciální dopad s přihlédnutím k navrhované metodologii a vyvážení vysokého rizika a možných dopadů. Známky se udělují v celých číslech nebo polovinách. Pohybují se v rozmezí od 1 do 4 pro každé ze dvou kritérií, a to takto: t1: nesoutěžní/nefinancovatelný; t2: velmi dobrý; t3: výborný; t4: mimořádný. Panely udělují nejvyšší známku 10 % nejlepších návrhů, známky 4 nebo 3,5 pouze nejlepším 20 % a známky 4; 3,5 a 3 pouze 30 % nejlepších návrhů. Hodnotitelé musí v každém případě dodržovat kritéria pro posuzování. 9 © ShutterStock, 200 ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI nebo po něm vyjde jasně najevo, že nebylo splněno jedno či více kritérií způsobilosti, návrh je prohlášen za nezpůsobilý a již se dále nebere v úvahu. Průměrná známka a první závěry jsou v ýchozím b o dem pro jednání panelů v první fázi. U těchto kritérií pro posuzování se uplatňuje prahová ho dnot a úsp ěšnosti ≥ 2 p oužívaná k vytvoře n í „ s e z n amu p o n e c h a n ý c h“ návrhů, které budou seřazeny po dle priority pro financování. Všechny návrhy, které dostanou známku horší, než je uvedená prahová hodnota úspěšnosti u kteréhokoli ze dvou kritérií pro p o s u z ov á n í , se zamítají. Na konci první fáze učiní každý panel tři druhy doporučení: 14 tseznam návrhů, které by měly postoupit do druhé fáze, tj. které ve výsledném ohodnocení překročily prahovou hodnotu úspěšnosti; tseznam zamítnutých návrhů se známkou vyhovující prahové hodnotě úspěšnosti, které však nedosáhly rozpočtové prahové hodnoty; tseznam návrhů k zamítnutí, jelikož jejich výsledné ohodnocení nedosahuje prahové hodnoty úspěšnosti. Během druhé fáze se návrhy rovněž hodnotí a připomínkují na základě toho, zda splňují/ nesplňují kritérium číslo 3 „Výzkumné prostředí“, tj. podle příspěvku výzkumného prostředí k projektu a účasti ostatních právních subjektů. HVP žádající o zahajovací grant, jejichž návrhy byly předány k hodnocení ve druhé fázi, mohou být pozváni k rozhovoru, aby představili svůj projekt na schůzi panelu hodnocení v Bruselu. Na konci druhé fáze vzejdou ze schůzí panelů čtyři výsledky: tŘada návrhů s nejlepším ohodnocením, které překročily prahovou hodnotu úspěšnosti a které se vejdou do rozpočtu panelu. Těmto návrhům je grant udělován přímo a označují se jako návrhy na „hlavním seznamu“. tŘada návrhů „čekajících na projednání, rezervních“, které tvoří v pořadí hned druhou skupinu nejlépe ohodnocených návrhů a které se postupují předsedovi při konečné panelové diskusi k dalšímu projednání. Obvykle se jedná přibližně o 50 % rozpočtu návrhů na „hlavním seznamu“. tŘada návrhů splňujících všechny prahové hodnoty, byť s nižším ohodnocením, které však nemohou být financovány z rozpočtových důvodů. tŘada návrhů, které nesplňují jedno nebo více kritérií hodnocení ve druhé fázi. Poslední dvě jmenované skupiny návrhů se zamítají. Druhá jmenovaná skupina návrhů se projednává při konečné panelové diskusi, pokud jde o financování z rozpočtu na interdisciplinární oblast (je-li to na místě) a zařazení na společný rezervní seznam podle oblasti. Na konci první a druhé fáze panely seřadí návrhy podle priority na základě průměru známek, které získaly nejméně od třech členů panelů, a na základě celkového zhodnocení jejich předností a nedostatků. METODOLOGIE PRO SESTAVOVÁNÍ POŘADÍ Panely nejprve začínají předběžným sestavením pořadí, poté následuje proces postupného vyřazování, při němž se diskuse prohlubuje s tím, jak se počet posuzovaných návrhů snižuje. U každého vyřazeného návrhu se panely buď rozhodnou pro při- research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 9 © ShutterStock, 200 jetí průměrné známky vycházející z jednotlivých posouzení, nebo pro udělení jiné známky. Kromě toho panely daný návrh náležitě připomínkují. PANELY POSUZOVÁNÍ, INTERDISCIPLINARITA A SPRAVEDLIVÉ ZACHÁZENÍ Autoři překládaných výzkumných projektů jsou vyzýváni k překračování vědních oborů tak, aby projekty mohly být posuzovány buď několika panely, nebo aby zahrnovaly několik oblastí. Obecná definice panelů umožňuje, aby se mnohými interdisciplinárními návrhy zabýval jeden panel. Standardizaci interdisciplinarity dále optimalizuje skutečnost, že členové panelů pocházejí z různých vědeckých kruhů. Hlavní otázkou týkající se projektů hodnocených několika panely tudíž není ani tolik to, zda je daný návrh interdisciplinární, ale zda mají členové jednoho panelu úplné odborné znalosti nutné k jeho posouzení. Žadatel musí předložit návrh příslušnému primárnímu panelu posuzování, tj. panelu, který se zabývá hlavními vědeckými oblastmi navrhovaného výzkumu, a to ještě před konečným termínem pro předložení návrhu tomuto panelu. Volba žadatele je rozhodující pro určení panelu, který bude návrh hodnotit. Na základě rozhodnutí panelů posuzování se návrhy přidělují vzájemným hodnotitelům. Každý návrh posuzuje jeden ze 25 panelů ve třech oblastech podle oborů. Návrhy lze považovat za interdisciplinární v případech, že žadatel omylem neuvedl primární panel posuzování nebo uvedl sekundární panel posuzování. V tomto druhém případě primární panel posuzování určuje, zda má návrh opravdu posuzovat několik panelů, nebo zda zahrnuje několik oblastí a může požádat o dodatečné posouzení příslušnými členy jiného(ých) panelu(ů) nebo dalšími rozhodci. Poté nastává dvojí situace. Pokud primární panel rozhodne, že návrh spadá do působnosti tohoto panelu, potom jej hodnotí pouze tento panel. V případě, že je pro panel nemožné zpracovat náležitý odborný posudek, návrhy jsou označeny jako kandidáti pro interdisciplinární oblast. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 ROZHODUJÍ VÝZNAČNÍ ODBORNÍCI V pozdějších fázích tohoto procesu mohou panely urychlit sestavování pořadí tak, že využijí systému hlasování, jako je např. upravené Bordovo hlasování. V tomto systému rozdělí každý člen panelu několik jednotlivých hlasů mezi své preferované návrhy, s výjimkou případů střetu zájmů. Návrhy se pak seřadí podle hlasů. Hlasování je sice tajné, aby se zabránilo taktizování, po jeho skončení je však pro panel transparentní. Výsledky takového hlasování nemusejí být závazné. Hlasování se především považuje za efektivní způsob vytvoření pořadí na základě souboru individuálních preferencí. Další analýza výzkumného projektu přispívá ke konečnému ohodnocení v průběhu druhé fáze, v níž se provádí hodnocení projektů z interdisciplinární oblasti. Předsedové panelů nebo jejich zástupci jednají z interdisciplinárního hlediska o návrzích, které překročily prahovou hodnotu úspěšnosti a které byly označeny jednotlivými panely jako interdisciplinární (tj. spadají mimo odborné znalosti panelu nebo zahrnují několik oblastí, a musí je tudíž posoudit několik panelů), aby vytvořili seznam podle pořadí interdisciplinárních projektů. Hlavním úkolem je zajistit, aby interdisciplinární návrhy byly posuzovány rovnocenně a spravedlivě v porovnání s návrhy, které zcela spadají do působnosti jednoho panelu. Jedná se především o úkol panelů, k nimž byly na počátku přiděleny. Proto si také panely návrhy nevyměňují. ROZPOČTY PANELŮ A POSOUZENÍ VÝŠE GRANTŮ Ve druhé fázi panely rovněž posuzují výši požadovaného grantu a v případě potřeby navrhují úpravy. Celková výše poskytovaného grantu se určuje podle posouzení vzájemného hodnocení na základě potřeb projektu. Požadovaný grant by měl odrážet odhad skutečných nákladů na projekt provedený HVP, s přihlédnutím k povaze projektu a týmu a k tomu, zda je v plánu vytvoření nového týmu, nebo se jen dále podpoří vytvořený tým. Panely doporučují snížení částky grantu pouze v případech, kdy byla učiněna specifická doporučení pro konkrétní návrh. Nepřistoupí k paušálnímu snížení vzhledem k tomu, že významné snížení může být ve skutečnosti odrazem slabého návrhu. Doporučení týkající se změn v udělené částce se musí zapisovat do připomínek panelu pro každý dotčený návrh. Příslušná výše rozpočtu se hodnotí v rámci kritéria číslo 2 „Výzkumný projekt“ pod nadpisem „Metodologie“, která se týká zdrojů. Panely posuzování přezkoumávají ve všech případech požadovaný grant a doporučují celkovou částku, která se má udělit, přičemž zaokrouhlují čísla na 10 000 EUR. Kromě toho mohou panely navrhovat úpravy, pokud jde o modelovou specifikaci rozpočtu v žádosti, HVP nicméně může v průběhu projektu sestavit nový rozpočet. Jakmile vzájemní hodnotitelé ERC dokončili seznam doporučených návrhů, každý žadatel dostane hodnotící zprávu, v níž jsou popsány výsledky posouzení. Každá zpráva obsahuje závěrečné doporučení panelu, související připomínky panelu a připomínky jednotlivých hodnotitelů (dálkových rozhodců a členů panelu). Připomínky mohou obsahovat poznámky, které se podstatně liší od názoru jednotlivých hodnotitelů a které se nutně nemusejí sbližovat. Rozdíly v názorech na hodnotu návrhu jsou legitimní a pro uživatele je možná užitečné, když bude informován o různých pohledech. Zejména v případě zamítnutí musí hodnotící zpráva obsahovat přesvědčivé vysvětlení negativního rozhodnutí o návrhu. Platí zásada, že zpráva zahrnuje všechny zdokumentované poznámky k návrhu, a to jak jednotlivých hodnotitelů, tak i panelů. Další informace získáte na: http://erc.europa.eu Svůj návrh můžete zaregistrovat a předložit prostřednictvím EPSS na: https://www.epss-fp7.org/epss/welcome.jsp 15 VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA První kolo zahajovacích grantů — zpráva o silné podpoře V prosinci 2007 byly uděleny první zahajovací granty talentovaným vědcům a badatelům na počátku jejich kariéry. Panely vzájemného hodnocení ERC označily jejich výzkum za nejslibnější. Zahajovací granty ERC poskytují podporu slibným nezávislým výzkumníkům, aby se z nich mohli zaslouženě stát nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Nezávislá vědecká rada ERC vytvořila tento program grantů jako první iniciativu ERC vzhledem ke stávajícím omezeným možnostem získání finančních prostředků na tuto klíčovou fázi v kariéře mladých výzkumníků. První granty byly výsledkem dlouhých a vášnivých diskusí v rámci různých panelů posuzování, kterých se zúčastnili odborní výzkumníci z celého světa, aby zaručili vysokou úroveň postupů výběru. Práci panelů neusnadnila ani skutečnost, že žádostí o granty přišlo mnoho a mnohé byly mimořádně zajímavé. Do 25. března 2007, což byl konečný termín pro předkládání žádostí v rámci první výzvy týkající se zahajovacích grantů, bylo podáno neuvěřitelných 9 167 žádostí. V té době uvítal předseda ERC profesor Fotis Kafatos úspěšný začátek první výzvy s nadšením: „Jsme velmi potěšeni touto zprávou o silné podpoře ERC a její strategie. Tak velká reakce je jasným projevem očekávání a zájmu mladých vědců Evropy o ERC a důkazem potřeby grantů tohoto druhu v Evropě.“ Průměrný věk úspěšných žadatelů v první soutěži o zahajovací grant je 35 let. Zastupují 32 národností a jejich hostitelské instituce sídlí ve 21 členských státech nebo přidružených zemích. Tato skutečnost je dokladem rozmanité podoby evropského a vlastně i světového výzkumu. Třináct žadatelů pochází ze zámoří a jedenáct z nich jsou vracející se Evropané. rozpočet není vůbec malý, je omezený. Některé evropské země (dosud sedm) proto vytvořily národní iniciativy, aby finančně podpořily návrhy výzkumníků, kteří pracují v uvedené zemi nebo se do ní za prací stěhují. Jednalo se právě o některé ze 131 návrhů, které dosáhly prahové hodnoty pro kvalitu ERC, ale ERC je nemohla financovat kvůli svým rozpočtovým limitům. V současné době probíhá druhá výzva k podávání žádostí o zahajovací grant ERC, která přilákala 2 503 návrhů. research*eu focus se setkal s některými prvními úspěšnými žadateli o zahajovací grant několik měsíců po získání grantu a zeptal se na to, jaký dopad má financování na jejich výzkum a jaký předpokládají vývoj ve své výzkumné oblasti v nadcházejících letech. Na následujících několika stránkách si můžete tyto rozhovory přečíst. Rozpočet na první výzvu, 335 milionů EUR, byl rozdělen mezi 299 grantů. Třebaže tento ZAHAJOVACÍ GRANT ERC (VÝZVA 2007) Úspěšné návrhy podle země hostitelské instituce a podle oblasti Úspěšní kandidáti podle státní příslušnosti a podle pohlaví Tabulka s informacemi o zahajovacích grantech ERC HLAVNÍ ÚDAJE t Výzkumný projekt: vynikající, průlomový nápad v oblasti hraničního výzkumu t Hlavní výzkumný pracovník: osoba, která dokončila doktorát (Ph.D) před 3–8 lety (může se v budoucnu změnit), s doloženou schopností etablovat se jako nezávislý výzkumník t Hostitelská instituce: zákonem uznaná veřejná nebo soukromá výzkumná organizace se sídlem v členském státě EU, přidružené zemi nebo mezinárodní evropská zájmová organizace PODROBNÉ ÚDAJE t Objem grantu: až do 2 000 000 EUR na grant na dobu pěti let t Kritérium hodnocení: vědecká excelence t Výzvy k předkládání návrhů: zveřejňované každoročně v létě s uzávěrkami na podzim ZAJÍMAVÉ ÚDAJE O PRVNÍ VÝZVĚ TÝKAJÍCÍ SE ZAHAJOVACÍCH GRANTŮ t Průměrný věk žadatelů o granty: 35 let t Počet národností žadatelů: 32 t Hostitelské instituce sídlí ve 21 zemích t 26 % žadatelů jsou ženy 16 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Dr. Johan Elf: zkoumání genové regulace v bakteriálních buňkách research*eu focus: Jaké jsou oblasti výzkumu vašeho projektu? Johan Elf: Projekt zkoumá systémovou biologii genové regulace v bakteriálních buňkách. research*eu focus: V čem tento projekt spočívá? Johan Elf: Zkoumáme, jak fungují bílkoviny transkripčních faktorů na úrovni jednotlivých molekul v individuálních bakteriálních buňkách. Například se snažíme odpovědět na to, jak tyto bílkoviny mohou rychle a přesně najít svá chromozómová vazebná místa, třebaže nespecifických vazebných míst DNA je milionkrát více. research*eu focus: Čím je tento projekt originální, špičkový a unikátní? Johan Elf: To, co projekt činí jedinečným, je kombinace nejmodernějšího zobrazování jednotlivých molekul in vivo, biofyzikální teorie a průkopnických metod pro simulaci stochastické reakční difúze. Je to vysoce rizikové v tom smyslu, že mnohé metody, které budeme používat, nebyly dosud vyzkoušeny. research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Johan Elf: Do konce roku 2009 bychom měli zkonstruovat mikroskopy pro zobrazování jednoduchých molekul in vivo, vytvořit několik zajímavých kmenů bakterií a dát dohromady nové výsledky týkající se skutečného dění uvnitř buněk. V té době bychom už také měli mít dokončeny některé matematické modely a počítačové nástroje, které jsou zapotřebí k pokusům. research*eu focus: Co projektu umožní tento grant? Jaké možnosti vám financování z ERC poskytne? Johan Elf: Grant ERC umožní nezbytné nejmodernější vybavení přístroji a dosažení kritické velikosti skupiny, která je nutná pro stimulaci prostředí pro interdisciplinární výzkum. Dlouhodobé financování rovněž umožní řešení náročných otázek, na které nelze najít odpověď v kratším projektu. research*eu focus: Proč je projekt „Dynamika TF in vivo“ vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může mít? Johan Elf research*eu focus: Jaký další dopad může mít váš projekt? Johan Elf: Pochopení základních zásad, jimiž se řídí genová regulace, povede ve svých důsledcích k lepším možnostem porozumění, prevence a léčby nemocí v živých organismech včetně lidí. Johan Elf: Pokrok v oblasti bioinženýrství a biomedicíny omezuje naše chabé porozumění systémům genetické kontroly v živých buňkách. Nedostatek metod pro zkoumání kinetiky a genové regulace při rozlišení v reálném čase v jednotlivých buňkách vážně zhoršuje naše vyhlídky na získání hlubšího porozumění a na rozvoj lepších kvantitativních modelů těchto systémů kontroly. Nové metody rozvíjené v projektu by měly umožnit výzkum biologických procesů až po to, jak jednotlivé makromolekuly fungují v živých buňkách. Na základě zkoumání jednotlivých molekul je, přinejmenším obecně, možné měřit reakční kinetiku také uvnitř živých buněk, ve kterých je synchronizace různých molekul obvykle nemožná. Kromě toho jsou nezbytné techniky s rozlišovací schopností jedné molekuly, protože do mnohých procesů v baktériích je zapojeno pouze pár molekul na jednu buňku. Název projektu Dynamika transkripčních faktorů v živých buňkách na úrovni jednotlivých molekul (Transcription factor dynamics in living cells at the single molecule level) Akronym projektu TF dynamics in vivo research*eu focus: Čím je tento projekt interdisciplinární? Vysoce citlivé metody dále umožňují vyzkoušet kvantitativní modely nitrobuněčných regulačních obvodů, které byly dříve pro pokusy nedosažitelné. Johan Elf: Projekt je interdisciplinární v tom, že pro jeho úspěch je nutná kombinace pokusných, teoretických a počítačových metod. Zároveň je zapotřebí, aby vědci a studenti, kteří na projektu pracují, měli velmi komplexní vzdělání zahrnující chemii, mikrobiologii, počítačovou vědu, inženýrství a teoretickou fyziku. Vědecký dopad projektu je dvojí: zaprvé nám poskytne mnohem hlubší porozumění způsobu, jakým funguje transkripční regulace na molekulární úrovni v buněčném kontextu a zadruhé povede k několika novým experimentálním technikám pro zkoumání nitrobuněčných procesů na úrovni jednoduchých molekul. Hostitelská instituce Uppsala Universitet, Švédsko Financování ERC – zahajovací grant research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 1 335 000 EUR Doba trvání projektu 60 měsíců (zahájení 1. 7. 2008) Webové stránky projektu http://www.icm.uu.se/molbio/elflab 17 VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Johan Elf, Ph.D., působí na Univerzitě v Uppsale, Švédsko. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří zobrazování jednotlivých molekul in vivo, transkripční regulace a matematické modelování. Opustil Spojené státy a vrátil se do Evropy, aby pokračoval ve svém výzkumu za finanční podpory ERC. VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Profesorka Hélène Reyová: odhalení mechanismů směnných kurzů Hélène Reyová je mladá francouzská výzkumnice, která pracuje ve Spojeném království a má za sebou obdivuhodné úspěchy. Její práce v oblasti mezinárodní makroekonomiky a financí již přilákala mezinárodní pozornost. Odmítla profesuru, kterou jí nabídly jedny z nejprestižnějších amerických univerzit, aby mohla působit na London Business School a využít možností, které jí poskytuje Evropa a ERC. research*eu focus: Jaké oblasti pokrývá váš projekt? Hélène Reyová: Projekt „IFA dynamics“ se zabývá jak mezinárodní makroekonomikou, tak financemi. Přesněji, přispívá k pochopení ekonomiky směnných kurzů. Směnné kurzy jsou jedním z nejobtížněji pochopitelných ekonomických parametrů. Tento projekt také přispívá k širšímu výzkumu, který si klade za cíl porozumět vzájemné ekonomické závislosti zemí, reálné i finanční. research*eu focus: V čem tento projekt spočívá? Hélène Reyová: Můj výzkum si klade za cíl vytvořit soubory dat o tržní hodnotě vnějšího majetku a závazků zemí a využít je k otestování různých modelů procesu mezinárodních úprav mezi zeměmi. Je zajímavé, že dlouhodobé studie vnějšího majetku a závazků nelze nikde nalézt, neboť vyžadují detailní informace o platebních bilancích rozlišených podle druhu majetku a složité oceňovací postupy. Dostupnost přesného odhadu externích bilancí je však klíčová k tomu, abychom porozuměli makroekonomickému vývoji v mezinárodních vztazích. Tyto údaje mi umožní analyzovat vztahy mezi mezinárodními toky kapitálu a pohyby cen, ať už majetku, úrokových sazeb, nebo směnných kurzů, a otestovat různé modely otevřených ekonomik. Tento soubor dat doplním dalšími údaji, v podstatě více mikroekonomickými, o chování institucionálních investorů při mezinárodních investicích. Tento druhotný soubor dat obsahující několik milionů bodů mi umožní zkontrolovat soudržnost mých modelů. Dohromady mi pak tyto dva soubory dat umožní empiricky popsat, jak obchodní deficity a důsledky cenových změn řídí dynamiku zahraničního majetku, tedy čisté zadlužení zemí vůči ostatnímu světu. Má data mi také umožní najít důsledky pro makroekonomickou stabilitu a budoucí fluktuace směnných kurzů a cen. research*eu focus: Čím je tento projekt originální a špičkový a unikátní? Hélène Reyová: Mezinárodní finanční propojení zemí je nedostatečně prostudované, částečně kvůli nedostatku údajů o přeshraničních investicích. Je zřejmé, že finanční vztahy se staly klíčem k pochopení makroekonomických událostí. V současnosti nemáme k dispozici žádné dobré makroekonomické modely, které by zahrnovaly finanční stránku ekonomik. Například i čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman hovoří o klíčové roli „mezinárodního finančního součinitele“ v současné krizi. My prostě zatím nemáme žádný dobrý model tohoto součinitele. Tento projekt bude vytvářet nové soubory dat a teorie, které by měly odstranit tyto nedostatky. research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Název projektu Vnější bilance, dynamika mezinárodních oprav a kapitálových toků zemí (Countries external balance sheets, dynamics of international adjustment and capital flows) Hélène Reyová: První výsledky očekáváme v létě 2009. Do té doby už bychom měli mít nové zpracované údaje o mezinárodních investicích a měli bychom začít testovat různé teorie. Akronym projektu research*eu focus: Čím je tento projekt interdisciplinární? IFA dynamics Hostitelská instituce London Business School, Spojené království Financování ERC – zahajovací grant 1 340 000 EUR Doba trvání projektu 60 měsíců (zahájení 1. 7. 2008) 18 Hélène Reyová: Tento projekt je interdisciplinární v tom, že k tomu, aby byl úspěšně dokončen, musí zahrnout různé oblasti finančních odborností, včetně makroekonomie, financí a ekonometrie. Analýza dat vyžaduje komplikované statistické metody na získání informací z milionů bodů. Část projektu zabývající se budováním modelů vyžaduje použití matematiky, přibližných metod a numerických postupů. Hélène Reyová research*eu focus: Co v rámci tohoto projektu tento grant umožní? Jaké možnosti vám financování z ERC přinese? Hélène Reyová: Můj výzkum závisí na dostupnosti mnoha různých souborů dat, jejichž shromáždění stojí mnoho času a úsilí. Financování z ERC je proto zcela klíčové pro shromáždění těchto dat a pro využití synergií mezi mou prací a prací dalších výzkumníků v USA a v Evropě. Množství a kvalita informací, které budu mít k dispozici, rozhodne o výsledcích mého výzkumu. research*eu focus: Proč je váš projekt vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může mít? Hélène Reyová: Pokud bude úspěšný, tento projekt možná změní typy modelů, které jsou používány k porozumění makroekonomickému vývoji, mezinárodním finančním tokům a směnným kurzům. Tyto modely jsou důležité pro stanovení optimální monetární a fiskální politiky. Navíc tento projekt poskytne dalším pracovníkům zabývajícím se výzkumem i politikou kvalitní soubory dat o mezinárodních finančních pozicích, které budou využitelné i pro jiné výzkumné projekty. Například pomůže zlepšit kvalitu a vzájemnou srovnatelnost dat o platebních bilancích sestavovaných národními statistickými úřady, centrálními bankami a MMF [Mezinárodním měnovým fondem]. Tato data jsou pak běžně užívána politickými činiteli a centrálními bankami při rozhodování o jejich postupech. research*eu focus: Jaký další dopad může váš projekt mít? Hélène Reyová: Tento projekt může pomoci finančním expertům z oblasti výzkumu, politiky a obchodu přehodnotit způsob, jakým uvažují o optimální monetární a fiskální politice. Zejména by jim měl pomoci porozumět tomu, jak by měl mezinárodní finanční systém fungovat tak, aby zajistil lepší makroekonomickou stabilitu. V tomto smyslu je zaměřen na podporu vytvoření „nového brettonwoodského systému“, nebo alespoň na poskytnutí lepších informací při diskusích o fungování mezinárodního finančního systému. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Dr. Rosalinda Rickabyová: pochopení reakce fytoplanktonu na oxid uhličitý v minulosti a budoucnosti research*eu focus: Jaké jsou oblasti zahrnuté do vašeho projektu? Rosalinda Rickabyová: Projekt GRACE („Genetic record of atmospheric carbon dioxide“, Genetický záznam atmosférického oxidu uhličitého) zahrnuje obory mořské biologie, chemie a geologie. research*eu focus: V čem tento projekt spočívá? Rosalinda Rickabyová: Dvě klíčové proměnné, teplota a atmosférická koncentrace oxidu uhličitého (pCO2), určují citlivost zemského klimatického systému, což je základní parametr predikce toho, jak Země odpoví na antropogenní přibývání oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Geologická data poskytují naše jediné svědectví o minulé citlivosti zemského klimatu, ale nemáme žádný přímý kvantitativní záznam o pCO2 a teplotě starší, než je rozsah antarktických ledových vrtů (650 000 let). Záměrem projektu GRACE je prozkoumat „živý geologický záznam“ a zaplnit tuto velkou mezeru ve výzkumu klimatu. Předpokládám, že přímé klimatické signály jsou uloženy v genetickém složení a adaptacích současných organismů, a principálně je lze rozluštit. GRACE si klade za cíl nalézt otisk adaptace fotosyntetických mechanismů u fytoplanktonu na měnící se koncentrace CO2, abychom mohli zrekonstruovat průběh poklesu pCO2 při minulé proměně světa ze skleníku na chladírnu. research*eu focus: Čím je tento projekt originální, špičkový a unikátní? Rosalinda Rickabyová: Techniky biologických věd pokročily na takovou úroveň rychlosti zpracování, že je čas na to, aby byly použity v širším měřítku a také u otázky uhlíkové adaptace. Je to právě interdisciplinarita tohoto projektu, která ho činí špičkovým, a také myšlenka, že genomy současných druhů obsahují tajemství jejich evoluční historie – pokud je dokážeme rozluštit – spíše než neúplné geologické záznamy. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Rosalinda Rickabyová: Určité první výsledky očekáváme na podzim 2009. Doufáme, že je budeme moci prezentovat na mezinárodní konferenci v prosinci 2009. research*eu focus: Čím je tento projekt interdisciplinární? Rosalinda Rickabyová: GRACE spojuje statistickou analýzu genetických sekvencí (molekulární biologii a bioinformatiku) s biochemií a fyziologií za účelem zodpovězení otázky plynoucí z vědy o Zemi. research*eu focus: Co projektu umožní tento grant? Jaké možnosti vám financování z ERC poskytne? Rosalinda Rickabyová: Měla jsem velké štěstí, že mi tento grant ERC byl udělen už v mé pozici na Oxfordské univerzitě. Měla jsem z grantu velkou radost, neboť mi ulehčí zátěž spojenou s mou univerzitní pozicí a umožní znovu objevit mé vědecké dovednosti ve zcela novém oboru zahrnujícím molekulární biologii a biochemii. Také mi dá možnost vytvořit zcela nový a interdisciplinární tým, který přistoupí k otázkám změny klimatu z nezvyklého a biologického pohledu. Doufám, že vybuduji základnu pro zcela nový, genetický a kvazipřímý přístup k vymezením minulých klimatických změn, např. pCO2, teploty, pH a pO2 na základě pozitivního výběru adaptací v genetických sekvencích kritických enzymů u druhů s robustním fosilním záznamem. ERC mi umožnilo vybudovat tým pracující na jednotlivých, navzájem se doplňujících projektech se společným cílem. Tento duch týmové práce se jen obtížně vytváří při financování z běžných zdrojů. Rosalinda Rickabyová luce fotosyntetických mechanismů posune naše pochopení mechanismu kontroly druhového složení fytoplanktonu a minulého a budoucího rozložení uhlíku v oceánu. Navržený projekt poskytne nové náhledy na interpretaci stávajících geologických záznamů uhlíku-13 (13C) jako vymezení pCO2. Naše data také odhalí klíčové pozitivně selektované části molekuly enzymu RuBisCO a jejich roli v selektivitě tohoto enzymu, jenž je objektem studií u mnoha hospodářsky významných plodin. research*eu focus: Jaký další dopad může projekt mít? Rosalinda Rickabyová: Jedna z hlavních obav ze zvyšujícího se pCO2 v důsledku spalování fosilních paliv je možnost okyselení oceánu a zpětných vazeb na uhlíkový cyklus způsobených narušením mořských ekosystémů. Fyziologické pochopení toho, jak se fytoplankton vyvíjí v souvislosti s klesajícími úrovněmi pCO2, umožní mechanistické predikce pravděpodobné reakce fytoplanktonu na budoucí změny. Název projektu Genetický záznam atmosférického oxidu uhličitého (Genetic record of atmospheric carbon dioxide) Akronym projektu GRACE Hostitelská instituce research*eu focus: Proč je váš projekt vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může mít? Masters and Scholars of the University of Oxford, Spojené království Financování ERC – zahajovací grant Rosalinda Rickabyová: Porozumění vztahu mezi pCO2 a klimatem v minulosti je klíčové pro naše předpovědi budoucích změn klimatu. Výsledky budou mít dopad na porozumění citlivosti klimatu, modelování budoucích antropogenních změn a role zpětných vazeb prostřednictvím fytoplanktonu na rozložení uhlíku mezi atmosféru a oceány. Historie náhody a adaptivní evo- 1 652 907 EUR Doba trvání projektu 60 měsíců (zahájení 1. 9. 2008) Webové stránky projektu http://oceanbug.earth.ox.ac.uk/ projects/grace 19 VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Rosalinda Rickabyová je mladá badatelka působící na Oxfordské univerzitě a také jako odborná asistentka na Wolfson College. V minulosti získala titul PhD na Cambridžské univerzitě a postgraduální stipendium na Harvardské univerzitě ve Spojených státech amerických. VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Dr. František Štěpánek: vytváření mikroskopických chemických robotů František Štěpánek, badatel z České republiky, specializující se na technologii částic, dříve pracoval na Imperial College London a nyní se vrátil do své vlasti, aby zde díky zahajovacímu grantu ERC vedl výzkum na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. research*eu focus: Jaké jsou oblasti zahrnuté do projektu? František Štěpánek: Tento výzkum spadá především do oblasti chemického inženýrství. Přesto je projekt Chobotix interdisciplinární a zahrnuje části z fyzikální chemie, syntetické biologie, kybernetiky a vědy o materiálech. research*eu focus: V čem projekt spočívá? František Štěpánek: Cílem projektu je navrhnout a vytvořit mikroskopické chemické roboty. Tyto roboty mohou být definovány jako porézní, vnitřně strukturované částice o průměru několika mikronů, pokryté porézní membránou schopnou regulovat molekulární transport do robota a z jeho vnitřku, který obsahuje oddělené části s různými molekulami. Tato oddělení umožní předem definovaný soubor chemických reakcí – např. „neutralizaci“ absorbovaných molekul nebo produkci a uvolňování aktivní složky v okamžiku, kdy se robot dostane na určené místo. Povrch robota bude navržen tak, aby rozpoznal specifické substráty, jež mohou být biologické. Mnoho aspektů struktury a funkce chemických robotů je inspirováno jednobuněčnými organismy. research*eu focus: Čím je tento projekt originální, špičkový a unikátní? František Štěpánek: Miniaturizace robotů založených na mechanických principech je praktická jenom do určitého stupně. Mikronové a submikronové jednotky pracují v prostředí (tzv. „koloidní doméně“), kde převažují povrchové síly a objekty se pohybují náhodným Brownovým pohybem. Domníváme se, že roboty úspěšně fungující v těchto velikostech by měly být založeny spíše na chemických než na mechanických základech. Takové roboty v současnosti neexistují a jejich vývoj bude unikátní a velmi náročný. Pokud se je podaří vytvořit, naskytne se mnoho potenciálních aplikací včetně: tcílené dodávky aktivních složek (např. léků); tdistribuované detekce; tdistribuovaného chemického zpracování (např. neutralizace vylitých jedů v obtížně přístupném prostředí); ttěžby cenných materiálů (např. drahých kovů) ze zředěných či nezvyklých zdrojů. František Štěpánek tivně riskantního projektu po dobu pěti let, čehož by bylo obtížné dosáhnout při získávání finanční podpory po troškách, z více menších grantů. Spolu s dalšími výhodami, jako třeba možnosti nakoupit nejmodernější přístroje, pomohl grant ERC přilákat talentované studenty a postgraduální studenty, ale i navázat nové druhy spolupráce. research*eu focus: Proč je váš projekt vědecky důležitý a jaký může mít vědecký dopad? František Štěpánek: Projekt je navržen na pět let. Doufáme, že první prototypy chemických robotů se základními funkcemi budeme mít přibližně za tři roky. Pak se zaměříme na jejich vylepšování pro potřeby několika vybraných aplikací. František Štěpánek: Ačkoliv chemičté roboty jsou neživé umělé předměty, tento výzkum se dotýká několika základních otázek spojených s vývojem života. Je možné vytvořit umělé struktury, které jsou obdobným způsobem složité jako živé buňky, ale založené na jiné chemii (tj. nepoužívající proteiny jako stavební kameny)? Za jakých podmínek mohou původně identické jednotlivé objekty diferencovat a přejít na mnohobuněčné struktury? research*eu focus: V čem je tento projekt interdisciplinární? research*eu focus: Jaký další dopad může projekt mít? František Štěpánek: Složitost tohoto projektu vyžaduje zapojení různých disciplín a také náš výzkumný tým je multidisciplinární. Kromě chemického inženýrství jsou při výrobě těl robotů (při syntéze koloidních částic a jejich samo-sestavení) nutné vstupy z fyzikální chemie. Znalosti vědy o materiálech jsou potřeba pro výběr a úpravy materiálů, ze kterých budou roboty složeny. Koncepty z biologie a kybernetiky pak budou využity při návrhu komunikačních, signalizačních a jiných systémů robotů atd. František Štěpánek: Tak jako průmyslové roboty umožnily automatizaci mechanických výrobních procesů, chemické roboty mohou přinést výrazné změny procesů, které zahrnují přeměnu nebo organizaci hmoty na molekulární a mikroskopické úrovni. Je možné, že výsledkem budou například zcela nové druhy výrobků pro domácnost a osobní potřebu, léky, diagnostické přístroje atd. research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Název projektu Chemické zpracování robotickými roji (Chemical processing by swarm robotics) Akronym projektu Chobotix Hostitelská instituce Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Česká republika Financování ERC – zahajovací grant 1 644 000 EUR Doba trvání projektu 60 měsíců (1. 6. 2008) research*eu focus: Co tento grant projektu umožní? Jaké možnosti vám financování z ERC poskytne? Webové stránky projektu http://www.vscht.cz/chobotix 20 František Štěpánek: Grant ERC umožní vložení významných prostředků do rela- Další informace o projektu Chobotix se dočtete na straně 22, č. 4, publikace research*eu focus s nadpisem „Měření výkonu - Česká republika v ERA“ research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Dr. Alexander Fidora: nové oblasti středověké filozofie v židovské tradici ve 13. a 14. století, a načrtneme topografii mezikulturálních a mezináboženských sítí, které existovaly napříč Evropou. Tím bychom chtěli zdůraznit, jak mohou být tyto intelektuální sítě, existující mezi různými komunitami ve Středozemí, chápány jako pokus o vytvoření společné evropské filozofické tradice. research*eu focus: Co odstartovalo projekt „Latinská filozofie do hebrejštiny“ (Latin philosophy into Hebrew) a jak jste se rozhodl přijmout roli vedoucího výzkumného pracovníka? Jak jste se stal účastníkem hraničního výzkumu? Alexander Fidora: Vědecký výzkum se doposud soustředil téměř výhradně na převod arabské filozofie a vědy do latiny (např. na přijetí lékařských, astronomických a dalších textů ve středověké Evropě). Vliv latinských textů na židovské myšlení je vesměs zanedbáván. My jsme tudíž navrhli zmapovat zcela neznámou oblast, a to i se všemi příležitostmi a riziky, které takové zkoumání přináší. Alexander Fidora: Myslím, že pro inovativní výzkum středověké filozofie je v dnešní době nutné překročit umělé hranice vytvořené rozdělením disciplín. Pouze tímto způsobem, který předpokládá spolupráci badatelů z různých oblastí filologie, historie a teologie (ale i historie umění, judaistiky, arabistiky a byzantistiky), se můžeme přiblížit k realitě středověkých mezikulturálních přenosů. Grant ERC mi nabízí jedinečnou příležitost založit ve spolupráci s Harveym Hamesem a Yossefem Schwartzem, dvěma špičkovými odborníky na židovskou středověkou filozofii a historii, infrastrukturu pro opravdový interdisciplinární výzkum, zkoumající interkulturální sítě mezi středověkými židovskými a křesťanskými společenstvími. research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru? Alexander Fidora: Má zkušenost, pokud jde o podání žádosti a hodnocení, byla velmi pozitivní: všechny postupy byly velmi transparentní a organizace i časový rozvrh byly velmi efektivní. Obecně se mi ale zdálo (a i nadále zdá), že výzva ERC je navržena více s ohledem na přírodovědecké než humanitní obory, takže pro humanitní projekty je obtížné prezentovat se tak, jak to odpovídá jejich specifickým potřebám. research*eu focus: Jaké jsou vaše sny, ambice a výzvy? Alexander Fidora: Spolu s Harveym Hamesem a Yossefem Schwartzem budeme studovat, jak byly latinsko-křesťanské texty přijaty research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 research*eu focus: Čím je váš projekt originální, špičkový a unikátní? research*eu focus: Proč je váš projekt vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může mít? Alexander Fidora: Mezikulturální sítě mezi křesťanskými a židovskými učenými komunitami ve středověku hrály rozhodující roli při vývoji západního myšlení a pomáhaly vytvářet evropskou identitu. Tím, že prozkoumáme tyto sítě, nejenže zaplníme zející díru v současném výzkumu, ale také poskytneme paradigmatický příklad, jak by měl vypadat historický výzkum, tedy nikoli pouze prostřednictvím analytického popisu pojmů a myšlenek, ale skrze pečlivé studium společensko-intelektuálních sítí. Alexander Fidora (13. století), které připravil Yossef Schwartz. Jedná se o jeden z prvních textů ukazujících kreativní interakci rabínské moudrosti s latinskou učeností. research*eu focus: Jaké je vaše celkové profesní očekávání? Jaké možnosti vám financování z ERC poskytne? Alexander Fidora: Projekt financovaný ze zdrojů ERC mi pomohl etablovat se na UAB jako starší výzkumný pracovník a založit zcela novou linii výzkumu. V dlouhodobější perspektivě by to mohlo vést k vytvoření výzkumného centra zaměřeného výlučně na studium středověké filozofie a náboženství na UAB. research*eu focus: Provádíte nějaké další souběžné projekty, a pokud ano, jaké? Alexander Fidora: Jsem členem výzkumného týmu pod vedením profesora Josého Martíneze Gázqueze na UAB, který pracuje na vnímání islámu ve středověké křesťanské Evropě. Projekt financuje španělské ministerstvo školství. Název projektu research*eu focus: Jaký další dopad může projekt mít? Alexander Fidora: Náš projekt prošetřuje jev, který je klíčový pro formování evropské identity. Může tudíž pomoci vyjasnit některé představy a postoje v současné politické a kulturní debatě o kořenech a budoucnosti Evropy. Tento postup dále ukáže, že evropská identita je, spíše než výhradně zeměpisná záležitost, výsledkem komplexního procesu kulturních interakcí, který od svého počátku zahrnoval různé kulturní a náboženské tradice. Latinská filozofie do hebrejštiny: mezikulturální sítě v Evropě 13. a 14. století (Latin philosophy into Hebrew: intercultural networks in 13th and 14th century Europe) Akronym projektu Latin into Hebrew Hostitelská instituce Universitat Autonoma de Barcelona, Španělsko Financování ERC – zahajovací grant 511 574 EUR research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Doba trvání projektu 36 měsíců (zahájení 1. 9. 2008) Alexander Fidora: Předpokládáme, že první významné výsledky budeme publikovat v roce 2009, např. dvojjazyčné vydání Tagmule ha-nefeš od Hillela Veronského Webové stránky projektu http://latintohebrew.uab.es 21 VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Alexander Fidora studoval filozofii na Frankfurtské univerzitě a na Barcelonské autonomní univerzitě (UAB). Doktorát získal v roce 2003 ve Frankfurtu. V současné době je profesorem pro výzkum na Institució Catalana de Recerca i Estudis Avançats (ICREA) na katedře starověkých a středověkých studií UAB, kde se zabývá výzkumem mezikulturálních a mezináboženských aspektů středověké filozofie. Působil jako hostující profesor na Saint Louis University ve Spojených státech a na Universidad Panamericana v Mexiku. VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Dr. Armagan Koçerová: převratný způsob léčby nemocí Armagan Koçerová, vědecká pracovnice turecké národnosti narozená v Tunisku, vystudovala s vyznamenáním na katedře biologie Středovýchodní technické univerzity (Middle East Technical University) v turecké Ankaře, kde rovněž získala doktorát. Její výzkumná práce ji poté zavedla do Nizozemska na Groningenskou univerzitu (katedru biochemie). Pracovala také v nizozemské nadaci Biomade Technology Foundation, nejprve jako výzkumná pracovnice v oblasti přívodu léčiv a poté v letech 2002 až 2007 jako vedoucí vědecká pracovnice. V roce 2007 obdržela dva granty na rozvoj kariéry: VIDI „Program na podporu inovačního výzkumu“ od Nizozemské organizace pro vědecký výzkum (Netherlands Organisation for Scientific Research, NWO) a zahajovací grant ERC. research*eu focus: Co odstartovalo projekt „Mechanosensation“ a jak jste se rozhodla přijmout roli vedoucího výzkumného pracovníka? Jak jste se stala účastníkem hraničního výzkumu? Armagan Koçerová: Pracovala jsem u Biomade Technology Foundation, což je výzkumný ústav se zaměřením na překlenutí mezery mezi základním výzkumem a průmyslovými aplikacemi. Ve své práci jsem vznesla mnoho základních otázek. Když ale musíte plnit lhůty při vývoji praktické aplikace, nemůžete se všemi těmito otázkami detailně zabývat. Proto jsem se rozhodla získat vlastní financování, abych měla nezávislost a svobodu, a přesunout se na místo, kde bych na nich mohla pracovat a zároveň dělat výzkum orientovaný na aplikace. Můj návrh na grant ERC sleduje nový, interdisciplinární přístup k zodpovězení dlouho známé důležité otázky: jaký je molekulární mechanismus vnímání dotyku? Viděla jsem, že pokud budu moci využít mé předchozí výsledky a pozorování, jež Název projektu Jaký je mechanismus vnímání dotyku? Mechanicko-citlivý kanál vysoké vodivosti, MscL, jako model (What is the molecular mechanism of mechanosensation? Mechano-sensitive channel of large conductance, MscL, as a model) Akronym projektu Mechanosensation Hostitelská instituce Rijksuniversiteit Groningen, Nizozemsko Financování ERC – zahajovací grant 1 449 236 EUR vyplynuly z interdisciplinární práce, měli bychom být schopni dostat se dále, než jsme dnes. Práce v laboratoři je pro mě velmi vzrušující, nejen proto, že ráda nacházím praktické aplikace znalostí, ale také protože je to pro mně příležitost toho hodně vidět a přicházet s mnoha otázkami – často s více otázkami než odpověďmi. Armagan Koçerová research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru? Armagan Koçerová: Očekávala jsem, že obdržím připomínky panelu posuzování po prvním kole postupu výběru. Tyto připomínky jsou ale zasílány pouze kandidátům, kteří tímto sítem neprojdou. Tudíž, když jsem byla pozvána k pohovoru, nevěděla jsem, které části mé přihlášky budou kritizovány. Takže ten pohovor byla taková obhajoba v reálném čase. Myslím, že postup výběru byl spravedlivý. research*eu focus: Čeho chcete ve svém výzkumu dosáhnout? Armagan Koçerová: Mým cílem v tomto projektu nazvaném „Jaký je molekulární mechanismus vnímání dotyku? Mechanicko-citlivý kanál vysoké vodivosti, MscL, jako model“ je najít odpověď na důležitou vědeckou otázku prostřednictvím využití získaných zkušeností a znalostí. Mým dlouhodobým cílem, mým snem, je dotáhnout výzkum až do konce, po celou dobu poznávat a aplikovat tyto znalosti, aby došlo k vytvoření užitečných produktů. Náročným úkolem pak je hledat pomoc a skvělé studenty. research*eu focus: Čím je tento projekt originální, špičkový a unikátní? Armagan Koçerová: V mé oblasti výzkumu bylo potřeba najít nové nástroje, abychom se mohli dostat dál. Navrhla jsem využít mé výsledky a použít interdisciplinární přístup. Pokud vše půjde dobře, budeme schopni získat informace, které dosud nejsou dostupné. Kombinace technik a nových nástrojů činí tento projekt unikátním. Máme několik důležitých mezníků, ke kterým chceme dospět, a úspěch u jednoho z nich nám dovolí jít za dalším. To činí tento projekt riskantním. Zároveň ale každý z nich sám o sobě je důležitým příspěvkem ke kvalitě a bude mít velký dopad. research*eu focus: Proč je tento projekt vědecky důležitý a jaký vědecký dopad může tento projekt mít? Doba trvání projektu 60 měsíců (zahájení 1. 9. 2008) 22 Armagan Koçerová: Tento projekt se pokouší zodpovědět dlouhodobou základní otázku. Odpověď nám řekne nejenom to, jak funguje náš modelový systém, ale poskytne nástin toho, jak fungují podobné, ale složitější systémy. Výsledek bude využitelný k porozumění širokému spektru lidských nemocí a umožní návrh nových léků. Bude užitečný i jako nový nástroj pro mikro-/nano-detekční a přívodní systémy. research*eu focus: Jaký další dopad může váš projekt mít? Armagan Koçerová: Objevy z tohoto projektu nejenom zodpoví, jak mechanicko-citlivé kanály detekují mechanické podněty a odpovídají na ně, ale budou i nedocenitelnou pomocí při porozumění a vyřešení poruch spojených s mechanicko-citlivými kanály, jako jsou srdeční arytmie, polycystická porucha ledvin, vysoký krevní tlak, rakovina gliových buněk, glaukom, kornatění tepen a tumorogeneze. research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Armagan Koçerová: První výsledky očekáváme během roku 2009. research*eu focus: Jaké je vaše celkové profesní očekávání? Jaké možnosti vám financování od ERC poskytne? Armagan Koçerová: Očekávám kariéru na univerzitě nebo ve výzkumném ústavu, kde spolu se svou skupinou budu moci podle své vůle pokračovat ve svém základním i aplikovaném výzkumu. ERC poskytuje dostatek prostředků na vytvoření týmu a výzkum po dobu pěti let. A protože jsem jedním z prvních odměněných, grant ERC také poskytuje pozitivní motivaci k úspěchu. research*eu focus: Provádíte nějaké souběžné projekty, a pokud ano, jaké? Armagan Koçerová: V současnosti jsem zodpovědná za části projektů 6RP „Cílený přívod nanoléků“ (Targeted delivery of nanomedicine, Meditrans), 7RP „Bio-inspirované samo-sestavované nano-umožněné povrchy“ (Bio-inspired self-assembled nano-enabled surfaces, Bisnes) a „Jak kanálové proteiny detekují sílu?“, což je projekt NWO, v rámci VIDI „Programu na podporu inovačního výzkumu“, jenž doplňuje můj projekt ERC. research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Pokročilé granty – rodící se síla v oblasti financování pokročilého hraničního výzkumu Po úspěšném ukončení soutěže o zahajovací granty ERC v prosinci 2007 následovala na jaře 2008 první soutěž o pokročilé granty. Vzhledem k ohromnému počtu žádostí o zahajovací grant (více než 9 000) se vědecká rada ERC rozhodla, že omezí počet předložených návrhů zavedením opatření, jako jsou například modelová srovnávací kritéria pro výzkumné úspěchy. Podle předsedy ERC Fotise Kafatose se tato opatření osvědčila, přičemž celková kvalita předložených návrhů zůstala velmi vysoká. ERC celkem obdržela 2 167 žádostí spadajících do tří oblastí financování „fyzikální a technické vědy“, „biologické vědy“ a „společenské a humanitní vědy“. ERC vyhodnocovala všechny tyto návrhy v období mezi červencem a listopadem 2008. Jak se předpokládá u hodnotících postupů pro udělování grantů ERC, hodnocení předložených návrhů proběhlo ve specializovaných panelech vzájemného hodnocení, kde ho prováděli odborní výzkumníci pověření objektivním splněním tohoto náročného úkolu. Pokud jde o zahajovací granty, jediným kritériem hodnocení byla vědecká excelence. Na konci druhé a konečné fáze výběrového řízení ERC vybrala 275 návrhů k financování. Výsledky pro všechny tři oblasti finan- Žadatelé v první výzvě k podávání žádostí o pokročilý grant zastupovali 26 národností. Pracují/budou zaměstnáni v hostitelských institucích ve 23 různých zemích. Pokud jde o mobilitu výzkumníků, šest žadatelů se ze zámoří stěhuje do členského státu EU nebo přidružené země, aby se věnovali grantovému projektu. Tři z nich jsou američtí státní příslušníci a tři jsou vracející se Evropané. research*eu focus udělal rozhovor s profesorem Svantem Pääbo, švédským biologem a jedním z předních světových odborníků na evoluční genetiku, jemuž byl nedávno udělen pokročilý grant ERC. Požádali jsme profesora Pääbo, aby nám přiblížil své dosavadní zkušenosti s ERC a s jeho revoluční oblastí výzkumu. Tento rozhovor si můžete přečíst na následující straně. POKROČILÝ GRANT ERC: VÝZVA 2008 Úspěšné návrhy podle země hostitelské instituce a podle oblasti Úspěšní kandidáti podle státní příslušnosti a pohlaví Tabulka s informacemi o pokročilých grantech ERC HLAVNÍ ÚDAJE t Výzkumný projekt: průkopnický hraniční výzkum v kterékoli oblasti vědy, techniky a vzdělanosti t Hlavní výzkumný pracovník: může být jakékoliv národnosti, musí být vědecky nezávislý, musel v poslední době dosáhnout úspěchů ve výzkumu a musí mít profil dokládající to, že se jedná o vedoucí osobnost v příslušné(ých) oblasti(ech) výzkumu t Hostitelská instituce: zákonem uznaná veřejná nebo soukromá výzkumná organizace se sídlem v členském státě EU nebo přidružené zemi PODROBNÉ ÚDAJE t Objem grantu: až 3 500 000 EUR na grant na dobu pěti let t Kritérium hodnocení: vědecká excelence t Výzvy k předkládání návrhů: zveřejňované každoročně na podzim s uzávěrkami na jaře ZAJÍMAVÉ ÚDAJE O PRVNÍ VÝZVĚ TÝKAJÍCÍ SE POKROČILÝCH GRANTŮ t Průměrný věk žadatelů o granty: 51 t Počet národností žadatelů: 26 t Hostitelské instituce sídlí ve 23 zemích t 12 % žadatelů jsou ženy research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 23 VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Program financování v rámci pokročilého grantu doplňuje program zahajovacích grantů tím, že se zaměřuje na výzkumníky, kteří se již zaslouženě etablovali jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Pokročilé granty ERC umožňují výjimečným etablovaným vedoucím osobnostem výzkumu v kterékoli oblasti vědy, techniky a vzdělanosti, aby prováděly hraniční výzkum podle své volby. cování výzkumu a pro interdisciplinární oblast byly zveřejněny dne 7. listopadu 2008. Průměrný věk žadatelů o grant byl 51 let, což odráží náležité zkušenosti cílové skupiny tohoto programu grantů. Jakožto biolog se specializací na evoluční genetiku se profesor Pääbo nejdříve pokusil získat vzorek DNA ze starověké egyptské mumie. Jeho mise za odhalením starodávné DNA ho zavedla na Curyšskou univerzitu ve Švýcarsku, do nadace Imperial Cancer Research Fund v Londýně, a na Kalifornskou univerzitu v Berkeley ve Spojených státech. V roce 1990 přijal místo profesora na Mnichovské univerzitě v Německu a od roku 1997 je ředitelem Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, Německo. V roce 1997 se mu dostalo mezinárodního uznání poté, co se mu podařilo získat první sekvence DNA z pozůstatků člověka neandrtálského. Nedávno oznámil první náčrt kompletní neandrtálské genomové sekvence. Byl oceněn nejvyšším německým vědeckým oceněním, Cenou Gottfrieda Wilhelma Leibnize Německé výzkumné společnosti (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG). V roce 2007 ho časopis Time označil za jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí na světě. jektem „Genomická a fenotypická evoluce bonobů, šimpanzů a člověka“. research*eu focus: Co odstartovalo tento projekt? Svante Pääbo: Ačkoliv genomová sekvence šimpanze byla získána před pěti lety, pořád toho víme překvapivě málo o tom, jak rozdíly v genomech vedou k rozdílům v chování a kultuře, které jsou nám tak zřejmé, když se porovnáme s lidoopy. A o bonobech, blízkých příbuzných šimpanzů, od nichž se liší v mnoha zajímavých věcech, toho víme ještě méně. Doufáme, že studiem těchto tří druhů se nám podaří objasnit, jak genetické rozdíly vedou k biologickým rozdílům mezi lidmi a lidoopy. research*eu focus: Čím je váš projekt unikátní? Svante Pääbo: Volíme systémový a interdisciplinární přístup, při němž analyzujeme rozdíly v genomech, v genové aktivitě, proteinech, sérologických parametrech a dokonce v poznávání. Bonobové jsou vlastně pro šimpanzy víceméně to, co neandrtálci pro nás – velmi blízkými příbuznými, kteří se částečně překrývají s našimi variacemi. Takže doufáme, že budeme moci na šimpanze a bonoby použít mnohé z analytických nástrojů, které vyvíjíme pro porozumění nám a neandrtálcům. research*eu focus: Kdy očekáváte první výsledky? Svante Pääbo: Doufáme, že představíme genomovou sekvenci bonoba koncem roku 2009 nebo začátkem roku 2010. To bude základ pro naše další zkoumání evoluce bonobů, ale také šimpanzů a člověka. research*eu focus: Jaká je vaše zkušenost s podáváním žádosti o grant ERC a s postupem výběru? Svante Pääbo: Bylo příjemné, že šlo o vědu a ne o byrokratické záležitosti. Aby se evropská věda stala konkurenceschopnější, je třeba aby mechanismy financování byly soustředěné na vědeckou kvalitu, nikoliv na regionální nebo jiné politické priority. ERC je v tomto směru velmi potřebný krok. research*eu focus: Čeho chcete svým výzkumem dosáhnout? Svante Pääbo: Doufáme, že lépe pochopíme, jak vypadal společný předek člověka a těch 2009 Profesor Svante Pääbo, narozený roku 1955 ve Stockholmu, Švédsko, projevoval již od dětství zájem o starověký Egypt a mumie. Po vytoužené cestě do Egypta a k pyramidám se, ve věku 13 let, zdál jeho osud zpečetěn. Vystudoval egyptologii na Uppsalské univerzitě ve Švédsku, ale potom změnil směr, vystudoval medicínu a dokončil svůj doktorát v oboru molekulární imunologie, taktéž v Uppsale. dvou lidoopů, abychom mohli porozumět tomu, co se změnilo v naší biologii během evoluce člověka. © colellaphoto.com, VÝZVY A DRŽITELÉ GRANTŮ ERC ZBLÍZKA Profesor Svante Pääbo: hledání lidoopů v nás Profesor Pääbo získal v roce 2008 pokročilý grant ERC se svým interdisciplinárním pro- Název projektu Genomová a fenotypová evoluce bonobů, šimpanzů a člověka (Genomic and phenotypic evolution of bonobos, chimpanzees and humans) Akronym projektu Twopan Hostitelská instituce Max Planck Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften e.V., Německo Financování ERC – pokročilý grant 2 199 996 EUR Doba trvání projektu 60 měsíců 24 Svante Pääbo přednáší na plenární schůzi Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS), 2009, Chicago, Spojené státy americké research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 OTÁZKY STRATEGIE ERC Interdisciplinarita a hraniční výzkum Rozhovor s profesorkou Helgou Nowotny, místopředsedkyně ERC Helga Nowotny: Fenomén konvergujících disciplín je skutečný, ale obecně přijímané definice inter-, trans- a multidisciplinarity neexistují. Proto vědecká rada ERC raději mluví o „čtvrté oblasti“, pro kterou vyhradila 13 % svého celkového rozpočtu. Hlavním cílem je, aby některé z nejlepších návrhů nepropadly sítem proto, že nezapadají do příslušné panelové struktury. Aby ERC potlačila vědecký egoismus panelů, který je jim vlastní, naléhá na ně, aby do své působnosti začlenily návrhy, jejichž obsah je spojen i s jinými panely. Každý panel by měl přijmout nejlepší návrhy, včetně těch, které přesahují hranice disciplín. ERC ale také chce poskytnout motivaci a vyslat jasný signál těm vynikajícím návrhům, které spadají do kompetence více než jednoho panelu a nebyly začleněny. Panelům je doporučováno je nevyřazovat, ale zařadit je do čtvrté oblasti, v níž daný návrh posoudí příslušné panely. Je důležité si uvědomit, že návrhy, které spadají do této kategorie, jsou částečně výsledkem struktury panelů. Interdisciplinarita může tudíž být i věcí lidského přiřazování panelů k vědeckému obsahu návrhů, což jen dokládá, jak umělé jsou současné hranice disciplín. V dnešní době právě ten nejvíce inovativní hraniční výzkum někdy zcela přesahuje zavedené hranice disciplín. ERC se snaží tento trend podchytit dvojí strategií: podporou panelů v začlenění vynikajících návrhů a vytvořením nového hodnotícího postupu pro čtvrtou oblast. Tato strategie přímo vyčleňuje místo pro návrhy, které překračují oblasti, např. spojují neurobiologii s ekonomií nebo fyziku s biologií. panely, jejichž členové jsou nejen mezinárodně uznávaní vědci a badatelé, ale i jednotlivci s rozhledem širším, než je jejich vlastní odbornost, schopny při posuzování rozpoznat hraniční vědu a excelenci. Už nyní na sebe ERC přitáhla mezinárodní pozornost a během velmi krátké doby se profilovala jako důležitá a inovativní světová grantová agentura. Je to nejmezinárodnější těleso otevřené celému světu, pokud jde o žadatele a členství v panelech. V některých případech ze zemí mimo Evropu pochází více než 50 % členů. research*eu focus: Silné programy v jednotlivých disciplínách jsou základem inovativních interdisciplinárních projektů. ERC podporuje interdisciplinaritu v evropských akademických kruzích, ale lze interdisciplinaritu učit? Helga Nowotny: Členění našich univerzit podle disciplín sahá zpátky do druhé poloviny 19. století. Od té doby se pochopitelně muselo v mnohém přizpůsobit novému vědeckému a technologickému pokroku. Vznikly nové disciplíny a ty stávající se rozšiřují a rozrůzňují. Ve srovnání s kontinentální Evropou, kde byly až donedávna univerzity kontrolovány státem, univerzity ve Spojeném království a ve Spojených státech vykazují větší pružnost při navrhování nových interdisciplinárních studijních oborů. Touto pružností reagují na integraci vědeckých myšlenek a míšení instrumentálních a metodických dovedností, které se v současném výzkumu prosazují. Ve výuce je však třeba najít rovnováhu mezi přenosem znalostí v daném oboru, tj. schopností položit dobrou otázku a zvládnout základní praktické dovednosti, a otevřeností znalostem a novým metodám pocházejícím mimo rámec vlastní disciplíny. research*eu focus: Jak lze interdisciplinární výzkum spravedlivě a transparentně ohodnotit tak, aby ERC rozpoznala a podpořila ty nejvíce inovativní a nejsolidnější nápady? research*eu focus: V současné době se jeví odbornost na úrovni systémů jako klíčová pro přinášení špičkových vědeckých výsledků. Jaké prostředky si ERC vytváří k tomu, aby mohla posuzovat nově vznikající hraniční výzkum a prosazovat se jako vědecké těleso na vysoké světové úrovni? Helga Nowotny: Žádná grantová agentura ještě nenašla ideální řešení zapeklitého problému, jak hodnotit inter-, trans- nebo multidisciplinární projekty. ERC vzala v potaz to, co se už ukázalo jako špatné, a doufám, že se jí podařilo vytvořit skutečně inovativní postup, který teď v duchu experimentální vědy testujeme. Helga Nowotny: ERC plně důvěřuje vědeckému úsudku vysoce renomovaných panelů, které ustavila. Budoucnost ukáže, zda jsou Zaprvé jsou všechny panely vzhledem k jejich interdisciplinaritě podporovány v začleňování nejlepších návrhů, včetně research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Helga Nowotny těch, které překračují hranice panelů. Zadruhé jsou návrhy, které z tohoto hodnocení vyjdou jako velmi dobré, ale pro které je potřeba posouzení jiným panelem, zařazeny do čtvrté oblasti. Tam je pak také posuzují další relevantní panely. Pokud se jejich kvalita potvrdí, jsou postoupeny schůzi předsedů všech panelů, kteří je porovnají s ostatními vynikajícími návrhy doporučenými více panely. Jedná se o delikátní a náročný úkol, jelikož se předsedové panelů scházejí v podskupinách zastupujících tři jednotlivé oblasti. Zkušenosti z první schůze všech předsedů panelů ukazují, že ohodnocení nejlepších návrhů ze čtvrté oblasti je možné a že použitý postup funguje. Návrhy pod určitou úrovní financování jsou zařazeny zpět do rezervních seznamů podle tří jednotlivých oblastí. Předsedové panelů je pak seřadí v rámci každé oblasti (fyzikální a technické vědy [PE], společenské a humanitní vědy [SH] a biologické vědy [LS]). research*eu focus: Systémy vzájemného hodnocení mají sklon upřednostňovat nevýrazné, zavedené myšlenky a konvenční ideje, ale interdisciplinární výzkum je často založen na nových, nekonvenčních nápadech a přístupech obnášejících vysokou míru vědecké nejistoty (rizika), ale slibujících vysoký potenciální dopad na vědu obecně. Jak ERC řeší toto dilema? Helga Nowotny: Celá zmiňovaná strategie hodnocení čtvrté oblasti byla sestavena jako protiklad k tendenci panelů dávat přednost zavedeným myšlenkám a konvenčním idejím na úkor riskantnějších a nekonvenčních projektů. ERC proto vytvořila rozpočtový stimul – 13 % se vyčleňuje na čtvrtou oblast – a důkladně promyšlený hodnotící postup. Pochopitelně, panely musí být pečlivě instruovány a přesvědčeny o duchu čtvrté oblasti. Podle zkušenosti z první schůze předsedů panelů pro pokročilý grant, které jsem se zúčastnila ve dnech 23. a 24. září 2008, se to podařilo nad očekávání. Vědecká rada teď bude pozorně sledovat, jak se tento postup osvědčí u zahajovacího grantu. 25 OTÁZKY STRATEGIE ERC research*eu focus: Proč ERC podporuje interdisciplinární výzkum spíše než transdisciplinární nebo multidisciplinární výzkum? Jaký nový rozměr přináší vědě interdisciplinarita a hraniční výzkum? ERC podporuje excelenci ve vědě prostřednictvím interdisciplinarity a hraničního výzkumu. Jaké zisky od této strategie ERC a Evropa očekávají? Vědecké kariéry a mobilita research*eu focus: Jak se ERC doplňuje v podpoře vědeckých kariér a mobility s akcemi Marie Curie vytvořenými v programu Lidé 7RP? Ernst-Ludwig Winnacker: Akce Marie Curie (program Lidé) a ERC se od sebe značně liší. Program Lidé se týká lidských zdrojů, povzbuzování k vědecké kariéře, rozvoje dovedností, zlepšování kariérních drah a usnadňování mobility. Naproti tomu ERC podporuje talentované mladé výzkumné pracovníky, aby se etablovali jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. ERC také sponzoruje již zavedené nezávislé vědce provádějící hraniční výzkum v jakémkoliv vědeckém oboru, včetně humanitních a sociálních věd. Oba programy se tak ideálně doplňují. research*eu focus: Jednou z hlavních zásad ERC je „udržet, vrátit, přijmout“ mladé vědce. Kromě vyčlenění celého rozpočtu pro vědce v raných fázích kariéry, jak granty ERC dále podpoří jejich kariérní výhledy? Ernst-Ludwig Winnacker: Jeden ze dvou finančních nástrojů ERC jsou takzvané zahajovací granty podporující nejlepší mladé vědce, kteří mají tříletou až osmiletou zkušenost po získání titulu Ph.D. Jsme si vědomi, že vědci v těchto fázích kariéry potřebují také výhledy a nezávislost. Sama o sobě jim to ERC nemůže poskytnout, ale podporuje hostitelské instituce v otevírání míst pro nositele grantů REC s perspektivou trvalého zaměstnání (tenure track) či v obdobném kariérním zajištění. Postupem času si nositelé grantů ERC zvolí instituce, které jim nabídnou transparentní a spravedlivý budoucí kariérní postup. research*eu focus: ERC uděluje granty vysoce kvalifikovaným vědcům na základě jediného kritéria vědecké excelence. Vede z pohledu ERC svoboda v organizaci vědecké kariéry, pokud jde o mobilitu, k přílivu mozků? Ernst-Ludwig Winnacker: Mobilita není kritériem při výběru našich žadatelů. Zároveň ale mobilita byla mezi nositeli grantů ERC dosti častá. I když většina žadatelů podala žádosti ze svých současných míst a hostitelských institucí, na kterých už byli zavedení, ukazuje se, že většina z nich byla mobilní v dřívějších fázích kariéry (během bakalářského, doktorandského či postgraduálního studia), často za podpory stipendií Marie Curie. research*eu focus: Má ERC způsob, jak omezit pokles mobility vědkyň na úrovni doktorandů a postdoktorandů? Ernst-Ludwig Winnacker: Uvědomujeme si, že u žen v raných fázích vědecké kariéry existují překážky v mobilitě. V postupech výběru to však ERC nijak neznevýhodňuje. Kvalita hostitelských institucí a jejich úspěšnost při lákání mladých vědců bude opět do značné míry záležet na podmínkách, jaké vědkyním nabídnou. Pokud existují omezení, která se týkají žen, nemá to vliv na rozhodování našich panelů. Ernst-Ludwig Winnacker: ERC bere v potaz kariérní přestávky, například rodičovskou dovolenou po dobu jednoho roku na každé dítě narozené po získání Ph.D., ale nikoliv částečné zaměstnání. ERC v současné době vyhodnocuje výsledky prvních dvou výzev, aby zjistila, zda by měly být podniknuty kroky na podporu podávání žádostí vědců s netradičními kariérami, ať už mužů či žen. research*eu focus: Očekává se, že hraniční výzkum prováděný nositeli zahajovacích a pokročilých grantů ERC bude mít pozitivní dopad na celkové investice do výzkumu v Evropě. Jak se to může promítnout do vytváření nových pracovních míst pro vědce? Ernst-Ludwig Winnacker: Je pravděpodobně ještě brzy na to, abychom o tom mohli diskutovat s patřičnou hloubkou a vyvozovat závěry. Je však již zřejmé, že některé členské země EU a hostitelské instituce pozorně sledují výsledky našich postupů výběru, aby poskytly a v případě potřeby zlepšily svoji infrastrukturu pro nositele grantů ERC. Vidíme například, že Francie, Maďarsko, Itálie, Norsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko ze svých vlastních zdrojů podporují ty žadatele, kteří splnili naše prahové hodnoty pro kvalitu, ale nemohli být financováni ERC. research*eu focus: Do jaké míry bere ERC v úvahu netradiční výzkumné kariéry, © ERC, 2009 OTÁZKY STRATEGIE ERC research*eu focus hovořil s profesorem Ernstem-Ludwigem Winnackerem, generálním tajemníkem ERC např. kariéry zahrnující přestávky, částečné zaměstnání z důvodů rodiny/dětí, změny oblasti výzkumu, vysokou/nízkou mobilitu? Ernst-Ludwig Winnacker 26 research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Otevřený přístup Profesor Mathias Dewatripont, člen vědecké rady ERC, hovoří o tomto důležitém cíli ERC Mathias Dewatripont: Především bych rád zdůraznil, že vědecká rada je samozřejmě velmi těsně spojena s dobře fungujícím systémem vzájemného hodnocení. Právě proto prosazujeme otevřenější přístup. Myslíme si, že způsob jakým to děláme, neohrozí kvalitu systému vzájemného hodnocení. Jsme si vědomi toho, že systém vzájemného hodnocení je dobrý, ale také si uvědomujeme, že s sebou nese nadměrné náklady. Máme pocit, že kvůli nadměrné ceně vědeckých časopisů v současnosti neexistuje dostatečná přístupnost a rozšiřování informací. Je proto důležité, abychom my, členové vědecké rady, podporovali lepší způsoby šíření informací. V konečném důsledku nám jde o umožnění lepšího přístupu, většího šíření informací, avšak bez újmy na kvalitě vzájemného hodnocení. Také nositele grantů žádáme, aby udělali všechno pro to, aby byl jejich výzkum šest měsíců po publikaci volně dostupný. Očekáváme, že většina vydavatelů s tím bude souhlasit; vydavatelé s těmito lhůtami dokonce už začínají počítat. Je to tím, že my pochopitelně nejsme jediná organizace financující výzkum, která tlačí na brzké publikování. Pokud nositel grantu očekává problémy, radíme, ať se obrátí na administrátory ERC, aby zjistili, co se dá dělat. Naším cílem je vyvinout maximální úsilí. ERC financuje zahajovací i pokročilé granty, takže se mohou hlásit jak mladí, tak starší vědci. Nacházíme se v přechodném období, kdy mladá generace vědců očekává volnou dostupnost informací na internetu, proto můžeme očekávat, že tito vědci budou věnovat obzvláštní pozornost dostupnosti a rozšiřování informací. © ERC, 2009 research*eu focus: Jsou nositelé grantů ERC povinni zpřístupnit své publikace v systémech s otevřeným přístupem? Pokud ano, do jaké doby od schválení na základě vzájemného hodnocení? Mathias Dewatripont: Vzhledem k tomu že je jejich výzkum financován z peněz daňových poplatníků, skutečně nositele grantů ERC žádáme, aby udělali všechno možné pro zpřístupnění svých publikací v systémech s otevřeným přístupem. Dá se toho dosáhnout ukládáním předběžných tisků do otevřených úložišť, kde jsou široce dostupné, což určitě není nic obtížného. Je ale i mnoho starších vědců, kteří velmi podporují otevřený přístup z přesvědčení, že když je výzkum financován veřejnými penězi, jak tomu nejčastěji bývá, je normální usilovat o maximální zpřístupnění, aniž by byl ohrožen proces publikace. Poslední, co bychom chtěli, je zruinovat vědecké časopisy. Některé z nich ale velmi slušně vydělávají, takže myslím, že tohle nebezpečí jim nehrozí. research*eu focus: Jaká je politika otevřeného přístupu ERC, pokud jde o nezpracované zdroje a experimentální data pocházející z výzkumu financovaného ERC? Mathias Dewatripont research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 Mathias Dewatripont: ERC podporuje myšlenku důsledné snahy o volnou dostupnost zdrojů a experimentálních dat pro vědce. Tím budou mít možnost pracovat se stávajícími materiály, kontrolovat výsledky a přicházet s novými nápady. Ve vět- research*eu focus: Pokud změna zvyků vědců je součástí plánu na dosažení efektivní přenositelnosti vědeckých dat, uvažuje ERC o sepsání a distribuci protokolu pro zavedení dat s otevřeným přístupem, aby se zvýšilo povědomí vědců o těchto záležitostech? Mathias Dewatripont: Myslím, že sepsání a distribuce protokolu může být nákladná záležitost. Na druhou stranu se domnívám, že by bylo pro řadu organizací financujících výzkum výhodné spojit síly a standardizovat otevřený přístup. ERC je stále ještě mladá a malá instituce a my určitě nemůžeme řídit takovéto iniciativy. Uvítáme však diskuse s dalšími účastníky o spojení sil a dosažení standardizace. V některých oborech však už k docela velké standardizaci došlo. V biomedicíně a biologických vědách o ni například usilují americké NIH (Národní ústavy zdraví, National Institutes of Health): velké portály, jako je PubMed Central, shromažďují všechny publikace v oboru. Internetový archiv elektronických publikací arXiv poskytuje přístup k tisícům publikací ve fyzice a matematice. Takže řada snah už je realizována. Pochopitelně, ideální by bylo, kdyby někde na internetu bylo jedno místo, kde by byly shromážděny všechny vědecké publikace. Takže další standardizace je velmi vítaná. research*eu focus: Systémy s otevřeným přístupem zatím usilují o přijetí většinovou vědeckou komunitou. Bylo by dobré, kdyby výzkumníci financovaní ERC museli publikovat své výsledky v systémech s otevřeným přístupem, a šli tak příkladem dalším vědcům? Mathias Dewatripont: My v ERC soudíme, že nejlepší je povzbuzovat výzkumníky, aby své výsledky ukládali na existující portály, kde se již vědecké komunity sdružují. Záměrem je nechat vědce, aby se zapojovali do dění na portálech, které se zabývají jejich oblastí. Je také velmi důležité, abychom měli přehled o tom, jaký výzkum se za naše finanční prostředky provádí. Podle nás je však nejlepším způsobem podpory otevřeného přístupu doporučení vědcům, aby umísťovali své výsledky na portály, které jsou běžně užívány jejich komunitou. 27 OTÁZKY STRATEGIE ERC research*eu focus: Jaký dopad očekává vědecká rada od politiky otevřeného přístupu? Neohrozí tato politika zavedené publikace na bázi vzájemného hodnocení a celkovou kvalitu vědeckých publikací? šině případů s tím vydavatelé nemají žádné problémy. Očekáváme, že otevřený přístup k nezpracovaným datům bude možný téměř ve všech případech. Jaká je budoucnost ERC? © ERC, 2009 VÝKONNÉ AGENTURY ERC VÝKONNÉ AGENTURY ERC Dr. Jack Metthey, ředitel Výkonné agentury ERC, uvažuje o tom, co ERC čeká a čeho bylo dosaženo research*eu focus: ERC je součástí 7RP. Co podle vašeho názoru ERC představuje? Jack Metthey: Stručně řečeno, zřejmou potřebu, jasnou koncepci a významný politický akt. Celkovým cílem ERC je stimulace kreativity a vědecké excelence v základním výzkumu, tedy rozšiřování obzorů v tom, co známe. ERC je nedílnou, ale i jasně vymezenou součástí rámcového programu navrženou tak, aby podporovala výzkum vytyčený jednotlivými vědci „zdola nahoru“. Vysoce konkurenční programy ERC, které poskytují prostředky mladým i zkušeným vedoucím osobnostem výzkumu pracujícím v jakémkoliv výzkumném oboru, podporují interdisciplinaritu a projekty obnášející vysoká rizika, které však mohou mít velký dopad. ERC představuje soutěž čistě na vědeckém základě, na celoevropské úrovni. Má mezinárodní rozměr, jelikož programy ERC jsou otevřené talentům jakékoliv národnosti pod podmínkou, že výzkum probíhá v Evropě. To je také způsob podpory přílivu mozků do Evropy. research*eu focus: ERC funguje teprve dva roky. Přesto se již zdá, že je považována za trvalou součást evropské výzkumné sféry. Jak toho bylo dosaženo? Jack Metthey: Diskuse a snahy vědecké komunity a [Evropské] komise o vytvoření této nové instituce trvaly několik let. Velkým posílením bylo vytvoření vědecké rady ERC v roce 2005. Takže hodně pří- pravné práce bylo uděláno předem, abychom zajistili rychlý start. ERC byla konečně ustavena v únoru 2007, na začátku 7RP. Naše první výzva k předkládání návrhů proběhla bezprostředně poté. Od té doby se snažíme zvládnout rychlé rozšiřování našeho programu výzev při současném budování nové organizace. Očekávání byla veliká, ale my jsme se jich nezalekli. Klíčovou složkou úspěchu bylo a je obrovské odhodlání a snaha všech zúčastněných, aby se tento podnik zdařil, a také to, že máme kvalitní, výkonné lidi. Vědecká rada ERC úzce spolupracuje s realizačním týmem a těšíme se soustavné podpoře Evropské komise. Není třeba říkat, že významný rozpočet (7,5 miliardy EUR na léta 2007 až 2013) je také nutným předpokladem realizace programů ERC, které jsou díky značným finančním prostředkům pro vědce velmi atraktivní. research*eu focus: V jakém smyslu se již dá ERC považovat za úspěch? Jaké jste museli překonávat překážky a jak jste je překonali? Jack Metthey: Naším prvním úkolem, kromě samotného založení organizace, bylo Jack Metthey spustit a rozjet dva programy grantů. To znamená, že jsme se museli učit za pochodu. Přes určité porodní bolesti to ERC zvládla, a včas. Zájem o naši první soutěž o zahajovací granty byl ohromující. Zaplavilo nás více než 9 000 žádostí. To číslo mluví samo za sebe: granty ERC jsou vysoce potřebné a zaplňují existující mezeru v oblasti evropského financování výzkumu. Nedostatek finančních prostředků v základním výzkumu, obzvlášť pro vědce na počátku kariéry, je do očí bijící. Ačkoliv byl pro nás počet žádostí pozitivním signálem, zvládnout takovou neočekávanou poptávku byl tvrdý boj. Zvládli jsme ho díky přizpůsobení našich postupů a podpoře velkého počtu externích vzájemných hodnotitelů. Do současné doby jsme uzavřeli první dvě výzvy, třetí právě probíhá a čtvrtá proběhne v roce 2009. ERC je učící se organizací a naše vědecká rada neustále průběžně dolaďuje programy grantů. Jedním z výsledků je snížení počtu žádostí, aniž by došlo ke snížení kvality. Zároveň se velmi snažíme o zlepšení a zjednodušení postupů. I nadále budeme kriticky vyhodnocovat naše činnosti za účelem jejich optimalizace. Hmatatelnějším dokladem výsledků uplynulých dvou let práce jsou stovky nadšených výzkumníků financovaných ERC, kteří mají nyní možnost, po dobu až pěti let, vážně pracovat na svých průlomových nápadech. Je uspokojivé vidět, že granty ERC již do Evropy přilákaly talenty ze zámoří, a to jak evropské emigranty, tak i Neevropany. Schůzka ERC konaná 3. července 2007 v portugalském Lisabonu. Zleva doprava: předseda ERC Fotis Kafatos, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředsedkyně ERC Helga Nowotny a ředitel výkonné agentury ERC Jack Metthey 28 A konečně je velmi potěšující vidět, že kvalita vzájemného hodnocení u ERC má širokou podporu u vědecké komunity i na národní úrovni. Pevně věřím v „aplikovanou subsidiaritu“. Několik zemí dokonce spustilo národní iniciativy na finanční podporu žadatelů, kteří dosáhli prahové hodnoty ERC pro kvalitu, ale zůstali bez finanční research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 9 © ShutterStock, 200 podpory kvůli omezenému rozpočtu ERC. To ukazuje, že systém vzájemného hodnocení ERC je důvěryhodný a uznávaný a že lze spojit síly na evropské, národní a regionální úrovni. VÝKONNÉ AGENTURY ERC research*eu focus Jaké jsou vaše hlavní obtíže v současnosti? Jack Metthey: Delikátní záležitostí je zvládnout přechod z ředitelství komise na autonomní Výkonnou agenturu bez narušení provozu, jedná se tak trochu o „přestup za letu“. Současně s tím se naše organizace výrazně rozšiřuje. V posledních několika měsících jsme více než zdvojnásobili počet zaměstnanců. Velké úsilí je věnováno výběru správných lidí a jejich rychlému zapojení do naší organizace. Formálně začne ERC fungovat jako plnohodnotná samostatná výkonná agentura v polovině tohoto roku. Bude pochopitelně i nadále závislá na rozpočtu Evropské komise pro 7RP. Dalším napínavým krokem bude zviditelnění prvních skutečných vědeckých výsledků. Budoucnost Evropy, v této době ekonomických těžkostí, závisí silně na schopnosti reagovat, vytvářet a uplatňovat znalosti. ERC bude v tomto směru pro Evropu přínosem, protože staví na našem vědeckém talentu a posiluje Evropu jako inovativní a kupředu hledící společnost. Pokud to dokážeme, a my musíme, ERC získá trvalé a stále významnější místo na evropské výzkumné scéně, konkrétní příklad zdařilé evropské politiky. Jack Metthey: Jedná se o jeden z nejnáročnějších úkolů mé kariéry u Komise a spolu s mými kolegy jsme odhodláni dovést ERC k úspěchu. Je výsadou být součástí této budovatelské fáze. Nejlepší odměnou za tuto práci je vidět, jak ERC začíná ovlivňovat výzkum v Evropě, a sledovat excelenci a nadšení první vlny nositelů grantů a mých kolegů! A také, jak jsem již řekl, nás velmi povzbuzuje trvalá podpora ze strany vědecké komunity a politických aktérů. S. Brison, 2009 Jack Metthey: Tento rok prochází ERC hodnocením, které zahrnuje kritické a nezávislé prozkoumání dosavadní práce a funkce ERC. Co se udělalo a jak? Co je ještě potřeba udělat v blízké a vzdálenější budoucnosti? To jsou otázky, které budou při tomto hodnocení, jenž se stalo součástí legislativního rozhodnutí o 7RP, zodpovězeny. Cílem je, aby [Evropská] komise zajistila efektivní a řádné fungování ERC a aby byly nalezeny oblasti, kde jsou nutná zlepšení. Jedná se o důležitý krok. Po provedení hodnocení budou iniciovány případné nutné legislativní změny. research*eu focus: Od října 2006 řídíte ustavování Výkonné agentury a v červenci 2008 jste byl jmenován jejím dočasným ředitelem. Co vás k tomuto povolání motivuje? t, Montois Partners, research*eu focus: Jaká bude další fáze ERC? ale také jako dynamické a inspirující pracovní místo a jako organizace, která snese srovnání na světové úrovni. © Art & Build architec Spolu s těmito náborovými aktivitami řešíme další praktické záležitosti, jako je získávání vybavení a služeb, přechod na nové systémy IT a v neposlední řadě i stěhování do zcela nové budovy „Covent Garden“ v Bruselu, která bude sídlem ERC. research*eu focus: Jaké jsou dlouhodobé výzvy? Jack Metthey: Jakožto nově vytvořená organizace potřebuje ERC najít svou identitu a vytvořit si svůj prostor v oblasti evropského financování výzkumu. Dlouhodobě je také potřeba aby si ERC vybudovala respekt, nejenom jako zdroj financování na nejvyšší úrovni excelence a kvůli kvalitě vzájemného hodnocení, research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 budova Covent Garden 29 ERC V KOSTCE ERC V KOSTCE STRATEGIE FINANCOVÁNÍ ERC Evropská rada pro výzkum (ERC) je prvním evropským financujícím orgánem vytvořeným na podporu hraničního výzkumu řízeného výzkumníky prostřednictvím otevřené a přímé soutěže. Jejím hlavním cílem je stimulovat vědeckou excelenci v Evropě podporou a podněcováním těch nejlepších, skutečně kreativních výzkumníků, aby našla a prozkoumala nové možnosti a směry v každé oblasti výzkumu. ERC nabízí dva druhy dlouhodobých grantů, které fungují „zdola nahoru“, aniž by byly předem vymezeny výzkumné priority: t Zahajovací granty ERC: Cílem je podpořit nezávislou kariéru vynikajících výzkumníků, kteří právě zakládají nebo stabilizují své první výzkumné týmy, nebo vytvářejí své výzkumné programy. t Pokročilé granty ERC: Cílem je podpořit průkopnické projekty hraničního výzkumu, s nimiž přicházejí vedoucí etablované osobnosti výzkumu. Granty ERC podporují projekty hraničního výzkumu, které provádějí jednotlivé vedoucí osobnosti výzkumu (hlavní výzkumní pracovníci) jakékoli národnosti a věku. Žádosti o grant by měl předkládat hlavní výzkumný pracovník (HVP) podporovaný hostitelskou organizací, která zaměstnává nebo zaměstná HVP po dobu trvání grantu. Aby byl HVP způsobilý pro získání grantu, musí být vědecky nezávislý nebo, pokud jde o zahajovací grant ERC, musí se nacházet ve fázi dosahování vědecké nezávislosti (tj. vytváří nebo stabilizuje výzkumný tým) nebo, v závislosti na daném oboru, vytváření nezávislého výzkumného programu. ZAHAJOVACÍ GRANTY ERC Evropa v současné době nenabízí mladým výzkumníkům dostatečné příležitosti k tomu, aby mohli rozvíjet svou nezávislou kariéru a aby se z nich mohli zaslouženě stát nezávislí výzkumníci, kteří už nepracují pod dohledem odborného poradce. Tento strukturální problém vede ke ztrátě výzkumného talentu. Mimoto omezuje vývoj nové generace vedoucích osobností výzkumu v Evropě. Zahajovací granty ERC mají podporovat slibné výzkumníky, kteří se chystají vytvořit nebo stabilizovat svůj vlastní výzkumný tým a zahájit nezávislý výzkum v Evropě. Program se zaměřuje na výzkumníky, z kterých se velmi pravděpodobně stanou nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Podpoří vytváření nových výzkumných týmů provádějících vynikající projekty v oblasti hraničního výzkumu. POKROČILÉ GRANTY ERC Program pokročilých grantů ERC doplňuje program zahajovacích grantů ERC tím, že se zaměřuje na výzkumníky, kteří se již etablovali jako nezávislé vedoucí osobnosti výzkumu. Předpokládá se, že žadatelé o pokročilý grant ERC jsou aktivními výzkumníky, kteří v uplynulých deseti letech dosáhli významných úspěchů ve své(ých) oblasti(ech) výzkumu. HVP by měli být výjimečnými vedoucími osobnostmi, a to jak z hlediska originality, tak i z hlediska významu jejich výzkumných příspěvků. Měli by být zapojeni do průlomového výzkumu, který s sebou nese veliká rizika, otevírá nové směry v příslušných oblastech výzkumu nebo v jiných sférách. Žádosti o grant by se měly snažit o vypořádání se s průkopnickými a dalekosáhlými výzvami na hranicích dotyčné(ých) oblasti(í). Dále by měly využívat nových, průlomových nebo nekonvenčních metodologií, které jsou sice riskantní, ale zároveň mohou vést k zásadnímu průlomu, který bude mít dopad až za hranice konkrétní výzkumné oblasti/disciplíny. 30 ELEKTRONICKÁ ŽÁDOST Žádosti o grant ERC je možné podávat pouze v odpovědi na „výzvu k předkládání návrhů“ prostřednictvím on-line elektronického systému pro předkládání návrhů (EPSS). Výzvy jsou zveřejňovány na internetových stránkách ERC, internetových stránkách CORDIS a v Úředním věstníku Evropské unie. Konečné termíny pro podávání žádostí o grant ERC jsou upřesněny v každé „výzvě k předkládání návrhů“. KAŽDOROČNÍ VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ Výzvy k předkládání návrhů jak pro program zahajovacích grantů ERC, tak i program pokročilých grantů ERC se zveřejňují jednou za rok. Celkový rozpočet vyčleněný na ERC na období let 2007–2013 činí 7,51 miliardy EUR. Rozpočty na výzvy se budou počínaje rokem 2010 postupně každoročně navyšovat, až ERC nakonec dosáhne celkového ročního rozpočtu v hodnotě vyšší než 1 miliarda EUR. MEZINÁRODNÍ POSUZOVÁNÍ VZÁJEMNÉHO HODNOCENÍ Žádosti o grant ERC se hodnotí na základě jediného kritéria vědecké excelence, která se zkoumá u třech různých aspektů výzkumného návrhu: t hlavní výzkumný pracovník; t výzkumný projekt; t výzkumné prostředí (splňuje/nesplňuje). K zajištění transparentnosti, spravedlnosti a nestrannosti při posuzování návrhů se žádosti o grant vybírají podle postupu pro mezinárodní posuzování vzájemného hodnocení. Do tohoto procesu je zapojeno 25 panelů, které pokrývají všechny oblasti vědy, techniky a vzdělanosti. DALŠÍ INFORMACE A SLUŽBY Pokyny ERC pro žadatele Podrobné informace o programech grantů ERC a postupech pro podávání žádostí najdete v „Pokynech pro žadatele o grant ERC“, které jsou přístupné na internetových stránkách ERC na: http://erc.europa.eu/pdf/ERC_Guide_for_applicants.pdf Výzvy ERC k předkládání návrhů Jsou uvedeny na internetových stránkách ERC na: http://erc. europa.eu/callforproposals Národní kontaktní místa ERC Národní vlády po celé Evropě založily národní kontaktní místa (NKM), která poskytují informace a osobní podporu žadatelům v jejich rodném jazyce. Seznam NKM můžete najít na: http://erc. europa.eu/ncp Upozornění na novinky ERC Prostřednictvím tohoto elektronického upozornění ERC informuje a upozorňuje potenciální žadatele a další zainteresované strany na poslední novinky a události oznámené na internetových stránkách ERC. Chcete-li dostávat „upozornění na novinky ERC“, zaregistrujte se prosím na: http://erc.europa.eu/newsalert research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 KONTAKTY A AKCE Kontaktní údaje Výkonné agentury ERC t Internetové stránky ERC: http://erc. europa.eu t Národní kontaktní místa ERC: http://erc. europa.eu/ncp t Výzvy k předkládání návrhů ERC: http:// erc.europa.eu/callforproposals t Pokyny pro žadatele o granty ERC: http://erc.europa.eu/pdf/ERC_Guide_ for_Applicants.pdf t Chcete-li dostávat upozornění na novinky ERC: http://erc.europa.eu/newsalert t Publikace ERC: http://erc.europa.eu, zvolte možnost „Press & Public“ (tisk a veřejnost), pak „Promotional Material“ (propagační materiál) Účast ERC na významných akcích RESEARCH CONNECTION 2009 Generální ředitelství pro výzkum, při Evropské komisi, pořádá v Praze ve dnech 7. a 8. května 2009 konferenci „Research connection 2009 — naše cesta k budoucnosti výzkumu“. Rozpočet Evropské komise na výzkum a inovace se každoročně zvyšuje a tato akce poskytne účastníkům příležitost poznat, jak toho mohou využít. Získají informace z první ruky o prioritách, cílech a pravidlech účasti. Ve speciální sekci se účastníci dozví konkrétní tipy. Zvláštní pozornost bude věnována slibným projektům nových členských států EU. Tato akce je určena pro vědce, podnikatele a výzkumníky, kteří se chtějí dozvědět více o úspěšném výzkumu financovaném ze zdrojů EU a o možnostech financování a kteří chtějí potkat spolehlivé partnery pro nové projekty. VÝROČNÍ ZASEDÁNÍ AAAS V ROCE 2010 Výroční zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (American Association for the Advancement of Science, AAAS) nazvané „Sbližování vědy a společnosti“ se uskuteční ve dnech 18. až 22. února 2010 v San Diegu ve Spojených státech. Význam vědy, techniky a inženýrství i vědecké gramotnosti pro prosperitu společnosti je hlubší než kdykoli předtím. Téma výročního zasedání AAAS v roce 2010 – „Sbližování vědy a společnosti“ – vyzývá všechny vědce a techniky, aby jejich práce byla užitečná i pochopitelná pro ostatní, a také vyzývá společnost, aby znovuobjevila vzrušení a naději, které výzkum a jeho objevy přinášejí. V různých souběžných sekcích se bude hovořit o 7RP a jeho tematických oblastech. Kromě toho zde budou vystaveny vybrané projekty financované EU, aby se podpořilo vytváření sítí a integrace výzkumných činností v Evropě. Na konferenci vystoupí řada vynikajících osobností, které se budou zabývat nejklíčovějšími a aktuálními oblastmi vědy, techniky, inženýrství, vzdělávání a politiky. Výroční zasedání je jednou z obecně uznávaných a ohlašovaných interdisciplinárních vědeckých událostí. Je příznačné, že se na této konferenci setká10 000 účastníků a stovky pracovníků vnitrostátních a mezinárodních médií. Další informace získáte na: http://ec.europa.eu/research/conferences/2009/rtd-2009 Další informace získáte na: http://www.aaas.org/meetings/2010 2010 EUROSCIENCE OPEN FORUM V pořadí již čtvrtá konference Euroscience Open Forum (ESOF) nazvaná „Vášeň pro vědu“ se uskuteční ve dnech 2. až 7. července 2010 v italském Turíně. ESOF je evropským setkáním, které každé dva roky pořádá iniciativa Euroscience a které se zaměřuje na vědecký výzkum a inovace. Hovořit se bude o velkých otázkách vědy a techniky, nových vědeckých a kulturních trendech, eticko-sociálních pochybnostech a obavách, které se objevují ve společnosti i ve vědecké komunitě. Otevřené fórum je jedinečnou příležitostí k setkání v Evropě a k představení a projednání hranic vědeckého a technologického výzkumu, vztahu mezi vědou a společností a ke stimulaci politik na podporu vědeckého výzkumu. Konference ESOF 2010 se bude zabývat důležitými otázkami, ve kterých věda a technika sehrávají ústřední úlohu. Zvláštní důraz se bude klást na komunikaci ve vědě, mediální otázky a vztah mezi vědou a společností. Další informace získáte na: http://www.esof2010.org Internetová stránka ERC týkající se této akce: http://erc.europa.eu/index.cfm?fuseaction=page. display&topicID=163 Další informace o minulých a budoucích událostech s účastí ERC naleznete na webové stránce ERC (http://erc.europa.eu), když zvolíte položku „Events“ (události) research*eu focus — č. 3 — Duben 2009 31 KONTAKTY A AKCE European Research Council Executive Agency (Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum) COV2 1049 Bruxelles BELGIE E-mail: [email protected] Internetové odkazy ZZ-AJ-08-002-CS-C Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj http://cordis.europa.eu CORDIS – Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj – je interaktivní informační platformou, která aktuálně informuje o nejnovějších zprávách, pokroku a iniciativách v oblasti evropského výzkumu a vývoje (VaV). ISBN 978-92-78-40631-8 CORDIS je bezplatnou službou a nabízí přístup k programům EU pro financování VaV a také k informacím o partnerstvích a zapojení se do činností VaV a o výzkumných projektech a jejich výsledcích. CORDIS je oficiálním bodem vstupu do sedmého rámcového programu (7RP), jeho zvláštních programů, činností, témat a posledních novinek. Evropská rada pro výzkum http://erc.europa.eu Na této webové stránce naleznete informace o financování prováděném Evropskou radou pro výzkum (ERC) a také novinky o snahách a úspěších ERC. Účelem stránky je široce informovat o strategii financování a stanoviscích Vědecké rady ERC a také o výzkumu financovaném prostřednictvím ERC, přičemž jsou zdůrazňovány úspěchy a průlomové vědecké pokroky, jakých dosáhli vědci, kteří obdrželi grant. Objednací lístek Můžete si bezplatně objednat odběr publikací research*eu nebo upravit/zrušit svou objednávku na internetové stránce: http://ec.europa.eu/research/research-eu/subscribe_en Pokud si chcete objednat několik výtisků publikací v témže jazyce nebo získat výtisky minulých čísel, použijte prosím objednací formulář on-line. Chcete-li si objednat pouze jeden výtisk, můžete také vyplnit tento kupon hůlkovým písmem a zaslat jej zpět na adresu: research*eu, BP 2201, L-1022 Luxembourg Jméno Organizace Adresa Poštovní směrovací číslo Země E-mail Město Publikace research*eu a požadovaná(é) jazyková(é) verze: research*eu magazine N Angličtina N Francouzština N Němčina N Španělština research*eu results supplement N Angličtina Chcete-li upravit nebo zrušit stávající objednávku, prosím uveďte své registrační číslo 0:/-------(uvedené s vaší adresou na ústřižku) a zaškrtněte, co se hodí: N Upravit N Zrušit CS On-line služby Úřadu pro úřední tisky: bookshop.europa.eu: publikace EU cordis.europa.eu: výzkum a vývoj eur-lex.europa.eu: právní předpisy EU ted.europa.eu: veřejné zakázky research*eu focus N Angličtina N Francouzština (1) N Němčina (1) (1) Obvykle pouze v angličtině. Výjimečně může být k dispozici ve francouzštině a/nebo němčině. V těchto případech obdržíte výtisk v jazyce(ích) podle své volby. Úřad pro úřední tisky
Podobné dokumenty
pdf Zprávy DILIA Podzim 20122896.79 KB
zkušenými tutory, které bylo zaměřené na praktickou přípravu budoucích překladatelů, tj. na základní informace ohledně specifik divadelního překladu, na stručný náhled do trendů současného skandin...
Více(c) Copyright
Ověřování biologické příbuznosti pomocí nemetrických znaků na kostře není jen otázkou poslední doby. Dříve ale byly nemetrické znaky na kostře považovány především za rarity. Někteří si ale již uvě...
VícePDF ke stažení
osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti o
VíceEkonomické znalosti pro tržní praxi 2009
virtuálním světe Second Life. Fakulta se stala prvním univerzitním pracovištěm v ČR, které následovalo řadu světových univerzit a začalo ke své výzkumné i výukové činnosti využívat virtuální prostř...
VíceLenochod a vesmír Autor
této slabounce svítící hvězdy pravidelně kolísá. "Je to cefeida," ozvala se v něm radost, "takže půjde spo čítat, jak je daleko včetně galaxie, která je kolem ní." Což se mu povedlo. Jak v případě ...
Více