Preview: King Arthur V srpnu vtrhne do českých kin Král Artuš

Preview: King Arthur V srpnu vtrhne do českých kin Král Artuš

Preview: King Arthur
V srpnu vtrhne do českých kin Král Artuš, historický spektákl, za nímž stojí producent Jerry
Bruckheimer, který na své čerstvé dítko pěje jen chválu. Clive Owen, Keira Knightley, Hadriánův val a
spousta zlých Sasů. Rozsáhlé preview na Bluemovie jen pro vás.
Jerry Bruckheimer si pro nás na druhý měsíc prázdnin přichystal další velkofilm ze své produkce. Po
našlápnuté dvojce Mizerů, poněkud slabším životopisném dramatu irské novinářky Veronica Guerin a
(nebojím se použít označení) famózních Pirátech s Karibiku se nám v srpnu na stříbrném plátně
představí sám Král Artuš. Však už bylo na čase, vždyť poslední větší film o udatných chlapících ve
zbroji, co posedávají kolem kulatého stolu, tu byl naposledy před třiadvaceti lety, když se v kinosálech
promítal Excalibur Johna Boormana.
Trocha dějepisu
Příběh nejnovějšího filmu z produkce „druhého nejmocnějšího muže Hollywoodu“ začal dávno předtím,
než padla první klapka. Kdybychom chtěli být alespoň trochu přesní, začalo to v momentě, kdy se
autor námětu a scénáře David Franzoni dozvěděl, že existovala postava římského vojevůdce jménem
Lucius Artorius Castus. „Bylo to ještě předtím, než jsem se stal profesionálním scénáristou,“ říká
Franzoni. „Tehdy jsem často vysedával v knihovně a jednou jsem tam narazil na práci nějakého
studenta, který zmiňoval tohoto vojevůdce v souvislosti se vznikem legendy o Artušovi. Tato myšlenka
mě velice zaujala.“ Po menším hledání v pramenech narazil Franzoni v historii na okamžik, o který se
dá opřít domněnka o existenci krále Artuše. Měl jméno, teď našel bitvu. „Je tu to jméno Lucius
Artorius Castus a ona bitva, jenž proběhla na Mount Badon. Tento konflikt změnil tvář celé Británie a
vytvořil legendu, která přežila mnoho generací a dočkala se mnoha různých obměn.“ Franzonimu jeho
nově nabité vědomosti doslova učarovaly. Začal si pohrávat s myšlenkou vrátit se do této doby
prostřednictvím filmového pásu. Nakonec se pustil se do psaní scénáře.
Základ příběhu vystavil Franzoni na historicky doložených faktech. V části východní Evropy, z níž
nakonec vzešlo Rusko, sídlil válečnický národ Sarmatů. Tihle Sarmatové měli takové renomé, že se jich
báli i Římané. Sarmatové se často hladově ochomýtali kolem hranic Římského impéria, ale roku 175
n.l. dostali v bitvě s Marcem Aureliem „přes prsty“ a museli poněkud přehodnotit své postoje. Marcus
Aurelius dal totiž přeživším sarmatským bojovníkům na výběr: buď budou bojovat za Řím nebo je čeká
smrt. Vcelku logicky zvolili první možnost a byli začleněni do římské armády. Část z nich byla posléze
poslána do Egypta a část do Británie.
Okolo 5. století začíná sláva Říma zvolna upadat. Útoky obrovských armád barbarů na hranice říše
jsou na denním pořádku. V Británii se schyluje k útoku Sasů. Právě sarmatské vojsko pod vedením
Lucia Artoria Casta mělo za úkol chránit Británii před nájezdy barbarských Sasů zpoza velkého
Hadriánova valu. Lidé z Castovy jednotky, k níž patřili také Lancelot, Galahad, Bors, Tristan a Dagonet,
měli pověst tvrdých a nemilosrdných bojovníků, což u domorodých ostrovních obyvatel vedených
tajemným šamanem a vojevůdcem Merlinem vzbuzovalo strach a především nenávist.
A právě do tohoto období zasadil Franzoni svůj příběh. Příběh posledního smrtelně nebezpečného
úkolu, který bude muset Artuš vykonat, než se bude moci vrátit zpátky do Říma. Jeho jednotka se
vydává na sever, přímo do centra nepřátelského území. Musí zachránit římského šlechtice Mariuse a
jeho rodinu dříve, než se k nim dostanou rychle postupující Sasové. Poté, co se jim podaří celou
skupinu lidí, ve které se nachází také mladá Guinevere a mnoho britských žen a dětí, osvobodit, se
celý britský konvoj kvapem vrací zpět na Hadriánův val, hranici Římského impéria. Avšak vytrvalí
Sasové vedení neúprosným velitelem Cedricem jsou jim v patách. Když dorazí na místo, Guinevere
přesvědčí Artuše, že on a jeho družina jsou jediní, kdo dokáží krvelačné Sasy zastavit a zabránit jim ve
zmasakrování tisíců nevinných lidí. A tak Artuš a jeho rytíři nakonec stanou v klíčové bitvě, na níž
závisí budoucnost celé Británie. Bitva na Mount Badon – krutý a krvavý střet mezi hordami Sasů
proudících ze severu a sdružení sarmatských a britských sil vedených Artušem. Bitva, kde se
rozhodovalo o budoucnosti země a zrodila se jedna z nejznámějších legend.
Zpátky do současnosti
Jerry Bruckheimer potřeboval pro svůj nejnovější film najít režiséra, který by nejlépe dokázal na plátno
přenést onu drsnou a nelítostnou podstatu příběhu. Nejvhodnějším kandidátem se nakonec ukázal být
Antoine Fuqua, jenž si s chladným zobrazením reality užil své ve filmu Training Day, kde nám
naservíroval drama z policejního prostředí v Los Angeles. „Jerry si zřejmě myslel, že jsem pro tento
film vhodným režisérem, protože je to velmi drsný a realistický snímek – je z něj přímo cítit chuť a
pach násilí a smrti,“ říká Fuqua. „Je z něj cítit chlad a beznaděj. Je hodně apokalyptický. Tehdejší doba
lidem nenabízela příliš naděje.“ Ke snímku ho přitáhlo zejména fakt, že zobrazuje legendu o Artušovi
tak, jak ji doposud neměl nikdo možnost vidět. „Také se mi líbilo, že má skutečné kořeny. Vzniku
scénáře předcházel historický výzkum, během něhož vyplula na povrch různá fakta, která jsme do té
doby nevěděli. Je vzrušující zjistit, že ten hrdina, kterého jste ve svých dětských letech zbožňovali,
skutečně existoval.“
Během natáčení se celý filmový štáb dočkal vydatné pomoci od scénáristy Davida Franzoniho. Na
place byl přítomen každý natáčecí den a s chutí a ochotou odpovídal na všelijaké zvídavé otázky
herců, kteří si potřebovali něco ujasnit o svých postavách, nebo výtvarníků, jenž si nebyli úplně jisti,
zda jejich návrhy nevybočují z tehdejší reality.
Kdo se ohání mečem
Antoine Fuqua s Jerry Bruckheimerem měli od začátku jasno v tom, jak sestaví herecké obsazení –
chtěli ho mít co nejvíce mezinárodní. „Cítil jsem, že vzhledem k povaze tohoto filmu bylo důležité
pokusit se dodat co nejvíce autentičnosti všem jeho prvkům,“ říká Bruckheimer. „A hereckému
obsazení jsme mohli dodat na realističnosti právě obsazením herců z různých zemí.“ Sestavením
představitelů hlavních rolí byla pověřena zkušená Ronna Kress (Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly).
Pro roli Artuše byl vybrán anglický herec Clive Owen (Agent bez minulosti). „Tento film ukazuje,
jakými změnami Artuš prochází, jak se postupně stává vůdcem svého lidu,“ říká herec. „Jinými slovy,
Artuš poznává, kým vlastně ve skutečnosti je. Vždycky mi připadalo, že tento film uzavírá epochu, po
které začaly vznikat všechny mýty. V jeho závěru je obrovská bitva, během níž se Artuš stává
skutečným vůdcem, a právě v tomto místě začínají všechny známé příběhy.“ Do role tvrdé a
neústupné Guinevere navrhl Bruckheimer ihned herečku Keiru Knightley (Blafuj jako Beckham, Piráti
z Karibiku: Prokletí Černé perly), taktéž z Velké Británie. „Jediná Guinevere, kterou jsme zatím měli
možnost vidět, byla dívka, která kolovala mezi muži a neměla žádné větší ambice na této situaci něco
měnit. Naše Guinevere je mnohem více samostatná a rázná. Je to bojovnice a dokáže se bez
problémů vyrovnat svým mužským protějškům – a má za co bojovat. I to je založeno na historických
pramenech – ženy měly v boji stejnou pozici jako muži. Tuto skutečnost však člověk ve filmech také
příliš často nevídá.“
V rámci příprav na natáčení strávili herci nějakou dobu v Anglii, kde se učili jízdě na koni, choreografii
boje a osvojovali si zacházení s různými zbraněmi. Natáčení pak bezprostředně předcházel
dvoutýdenní pobyt v irském vojenském táboře. Na výcvik hereckých hvězd dohlížel koordinátor
kaskadérských scén Steve Dent. „Rychle jsme zjistili, jak se který herec cítí v sedle a podle toho jsme
jim přiřadili různé koně,“ vysvětluje Dent. „S dostatečným tréninkem dokáže jezdit na koni každý.
Někteří herci samozřejmě potřebovali důkladnější průpravu než ostatní.“ Mezi zelenáče, kteří museli
začínat od píky, patřil i Clive Owen. „Neuměl jsem jezdit ani trochu,“ říká herec. „V několika filmech
jsem na koni seděl, ale to byly pouze několikadenní záležitosti. Když se zeptáte herce, jestli umí jezdit
na koni, řeknou vám všichni do jednoho, že ano. Jakmile jsem tu roli dostal, začal jsem se ihned učit –
pět dní v týdnu po necelé dva měsíce. Artuš je dobrým jezdcem, proto tato role spočívala z velké části
v umění působit v sedle přirozeně.“ Zato Keira Knightley si výcvik vychutnala, protože chtěla všechny
souboje ve filmu zahrát sama. „A povedlo se, všechny souboje ve filmu jsem zahrála sama,“
prohlašuje herečka. „Samozřejmě mám svého kaskadéra, ale pokud natáčíte akční film a ve všech
náročnějších scénách vás někdo zastupuje, je to docela nuda. Ve všech těch bitkách jsem to opravdu
já.“
Co se týče ostatních rolí, tak v roli Lancelota se nám představí Ioan Gruffudd (Oscar Wilde, Titanic),
nemilosrdného velitele saských hord Cedrica ztvárnil známý Stellan Skarsgård (Dobrý Will Hunting,
Prolomit vlny), Ray Winstone (Návrat do Cold Mountain) si zahrál Borse a Merlinovi vdechl život
Stephen Dillane (Hodiny, Spy Game).
Pečlivý návrat do minulosti
Pro Fuquu, Franzoni i Bruckheimera bylo nesmírně důležité, aby veškeré filmové detaily odpovídaly
době a místu, ve kterých se děj odehrává. Při hledání vhodných lokalit se proto zaměřili na Irsko a
hrabství Kildare a Wicklow. Detaily hotových scén byly potom upraveny tak, aby odpovídaly prostředí
Británie v pátém století.
Jedním z pilířů výtvarné stránky filmu byl bezesporu Hadriánův val – masivní, člověkem vytvořená
hranice mezi římskou Británií a barbarským světem, jenž se táhne 73 mil napříč zemí. V rámci příprav
na výstavbu odcestovali Fuqua a hlavní výtvarník Dan Weil na sever Anglie, aby si prohlédli skutečnou
předlohu jejich stavby. Už od začátku měli v plánu použít co nejmenší množství počítačové grafiky.
Chtěli mít „svůj“ Hadriánův val, který je na plátně více než polovinu filmu, skutečný. „V dnešní době se
každý spoléhá na počítačové triky. Chtěli jsme udělat všechno pro to, aby herci v okamžiku, kdy
vstoupí na scénu, cítili, že jsou v reálném prostředí. Chtěl jsem, aby se na zeď dalo normálně vylézt, a
abychom tam mohli umístit kameru,“ říká režisér. Samotný model Hadriánova valu byl nakonec
zkonstruován v životní velikosti – délka se pohybovala kolem jednoho kilometru a na nejvyšších
místech se tyčil do desetimetrové výše. Součástí monumentální stavby byly také pozorovací věže a
velká vojenská pevnost, kde se shromažďovali římští legionáři i Britové. To, že její brána byla šest
metrů široká a pět metrů vysoká, snad mluví za vše. Kromě Hadriánova valu byly zkonstruovány dvě
kompletní vesnice – jednu umístil filmový štáb na vrchol hory a druhou zasadil do údolí.
A co by to bylo za film o rytířích od kulatého stolu, kdyby v něm pořádný kulatý stůl nebyl. Takzvaný
symbol rovnosti měl v průměru 8,5 metru a v jeho středu byl malý otvor pro koš na oheň. Celý povrch
stolu, okolo něhož je rozestavěno 40 židlí, pokrývá lisovaná měď s propracovaným ozdobným
vyřezáváním.
Bitva na Mount Badon
Žádná scéna nevyžadovala tak dokonalou souhru mezi kameramanem a režisérem jakou bylo
velkolepé vyvrcholení filmu v podobě bitvy u Mount Badon. Tato bitva byla posledním a největším
z Artušových dvanácti vítězství nad Sasy. Drtivá porážka rozehnala útočníky a na několik následujících
let rozložila jejich armádu. Aby Fuqua co nejvěrněji zachytil zuřivost tohoto krutého a krvavého střetu,
jenž vstoupil do historie jako jedna z nejbrutálnějších bitev, strávil jeho natáčením celých pět týdnů.
V některých chvílích bylo dění na bojišti snímáno až 19 kamerami najednou. Specialitkou bylo
převlečení některých pomocných režisérů za komparzisty a jejich natáčení přímo „v jámě lvové“. „Měli
jsme kamery úplně všude,“ říká Fuqua. „Byly připevněny na štítech, na mečích a dokonce i na koních.
Chtěl jsem, aby bylo publikum vtaženo co nejhlouběji do bitvy, a to přirozeným způsobem, bez použití
speciálních efektů. Snažili jsme vymyslet, jak tuto bitvu znázornit unikátním, zajímavým a zábavným
způsobem. Proto jsme využili nápadu s více kamerami. Bylo to velice zábavné, ale také pekelně
těžké.“
Movie Info
Premiéra: 19. srpna 2004 Originální název: King Arthur Žánr: historické válečné drama Hrají:
Clive Owen, Keira Knightley, Stephen Dillane, Ioan Gruffudd, Stellan Skarsgård, Ray Winstone, Hugh
Dancy, Ray Stevenson a další Režie: Antoine Fuqua Scénář: David Franzoni Kamera: Slawomir
Idziak Hudba: Hans Zimmer Distribuce: Falcon, 130 minut, české titulky, přístupný od 15 let
Lukáš Franz