stáhnout soubor

Transkript

stáhnout soubor

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
VE ZDRAVOTNICTVÍ
Škola veřejného zdravotnictví
Specializační příprava Veřejné zdravotnictví 1997 -1999
Výtisk číslo : 2
Počet listů : 25
Přílohy
:5/110
Závěrečná písemná práce
Téma: Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické
služby Ministerstva vnitra se zaměřením na
dotazníkové šetření mezi žáky čtyřletého
maturitního studia bezpečnostně právního směru
Vedoucí
závěrečné písemné práce:
Doc, MUDr, Ctibor Drbal, CSc.
Autor
závěrečné písemné práce:
MUDr. Ladislav Bechník
PRAHA 1999
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou písemnou práci vypracoval samostatně a
uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní informační
zdroje, které jsem při její zpracování použil.
V Praze dne 29.1.1999
p
o
podpis
Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické služby MV se zaměřením na dotazníkové šetření mezi
žáky čtyřletého maturitního studia bezpečnostně právního směru
Poděkování:
Autor by rád poděkoval za pomoc všem, jenž se podíleli na přípravě této práce,
zejména pracovníkům Národní protidrogové centrály Útvaru pro odhalování
organizovaného zločinu služby kriminální Policie ČR a všem lektorům Školy
veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Zvláště
děkuji npor. Miloši Vaněčkovi za pomoc při shromažďování podkladů o české a
evropské drogové scéně.
Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické služby MV se zaměřením na dotazníkové šetření mezi žáky
čtyřletého maturitního studia bezpečnostně právního směru
Obsah
str.
A. Stručné seznámení s českou a evropskou drogovou scénou .........................5
Česká republika a její domácí drogová scéna ............................................................5
Drogová situace ve státech Evropské unie.................................................................7
B. Studie o užívání drog mezi žáky čtyřletého maturitního studia směru
bezpečnostně právního na SPS MV Holešov a SPŠ MV Praha - Hrdlořezy... 12
/. Úvod.................................................................................................................. .. .12
II. Metoda ................................................................................................................. 12
Výklad některých pojmů a zkratek...................................................... 13
Hypotézy................................................................................................. 15
///. Vyhodnocení odpovědí...................................................................................... 15
Vyhodnocení odpovědí týkajících se žáků, jejich rodin a okolí........... 15
Vyhodnocení odpovědí o využití volného času................................... 16
Vyhodnocení odpovědí týkajících se kouření cigaret.............. ........... 16
Vyhodnocení odpovědí týkajících se alkoholických nápojů................. 16
Vyhodnocení odpovědí týkajících se drog .......................................... 17
Diskuze:..........................................................................................................
.18
Srovnání dotazníkových šetření provedených v rezortu Ministerstva vnitra .18
Srovnání této studie s dílčími výsledky dotazníkového šetření prováděného
hygienickou službou státní zdravotní správy............................................... 19
Souhrn.......................................................................................................................... 20
C. Protidrogové aktivity..........................................................................................21
Dosavadní aktivity........................................................................................21
Plánované aktivity....................................................................................... 22
D. Závěr....................................................................................................................24
E.Literatura......................................................................................................25
F. Přílohy
A. Stručné seznámení s českou a evropskou drogovou scénou
Česká republika a její domácí drogová scéna
Naplňuje se předpoklad, že liberalizací společnosti a odbouráním totalitního
režimu dochází k vyrovnávání domácí drogové scény se zeměmi vyspělé Evropy s
tím rozdílem, že vývoj v ČR je značně rychlejší, než tomu bylo např. v zemích
Evropského společenství.
Experimentování s drogou se stává u kategorie 15-19 letých jednou z forem
vyjádření nezávislosti, nekonformnosti a také módnosti. Zejména konzumace
syntetických drog, tzv. diskotékových, jako je LSD a extáze, se stává součástí
způsobu trávení volného času a relaxace části mládeže, která si nevybudovala
vlastní psychickou obranu vůči pokušení vyzkoušet účinky drog. Tato tendence je
celospolečenská, nelze z ní vyčlenit žádnou skupinu, ať již s ohledem na původ,
navštěvovanou školu, majetkové poměry, sociální a rodinné zázemí atp. Droga se
stává běžnou součástí života mladé generace bez ohledu na to, že ve vyspělých
zemích tento postoj má již klesající tendenci. "Módní" vlna užívání drog dorazila
do ČR s určitým zpožděním, o to se však s větší intenzitou projevuje.
Poznámka:
V oblasti snižování poptávky po drogách přinesla v první polovině devadesátých
let řada výzkumů určitý optimismus, naznačující v některých zemích trendy snižování
počtu experimentátorů i pravidelných uživatelů drog. Tyto úspěchy byly přičítány efektu
dlouhodobého preventivního působení i účinnosti komplexních léčebně-resocializačních
programů. Navzdory těmto příslibům druhá polovina devadesátých let přinesla opětovný
nárůst počtu prvokonzumentů, a to ve většině vyspělých zemích.
Při porovnání skladby zneužívaných drog, nárůstu počtu konzumentů,
způsobu pouliční distribuce a profilu pouličních distributorů za 1. pololetí roku 1998
oproti roku 1997 nejsou patrný velké změny (Výroční zpráva Národní protidrogové
centrály Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální Policie
ČR 1997, dále jen "Národní protidrogová centrála"). Další nárůst drogově
závislých osob, osob sahajících po droze jednou za čas a osob experimentujících
samozřejmě nahrává ve velkém potencionálním distributorům, dealerům i
obchodníkům s drogami.
Jedno z největších rizik plyne z výrazné devastace osobnosti, kterou s
sebou přináší dlouhodobé užívání drog, zejména heroinu. Vysoce rizikový je
samozřejmě i nárůst počtu přenosných nemocí spojený především s
intravenózními aplikacemi drog, zejména počtu onemocnění hepatitidou a osob
HIV pozitivních.
Největší bezpečnostní rizika s sebou přináší skupina osob vysloveně
závislých na drogách. Jedná se zejména o heroin a amfetaminy, kdy náklady na
získání potřebného denního množství jsou tak vysoké, že není možné je hradit z
jiných než nelegálních zdrojů, které zpravidla mívají kořeny v trestné činnosti. Pro
ilustraci je v následujících tabulkách č. l a II uveden výčet trestné činnosti páchané
v roce 1997 a v l. pololetí roku 1998 pod vlivem některých drog a v tabulce č. III je
uvedeno množství drog zachycených a zajištěných na území ČR Národní
protidrogovou centrálou. V tabulkách, vzhledem k zaměření této práce na
středoškoláky, jsou zdůrazněny údaje za děti a mladistvé.
V jednodušším případě si závislé osoby vydělávají na svou dávku prodejem
drog a jsou po té placeni v „naturáliích". Velice závažným problémem je u
narkomanů homosexuální i heterosexuální prostituce navazující na další trestnou
činnost spojenou s aktivitami pasáků, sexuálních deviantů atp. Páchání násilné a
majetkové trestné činnosti je dalším typem trestné činnosti souvisejícím s
užíváním drog.
Tabulka č. l: Trestná činnost spáchaná pod vlivem drog
Tabulka č. II: Trestná činnost spáchaná pod vlivem drog
Tabulka č. III: Přehled o celkovém množství drog zachycených a zajištěných na území
ČR Národní protidrogovou centrálou
Drogová situace ve státech Evropské unie
Pro možnost určitého srovnání dále předkládám vybrané informace o drogové
situaci ve státech Evropské unie (dále jen "EU").
Podle výroční zprávy Evropského střediska pro sledování drog a drogové
závislosti v Lisabonu jsou kanabisové drogy i nadále nejrozšířenějšími a
nejdostupnějšími drogami v EU. Ještě více než konzumace hašiše a marihuany se
však v minulých letech rozšířila mezi mladistvými konzumace
jako např. ecstasy, LSD a amfetaminu.
syntetických drog,
Podíl osob, které alespoň jednou v životě konzumovaly kanabisové drogy, se
pohybuje v různých zemích EU mezi 5 a 30 % počtu obyvatel ve stáří od 15 do 65 let.
Věková prevalence je však především mezi mladými lidmi podstatně vyšší. Přitom
není důležité, zda je držení kanabisových drog zakázáno nebo v určitém množství
povoleno, jako například v Nizozemsku. Nejvyšší prevalenci totiž nevykazuje
Nizozemsko, ale Velká Británie a Španělsko. Spolková republika Německo (dále jen
"SRN") se nachází přibližně v polovině mezi členskými státy EU. Podíl osob, které
konzumují kanabisové drogy pravidelně, je ve všech zemích nižší než počet osob,
které se alespoň jednou v životě dostaly do kontaktu s touto drogou. Počet osob,
které vzhledem ke konzumaci kanabisových drog vyhledaly odbornou pomoc, však v
některých zemích výrazně vzrostl. V pěti zemích EU (Finsko, Švédsko, Irsko, SRN a
Nizozemsko) jsou kanabisové drogy hlavním problémem pro více než 10 % z
celkového počtu osob, které vyhledaly odbornou pomoc.
Oficiální názor na drogovou závislost v Evropě však určuje především poměrně
malá skupina osob závislých na heroinu. Zkušenost s touto drogou, která velmi
snadno vyvolává závislost, má sice jen asi 1 % obyvatel, ale současně tito
narkomane představují ve většině zemí více než tři čtvrtiny osob, které se podrobují
léčebné péči. Nebezpečí jejich úmrtí je 20 až 30krát větší než u osob stejné věkové
kategorie, které drogy nekonzumují, Rovněž nebezpečí, že se nakazí při používání
nesterilních injekčních stříkaček a jehel virem HIV je všeobecně značné. Přesto počet
nově nakažených osob virem HIV v roce 1996 poklesl ve všech zemích s výjimkou
Belgie a Portugalska a také počet úmrtí v souvislosti s konzumací drog v jednotlivých
zemích se dále nezvýšil. Po silném zvýšení těchto statistických údajů koncem
osmdesátých a začátkem devadesátých let mohou být příčinou současného
pozitivního vývoje jak účinnější prevence, tak i jiné způsoby konzumace drog,
především omezení intravenózní aplikace.
V Evropě se zvýšil počet narkomanů nakažených hepatitidou C, kteří se
infikovali při iníravenózní aplikaci drogy, a to i ve Skandinávii a Velké Británii. Touto
nemocí, která je přenosná podobně jako HIV prostřednictvím společného používání
pomůcek pro injekční podávání drog nebo sexuálním kontaktem, trpí asi půl miliónu
narkomanů.
V mnoha zemích je po kanabisových drogách druhou nejvíce konzumovanou
drogou amfetamin. S touto drogou mají zkušenosti až 3 % dospělých osob. S
amfetaminem a jeho deriváty, s ecstasy a s dalšími syntetickými drogami má
zkušenosti více než 10 % mladistvých.
Konzumace drog ohrožuje ve všech zemích veřejný pořádek a orgány činné v
trestním řízení jsou touto záležitostí značně zaneprázdněny. Podle nárůstu množství
drog zabavených bezpečnostními orgány lze usuzovat nejen na obrovskou nabídku
drog, ale i na zvýšenou aktivitu restriktivních složek. Množství kanabisových drog,
které byly zabaveny v Evropě od roku 1986, se zvýšilo 4krát, množství zabaveného
heroinu 2,5krát, kokainu více než 10krát a amfetaminu více než 3krát. V letech 1980
až 1990 se zvýšil také počet osob zadržených ve všech státech EU za drogové
delikty. Následně sice počet zadržených v Nizozemsku poklesl, v Belgii a Dánsku
však zůstal přibližně na stejné úrovni a v ostatních zemích se dále zvyšoval. Počet v
SRN registrovaných případů porušení zákona o omamných látkách vzrostl z 68 000 v
roce 1986 na více než 155 000 v roce 1995, přičemž tento nárůst ve srovnání s
ostatními zeměmi EU není mimořádně vysoký.
Poměrně značně se v některých zemích EU zvýšil počet narkomanů, kteří
přistoupili na metadonový substituční program. Počet těchto osob se zvýšil 3 až 4krát
v Belgii, Itálii a Španělsku. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v SRN, kde se počet
pacientů zařazených do metadonového programu zvýšil z 5 500 v roce 1993 na 28
000 v roce 1996. Podle příslušných průzkumů v SRN je však prokázáno, že nezbytná
psychosociální péče je poskytována jen ve výjimečných případech, neboť spolkové
země nemají pro tyto účely dostatek peněz. V roce 1997 se v SRN oproti roku 1996
počet prvokonzumentů tvrdých drog zvýšil o 20% na 20594 osob. Nejvyšší nárůst
prvokonzumentů byl zjištěn u amfetaminu (o 37 %), kokainu (o 31 %), heroinu (o 18%)
a LSD (o 14%). U zajištěných prvokonzumentů tvrdých drog byl nalezen heroin v 35,4
% případů, amfetamin ve 22,3 %, kokain ve 20,8 % , ecstasy v 15,3 % a LSD v 5,5 %.
Podle policejních a celních statistických údajů bylo v roce 1997 oproti roku 1996
zajištěno větší množství amfetaminu (o 46 %), kokainu (o 25%), LSD (o 17%) a
hašiše (o 126%). Naopak pokles byl zaznamenán u heroinu (o 20 %) a marihuany (o
31 %). Množství zajištěné syntetické drogy ecstasy bylo v roce 1997 prakticky stejné
jako v roce 1996, přitom 90 % zajištěného LSD, amfetaminu a ecstasy pochází z
Nizozemska.
O nových zákonech souvisejících s drogami nebylo zatím ve většině členských
zemí EU rozhodnuto. Tyto státy podle uvedené zprávy vyhodnocují dostupné
strategie v sociální, zdravotní a právní oblasti, aby na základě nezávislých stanovisek
formulovaly jednotnou drogovou politiku. Nápadný je v posledních letech rostoucí
profesionalismus a diferenciace nabídek pomoci, stejně jako obrat k "přijatelnější"
drogové politice, přičemž je kladen větší důraz než dosud na prevenci a pomoc.
Evropské středisko pro sledování drog a drogové závislosti shromažďuje
informace o drogách a o drogové politice z členských států EU a dalších evropských a
mezinárodních organizací, např. protidrogové jednotky Europolu nebo skupiny
Pompidou. Středisko tyto informace analyzuje a posuzuje z hlediska srovnatelnosti a
předkládá rozsáhlou zprávu a svého druhu ojedinělou dokumentaci o vývoji v oblasti
drogové epidemiologie, snižování poptávky, národních strategií a mezinárodní
spolupráce. Stále však přetrvávají velké potíže při porovnávání údajů předávaných do
Lisabonu, vzhledem k rozdílnému chápání pojmů, metod sběru informací a kvality
jednotlivých zjištění.
Výše uvedené je možné shrnout do následujících aspektů, které s sebou přináší
užívání návykových látek:
=» Vysoká kriminalita osob závislých na konzumaci drog
Většina toxikomanů je schopna financovat svou závislost jen pácháním trestné
činnosti. Experti SRN předpokládají spáchání průměrně pěti trestných činů denně u
každé závislé osoby.
=> Kriminalita drogových mafií
Jsou schopny neobyčejně brutálních zločinů v boji o trh drog nebo v akcích proti
pracovníkům bezpečnostních nebo justičních složek, různým "odpadlíkům" či
"zrádcům", svědkům jejich činů atp.
=> Zbídačování toxikomanů
Užívání drog je spojeno s viditelným zbídačováním toxikomanů a často vede k
rozpadu rodiny. Představuje i značné zatížení národního hospodářství, kdy musí být
pro závislé osoby vytvořen záchytný sociální systém. Podle německých expertů lze
odhadnout náklady spojené s drogovou závislostí jednoho toxikomana během
"kariéry" ve výši asi 1 milion DM. V USA, kde podle odhadu užívá drogy téměř 12
milionů osob, se ročně narodí 100 000 dětí, postižených toxikománií rodičů.
=> Šíření přenosných nemocí
Toxikomané patří mezi nejaktivnější šiřitele zhoubného onemocnění AIDS,
virového zánětu jater atp. Podle amerických údajů je asi 25 % intravenózních
toxikomanů (t.j. těch, kteří aplikují drogu formou injekcí) nositeli viru HIV. Předpokládá
se, že počet intravenózních toxikomanů, nositelů viru HIV, se každých 14 měsíců
zdvojnásobuje.
=> Řízení motorových vozidel pod vlivem drog
Policisté se stále častěji setkávají s novým přestupkem, řízením automobilu pod
vlivem drog. Jak odhadují němečtí policisté, na silnicích SRN se denně nachází pod
vlivem drog okolo 100000 řidičů. Nejméně 150 úmrtí při nehodách a 4000 zraněných
v SRN je možno ročně připsat na konto toxikomanů.
=> Negativní vliv na zdraví
Průkazně dochází při dlouhodobém konzumování "měkkých drog", i když jsou
některými odborníky považovány za relativně málo nebezpečné, k omezení logického
myšlení, k poruchám paměti a snižuje se schopnost soustředění. Po požití drogy jsou
subjektivně příjemné zážitky vystřídány pocity úzkosti a mohou se objevit i deprese. K
dalším rizikům patří snižování imunitní odolnosti organismu, zvýšené riziko vzniku
rakoviny plic, snižuje se kvalita spermií, projevují se častěji poruchy menstruačního
cyklu a stoupá i pravděpodobnost spáchání sebevraždy.
Celou kapitolou se prolíná myšlenka všudypřítomné drogové problematiky. Při
zobecnění nutně musíme dojít k závěru, že tlaku prodrogově orientovaných sil
nebude ušetřen ani rezort Ministerstva vnitra. Myslím si, že pro občany naší republiky,
shodně tak i pro celou společnost, je nepřijatelná myšlenka, že by dodržování
bezpečnosti v naší zemi mohlo být zajišťováno či ovlivňováno byť jednou osobou pod
vlivem drog. Proto i rezortní zdravotnická služba v rámci své působnosti
již v uplynulých letech zahájila protidrogově zaměřené aktivity, na které rovněž
navazuje tato práce.
Obdobný pohled na drogovou problematiku mají i v jiných zemích. Pro informaci
je možno uvést, že problémy s průnikem vlivu drog do společnosti, tedy i
nevyhnutelně do bezpečnostních sborů, je již řešen formou dlouhodobého sledování
nebo průřezových studií v řadě evropských států (SRN, Rakousko, Švýcarsko, Velká
Británie), ale i v podmínkách americké armády. Rovněž i agenti DEA (americká
obdoba Národní protidrogové centrály) podléhají přísným kontrolám na užívání drog.
Například všichni noví speciální agenti DEA se podrobují v rámci vstupního řízení
vyšetření na přítomnost metabolitů marihuany a ostatních kontrolovaných substancí a
po celou dobu svého zaměstnání jsou podrobováni obdobným namátkovým testům
(jedna z podmínek pro přijetí na funkci agenta DEA).
8. Studie o užívání drog mezi žáky čtyřletého maturitního studia
směru bezpečnostně právního na Střední policejní škole MV (dále
jen "SPŠ MV") Holešov a SPŠ MV Praha - Hrdlořezy
L Úvod
Koncem roku 1997 (říjen a prosinec) provedli pracovníci rezortní hygienické
služby dotazníkové šetření zaměřené na drogovou problematiku mezi žáky 1. a 3.
ročníků maturitního studia směru bezpečnostně-právního na SPŠ MV Holešov a
SPŠ MV Praha - Hrdlořezy (viz příloha č. 1).
Cílem studie bylo zjistit aktuální stav užívání návykových látek mezi
respondenty a výsledky poskytnout odpovědným součástem MV k dalšímu využití.
Po dobrých zkušenostech, které s dotazníkem "Výzkum české mládeže" (viz
příloha č. 5) měla hygienická služba státní zdravotní správy (dotazníkové šetření
1997), převzala se souhlasem národního koordinátora drogové epidemiologie ČR,
MUDr. Vladimíra Polaneckého, tento dotazník ke svému výzkumu i rezortní
hygienická služba.
Toto šetření navazuje na obdobnou studii o užívání drog mezi středoškoláky,
která byla v rámci MV poprvé provedena v roce 1995 pracovníky hygienické
služby MV na SPŠ MV Holešov (viz příloha č. 2), a na studie prováděné
hygienickou službou státní zdravotní zprávy, které probíhají od začátku
devadesátých let až dosud.
//. Metoda
K provedení studie byla použita technika ve třídě rozdávaného a sbíraného
dotazníku. Při sběru dat nebyl přítomen učitel, ani jiný zaměstnanec školy.
Dotazník rozdal výzkumník - pracovník rezortní hygienické služby. Vyplněný
dotazník vložili respondenti (žáci 1. a 3. ročníků SPŠ MV) do obálky, kterou předali
zpět výzkumníkovi. Dotazník určený především pro středoškoláky obsahoval
celkem 53 otázek. Ze škály nabídnutých odpovědí u každé otázky respondent
vždy označil jednu správnou, v několika případech mohl vyhovující odpověď
vypsat.
Takto byla zaručena prakticky úplná návratnost dotazníků a, což je
důležitější, takováto organizace výzkumu pomohla přesvědčit respondenty, že
výzkum je skutečně anonymní. Byla získána odpověď od celkem 260 žáků SPŠ
MV (téměř všichni žáci 1. a 3. ročníků dotčených škol), z toho 158 žáků SPŠ MV
Holešov a 102 žáků SPŠ MV Praha - Hrdlořezy.
Problém validity, rozumné jistoty o tom, zda výzkum měří opravdu to, co
měřit chtěl, nás, vzhledem k ožehavosti předmětu výzkumu, nutí k určité opatrnosti
při
interpretaci výsledků. Nicméně analýza dat ukazuje, že většina posluchačů
vypovídala upřímně, l když měli studenti možnost nezodpovědět kteroukoliv otázku,
která by jim nevyhovovala, procento chybějících odpovědí bylo hluboko pod 0,5 %.
Data získaná vyplněním dotazníků byla dále zpracována počítačově. Pro vložení
a základní hodnocení údajů bylo využito celorepublikově užívaného programu, který
je určen pro zpracovávání epidemiologických dat. Jedná se o software Epi Info verze
6.03. Následně byla data zpracovávána v prostředí Microsoft Word a Excel pro
Windows, verze 7,0.
Výklad některých pojmů a zkratek
Pro účely této práce jsou použity následující pojmy a zkratky:
Nikdy drogu neužil - informuje o tom, že respondent neužil nikdy žádnou ze
sledovaných drog-142 žáků.
Nikdy drogu neužil, příp. experimentoval - informuje o tom, že respondent neužil nikdy
žádnou ze sledovaných drog, případně s některými nejvýše dvakrát
experimentoval - 202 žáků.
Experimentoval - informuje o tom, že respondent jednou či dvakrát experimentoval s
některou ze sledovaných drog - 60 žáků.
Drogu užil nebo uživatel - informuje o tom, že respondent některou ze sledovaných
drog užil nejméně jednou (zahrnuje i ty, kteří drogu opakovaně užili) -118 žáků.
Drogu opakovaně užil - má obdobnou funkci jako předchozí pojem s tím, že
respondent některou ze sledovaných drog užil tři a vícekrát - 58 žáků.
Poznámka:
V textové části i v příloze č. 1 je výše uvedených pojmů užíváno pro označení skupin
žáků s vymezenou zkušeností s návykovými látkami. Způsob vymezení skupin vychází ze
záměru rozčlenit celý soubor na skupiny respondentů podle různých zkušeností s užíváním
drog a sledovat vliv tohoto rozdělení na ostatní parametry. Z uvedeného vyplývá, že každý
respondent nemusí být hodnocen pouze v jedné, ale až ve třech skupinách jak je tomu např.
u těch žáků, kteří s drogou experimentovali.
Dotaz 95 - tímto pojmem se rozumí dotazníkové šetření provedené v rezortu MV v
roce 1995.
Dotaz 97 - tímto pojmem se rozumí dotazníkové šetření provedené v rezortu MV v
roce 1997.
Droga - otázky dotazníku byly směřovány na užívání určených návykových látek,
proto je pro potřeby této studie pojem droga vymezen následovně: marihuana,
hašiš, heroin nebo jiné opiáty (kodein, braun atp.), pervitin a jiné amfetaminy
(fenmetrazin atp.), těkavá látka (toluen, rozpouštědla atp.), tišící prostředky
nebo sedativa bez lékařského předpisu, LSD nebo jiný halucinogen, krak,
kokain, ecstasy, alkohol spolu s pilulkami.
> ecstasy - látka ze skupiny halucinogenů se stimulačními účinky, >
hašiš - je to usušená pryskyřice ze samicích rostlin konopí,
> heroin nebo jiné opiáty - získávají se z máku nebo se vyrábějí polosynteticky (heroin)
případně čistě synteticky,
> klepky - blíže neurčené tablety.
> kokain - látka se stimulačním účinkem získávaná z jihoamerické rostliny koka nebo
synteticky,
> krak - forma kokainu určená pro kouření,
> LSD nebo jiný halucinogen - skupina látek, které vyvolávají halucinace (poruchy
vnímání, nejčastěji zrakové),
> marihuana - sušené části rostlin konopí, obsahuje stejnou účinnou látku jako hašiš THC (delta-9-tetrahydrokanabinol) - kanabisové drogy,
> pervitin a jiné amfetaminy - látky s budivým účinkem,
> těkavá látka - organická rozpouštědla, zneužívaná především vdechováním,
> tišící prostředky - jedná se především o tlumivé léky užívané bez lékařského předpisu.
Holešov - Střední policejní škola Ministerstva vnitra Holešov. HrdlořezyStřední policejní škola Ministerstva vnitra Praha - Hrdlořezy.
Návyková látka - pojem zahrnuje nejen látky uvedené jako drogy, ale i alkohol a
tabákové cigarety.
Respondent - tímto pojmem se rozumí žák čtyřletého maturitního studia střední
policejní školy rezortu Ministerstva vnitra - směr bezpečnostně právní.
Rezortní hygienická služba - hygienická služba Ministerstva vnitra.
Rezortní zdravotnická služba - zdravotnická zařízení v působnosti Ministerstva
vnitra a Policie ČR.
Vzdělání M - vzdělání matky.
Vzdělání O - vzdělání otce. ZOP základní odborná příprava.
Poznámka:
Pojmy nebo slovní spojení používané v tabulkách, grafech nebo v některých
částech textu odpovídají stylizaci dotazníku "Výzkum české mládeže", včetně používání
názvů některých drog jako např. krak.
K ověření byly stanoveny následující hypotézy:
• Ověřit do jaké míry užívají respondenti návykové látky.
• Potvrdit, že nebude velký rozdíl mezi žáky SPŠ MV a ostatní středoškolskou
mládeží.
///, Vyhodnocení odpovědí
V textové části vyhodnocení se zabývám analýzou vybraných parametrů.
Podrobná data získaná vyhodnocením celého dotazníku jsou uvedena v příloze č. 1.
Vyhodnocení odpovědí týkajících se žáků, jejich rodin a okolí
V této části se zabývám demografickými charakteristikami posluchačů a uvádím
zjištěnou míru vztahů mezi užíváním drog a jednotlivými dalšími sledovanými
parametry.
Žáci přišli do školy z různých částí ČR, většina z obcí a měst s počtem obyvatel
od 500 do 100 000 (79%), z velkých měst, která jsou nejrizikovější z hlediska
dostupnosti a užívání drog, pochází pouze 10 % žáků. Věkový průměr je 16,1 roku
(viz příloha č. 1, tab. č. 3 a 4).
Očekávali jsme, že chlapci budou častějšími uživateli drog než dívky. Výsledky
však nenaplňují tuto představu. Podíl těch, kteří mají jakoukoliv zkušenost s užíváním
drog je mezi chlapci a dívkami stejný (viz příloha č. 1, tab. č. 6). To však neplatí
stejně pro všechny sledované drogy. Dívky vykazují převahu v užívání sedativ (téměř
trojnásobek), těkavých látek a alkoholu + pilulky, chlapci naproti tomu v užívání
ostatních sledovaných drog (viz příloha č. 1, tab. č. 67).
Parametr vzdělání rodičů má dvě funkce. Indikuje (v současné době v ČR ještě
jen v omezené míře) sociálně ekonomický status rodiny a charakterizuje kulturní klima
rodiny. Zajímalo nás, zda a jak se liberálnější výchovné prostředí v rodinách
inteligence odráží v užívání drog. Žáci opakovaně užívající drogy udávají
vysokoškolské vzdělání u více jak 25 % otců a více než 13 % matek, což je u otců
údaj téměř dvojnásobný oproti ostatním skupinám (viz příloha č. 1, tab. č. 7 a 8, graf
č. 3 a 4).
S výší kapesného roste podíl těch, kdo mají jakoukoliv zkušenost s užíváním
drog, především při srovnání kategorií do 50 Kč a od 201 do 500 Kč (viz příloha č. 1,
tab. č. 21).
Prokazuje se i důležitá úloha rodiny, zejména její úplnosti. V rodinách, kde
nežije otec ve společné domácnosti s respondenty, zaznamenáváme častější užívání
drog. K podobnému nárůstu užívání drog dochází i tam, kde žije ve společné
domácnosti s respondentem nevlastní otec nebo jiný člověk než příbuzný (Viz příloha
č. 1,tab. č. 9).
Vyhodnocení odpovědí o využití volného času
Významná role zájmové činností jako preventivního faktoru negativních
společenských jevů vedla k zařazení dotazů na tuto činnost respondentů. Ve využití
volného času převážná většina respondentů aktivně sportuje (88 %), pracuje doma,
na chalupě (77 %), chodí na diskotéky, večírky (69 %) a čte (55 %).
Z výsledků je patrné jak s narůstající četností návštěv diskoték, kaváren, večírků
atp., s častější hrou na automatech (o peníze) a s častějším chozením na čundry,
vandry atp. roste i podíl uživatelů drog. U parametrů aktivní i pasivní sport, návštěvy
divadel a koncertů vážné hudby platí vztah obrácený (viz příloha č. 1, tab. č. 22-35,
graf č. 8-11).
Vyhodnocení odpovědí týkajících se kouření cigaret
Silná souvislost mezi kouřením tabáku a užíváním drog, která je z výsledků
patrná, je překvapivá. Můžeme se pouze domnívat, že oba typy užívání patří k
obdobnému životnímu stylu. V našem vzorku je téměř 25 % respondentů, kteří kouří
denně (skupina nikdy drogu neužil - 7,7 %, skupina drogu užil - 45,7 %), z toho 15%
žáků (skupina nikdy drogu neužil - 3,5%, skupina drogu užil - 28,8%) kouřících denně
šest a více cigaret (viz příloha č. 1, tab. č. 41 - 42, graf č. 15).
Vyhodnocení odpovědí týkajících se alkoholických nápojů
Zjištěná popularita jednotlivých alkoholických nápojů odpovídá laickému
očekávání. Z údajů tabulek č. 46-48 (viz příloha 1), které uvádějí jak často respondent
pil během posledních 30 dnů pivo, víno a destiláty, je možno bez problémů určit
podíly konzumentů těchto alkoholických nápojů: u piva je to 61,5 %, u vína 41,2 % a u
destilátů 54,6 %.
Nemůžeme sice srovnávat mechanicky podíl těch, kdo pijí pivo, s analogickými
podíly u zbývajících dvou nápojů, ale můžeme konstatovat, že více jak 61 % v
případě piva, téměř 55 % u destilátů a u vína více než 41 % žáků (sledované části
populace) pije alkoholické nápoje nebo alespoň tak vypovídá. Na tomto místě
připomínám, že věkový průměr souboru je 16,1 roků.
Z výsledků je patrné, jak s narůstající konzumací alkoholických nápojů, zejména
destilátů a piva, roste i podíl uživatelů drog (viz příloha č. 1, tab. č. 43 - 48).
Srovnatelnou závislost můžeme pozorovat i v případě hodnocení počtu stavů opilosti
(viz příloha č. 1, tab. č. 52 - 54).
Vyhodnocení odpovědí týkajících se drog
V námi zkoumaném souboru 260 respondentů uvádí zkušenost s drogou, tj.
včetně těch, kteří ojediněle experimentovali s některou drogou, 45,4 % žáků s tím, že
22,3 % udává opakované užívání drogy. Jinak vyjádřeno téměř polovina (bez 5 %)
respondentů udává zkušenost s drogou a každý pátý užil drogy opakovaně.
Podíl těch, kdo mají jakoukoliv zkušenost s některou drogou, s věkem skutečně
radikálně roste, při srovnání 1. a 3. ročníků je patrný téměř dvojnásobný nárůst podílu
žáků majících zkušenost s drogou (viz příloha č. 1, tab. č. 5). Důvodem vedoucím k
užívání drog, který stojí v popředí, je především únik před problémy, druhá v pořadí je
zvědavost, následuje přizpůsobení se partě - proto, že to dělají ostatní. Ve skupině
drogu užil opakovaně je třetí nejčastější důvod k užívání - aby se zbavil zábran, aby
snadněji navazoval styk s jinými lidmi (viz příloha č. 1, tab. č. 58-61, graf č. 19).
V další části se uvádí, jak často jsou užívány sledované drogy. Pořadí látek co
do jejich "popularity" poskytuje logicky poměrně ucelený obraz. Na prvních dvou
místech jsou: marihuana a alkohol + pilulky. Následují sedativa, těkavé látky, jiné
opiáty... jejich pořadí je však vázáno na věk (viz příloha č. 1, tab. č. 66 - 70, graf č. 21
-24). Mladší část respondentů, žáci 1. ročníků, poněkud více preferují těkavé látky.
Vdechování ředidel bývá považováno za drogu nejmladších. V datech jsou ředidla
jedinou látkou, jejíž užívání nepřímo úměrně souvisí s věkem. Může to souviset s
relativně dlouhou tradicí vdechování těkavých látek v ČR (jejich univerzální
dlouhodobou dostupností) v některých skupinách dětí a mládeže. Na rozdíl od výše
uvedeného dochází ke změnám preference užívání drog ve skupině experimentátorů,
skupině 60 žáků, kteří rovněž nezvratně dávají přednost marihuaně, následují
sedativa a alkohol + pilulky (v opačném pořadí), těkavé látky atd. (viz příloha č. 1, tab.
č. 68, graf č. 24).
Za poprvé užitou drogu uvádí 73,7 % respondentů (uživatelů) marihuanu, 12,7 %
jinou než uvedenou drogu a jako třetí v pořadí jsou sedativa (viz příloha č. 1, tab. č.
74). Za velmi nežádoucí je nutno pokládat údaj o užití pervitinu, heroinu a ecstasy (5
respondentů) jako první drogy. Poměrně velký podíl na poprvé užitých drogách
zaujímá položka - jiná než uvedená droga, kterou nám však konstrukce dotazníku
neumožňuje rozklíčovat (viz příloha č. 1, tab. č. 74).
Nejčastěji je za místo prvního užití drogy označována diskotéka, dále jsou to
čundr, vandr, večírek mejdan, pojem - někde jinde byl rozklíčován do 8 dílčích
položek, mezi kterými dominuje místo užití - venku a v parku (viz příloha č. 1, tab. č.
75-76, graf č. 26).
Za neúměrně vysoký lze označit podíl žáků, kteří mohou získat sledované
návykové látky přímo ve škole. Nejedná se pouze o alkohol, ale i pro 28% studentů je
snadné ve škole získat marihuanu, pro 8% sedativa, pro 6 % těkavé látky atp. (viz
příloha č. 1, tab. č. 89 - 91, graf č. 30).
Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické služby M V se zaměřením na dotazníkové šetřen<: mezi žáky
Nejvyšší autoritu mezi žáky při hledání pomoci při závažných problémech s
drogami má lékař (jiný než školní). Na druhém místě respondenti, kteří neměli žádný
styk s drogou, doporučují pomoc rodičů (daleko častěji než uživatele drog). Ale přesto
jsou rodiče považováni za třetí nejlepší zdroj pomoci i pro toho, kdo má potíže s
drogami. Nepatrně více je preferován ve skupině uživatelů drog přítel, který má
zkušenost s drogami. Za povšimnutí stojí nedostatek důvěry k institucím majícím
formální autoritu. To je zřetelně vidět nejen na skupině uživatelů, ale i těch, kdo
nemají zkušenost s drogami (viz příloha č. 1, tab. č. 98 -100).
IV. Diskuze
Srovnání dotazníkových šetření provedených v rezortu Ministerstva vnitra
Srovnání s dotazníkovým šetřením, které prováděla hygienická služba MV ve
spolupráci s oddělením drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy v roce
1995 je možné učinit okrajově, a to pouze v určitých parametrech. Důvodem jsou
rozdílné metodické přístupy k hodnocení, poměrně malý počet respondentů (77
posluchačů), jiné členění dotazníku a patrně i rozsah vyhodnocených parametrů (viz
příloha č. 2).
l přes uvedené odlišnosti předkládám některá srovnání: Tabulka,
č. IV: Srovnání souborů respondentů z roků 1995 a 1997
V hodnocení podílu užívání jednotlivých návykových látek byl v roce 1997
zaznamenán oproti roku 1995 nárůst ve všech hodnocených položkách (marihuana,
sedativa, těkavé látky, jiné opiáty, LSD, pervitin a jiné amfetaminy), zbylé položky
nelze hodnotit, protože nefigurovaly v obou dotaznících, případně uváděné počty
respondentů byly velmi malé (viz níže uvedená tabulka č. V).
Tabulka, č. V: Zkušenost s drogami - srovnání roků 1995 a 1997
Složení obou souborů podle velikosti místa bydliště, z něhož posluchači
pocházejí, je obdobné. Obdobně lze hodnotit i místo prvního užití drogy a důvody
vedoucí k užívání drog.
K negativnímu posunu došlo v počtu kuřáků tabáku. Oproti 50,6 % nekuřáků v
roce 1995 nyní udává pouze 18,8% respondentů, že nikdy nekouřili cigarety. O
určitém narovnávání situace napovídá údaj o kouření posluchačů během posledních
30 dnů, který činí 25 % (příloha č. 1, tab. č. 42).
Srovnání obou dotazníků v oblasti konzumace alkoholických nápojů je nemožné
pro jinak pokládané otázky.
Srovnání této studie s dílčím! výsledky dotazníkového šetření prováděného
hygienickou službou státní zdravotní správy v roce 1997
Podíl respondentů, kteří alespoň jednou v životě užili drogu reprezentuje v Praze
52,5% a v celorepublikovém průměru 41,2%.V případě Dotaz 97 tato hodnota pro
celý soubor činí 45,4 % posluchačů. Kontrolní otázky kladené v Dotaz 97 však
nasvědčují tomu, že někteří respondenti patrně uvedli údaje falešně pozitivní a
výsledný podíl uživatelů drog se pohybuje v rozmezí od 40 % do 45 % (viz příloha č.
1,tab. č. 76).
V hodnocení podílu uživatelů jednotlivých návykových látek byl zaznamenán
stejný trend s převahou marihuany, alkoholu + pilulky a sedativ. Shodné jsou i údaje o
podílu respondentů, kteří si aplikují drogu injekčně, což je 1,5 %.
Souhrn
Celý civilizovaný svět pátrá po léku, který by řešil takový neduh jako je
užívání látek drogové povahy. Naší činností můžeme k řešení problému přispět
zcela skromně, ne však bezvýznamně. Tato studie, zaměřená na žáky SPŠ MV,
nakreslila určitou mapu oblastí, ve kterých se nacházejí nejohroženější části
mladé populace. Domnívám se, že životní styl je důležitým konceptem pro
pochopení mechanismů vedoucích k užívání drog. Kvalitní studium této oblasti,
stejně jako týmová práce, je neopomenutelnou podmínkou lepšího pochopení
tohoto komplexu jevů a nezbytným předpokladem pro další naši činnost.
Některé dílčí výsledky mohou být podkladem pro vypracování jakéhosi, byť i
neúplného, katalogu varovných příznaků, jenž by mohl být užitečným nástrojem
například pro ty, kteří s mladými lidmi pracují nebo žijí.
Některé varovné příznaky, charakteristika fiktivní osoby, která by podle
našich výsledků měla největší šanci se stát uživatelem drog:
• věk 16-17 roků, v případě těkavých látek věk 15 roků (omezená věková
skladba souboru),
• disponuje vysokým kapesným,
• dosahuje horších studijních výsledků,
• rodiče (nebo alespoň jeden rodič) mají vysokoškolské vzdělání,
• mají narušené vztahy v rodině,
• tráví málo času s rodiči,
• časté navštěvování diskoték, kaváren, večírků (parta), častá hra
na automatech (o peníze), častější chození na čundry, vandry atp.,
• zvýšená konzumace alkoholu a tabákových cigaret,
• ženy oproti mužům vykazují převahu v užívání sedativ, těkavých látek a
alkoholu + pilulky, muži dominují v užívání zbylých sledovaných drog.
C. Protidrogové aktivity
Ústředním motivem protidrogové politiky vlády ČR je ochrana občana před
negativním vlivem drog a podpora jeho individuálního rozhodnutí pro život bez drog.
Občanu musí být poskytnuta ochrana před nabídkou ilegálních drog a poznatky k
tomu, aby přijal osobní rozhodnutí pro život bez drog.
Problematiku drog lze vzhledem k její složitosti řešit pouze komplexními a
systémovými opatřeními. Nelze ji naopak úspěšně ovlivnit z jednoho místa a pouze
jedním způsobem. Protidrogová politika proto musí být komplexní, integrující všechny
složky společnosti a založena na:
« mezirezortní spolupráci,
• mezisektorové spolupráci,
• meziodborové spolupráci.
Protidrogová politika musí vycházet z reálných dat a z kvalitního zmapování
skutečného rozsahu problémů spojených s ilegálními drogami. Z tohoto hlediska má
nezastupitelnou roli funkční drogový informační systém vyhodnocující aspekty rychle
se vyvíjející drogové scény, a to jak v oblasti preventivní, tak represivní.
V následující části jsou uvedeny, jak dosud realizované, tak plánované
vnitrorezortní protidrogové aktivity spadající do působnosti Ministerstva vnitra, které
zajišťuje nebo na kterých se dle svých možností podílí rezortní zdravotnictví.
Dosavadní aktivity
• První studie spadající do oblasti drogové neinfekční epidemiologie byla v rámci
rezortu MV provedena v první polovině roku 1995 mezi žáky SPŠ MV Holešov (viz
příloha č. 2).
• S ohledem na získané výsledky (Dotaz 95) bylo v roce 1997 provedeno obdobné
dotazníkové šetření jehož vyhodnocení je součástí této práce.
• Ministerstvo vnitra splnilo úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 446/1993, kterým
mu bylo uloženo, mimo jiné, iniciovat vybudování detoxikační jednotky v Praze.
Rezort Ministerstva vnitra cestou sekce zdravotnického a sociálního zabezpečení
MV (nyní odbor zdravotnického zabezpečení MV) a vedení Nemocnice MV pro tyto
účely vyčlenil prostorové kapacity v tehdejší Nemocnici MV (dnes součást Fakultní
nemocnice Královské Vinohrady) a detoxikační středisko za podpory Magistrátu hl.
m. Prahy vybudoval.
•
Pracovníky sekce zdravotnického a sociálního zabezpečení MV byl v roce 1995
pro potřeby rezortního školství zpracován a poskytnut k dalšímu využití učební text
"Drogy".
Plánované aktivity
•
Odbor personální práce a vzdělávání MV nese odpovědnost především za
oblast primární prevence zneužívání drog ve školských zařízeních MV a za
oblast podpory a rozvoje volnočasových aktivit žáků studujících na školách MV.
Oblast výchovy a vzdělávání tvoří základní kámen pro další aktivity i pro
samotný výkon služby policistů, jakožto absolventů základní odborné přípravy,
případně SPŠ MV. Pro ilustraci lze uvést, že problematika návykových látek je v
případě základní odborné přípravy součástí 14 výukových hodin (viz příloha č.
3) a na SPŠ MV 29 -39 výukových hodin v průběhu studia (viz příloha č. 4).
Výuka je vedena v souladu s požadavky "Minimálního preventivního programu"
(uveřejněný ve Věstníku MŠMT č. 3/1998). Rezortní zdravotnictví se bude
podílet na plnění úkolů v oblasti preventivních aktivit přednáškovou a lektorskou
činností především v rámci zdravotní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu
stylu a v rámci služební přípravy.
Plánované zahájení v druhé polovině roku 1999.
•
V oblasti drogové epidemiologie se připravuje ve spolupráci s odborem
personální práce a vzdělávání MV, s vedením rezortních škol a ve spolupráci se
služebními orgány další dotazníková akce, jejíž účelem bude získání jistého
přehledu o užívání drog mezi žáky základní odborné přípravy, případně mezi
dalšími vybranými policisty.
Plánované zahájení v druhé polovině roku 1999.
•
Odborem zdravotnického zabezpečení MV bude ve spolupráci s dalšími
dotčenými součástmi MV zpracován návrh studie, zaměřené na detekci
případných metabolitů drog v tělních tekutinách policistů. Realizace studie je
podmíněna dalšími aspekty, z nichž pro informaci uvádím jen ty nejzásadnější:
- Stanovení přesných podmínek pro výkon služby policisty a studia na
školách MV, se zaměřením na držení a případné užívání drog.
- Stanovení pravidel dalšího postupu pro případ objektivně prokázaného užití
drogy policistou, zaměstnancem MV nebo Policie ČR.
- Vyřešení financování studie. Plánované
zahájení v první polovině roku 2000.
•
Pracovníci odboru zdravotnického zabezpečení MV zajišťují v rezortních
zdravotnických zařízeních výkon povinností vyplývajících pro rezort
Ministerstva vnitra ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně
některých dalších zákonů.
Zahájeno v první polovině roku 1999.
•
K ověření účinnosti přijatých opatření provedou pracovníci rezortního
zdravotnictví v prosinci roku 1999 u žáků 3. ročníků kontrolní dotazníkové
šetření (zaměřeno bude na respondenty, kteří se v roce 1997 zúčastnili
dotazníkového šetření jako žáci 1. ročníků).
Jednu z nejvýznamnějších úloh v primární protidrogové prevenci v rezortu
Ministerstva vnitra plní Národní protidrogová centrála
• V rámci struktury Národní protidrogové centrály bylo k zabezpečování programu
primární prevence drogových závislostí vytvořeno specializované pracoviště skupina koordinace, metodiky a dokumentace. Za velice důležitou je
považována přednášková, lektorská a metodická činnost pro útvary Policie ČR,
Policejní akademii a další složky státní správy např. státní zastupitelství, místní
samosprávy, vězeňskou službu, hygienickou službu apod.
•
Z publikační činnosti na úseku prevence je možné za stěžejní považovat
vydávání Bulletinu Národní protidrogové centrály. Toto periodikum je určeno
pro Policii ČR a odbornou veřejnost.
D. Závěr
V České republice byl zaznamenán od roku 1989 plynulý nárůst problémů
spojených s nezákonnou výrobou, pašováním i užíváním drog a obchodem s nimi.
Příčin tohoto jevu je celá řada. Mezi nejdůležitější je třeba počítat otevření hranic,
nárůst počtu přepravovaných osob a zboží přes hranice ČR a celkovou liberalizaci
společnosti, oslabení vnější i vnitřní sociální kontroly, změnu hodnotového
systému i transformaci ekonomiky. Tyto faktory ovlivnily jak narůstající nabídku a
dostupnost drog podmíněnou zvyšující se atraktivitou ČR pro organizovaný
obchod s drogami, tak zvyšující se poptávku po drogách především mezi
dospívající mládeží a mladými lidmi.
Nejčastěji užívanou drogou mezi zkoumanou mládeží jsou produkty konopí,
především marihuana. Následují alkohol + pilulky, sedativa, těkavé látky atd. Při
srovnání s ostatními evropskými zeměmi se ČR řadí na přední místo v rozsahu
užívání marihuany mezi mladými.
Z předkládaného materiálu, i když se týká respondentů, kteří neměli v době
konání studie s rezortem Ministerstva vnitra uzavřený žádný pracovně právní
vztah, je možno dovodit, že řešení tohoto ožehavého problému nebude ušetřen
ani rezort Ministerstva vnitra. Poznatky získané při zpracovávání této práce je
možno zobecnit do následujících bodů:
•
Potvrdilo se, že užívání návykových látek je aktuální i u žáků SPŠ MV.
•
l přes významně rozdílné počty respondentů korelují výsledky této studie s
dílčími údaji z celostátního dotazníkového šetření 1997 (zatím není provedeno
závěrečné vyhodnocení), které provedla hygienická služba státní zdravotní
správy.
•
Problematika užívání drog musí být i nadále řešena v koordinaci s dalšími
zainteresovanými složkami rezortu Ministerstva vnitra, zejména s odborem pro
personální práci a vzdělávání, s vedením SPŠ MV, na kterých probíhá čtyřleté
maturitní studium, a s Národní protidrogovou centrálou.
•
Výsledky dotazníkového šetření na SPŠ MV je možné chápat jako impuls k
obdobné analýze užívání návykových látek u žáků základní odborné přípravy
(nových policistů) a v Policii ČR a shodně jako impuls k zlepšení stavu
informovanosti mezi složkami rezortu Ministerstva vnitra, které se zabývají
drogovou problematikou.
•
Podmínkou prohloubení a zkvalitnění těchto činností ze strany hygienické
služby MV, ale i celého rezortního zdravotnictví, je vytvoření příznivějších
organizačních, personálních a materiálních podmínek. Minimálně jde o
doplnění tabulkových počtů na úseku hygienické služby MV a modernizaci
výpočetní techniky na všech stupních.
E. Literatura
1. Bern Pavel, MUDr.: Koncepce a program protidrogové politiky vlády ČR na
období 1998 - 2000, Mezirezortní protidrogová komise, úřad vlády ČR -1998.
2. Usnesení vlády ČR ze dne 23.2.1998 č. 111, o Koncepci a programu
protidrogové politiky vlády na období let 1998 - 2000.
3. Usnesení vlády ČR ze dne 18.8.1993 č. 446, o Koncepci a programu
protidrogové politiky.
4. Komorous Jiří, JUDr.: Výroční zpráva NPDC ÚOOZ S KP P ČR za rok 1997.
5. Bulletin NPDC ÚOOZ S KP P ČR 1 - 4/1998, vydává - oddělení vydavatelství
obchodního odboru Tiskárny MV.
6. Nešpor Karel, prim. MUDr. CSc., Provazníkova Hana, doc. MUDr., CSc.: Slovník
prevence problémů působených návykovými látkami, SZÚ 1997, druhé
rozšířené vydání.
7. Statistika P ČR 1997, 1998.
8. Disman Miroslav, Polanecký Vladimír, Stehlíková Eva, Studničková Běla, Šejda
Jan: Drogy, alkohol, tabák a životní styl, Středisko sociální prevence hl. m.
Prahy-1996.
9. Zdravotnické noviny č. 2/1998: Mládež a drogy - celostátní dotazníková studie.
lO.Starke
Zunahme beim Konsum synthetischer Rauschgifte. Frankfurte
AlIgemeineZeitung, 5.11.1997, č. 257, s. 1.
11.MTI Engiish Press Service, Weekly Bulletin, 25.7.1997.
12.Wachsender Konsum synthetischer Drogen. Neue ZUrcher Zeitung, 3.11.1997,
č. 257, s. 2.
Výtisk číslo: 2
Příloha č. 1
l. Vyhodnocení odpovědí týkajících se respondentů, jejich rodin a okolí.
Tab. č. 2: Rozdělení dle pohlaví v obou sledovaných školách (vybrané skupiny)
Tab. č. 3: Věkové složení souboru (vybrané skupiny)
Tab. č. 4: Věkové složení žáků podle velikosti místa bydliště (celý soubor)
Tab. č. 5: Základní rozdělení souboru podle užívání drog (vybrané skupiny)
Tab, č. 6: Základní rozdělení souboru podle užívání drog a pohlaví (vybrané skupiny)
Tab. č. 7: Vztah dosaženého vzdělání rodičů a užívání drog dětmi - žáky (vybrané
skupiny)
Tab. č. 8: Vztah dosaženého vzdělání rodičů a užívání drog dětmi - žáky (vybrané
skupiny)
Tab. č. 9: Rozdělení osob, které žijí se žáky ve společné domácnosti (vybrané
skupiny)
Tab. č.10: Čas, který žáci tráví společně s rodiči (vybrané skupiny)
Tab. č. 11: Hodnocení vlastních schopností ve srovnání s ostatními stejného věku
(vybrané skupiny)
Tab. č. 12: Studijní výsledky žáků ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 13: Vyhodnocení názoru respondentů jak jejich známky odpovídají
skutečným schopnostem (vybrané skupiny)
Tab. č. 14: Příčiny zameškání vyučování za posledních 30 dnů (celý soubor)
Tab. č. 15: Příčiny zameškání vyučování za posledních 30 dnů (výběr - nikdy drogu
neužil)
Tab. č. 16: Příčiny zameškání vyučování za posledních 30 dnů (výběr - drogu užil)
Tab. č. 17: Vyhodnocení problémů s chováním za dobu dosavadní školní docházky
(celý soubor)
(výběr - nikdy drogu neužil)
(výběr - drogu užil)
Tab. č. 20: Hodnocení finanční situace své rodiny (celý soubor)
Tab. č. 21: Výše týdenní útraty peněz žáky ve vztahu k užívání drog (vybrané
skupiny)
Graf č. 1: Věkového rozložení souboru
Grafická část
Graf č. 3: Grafické vyjádření podílů respondentů, jejichž otcové mají neukončené nebo
ukončené vysokoškolské vzdělání, v jednotlivých vybraných skupinách
Graf č.4: Grafické vyjádření podílů respondentů, jejichž matky mají neukončené nebo
ukončené vysokoškolské vzdělání, v jednotlivých vybraných skupinách
Grafická část
Grafická část
Grafická část
II. Vyhodnocení odpovědí o využití volného času.
Tab. č. 22: Využití volného času (celý soubor)
Tab. č. 23: Hra na automatech (takových, kde se dají vyhrát peníze) ve vztahu
k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 24: Kolikrát žák vhodil peníze do hracího automatu - jakýkoliv hrací
automat (celý soubor)
Tab. č. 25: Hra počítačových her ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 26: Aktivní sport ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 27: Četba knih (pro zábavu) ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 28: Navštěvování diskoték, kaváren a večírků atd. ve vztahu k užívání drog
(vybrané skupiny)
Tab. č. 29: Navštěvování kina ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 30: Navštěvování divadel, koncertů vážné hudby ve vztahu k užívání drog
(vybrané skupiny)
Tab. č. 31: Navštěvování sportovních utkání ve vztahu k užívání drog (vybrané
skupiny)
Tab. č. 32: Chození na čundry, vandry a trampování ve vztahu k užívání drog
(vybrané skupiny)
Tab. č. 33: Účast na církevních obřadech ve vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 34: Práce v domácnosti, na zahradě ve vztahu k užívání drog (vybrané
skupiny)
Tab. č. 35: Jiné koníčky (hra na hud. nástroj, kreslení schůzky s partnerem atd.) ve
vztahu k užívání drog (vybrané skupiny)
Tab. č. 36: Čas věnovaný sledování TV či videa ve vztahu k užívání drog (vybrané
skupiny)
Tab. č. 37: Názor žáků na lidi, kteří používají drogy (vybrané skupiny)
Tab. č. 38: Názor žáků na lidi, kteří používají drogy (vybrané skupiny)
Tab. č. 39: Názor žáků na nebezpečí, které představují drogy pro společnost
(vybrané skupiny)
Tab. č. 40: Názor žáků na svůj další vztah k drogám (vybrané skupiny)
Grafická část
Grafická část
Grafická část
Grafická část
lil. Vyhodnocení odpovědí týkajících se kouření cigaret.
Tab. č. 41: Kolikrát v životě respondent kouřil cigarety ve vztahu k užívání drog
(vybrané skupiny)
Tab. č. 42: Kolik cigaret vykouřil žák během posledních 30 dnů (vybrané skupiny)
IV. Vyhodnocení odpovědí týkajících se alkoholických nápojů.
Tab. č. 44: Jak často pil žák během posledních 12 měsíců nějaký alkoholický nápoj
(vybrané skupiny)
Tab. č. 45: Jak často pil žák během posledních 30 dnů nějaký alkoholický
nápoj (vybrané skupiny)
Tab. č. 46: Jak často pil žák během posledních 30 dnů pivo (vybrané skupiny)
Tab. č. 47: Jak často pil žák během posledních 30 dnů víno (vybrané skupiny)
Tab. č. 48: Jak často pil žák během posledních 30 dnů destilát (vybrané skupiny)
Tab. č. 49: Množství piva naposledy vypitého žáky (vybrané skupiny)
Tab. č. 50: Množství vína naposledy vypitého žáky (vybrané skupiny)
Tab. č. 51: Množství destilátu naposledy vypitého žáky (vybrané skupiny)
Tab. č. 52: Kolikrát se žák během svého života opil (vybrané skupiny)
Tab. č. 53: Kolikrát se žák během posledních 12 měsíců opil (vybrané skupiny)
Tab. č. 54: Kolikrát se žák během posledních 30dnů opil (vybrané skupiny)
Tab. č. 55: Vyhodnocení nesnází žáků v důsledku požívání alkoholu (celý soubor)
Tab. č. 56: Vyhodnocení nesnází žáků v důsledku požívání alkoholu (výběr nikdy drogu neužil)
Tab. č. 57: Vyhodnocení nesnázi žáků v důsledku požívání alkoholu (výběr - drogu
užil)
Grafická část
Grafická část
V. Vyhodnocení odpovědí týkajících se drog.
Tab. č. 58: Vyhodnocení možných důvodů vedoucích k užívání drog žáky (celý
soubor)
Tab. č. 59: Vyhodnocení možných důvodů vedoucích k užívání drog žáky (výběr experimentoval)
Tab. č. 60: Vyhodnocení možných důvodů vedoucích k užívání drog žáky (výběr
drogu užil)
Tab. č. 61: Vyhodnocení možných důvodů vedoucích k užívání drog žáky (výběr drogu opakovaně užil)
Tab. č. 62: Vyhodnocení informovanosti žáků o drogách (vybrané skupiny)
Tab. č. 63: Posouzení využití zdrojů informací o drogách (celý soubor)
Tab. č. 64: Zhodnocení otázky zda žák slyšel o následujících drogách (celý soubor)
Tab. č. 65: Zhodnocení frekvence nabídek drog žákům (celý soubor)
Poznámka: Položkou jiná droga se rozumí: neznámá droga 1x, piko 2x, efedrin 1x,
durman, lysohlávka 2x, vulkán 2x, eukalyptový list 1x, opium, hašiš 2x, další uvedené
položky se shodovaly s výše uvedenými drogami a byly k nim připočítány.
Tab. č. 66: Zkušenost s drogou (celý soubor)
Tab. č. 67: Zkušenost s drogou dle pohlaví (vybrané skupiny)
Tab. č. 68: Zkušenost s drogou (vybrané skupiny)
Vnitrorezortní protidrogové aktivity zdravotnické služby M V se zaměřením na dotazníkové šetření mezi žáky
Tab. č. 69: Zkušenost s drogou (výběr - žáci 1. ročníků)
Tab. č. 70: Zkušenost s drogou (výběr - žáci 3. ročníků)
Tab. č. 71: Četnost užití vybraných drog během posledních 12 měsíců a posledních
30 dnů (celý soubor)
Tab. č. 72: Zhodnocení užívání tišících prostředků předepsaných lékařem (vybrané
skupiny)
Tab. č. 73: Věk prvního užití vybraných návykových látek (celý soubor)
Tab. č. 74: Droga, která byla poprvé užita (vybrané skupiny)
Tab. č. 75: Od koho byla první droga získána (celý soubor)
Tab. č. 76: Okolnosti, za kterých byla první droga užita (celý soubor)
Tab. č. 77: Vyhodnocení problémů vzniklých v souvislosti s užíváním drog (celý
soubor)
Tab. č. 78: Vyhodnocení problémů vzniklých v souvislosti s užíváním drog (výběr drogu opakovaně užil)
Tab. č. 79: Vyhodnocení názorů na níže uvedenou činnost (celý soubor)
Tab. č. 80: Vyhodnocení názorů na níže uvedenou činnost (výběr - nikdy drogu
neužil)
Tab. č. 81: Vyhodnocení názorů na níže uvedenou činnost (výběr- drogu užil)
Tab. č. 82: Vyhodnocení názorů na níže uvedenou činnost (výběr- drogu opakovaně
užil)
Tab. č. 83: Vyhodnocení rizikovosti níže uvedených činností (celý soubor)
Tab. č. 84: Vyhodnocení rizikovosti níže uvedených činností (výběr - nikdy drogu
neužil)
Tab. č. 85: Vyhodnocení rizikovosti níže uvedených činností (výběr- drogu užil)
Tab. č. 86: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek v místě bydliště (celý
soubor)
Tab. č. 87: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek v místě bydliště (výběr
nikdy drogu neužil)
Tab. č. 88: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek v místě bydliště (výběr
drogu užil)
Tab. č. 89: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek ve škole (celý soubor)
Tab. č. 90: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek ve škole (výběr - nikdy
drogu neužil)
Tab. č. 91: Zhodnocení obtížnosti získání návykových látek ve škole (výběr - drogu
užil)
Tab. č. 92: Vyhodnocení odhadu počtu přátel žáků vykonávajících v tabulce uvedené
činnosti (celý soubor)
činnosti (výběr - nikdy drogu neužil)
činnosti (výběr - drogu užil)
Tab. č. 95: Zhodnocení frekvence svépomocně injekčně aplikovaných substancí
předepsaných lékařem, či jiných substancí během posledních 12 měsíců
(celý soubor)
Tab. č. 96: Počet injekčních aplikací drog (celý soubor)
Tab. č. 97: Zhodnocení odpovědí na otázku zda-li s sebou přináší injekční aplikace
drog nějaká rizika (celý soubor)
Tab. č. 98: Vyhodnocení preferencí zdrojů pomoci při vážných problémech s
drogami (celý soubor)
Tab. č. 99: Vyhodnocení preferencí zdrojů pomoci při vážných problémech s
drogami (výběr - nikdy drogu neužil)
Tab. č. 100: Vyhodnocení preferencí zdrojů pomoci při vážných problémech
s drogami (výběr - drogu užil)
Tab. č. 101: Vyhodnocení znalostí institucí, kde pomáhají lidem, kteří mají problémy s
Tab. č. 102: Zhodnocení znalostí o trestném postihu užívání, přechovávání, prodeje a
výroby drog (celý soubor)
Tab. č. 103: Zhodnocení informací poskytnutých učiteli v průběhu školního roku o
problémech s kouřením, alkoholem či drogami (celý soubor)
Grafická část
Grafická část
Grafická část
Graf č. 25: Počet uživatelů sledovaných drog se zvláštním zřetelem k marihuaně (skupiny
uživatelů sledovaných drog)
Grafická část
Grafická část
Grafická část
Grafická část
Grafická část
Graf č. 33: Výčet institucí uváděných respondenty, které mohou pomoci při problémech s
Grafická část
Příloha č.2
Studie o užívání drog mezi žáky školy MV v Holešově
(ČR, 1995)
Studie navazuje na obdobnou studii o užívání drog mezi středoškoláky, kterou
provedla v r. 1994 hygienická služba ČR. Byly použily mírně upravené (zkrácené)
dotazníky, většina otázek i odpovědí je však stejná a umožňuje porovnání obou
souborů.
Charakteristika souboru:
Šetření bylo provedeno ve škole v Holešově u 77 studentů školy MV. Studenti byli
ve věku 17-19 let, většina 18 let (58,4 %).
Tab. č. 1: Věkové složení souboru (pouze muži)
Studenti přišli do školy z různých částí ČR, většina z obcí a měst od 500 do 100
000 obyvatel (24,7 - 31,2 %), z velkých měst, která jsou nejrizikovější z hlediska
dostupnosti a užívání drog.pochází pouze 6,5 %.
Tab. č. 2: Věkové složení podle velikosti místa bydliště
Ve studii prováděné mezi středoškoláky hygienickou službou ČR v r. 1994 je mimo
jiné jevilo jako významný rizikový faktor užívání drog mládeží vzdělání rodičů,
zejména vysokoškolské. Úroveň vzdělání rodičů respondentů uvádí tabulka č. 3 a
4, rozbor vztahů vzdělání rodičů a užívání drog studenty není vhodný pro malý
počet těchto studentů (pouze 24 studentů uvedlo zkušenost s drogou).
Vzdělání rodičů
Dotazník se zabýval i řadou sociálních problémů a postojových otázek, v této fázi
však nebyly všechny vyhodnoceny.
Drogy
Nejfrekventovanější drodou mezi uživateli je marihunana, zkušenost s ní uvedlo
20 respondentů (26 %), hašiš 3 respondenti (6,9 %), všichni však též
experimentovali či užívali marihunau. Totéž se týká i 3 uživatelů LSD. Dva ze tří
uživatelů barbiturátů bez lékařského předpisu a dva ze tří čichačů toluenu i
respondent experimentující se speedem mají rovněž zkušenost s marihuanou. U
jednoho respondenta se jedná o experimentování a častější užívání (u marihuany
více než 20krát) dokonce 6 drog, navíc se tento respondent nevyjádřil ani
nepopřel užívání kokainu a cracku. Závažným zjištěním je údaj, že téměř 90 %
respondent, užilo steroidy, neboť tyto látky - byť nejsou drogy - nejsou zcela bez
rizika a o této skutečnosti by měl být informován školní či jiný příslušný lékař.
Tab. č. 6: Uživatelé drog
Celkem užilo drogu alespoň jedenkrát 31,2 % respondentů. Ve studii hygienické
služby z r. 1994 tuto zkušenost uvedlo 22,7 % studentů ve věku 15-16 let a 34,3
% studentů 17-18letých. Podrobnější srovnání se škálou drog a jejich oblíbeností
není možné provést pro malý počet uživatelů v této studii. V oblíbenosti - a tedy i
dostupnosti drog - vede v obou studiích marihuana. Pořadí oblíbenosti drog je v
následující tabulce č.7.
Tab. č. 7: Oblíbenost drog (N = 24)
Možnost obstarat si drogu:
Získání drogy v místě bydliště (obci) - její dostupnost - je podle názoru studentů
možné poměrně snadno v 44,2 % a obtížné ve 24,7 %. O náročnosti získání drogy
neví 13 % studentů. Pro srovnání se ve studii hygienické služby z r. 1994 o
snadném získání drogy vyslovilo dokonce 47,5 %, obtížném jen 13,6 %
středoškoláků, naopak 26,7 % studentů neví, zda by drogu mohli získat. Studie
hygienické služby obsahuje výpovědi respondentů z velkých měst (Praha a bývalá
krajská města ČR), kdežto v nynější studii jsou studenti z různě velkých obcí (viz
tab. č. 2), především z menších a středních, což může významně ovlivnit
dostupnost drogy.
Tab. č. 8: Možnost získání drogy v obci, místě bydliště
možnost
získání
drogy
velikost bydliště (počet obyvatel)
do 500
ano, poměr- 2
ně snadno
ano, obtížně 1
5
5-20 tisíc 20-1 00
tisíc
8
16
6
8
3
1
19
24,7
asi ne
3
3
1
2
0
9
11,7
určitě ne
1
2
1
0
1
5
6,5
nevím
1
3
3
3
0
10
13
19
21
24
5
77
100
24,7
27,3
31,2
6,5
100
celkem - t.j. 8
%
10,3
501-5000
celkem
nad 100 tisíc počet
%
3
34
44,2
Při srovnání skupiny studentů, kteří již mají zkušenost s drogou, s ostatními respondenty
je výrazně vyšší procento těch, kteří by si dokázali obstarat drogu (79,1% oproti 64,1 % u
středoškoláků ve studii z r. 1994 ty bylo 84 % uživatelů oproti 50,9 % z ostatních.
Tab. č. 9: Možnost získání drogy v obci, místě bydliště Srovnání uživatelů drog a ostatních respondentů
možnost
uživatelé drog (N = 24) ostatní (N = 53)
získání drogy počet
počet
%
%
ano, poměrně 12
snadno
ano, obtížně
asi ne
určitě ne
nevím
7
3
1
1
50
22
41,5
29,1
12
22,6
12,5
6
11,3
6,2
4
7,5
6,2
9
17
Pro srovnání jsou vyhodnoceny také odpovědi na dotaz, zda si studenti mohou teď
hned obstarat drogu (t.j. ve škole apod.). Výsledky ukazují tabulky č. 10 a 11.
Tab. č. 10: Možnost obstarat drogu ihned
n
Tab. č. 11: Možnost obstarat drogu ihned Srovnání uživatelů drog a ostatních respondentů
První užití drogy:
Identifikace prostředí, ve kterém došlo k prvnímu užití drogy je zatížena chybou,
protože někteří respondenti tuto otázku nezodpověděli pravdivě. Ze 24 respondentů,
kteří uvedli svoji zkušenost s drogou, odpovědělo na dotaz o prostředí prvního užití
drogy pouze 16. l tak vychází jako nejrizikovější prostředí rockový klub či koncert a
diskotéka, což plně odpovídá poznatkům ze studie provedené hygienickou službou v
r. 1994.
Tab. č. 12: Kde poprvé užita droga
*) Z 24 studentů, kteří uvedli zkušenost s drogou, uvedlo prostředí prvního užití pouze 16
Závažnou skutečností je i věk při prvním užití drogy. Na tento dotaz pravdivě
odpovědělo jen 21 ze 24 respondentů, kteří přiznali zkušenost s drogou. V tabulce č.
13 je tento věk uveden ve srovnání s dalšími negativními návyky - začátkem
pravidelného kouření a první opilostí alkoholem.
Tab. č. 13: Negativní návyky
Z 24 studentů, kteří uvedli zkušenost s drogou, uvedlo věk prvního užití pouze 21
O kouření a pití alkoholu blíže informují tabulky č. 14 - Kouření studentů a č. 15 - Pití
alkoholu:
Tab. č. 14: Kouření studentů (N = 77)
Tab. č. 15: Pití alkoholu (N = 77)
Kritický věk pro první užití drogy je poněkud pozdější, než vyplynulo ze studie
hygienické služby z r.1994, kde první užití drogy udalo do 10 let 0,3 % středoškoláků,
v 10-12 letech 0,7 %, v 13-16 letech 17,1 % , naopak ale nad 16 let jen 11,1 % oproti
20,8 % z hodnoceného souboru.
Pro ilustraci a doplnění škály negativních jevů, mezi které se řadí i hraní počítačových
her a hraní na hracích automatech, je zařazena tabulka s přehledem, jak se v
posledním měsíci před vyplněním dotazníku věnovali respondenti této činnosti. Podle
posledních údajů se gambling stává velmi závažným problémem, ve čtvrtletním
sledování drogové incidence, které provádí hygienická služba ČR se zařadil počtem
problémových hráčů nucených vyhledat zdravotnickou pomoc na 5. místo za pervitin,
marihuanu, toluen a heroin.
Tab. č. 16: Hraní počítačových her nebo automatů v posledním měsíci
Postoje k drogám:
Zajímavá jsou zjištění o postojích respondetů k drogám (tab. č. 17), neboť přes 50 %
studentů se domnívá, že i ten, kdo užívá drogy, může být slušný člověk, přes 23 % se
domnívá, že v budoucnosti vyzkouší nějakou drogu a přes 37 % nesouhlsí s výrokem,
že kouření marihuany je nemorální. Naopak 6 % se nedomnívá, že drogy by měly
představovat jedno z největších nebezpečí pro současnou společnost.
Tab. č. 17: Postoje k drogám (N = 77)
Velice rozdílné jsou názory respondentů na škodlivost jednotlivých drog, jak ukazuje
tabulka č. 18, a na jejich nebezpečnost (tabulka č. 19).
Tab. č. 18: Názory na škodlivost drog (N = 77)
Tab. č. 19: Názor na nebezpečnost látek (N = 77)
Znalosti o drogách:
Mezi základní znalosti patří informovanost o škále drog, jejich účincích, rizicích
užívání a charakteru závislosti. Znalost respondentů o charakteru vybraných drog
ukazuje tabulka č. 20, kde jsou patrné nedostatečné vědomosti o jednotlivých
drogách, zejména však o brownu, klepkách, alnagonu, ale i cracku. Tyto zjištěné
údaje však odpovídají výsledkům ze studie hygienické služby z r. 1994.
Tab. č. 20: Znalost drog
Sami studenti hodnotili svoje znalosti o drogách, kdy 39 % se domnívá, že je
informováno dobře. Ve srovnání se studií u středoškolských studentů z r. 1994 to bylo
20,3. Jako poněkud informováno se cítilo 39,3 %, málo informováno 34,6 % a zcela
neinformováno 5,8 % - oproti nyní zjištěným 1,3 %.
Tab. č. 21: Subjektivní hodnocení informovanosti o drogách (N = 77)
Zajímavým zjištěním jsou zdroje informací o drogách, kde výrazně vedou hromadné
sdělovací prostředky (rozhlas, televize, noviny, časopisy), naopak výrazně nepříznivě
vyšly veřejné přednášky a rodina jako zdroj poučení. Rozporuplné jsou jako zdroj
knihy a kamarádi. Ve studii hygienické služby jsou podobné výsledky, byť se liší
číselné hodnoty jednotlivých ukazatelů, sdělovací prostředky jsou jako častý zdroj
uváděny jen ve 31-32 % a jako občasný v 60 - 62 %.
Tab. č. 22: Zdroje informací o drogách (N = 77)
Část dotazníku se týkala konkrétních znalostí studentů o rizicích injekční aplikace
drog, která je nejrizikovější. Pouze 3,9 % (tj. 3 studenti) neuvedli žádná rizika (tab.
č.23), ostatní uvedli jedno i několik rizik. Výpovědi byly členěny do skupin podle druhu
jednotlivých rizik (viz tabulka č. 24). Jako nejznámější se ukázalo riziko přenosu viru
HIV/AIDS (81,1 %) a dalších infekčních onemocnění (70,3 %), výrazně nižší je
znalost hygienických rizik či rizika vzniku dalších onemocnění, jen ojediněle bylo
uvedeno riziko žloutenky, předávkování a abscesu.
Tab. č. 23: Znalost rizik injekční aplikace drog (N - 77)
z toho znalost jednotlivých rizik (N = 74) - tab. č. 24
Do znalostí o drogách patří i znalosti o platné právní úpravě, která se týká užívání,
vlastnictví, výroby a prodeje či distribuce drog. Výsledky ukazuje tabulka č. 25. Pro
srovnání údaje ze studie hygienické služby z r.1994: jako trestné považuje užívání
drog 50,3 %, přechovávání drog 44,8 %, prodej drog 93,4 % a výrobu drog 89,3 %
středoškoláků, tedy nižší procento správných znalostí.
Tab. č. 25: Znalosti o legislativě v oblasti drog (N = 77)
Problémy kvůli užívání drog a jejich řešení:
Relativně malý počet respondentů a tím i malý počet osob, které již mají zkušenosti s
drogou má za následek, že není možné vyhodnotit oblast potíží s drogou ve srovnání
se studií hygienické služby z r. 1994.
Představy respondentů o motivaci k užívání drog:
Pokud považujeme výsledky opravdu jako představy o motivaci k užití drogy, pak
vychází jako nejčastější vysvětlení, proč lidé užívají drogy, "únik před problémy" -57,2
% a "přizpůsobení se partě" - 41,6 %. Ve studii hygienické služby z r.1994 dosáhly
tyto důvody 52,2 % a 41,8 %. Naopak nejvíce odmítáno jako důvod pro užití drogy je
nuda, snaha po rozkoši, pro zvýšení koncentrace a protest proti okolnímu světu, ve
studii z r. 1994 to byla především snaha po rozkoši a pro zvýšení koncentrace. Jako
motivaci neuznalo "protest proti okolnímu světu" přes 74 % studentů (v r. 1994 69%).
Tab. č. 26: Důvody pro užívání drog (N = 77)
Příloha č. 3
Rozsah výuky zaměřené na drogovou problematiku v základní
odborné přípravě policistů
Z rozboru osnov základní odborné přípravy začínajících policistů vyplynulo, že
drogové problematice je věnováno cca 14 vyučovacích hodinách, a to v předmětech:
PRÁVO - cca 2 hod. - výklad a rozbor skutkových podstat TČ podle § !87-l88a TZ,
KRIMINALISTIKA - cca 2 hod. - charakteristika drog z pohledu kriminalistické chemie,
postup na místě nálezu a způsoby dokumentace,
POŘÁDKOVÁ SLUŽBA - cca 4 hod. - úkoly policie na úseku boje s alkoholovou a
nealkoholovou toxikománií, taktika zákroku proti osobám
pod vlivem návykových látek, součinnostní vztahy mezi
jednotlivými službami Policie ČR a civilními organizacemi,
preventivní činnost Policie ČR,
PSYCHOLOGIE - cca 4 hod.- forenzní psychologie - drogové závislosti,
- sociální skupiny,
- vliv drog na osobnost a jednání,
- přístupy policistů k osobám, které jsou pod vlivem drog,
ZDRAVOTNICKÁ PŘÍPRAVA - cca 2 hod.- rozdělení drog a jejich charakteristika, vliv
drog na zdraví a osobnost člověka, pravidla a úkony I.
pomoci.
Kromě základní výuky podle učebních osnov jsou jednotlivými školami
organizovány k uvedené problematice besedy s pracovníky služby kriminální policie, v
každé škole je k dispozici nová i stará verze „NARKO" kufru. Ke zvýšení profesní
připravenosti učitelů policejních škol, kteří uvedenou problematiku vyučují, je
organizována řada akcí, např. metodická zaměstnání, stážové pobyty, odborné
semináře a pod.
Příloha č.
Rozsah výuky zaměřené na drogovou problematiku v SPŠ MV čtyřleté maturitní studium bezpečnostně právní směr
Z rozboru osnov SPŠ MV pro žáky čtyřletého maturitního studia bezpečnostně
právního směru vyplynulo, že drogové problematice je věnováno během studia cca
29 - 39 vyučovacích hodinách, a to v předmětech:
Chemie
1. ročník, TC II: Anorganická a organická chemie, téma 6. Chemie a lidské
zdraví, zásady správné životosprávy a výživy, léčiva, alkaloidy, negativní
důsledky kouření, alkoholismu, drogových závislostí a zneužívání léčiv (cca 6-8
hodin),
Biologie
1. ročník, TC XII: Zdraví člověka,, téma alkoholismus, nikotinismus a jiné
toxikománie (cca 1-2 hodiny),
Společenské vědy
1. ročník, TC II: Životní styl, hodnotová orientace a režim práce žáků střední
školy (cca 9 hodin), zejména ochrana před škodlivými návyky, primární
protidrogová prevence, účelné využívání volného času,TC VI: Globální
problémy lidstva, téma civilizační choroby a boj s nimi (cca 1-2 hodiny),
2. ročník, TC l: Péče o zdraví a správnou životosprávu (cca 1-2 hodiny),
3. ročník, TC III: Sociální skupiny, téma způsob života a životní styl, vliv skupin
na utváření osobnosti (cca 1-2 hodiny),TC IV: Vybrané sociologické problémy,
téma sociální patologie (cca 2-3 hodiny).
4. ročník, TC II: Vybrané problémy psychologie, téma zákroky proti osobám pod
vlivem alkoholu, jednání s agresivními jedinci (cca 2-3 hodiny).
Kriminalistika
3. ročník, TC IV: Kriminalistické metody identifikace osob a věcí, 6. téma
kriminalisticko-technické zkoumání léčiv a drog, význam zkoumání léčiv a drog,
zneužívání léčiv a drog, typy drogové závislosti, možnosti identifikačního
zkoumání léčiv a drog v kriminalistické praxi (cca 3-4 hodiny).
Bezpečnostní činnost
3. ročník, TC XI: Zákon o přestupcích, téma přestupky na úseku ochrany před
alkoholismem a jinými toxikomániemi, jejich řešení (cca 1-2 hodiny).
4. ročník, TC XII: Beseda s pracovníkem protidrogového centra (2 hodiny).
Tělesná příprava
1. až 4. ročník - jedním z vyučovacích cílů je „formovat kladné postoje žáků k
pohybové aktivitě ve smyslu celoživotní orientace na zdravý způsob života",
přičemž je v každém ročníku zařazeno téma význam tělesné přípravy pro vývoj
a zdraví žáků.
Výzkum české mládeže
Vážený, vážená,
my Vás moc potřebujeme. Ano, Vás osobně. Náš výzkum je zaměřen na problémy,
společné snad všem mladým lidem a jeho výsledky mohou, jak doufáme, alespoň trochu
přispět ke zlepšeni světa kolem nás.
Takový výzkum však není možný bez Vaší spolupráce. Budeme se ptát na věci, které Vás
těší, i na ty, které Vás snad trápí. Ale budeme se Vás také ptát na věci, o kterých se obvykle
nemluví; leda snad s nejlepším přítelem či přítelkyní, a někdy ani to ne. A přesto doufáme, že
nám odpovíte.
Důvěrnost informací je naprosto zaručena. Vaše třída byla vybrána náhodně. Výzkum je
anonymní. K vyplněným dotazníkům mají přístup jen vybraní výzkumní pracovníci a všichni
výzkumníci jsou přísně zavázáni k naprosté mlčenlivosti. Nadto, výzkum je organizován lak.
že od okamžiku, kdy odevzdáte dotazník, nikdo, ani člen výzkumného týmu, nemůže už
zjistit, kdo co řekl. Věřte, že jsme přítel, který opravdu „nepoví". Ani nemůže.
Zodpovídat naše otázky je jednoduché: většinou stačí zaškrtnout číslo té odpovědi,
která nejlépe odpovídá Vašemu názoru. Jen výjimečně bude třeba odpověď vypsat. Ale
bylo by nám líto, kdybychom postrádali kteroukoli z Vašich upřímných odpovědí. Bez Vás by
výzkum nebyl úplný, moc byste nám v něm chyběl, moc byste nám v něm chyběla.
Děkujeme!
MUDr. Vladimír POLANECKÝ
národní koordinátor drogové epidemiologie ČR

stáhnout soubor

Transkript

Podobné dokumenty

Letterhead Template

PSYCHO@SOM