Kolem_Klete_MLADSI_prac.listy a reseni

Transkript

Další materiály zdarma stáhněte zde:
http://blanskyles.ochranaprirody.cz/
informace/blansky-les-detem/
Blanský les dětem – Kolem Kletě – varianta mladší děti
INSTRUKCE PRO DOSPĚLÝ DOPROVOD
Pro rodiny s dětmi či organizované skupiny (2- 30 dětí), ve věku od školky po nižší stupně Z. Š. (při vyšším počtu
dětí doporučujeme skupinu rozdělit a pracovat s každou částí zvlášť). V počtu 1 dítě nelze hrát hru na Smrťáka, ale
pracovní listy vyřešit lze.
Před cestou doma: Nezapomeňte udělat s dětmi domácí pokus k tabuli č. 2 (návod je v řešení). A Vy nebo starší
sourozenec můžete před cestou vyrobit masku rysa (viz vzor) a tu už mohou mít děti na sobě při plnění úkolů.
Vhodné období: Když je Kleť bez sněhu, takže jaro až podzim.
Doba zpracování: Délka zpracování je značná. Doporučujeme plnit úkoly postupnými návštěvami Kletě. Sami
poznáte, kdy už jsou děti unavené a práce s listy je nebaví.
Pomůcky: vytištěné pracovní listy (nejlépe pro každé dítě vlastní), barevné pastelky (případně fixy). Pro dospělý
doprovod Instrukce a Řešení (doporučujeme sešívačkou sešít), případně fotoaparát nebo mobil na zvěčnění
některých výtvorů.
MAPKA: Plnění úkolů by mělo probíhat popořadě. Navazují na sebe list k tabuli č. 4 a 5. Úkoly lze také řešit
postupnými návštěvami naučné stezky Kolem Kletě (pak je dobré řešit list 4 a 5 během jedné návštěvy). Při výstupu
pěšky po zelené značce z parkoviště Krásetín se nabízí jít trasu pozpátku od tabule č. 7. Pak lze i snadněji skončit
v hospodě. Při postupu opačně vyřešíte úlohu se skřítkama až u tabule 4, kde si můžete prohlédnout jedli.
Zpracovaly: A. Jírová a J. Janáková. Info, dotazy a zpětná vazba: A. Jírová: [email protected]; tel.:775651598
www.facebook.com/BlanskyLesDetem
Rodičům:
Vystřihněte dětem před cestou masku rysa ostrovida a
obkreslete na čtvrtku. Nezapomeňte vystřihnout oči a dírky
na gumičku (černě vybarvené). Na uši pak přidělejte
(lepidlem Herkules) střapečky (určitě doma vhodný materiál
najdete). Nakonec masku pěkně vybarvěte.
Dítěti:
Takhle zamaskován kráčej tiše a pomalu a
třeba na Kleti potkáš opravdového rysa
ostrovida!
Tabule č. 1 – Úvod (tabuli naleznete z druhé strany skupiny různých tabulí cestou k vyhlídce)
Za trojími horami žije jeden dědeček. Za domem má svoji zahrádku. Podívej se na obrázek.
Půjčíš dědečkovi konvičku nebo pláštěnku? Spoj dědečka čárou s tím, co opravdu
potřebuje.
moře
Alpy
Dunaj
Šumava
Kleť
Co vidíš na dalším obrázku vpravo dole?
Připomíná Ti to něco na horním obrázku?
Myslíš, že vítr, co k nám fouká z hor (Alp a Šumavy) je studený
nebo teplý? Jak se jmenuje?
Vybarvi všechny obrázky.
Tabule č. 2 – Geologie
Najdi na obrázku mrazový srub. Proč se asi jmenuje srub? Vybarvi obrázek.
Domácí pokus před cestou: návod na jednoduchý pokus naleznete v řešení.
Kapka silák Co dokáže „kapka silák“, když je pořádná zima? Umí se proměnit třeba
v rampouch? Co ten pak umí?
Najděte v okolí tabule mrazový srub a prozkoumejte ho. Prohlédněte si pukliny, které
vytvořila zmrzlá „kapka silák“.
Tabule č. 3 - Rezervace
Pozorně si prohlédni oba obrázky. Můžeš je rovnou vybarvit.
Dnes obcházíte kolem dokola rezervaci Kleť. Její hranici poznáš podle červeně
pruhovaných stromů (dva pruhy jsou zvenku). Pořádně si ji cestou prohlídni ze všech stran
(nejen u této tabule). Kterému z lesů na obrázcích se les v rezervaci více podobá?
V kterém z těchto lesů podle Tebe žije více druhů zvířat a kde se líbí skřítkům?
Do rezervace nesmíš, tak postav skřítkům domeček poblíž hranic. Sem nakresli, jak si
představuješ lesní skřítky.
Tabule č. 4 - Květena
1. Podívejte se opatrně na malé stromečky za tabulí. Jsou to malinké jedličky, děti jedle.
Všimněte si, že jejich jehličky nepíchají jako smrkové a zespoda mají dva bílé pruhy
s tmavozeleným uprostřed. Najděte v okolí tabule jejich maminku. Poznáte jí podle
srdíčka, které je na ní pro vás namalováno. Pořádně si ji prohlédněte. Jakou má kůru?
Jaké větvičky? Dohlédneš na šišky?
2. Maminka poslala Metoděje na borůvky. Kterou cestou se má vydat? Vybarvi obrázky, ať
se mu bobule lépe hledají. Co na něj číhá na konci druhé cesty? Co by se stalo, kdyby
přinesl domů místo borůvek vraní oko čtyřlisté?
Zkus najít alespoň jednu z těchto kytiček v okolí tabule a řekni pak rodičům/paní učitelce,
jestli se jíst smí nebo nesmí. Pokud jsi našel borůvku, udělej plodem čáru sem na papír. Ale
na vraní oko raději nesahej.
BORŮVKOVÁ ČÁRA: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
BONUS: Hra na Smrťáka (pravidla v řešení)
Tabule č. 5 – Lesy
Smrk se dnes pěstuje všude, tak ho určitě znáte. Kdysi ale rostlo na Kleti mnohem více
buků a jedlí. Jedli už znáte od tabule č. 4. Zkuste najít buk zde v okolí tabule č. 5 a
skamarádit se s ním také.
Jakou barvu kůry má buk? Obejmete ho kolem dokola sami nebo až společně s rodiči?
Jen jedlová jehlička má pro místní skřítky kouzelnou moc.
Který ze skřítků může čarovat?
Najdi v okolí, z čeho jsou skřítci stvořeni a zkus je také vytvořit. Jaký strom je zplodil? Jak se
asi tito skřítci jmenují? Zkus jim vymyslet pěkná jména podle stromu, ze kterého jsou.
PRAMEN CHLUMSKÉHO POTOKA (mezi tabulemi 5 a 6)
Namaluj na tento papír obrázek nějakého divokého zvířete, které myslíš, že žije na Kleti.
Místo tužky či pastelky použij přírodniny z okolí. Netrhej ale nic v rezervaci! Až to
domaluješ, umyj si ruce v prameni. Když to dovolí rodič či učitel, můžeš se z pramene i
napít  Pod stříškou visí hrneček.
Tabule č. 6 – Fauna
Ukažte dětem všechna zvířátka na fotografiích na naučné tabuli a řekněte jim, jak se jmenují.
Která zvířátka na obrázku dole nosí puntíkovaný kabát? Domaluj je, ať tu nechodí nahatí. A
co chudák čolek? Domaluj kolem něj jezírko, ať může plavat a mít děti. A brhlíkovi zas
domaluj strom.
Koho se bojí rys ostrovid?
Vyrobte podle fotky na tabuli z bukového listí martináče bukového.
Vyfoťte ho a pošlete nám ho. Uděláme z nich výstavku na facebooku.
Tabule č. 7 - Mravenci
Na Kleti naleznete jednu z největších kolonií ze všech druhů lesních mravenců známou z ČR!! Zajděte se na ni
s dětmi podívat. Jedna „rodina“ (roj) má alespoň tolik mravenců, kolik je lidí v Českých Budějovicích. A to
v mraveništi žije i několik rodin!!
Mravenec otužilec (mravenec boreální)
Na Kleti žije mravenec,
je to velký otužilec.
Bez čepice, bez rukavic,
Nebojí se zimy pranic.
Z Alp sem přišel bez batohu,
šel dlouho, ač má šest nohou.
Pozdravte ho hoj, ahoj,
však nešlapte na jeho roj!
Jakou barvu má mravenec otužilec? Je černý nebo rezavý? Je větší nebo menší než
mravenci doma v kredenci? Najdi mravence otužilce a nakresli ho:
KLÍČ K ŘEŠENÍ
Tabule č. 1 - Úvod:
Dědeček potřebuje konvičku. Jeho zahrádka je ve srážkovém stínu Alp, Šumavy a Kleťě a kytičky usychají. Na
obrázku je fén. Měl by připomínat vítr nad horami. Tento vítr je teplý (mraky se vyprší za horami a nahoru stoupá již
jen teplý vítr), proto se jmenuje také fén (alpský fén fouká na Šumavu, šumavský fén na Kleť).
Podrobnější vysvětlení z tabule: Kleť patří podobně jako Šumava do mírně chladné klimatické oblasti, zároveň však
vykazuje i některé specifické rysy. Ty jsou dány především její polohou na závětrné severovýchodní straně Šumavy a
významnou roli hrají i poměrně blízké Alpy. Jejich vliv bývá patrný zejména za silnějšího jižního až jihozápadního
proudění, při němž se tzv. alpský fén někdy dostává ve volné atmosféře přes údolí Dunaje i do vyšších poloh
Šumavy a zde výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Při západním proudění, které všeobecně převládá a přináší většinu
srážek, spadne jejich největší množství na návětrné straně hlavního pohraničního hřebene Šumavy, zatímco Kleť se
již nachází v jeho srážkovém stínu. Důsledkem toho je zde průměrný roční úhrn srážek relativně nízký, přibližně
poloviční ve srovnání se stejně vysokými polohami na pohraničním hřebeni. Srážkový stín se nejvýrazněji projevuje
v zimním období, a proto je Kleť poměrně chudá na sníh. Podmínky pro lyžování zde bývají obvykle výrazně horší
než v centrální Šumavě.
Tabule č. 2 - Geologie:
Návod na jednoduchý pokus: Dejte za asistence dětí do mrazáku malou zavařovací skleničku s kvalitním uzávěrem
(ne ty přesnídávky co nedrží) naplněnou vrchovatě vodou. To celé dejte do větší plastové krabičky, abyste potom
neměli v mrazáku střepy. Když skleničku s dětmi později z mrazáku vyndáte, bude sklenička prasklá a tím ukážete
dětem, jakou sílu má voda když zmrzne. Zvětší objem a láme i skály.
Můžete přidat výmoly na silnici, které také často zvětšuje právě mráz.
Nyní jste připraveni na výpravu za mrazovými sruby
Řešení: „Mrazový srub“ je na obrázku ta velká „skála“ vpravo. Asi někomu připomínala srub (ten je vlevo), tak ho
podle něj pojmenovali.
Voda (tedy kapka silák) zateče do štěrbin ve skále, tam zmrzne na led a skálu rozláme. Rozlámané části voda vyplaví
pryč. Je to tzv. mrazová eroze. Stejně jako na skály, působí například i na asfalt silnic. Mrazové sruby jsou
nejpevnější části původního terénu, které odolaly a vydržely do současnosti.
Tabule č. 3 - Rezervace:
Pruhy na stromech: dva pruhy značí vnějšek rezervace (mnemotechnická pomůcka: „nelez sem“), zatímco jeden
pruh na stromě značí, že už jste uvnitř (pomůcka „ven“). Do některých rezervací je vstup povolen, ale právě PR Kleť,
u které jsou důležité přírodní procesy nerušené přítomností člověka, je vstupu zapovězena.
PR Kleť by se měla podobat více pralesu nežli smrkové monokultuře. Pokud se dítěti bude zdát, že vypadá jako
smrčák, zkuste se zeptat ve spodnějších částech rezervace znovu. Tady u tabule je les zrovna podezřele čistý a
upravený. Likvidovaly se zde souše, co by mohly ohrozit chodce na stezce.
Více druhů stromů a rostlin umožní život více druhům živočichů, takže si myslím, že by i více lákala skřítky.
Když děti postaví domeček pro skřítky, tak jim udělají pěkné prostředí také mimo rezervaci. :-)
Tabule č. 4 - Květena:
1. Jedle (semenáčky: hned za tabulí; strom: 100 kroků po cestě nahoru a pak vlevo v rezervaci)
Jedličky za tabulí neničte, ale pořádně si je prohlédněte. Poznat jejich jehličky se bude dětem hodit u další
tabule (č. 5). Jedle „maminka“ označená srdíčkem se nachází kousek od cesty, a to 100 kroků od tabule po cestě
do kopce a pak z cesty kousek vlevo. Můžete nechat děti běhat do všech směrů nebo je nahoru nasměrovat.
Pozor, jedle se nachází na okraji rezervace, tak ať nepronikají zbytečně hlouběji, aby nenarušily děje uvnitř
rezervace.
- Kůra jedle je světlá (proto „jedle bělokorá“), větvičky budí placatý dojem neb jsou jehličky uspořádány na
větvičce přibližně ve dvou řadách. Větvičky smrku jsou pichlavé kolem dokola. Jehličky jedlí mají tupý konec,
takže nepíchají jako smrk. Zespoda má jehlička dva pruhy, svrchu je lesklá.
-Semenáčky lze poznat díky lesklému povrchu jehliček už zdálky. Když semenáček najdete, určitě ho netrhejte!
Jedlí na Kleti ubylo a každý semenáček je velmi cenný. Navíc je ožírá zvěř, tak jen některé přežijí.
-Možná dohlédnete až na šišky. Na šiškách jedlí je zajímavé, že na zemi je najdete jen zřídka. Rozpadají se totiž
již na stromě a na zem se vcelku dostanou leda nezralé, zelené, když je urazí vítr. Rostou na větvičkách směrem
nahoru jako svíčky a když opadají, zbydou nahoru trčet už jen středy šišek. Šišky smrku znáte dobře i ze země,
navíc visí na stromě směrem dolů.
2. Borůvky i vraní oko by měly děti vybarvit stejnou modrou barvou. Horní cesta vede k borůvkám. Dolní cesta
vede k vranímu oku čtyřlistému. Většinou má 4 listy, ale může jich mít i 3-8. Na jedné rostlině je jen jedna
bobule. Vraní oko je bylina, zatímco borůvka keřík.
Vraní oko je jedovaté. Kdyby někdo snědl vraní oko, otrávil by se.
Otrava se projevuje zvracením, průjmem, bolestmi hlavy, zúžením zorniček. Prognóza je vcelku dobrá při lékařském
zákroku, který spočívá ve výplachu žaludku a podání léků. Otravy tudíž nekončí zpravidla smrtelně a to i díky tomu,
že se saponiny těžko vstřebávají. Nejčastěji se setkáváme s otravami u dětí, které jedovaté plody zamění za plody
jedlé. K otravě u dětí stačí požití již 2 bobulí.
Vraní oko kolem tabule spíše nenajdete. Ale neznamená to, že nemůže nikdy růst poblíž borůvek. Určitě se s ním
setkáte v materiálech na jiné naučné stezce.
Borůvek není kolem tabule mnoho, ale najdou je. Nejvíce jich je, když půjdete kousek po hranicích rezervace dál po
cestě, po které nevede ani stezka ani turistická značka. Kdybyste ale chtěli úkol urychlit, můžou udělat na papír
borůvkouvou čáru až někde cestou při návratu.
HRA NA SMRŤÁKA: pravidla
Příprava doma:
1. Vytiskněte si kartičky ke hře. Pro každé dítě stačí jedna sada tj. 8 kartiček, ale čím víc sad, tím větší zábava.
2. Rozhodněte se, zda použijete jen kartičky pro mladší děti (borůvka a vraní oko) nebo chcete i mladším
dětem hru rozšířit o některé z druhů pro mládež (brusinka, ostružiník, maliník, rulík zlomocný, náprstník
červený, oměj pestrý). Kartičky pro mládež se hodí i k rozlosování na začátku hry.
3. Pro větší trvanlivost můžete kartičky po rozstřihání zalaminovat nebo oblepit průhlednou lepicí páskou. Při
hře mohou přijít do styku s vodou.
4. Naučte se názvy dvou až osmi rostlin na kartičkách a musíte před hrou vědět, které jsou jedovaté. Děti se
to naučí až při hře.
Minimální počet hráčů: 2 děti a 2 dospělí, od 4 dětí stačí 1 dospělý. Lichý počet lze řešit tím, že jedno dítě
bude smrťák a dospělý hrát nebude, jen bude hru koordinovat. POZOR! Když je dítě smrťák, také se musí
před hrou naučit všech 2-8 rostlin a vědět které jsou jedovaté!!!
Hra:
1. Vysvětlete dětem rozdíl mezi jedovatými a jedlými rostlinami a ukažte, se kterými budete hrát (základní
varianta pro nejmladší je borůvka a vraní oko, ale můžete dle uvážení rozšířit některé druhy z varianty
pro mládež a nakombinovat i složitější hru).
2. Rozlosujte děti pomocí kartiček do dvojic či skupinek (pro větší skupinky více jak 4 dětí lze na rozlosování
použít kartičky na hru smrťák pro mládež-tam je 8 druhů rostlin nebo děti jen rozpočítat). Pokud hrají jen
2-3 děti je potřeba kromě dospělého na smrťáka ještě jeden dospělý jako doktor. Protihráči se nemohou
zachraňovat navzájem!
3. Kartičky dětem vezměte, promíchejte a rozházejte po lese nejlépe rubem navrch.
4. Určete pomocí batohů či bund hnízda skupinek (či jednotlivců když jsou 2-3 děti) po obvodu hrací plochy.
Hra je hodně běhací, hrajte tedy prosím MIMO REZERVACI.
5. Děti si stoupnou ke svým hnízdům. Vy jim vysvětlíte pravidla hry. „Noste po jedné kartičce kytiček do
svých domečků. Když vás chytí smrťák, poslouchejte, co vám říká. Pokud uslyšíte, že smrťák odpočítává
život někoho z vaší skupinky, zahoďte kartičku a běžte ho zachránit dotykem.“
6. Děti musí jednotlivé kartičky nosit po jedné do svých hnízd.
a. Těžší varianta je, že děti mají během hry pravou ruku u těla a sbírají kartičky jen levou (u leváků
naopak).
b. Pro nejmenší - lze hrát bez omezení.
7. Rodič/pedagog je smrťák. Chodí v prostoru mezi hnízdy a chytá děti. Koho chytí, toho se zeptá „co to
neseš?“ Chycený odpoví a ukáže smrťákovi kartičku. Když je rostlina jedovatá (vraní oko, v případě
rozšíření oměj, náprstník, rulík), smrťák dítě zabije. To si dřepne na zem a smrťák začne počítat od desíti
do nuly. Než čas odpočítá, může otráveného ještě rychle zachránit někdo z jeho družstva (nebo doktor
když hrají jen 2 děti). Přiběhne k němu a vypumpuje mu žaludek nebo podá protijed. Když ho nestihne
nikdo zachránit, už nehraje. Kartičku nechá v lese. Jde mimo hrací plochu, „do země stínů“.
8. Hra končí, když dojdou kartičky v lese.
9. Každé hnízdo rozdělí své kartičky na jedlé a jedovaté. Neraďte jim, měli by použít zkušenost ze hry! Mrtví
by také neměli radit.
10. Zeptejte se jich, co s posbíranými rostlinami udělají. Jedlé by měli sníst, jedovaté mohou prodat do
lékárny („až budou plnoletí“).
11. Za jedlé kartičky dostanou 2 body, za jedovaté 1 bod (protože jsou při správném použití léčivé). Za špatně
zařazené jedlé mínus 4 body, za špatně zařazené jedovaté mínus 10 bodů (nebezpečnější).
12. Nyní jim řekněte něco o jedovatých rostlinách (viz text níže).
INFO O ROSTLINÁCH ZE HRY:
Jedlé druhy: borůvka (brusnice borůvka), brusinka (brusnice brusinka), ostružiny (ostružiník dvojbarevný),
maliny (ostružiník maliník).
K jedlým druhům snad jen dodat, že ostružin je mnoho druhů a těžko je rozezná i většina botaniků. Jen
maliník pozná každý. :-) Všechny ostružiny jsou jedlé, takže je rozeznávat nepotřebujete. Na Kleti můžete
vzácně na úpatí (např. v Krásetíně) potkat dokonce ostružiník kleťský, který byl z Kleťe popsán pro vědu,
protože právě zde si ho místní znalci ostružiníků všimli. Na obrázku je běžný ostružiník dvojbarevný (rub listu
je bílý, líc tmavě zelený; ostny kolmé).
Jedovaté druhy: vraní oko čtyřlisté, rulík zlomocný, náprstník červený, oměj pestrý.
Podrobnosti o rozeznání a jedovatosti
Vraní oko čtyřlisté zná podle názvu snad každý, ale kdo z dětí ho již opravdu
viděl? Jak ho jednou uvidí, již si ho s borůvkou jistě nespletou. Vypadá úplně
jinak. Není to keřík, ale bylina. Na jedné rostlině je jen jeden plod uprostřed
čtyř, ale někdy i tří až šesti listů. Kolem plodu navíc trčí 4 lístky kalichu a 4
zbytky tyčinek.
Otrava: K otrávení dítěte stačí jen několik málo bobulek. Přestože je vraní
oko silně jedovaté, otravy jím jsou vzácné a nekončívají smrtí, neboť účinné
látky se jen obtížně vstřebávají. Otrava se léčí výplachem žaludku a podáním
absorpčního uhlí.
Rulík zlomocný je statná, až 180 cm vysoká vytrvalá bylina.
Otravy: Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou
rostlinu, odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu
všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky. Člověk se
může otrávit jednak přímou konzumací plodů, nebo přes kozí mléko či kozí
maso, pokud koza tuto rostlinu sežere.
Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule (!), u dospělého asi 10.
Náprstník červený si v době květu nespletete. Když ale nekvete, je dost podobný brutnáku
lékařskému, jehož listy jsou jedlé. V ČR je zřejmě nepůvodní, nicméně šíří se zde od 19.
století.
Otravy: Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva snědené listy náprstníku nutno však dodat, že pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je sníst.
Oměj pestrý je udáván jako nejjedovatější rostlina ČR.
V době květu ho poznáte snadno podle jeho přilbovitých modrých nebo vzácněji bílých
květů. Ty by mohly lákat děti hrát si s nimi na vojáčky, ale to ať nezkoušejí. Lépe na tuto
rostlinu radši ani nesahat.
Otravy: Prognóza otravy omějí je vážná, i těžké otravy lze, však přežít podaří-li se udržet
činnost srdce a dechu. První pomoc spočívá ve vyvolání zvracení, nezbytné je však
okamžitě přivolat lékařskou pomoc! U dětí se údajně vyskytly otravy i po vysávání
sladkého nektaru z květů.
Tabule č. 5 - Lesy:
Buk (v okolí tabule: například strom s turistickými značkami) má světle šedou kůru. Již zdálky je vidět. Obejměte
s dětmi buk, aby si uvědomili jak je mohutný. Zkuste pod nohami najít bukvice.
Zajímavý je semenáček buku (první obrázek). Kdo si ho nikdy nevšiml, nepoznal by, že je to buk. Dále zde vidíte kůru
zblízka, plod buku – bukvici (semínka se po oloupání dají ochutnat, divoká prasata je milují), v zimě stojí za
prohlédnutí nezaměnitelný listový pupen (mladé listy jsou schované uvnitř). Bukový les poznáte zdálky dle šedé
kůry a na podzim všude po zemi rezavě zbarveného listí.
Odpovědi:
Jedlové jehličky nejsou pichlavé, jsou tupě zakončené. Svrchu je jehlička tmavě zelená a lesklá, zespoda má dva bílé
pruhy (v rukou skřítka naznačeno jedním, tmavým pruhem uprostřed).
Buk má hladkou šedou kůru. Pořádný dospělý buk dítě samo neobejme.
Čarovat může levý skřítek (kluk). Ten má v ruce jedlovou jehličku. Poznáte to dle náznaku pruhů a také podle
tupého konce jehličky.
Po chvíli najdete určitě v okolí nějakou bukvici (možná až cestou, ne hned u tabule – tam hrozí vysbírání ostatními
dětmi). Je to plod buku a z něj jsou skřítci stvořeni. Kluk má z chlopní otevřené bukvice čepici, holka sukýnku. Mohli
by se jmenovat třeba Bukáček a Bukovka, ale podobná jména odvozená od buku jsou též možná. :-)
Tabule č. 6 - Fauna:
Puntíkovaný kabát nosí rys (rys ostrovid) a čolek (čolek horský).
Čolek potřebuje vodu hlavně kvůli rozmnožování. Larvy čolka by se bez vody nemohly vyvinout. Dokonce dýchají
žábrami! Dospělý čolek má plíce, proto se plave jednou za čas nedechnout k hladině. Když ho budete pozorovat,
uvidíte jak pouští bublinky jako my, když plaveme pod vodou.
Rys se bojí člověka. Největším nebezpečím jsou pro rysa pytláci. Rys ostrovid je chráněná šelma, ale bohužel pro
pytláky i cenná trofej. Některým myslivcům může být trnem v oku, protože „jim“ žere srnky. Vybírá si ale ty
nejslabší jedince a tím stádu prospívá. Ty slabé, které sežere, se nerozmnoží a nebudou mít stejně slabé děti. Srnčí
zvěř je obecně přemnožená, takže je dost potravy pro rysy i pro lidi. Stejně jako ostatní zvířata může občas rysa
přejet i auto.
Třetím zobrazeným zvířetem je brhlík lesní. Běžný a nezaměnitelný pták. Děti možná upoutá svou páskou přes oko
ve stylu Zorro. Je také zvláštní tím, že umí lézt po stromě hlavou dolů.
Možná znáte od Dobeše písničku „Brhlík a sojka“, kde o lezení hlavou dolů také zpívá. Můžete si ji pak s dětmi doma
pustit. :-)
https://www.google.cz/search?q=jedle+jehli%C4%8Dka&source=lnms&sa=X&ei=k_HgUrSnO4XItQbp_ICgCw&ve
d=0CAYQ_AUoAA&biw=1280&bih=852&dpr=1#q=brhl%C3%ADk+a+sojka
Tabule č. 7 - Mravenci:
Nejbližší mraveniště od tabule je pouhých 13 kroků severozápadním směrem (tj. zpátky ve směru k tabuli č. 6 a to
po pravé straně u cesty).
Mravenec boreální je zčásti černý a zčásti rezavý. Je větší než mravenci, které míváme doma (často mravenec
domácí). 90% mravenců na Kleti je právě mravenec boreální, takže když najdete mraveniště, máte velkou šanci, že
naleznete právě tento jinde vzácný druh.
Zde na obrázcích jsou oba mravenci 10x větší než ve skutečnosti (viz měřítko v rohu).
Vlevo m. boreální, vpravo m. domácí.
V roce 2004 bylo na Kleti spočítáno 2046 hnízd mravenců boreálních, což činilo jejich kolonii jednu z největších
kolonií ze všech druhů lesních mravenců v ČR.

Kolem_Klete_MLADSI_prac.listy a reseni

Transkript

Podobné dokumenty

poznání 2010-11 3 - Střední škola knižní kultury

Trisov-Holubov_PRIRODA_MLADSI_prac.listy a reseni_

doubice územní plán - Územní plán obce Doubice

SoMoPro brožura III

Zpráva o plnění rozpočtu 2014 (formát PDF)