Média a svět ICT_pro tisk

Transkript

MÉDIA A SVĚT ICT
Mgr. Lenka Fojtíková
Havířov 2013
Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/3.1.00/37.0170 „Jsem
odpovědný občan?!“.
Recenze:
Mgr. Lukáš Hrubý
Název kurzu:
Média a svět ICT
Autor/Autoři:
Vydání:
první, 2013
Počet stran:
93
2
Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu
a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání
pro konkurenceschopnost.
Název:
Jsem odpovědný občan?!
Číslo:
CZ.1.07/3.1.00/37.0170
Realizace:
ATHEGA
Partneři:
Černí koně o.s., Sdružení rodičů a přátel školy v Klimkovicích
© Lenka Fojtíková
© ATHEGA
3
POKYNY KE STUDIU
Média a svět ICT
Pro studium problematiky Média a svět ICT jste obdrželi studijní balík obsahující:

vzdělávací manuál pro samostudium obsahující i pokyny ke studiu;

přístup na webový portál projektu obsahující doplňkové animace vybraných částí
kapitol;

CD-ROM s přílohami vybraných částí kapitol.
Prerekvizity
Pro studium tohoto manuálu se předpokládá minimální povědomí o dané problematice.
Cílem vzdělávacího manuálu
Cílem manuálu je rozšířit základní znalosti, dovednosti a návyky při práci na síti Internet.
Manuál se zaměřuje na přímou využitelnost služeb v souvislosti s českou legislativou a s
negativními nástrahami, se kterými se uživatel může setkat. První část je zaměřena na
pojmosloví a základní principy sítě Internet. Další kapitoly jsou věnovány konkrétním
službám sítě Internet a jejich systému fungování. Po prostudování manuálu by měl být
uživatel schopen rozpoznat možné negativní dopady služeb, jež využívá. Zároveň by měl být
schopen preventivně řešit vznik negativních důsledků.
Pro koho je předmět určen
Modul je zařazen do vzdělávacího kurzu Média a svět ICT, ale může jej studovat i zájemce
z široké veřejnosti, pokud splňuje požadované prerekvizity.
Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky, ale
nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto jsou
velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná struktura.
4
Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup:
Čas ke studiu: xx hodin
Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační
a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly.
Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto
problematikou ještě nikdy nesetkali, a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté
zkušenosti.
Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete:
umět popsat …
umět definovat …
schopni vyřešit …
Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování dané kapitoly –
konkrétní dovednosti a znalosti.
Výklad
Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů i jejich vysvětlení. Vše je
doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady a odkazy na animace.
Shrnutí pojmů
Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud některému
z nich ještě nerozumíte, vraťte se k němu ještě jednou.
Otázky
Pro ověření, zda jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik
teoretických otázek.
5
Úlohy k řešení
Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v
praxi, jsou vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem
předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti při řešení reálných situací.
Klíč k řešení
Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru vzdělávacího
materiálu v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si skutečně
ověříte, že jste obsah kapitoly úplně zvládli.
Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem vám přeje autor!
6
OBSAH
1
2
3
4
MÉDIA A INTERNET ................................................................................................. 9
1.1
Zprávy na Internetu ............................................................................................... 10
1.2
Televize na Internetu ............................................................................................. 11
1.3
Rádio a Internet ...................................................................................................... 11
MÉDIUM, UŽIVATEL A AUTOR ........................................................................... 13
2.1
Autorský zákon ....................................................................................................... 14
2.2
Zákon o ochraně osobních údajů .......................................................................... 15
2.3
Právo na ochranu osobnosti .................................................................................. 16
2.4
Aplikace zákonů a Internet ................................................................................... 16
2.4.1
Získávání, stahování a kopírování informací.................................................... 16
2.4.2
Vkládání informací .............................................................................................. 16
INTERNET .................................................................................................................. 19
3.1
Jak funguje Internet............................................................................................... 20
3.2
Adresy počítače na Internetu ................................................................................ 20
3.3
Služby Internetu ..................................................................................................... 21
3.3.1
WWW (World Wide Web) ................................................................................. 21
3.3.2
E-mail ................................................................................................................... 22
3.3.3
Instant messaging ................................................................................................ 22
3.3.4
Stahování a sdílení souborů ................................................................................ 22
3.3.5
Sociální sítě ........................................................................................................... 22
3.3.6
On-line hry ........................................................................................................... 22
3.3.7
E-shop ................................................................................................................... 22
3.4
Stahování dat z Internetu ...................................................................................... 22
3.5
Licencování informací ............................................................................................ 23
3.5.1
Licencování textu, obrázků, hudby a videa ....................................................... 23
3.5.2
Licence programů ................................................................................................ 24
WWW SLUŽBA.......................................................................................................... 27
4.1
Umísťování dat na Internet ................................................................................... 28
4.1.1
Webové stránky ................................................................................................... 28
4.1.2
Fotogalerie ............................................................................................................ 29
4.1.3
Videa ..................................................................................................................... 30
7
5
6
7
8
9
4.2
Vyhledávání dat na Internetu ............................................................................... 30
4.3
Jak se dotazovat ...................................................................................................... 30
4.4
Bezpečné servery a šifrování ................................................................................. 32
E-MAIL ........................................................................................................................ 35
5.1
Co je to elektronická pošta .................................................................................... 35
5.2
Založení e-mailového konta ................................................................................... 37
5.3
Co obsahuje e-mailová zpráva .............................................................................. 38
5.4
E-mail a bezpečnost ................................................................................................ 40
5.5
Nastavení e-mailového klienta............................................................................... 40
SYSTÉM KOMUNIKACE ........................................................................................ 43
6.1
IM............................................................................................................................. 43
6.2
ICQ .......................................................................................................................... 43
6.3
Skype ....................................................................................................................... 45
SDÍLENÍ DAT ............................................................................................................. 48
7.1
FTP .......................................................................................................................... 48
7.2
NFS .......................................................................................................................... 50
7.3
Autorská práva, česká legislativa ......................................................................... 51
NAKUPOVÁNÍ NA INTERNETU ........................................................................... 53
8.1
Co je to e-shop ........................................................................................................ 53
8.2
Virtuální obchod ..................................................................................................... 54
8.3
Placení v e-shopech................................................................................................. 54
8.4
Elektronické peněženky ......................................................................................... 55
8.5
Je nakupování v e-shopech opravdu výhodné? ................................................... 56
8.6
Slevové portály........................................................................................................ 56
8.7
Na co si dát pozor ................................................................................................... 56
SOCIÁLNÍ SÍTĚ ......................................................................................................... 59
9.1
Co je to sociální síť ................................................................................................. 59
9.2
Facebook ................................................................................................................. 60
9.3
Twitter ..................................................................................................................... 62
9.4
Google+ .................................................................................................................... 62
9.5
Myspace ................................................................................................................... 63
9.6
Výhody a nevýhody sociálních sítí ........................................................................ 64
8
10
11
ON-LINE HRY............................................................................................................ 67
10.1
Počítačová hra ...................................................................................................... 67
10.2
On-line hry ............................................................................................................ 68
10.3
Závislost na počítačové hře ................................................................................. 69
POČÍTAČOVÁ HAVĚŤ ............................................................................................ 72
11.1
Malware ................................................................................................................ 72
11.2
Počítačový virus ................................................................................................... 72
11.3
Trojan.................................................................................................................... 73
11.4
Červ ....................................................................................................................... 73
11.5
Spyware ................................................................................................................. 74
11.6
Adware .................................................................................................................. 74
11.7
Spam a hoax.......................................................................................................... 74
11.8
Phishing ................................................................................................................. 74
11.9
Ochrana ................................................................................................................ 75
11.10
Firewall .............................................................................................................. 76
11.11
Pomoc při napadení ......................................................................................... 76
LITERATURA ....................................................................................................................... 79
KLÍČ K ŘEŠENÍ .................................................................................................................... 81
Média a Internet
1
MÉDIA A INTERNET
Čas ke studiu: 1 hodina
umět definovat pojmy média a nová média;
umět se orientovat na zpravodajských serverech;
schopni poslouchat rádio prostřednictvím Internetu.
V této kapitole si vysvětlíme pojmy média a nová média, podíváme se na význam tisku,
televize, rozhlasu a Internetu. Zaměříme se na zpravodajské servery na Internetu a jejich
hodnocení. Na závěr si řekneme o aktivitách televize a rádia na Internetu.
Výklad
Žijeme v informační společnosti. Informace se na nás valí ze všech stran, ovlivňují nás,
vytvářejí náš názor, útočí na naše city. Hlavním prostředníkem informací jsou média.
Podívejme se na daný pojem podrobněji, tj. co jsou média, jaké známe typy médií a jakou roli
zde sehrává Internet.
Médium (z latinského medium = střed) – v dané souvislosti myšleno jako prostředník,
zprostředkovatel libovolného sdělení, spojující minimálně dvě strany. V tradičním pojetí
se jedná zejména o televizi, rozhlas, tisk, ale i méně masové prostředky, jako člověk, telefon,
divadlo, letáky, billboardy, obaly, výstavy a veletrhy.
Masová média (masmédia) – hromadné sdělovací prostředky (i technická zařízení),
které předávají informace velkému počtu příjemců. V souvislosti s masovými médii se
v poslední době setkáváme s pojmem nová média.
Nová média mají jeden společný znak – digitální technologie. Pavel Šmíd je ve svém
příspěvku[1] definuje takto: „Nová média jsou prostředky a systémy pro přenos či uchování
digitalizovaného – a tím inherentně multimediálního – sdělení v prostoru a čase,
9
Média a Internet
které se vyznačují interaktivitou.“ Daná definice zahrne vše od mobilního telefonu
a fotoaparátu, přes digitální rozhlas a televizi, až po Internet a všechny jeho služby, e-mailem
a webem počínaje a sociálními sítěmi konče.
Podívejme se na jednotlivé typy médií podrobněji.
Tisk přináší informace o stavu společnosti, má za sebou redakční zázemí, je periodický. Tisk
je levné médium, dostupné, mobilní, je možno jej uchovat. Oslovuje širokou cílovou skupinu,
je nepostradatelný pro starší generaci. Oproti Internetu potřebuje delší čas na zprostředkování
informace. Náklady tiskovin každoročně klesají (cca o 8%).
Rozhlas představuje levné médium (přijímač), informace jsou poskytovány pružně
a v krátkém čase, má menší počet posluchačů. Rozhlas je často zaměřen zájmově
či regionálně.
Televize umožňuje audiovizuální předávání informací, které je nejúčinnější, působí na emoce,
informuje v poměrně krátkém čase, zasahuje všechny vrstvy, má velkou sledovanost.
Tato tradiční média (tisk, rozhlas, televize) nabízejí informace, utvářejí názory, ale těžko
dostávají zpětnou vazbu. Příjemce má minimální možnost reagovat, ovlivnit obsah.
Internet plní funkci informační, zábavnou, komunikační, ale i komerční. Umožňuje výběr
informací, srovnávání, komunikaci, ale hlavně zpětnou vazbu a přesné sledování návštěvnosti.
Internet se stal prostředníkem i pro tradiční média.
1.1 Zprávy na Internetu
Internet nabízí krátké zprávy s velmi malou časovou prodlevou.
Výběr zpráv nabízí většina vyhledávačů, např. google.cz,
který zprostředkovává zprávy z významných zpravodajských
serverů. Zprávy Google je možno personalizovat, tzn. vybrat si
oblast, která vás nejvíce zajímá, a nastavit četnost výběru zpráv
z této oblasti pomocí posuvníků. Můžete přidat i novou oblast,
např. školství.
Mezi nejznámější zpravodajské servery patří iDnes.cz, CT24.cz, Obrázek 1 Ukázka personalizace
zpráv na Zprávy Google
lidovky.cz, novinky.cz, IHNed.cz, aktuálně.cz. Podívejme se
na jednotlivé servery podrobněji.
10
Média a Internet
iDnes.cz – komplexní, aktuální, důvěryhodný, přehledný. Provádí průzkum trhu, má kvalitně
zpracované diskuse. Součástí je server technet.cz nabízející zprávy z oblasti vědy a techniky,
počítačů a Internetu. Nabízí blogy s propracovaným redakčním systémem.
CT24.cz – důvěryhodný, propojený s Českou televizí.
Novinky.cz – přehledný, přístupný, označovaný za nejrychlejší. Těží z propojení s domovskou
stránkou seznam.cz a deníkem Právo.
Lidovky.cz – kvalitní informace, komentáře k událostem, avšak na úkor rychlosti informací.
IHNed.cz – nejserióznější, nejodbornější.
Aktuálně.cz – obsáhlejší zprávy, analýzy.
1.2 Televize na Internetu
Většina televizí nabízí služby i na Internetu. Mezi základní patří internetové vysílání,
kde i můžete bezplatně spustit některé starší pořady (většinou s odstupem jednoho dne).
Některé pořady je možné sledovat i živě. Z pořadů si po přihlášení můžete vytvořit i vlastní
playlist (katalog vlastních pořadů). Mezi další služby patří chaty se známou osobností,
které jsou uchovávány v archivech a je možné se k nim kdykoli vrátit. ČT nabízí například
i projekt dětského webu, kde mohou děti a teenageři psát blogy, vkládat obrázky a hrát hry,
a to vše ve velmi přívětivém grafickém prostředí. Nova má zase implementovány
zpravodajské weby zaměřené na určitou cílovou skupinu, např. pro ženy doma.cz nebo
pro slečny krásná.cz. Nova nabízí i server voyo.cz určený ke stahování filmů za úplatu.
1.3 Rádio a Internet
Rádio, a to jak internetové, tak celoplošné,
můžete poslouchat prostřednictvím Internetu.
Existuje celá řada serverů, které poskytují
nejen informace ze světa hudby, ale hlavně
databázi různých českých i zahraničních rádií
řazených podle kategorií, např. play.cz. Zde
si vyberete rozhlasovou stanici a tu si spustíte
přes prohlížeč. Aby vám poslech rádia
fungoval, musíte mít v prohlížeči nainstalován
plug-in (zásuvný modul), což je jednoduchý
Obrázek 2 Nastavení přehrávače, výběr datového toku
11
Média a Internet
program vnořený do prohlížeče, který umožňuje přehrávání. V tomto případě nejčastěji půjde
o Windows Media Player Plug-in. Je velmi pravděpodobné, že jej již v prohlížeči
nainstalován máte. Může se vám stát, že se vám začne rádio „sekat“. V tomto případě
většinou postačí zmenšit datový tok, např. na 64 kbps, tedy snížit kvalitu přehrávání.
Význačná celoplošná rádia, stejně jako televize, provozují své www stránky. Kromě on-line
poslechů zde nabízejí zprávy, rozhovory, informace o pořadech, archivy, playlisty apod.
Co říci na závěr? Internet začíná přebírat roli hlavního média ve světě informací, zábavy
i reklamy. Tradiční média se snaží udržet posluchače i pomocí aktivit na Internetu. Internet
je současnost, ale hlavně budoucnost ve světě médií.
Shrnutí pojmů 1.1.
Médium – zprostředkovatel libovolného sdělení, spojující minimálně dvě strany.
Nová média – prostředky a systémy pro přenos či uchování digitalizovaného sdělení
v prostoru a čase.
Personalizace zpráv – nastavení četnosti výběru zpráv pro různé oblasti.
Doporučení
Pro přehrávání médií na Internetu je potřeba mít nainstalovaný plug-in – program
pro přehrávání hudby či videa.
Pokud dochází při přehrávání k prodlevám, je vhodné snížit kvalitu přehrávání.
Otázky 1.1.
1. Co byste zařadili mezi média?
2. Patří mezi nová média i televize?
3. Jak se nazývá vlastní katalog pořadů vybraných na ceskatelevize.cz?
4. Co uděláte, když se vám začne přerušovat přehrávání rádia prostřednictvím Internetu?
12
Médium, uživatel a autor
2
MÉDIUM, UŽIVATEL A AUTOR
Čas ke studiu: 1,5 hodiny
umět definovat pojem autor, uživatel, dílo;
schopni aplikovat autorský zákon a další legislativu v internetové praxi.
V kapitole se seznámíte s povinnostmi uživatele a právy autora. Naučíte se správně
registrovat do služeb Internetu. Seznámíte se s autorským zákonem a jeho aplikací v praxi,
a to jak z hlediska uživatele, tak z hlediska autora.
Výklad
Základní vlastností Internetu jako moderního média je interaktivita. Umožňuje nejen
informace získávat, ale i poskytovat, umožňuje reagovat na příspěvky ve formě diskusí, a tím
i ovlivňovat názory jiných lidí. Internet můžete využívat jako uživatelé i jako autoři.
Uživatel je člověk, který určitým způsobem užívá dílo jiného člověka, případně stroje.
V souvislosti s Internetem chápeme uživatele jako člověka, který využívá služeb nabízených
na Internetu. Některé služby vyžadují registraci uživatele za účelem vedení databáze,
bezpečnosti a zároveň mapování činnosti daného uživatele. Registrací se rozumí uvedení
jména, případně přezdívky a hesla. Při registraci mohou být požadovány další nepovinné
údaje. Je na vás, zda je vyplníte, ale pamatujte, že čím méně informací o sobě ve virtuálním
světě uvedete, tím lépe. Součástí registrace bývají podmínky pro využívání dané služby,
které musíte potvrdit. Vždy se seznamte s podmínkami pro využívání služby. Informace
o registraci bývají zasílány prostřednictvím e-mailu. Po registraci můžete službu využívat
se všemi funkcemi, jež tato služba nabízí. Ke službě přistupujete prostřednictvím
uživatelského rozhraní, které si velmi často můžete přizpůsobit podle svých potřeb. Uživatel
musí vždy jednat v souladu s podmínkami služby a související českou legislativou,
zejména autorským zákonem.
13
Autor je člověk, který tvůrčím způsobem vytvořil dílo. Na Internetu jde o článek, obrázek,
fotografii, animaci, video, hudbu, program, www stránku a další. Autor má právo na ochranu
svého díla, má možnost rozhodnout, jak s jeho dílem bude nakládáno. Může dílo zveřejnit
pod určitou licencí, v níž jsou přesně definovány podmínky užívání díla. Každý uživatel
je povinen se s danou licencí seznámit a užívat dílo v souladu s touto licencí.
Při získávání, dalším využívání a publikování informací je nutné brát v úvahu základní
pravidla daná legislativou, a to zejména:
 zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon);
 zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů;
 právo na ochranu osobnosti.
2.1 Autorský zákon
Autorský zákon přesně definuje pojmy autor a autorské dílo. Autorské dílo je jakékoli dílo,
které je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti fyzické osoby – autora. Za dílo tedy považujeme
literární, vědecké, umělecké a architektonické dílo, tzn. zejména texty, obrazy, hudbu a filmy,
dramatické dílo, fotografii nebo technické výkresy. Autorský zákon přiznává status díla
počítačovým programům, databázím či překladům. Za souborné dílo je považován
např. časopis, encyklopedie či výstava. Za dílo ve smyslu autorského zákona se nepovažuje
např. denní zpráva, postup, vzorec či statistický graf. Ochrana podle práva autorského
se nevztahuje na právní předpisy, úřední dokumentaci či státní symboly.
Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
Autorský zákon rovněž řeší otázku, kdy se dílo stává dílem autorským a po jakou dobu
je chráněno ve smyslu tohoto zákona. Dílo vzniká automaticky v čase, kdy bylo vyjádřeno
v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Není tedy nutno dílo určitým způsobem registrovat.
Možná vás napadne otázka, proč se u některých děl vyskytuje značka copyrightu ©. Daná
značka nemá žádné právní opodstatnění a neznamená, že jen toto dílo je chráněno autorským
zákonem. Symbol © pouze značí, že dílo vytvořil autor, jehož jméno je u něj uvedeno.
Autorská práva zákon rozděluje do dvou skupin, a to na práva osobnostní (morální) a práva
majetková. Mezi osobnostní práva patří právo rozhodovat o zveřejnění svého díla, o jakékoli
změně a zásahu do svého díla. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát nebo je převést
na jinou osobu. Osobnostní práva zanikají po smrti autora.
14
Majetkové právo umožňuje autorovi na základě smlouvy předat právo užití díla jiné osobě,
a to různými způsoby, např. ve formě rozmnožování, půjčování, pronájmu či sdělování
pomocí rozhlasu či televize. Majetková práva je možné dědit. Majetková práva zanikají 70 let
po smrti autora.
Autorský zákon rovněž definuje, kdy je možné dílo užít, aniž by byla porušena autorská
práva. Mezi dané možnosti patří vytvoření záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla,
vyjma počítačového programu a databáze, pro osobní potřebu. Rovněž je možno použít
v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, přičemž je nutno
citovat, tzn. uvést jméno autora, název díla a pramen. Autorské dílo je možné užít
ve vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu a pro účely kritiky. I v těchto
případech je nutno citovat. Autorský zákon připouští možnost vytváření malby, fotografie
či filmu na veřejném prostranství.
Autorský zákon zakazuje obcházení ochranných prvků technických prostředků, např. u CD
či DVD, a šíření prostředků vedoucích k prolomení daných ochran.
2.2 Zákon o ochraně osobních údajů
Zákon definuje pojmy osobní údaj, citlivý osobní údaj, povinnosti správce osobních údajů aj.
Osobní údaj je údaj o fyzické osobě, jehož pomocí je možno osobu přímo či nepřímo
identifikovat, např. číslo, kód nebo skupina údajů, jako jméno, příjmení, adresa a datum
narození.
Za citlivý osobní údaj se považuje údaj o národnostním, rasovém nebo etnickém původu,
politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém
přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě, genetický
či biometrický údaj. Na citlivé údaje se vztahují přísnější podmínky pro jejich zpracování.
Zpracování osobních údajů je možno pouze se souhlasem dané osoby (zákon stanovuje různé
výjimky, kdy souhlas není nutný). Osoba musí být při udělení souhlasu informována o účelu
poskytnutí osobních údajů, o typu osobních údajů, o správci a období zpracování.
Subjekt, který chce zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto skutečnost oznámit písemně
Úřadu pro ochranu osobních údajů.
15
2.3 Právo na ochranu osobnosti
Každá osoba má právo na ochranu své osobnosti. Kromě života a zdraví se jedná i o ochranu
občanské cti, lidské důstojnosti, ochranu soukromí a projevů osobní povahy. Písemnosti
osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby
nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
Svolení musí být písemné a u dětí je nutný podpis zákonného zástupce.
2.4 Aplikace zákonů a Internet
Na Internetu najdeme celou řadu děl, na která se vztahuje autorský zákon a další legislativa.
Jaká pravidla by tedy měl běžný uživatel dodržovat, aby vyhověl liteře zákona?
2.4.1 Získávání, stahování a kopírování informací
Pro osobní potřebu můžete stahovat hudbu, filmy i fotografie. Stahovat nemůžete z ilegálního
zdroje. Za nelegální jsou považovány výměnné sítě typu peer to peer (P2P). Příkladem těchto
sítí mohou být BitTorrent nebo Gnutella. Hudba, filmy či programy jsou zde většinou
nabízeny bez souhlasu autora, jednoznačně dochází k porušení autorských práv. Při práci
na těchto serverech totiž nejen stahujete (což není trestné), ale zároveň i sdílíte, tedy dále
rozšiřujete, což již povoleno není. Mezi servery, z kterých můžete stahovat hudbu legálně,
patří www.mp3.com, www.i-legalne.cz, www.freemusic.cz a další.
Kopírování obrázků pro osobní potřebu je možné, ale již je omezeno jejich další využití.
Jestliže chcete obrázek použít, třeba pro výrobu letáku, musí mít daný obrázek některou
ze svobodných autorskoprávních licencí (viz kapitola 3). Pro komerční účely je možno
zakoupit obrázek v některé z fotobank, např. www.fotobanka.cz.
Můžete rovněž vytvářet kopie CD a DVD pro svou potřebu, např. pro přehrávání
v automobilu, můžete si také udělat kopii z DVD do svého MP3 či MP4 přehrávače. Je-li CD
či DVD opatřeno ochrannými prvky proti kopírování, pak daný nosič kopírovat nesmíte.
Rovněž si můžete udělat kopii televizního či rozhlasového vysílání. Dané kopie však nesmíte
dále šířit.
Je zakázáno kopírování počítačových programů, což se porušuje zejména při kopírování her.
2.4.2 Vkládání informací
Libovolný text vkládaný na Internet je chráněn autorským zákonem. Jestliže tedy zkopírujete
cizí text (nebo jeho část) a umístíte jej na své stránky, dopouštíte se porušení autorského
16
zákona. Ten sice připouští použití části textu v odůvodněné míře, ale rozhodně se tímto
nemyslí kopírování celých odstavců. Při použití částí cizích textů je nutno citovat. Správné
citování je dáno normou ČSN ISO 690 (01 0197). Na www stránkách je možno použít
generátor citací, např. generator.citace.com, který na základě vámi zadaných údajů sám
vygeneruje citaci různých typů dokumentů.
Na Internet je možné vkládat pouze své vlastní fotografie. Při vložení fotografie s cizí osobou
je potřebný souhlas dané osoby, případně jejího zákonného zástupce u nezletilých osob.
Každý
má
právo
rozhodnout,
zda
se
fotografie
s jeho
osobou
na
Internetu,
tedy např. i na Facebooku, objeví, nebo neobjeví. Zřejmě nikdo nebude řešit tuto povinnost
u běžných fotografií, ale jiná může být situace, když někdo vyfotí svou brečící spolužačku
před tabulí a vystaví danou fotografii na Facebook. Zde jednoznačně dochází k porušení práva
na ochranu osobnosti. Za porušení autorského zákona se považuje i vystavení obrázku známé
postavičky na facebookovém profilu, např. když zvolím obrázek Barta Simpsona jako
svou profilovou fotografii. Bez svolení není rovněž možné vystavovat fotografie z interiéru
budov.
Vkládat můžete pouze hudbu, kterou jste sami vytvořili. Za porušení autorského práva
se považuje i vlastní interpretace skladby, jejíž autorská práva vlastní někdo jiný. Není možné
vkládat ani část skladby.
Videa se dnes nejčastěji vkládají na server YouTube. I tady platí, že vkládat můžete pouze
videa, na která máte autorská práva. YouTube má implementován systém na identifikaci
obsahu (Content ID), který porovnává nahraná videa s databází souborů. Systém rozpozná
i vloženou zvukovou stopu připojenou k videu. V případě nalezení shody je velmi
pravděpodobné, že vám bude video zablokováno. Při několikerém porušení autorských práv
vám YouTube zruší účet. Za porušení autorských práv je považováno i vložení videa
nahraného živě na koncertě. V takovém případě může vlastník autorských práv podat
u YouTube stížnost na porušení svých autorských práv.
17
Uživatel – člověk, který určitým způsobem užívá dílo jiného člověka.
Autor – je člověk, který tvůrčím způsobem vytvořil dílo.
Autorské dílo – je jakékoli dílo, které je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora.
Kopírovat, stahovat a užívat soubory můžete jen pro vlastní potřebu. Počítačové programy
se kopírovat nesmějí. Cizí text můžete v článku použít jen v odůvodněné míře. Při použití
části cizího díla je nutno citovat. Obrázky, fotografie, hudba nebo video publikované
na Internetu musejí pocházet z vlastní tvorby. Na fotografiích a videu může být zobrazena cizí
osoba jen s jejím souhlasem.
Doporučení
Při stahování dat z Internetu je vždy nutné se ujistit, zda stahováním daného obsahu nejsou
porušována autorská práva.
Při umísťování informací (video, hudba, obrázky a fotografie, texty apod.) musíte mít
na paměti ochranu osobních a majetkových práv.
Otázky 2.1.
1. Jak je chráněno dílo autora?
2. Jaký je rozdíl mezi osobnostním a majetkovým právem k dílu?
3. Můžete si nahrát CD své oblíbené skupiny do MP3, jestliže jste ho stáhli z Internetu?
4. Můžete vložit na YouTube písničku Lucie Bílé, kterou jste sami nazpívali?
Úlohy k zamyšlení 2.1.
1. Můžete vložit film na server uloz.to? Zamyslete se, v jakých situacích to možné
je a v jakých ne, popřípadě jaké důsledky z toho pro vás mohou plynout.
2. Může být hypertextový odkaz, který umístíte na vámi vytvářené stránky, v rozporu
s autorským zákonem či jinou legislativou? Zamyslete se, ve kterých situacích může
nastat problém.
18
Internet
3
INTERNET
umět popsat spojení mezi klientem a serverem;
umět změnit nastavení IP adresy počítače;
schopni vyjmenovat a popsat činnosti služeb Internetu;
vědět, jak stahovat data z Internetu;
umět rozlišit volné licence pro soubory a programy.
V této kapitole se seznámíte se způsobem přenosu dat na Internetu. Řekneme si, co je IP
adresa a doménová adresa a jak probíhá vzájemný převod. Vyjmenujeme si základní služby
Internetu a naučíte se stahovat text, obrázek, fotografie, programy a videa. Na závěr
si řekneme o licencování souborů a programů.
Výklad
Internet je celosvětová síť počítačů, která je vzájemně
propojena v jedinou velkou soustavu. Počítače jsou
většinou organizovány do menších celků (např. v rámci
firmy, školy apod.), kterým říkáme lokální sítě (LAN).
Dílčí sítě jsou pak datovými spoji vzájemně propojeny
pomocí zařízení, jimž říkáme směrovače (routery).
V dnešní době se počet počítačů připojených k Internetu Obrázek
jakojako
propojení
Obr. 33 Internet
Internet
propojení
pohybuje kolem 7 miliard.
lokálních
sítí sítí
pomocí
routerů
lokálních
pomocí
routerů.
19
Internet
3.1 Jak funguje Internet
Jak vlastně funguje propojení mezi dvěma počítači na Internetu? Jde o spojení mezi vaším
počítačem doma, ten se nazývá klient, a počítačem, který službu nabízí, nazývá se server.
K propojení dochází, když se například přihlašujete ke svému e-mailu na seznam.cz. Server
musí být nepřetržitě připojen k síti, musí mít speciální program umožňující jeho práci
a většinou je daleko výkonnější než váš počítač.
Spojení se může realizovat různými cestami, stejně jako dojet autem do určitého města
můžete pokaždé jinudy. Někdy vám trvá cesta déle, někdy jste na místě rychleji. Podle čeho
se ale pozná, kterou trasu zvolit? Na to jsou zde směrovače (routery). Vaše data neputují
Internetem jako celek, ale jsou rozsekána na malé kousky, balíčky neboli pakety. Ke každému
paketu je přiřazena informace, která obsahuje adresu odesílajícího i přijímajícího počítače
a samozřejmě číslo a typ balíčku. Router si každý balíček rozbalí a podívá se na adresu.
Podle adresy pak pošle paket správným směrem, přičemž bere v úvahu také rychlost
a propustnost trasy. Jednotlivé pakety se mohou pohybovat po různých trasách, ale nakonec
jsou seřazeny do správného pořadí. Koncové zařízení pak zajistí rozbalení jednotlivých
paketů a přečtení jejich obsahu.
Pro bezpečnou komunikaci by měl být váš počítač oddělen od Internetu firewallem.
Ten funguje jako bezpečnostní brána a veškeré pakety, jež vyhodnotí podle předem
definovaných pravidel jako nevhodné, zahodí (podrobněji v kapitole 11).
3.2 Adresy počítače na Internetu
V předchozí kapitole jsme se zmínili, že každý paket
si s sebou nese adresu odesílajícího a přijímajícího počítače.
Je tedy zřejmé, že každý počítač připojený k Internetu musí
mít přidělenou adresu, podle které je možno daný počítač
jednoznačně identifikovat. Tato adresa se nazývá IP adresa.
Dnes existují dvě verze IP adres:
 IPv4: 192.168.0.23;
 IPv6:2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7334.
Obrázek 4 Dialog pro zadání IP
adresy a adresy DNS serveru
K přechodu na IPv6 dochází z jednoho prostého důvodu,
všechny adresy předchozí verze byly totiž v roce 2011 vyčerpány. IP adresu vám sdělí váš
20
Internet
poskytovatel internetového připojení (provider). Může to provést dvěma způsoby, a to buď
dynamicky pomocí DHCP serveru, nebo pevně.
Dynamické přidělení IP adresy znamená, že v momentě, kdy se chcete připojit, vám DHCP
server poskytne ze své databáze nějakou adresu, která je v daný okamžik volná. U pevného
přidělení máte adresu zapsánu trvale. Adresu do počítače zapíšete prostřednictvím dialogu
Protokol TCP/IP, jejž naleznete pomocí Síťového připojení. Vyberete typ připojení, najdete
Protokol sítě Internet (TCP/IP) a zvolíte Vlastnosti.
Možná teď namítnete, že vy při vyhledávání určité www stránky (jde vlastně o spojení
se serverem) žádnou IP adresu nezadáváte. Je tomu tak, člověk by si totiž musel pamatovat
množství číselných kombinací, což pro nás není příliš přívětivé. Byly tedy vymyšleny
tzv. doménové adresy, které již dobře znáte, např. www.seznam.cz. Těm ale zase nerozumí
počítač. Proto se každá doménová adresa převádí na IP adresu. Převod zajišťuje DNS server.
Zadáte do prohlížeče doménovou adresu, např. www.seznam.cz. Budete propojeni s DNS
serverem, jehož adresu máte (stejně jako IP adresu) v počítači zaznamenánu. DNS server
nalezne ve své databázi požadovanou IP adresu (nebo poprosí o nalezení jiný DNS server)
a tuto vám pošle zpět. Dojde k navázání spojení.
Přidělování IP adres má na starosti celosvětová organizace ICANN a její podřízené
organizace, které je po blocích přidělují jednotlivým poskytovatelům připojení.
3.3 Služby Internetu
Pomocí Internetu můžete získávat informace, mailovat, bavit se s přáteli, nakupovat nebo hrát
hry. Internet vám poskytuje služby. Pro realizaci služeb je nutný patřičný počítačový program,
pomocí kterého si můžete o službu požádat, např. internetový prohlížeč. Dané programy
pak spolu komunikují na základě předem stanovených pravidel, tj. protokolu. Některé služby
mohou využívat více typů protokolů, např. s různou úrovní zabezpečení.
Mezi základní služby Internetu patří:
3.3.1 WWW (World Wide Web)
Nejrozšířenější služba slouží k získávání informací pomocí textu, obrázků, zvuku nebo videa.
Pro pohyb mezi stránkami využívá hypertextových odkazů, může obsahovat interaktivní
prvky. Často slouží jako prostředí (rozhraní) pro další služby.
21
Internet
3.3.2 E-mail
Služba slouží k posílání elektronických zpráv a souborů. Je levná, rychlá, pracuje off-line. Jde
zřejmě o nejstarší službu Internetu.
3.3.3 Instant messaging
Umožňuje přímou (on-line) komunikaci mezi dvěma či více lidmi, a to textovou, hlasovou
nebo video komunikací. Umí uživateli oznámit, zda jsou jeho známí přítomni u počítače,
většinou pomocí grafické značky.
3.3.4 Stahování a sdílení souborů
Tyto služby nesou název totožný s názvem protokolu, který se pro jejich realizaci používá.
FTP – služba pro posílání a stahování souborů ze serverů. Používá se nejčastěji pro přenos
souborů s kódem www stránky při vkládání na server.
NFS – slouží k připojení disku ze vzdáleného serveru, např. z práce, a umožňuje pracovat
s ním stejně, jako by to byl disk vašeho počítače.
3.3.5 Sociální sítě
Služba umožňuje vytvoření spřátelené komunity lidí, kteří mezi sebou komunikují, sdílejí
informace, fotografie, videa nebo si mohou plánovat akce. V závislosti na nastaveném
soukromí se různým lidem umožňuje přístup k informacím, jež uživatel vkládá.
3.3.6 On-line hry
Internet nabízí hraní her on-line. Jde o službu, která umožňuje hraní her více hráčů
připojených k Internetu. Mezi on-line hry můžeme zařadit i hry pro jednoho hráče.
Na Internetu se pak zaznamenávají žebříčky hráčů a další statistiky.
3.3.7 E-shop
Služba umožňuje nakupování přes Internet. Uživatel si vybere z katalogu nabízených výrobků
zboží a to si pak objedná.
3.4 Stahování dat z Internetu
Data je možné si na Internetu jednak prohlížet, jednak stáhnout a použít pro další zpracování.
Text stáhnete prostým zkopírováním. Označíte požadovaný text (přejedete přes něj
se zmáčknutým levým tlačítkem myši), zmáčknete pravé tlačítko myši a vyberete Kopírovat,
22
Internet
příp. zmáčknete klávesy CTRL+C. Text se vám vloží do paměti počítače k tomu určené a vy
si jej můžete na jiném místě nebo v jiné aplikaci vyzvednout. Otevřete textový editor a text
tam vložíte tak, že opět zmáčknete pravé tlačítko myši a zadáte Vložit (CTRL+V).
Obrázek stáhnete tak, že na něj kliknete pravým tlačítkem myši a vyberete Uložit obrázek
jako. Objeví se dialogové okno pro uložení dat. Zadáte složku, název a obrázek uložíte.
Fotografie, filmy a programy se dají stáhnout z různých www stránek k tomu určených.
Většinou stránky obsahují tlačítko nebo text s názvem Stáhnout, případně Download.
Pro stažení videa z YouTube je nutný speciální program nebo zásuvný modul vložený
do internetového prohlížeče, např. Video DownloadHelper nebo Easy YouTube Video
Downloader. Mezi nejčastěji používané programy patří YouTube Downloader. Práce je s ním
velmi jednoduchá. Vyberete záložku Stáhnout, zadáte adresu www stránky, kterou naleznete
v adresním řádku prohlížeče, zadáte složku pro uložení, nastavíte kvalitu a zmáčknete tlačítko
Stáhnout.
3.5 Licencování informací
Data stažená z Internetu můžete použít pro svou soukromou potřebu, ale někdy je chcete dále
publikovat. V takovém případě musíte brát v úvahu autorský zákon. Na Internetu se však
vyskytují data, která mají přidělenou tzv. svobodnou licenci. Tato data pak můžete použít,
vždy však v souladu s danou licencí. O licenci rozhoduje autor.
3.5.1 Licencování textu, obrázků, hudby a videa
Public Domain – volné dílo
Jde většinou o dílo, u kterého vypršela doba ochrany autorského díla nebo na které
se autorská práva nevztahují. Dané dílo můžete volně používat, ale musíte uvést autora.
Licence Creative Commons
Daná licence má několik typů, přičemž rozhodující jsou čtyři základní vlastnosti (povinnosti
uživatele):
 Attribution (BY)
 Noncommercial (NC)
– nutno uvést autora;
– použít pro nekomerční účely;
23
Internet
 No Derivative Works (ND)
– nutno uvést dílo v původní podobě, nezasahovat
do něj;
 Share Alike (SA)
– kopie a její odvozeniny musejí mít identickou licenci.
Licence Creative Commons (CC) pak vzniká kombinací daných vlastností.
GNU Free Documentation License (GFDL)
Byla původně navržena pro manuály programů a instruktážní materiály, ale lze ji použít
na libovolné dílo. Díla s touto licencí se smějí šířit, kopírovat i pozměňovat, ale musejí být
zaznamenáni všichni předchozí autoři. Pozměněné kopie musejí mít stejnou licenci
jako původní dílo a musejí být zaznamenány všechny změny díla. U děl s danou licencí
se nesmějí používat technické prostředky pro zabránění distribuce nebo úprav dokumentu.
3.5.2 Licence programů
Public Domain
Programy lze volně užívat, šířit, ale i měnit kód aplikace či daný kód použít ve svém
programu. Někdy jsou tyto programy označovány jako open source.
GNU/GPL
Programy je možno užívat, šířit a upravovat, ale za předpokladu, že bude zachována licence
GNU, tj. další šíření bude zdarma, a to i v nové verzi.
Freeware
Programy je možné volně užívat, šířit, ale není možné zasahovat do kódu a kód nebývá
k dispozici. Některé aplikace šířené jako freeware lze použít jen k nekomerčním účelům.
Všechny dosud jmenované licence jsou samozřejmě zdarma.
Shareware
Jde o skupinu licencí, jež umožňují bezplatně používat většinou komerční software,
ale s určitými omezeními. Cílem dané licence je představení produktu a navnadění uživatele
na jeho koupi. Většinou se vyskytuje ve dvou verzích:
 demo – má určitým způsobem omezenu funkčnost, nejsou dostupné všechny funkce
programu;
 trial – má omezenu dobu použití, po uplynutí dané doby je program zablokován
a až po zaplacení poplatku jsou programy plně zprovozněny.
24
Internet
Internet – celosvětová síť počítačů, která je vzájemně propojena v jedinou soustavu.
Klient – počítač, který využívá služby Internetu.
Server – počítač, který poskytuje služby.
Paket – blok dat přenášený v počítačové síti.
IP adresa – jedinečná číselná adresa počítače (uzlu) na Internetu.
Doménová adresa – jedinečné jméno (adresa) počítače na Internetu v textové podobě.
DNS server – server, který převádí IP adresu na doménovou adresu.
Volné licence – mezi ně patří Public Domain, Creative Commons, GNU Free Documentation
License.
Volné licence pro programy – zahrnují Public Domain, GNU/GPL, Freeware, Shareware.
Doporučení
Dodržování autorských (licenčních) podmínek při kopírování informací z různých webových
stránek vás ochrání při používání těchto dat k nesoukromým účelům.
Informaci o licenci naleznete v readme.txt programu, příp. v sekci Nápověda v části o aplikaci
(programu).
Otázky 3.1.
1. Co obsahuje paket?
2. Podle čeho se identifikuje počítač na Internetu?
3. Jaký je vztah mezi IP adresou a doménovou adresou?
4. Jak se nazývá služba pro komunikaci on-line?
5. Pomocí čeho mohu pracovat s daty na jiném počítači?
6. Jaká je licence CC BY-ND?
7. Co platí pro program označený jako trial?
25
Internet
1. Máte počítač zakoupený na firmu. Pro osobní použití si na něj nainstalujete program
označený jako freeware. Je možné, že bude u kontroly na legalitu tento software
označen za nelegální? Jak postupovat při užívání programů, jež jsou volně ke stažení?
26
Www služba
4
WWW SLUŽBA
Čas ke studiu: 2 hodiny
schopni popsat způsoby vytvoření vlastní www stránky;
umět vytvořit vlastní fotogalerii, vložit video;
vědět, jak zadávat pokročilé dotazy do vyhledávače;
umět rozeznat zabezpečené připojení www stránek.
V této kapitole si objasníme, co je www stránka, a ukážeme si možnosti, jak si stránku
vytvořit. Popíšeme si, jak pracují vyhledávače a jaké možnosti máte při zadávání dotazů
do vyhledávače. Na závěr si osvětlíme, jak funguje zabezpečená komunikace pomocí
protokolu https a co je zabezpečený přístup k převodu doménových adres DNSSEC.
Výklad
V dnešní době jde o nejpoužívanější službu na Internetu. Základním prvkem dané služby
je www stránka napsaná pomocí jazyka HTML. Webová stránka může obsahovat texty,
obrázky, zvuk, animace, video, ale i interaktivní prvky, které dokážou reagovat na podněty
uživatele. Důvodem, proč se webové stránky staly součástí každodenního života,
je hypertextový odkaz. Jeho tvůrcem je Tim Berners-Lee, který roku 1989 vytvořil projekt
distribuovaného hypertextového systému, a tím se zasloužil o zlidštění a zpřístupnění
Internetu široké uživatelské veřejnosti. Hypertext je vlastně odkaz, přesměrování, skok
na jinou www stránku nebo jiné místo stejné www stránky.
Stránky www jsou umístěny na webových serverech jako soubory. Pro jejich zobrazení
musíte mít na svém počítači nainstalován program – internetový prohlížeč. V současnosti
se nejvíce využívají následující prohlížeče:
 Internet Explorer – součást operačního systému MS Windows, nejpoužívanější;
27
Www služba
 Mozilla Firefox – považován za nejbezpečnější, podporuje hodně doplňků;
 Google Chrome – velmi rychlý, jednoduchý, má ambice stát se nejvyužívanějším;
 Opera – dnes již zdarma, má implementovány doplňky, např. e-mailového klienta.
Při komunikaci se serverem služba www využívá jednoho ze dvou protokolů:
 http – protokol pro zobrazení běžné www stránky, nezabezpečený;
 https – protokol se zabezpečeným připojením, k šifrování se používá protokolu SSL
nebo TSL.
Informaci o použitém protokolu naleznete v adresním řádku prohlížeče před adresou www
stránky.
Obrázek 5 Zobrazení protokolu https v adresním řádku prohlížeče
4.1 Umísťování dat na Internet
Na Internetu nemusíte vystupovat jen jako uživatelé-konzumenti, ale i jako tvůrci.
4.1.1 Webové stránky
Vytvoření vlastní www stránky lze provést mnoha způsoby.
Tvorba pomocí webového rozhraní serveru pro tvorbu stránek
Tato služba je poskytována většinou zdarma.
Blog je jedna webová stránka jednoho uživatele. Příspěvky jsou řazeny chronologicky
od nejnovějšího data. Můžete využít následující servery: blog.cz, blogger.cz, blog.idnes.cz
a mnoho dalších.
Web je skupina stránek propojená pomocí odkazů. Stránky mohou být organizovány pomocí
nabídky (menu), kterou si podle svých potřeb vytvoříte. Můžete využít: eStranky.cz, Weby
Google atd.
Před tvorbou takovéto stránky musíte projít registrací, při níž si vytvoříte doménovou adresu,
např. nazev.estranky.cz. Pod touto adresou potom své stránky naleznete. Stránku pak vytvoříte
28
Www služba
bez znalosti jazyka HTML pomocí redakčního systému, který je na serveru implementován.
Vyberete si přednastavený vzhled stránky, šablonu stránek, a texty pak vkládáte, jako byste
pracovali s běžným textovým editorem. Můžete vkládat i obrázky, fotografie, animace nebo
soubory. Některé weby dovolují i vkládání diskusí. Je jasné, že zde budete omezeni
možnostmi systému i šablony, ale to je daň za uživatelský komfort.
Tvorba vlastní stránky a její umístění na webovém serveru zdarma
Existuje řada webových serverů, které nabízejí možnost umístění webové stránky zdarma,
např. webzdarma.cz, ic.cz a další. Opět je nutná registrace a výběr doménové adresy.
Vlastní webovou stránku si musíte buď vytvořit sami, nebo si ji nechat vytvořit profesionály.
Zřízení jednoduché webové stránky není zase tak složité. Můžete k tomu použít editor
stránek, např. Golden HTML Editor, nebo si můžete stáhnout šablonu stránek zdarma,
např. na www.oswd.org. Nezastíráme, že znalost alespoň základů HTML je zde potřebná.
Jestliže máte vytvořenu www stránku, musíte ji uložit na webový server. Přihlásíte se
do administrace daného serveru pod jménem a heslem, které jste si vytvořili při registraci.
Přenos pak můžete uskutečnit přes webové rozhraní daného serveru nebo pomocí služby FTP.
Placený webový server, webhosting
Většina webových serverů nabízí své služby za úplatu. Cena není nikterak závratná, většinou
něco
přes
1 000 Kč
ročně.
Odměnou
vám
budou
služby,
jež
server
nabízí,
jako zřízení e-mailové schránky, možnost použití zabezpečeného protokolu https, statistiky,
technická podpora nebo implementovaný redakční systém a s ním spojená tvorba stránek
bez znalosti jazyka HTML.
4.1.2 Fotogalerie
Na Internetu naleznete alba pro vkládání vašich fotografií. Fotografie zde lze třídit do složek,
a tím vytvořit kategorie pro prohlížení. Pro práci s alby je nutné nainstalovat aplikaci,
jejímž prostřednictvím se alba velmi jednoduše vytvářejí. Mezi nejpoužívanější patří rajce.net
a Google Picasso.
U alb Picassa je možné přidat k fotografii GPS souřadnice místa, kde byl snímek pořízen,
a dané místo se vám zobrazí na mapě.
29
Www služba
4.1.3 Videa
Pro videa je ve světě Internetu možno využít YouTube, nyní vlastněný firmou Google. Pokud
máte zřízený účet Google, máte automaticky i přístup k YouTube, jinak si daný účet musíte
vytvořit. Podobný je také český video server www.stream.cz.
4.2 Vyhledávání dat na Internetu
Vyhledávání na Internetu zajišťuje speciální služba, která k tomu využívá tzv. vyhledávače.
Vyhledávače nabízejí uživateli webové rozhraní, do kterého uživatel zadává většinou textový
dotaz. Vyhledávač daný dotaz vyhodnotí a zobrazí seznam stránek.
Vyhledávače
pracují
automaticky.
Na
vyhledávání
se
podílejí
roboti
(spiders),
kteří procházejí Internet a vytvářejí databázi slov, u kterých si poznačí adresu stránek. Daným
slovům jsou přiděleny indexy, díky nimž se v databázi rychleji vyhledává. Indexy jsou
vytvářeny tak, aby se nejdříve zobrazovaly stránky s nejvyšší užitnou hodnotou. O tom, jestli
má stránka vysokou užitnou hodnotu, rozhoduje, zda je slovo v titulku stránky, nebo nadpisu,
počet výskytu slov na stránce, zda je stránka součástí významného informačního webu,
např. Wikipedie, zda na stránku odkazují i jiné stránky atd. Mezi nejpoužívanější vyhledávače
patří seznam.cz, google.cz, centrum.cz, atlas.cz, Yahoo či AltaVista.
Seznam vyhledaných stránek může hodně ovlivnit i uživatel, a to správně zadaným dotazem.
4.3 Jak se dotazovat
Při
formulaci
klíčových
slov,
charakterizují
dotazu
které
zadejte
více
co
nejvíce
vyhledávanou
oblast.
Vypište slova, jež v textu očekáváte.
Zadávejte specifická slova. Využívejte
našeptávače vyhledávače.
Vyhledávání pomocí serveru Google vám
Obrázek
Ukázkanašeptávače
našeptávačevyhledávače
vyhledávačeGoogle
Google
Obr. 66Ukázka
přináší možnosti, které jiné vyhledávače
umějí jen omezeně. Využijte pokročilého vyhledávání, tzv. operátorů, které vám upřesní
dotaz.
30
Www služba
Operátory
„ “
Zajistí přesné vyhledání fráze.
OR
Vyhledá jedno nebo druhé slovo.
~
Vyhledá i synonyma daného slova.
–
Zablokuje vyhledání slova za znaménkem.
..
Umožňuje zadat rozsah od-do.
*
Automaticky dosadí chybějící text.
filetype:
Vyhledá jen určitý typ souboru.
site:
Bude vyhledávat jen na určité síti.
define:
Vyhledá definici daného slova.
related:
Vyhledá podobné stránky.
Na závěr uvádíme ještě několik tipů, jak můžete využít vyhledávač Google:
 provedení výpočtu – zadejte
matematický příklad do pole
pro vyhledávání a Google jej
vypočte;
 převod jednotek nebo měny – Obrázek 7 Použití vyhledávače Google jako kalkulačky
zadejte měnu nebo jednotku
a uveďte, na co chcete převádět, např. 200 EUR na Kč nebo 2 km na míle;
 vyhledání podle obrázku – přejděte na google.cz/obrázky a přetáhněte obrázek do pole
pro vyhledávání. Google vám najde nejlepší odkaz k danému obrázku a nabídne vám
vizuálně podobné obrázky.
31
Www služba
4.4 Bezpečné servery a šifrování
Data se na Internetu posílají standardně v textové podobě. Je tedy možné, že mohou být
odposlouchávána nebo změněna. Tomu můžete zabránit jejich zašifrováním.
Šifrování (kryptování) – převod informací, za účelem utajení, do podoby čitelné jen pomocí
speciálních znalostí. K šifrování je většinou potřebný klíč, kterým odesílatel zprávu zašifruje
a příjemce ji odšifruje. Jestliže jsou tyto klíče odlišné (veřejný a soukromý klíč) mluvíme
o asymetrickém šifrování. Komunikace probíhá tak, že odesílatel zašifruje zprávu veřejným
klíčem a příjemce ji odšifruje soukromým klíčem, přičemž odesílatel nezná soukromý klíč
příjemce. Příjemce sdělí svůj veřejný klíč všem uživatelům, se kterými chce komunikovat.
V internetové praxi nabízejí zabezpečené servery své veřejné klíče prostřednictvím
bezpečnostního certifikátu. Digitální certifikát je digitálně podepsaný veřejný klíč,
který vydává certifikační autorita a který obsahuje informace o majiteli a vydavateli veřejného
klíče. Máte tím zaručeno, že skutečně komunikujete se správným serverem.
Certifikáty je možno zkontrolovat v prohlížeči Nástroje – Možnosti – Obsah (Rozšířené) –
Certifikáty. Zde naleznete seznam nainstalovaných certifikátů, vyberte certifikát a zadejte
Zobrazit. Zkontrolujte, pro koho je vydán, kdo jej vydal a datum platnosti. Některé certifikáty
jsou nainstalovány přímo v prohlížeči, např. mail.google.com, jiné musíte nainstalovat
při první zabezpečené komunikaci se serverem. Většinou vám server poskytne návod.
Zabezpečenou komunikaci poznáte podle protokolu HTTPS (Hypertext Transfer Protocol
Secure). Šifrování zde zajišťuje protokol SSL nebo TSL. Šifrovanou komunikaci byste měli
vyžadovat v těchto případech:
 internetové bankovnictví;
 komunikace s úřady, státní správou;
 v e-shopech při on-line platbách;
 při sdělování osobních údajů – jméno, adresa atd.;
 při přihlášení ke službě – heslo.
DNSSEC (Domain Name System Security Extensions) – zabezpečený přístup k převodu
doménové adresy na IP adresu. Daný systém vám zabezpečí, že při převodu doménové adresy
na IP adresu vám nebude podvržena stránka s jinou adresou a službou, než vyžadujete.
Při použití nezabezpečené DNS se může stát, že se vám zobrazí stránka, která má úplně stejné
32
Www služba
rozhraní jako služba, již jste požadovali, ale ve skutečnosti budete připojeni k serveru
s nečistými úmysly. Daný server pak jednoduše získá vaše přihlašovací údaje ke službě nebo
jiné informace.
DNSSEC musí podporovat váš poskytovatel připojení. Danou informaci si můžete ověřit
na http://www.nic.cz/whois. Na této adrese zadáte doménovou adresu vašeho poskytovatele
a zobrazí se vám informace o provozovateli domény. V případě, že váš poskytovatel
nepodporuje DNSSEC, kontaktujte jej a danou službu si vyžádejte. Může se stát, že vám
poskytovatel nevyhoví. Potom můžete buď změnit poskytovatele, nebo použít veřejné DNS
servery s podporou technologie DNSSEC.
Návod naleznete např. na http://www.nic.cz/page/847/jak-nastavit-verejne-dns-servery-cz.nic.
Hypertextový odkaz – přesměrování, skok na jinou www stránku nebo jiné místo stejné
www stránky.
Internetový prohlížeč – program potřebný k využití služby www a dalších služeb
využívajících www rozhraní, např. Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome, Opera
a další.
Http – nezabezpečený protokol pro zobrazení běžné www stránky.
Https – protokol se zabezpečeným připojením, k šifrování se používá protokolu SSL nebo
TSL.
Blog – jedna webová stránka jednoho uživatele.
Web – skupina stránek propojená pomocí odkazů.
Vyhledávač – speciální služba k vyhledávání informací na www, např. seznam.cz, google.cz,
centrum.cz, atlas.cz, Yahoo či AltaVista.
Šifrování (kryptování) – převod informací, za účelem utajení, do podoby čitelné jen pomocí
speciálních znalostí.
Digitální certifikát – digitálně podepsaný veřejný klíč, který vydává certifikační autorita
a který obsahuje informace o majiteli a vydavateli veřejného klíče.
DNSSEC – zabezpečený přístup k převodu doménové adresy na IP adresu.
33
Www služba
Doporučení
Při komunikaci na Internetu je vhodné využívat stránek, které používají protokol https. Pokud
takovéto stránky nevyužíváte a nechcete, aby byla data v e-mailech, jež posíláte, veřejná,
pak je můžete šifrovat pomocí archivačního programu (přípona rar, zip, 7zip apod.)
a adresátovi poslat heslo jinou cestou.
Otázky 4.1.
1. Co je Google Chrome a co google.cz?
2. Jak můžete vytvořit web bez znalosti HTML?
3. Jak vložíte na Internet fotografie ze své dovolené?
4. Co požaduji, jestliže zadám následující dotaz: kabát site:evropa2.cz?
5. Jak rychle zjistíte, kolik peněz potřebujete, jestliže si chcete vyměnit 120 EUR?
6. Jak poznáte zabezpečené připojení www stránek?
34
E-mail
5
E-MAIL
Cíl: Po prostudování této kapitoly budete:
znát princip fungování elektronické pošty;
schopni popsat základní protokoly, které se u elektronické pošty používají;
vědět, jaký bezpečnostní systém používá e-mail;
schopni nastavit program pro správu vašeho e-mailu v počítači.
V této kapitole si objasníme, jak funguje elektronická pošta, jaké jsou její základní vlastnosti
a kdy jsou e-maily bezpečné. Ukážeme si také, jak si založit a nastavit e-mailového klienta.
Výklad
5.1 Co je to elektronická pošta
Elektronická
pošta,
zkráceně
používaných aplikací na
e-mail,
je
jedna
z nejčastěji
Internetu, která slouží k přijímání
@
a odesílání elektronické pošty.
V minulosti si lidé mohli vyměňovat pouze krátké texty. Dnešní e-mail umožňuje kromě
samotného textu připojit ke zprávě také fotografii, video, libovolný soubor nebo také
elektronický podpis.
Ke své elektronické poště můžete přistupovat dvěma způsoby. První způsob je pomocí
webového rozhraní. Do webového prohlížeče zadáte adresu stránky a prostřednictvím
přihlašovacích údajů se dostanete do pošty. Druhý způsob je pomocí e-mailového klienta.
Jedná se o program, který naváže spojení s vaší virtuální e-mailovou schránkou. Stáhne vám
do počítače veškerou poštu a umožní na e-maily odpovídat, třídit si je, případně je ukládat
na pevný nebo externí disk.
35
E-mail
Obrázek 8 Princip fungování elektronické pošty pomocí poštovního klienta
Nejdůležitějším prvkem pro fungování elektronické pošty jsou e-mailové servery. V nich má
každý uživatel svou virtuální schránku, do níž mu e-maily přicházejí a z níž také odcházejí.
Tato e-mailová schránka je označena e-mailovou adresou. E-mailové servery si pak poštu
posílají mezi sebou.
Poštovní klient využívá kromě klasických e-mailových serverů ještě navíc e-mailový server
vašeho poskytovatele Internetu. Váš počítač komunikuje s tímto serverem poskytovatele a ten
pak poštu rozesílá dál do světa. Mezi počítači na Internetu se vyměňují e-maily pomocí
protokolu SMTP. Uživatelé mají na svém počítači nainstalovaný program, již zmíněného
e-mailového klienta (MS Outlook, MS Outlook Expres). Tento e-mailový klient si pomocí
protokolu POP3 nebo IMAP (uživatel si zvolí sám, o který protokol má zájem) stáhne poštu
ze svého e-mailového účtu.
Zjednodušené vysvětlení principu přenosu e-mailové zprávy může vypadat takto. Petr napíše
e-mailovou zprávu, vyplní e-mailovou adresu a stiskne tlačítko Odeslat. Po stisknutí tlačítka
zpráva pomocí SMTP protokolu odchází z počítače a míří k programu MTA (Mail Transfer
Agent). Tento program MTA zjistí z e-mailové adresy doménu (to, co je za „zavináčem“)
a osloví DNS (Domain Name Server), aby mu zjistil přesnou adresu serveru, jejž hledá. DNS
server mu ve svých databázích nalezne přesnou polohu, na jakém serveru se nachází doména,
již hledá, a odešle informaci o doméně MTA programu. MTA program odešle zprávu
36
E-mail
na server, kam e-mailová zpráva patří. Poté, co e-mailová zpráva dorazí na svůj domovský
server, se uloží do schránky podle první části e-mailové adresy a čeká, až si ji uživatel přečte.
5.2 Založení e-mailového konta
Při zakládání e-mailové adresy je velmi důležité, u které
společnosti si svou virtuální schránku založíte. Kromě toho,
že jméno této společnosti bude navždy součástí vaší e-mailové
adresy, je dobré vědět, že různé společnosti nabízejí
k e-mailovým schránkám různé bonusy. K e-mailové schránce
můžete navíc získat například úložiště dat, místo, kde můžete
prezentovat své fotografie, nebo můžete třeba dostávat
za používání své schránky body, jež po dosažení určité hodnoty
proměníte za zajímavé dárky. Důležitým aspektem při výběru je
také
velikost
e-mailové
schránky
nebo
skutečnost,
jak společnost bojuje proti šíření tzv. spamů (nevyžádané
pošty).
Zkušenosti uživatelů ukazují na to, že je výhodné mít založené
dvě e-mailové adresy. Jedna z nich bude sloužit jako vaše
oficiální e-mailová adresa. Z této adresy budete komunikovat se školou, s úřady, s kamarády,
s lidmi, jež znáte a o nichž víte, že vaši adresu nezneužijí, Obrázek 9 Ukázka registrace
například že ji neprodají třetí osobě, která ji pak zahltí
účtu na E-mail Google
reklamami všeho druhu. Druhá adresa může sloužit pro registraci do různých soutěží,
pro odpovědi na inzeráty, pro registrace do slevových portálů, prostě všude tam, kde na vás
může číhat nebezpečí. V případě, že je taková schránka zneužita, prostě ji zrušíte, založíte
si novou a zaregistrujete se všude znovu. Vaše oficiální elektronická adresa přitom zůstává
nedotčena. Nezřídka se na Internetu stává, že se člověk zaregistruje do zajímavě vyhlížející
soutěže, avšak jeho adresa je zneužita a poté denně zahlcována stovkami, ne-li dokonce tisíci
nevyžádaných e-mailů.
Máte-li vybráno, nezbývá než se zaregistrovat. Na stránce společnosti, která bude vaši
schránku provozovat (www.seznam.cz, www.inmail.cz, www.centrum.cz, www.lide.cz,
www.post.cz, www.gmail.cz a mnoho dalších) vyberete možnost Registrace nebo Založení
účtu. Po vyplnění krátkého formuláře, jehož délka a rozsah se u jednotlivých společností liší,
37
E-mail
máte e-mailovou adresu založenu. Ve formuláři jsou povinná jen ta polička, která jsou
označena hvězdičkou, proto pečlivě zvažte, kolik informací o sobě chcete zveřejnit. Jedna
malá rada na závěr. Při registraci se často uvádí jméno a příjmení, a pokud ho uvedete, uvidí
ho každý, kdo od vás e-mail obdrží. Proto se raději vyvarujte psaní různých nesmyslů
a hloupostí. Jestliže při registraci vyplníte jméno „aaaaaaa“ a příjmení „djjjoonojuiou“,
příjemce vaší zprávy pak uvidí, že mu e-mail přišel od člověka se jménem
„aaaaaaadjjjoonojuiou“, což automaticky vyhodnotí jako spam, e-mail si ani nepřečte
a rovnou jej vymaže.
5.3 Co obsahuje e-mailová zpráva
Každá e-mailová zpráva obsahuje několik polí pro vepisování textu. Tady je vysvětlení
k čemu se jednotlivá pole používají.
Obrázek 10 Ukázka e-mailové zprávy
Od (From:): sem se vepíše vaše e-mailová adresa, většinou se toto pole vyplňuje automaticky.
V případě, že máte v aplikaci Outlook naimportovány dva e-mailové účty, vždy si vybíráte,
z kterého z nich chcete e-mail odeslat.
Komu (To:): do tohoto pole se vepíše adresa člověka, kterému chcete e-mail poslat. Je možno
vepsat i více e-mailových adres, nejčastěji se oddělují středníkem.
Kopie (Copy to:): do tohoto pole se napíšou všichni další adresáti zprávy, e-maily těchto adres
se oddělují středníkem.
38
E-mail
Skrytá kopie (Blind copy:): když napíšete do tohoto pole něčí e-mailovou adresu, její majitel
dostane zprávu stejně jako všichni ostatní, aniž by však tito příjemci tušili, že e-mail
adresovaný jim vidí ještě někdo jiný. Toto pole se velmi často používá, jestliže řešíte v práci
něco se svým klientem a chcete, aby o tom byl informován váš nadřízený, a zároveň nechcete,
aby o přítomnosti vašeho nařízeného v elektronické komunikaci věděl váš klient.
V takovémto případě vložíte e-mailovou adresu vašeho nadřízeného do pole Skrytá kopie
a vše je vyřešeno.
Předmět (Subject:): zde stručně popíšete, o čem váš e-mail pojednává. Je důležité toto pole
vyplnit. Některé „lapače spamů“ kontrolují právě toto políčko, a pokud není vyplněno,
považují e-mail za podezřelý. Pokud od někoho dostanete e-mail a v tomto poli máte napsáno
„Fwd:“, případně „Fw:“, znamená to, že zpráva, kterou jste dostali, je „z druhé ruky“,
tedy přeposlaná. Stejně tak když vy přepošlete nějakou zprávu dále, do pole Předmět
se automaticky vyplní jedna z těchto dvou zkratek.
Do těla e-mailu se vepíše samotná zpráva. Text ve zprávě si můžete i naformátovat.
Vzhledem k tomu, že e-maily o vás hodně vypovídají, doporučujeme nechat v hotové zprávě
překontrolovat a opravit veškeré jazykové nedostatky. Není to nic náročného, když dnes skoro
v každém dobrém e-mailu existuje kontrola pravopisu. Kromě samotného psaní textu můžete
do těla zprávy vkládat třeba obrázky. Obrázek si nakopírujete do schránky pomocí klávesové
zkratky CTRL+C a vložíte do e-mailu klávesovou zkratkou CTRL+V.
Jako přílohu k e-mailu můžete přiložit takřka jakýkoliv soubor. Jediné, čím jste limitováni,
je jeho velikost. Je rozumné posílat přílohy do velikosti maximálně 3 MB. Je totiž možné,
že i kdybyste odeslali větší přílohu, nemáte zaručeno, že ten, komu e-mail směrujete,
nemá omezení pro příjem e-mailů a možná e-maily s přílohami většími než 3,5 MB
automaticky odmítá. Také může nastat situace, že se vám e-mail s velkou přílohou odešle,
ale jeho adresát má pomalejší připojení k Internetu. Příjemci zprávy se pak ani na několikátý
pokus nemusí podařit e-mail stáhnout, protože je příliš velký a stahování tak velkého
množství dat je u něj na počítači prostě nemožné.
Dále je dobré pamatovat na to, že pokud byste chtěli e-mailem poslat například větší množství
fotografií, je mnohem lepší využít nějaké veřejné úložiště dat a e-mailem odeslat jen odkaz
na to, kde jsou snímky uloženy, nebo e-mail rozdělit na více menších e-mailů.
39
E-mail
5.4 E-mail a bezpečnost
Mnoho lidí si myslí, že posílání e-mailů je stejně bezpečné jako posílání papírové
korespondence. Opak je pravdou.
E-mailové
zprávy
zpravidla
nejsou
šifrované,
do něj ve stejné podobě uloží a koluje internetovou sítí.
OJ
AH



což znamená, že přesně to, co do e-mailu napíšete, se
Pokud se někdo baví tím, že zachycuje e-maily a čte si je
(není to nic náročného), klidně si může celou vaši
zprávu přečíst. Během šíření e-mailů různými servery se na tyto servery mohou ukládat kopie
vašich zpráv. Tyto kopie pak na serverech mohou zůstat i několik měsíců a opět si je
zkušenější uživatel Internetu může přečíst. Posílání e-mailů si můžete velmi zjednodušeně
představit takto: text e-mailu napíšete velkými písmeny na plachtu, plachtu připevníte
za letadlo a necháte jej, aby doletělo se zprávou k adresátovi, přičemž může kdokoli během
letu vzhlédnout vzhůru a podívat se, co dotyčnému píšete. Výjimku tvoří servery,
jejichž protokol není http, ale https.
Řešením může být tzv. šifrování. Stáhnete si do počítače program, který vám každý e-mail
zašifruje. Pokud pak někdo získá váš e-mail, nebude si jej umět přečíst. Mezi nejpoužívanější
programy pro šifrování e-mailů patří PGP, GNU PrivacyGuard aj. Je však důležité, aby ten,
k němuž e-mail směřuje, byl schopen váš e-mail dešifrovat, tj. měl by mít nástroj k tomu,
aby si jej dokázal přečíst.
5.5 Nastavení e-mailového klienta
Pokud si chcete stáhnout e-mailovou poštu do svého počítače, musíte znát několik informací.
Nejprve potřebujete vědět, jestli má váš poskytovatel internetového připojení e-mailový
server. Podíváte se do smlouvy, kterou jste s tímto poskytovatelem uzavřeli, a v ní najdete
adresu tohoto serveru pro odchozí poštu. Dále potřebujete znát, jestli váš e-mail preferuje
pro stahování pošty protokol POP3 nebo IMAP. Přihlásíte se na www stránky svého e-mailu,
najdete na nich Nastavení a v něm zjistíte, který ze zmiňovaných protokolů máte nastaven.
Zjednodušeně řečeno funguje protokol POP3 tak, že pokud si budete přes Outlook Express
stahovat poštu z e-mailu do svého PC, vyjme se vám všechna pošta ve složce Doručené
a stáhne se do vašeho Outlooku. Pokud používáte protokol IMAP, při stahování pošty
se nakopíruje pošta, která je ve složce Doručené, a přenese se do vašeho Outlooku. Po zjištění
všech požadovaných informací si otevřete aplikaci Outlook Express a přidáte nový účet.
40
E-mail
Na obrazovce se vám objeví jednoduchý průvodce, do nějž vložíte všechny požadované
informace. Na konci máte e-mailový účet přidán.
E-mail – aplikace, která slouží k přijímání a odesílání elektronické pošty. E-maily můžete
posílat buď přes webové rozhraní, nebo pomocí e-mailového klienta.
E-mailový klient – program v počítači, který slouží k psaní, přijímání a odesílání pošty.
Spam – nevyžádaná pošta.
E-mailová zpráva – obsahuje pole Od, Komu, Kopie, Skrytá kopie, tělo zprávy a připojení
přílohy.
Bezpečnost při posílání e-mailů – samotné posílání e-mailů není nijak zabezpečeno, chceteli zvýšit bezpečnost, je třeba e-maily zašifrovat.
Nastavení e-mailového klienta – pro nastavení potřebujete e-mailovou adresu, heslo
ke schránce, název protokolu pro stahování pošty a server odchozí pošty vašeho poskytovatele
Internetu.
Doporučení
Většina poštovních serverů umožňuje zobrazit, kdy a odkud jste se k němu naposledy
přihlásili. Pokud máte podezření, že někdo odhalil vaše heslo, pak je nutné jej okamžitě
změnit. Doporučuje se, aby se hesla do systémů měnila co tři měsíce.
Otázky 5.1.
1. Potřebujete napsat e-mailovou zprávu pěti lidem. E-mail má být doručen Janě
([email protected]), Petrovi ([email protected]), Ivaně ([email protected]), Karin
([email protected]) a Karlovi ([email protected]). Potřebujete, aby e-mail dostali všichni,
ale aby nikdo z dotyčných nevěděl, že ho dostala Karin. Jak bude vypadat e-mail, který
budete odesílat?
2. Igor Smutný má na webovém serveru www.seznam.cz vytvořen e-mailový účet
[email protected]. Heslo k e-mailu je „konvalinka3569“. Pro stahování pošty má
41
E-mail
nastaven protokol POP3. Ze smlouvy se svým internetovým providerem má zjištěno,
že server odchozí pošty je bluetone.cz. Přidejte tento e-mailový účet do aplikace
Outlook Express.
3. Jana má na ploše ikonu, se kterou si neví rady. Petr jí chce pomoci ikonu odstranit,
potřebuje však přesně popsat, jak ikona vypadá. Problém je, že Petra a Janu od sebe
dělí 7 000 km. Poraďte Janě, jak Petrovi ikonu co nejlépe ukázat.
4. Patrik chce poslat Simoně fotografii, která má 8 MB. Do přílohy e-mailové zprávy
však vejde příloha o maximální velikosti 3 MB. Co má Patrik udělat, aby se mu
podařilo fotografii odeslat?
1. Adam chce poslat Martinovi e-mail tak, aby jej nemohl nikdo při zachycení přečíst.
Zamyslete se, zda lze tuto situaci řešit, a pokud ano, jakým způsobem.
42
Systém komunikace
6
SYSTÉM KOMUNIKACE
znát zkratku IM;
vědět, jak si nainstalovat program ICQ;
umět nainstalovat a používat program Skype;
vědět, jak se vyvarovat problémům, které tento program může způsobit.
V této lekci se dozvíte, co znamená zkratka IM a jaké programy se nejčastěji pro tuto službu
využívají. Zjistíte, jak se jednotlivé programy instalují a jakým způsobem fungují.
Výklad
6.1 IM
IM (z anglického Instant Messaging) je systém okamžitého doručování zpráv. Jedná se
o internetovou službu, jež umožňuje svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou
zrovna připojeni, a dle potřeby s nimi různými způsoby komunikovat. V minulosti bylo IM
velmi rozšířené a oblíbené, dnes tato služba poněkud ustupuje do pozadí a v reálném světě ji
nahrazuje všudypřítomný Facebook. Představíme si několik dodnes používaných aplikací.
6.2
ICQ
Tento program je znám jako ICQ neboli „I seek you“ [ájsíkjú]. Je to program vhodný
pro všechny lidi, kteří si rádi povídají a neradi za to platí. Pokud patříte mezi ně, můžete si
program stáhnout, vytvořit účet a přihlásit se. Pak si najdete na síti své kamarády, známé
či nové známé a můžete se pustit do psaní krátkých textů, volání nebo třeba skupinových
diskusí. Program si stáhnete například na stránkách www.icq.cz. Momentální verze
pro operační systémy Windows je verze 7. Po stažení instalačního souboru si program
nainstalujete. V závěru instalace budete požádáni o vyplnění telefonního čísla. Své číslo však
43
Systém komunikace
v žádném případě nezadávejte, nechte pole pro vpisování telefonního kontaktu prázdné
a instalaci dokončete.
Druhá část úspěchu spočívá v úspěšné registraci. Po instalaci tohoto programu se vám
na ploše objeví nová ikona ve tvaru květiny s jedním červeným listem. Dvojklikem na tuto
ikonu otevřete program. Samotná květina má pro ICQ velký význam. Barva květiny
symbolizuje váš status. Je-li květina celá červená, pak jste nedostupní, je-li květina zelená,
jste on-line, je-li květina oranžová, jste někde poblíž PC atd.
Pro vytvoření účtu vyberte tu nejspodnější možnost, a sice
registraci. Všechna políčka v registračním formuláři jsou
povinná, musíte je tedy vyplnit. Pro dokončení registrace musíte
potvrdit odkaz, který vám byl zaslán na e-mail. Jako přihlašovací
jméno budete používat e-mail, jako heslo to heslo, které jste
zadávali při registraci. Po přihlášení do ICQ můžete najít své
přátele a kamarády a začít s nimi komunikovat.
Program ICQ vám umožňuje napsat zprávu uživateli, jehož máte
uloženého ve svých kontaktech. Dále tomuto uživateli můžete
poslat jakýkoliv soubor. V programu si můžete zahrát různé hry,
a to buď sami, nebo on-line se svými známými. Prostřednictvím
ICQ můžete posílat SMS. Máte nárok na poslání patnácti SMS
zdarma, velikost jedné SMS je maximálně 50 znaků. Pokud
budete chtít posílat více textových zpráv, budete si je muset
koupit. Existují však jiné servery, kde se dají krátké textové
zprávy posílat úplně zadarmo, proto je možná zbytečné
investovat peníze právě do tohoto způsobu. Svůj program ICQ Obrázek 11 Přihlašovací
si můžete propojit s jakoukoliv sociální sítí.
okno programu ICQ
S ICQ jste si do počítače nainstalovali i několik nepříjemných věcí. Mohlo se stát, že se vám
změnila úvodní stránka v internetovém prohlížeči a nyní se tam nachází stránka ICQ Search.
Pokud se tak stalo, klikněte v hlavní nabídce prohlížeče na Nástroje, v okně, které vám
následně vyskočí, najděte záložku, na které je nastavení domovské stránky, a tu přepište.
Další nepříjemností může být, že vás operační systém bude neustále vybízet k nainstalování
tzv. ICQ Toolbaru. Po instalaci se objeví toolbar v okně vašeho prohlížeče jako malý
vodorovný pruh, v němž budete mít například možnost vyhledávání přes ICQ Search. Jestliže
nechcete tento prvek využívat, toolbar neinstalujte. To největší nebezpečí na vás číhá uvnitř
44
Systém komunikace
ICQ při komunikaci. Čas od času na vás „vyskočí“ okno oznamující, že s vámi chce
komunikovat někdo, koho neznáte. Tato zpráva bude nejspíš celá v cizím jazyce.
Ve skutečnosti si komunikací s touto osobou buď zaneřádíte počítač viry, nebo vám dotyčná
osoba ukradne všechny vaše kontakty. Je proto dobré na žádné podezřele vyhlížející uživatele
nereagovat, takové okno jednoduše zavřít křížkem a daný kontakt označit jako nežádoucí.
Samotná komunikace i program ICQ jsou zdarma. Když zjistíte, že vás ICQ nebaví a nechcete
ho mít ve svém PC, stačí si program odinstalovat. Kliknete na tlačítko Start a vyberete
možnost Programy. Tady naleznete program ICQ a zvolíte možnost Odinstalovat. Kdybyste
pouze vymazali ikonu na ploše, program by v počítači zůstal. Jediné, co nelze, je zrušení účtu
u ICQ. Přečtete-li si pozorně podmínky, zjistíte, že ICQ vám může samo od sebe kdykoli
zrušit celý účet a ani vám o tom nemusí dát vědět. Vy však žádnou takovou možnost nemáte.
Ze zkušeností uživatelů ICQ vyplývá, že pokud je uživatel u ICQ nějakou dobu neaktivní,
tj. vůbec nevyužívá svůj účet, asi po půl roce až roce společnost účet nejprve zablokuje a poté
zruší.
6.3 Skype
Tento program se těší větší oblibě než ICQ. Jedná se o program, v němž si vytvoříte účet,
naleznete své známé a s těmi komunikujete. Komunikace mezi uživateli probíhá klasickou
výměnou textových zpráv, hlasovou komunikací nebo komunikací hlasovou doplněnou
o přenos obrazu. Skype je jeden ze způsobů, jak být co nejblíže svým blízkým,
kteří se nacházejí daleko od vás. Skype vám umožní své známé vidět i slyšet, a přitom za to
nezaplatit ani korunu.
Program
Skype
si
musíte
stáhnout
do svého počítače. Jedna z možností jsou
stránky
www.skype.cz.
Po
stažení
a nainstalování programu si vytvoříte
svůj účet, naleznete své známé a můžete
se
pustit
je podobný
do
komunikace.
tomu,
o
kterém
Postup
jsme
se zmiňovali ve spojitosti s programem
ICQ. Na rozdíl od ICQ, s nímž si téměř
Obrázek 12 Okno programu Skype po přihlášení
vždy stahujete do počítače i nežádoucí
reklamy a programy, s programem Skype se vám nic takového nestane.
45
Systém komunikace
Některé služby v programu Skype získáváte automaticky zdarma, jiné si můžete dokoupit.
Zdarma můžete používat hovory mezi programy Skype. To znamená, že pokud zavoláte
někomu ze svého Skypu na jeho Skype, neplatíte vůbec nic a můžete komunikovat,
jak dlouho chcete. Program Skype umí také konferenční hovor, tj. zároveň mezi sebou může
telefonovat (i vést videohovory) až deset účastníků. Další bezplatnou možností jsou
videohovory mezi účastníky Skypu. K těmto videohovorům je třeba mít webkamery. Zadarmo
je také zasílání zpráv mezi účastníky programu Skype, posílání souborů nebo třeba služba
sdílení obrazovky (dovolíte svému známému, aby viděl to, co se v danou chvíli děje na vaší
ploše). Zbylé služby, mezi něž patří telefonování na pevnou linku, telefonování na mobil,
posílání krátkých textových zpráv nebo přesměrovávání hovorů, jsou zpoplatněné.
Cena těchto služeb je téměř vždy nižší než ta, kterou vám nabízí váš operátor, závisí však
na balíčku, který si zvolíte. Ceny se čas od času mění. Aktuální ceník služeb a nabídku
různých balíčků naleznete na webových stránkách http://www.skype.com/intl/cs/prices/.
IM – služba, která umožňuje komunikaci na Internetu.
ICQ – program pro psaní krátkých textových zpráv, volání a komunikaci mezi uživateli.
Skype – program pro psaní krátkých textových zpráv, volání, videohovory a další komunikaci
mezi uživateli.
Doporučení
Při používání IM (systému okamžitého doručování zpráv) je vhodné komunikovat pouze
s ověřenými kontakty. Pokud vám přijde podezřelá zpráva, většinou s odkazem na nějakou
webovou stránku, i od známého kontaktu, také ji není vhodné otevřít.
Otázky 6.1.
1. Jak poznáte, jestli váš potomek komunikuje přes Skype nebo přes ICQ?
2. Jak můžete přes Skype poslat uživatelce Jarmile fotku z výletu?
3. Chtěli byste mít v profilu Skypu vlastní fotografii. Jak na to?
46
Systém komunikace
1. Je komunikace pomocí systému IM bezpečnější než komunikace e-mailem?
2. Vaše dítě má nainstalované ICQ. Netušíte, kolik let si nastavilo při vytváření svého
profilu, ani nevíte, s kým komunikuje. Obáváte se, že jeho komunikace by ho mohla
zavést k nevhodným kontaktům či aktivitám. Jak by bylo vhodné situaci řešit? Zvažte
všechny důsledky svých rozhodnutí.
47
Sdílení dat
7
SDÍLENÍ DAT
Čas ke studiu: 1,5 hodiny
umět vysvětlit, co znamená protokol FTP, k čemu se nejčastěji používá a jak jej
použít ve vlastním počítači;
schopni vysvětlit, co znamená protokol NFS a k čemu se používá;
umět rozpoznat autorské dílo a znát autorská práva;
vědět, jestli to, co stahujete z Internetu, je, nebo není legální.
V této kapitole se zaměříme na služby sdílení a stahování dat. Zjistíte, jak fungují dva
základní protokoly a jaké programy se pro tyto služby používají.
Výklad
7.1 FTP
Pojem přenos FTP (z angličtiny File Transfer Protocol) můžete chápat jako způsob,
jak si mezi sebou počítače zapojené v síti mohou vyměňovat soubory. Tento protokol
využívají lidé, které nebaví posílat soubory e-maily nebo je ukládat na úložiště a čekat,
až si je ten druhý stáhne. Díky tomuto protokolu se vytvoří mezi dvěma počítači v síti (mohou
být od sebe vzdáleny i tisíce kilometrů) možnost, jak si stahovat soubory přímo z nich.
48
Sdílení dat
FTP
xls
jpg
doc
Jana
Petr
Obrázek 13 Schéma FTP přenosu
FTP přenosy dat jsou mezi lidmi velmi oblíbené. Nejčastěji se používají pro obsluhu
webových stránek. Pokud někdo vlastní www stránky a chce na ně vložit obrázek,
nejjednodušší způsob je vytvořit FTP propojení mezi počítačem, u kterého člověk sedí,
a svými www stránkami a obrázek na ně tímto způsobem vložit. Druhý nejčastější způsob
použití FTP přenosu je, když si dva lidé chtějí vyměňovat nebo sdílet nejčastěji hudbu
či videa.
Typický příklad využití FTP přenosu dat může vypadat třeba takto. Na svém počítači máte
velký soubor (1 GB) a potřebujete jej dostat ke kamarádovi do počítače. Kamarád bydlí
na druhém konci republiky, takže jediná možnost, jak mu tento soubor poslat, je přes Internet.
E-mailem to určitě nepůjde, protože tak velký soubor nelze poslat jako přílohu. Můžete tedy
využít služeb nějaké firmy, která vám dovolí nahrát soubor na svůj server (počítač), nechá
ho tam uložený např. jeden den a během této doby si jej kamarád musí stáhnout.
Tato možnost je dobrá, ovšem musíte za ni platit. A právě proto je pro tuto situaci
nejvhodnější FTP přenos. Jednoduše vytvoříte mezi svým a kamarádovým počítačem FTP
propojení a kamarád si přenese soubor do svého počítače.
49
Sdílení dat
Obrázek 14 Ukázka z programu Windows Commander
Pro to, abyste mohli provést FTP přenos, však musíte něco udělat. Na svůj počítač si musíte
nainstalovat program, který z vašeho počítače udělá FTP server. V tomto programu vytvoříte
pro kamaráda přihlašovací údaje (jméno a heslo) a nastavíte, které soubory a složky bude
moci stahovat. Kamarádovi pošlete třeba e-mailem jméno, heslo a IP adresu svého počítače.
Kamarád si musí do svého počítače také nainstalovat nějaký program, jenž umožní FTP
přenos (z jeho počítače se stane FTP klient), a může začít. Mezi nejoblíbenější programy,
ve kterých je možné provádět FTP přenos dat, patří např. Windows Commander nebo
FileZilla.
7.2 NFS
Pojem NFS (z angličtiny Network File System) se definuje jako vzdálený přístup k souborům
přes počítačovou síť. Prakticky si tento pojem můžeme vysvětlit takto. Ve svém počítači máte
pevné disky (jsou většinou označeny písmeny C, D atd.), na nichž máte uloženou hudbu,
filmy, fotografie či cokoli jiného. Prostřednictvím protokolu NFS můžete používat i pevné
disky umístěné na jiném počítači, který je zapojený v počítačové síti. Díky tomu, že tyto disky
můžete sdílet (máte k nim přístup), z nich můžete libovolně stahovat soubory.
50
Sdílení dat
SERVER
pes.gif
NFS
Jana
NFS
NFS
Petr
NFS
Ivana
Honza
Obrázek 15 Schéma NFS přenosu
Podobně jako u protokolu FTP i pro používání NFS si musíte do počítačů nainstalovat
programy, které toto sdílení umožňují. Počítač, který nabízí svůj disk ke sdílení, se nazývá
server, a počítače, které si z tohoto serveru chtějí stahovat data, se nazývají klienti.
7.3 Autorská práva, česká legislativa
Na Internetu můžete nalézt úplně vše. Najdete tu přepisy knih, písně, filmy, videa nebo třeba
články pojednávající o nejrůznějších tématech. Každou takovou věc někdo vytvořil a dotyčná
osoba má ke svému dílu autorská práva, chcete-li copyright. V těchto právech uvádí, jak může
být s jejím autorským dílem nakládáno (podrobněji viz kapitola 2). Pokud si stáhnete
do svého počítače nějaký film či hudební skladbu a budete je používat jen vy sami,
pak se podle českých zákonů nedopouštíte ničeho protizákonného. Pokud však některou
z těchto věcí předáte dalšímu člověku, pácháte trestný čin a vystavujete se nebezpečí,
že za tuto činnost budete potrestáni. Každý má tedy právo vytvořit si jednu kopii jakéhokoliv
díla a používat ji pro svou vlastní potřebu.
Na Internetu se nachází celá řada fotografií, skladeb nebo videí, u nichž se autoři vzdali svých
práv. Takováto díla pak můžete volně publikovat, předělávat a šířit, aniž byste se dopustili
protizákonného jednání. Místo, kde takováto díla naleznete, mohou být třeba www stránky
commons.wikipedia.org.
51
Sdílení dat
FTP – služba, která umožňuje přenos souborů mezi počítači.
NFS – služba, která umožňuje sdílet soubory a složky.
Sdílení – něco sdílet znamená umožnit někomu jinému, aby to používal také.
Autorské dílo – jakýkoli výsledek jedinečné tvůrčí činnosti fyzické osoby, tj. autora.
Copyright – autorská práva, která získává ke svému dílu každý jeho autor.
Doporučení
Při stahování přednostně užívejte data, u nichž autoři nevyžadují za užití finanční částku.
Otázky 7.1.
1. Připravili jste si vše pro FTP přenos, ale nevíte, jak zjistit svou IP adresu.
52
Nakupování na Internetu
8
NAKUPOVÁNÍ NA INTERNETU
umět vysvětlit princip fungování e-shopu;
schopni založit svůj vlastní e-shop;
vědět, jakým způsobem se dá platit na Internetu;
umět vysvětlit, jak fungují elektronické peněženky;
schopni rozeznat, jestli obchod, v němž budete nakupovat, reálně existuje.
V této kapitole se seznámíte s principem e-shopů. Zjistíte, jak fungují elektronické peněženky
a v čem jsou výhodné. Také si ukážeme, kde by mohl při nakupování přes Internet vzniknout
problém.
Výklad
8.1 Co je to e-shop
E-shop neboli internetový obchod je obrovský hit dnešní doby. Pro mnoho lidí představuje
možnost nakupování za co nejnižší cenu. Samotný e-shop je však
pouze program (aplikace), kterou si můžete za pár korun koupit. Jediné,
co takový program musí umět, je zobrazovat obrázky a text. Po kliknutí
na tlačítko Koupit, přesměruje uživatele na stránky, kde zadá své
korespondenční údaje. Dále vytvoří dvě zprávy, jednu pro nakupujícího
a jednu pro prodávajícího. Pokud se při zřizování e-shopu rozhodnete
investovat nepatrně více finančních prostředků právě do tohoto programu, zkušení
programátoři umí vytvořit velmi kvalitní aplikaci, která nad rámec výše uvedeného dokáže
mnoho dalšího. Může se jednat třeba o to, že si e-shop pamatuje, jestli jste v něm už byli,
a přednostně vám pak nabízí zboží podobné tomu, jež jste již zakoupili. Nebo program
na základě toho, na jaké typy produktů klikáte, ukazuje zboží, které byste si mohli koupit,
53
protože se vám líbí. Moderní e-shopy ovládají neskutečné triky, jak své zákazníky nalákat.
Pokud se sami rozhodnete provozovat e-shop, stačí si zřídit živnostenský list, nechat si
nějakou firmou nebo někým, kdo umí vytvářet www stránky, vytvořit samotný internetový
obchod, pronajmout si doménu (adresu webových stránek e-shopu) a můžete začít prodávat.
8.2 Virtuální obchod
Některé e-shopy slouží jako doplněk ke kamennému obchodu. Nejčastěji je poznáte tak,
že mají své výdejní místo. Většina e-shopů však funguje jinak, jejich princip si ukážeme
na ilustračním příkladu.
Pan Karel chce vydělávat peníze, a tak se rozhodne, že si zřídí e-shop se zahradní technikou.
Zařídí si živnostenský list a nakoupí si program, v němž bude prodávat. V různých
velkoobchodech napříč celým světem si otevře účty a nasmlouvá ceny. Z velkoobchodů získá
fotografie výrobků, které si ihned uloží do svého e-shopu, a přidá k nim ceny tak,
aby na každém výrobku utržil co nejvíce a zároveň aby byla cena pro zákazníka
co nejzajímavější. Jelikož na rozdíl od majitele kamenného obchodu nemusí platit pronájem
obchodu, vodu, elektřinu a plyn a protože jediné jeho náklady tvoří poštovné a pronájem
internetové adresy, může jít s cenou poměrně hodně nízko.
Pan Ivan chce koupit strunovou sekačku, proto přichází na stránky e-shopu a vybírá si
sekačku typu xx23. Panu Karlovi ihned přichází zpráva, že si u něj někdo koupil sekačku
xx23. Sedne k počítači a v databázi výrobků svých dodavatelů vybere nejlevnější sekačku
xx23, kterou je možné dodat v co nejkratší době. Jakmile dorazí peníze od pana Ivana
a sekačka od primárního dodavatele, objednané zboží přepošle panu Ivanovi. Celý tento
příběh je trochu zjednodušený a slouží pro ilustraci toho, jak mohou e-shopy vypadat.
8.3 Placení v e-shopech
Poté, co si zákazník v e-shopu vybere zboží, které hodlá zakoupit, přijde na řadu placení.
Způsobů je několik. Zaprvé můžete platit při převzetí zboží. Když vám zakoupený produkt
dorazí domů, zaplatíte ho kurýrovi nebo poštovnímu doručovateli. Tento způsob se zdá být
nejjednodušší, člověk však musí počítat s tím, že přeprava bude dražší než u ostatních druhů
plateb. Druhá možnost je zaplatit bankovním převodem. Po dokončení objednávky vám přijde
e-mailem číslo účtu, kam máte peníze poslat, spolu s variabilním symbolem. U tohoto
způsobu placení musíte počítat s tím, že zboží dorazí s mírným zpožděním. Obchodník vám
jej totiž zašle až poté, co obdrží vaši platbu na svůj účet, což může trvat i několik dní. Třetí
54
možnost je zaplatit platební kartou na stránkách e-shopu. Pro tento typ platby musíte mít
platební kartu, která umožňuje platby přes Internet (vaše banka vám sdělí, zdali to vaše karta
umožňuje). Po dokončení objednávky vás stránky e-shopu přesměrují na stránky pro placení
kartou. Tam zadáte číslo karty, měsíc a rok, kdy vaší kartě končí platnost, a poslední tři čísla
ze zadní strany karty. Obchodník se o příchozí platbě dozví do několika málo minut
po uskutečnění transakce. Je však otázkou, jak moc je e-shop důvěryhodný. Pokud někdo cizí
získá tyto tři údaje o vaší platební kartě, může s těmito informacemi napáchat velkou škodu.
Poslední možnost je použití elektronické peněženky. O této peněžence se dozvíte více později.
Tento způsob platby je stejně rychlý jako placení kartou.
8.4 Elektronické peněženky
Obrázek 16 Náhled elektronické peněženky systému PayPal
Elektronické peněženky fungují už relativně dlouhou dobu a je jich poměrně hodně. Slouží
k placení po Internetu, nejčastěji pomocí e-mailové adresy. U elektronických peněženek byste
neměli platit za vedení účtu. Tyto peněženky si stahují velmi malé procento z každé
transakce, kterou provedete. Celkově převod peněz z peněženky na účet v cizím státě vyjde
vždy levněji, než pokud si peníze pošlete přes svůj bankovní účet.
Existují dva typy elektronických peněženek. První z nich funguje tak, že si vytvoříte virtuální
účet, na něj si pošlete finanční hotovost a s ní pak platíte v kterémkoli e-shopu na světě.
Typickým příkladem takovéto elektronické peněženky je PayPal. Účet si založíte na stránkách
www.paypal.cz. Výhodou této peněženky je, že se nikdy nedostanete do záporných hodnot.
55
Druhý typ peněženky je takový, že si do ní žádné peníze nevkládáte, ale uvedete v ní své číslo
účtu. Ve své bance zadáte svolení k inkasu pro vaši elektronickou peněženku. Kdykoli pak
zaplatíte touto elektronickou peněženkou, strhne si sama z vašeho účtu peníze. Typickým
příkladem této elektronické peněženky je PaySec. Účet si založíte na stránkách
www.paysec.cz. Jak jsme již uvedli, elektronických peněženek existuje celá řada, stačí si jen
vybrat.
8.5 Je nakupování v e-shopech opravdu výhodné?
Vždy si pečlivě prostudujte obchodní podmínky e-shopu. Může se vám stát, že zakoupíte
za 10 Kč výrobek, který v klasickém kamenném obchodě stojí 20 Kč. Při placení zjistíte,
že poštovné činí 150 Kč, takže výsledná cena vašeho výrobku bude 160 Kč, což je osmkrát
více než v kamenném obchodě. Některé e-shopy zavádějí ve snaze zvýšit svůj zisk poplatky
i za osobní převzetí. Všechny tyto informace se dozvíte právě v obchodních podmínkách.
Není na škodu si je přečíst. Chcete-li ušetřit ještě více, můžete se zaregistrovat na www
stránky, které vám dají provizi z nákupu. Princip těchto stránek je takový, že se na ně
přihlásíte, najdete si na nich ikonu obchodu, v němž chcete nakupovat, a kliknete na ni.
Nakoupíte si, co potřebujete, a jen za to, že jste na stránky e-shopu vstoupili přes jiné stránky,
vám z nákupu vrátí třeba 5%. Stránek tohoto typu je na Internetu celá řada.
8.6 Slevové portály
Dalším velmi oblíbeným způsobem nakupování na Internetu jsou slevové portály. Jedná se
také o jistý druh e-shopů, kde jsou zákazníkům kromě klasických výrobků nabízeny služby.
Tyto portály jsou pouze virtuální programy. Jsou založeny na tom
principu, že firma (obchod) nabídne určitý počet výrobků za někdy
skutečně výhodnou, jindy zdánlivě výhodnou cenu. Podmínkou pro to,
aby byla sleva poskytnuta, je, že si určitý výrobek musí koupit minimální
počet zákazníků. U těchto e-shopů je vždy vhodné využít služeb webových portálů,
jež porovnávají ceny (www.heureka.cz, www.srovname.cz aj.). Po zadání konkrétního
výrobku se vám ukáže seznam obchodů, které tento výrobek prodávají, spolu s cenami
výrobků. Sami pak zvážíte, jestli je pro vás nákup na slevovém portálu výhodný, či nikoli.
8.7 Na co si dát pozor
Když nakupujete na e-shopu, zadejte si jeho název do vyhledávače, jestli se náhodou neobjeví
nějaké negativní reakce uživatelů. Pokud jsou lidé s e-shopem nespokojeni, rádi o tom dají
56
vědět. Na stránkách www.justice.cz zase ověříte, zdali firma, která e-shop provozuje, existuje.
Tuto informaci zjistíte po zadání čísla IČO (každý e-shop ho má uveden ve svých obchodních
podmínkách). Nástrah, které na vás mohou číhat, je mnoho. Je vždy na zralé úvaze každého
nakupujícího, jestli pro něj je, či není e-shop dostatečně věrohodný.
Internetový obchod – aplikace, která slouží k prodeji různých druhů zboží.
Placení v e-shopech – můžete zaplatit při převzetí zboží, bankovním převodem, kartou
přes webové rozhraní nebo elektronickou peněženkou.
Elektronická peněženka – je virtuální účet, kterým můžete platit kdekoli na světě
přes Internet. Existují dva typy peněženek. Na jednu si posíláte finanční hotovost, druhá
si peníze stahuje sama z vašeho účtu.
Obchodní podmínky – jestliže se seznámíte s obchodními podmínkami e-shopu,
ve kterém nakupujete, vyhnete se riziku, že výsledná částka za nákup bude nečekaně vysoká.
Slevové portály – druh e-shopu, kde jsou zákazníkům kromě klasických výrobků nabízeny
také služby.
Bezpečnost nakupování – pokud se rozhodnete pro určitý e-shop, je vždy dobré
si ho prověřit. Zajímat by vás mělo především, jestli skutečně existuje (www.justice.cz).
Doporučení
Při nakupování na Internetu si zjistěte, jaké má e-shop hodnocení, např. na
http://www.e-shopy.org/. Při konkrétním nákupu si předem zjistěte podmínky pro doručení.
Vždy jsou uvedeny na stránkách obchodu. Pokud nejste s procesem nákupu spokojeni, je
vhodné to vyjádřit v hodnocení tohoto obchodu. To můžete učinit na různých webových
stránkách, které se touto problematikou zabývají. Pokud došlo při nákupu k podvodu a e-shop
jej nechce řešit, podejte na e-shop trestní oznámení. Jedině tak máte šanci na odškodnění.
57
Otázky 8.1.
1. V e-shopu jste si nakoupili zboží a odeslali objednávku. Zjistili jste však, že z vašeho
účtu odešla nečekaná platba a nemáte na zaplacení. Jak budete postupovat,
abyste objednávku zrušili?
2. Rozhodli jste se, že si v e-shopu koupíte žehlicí prkno. Jak zjistíte, kde seženete
to nejlevnější?
3. Při nakupování jste si do nákupního košíku vložili více produktů a některé z nich
už kupovat nechcete. Máte zavřít prohlížeč a nakoupit znovu, nebo existuje jednodušší
způsob, jak zboží z košíku odebrat?
1. Rozhodli jste se, že nakoupíte v e-shopu, který není příliš známý, ale má velmi nízké
ceny. Jaké opatření provedete, abyste zjistili, že nenaletíte podvodníkovi?
58
Sociální sítě
9
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
umět popsat sociální síť a její základní prvky;
schopni popsat základní rozdíly mezi sítěmi Facebook, Twitter, Google+
a Myspace;
znát základní výhody a nevýhody sociálních sítí.
Poznáte základní informace o sociálních sítích. Zjistíte, jak sociální sítě fungují a proč jsou
tolik oblíbené. Ukážeme si, kdy jsou pro nás sociální sítě výhodné a kdy naopak ne. Ukážeme
si příklady využití sociálních sítí v běžném životě. Podrobněji se zaměříme na sociální sítě
Facebook, Twitter, Google+ a Myspace. Ukážeme si, jaké jsou možnosti těchto sítí.
Výklad
9.1 Co je to sociální síť
Sociální síť (z anglického social network) je komunitní síť uživatelů daného systému.
Většinou se tedy registrujete na již existující webovou stránku – zvolíte si přihlašovací jméno,
heslo a zadáte o sobě základní informace. Registrace jsou zpravidla propojené s e-mailovou
schránkou, kde registraci potvrzujete. Tím se stáváte součástí komunity. Jakmile jste
zaregistrováni, opět navštívíte danou webovou stránku a zde se
přihlásíte (join).
Komunitních serverů je celá řada a vznikají z různých důvodů.
Nejstarší komunitní síť byla vytvořena na konci devadesátých
let. Vydržela čtyři roky a její činnost byla pozastavena. Nástup
gigantů sociálních sítí, kteří jsou tady dodnes, začal po roce 2000. Předpokládá se, že úspěch
těchto serverů byl založen především na větším počtu možných uživatelů.
59
Sociální sítě
Každá sociální síť nabízí trochu něco jiného. V zásadě jde o to, abyste měli možnost zdarma
komunikovat a předávat si různá data. Neposíláte e-maily všem svým přátelům o tom,
že je u vás večírek. Napíšete pouze zprávu ve svém profilu (prostředí na sociální síti)
a všichni, kterým jste tuto informaci zpřístupnili, ji automaticky uvidí. Těmto informacím
se všeobecně říká příspěvek. Také ve svém profilu můžete uvádět tzv. status, tedy popisek,
jak vám je, co děláte, jak se cítíte, příp. hlášku, která je vám nejblíže (např. „Facebook je jako
lednička, chodíte tam každých 10 minut, i když víte, že tam nic není :P :D.“).
Všechny sociální sítě jsou založeny na systému přátel a jejich vyhledávání. Pokud jste
uživateli sociální sítě, nastavujete si různé skupiny přátel a těm poté přidělujete různé
pravomoci, k čemu ve vašem profilu mají přístup a k čemu ne. Informace, jež na svých
profilech uvádíte, se tedy dělí na soukromé a veřejné. Veřejné informace mohou získat
všichni uživatelé sociální sítě. Sociální sítě dnes umí „napárování“ s e-mailovou schránkou.
Pokud zpřístupníte sociální síti svůj e-mail, prohledá kontakty, se kterými si píšete, a pokud
jsou v jejím systému, automaticky je načte do vašeho okruhu přátel.
Sociální sítě, které jsou na špičce komunitní sféry, nabízejí svým uživatelům různé funkce
navíc. Tyto funkce navíc rozhodují o tom, jakou síť bude nakonec uživatel využívat. Většina
sociálních sítí má ve svých podmínkách užívání stanovenou minimální věkovou hranici
pro registraci.
9.2 Facebook
Tato síť spatřila světlo světa v roce 2004 a vytvořil ji student Harvardské univerzity
pro komunikaci mezi studenty školy. Velmi rychle se rozšířila a od roku 2006 je možné,
aby se do ní zaregistroval kdokoli starší třinácti let. Tato síť funguje stejně jako mnohé další
sítě na principu Web 2.0, tzn. obsah svého profilu si zadává a upravuje (i designově) samotný
uživatel, aniž by musel znát pravidla a jazyk tvorby webových stránek.
První, co asi využijete po vytvoření vlastního profilu na síti Facebook, bude vložení nějakého
příspěvku. Příspěvek je text, který zveřejňujete. Jak bylo již popsáno výše, uživatel nemusí
text posílat sedmi známým, ale umístí ho na svůj profil. Takovému místu se v síti Facebook
říká zeď. Zeď vám umožní umístěný text profilovat – určit, kteří uživatelé (přátelé) text vidí.
Na vaši zeď se také po vašem schválení umísťují příspěvky, které o vás napsal jiný uživatel.
Můžete sem také umístit fotku, hypertextový odkaz apod.
Dalším nástrojem, který síť nabízí, je označování. Označovat můžete jak v textu,
tak na fotografii. Když například píšete o večírku, na kterém jste včera byli, zmíníte, že tam
60
Sociální sítě
byl také Tom. Víte, že Tom má Facebook, a znáte jeho přezdívku (nick), proto ho v textu
můžete označit. Tomovi, pokud má tuto funkci zapnutou, přijde informace, že byl někde
označen, a pokud se mu to nelíbí, může požádat uživatele, který toto propojení vytvořil,
aby jej nechal zrušit. Pokud se označíte na fotografii, má Facebook v rámci vnitřního
programu velmi silný nástroj, kterým prohledá všechny snímky, jež jsou u něj uloženy,
a na nich vás dokáže identifikovat. Proto je velmi důležité si tyto kroky dobře rozmyslet.
I když Facebook umožňuje jednotlivé informace zpětně měnit a mazat, v jeho databázi jsou
všechny tyto informace uloženy a tvůrci systému k nim mají přístup.
Vyhledávání dalších možných přátel funguje na principu tzv. sociálního vyhledávání, jinými
slovy na vyhledávání založeném na principu sounáležitosti s danou skupinou. Jestliže
je z vašeho profilu patrné, že jste lyžař a bydlíte v Klimkovicích, systém po určité době
dalším uživatelům, aniž by o to žádali, nabídne dotaz, zda vás neznají a zda by si vás nechtěli
přidat mezi přátele. Systém je dokonce natolik důmyslný, že pokud si vás mezi přátele přidá
více lyžařů a zároveň více lidí z Klimkovic, automaticky budete do takovéto skupiny přiřazen.
Podobně jako označování funguje i umístění. Umístění je určeno k lokalizaci na mapě. Uvedu
příklad. Patnáctiletá Markéta chodí se svou kamarádkou pravidelně cvičit. Na svůj profil
do příspěvku si uvede, že chodí každý podvečer cvičit. K tomuto příspěvku dá jméno fitness
klubu a jeho umístění na mapě. Poté může Markéta na Facebooku vybrat kamarádku, s níž
klub navštěvuje, a její jméno k příspěvku přidat. Tato informace se zobrazí všem ze zadané
skupiny. Lokalizovat lze obecně, např. město, ve kterém se nacházíte, nebo konkrétně, tedy
přesnou adresu.
Velmi silným nástrojem, a to nejen pro mladé, je hraní her a využívání aplikací na Facebooku.
Výhodou Facebooku je, že vytvářet aplikace může kdokoli, nástroj a kód pro vytváření
aplikací jsou totiž volně přístupné. Každou aplikaci si uživatel tzv. zpřístupňuje. Tedy nastaví
si, že daný uživatelský účet využívá danou aplikaci (hru). Pokud se vám tato hra líbí, můžete
svým přátelům poslat oznámení (like). Stejně tak můžete svým přátelům zpřístupnit
informace, jak na tom v dané hře jste. Pokud máte zájem, můžete dokonce z některých her
posílat „dárečky“ – samozřejmě virtuální – dalším uživatelům.
Důvodem, proč je Facebook zdarma, je systém reklam. Pokud jste firma a potřebujete,
aby vás bylo rychle mezi uživateli vidět, můžete nechat poslat svou reklamu konkrétním
uživatelům. Vrátíme se k výše uvedenému příkladu lyžaře z Klimkovic. Pokud si otevřete
půjčovnu běžek a kol v Klimkovicích, můžete oslovit společnost Facebook. Vytvoříte si
reklamní banner a zaplatíte si za zobrazení všem uživatelům, kteří rádi sportují a zmínili se
61
Sociální sítě
o městu Klimkovice. Druhým způsobem, jak se na Facebooku vydělává, je systém kreditů.
Vy jako uživatel pošlete společnosti Facebook běžné peníze a ta je převede na tzv. kredity.
Pokud je pak při hraní her nějaká funkce zpoplatněna, platíte právě těmito kredity.
9.3 Twitter
Twitter je trochu jednodušší systém než Facebook. Byl založen v roce 2006 a jeho hlavním
cílem je sdílení krátkých (max. 140 znaků) zpráv (tweets). Také zde se na začátku registrujete
a vytváříte si profil. V zásadě jsou sledovány tři položky, a to Tweets, Following a Followers.
Tweets jsou krátké zprávy, které píší jednotliví uživatelé. Aby se tweety daly nějak
organizovat, slova, která jsou v textu důležitá, se na začátku označí křížkem #. Křížkem
označená slova se nazývají hashtag. Vy si jako uživatel můžete zvolit hashtagy, které vás
zajímají, a ve vašem prostředí se pak zobrazují příspěvky k těmto tématům.
Following jsou uživatelé, kteří jsou pro vás zajímaví, např. Karel Gott.
Followers jsou uživatelé, kteří sledují vaše příspěvky. Pokud narazíte na příspěvek, který vás
zajímá, můžete ho tzv. retweetnout – tedy přeposlat vašim sledovatelům (Followers).
Tyto retweety se počítají a vy můžete zjistit, nejen kolik uživatelů váš příspěvek hodnotilo,
ale i kdo to byl. Systém Twitter je vhodný pro propagaci aktivit jedince i společnosti.
9.4 Google+
Novinkou mezi sociálními sítěmi je Google+. Start této sítě se datuje do roku 2011,
i když využívá nástroje systému Google, které byly vytvořeny před tímto rokem. Google+
je obdobou sítě Facebook, registrace je však přímo vázána na e-mail společnosti Google.
Registrací pak získáváte mnoho nástrojů pro běžnou práci na počítači. Po registraci si stejně
jako na ostatních sítích vytváříte profil. Výhodou tohoto profilu je, že o každé informaci,
kterou zde uvádíte, se můžete rozhodnout, komu bude přístupná.
Asi nejznámější služba, která se váže k síti Google+, jsou Kruhy. Kruhy jsou vlastně skupiny
přátel, známých, spolupracovníků, zákazníků atp. Názvy kruhů si vytváříte sami
(např. přátelé, lyžaři, práce, rodina). Kontakty pak roztřídíte do těchto kruhů (jeden kontakt
může být ve více kruzích) a všemu, co v rámci sítě zobrazujete, jednoduše nastavíte,
pro který kruh je informace přístupná. Této skupině se například zobrazí příspěvek, že
pořádáte večírek. Každý z uživatelů, kterého jste „nasdíleli“ na své stránce, tento příspěvek
uvidí a může ho okomentovat.
62
Sociální sítě
Také lze na této síti komunikovat v tzv. Komunitách. Můžete se tedy připojit do diskuse
o mistrovství světa v ledním hokeji nebo můžete sami vytvořit komunitu „Mé rodné město“
a do ní pozvat uživatele ze svých kruhů.
Stejně jako Facebook má Google+ systém umísťování fotografií. A stejně jako na Facebooku
můžete na fotografii označit, že jste to právě vy. Ovšem pokud vás někdo označí
na své fotografii, ihned se to dozvíte a můžete označení sami zrušit. Síť Google+ je navíc
propojena se sítí YouTube (umísťování videí), která od roku 2006 Googlu patří. Síť Google+
nabízí také službu Hangout, tedy hlasovou komunikaci až deseti lidí s možností videopřenosu.
Služba Místa je určena pro zviditelnění a následné možnosti hodnocení místa na Mapách
Google. Restauraci, do které půjdete, si tedy můžete vybrat podle hodnocení dalších uživatelů
sítě. Všechna označená místa můžete hodnotit, a pokud potřebujete, můžete takové místo
pro hodnocení zřídit.
Systém Google má pro všechny své uživatele připravený on-line textový editor, tabulkový
editor, prezentační program, kalendář a další. Tyto programy umožňují ukládat se stejnou
příponou, jako byste je tvořili v systému Microsoft Office, Open Office či s příponou pdf.
9.5 Myspace
Sociální síť Myspace je tady od roku 2003. Systém registrace a prvního přihlášení probíhá
v klasickém režimu. Registrujete se k existujícímu e-mailu. Všechny informace v profilu
se běžně zobrazují všem v síti. Systém přátel je proveden podobně jako na Twittru. Sleduje se
počet lidí, ke kterým jste připojeni, a počet lidí, kteří jsou připojeni k vám. Do svého profilu
můžete krom osobních dat přidat vlastní skladbu a fotografie.
Tato sociální síť je především určena k tomu, aby se z vás „přes noc stala hvězda“ nebo
abyste byli ihned informováni, že superstar byla objevena. Na této síti jsou registrováni
ve větší míře umělci – skladatelé, hudební skupiny, zpěváci, diskžokejové, herci, fotografové
a mnozí další. Upoutávky v sekci Prozkoumej (Discover) jsou hlavně ze světa hudby
a populárních osobností. Pokud jste sami například nadaní zpěváci, vytvoříte si svůj profil,
nahrajete několik písní a doufáte, že si vás někdo všimne. Váš profil má přímo zabudovaný
přehrávač, takže hudbu, která je umístěna na této síti a líbí se vám, označíte a můžete ji během
času stráveného v prostoru Myspace poslouchat. Mezi základní nástroje patří diskusní
skupiny, chat, seznamování, sdílení videí a fotografií.
63
Sociální sítě
9.6 Výhody a nevýhody sociálních sítí
Sociální sítě dávají možnost rychlého a efektivního předávání informací. Také umožňují
zviditelnit se lidem, kteří jsou v běžném životě zamlklí, mají problém si najít přátele
ze stejného oboru. Nabízí možnosti sdílet nejen názory, ale i fotografie, videa a mnohá další
data. Umožňují uživateli být s „přáteli“ téměř odkudkoli, kde je internetové připojení.
Umožňují zapojit se do diskusí a sdílet bez rozdílu pleti, pohlaví či handicapu.
Sociální sítě jsou však také velmi rizikové. To hlavně proto, že na ně uživatelé umísťují reálná
data. Veřejně umístěné informace jsou pak snadno zneužitelné. V době, kdy sociální sítě
vznikaly, bylo běžné užívání tzv. nicku (přezdívky) namísto reálného jména. U dnešní
mládeže je zcela běžné používání skutečného jména, vystavení mnoha vlastních fotografií,
a to nejen osoby, ale také místa, kde bydlí, dovolených, kde byli, apod. Takto zveřejněné
informace mohou snadno zneužít jiné osoby pro trestnou činnost.
Proto na sociálních sítích:
 NIKDY NEZADÁVEJTE SVŮJ TELEFON A ADRESU;
 NESDÍLEJTE RIZE SOUKROMÉ FOTOGRAFIE A VIDEA;
 POUŽÍVEJTE HESLA, KTERÁ NEJSOU SNADNO ODHALITELNÁ;
 NESTÝKEJTE SE S LIDMI ZE SÍTÍ, ANIŽ BY O TOM NĚKDO VĚDĚL;
 NEREAGUJTE NA NESLUŠNÉ, VULGÁRNÍ VZKAZY;
 NEREAGUJTE NA KONTAKTY, KTERÉ NEZNÁTE;
 NESDÍLEJTE OSOBNÍ DATA (VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI, ČAS DOVOLENÉ);
 PAMATUJTE, ŽE VIDEO Z WEBOVÉ KAMERY LZE NAHRÁVAT;
 ČTĚTE PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ.
Dalším nebezpečím těchto sítí je davové šíření nereálných informací. Informace, které jsou
šířeny v internetových diskusích, jsou asi stejně hodnověrné jako informace vyřčené
při posezení s přáteli u piva. Vše záleží na zdroji, který informaci předává. Pokud se někomu
podaří zmást vašeho zkušeného přítele, jemuž bezmezně věříte, pak se může lehce stát,
že informace, kterou považujete za pravdivou, pravdivá není. Proto je nutné informace vždy
ověřovat z více zdrojů.
64
Sociální sítě
Pamatujte si, že cokoli jste jednou umístili kamkoliv na Internet, může být v momentě
veřejné. A vzít zpět to nelze.
Sociální síť – komunitní síť uživatelů daného systému. Při komunikaci na sociálních sítích
nesmíte zapomínat na základní pravidla.
Sítě Facebook
a Google+ – jedny z nejpoužívanějších sociálních sítí na světě. Nabízí
uživateli mnoho nástrojů pro běžnou existenci na Internetu. Při jejich používání musíte velmi
pečlivě dbát na to, co zveřejníte všem uživatelům.
Síť Twitter – diskusní skupina sdílející krátké zprávy – tweety, jež jsou organizovány
podle označených pojmů – hashtagy.
Síť Myspace – více zaměřena na uměleckou obec.
Doporučení
Pokud má vaše dítě účet na Facebooku a vy chcete vědět, o čem si se svými přáteli píše
a kdo mezi ně patří, je nutné se také na Facebooku zaregistrovat a stát se „přítelem“ svého
dítěte. Facebook rodiči doporučuje, aby požádal svého potomka o vysvětlení, jak Facebook
funguje a jak se nastavuje.
Facebook – Tipy pro rodiče[16]
1. Udržet krok s vývojem technologií může být poměrně obtížné. Nemějte strach požádat
své dítě, aby vám vysvětlilo vše, co vám není jasné.
2. Pokud ještě nejste na Facebooku zaregistrováni, zvažte možnost, že se k naší komunitě
přidáte. A díky tomu pochopíte, proč je Facebook tak populární.
3. Vytvořte na Facebooku skupinu pro svoji rodinu, abyste měli k dispozici soukromý
prostor, kde můžete sdílet fotky a zůstat spolu v kontaktu.
4. Naučte své nedospělé dítě základům bezpečnosti na Internetu, aby mohlo uchovat
soukromí a bezpečnost svého profilu Timeline na Facebooku (a všech svých dalších
účtů on-line).
5. Promluvte si spolu o bezpečnosti technologií stejným způsobem, jakým si povídáte
o bezpečnosti řízení a sportů.
65
Sociální sítě
Uvědomte si, že pokud mezi vámi neexistuje vztah založený na důvěře, jen velmi těžko
zjistíte, co opravdu vaše dítě na sociálních sítích dělá. Preventivní výchova je mnohem
účinnější nástroj než represivní kroky.
Otázky 9.1.
1. Musí se uživatel sociální sítě registrovat?
2. Je komunikace na sociálních sítích zpoplatněna?
3. Jak se označují informace v osobním profilu, které vidí každý uživatel sítě?
4. Jaké informace v osobním profilu byste měli mít označené jako soukromé?
5. Co jsou a jakou funkci mají tweety?
6. Co jsou a jakou funkci mají hangouty?
7. Která sociální síť má jako součást osobního profilu přehrávač hudby?
8. Jaká jsou pravidla chování na sociálních sítích?
1. Marie má 12 let. Chce si založit účet na Facebooku, aby mohla komunikovat
se spolužáky. O pomoc požádá své rodiče. Zamyslete se, zda byste byli schopni
pomoci svému dítěti a jak byste postupovali. Zvažte všechny důsledky jednotlivých
kroků.
2. Kolega v práci si povzdechne, že jeho syn nastoupil na střední školu ve vzdáleném
městě, a tudíž je přes týden na internátě. Vidí ho pouze o víkendech a vlastně o něm nic
neví. Zamyslete se, zda lze tuto situaci změnit. Zvažte všechny důsledky jednotlivých
rozhodnutí.
3. Zjistili jste, že sousedy vykradli, když byli na dovolené. Z vyjádření policie je zřejmé,
že lupiči šli najisto a že informace o vašich sousedech našli na Internetu. Zamyslete se,
odkud mohli informace získat, a rozeberte, zda nemůžete být ve stejné situaci třeba
za týden i vy.
66
On-line hry
10 ON-LINE HRY
umět popsat a rozlišit druhy on-line her;
znát základní rozdíly mezi on-line a klasickým hraním;
vědět, jak rozpoznat závislost na on-line hraní.
Zjistíte základní principy a druhy on-line her. Ukážeme si, jak fungují jednotlivé druhy hraní
s ohledem na čas, finance a možnost vzniku závislosti. Popíšeme si stupně závislosti na hraní
počítačové hry a ukážeme si základní principy, jak závislost rozpoznat a zvládnout.
Poukážeme na možná bezpečnostní rizika on-line hraní.
Výklad
10.1 Počítačová hra
Počítačová hra je program, který se používá na počítači, mobilním telefonu, tabletu,
notebooku nebo herních konzolích. Jejím cílem je zábava, relaxace, zkrátka odpočinek.
Dnešní psychologové dokonce doporučují pro lepší vztahy v rodině hraní na konzolích.
Hry se dělí na strategické, například budování vysněného města (SimCity), arkády, zaměřené
na zvládání zvyšování úrovně a nástrojů v jednotlivých kolech (Prince of Persia), akční hry,
v nichž hráč bojovník postupuje k cíli díky získávání technik boje (Wolfenstein), simulátory,
tj. simulace opravdových situací (Crimson Skies), a RPG, hry na hrdinu, který se vyvíjí
ve vymyšleném světě (Final Fantasy).
S rozvojem sítě Internet se hraní z klasických počítačů přesouvá na síť. Lze říci, že on-line
hrou je každá hra hraná pomocí Internetu. Abyste si takovouto hru zahráli, potřebujete tedy
zařízení (počítač, notebook, tablet, mobilní telefon apod.), které má přístup do sítě Internet.
67
On-line hry
Při hraní on-line je stejně důležité chránit se před vniknutím nežádoucích programů
do počítače jako při běžném „brouzdání“ po Internetu.
10.2 On-line hry
Spousta jednoduchých on-line her pro jednoho hráče je vytvořena a umístěna na webových
hracích serverech. U většiny existuje možnost stáhnout si hru do počítače a hrát
ji bez připojení na síť. Momentální strategie výrobců počítačových her je však taková,
že po nainstalování produktu musíte být připojeni na Internet, a pokud nejste, vůbec nelze hru
spustit. Tento způsob se zavedl z důvodu četného kopírování her mezi uživateli a kvůli
únikům zisků společností vytvářejících počítačové hry. Dnes jsou i hry, které si do počítače
instalují pouze jakýsi ovládací základ, a pak se hrají na vzdáleném počítači v síti Internet.
Hry pro jednoho hráče však nejsou natolik závažným rizikem z hlediska závislosti jako hry
pro více hráčů.
Hry pro více hráčů jsou vytvářeny tak, aby hráč vybudoval komunitu s ostatními hráči.
Některé skupiny dokonce pořádají srazy a setkávají se i v reálném životě – porovnávají se
statistiky výsledků, konají se různé akce. U většiny těchto her je nutné se do hry zaregistrovat
stejně jako do sociální sítě. Hráč si vytvoří profil a zapojí se do hry. Základní funkce ve hře
jsou většinou zdarma. Avšak pokud se chcete dostat do žebříčku na přední místa, je nutné
si za vylepšené funkce připlatit. Zpravidla se tyto funkce dají zaplatit zasláním placené SMS
z mobilních telefonů nebo pomocí zřízeného virtuálního účtu.
Finanční náročnost hraní je různá. U některých her se platí již samotná registrace. Ta může
být buďto jednorázová (pohybuje se od 500,- Kč do 2.000,- Kč), anebo měsíční (ta se může
pohybovat od 50,- Kč i do 400,- Kč). Za jednu funkci ve hře či virtuální věc se platit může,
to záleží na tvůrcích hry. Hráč platí z virtuálního účtu, kam si převedl peníze z běžného účtu,
nebo zaplatí zasláním SMS v hodnotě min. 30,- Kč. Horní hranice snad ani neexistuje, mnohé
prvky jsou totiž draženy na speciálních serverech.
Zde může nastat první problém, a to finanční závislost. Mnohem závažnější je však psychická
závislost. Hraní počítačových her může dát jedinci falešnou víru v osobní úspěch. I přestože
hráč není nejlepší, může jednotlivá kola opakovat a dosáhnout zlepšení, nebo si může koupit
funkci, díky které danou úroveň lehčeji zvládne. Schopnost projít jednotlivá kola většinou
zvyšuje četnost „sezení“ u hry. Některé on-line hry jsou speciálně udělány tak, že je pro hráče
téměř nutností se do hry několikrát za den připojit, aby neztratil svou pozici v žebříčku.
Častý únik do virtuálního světa může být potřebný z důvodu neúspěchu v životě reálném.
68
On-line hry
Osoba závislá na počítačovém světě má většinou nedostatek fyzického pohybu, může mít
problémy se zařazením do skupiny spolužáků či přátel. Vše, co nenalézá taková osoba
v běžném světě, může nalézt v tom virtuálním. Stačí si vybrat hru, která ji baví, a vnořit se,
uniknout.
10.3 Závislost na počítačové hře
Závislost na počítačové hře lze získat bez rozdílu věku. Nechcete-li podlehnout tlaku jejich
výrobců, je vhodné přístup k těmto hrám podřídit náhodě. Určitě se nedoporučuje dávat dětem
přístup ke hře jako odměnu (např. když dítě umyje nádobí, může 15 minut na počítač).
Také není úplně vhodné zcela direktivně dítě od počítače „odstřihnout“, protože se s ním
ve škole i v zaměstnání s vysokou pravděpodobností setká a skupina pak může mít na jeho
rozhodování značný vliv, pokud o této oblasti nic neví. Závislost na počítačích a počítačových
hrách má mnoho společného s jinými závislostmi, např. závislostí na cigaretách či alkoholu,
a to vnímání virtuálního světa jako toho „správného“, podřízení života možnosti být
ve virtuálním světě, neschopnost vzdát se virtuálního světa z důvodu obavy ze ztráty pocitu
štěstí a pokoje. Je nutné se v této oblasti vzdělávat a dítě i sebe správným způsobem vést.
Pokud zjistíte, že závislost překročila vámi zvládnutelnou mez, vyhledejte odborníka.
Jaké mohou být příznaky této závislosti:
 méně vykonané práce;
 pocit prázdnoty, když člověk není u počítače;
 ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače;
 brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače;
 rostoucí nervozita a neklid, když jedinec delší dobu nemůže hrát;
 přemýšlení o počítači, když ho hráč zrovna nepoužívá;
 krádeže peněz na nákup her;
 stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry;
 lhaní o své závislosti;
 hraní kvůli úniku od osobních problémů;
 narušené vztahy s rodinou;
69
On-line hry
 zanedbávání učení, práce;
 opouštění dřívějších zájmů a přátel;
 zhoršující se školní či pracovní výsledky.[15]
Počítačová hra – program určený k relaxaci, zábavě a odpočinku. Počítačovou hru můžete
hrát buď na počítači bez sítě Internet, nebo on-line.
Závislost na počítačové hře – lze získat bez rozdílu věku. Může být finanční, ale také
psychická. Existují příznaky, podle kterých lze takovou závislost rozpoznat. Jestliže nejste
schopni závislost na počítačové hře zvládnout, vyhledejte odborníka.
Doporučení
Protože počítačové hry mohou vyvolat závislost, proto je vhodné jejich užívání podřídit
náhodě. Pokud zjistíte, že někdo z vašeho okolí je závislý a nereaguje na váš apel,
aby s hraním přestal, pomozte mu dostat se k odborníkovi. Základní diagnostiku závislosti
najdete na stránce http://www.konechry.cz.
Otázky 10.1.
1. Víte, jaký je rozdíl mezi hrou hranou bez sítě Internet a hrou hranou on-line?
2. Co všechno může člověk hraním počítačových her získat?
3. Co všechno může člověk hraním počítačových her ztratit?
4. Vyjmenujte pět příznaků závislosti na počítačové hře.
1. U svého partnera/partnerky pozorujete některé z příznaků závislosti na počítačové hře.
Jak by bylo vhodné zareagovat? Zamyslete se, zda lze tuto situaci změnit. Zvažte
všechny důsledky jednotlivých rozhodnutí.
70
On-line hry
2. Petr nikdy neměl k počítačům blízko. V šestnácti letech šel přespat ke kamarádovi
a od té doby s ním není něco v pořádku. Přestal chodit s kamarády ven a většinu času
tráví u počítače. Říká, že se musí učit do školy, výsledky tomu však neodpovídají.
Jeho rodiče zjistili, že dokonce prodal zlatý řetízek, který dostal k patnáctinám. Nechali
u lékaře zjistit, zda nebere nějakou drogu, ale výsledek byl negativní. Nedůvěra mezi
Petrem a rodiči narůstá. Zamyslete se, zda lze tuto situaci změnit. Zvažte všechny
důsledky jednotlivých rozhodnutí.
3. Jiřina má deset let a od pěti let má přístup k počítači. Vždy, když má všechno hotovo,
je u počítače a hraje si. Nikdy neměla výrazné problémy ve škole. Požádala své rodiče,
aby ji zaregistrovali v on-line hře (pro registraci je nutné ověření jejich e-mailem),
kterou hraje ve třídě skoro každý. Rodiče se obávají, že dcera bude na hře závislá.
Jak by bylo vhodné zareagovat? Zvažte všechny důsledky jednotlivých rozhodnutí.
71
Počítačová havěť
11 POČÍTAČOVÁ HAVĚŤ
umět popsat a rozlišit druhy počítačové havěti a infiltrace;
schopni vyřešit problém napadení vašeho počítače havětí;
znát postup pro ochranu sebe i svého počítače před infiltrací.
Popíšeme si základní druhy infiltrace s možnými dopady nejen na váš počítač. Ukážeme si,
jaké jsou možnosti, pokud jste se stali obětí útoku počítačové havěti a hackerů. Zjistíte také
základní nástroje na ochranu vašeho systému a dat.
Výklad
11.1 Malware
Počítačová havěť (malware) je vše nežádoucí ve vašem počítači, notebooku, tabletu,
mobilním telefonu, GPS a v ostatních zařízeních připojených k Internetu, do kterých lze
nahrát jakýkoliv program. Počítačová havěť je vlastně skupina programů, stejně jako jsou
Word, Excel apod., jejímž cílem je škodlivá činnost ve vašem stroji.
Takovýto program může vytvořit i programátor začátečník. Návody,
jak si vytvořit svou škodlivou havěť, naleznete lehce na internetových
stránkách.
11.2 Počítačový virus
Asi nejznámější pojem je počítačový virus. Počítačové viry jsou charakteristické tím,
že se umějí samy množit. Je to podobné jako s běžnými viry, které známe ze svého okolí,
např. při chřipce. Pokud se podaří viru spustit v počítači, nakazí další soubory, jež po spuštění
opět napadají další soubory. Jsou dokonce takové viry, které se umějí při šíření zmutovat
(změnit svůj kód). K šíření z počítače na počítač dochází přenosem nakaženého souboru
72
na paměťovém médiu (CD, DVD, flash paměti), umístěním nakaženého souboru na webovou
stránku nebo e-mailem.
11.3 Trojan
Dalším typem počítačové havěti jsou trojské koně, obecně označované jako trojani. Trojský
kůň je většinou součástí programu, který vypadá užitečně nebo zábavně. Je to skrytý kód,
který nejste schopni rozlišit. Trojský kůň se nešíří sám, ale pouze díky uživatelům,
kteří jej stahují z nedůvěryhodných stránek či si jej přeposílají e-mailem. Pokud si trojského
koně stáhnete a nainstalujete, uhnízdí se většinou někde v systému. Z dobře skrytého místa
pak napadá vaše soubory nebo vykonává špatnou činnost. Pokud váš antivirový program
odhalí trojského koně, nalezne pouze soubor jím napadený. Ten většinou doporučí odstranit
(či přesunout do truhly). Stejně jako kontroluje váš antivirový program, zda nemáte nějaké
napadené soubory, kontroluje také trojský kůň, zda existuje soubor, který napadl (anebo
poškodil), a pokud tomu tak není, opět jej vytvoří. Vám pak antivirový program opět hlásí,
že je problém. Tento nekonečný boj jste schopni vyřešit pouze s pomocí odborníka.
Trojské koně jsou schopny mnoha lumpáren: odposlouchávání hesel a přístupových jmen,
sledování stisků z klávesnice, hlídání, na jaké stránky chodíte, mohou vám zničit data
v počítači, otevřít přístup do vašeho počítače jinému uživateli, udělat z vašeho počítače místo
pro rozesílání spamu, využijí váš počítač k útoku na nějaký server atd. Většinu informací
získaných z vašeho počítače přeposílají na předem zadaný e-mail. Tyto informace jsou pak
zneužity – přístup do banky, zasílání cílené reklamy apod.
11.4 Červ
Červi (worms) jsou dalším druhem počítačové havěti. Jsou to drobná data pobíhající po síti
Internet. Jejich schopností je přeposílání svých vlastních kopií na další počítače. Červ využívá
tzv. děr v systému. Do vašeho počítače se dostává skrze programy, které používáte. Zjistí-li
výrobce červa, že v systému Windows je chyba, kterou se může dostat do vašeho počítače,
použije ji. Červ se usazuje v paměti, která se po vypnutí vymaže, takže po restartování váš
počítač nakažen není. Avšak když dorazí červ po síti Internet k vám a zjistí, že díra stále
existuje, opět pronikne. Velmi známý byl červ Blaster, který způsoboval restartování počítače.
Na červy platí jednoduchý recept, tzv. záplatování. Autor programu, ve kterém je chyba,
musí vytvořit záplatu – vy ji znáte pod pojmem aktualizace – a tu vám musí dát k dispozici.
Nahrajete si ji, restartujete počítač a červ se k vám daným místem nedostane. Červi
73
ale nezpůsobují pouze restartování počítače. Jsou schopni odstraňovat data z počítače,
stahovat k vám trojské koně, vytvořit pro někoho zvenčí přístup k vám do počítače, umějí
zašifrovat data ve vašem počítači apod.
11.5 Spyware
Velmi běžným způsobem brzdění výkonu vašeho počítače je spyware. Spyware je program,
který nedělá nic destruktivního. Sleduje vaši činnost a hlídá stránky, kam chodíte, a témata,
jež vás zajímají. Tyto informace pak posílá na předem daný e-mail a vlastník tohoto e-mailu
je „přeprodává“ dál. Pak vám může dorazit cílený spam, tj. e-mail od uživatele,
kterého neznáte, většinou nějaké firmy nabízející zboží, o něž byste mohli mít zájem.
Spyware se stahuje většinou s hrami či programy, které jsou volně ke stažení.
11.6 Adware
Adware se neinstaluje, je to reklama, která se vám při užívání určitého programu povinně
zobrazuje. Je součástí aplikace a nelze ji výrazně omezit. Většinou tato reklama platí vývoj
softwaru, který pak můžete užívat zdarma.
11.7 Spam a hoax
Mezi e-mailové infiltrace patří nevyžádaná e-mailová pošta (spam). Nezapomeňte,
že v českém prostředí můžete svým nesouhlasem zamezit, aby vám informace daná
společnost zasílala. Horší je, když se váš e-mail stane součástí zahraniční databáze
a přicházejí vám e-maily v cizích jazycích nabízející kdoví jaké služby. Další velmi
nepříjemnou záležitostí e-mailové pošty je hoax. Hoax je zpráva, kterou si uživatelé
přeposílají navzájem. Určitě vám již přišel e-mail, ve kterém byla prezentace, na jejímž konci
vás autor žádá, abyste ji přeposlali dalším lidem, jinak budete zaručeně nešťastni. Tento
způsob komunikace má většinou za cíl jediné. Zahltit a zpomalit systém nekonečným
posíláním stejných e-mailů.
11.8 Phishing
Mezi vysoce nebezpečnou havěť se řadí phishing. Její účel je jediný. Vybrat vám peníze
z finančního účtu, ke kterému přistupujete přes síť Internet. Většinou vám přijde e-mail,
který vypadá úplně jako od vaší banky. V něm vás pisatel vybízí, abyste se z nějakého důvodu
(změna hesla, osobních údajů apod.) přihlásili ke svému účtu. Zobrazí se vám stránka,
která vypadá přesně jako vaše přihlašovací stránka, ale není to vaše banka, což můžete
74
rozpoznat podle URL adresy. Jestliže sem zadáte své přihlašovací údaje, útočník je ve vašem
účtu.
Obrázek 17 Ukázka phishingové e-mailové zprávy
11.9 Ochrana
Stejně jako se preventivně chráníme před napadením chřipkou, je nutné se chránit
před napadením malwarem. Výběr vhodného antivirového systému závisí hlavně na tom,
jaká data a jak účinně chceme chránit. Záměrně uvádíme antivirový systém. Dnešní programy
na odstranění špatného softwaru z vašeho systému nejsou zaměřeny pouze na viry, přestože
tento pojem mají v názvu. Jsou to většinou komplexní řešení pro ochranu vašeho systému a
dat. Mezi nejpoužívanější patří systém Eset, Kaspersky, Microsoft Security Essentials,
Norton, Avast či AVG. Při výběru programu budete asi sledovat cenu.
Z uváděných
programů mají verzi pro domácnosti zdarma systémy Avast a Microsoft Security Essentials.
Ostatní jsou placené a cena se pohybuje okolo 1 000 Kč za rok. Při výběru velmi záleží na
tom, na kolik licencí za tuto cenu máte nárok a co vše je systém schopen zachytit.
Existuje i možnost chránit každou oblast možného útoku přes freewarové programy.
Je ale nutné si uvědomit, že většina těchto programů není navzájem dokonale odladěna
a rychlost vašeho počítače se při spuštění veškeré ochrany může notně pozastavit. Neinstalujte
také dva antivirové systémy souběžně. Navzájem se překrývají a výrazně ovlivní rychlost
vašeho systému. Kromě antivirového systému, který v sobě běžně má antivirový program,
75
antispywarový program, hlídání webových stránek a stahování z Internetu, hlídání vašeho
e-mailového účtu, skener vašich disků a technickou podporu při řešení problémů, je už dnes
běžnou součástí firewall.
11.10 Firewall
Firewall je jednoduše řečeno ochranná zeď ve vašem počítači, která je schopna zachytit
jakýkoliv přenos dat do a z vašeho počítače. Většinou je nastavena tak, abyste museli
na začátku své práce každou komunikaci potvrzovat. Když najedete na Internet, zeptá se,
když začnete stahovat data, zeptá se, když se budete přihlašovat do bankovního účtu, zeptá se.
Každou odpovědí na takový dotaz potvrzujete, že o dané komunikaci víte a povolujete ji,
nebo zakazujete. Máte tak přímo dohled nad tím, co se stahuje do vašeho počítače.
Nepovolený vstup zvenčí není možný.
11.11 Pomoc při napadení
Pokud nepoužíváte antivirový systém nebo váš systém není schopen zvládnout napadení
malwarem, je vhodné obrátit se na technickou podporu či na přítele, který se v oblasti
orientuje. Na stránkách www.viry.cz najdete komplexní řešení mnohých problematických
situací s účinnou podporou. To, co potřebujete znát, je název malwaru, který se vám
v počítači usídluje. Rozpoznat by ho měl antivirový systém a vám se zobrazí hláška.
Tuto hlášku si pomocí tlačítka Print Screen (PRTSCR) na klávesnici zkopírujte do textového
editoru nebo grafického editoru. V hlášce je většinou napsáno, o jaký druh havěti se jedná
a její název. Při hledání v hodného řešení je základní identifikace nutná. Na výše uvedené
stránce získáte také informace o phishingovýh útocích, o novinkách v oblasti útoků
a novinkách v oblasti ochrany.
Malware (počítačová havěť) – jsou programy, které se snaží do počítače dostat nebo v něm
škodit.
Počítačový virus – druh malwaru, který se umí sám množit.
Trojský kůň – druh malwaru, který si do počítače instalují sami uživatelé. Rozsah škod
v počítači záleží na tom, k čemu byl trojan vytvořen.
76
Červ – druh malwaru, který je schopen vytvořit vlastní kopie a využít děr v programech,
aby se dostal do vašeho počítače.
Spyware – druh malwaru, který sleduje stránky, jež si prohlížíte, a informace posílá
na předem určený e-mail, aby mohly být využity k cílenému spamu.
Adware – reklama, která se vám zobrazuje ve spuštěném programu.
Spam – e-mailová pošta, kterou jste si nepřáli a jejíhož odesílatele většinou neznáte.
Hoax – e-mailová zpráva, kterou si uživatelé posílají mezi sebou, může mít podobu žertu,
poplašné zprávy, žádosti o pomoc apod.
Phishing – podvodná technika, jejímž cílem je získání citlivých dat.
Antivirový systém – počítačový program, který vyhledává, identifikuje a snaží se odstranit
škodlivé programy z počítače.
Firewall – kontrolní systém komunikace počítače v síti.
Doporučení
U malwaru platí dvojnásob, že prevence je základem. Mějte ve svém počítači nainstalovaný
antivirový program. Kontrolujte, zda nejste napadeni spywarem a adwarem. Doplňte svůj
ochranný systém o bránu firewall. V neposlední řadě pravidelně aktualizujte. Při e-mailové
komunikaci mazejte nevyžádanou poštu a každopádně ji nepřeposílejte.
Otázky 11.1.
1. Víte, jaké druhy malwaru existují?
2. Jaký je rozdíl mezi červem a trojanem?
3. Jak označujeme v cizím jazyce e-mail, který přišel od uživatele, jehož neznáte
a o který jste nestáli?
4. Co všechno by měl umět antivirový program?
5. Víte, které antivirové systémy jsou nabízeny zdarma?
6. Proč je vhodné mít v počítači firewall?
77
1. Zjistili jste, že váš potomek při on-line hraní vypíná antivirový program, aby zvýšil
rychlost a výkon počítače. Jak by bylo vhodné zareagovat?
78
79
LITERATURA
Další zdroje
[1]
ŠMÍD, Pavel. Kdy nová média mohou být zároveň média masová. In: Mediář.cz
[online]. 2011 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/kdy-nova-mediamohou-byt-zaroven-media-masova/
[2]
KASÍK, Pavel a Jan KUŽNÍK. Průzkum: 55 % Čechů hledá denně zprávy na webu,
věří iDNES.cz a ČT24 Zdroj: http://technet.idnes.cz/pruzkum-55-cechu-hleda-dennezpravy-na-webu-veri-idnes-cz-a-ct24-pr8/sw_internet.aspx?c=A111213_171155_sw_internet_pka. Technet.cz [online]. 2011
[cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/pruzkum-55-cechu-hleda-dennezpravy-na-webu-veri-idnes-cz-a-ct24-pr8/sw_internet.aspx?c=A111213_171155_sw_internet_pka
[3]
Autorský zákon. Business.center.cz [online]. 2000 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/
[4]
BOUDA, Zbyněk. Základy práva na ochranu osobnosti. Právník.cz [online]. 2008 [cit.
2013-02-17]. Dostupné z: http://www.pravnik.cz/a/273/zaklady-prava-na-ochranuosobnosti.html
[5]
Creative Commons. Wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons
[6]
GNU Free Documentation License. Wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2013-02-17].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/GNU_Free_Documentation_License
[7]
KLIMEŠ, Cyril. Informatika pro maturanty a zájemce o studium na vysokých školách.
České vyd., aktualiz. a upr. Nitra: Enigma, 2008, 460 s. Maturita v kapse. ISBN 97880-89132-71-3.
[8]
Cz.nic [online]. 2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.nic.cz/dnssec/
[9]
Internetový vyhledávač. Wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1va%C4%8D
[10] E-mail. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail
80
[11] Instant messaging. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-28]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Instant_messaging
[12] File Transfer Protocol. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-28]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/FTP
[13] Network File System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
http://cs.wikipedia.org/wiki/Network_File_System
[14] Internetový obchod. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eshop
[15] Závislost na počítačích a počítačových hrách. In: Pedagogicko-psychologická poradna
Brno [on-line]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné z:
http://www.poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.php
[16] Naučte teenagery pravidlům bezpečné hry. In: Facebook [online]. 2013 [cit. 2013-0103]. Dostupné z: http://www.facebook.com/safety/groups/parents/
CD-ROM
Elektronická verze tohoto dokumentu.
81
KLÍČ K ŘEŠENÍ
Klíč k řešení 1. 1
1. Co byste zařadili mezi média?
Zejména televizi, rozhlas, tisk, ale i méně masové prostředky, jako člověk, telefon, divadlo,
letáky, billboardy, obaly, výstavy a veletrhy.
2. Patří mezi nová média i televize?
Ano, neboť je součástí digitálních technologií.
3. Jak se nazývá vlastní katalog pořadů vybraných na ceskatelevize.cz?
Playlist se na ceskatelevize.cz nazývá Moje iVysílání.
4. Co uděláte, když se vám začne přerušovat přehrávání rádia prostřednictvím
Internetu?
Pokud to půjde, snížím kvalitu přenosu.
1. Jak je chráněno dílo autora?
Dílo autora je chráněno autorským zákonem.
2. Jaký je rozdíl mezi osobnostním a majetkovým právem k dílu?
Mezi osobnostní práva patří právo rozhodovat o zveřejnění svého díla, o jakékoli změně a
zásahu do svého díla. Osobnostní práva zanikají po smrti autora.
Majetkové právo umožňuje autorovi užití díla. Majetková práva zanikají 70 let po smrti
autora.
3. Můžete si nahrát CD své oblíbené skupiny do MP3, jestliže jste ho stáhli z Internetu?
Pokud jste ho stáhli tak, že jste neporušili autorská práva (zaplatili jste a pak jste je stáhli),
pak to možné je. Pokud jste autorská práva obešli, pak je to trestné.
4. Můžete vložit na YouTube písničku Lucie Bílé, kterou jste sami nazpívali?
Nemůžete, jelikož to není v souladu s autorským zákonem.
82
1. Co obsahuje paket?
Adresu odesílajícího i přijímajícího počítače a číslo a typ balíčku
2. Podle čeho se identifikuje počítač na Internetu?
Počítač lze identifikovat pomocí IP adresy.
3. Jaký je vztah mezi IP adresou a doménovou adresou?
Doménová adresa je párová s IP adresou. Takže např. doménová adresa www.seznam.cz má
IP adresu: 77.75.76.3
4. Jak se nazývá služba pro komunikaci on-line?
Služba se nazývá Instant Messaging
5. Pomocí čeho mohu pracovat s daty na jiném počítači?
Pomocí protokolu NFS.
6. Jaká je licence CC BY-ND?
Licence Creative Commons (CC) je v tomto případě kombinací nutností uvést autora (BY) a s
nutností uvést dílo v původní podobě, nezasahovat do něj (ND).
7. Co platí pro program označený jako trial?
Program má omezenu dobu použití, po uplynutí dané doby je program zablokován a až po
zaplacení poplatku je program plně zprovozněn.
1. Co je Google Chrome a co google.cz?
Google Chrome je program umožňující prohlížení www stránek. Google.cz je doménová
adresa vyhledavače na www stránkách.
2. Jak můžete vytvořit web bez znalosti HTML?
Pomocí programů, nebo webového rozhraní serveru určeného pro tvorbu stránek.
3. Jak vložíte na Internet fotografie ze své dovolené?
83
Fotografie můžete umístit na některou volně přístupnou fotogalerii (rajce.net, nebo Google
Picasso).
4. Co požaduji, jestliže zadám následující dotaz: kabát site:evropa2.cz?
Vyhledávám text kabát na stránce evropa2.cz.
5. Jak rychle zjistíte, kolik peněz potřebujete, jestliže si chcete vyměnit 120 EUR?
Na stránce google.cz zadám do vyhledavače 120 eur na czk.
6. Jak poznáte zabezpečené připojení www stránek?
Zabezpečené připojení stránek začíná http (např. http://account.google.com/...)
1. Potřebujete napsat e-mailovou zprávu pěti lidem. E-mail má být doručen Janě
([email protected]), Petrovi ([email protected]), Ivaně ([email protected]), Karin
([email protected]) a Karlovi ([email protected]). Potřebujete, aby e-mail dostali
všichni, ale aby nikdo z dotyčných nevěděl, že ho dostala Karin. Jak bude vypadat email, který budete odesílat?
jedno z řešení může vypadat jako na níže uvedeném obrázku.
2. Igor Smutný má na webovém serveru www.seznam.cz vytvořen e-mailový účet
[email protected]. Heslo k e-mailu je „konvalinka3569“. Pro stahování pošty má
84
nastaven protokol POP3. Ze smlouvy se svým internetovým providerem má zjištěno, že
server odchozí pošty je bluetone.cz. Přidejte tento e-mailový účet do aplikace Outlook
Express.
Otevřeme si program Outlook express. V hlavní nabídce vybereme násroje, poté Účty.
Co potřebuji znát k přidání emailového
účtu do programu Outlook express:
1. emailová adresa: [email protected]
2. Heslo k emailu: konvalinka3569
3. Protokol pro stahování pošty: POP3
4. Server odchozí pošty: bluetone.cz
V nově otevřeném okně vybereme možnost Přidat, poté možnost Pošta
Otevře se mi průvodce. Krok po kroku vyplním všechny požadované informace. V prvním
kroku vyplním jméno a příjmení. Jméno a příjmení, které vyplním v tomto kroku, se mi pak
bude zobrazovat ve všech emailech, které budu odesílat.
85
Dále vyplním emailovou adresu.
Dále vyplním servery příchozí a odchozí pošty.
86
V dalším kroku vyplním přihlašovací údaje k mému účtu. Heslo musí být stejné jako to,
kterým se přihlašuji na webu.
A jsme hotovi, v posledním kroku pouze dokončím přidání účtu a můžeme odesílat emaily.
3. Jana má na ploše ikonu, se kterou si neví rady. Petr jí chce pomoci ikonu odstranit,
potřebuje však přesně popsat, jak ikona vypadá. Problém je, že Petra a Janu od sebe
dělí 7 000 km. Poraďte Janě, jak Petrovi ikonu co nejlépe ukázat.
Jana si udělá fotku své plochy. Na fotce zvýrazní, o jakou ikonu se jedná. Tuto fotku pak
pošle Petrovi emailem. V prvním kroku si Jana v počítači vypne všechny programy, tak aby
byla vidět celá plocha. Dále Jana stiskne klávesu PRTSC (nachází se v horní části klávesnice.
Stisknutím této klávesy se celá plocha nafotí a obrázek se uloží do paměti počítače. Abychom
fotku mohli vidět, otevřeme si program Malování a stiskneme klávesovou zkratku CTRL + V.
V programu malování si vybere tlačítko štětce a zvýrazní podezřelou ikonu.
87
Obrázek i s vyznačenou ikonou Jana uloží. Klikne na tlačítko soubor, vybere možnost uložit a
obrázek pojmenuje plocha. Obrázek si Jana uloží na plochu. Otevře si Outlook express,
vytvoří novou zprávu, vepíše adresu Petra. Do emailové zprávy Jana vloží soubor, který
vytvořila a zprávu odešle.
4. Patrik chce poslat Simoně fotografii, která má 8 MB. Do přílohy e-mailové zprávy
však vejde příloha o maximální velikosti 3 MB. Co má Patrik udělat, aby se mu
podařilo fotografii odeslat?
Patrik si musí uvědomit, jak moc je pro něj důležité, aby fotografie byla co nejkvalitnější.
Pokud se rozhodne zmenšit velikost fotografie, je nutné počítat s tím, že kvalita fotografie se
zhorší. Patrik si otevře program Malování a v něm fotografii, kterou potřebuje odeslat. Klikne
na tlačítko soubor, vybere možnost uložit jako. V dalším kroku vybere typ souboru příponu,
která zaručí, aby fotka měla menší velikost. Takovou příponou může být třeba .gif. Poté
vybere, kam fotku uloží (třeba na plochu) a fotografii uloží. Otevře si Outlook express,
vytvoří novou zprávu, vepíše adresu Simony. Do emailové zprávy Patrik vloží soubor, který
vytvořil a zprávu odešle. Pro zmenšování fotografií samozřejmě existují speciální grafické
programy (GIMP, Photoshop), my se však snažíme pracovat se základními programy, které
najdeme v každém počítači.
1. Jak poznáte, jestli váš potomek komunikuje přes Skype nebo přes ICQ?
88
V pravém dolním roku vaši plochy se nachází obdélník, kterému říkáme stavový řádek.
V něm najdeme ikony některých spuštěných programů. Pokud ve stavovém řádku naleznete
ikonu
, jedná se o program ICQ. Pokud ikona vypadá takto
, jedná se o program Skype.
2. Jak můžete přes Skype poslat uživatelce Jarmile fotku z výletu?
Musíme počkat, až bude mít Jarmila spuštěný Skype. Poznáme to tak, že symbol Skypu u
jejího jména bude sytě zelený
. Poté si otevřeme okno Skypu pro komunikaci s Jarmilou,
uchopíme soubor, ve kterém je uložena fotografie a tahem myši ho přesuneme do spodní části
okna. Poté musíme počkat, až si Jarmila celý soubor stáhne. Skype během této doby nesmíme
vypínat.
3. Chtěli byste mít v profilu Skypu vlastní fotografii. Jak na to?
V hlavní nabídce Skypu vybereme možnost Skype, poté možnost profil a možnost změnit
obrázek. Pak už jen zbývá zapojit kameru a vyfotit se, nebo načíst nějaký jiný starší obrázek
přímo z počítače.
1. Připravili jste si vše pro FTP přenos, ale nevíte, jak zjistit svou IP adresu.
V nabídce start klikneme na programy, pak vybereme příslušenství a v něm najdeme
příkazový řádek. Po spuštění toho programu napíšeme slova ipconfig a stiskneme klávesu
enter. Během chvilky se na obrazovce objeví vaše IP adresa.
89
1. V e-shopu jste si nakoupili zboží a odeslali objednávku. Zjistili jste však, že z vašeho
účtu odešla nečekaná platba a nemáte na zaplacení. Jak budete postupovat,
abyste objednávku zrušili?
Na stránkách eshopu si najděte podstrání s kontakty. Je-li tam uvedeno telefonní číslo,
zavolejte na něj. Pro telefonát si připravte číslo objednávky (mělo by vám být doručeno na
email, který jste zadávali při nakupování). Kontaktní osobě eshopu sdělte, že objednávku
rušíte. Nechte si poslat na emil zprávu, že vaše objednávka byla zrušena. Pokud v kontaktech
žádné telefonní číslo není, případně se nemůžete dovolat, napište do eshopu email, do kterého
uveďte opět číslo objednávky a napište, že objednávku rušíte. Pokud budete komunikovat
emailem, vždy použijte emailovou adresu, která je uvedena v kontaktech. Může se vám stát,
že pokud odpovíte na email, který vám potvrzoval objednávku, váš email obchodník nemusí
dostat.
2. Rozhodli jste se, že si v e-shopu koupíte žehlicí prkno. Jak zjistíte, kde seženete
to nejlevnější?
Otevřete si prohlížeč internetu a do něj napište adresu některého ze serverů pro porovnávání
cen, například www. heuréka.cz.
90
Do pole pro vyhledávání napište, který produkt chcete vyhledat a stiskněte tlačítko hledej.
Nechte si produkty setřídit podle nejlevnější ceny a vyberte ten, který nejvíce vyhovuje vašim
požadavkům.
3. Při nakupování jste si do nákupního košíku vložili více produktů a některé z nich
už kupovat nechcete. Máte zavřít prohlížeč a nakoupit znovu, nebo existuje jednodušší
způsob, jak zboží z košíku odebrat?
Z každého nákupního košíku lze zboží ubrat. Záleží na grafice eshopu, jakým způsobem to lze
provést. Většinou v pravé horní části obrazovky je ikona nákupního košíku. Klikněte na ni a
objeví se vám celý obsah nákupního košíku. U jednotlivých produktů budete mít buď tlačítko
„Odebrat“, nebo třeba křížek, na který když kliknete, zboží uberete.
91
1. Musí se uživatel sociální sítě registrovat?
Ano uživatel sociální sítě se musí registrovat.
2. Je komunikace na sociálních sítích zpoplatněna?
Ne, komunikace na sociálních sítích zpoplatněna není.
3. Jak se označují informace v osobním profilu, které vidí každý uživatel sítě?
Takovéto informace se nazývají příspěvek.
4. Jaké informace v osobním profilu byste měli mít označené jako soukromé?
Takové, které nejsou určeny pro každého, kdo si zobrazí váš profil, ale pouze pro úzkou
skupinu lidí, většinou označenou, jako přátelé.
5. Co jsou a jakou funkci mají tweety?
Tweety jsou krátké zprávy, kterými se můžete vyjádřit na síti Twitter.
6. Co jsou a jakou funkci mají hangouty?
Hangout je označení důležitého slova v tweetu, pomocí kterého se tweety vyhledávájí.
7. Která sociální síť má jako součást osobního profilu přehrávač hudby?
Myspace je sociální síť s možností přímého přehrávání hudby.
8. Jaká jsou pravidla chování na sociálních sítích?
Nikdy nezadávejte svůj telefon a adresu; nesdílejte rize soukromé fotografie a videa;
používejte hesla, která nejsou snadno odhalitelná; nestýkejte se s lidmi ze sítí, aniž by o tom
někdo věděl; nereagujte na neslušné, vulgární vzkazy; nereagujte na kontakty, které neznáte;
nesdílejte osobní data (vybavení domácnosti, čas dovolené); pamatujte, že video z webové
kamery lze nahrávat; čtěte podmínky užívání.
1. Víte, jaký je rozdíl mezi hrou hranou bez sítě Internet a hrou hranou on-line?
Ke hraní hry na síti Internet potřebujete Internetové připojení a bez něj si danou hru
nezahrajete.
92
2. Co všechno může člověk hraním počítačových her získat?
Pomocí simulátorů si může vyzkoušet virtuální skutečnost (letecký simulátor, simulátor
hospodaření apod.).
3. Co všechno může člověk hraním počítačových her ztratit?
Přátelé, čas, finance, práci (výkony ve škole), zdraví (fyzické i psychické).
4. Vyjmenujte pět příznaků závislosti na počítačové hře.
Méně vykonané práce; pocit prázdnoty, když člověk není u počítače; ztráta kontroly nad
časem stráveným u počítače; brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače; rostoucí
nervozita a neklid, když jedinec delší dobu nemůže hrát; přemýšlení o počítači, když ho hráč
zrovna nepoužívá; krádeže peněz na nákup her; stále více a více času potřebného k uspokojení
ze hry; lhaní o své závislosti; hraní kvůli úniku od osobních problémů; narušené vztahy
s rodinou; zanedbávání učení, práce; opouštění dřívějších zájmů a přátel; zhoršující se školní
či pracovní výsledky.
1. Víte, jaké druhy malwaru existují?
Počítačový virus, trojan, červ, spyware, Avare, spam, hoax a phishing.
2. Jaký je rozdíl mezi červem a trojanem?
Červi jsou drobná data pobíhající po síti Internet. Jejich schopností je přeposílání svých
vlastních kopií na další počítače. Červ využívá tzv. děr v systému. Trojan je většinou součástí
programu, který vypadá užitečně nebo zábavně. Je to skrytý kód, který nejste schopni rozlišit.
Trojský kůň se nešíří sám, ale pouze díky uživatelům, kteří jej stahují z nedůvěryhodných
stránek či si jej přeposílají e-mailem.
3. Jak označujeme v cizím jazyce e-mail, který přišel od uživatele, jehož neznáte a o který
jste nestáli?
Takový e-mail označujeme, jao spam.
4. Co všechno by měl umět antivirový program?
93
Antivirový program by kromě antivirového systému, měl mít antispywarový program, hlídání
webových stránek a stahování z Internetu, hlídání vašeho e-mailového účtu, skener vašich
disků a technickou podporu při řešení problémů, je už dnes běžnou součástí firewall.
5. Víte, které antivirové systémy jsou nabízeny zdarma?
Momentálně je nabízen zdarma verze Avast pro domácnosti a Microsoft Security Essentials.
6. Proč je vhodné mít v počítači firewall?
Firewall je ochranná zeď ve vašem počítači, která je schopna zachytit jakýkoliv přenos dat do
a z vašeho počítače. A proto je schopna odhalit nedovolený pokus o infiltraci. Pomáhá tedy
udržovat váš počítačový systém bez nákazy a napadení.

Média a svět ICT_pro tisk

Transkript

Podobné dokumenty

poznávám život s handicapem

LISTY Z AURA – PONTU 2/2016

openMagazin 10/2009

Kapitola09M

Kapitola06M

Literatura

Stephen Harrod Buhner: Bylinná piva

Komunikace na Internetu. ICQ

Přednáška 8b - Security@FIT