Muzikoterapie Hudba ve svých rozmanitých podobách člověku

Muzikoterapie Hudba ve svých rozmanitých podobách člověku

Muzikoterapie
Hudba ve svých rozmanitých podobách člověku odedávna pomáhala překonávat nejrůznější
obtíže, uzdravovat se, propojovat se s druhými, vyjadřovat své prožívání nebo rozvíjet svůj
potenciál. Pomocí hudby lze vyjádřit mnohé lépe a příměji než slovy, projevit i to, co slovy
vyjádřit nedovedeme. Hudba má moc nás silně emočně oslovit, rozeznít v nás svou náladu,
může nás roztančit i rozplakat. Umožňuje nám tak hlouběji prožívat své tělo, emoce, život a
také je vyjadřovat.
Hudba a hudební prostředky v muzikoterapeutické praxi vedou k harmonizaci, rozvíjení
komunikace, sociálních vztahů, k tělesnému i emočnímu uvolnění, k sebevyjádření i
seberealizaci. Často jsou používány takové nástroje a metody práce s nimi, které jsou
přístupné pro všechny, a umožní tak tvořit hudbu bez nutnosti umět hrát na nástroje.
Cora – africký hudební nástroj
Tibetské mísy
Muzikoterapie má proto velmi všestranné využití a může prospívat klientům se širokou škálou
nejrůznějších potřeb. Z muzikoterapie mohou čerpat děti, dospělí i senioři, osoby zdravé, s
onemocněním i se zdravotním postižením. Někdy je to právě muzikoterapie, při níž je člověku
umožněno konečně zažít to, co spontánně v životě nezažívá, např. pozitivní pocity štěstí,
pohody, kontaktu nebo úspěchu, pocit zdraví, síly a svobody. Může to být ale také právě
muzikoterapie, při níž klient může v bezpečném prostředí prožít, vyjádřit a integrovat tíživé
pocity, jako je zlost, smutek či deprese. Možnost skutečně prožít a procítit své tělo a emoce,
vyjádřit je v bezpečném vztahu a nalézt přijatelný obraz sebe sama pomáhá vnímat život
v celé jeho hloubce a šíři a je důležitou součástí duševního zdraví člověka i vnímání smyslu
jeho existence.
S ohledem na potřeby dětí, které navštěvují tuto školu, a využívaný muzikoterapeutický
model se zaměřujeme především na receptivní relaxace s živou hudbou. Tato technika vhodně
vyvažuje aktivitu, která se od dětí ve škole očekává v rámci výchovně-vzdělávacího procesu.
Muzikoterapie je ve škole realizována od minulého školního roku, kdy proběhla 4x a
v letošním roce 5x. Proto, aby bylo možné pozorovat účinky muzikoterapie a maximálně
využít potenciál této terapeutické metody, je nutné, aby se jednalo o pravidelnou činnost.
Jednorázové muzikoterapeutické aktivity jsou spíš zpestřením, a tak nelze mluvit o terapii
jako takové.
V současné době již můžeme dobře vidět a popsat výsledky muzikoterapie. Většina dětí si
našla místo, které jim při relaxaci vyhovuje. Proces vytváření tohoto prostoru je často úzce
provázán s uvědomováním si svých potřeb, což může být velmi těžké sdělovat verbálně. Díky
respektování tzv. hudební vlny jsou děti orientovány v relaxačním procesu, což vede
k fyzickému i emočnímu uvolnění. Díky zachování této struktury se cítí jistě i děti
s poruchami autistického spektra (PAS), děti s ADHD, hyperaktivitou, s poruchami
pozornosti, se zrakovým postižením, mentálním postižením, s kombinovanými vadami a
dalším omezením. Každodenní život přináší řadu situací, které vyžadují vyrovnávání se
s realitou. Pro zvládání tohoto stresu je nezbytné mít dostatek zdrojů, ke kterým se děti mohou
vracet a čerpat z nich. Jedním z těchto zdrojů mohou být právě prožitky z muzikoterapie.
Bezpečné a známé prostředí, hudba a uvolnění podněcují a motivují ke kreativním činnostem.
Toho je využíváno v závěru muzikoterapeutického setkání, kdy mají děti možnost samy
zkoušet a improvizovat na netradiční hudební nástroje. Společný zážitek pedagogů a dětí
podporuje, upevňuje a stmeluje dobré vztahy, které jsou základem pro dosahování dobrých
školních výsledků. Muzikoterapie pomáhá dětem překonávat životní překážky s úsměvem a
větší lehkostí.
Hra na kalebasové vodní bubny
Hra na xylofon
Hra na balafon
Muzikoterapie vede Mgr. Bc. Svatava Drlíčková speciální pedagog, muzikoterapeut,
arteterapeut. Vystudovala vychovatelství na PdF MU v Brně, speciální pedagogiku,
speciálněpedagogickou andragogiku, arteterapii a muzikoterapii na PdF UP v Olomouci a
celostní muzikoterapii na FF UP v Olomouci. Nyní je frekventantkou psychoterapeutického
výcviku Českého institutu Biosyntézy v Praze a v doktorském studiu speciální pedagogiky
PdF UP v Olomouci.
Od roku 2003 se věnuje arteterapii a muzikoterapii. Lektoruje a publikuje v oblasti
expresivních terapií. Působí jako muzikoterapeut a arteterapeut v sociálních službách, ve
zdravotnických zařízeních, ve speciálním školství a v privátní praxi. Zaměřuje se na
muzikoterapeutické modely z oblasti Jižní Sibiře, modifikuje je a využívá v prostředí české
muzikoterapie. Od roku 2007 zavádí a aplikuje muzikofiletiku.
Věnuje se koncertní činnosti a hudební tvorbě v podobě vytváření muzikofiletických příběhů
a hudebních CD. Je členkou České arteterapeutické asociace ČAA, Českého institutu
Biosyntézy ČIB a
Muzikoterapeutické asociace ČR – CZMTA, kde působí jako
místopředsedkyně.
Kontakt: [email protected], www.svatavadrlickova.cz