Cesta tam Val Cenis Maurienne Chamonix-Mont Blanc

Cesta tam
Val Cenis
Maurienne
Chamonix-Mont Blanc
Valée Blanche
Valmorel
Jungfrauregion
Rodinné foto
Jak bylo
Cesta zpìt
Tiráž
Val Cenis elektronicky
Pøedevším fotografická publikace
vizuálních zážitkù z pobytu ve Val Cenis
a z dalších míst navšívených ve dnech
2. - 11. 3. 2001 zachycených na filmová
políèka. Fotografie jsou seøazeny
tématicky podle místa poøízení do kapitol
a pro nezasvìdcené doplnìny popiskami
a struèným textem.
Souèástí této brožurky je CD ROM
s elektronickými prezentacemi a úplným
souborem zdrojových fotografií, map a
plánkù.
Cesta tam
Cesta tam nezaèala 2. bøezna 2001, ale
nìkolik mìsícù pøedtím.
Na podzim pøedchozího roku, jako každý
rok, jsme dostali od švagrové nabídku
zúèastnit se zimní rekreace ve Francii. Pro
rok 2001 bylo vybráno støedisko Valmorel
a to v termínu na pøelomu bøezna a dubna.
Zkušenosti z pøedchozích pobytù ve
Francii, které jsme absolvovali v dobì
kolem 10. - 18. bøezna, nás pøed pozdním
termínem varovali, až nás pøivedly
k rozhodnutí tuto nabídku s díkem
odmítnout. Po rozsáhlém sbìru informací
a dùsledné srovnávací analýze jsme se
rozhodli pro støedisko Val Cenis, které
nabízelo více cestovních kanceláøí a které
mì zajímalo už døíve. V nabídce byly
pøijatelné ceny i vhodnìjší termíny a
nakonec i bohatìjší programové možnosti.
Problémy tìchto nabídek byly zejména
v možnostech nástupu do autobusu.
Rožnov nebyl v nabídce vùbec a Olomouc
pouze za pøedpokladu dostateèného poètu
zájemcù - tedy možnost velmi nejistá.
Nakonec jsme se rozhodli pro vlastní
dopravu.
Prvním úkolem bylo zjistit ideální trasu.
Díky možnosti sedìt dlouhé hodiny u
internetu jsem zaèal zkoušet tzv.
routeplannery, což jsou programy pro
vyhledávání silnièních tras. Po té, co jsem
vylepšil cestu atraktivními zastávkami,
jsem
vybral
itineráø
sestavený
routeplannerem Michelin:
Rožnov pod Radhoštìm - Brno - Praha Plzeò - Rozvadov - (Norinberk) - Kreutz
Weinsberg - (Stuttgart) - Donaueschingen
- Waldshut/Tiengen - (Aarau) - Bern Vevey - Martigny - Col de la Forclaz Chamonix - Albertville - Aiton - St. Jean
de Maurienne - Modane - Val Cenis
(Lanslevillard) celkem 1463 km
Nabízela se i kratší varianta pøes Itálii, ale
díky poplatkùm na rakouských a italských
dálnicích a poplatku za tunel de Fréjus by
byla také dražší. Mimoto nenabízela
atraktivní zastávku po cestì, jakou byla
plánovaná pìtihodinová pøestávka
v Chamonix. Tu jsme chtìli využít
k výjezdu lanovkou na Le Brévent, odkud
je nádherný výhled na protìjší masiv Mont
Blanku a pøilehlé vrcholy.
Nᚠplán zaèal být ohrožen za Stuttgartem,
kde jsme jednak zabloudili v klubku
dálnièních køižovatek a kde také zaèalo
hustì a mokøe snìžit. Nepøíjemným
snìžením jsme se prodírali pøes celé jižní
Nìmecko a Švýcarsko až po Martigny, kam
jsme dorazili v sedm ráno, což i pøes
dvouhodinovou bezpeènostní pøestávku
pøed Bernem stále odpovídalo plánu.
Kritickým místem se stal pøejezd pøes Col
de la Forclaz, který je prezentován jako
prùsmyk s celoroèním provozem. Ještì
nìkolik km pøed Martigny byla tabule
informací o následných prùsmycích a
tunelech oznaèena u našeho prùsmyku
"Ouvert". V Martigny byla na silnici závora
a tabule "Fermé". Nezbylo, než pouhých
46 km pøed Chamonix otoèit, objet celé
ženevské jezero do Ženevy a odtud
pokraèovat standardní trasou do Val Cenis.
Chamonix jsme si ovšem museli pro
tentokrát odpustit. Plánovaná i koneèná
trasa cesty tam je zobrazena na dvou
pøedcházejících mapkách.
Po nuceném návratu z Martigny jsme od
Vevey zaèali pociovat zhuštìný provoz.
Jednak byla sobota a tedy termín nástupu
na víkendové i týdenní rekreace a zøejmì
i vliv právì zahájeného ženevského
autosalonu. Tento provoz postupnì houstl
až na poèátek Maurienne, kde jsme
sobotnímu pøílivu rekreantù zøejmì ujeli.
V našem smìru byla frekvence mírná, ale
houstl provoz v protismìru - to se vraceli
rekreanti z lyžaøských støedisek domù.
Nepøíjemnou skuteèností byl d隝, který
jednak znepøíjemòoval samotnou jízdu, ale
zejména vyvolával obavy z kvality
následného poèasí a snìhové pokrývky. Val
Cenis nás však pøivítal sluncem a
zasnìženými záøícími vrcholky.
Díky uspoøenému èasu z Chamonix jsme
v pohodì dojeli do Val Cenis už v jednu
hodinu odpoledne.
Val Cenis
Lanslevillard
s
s
s
Lanslebourg
Lanslevillard
Val Cenis je název horského støediska, které
tvoøí dvì obce: Lanslebourg a Lanslevillard.
Na rozdíl od pøevážné vìtšiny
francouzských støedisek se jedná
pøedevším o tradièní savojské obce citlivì
doplnìné ubytovacími kapacitami pro
rekreanty. Tedy žádné megalomanské
hotelové komplexy. Obì obce navíc leží
v údolí pøi silnici mezi Modane a Val
d'Isére a není tøeba se do nich šplhat
nároènými serpentinami. Název Val Cenis
pochází od údolí, které spojuje Haute
Maurienne s Itálií. V údolí (2100 m) je
pøehradní nádrž Lac du Mont Cenis a
dùležitá silnice (v provozu od kvìtna do
øíjna), která byla vybudovaná už
v napoleonských dobách. Oblasti vévodí
z jihovýchodní strany vrcholky Massif du
Mont Cenis (Pnte de Charbonnel 3750 m)
a ze severní a severozápadní strany
vrcholky národního parku Vanoise (Dent
Parachée 3684 m). Fotografie na pøedchozí
dvoustranì poskytuje v naší dobì vzácný
pohled na zamrzlou hladinu Lac du Mont
Cenis a vrcholky nad údolím.
Pøedchozí informace, známá už pøed naším
pøíjezdem, nabízela možnosti nevšedních
vizuálních zážitkù a efektní fotografickou
žeò. Vizuální zážitky nás provázely na
každém kroku, výnosy fotografických žní
však nedosáhly potenciálních možností.
Co nešlo zakalkulovat do výpoètù bylo
poèasí. Po nìkolika letech s perfektním
poèasím to hold nìkterý rok nemusí vyjít,
což byl letos zøejmì poznatek tisícù
permanentních návštìvníkù francouzských
Alp.
Pøes vrtochy poèasí (d隝, mlha, sníh) jsme
si dost zalyžovali - bohužel jsme museli
zredukovat oblast používaných lanovek a
sjezdovek. Buï nebyly v danou dobu
v provozu nebo z dùvodù promìnlivého
poèasí nebylo vhodné se pøíliš vzdalovat
od hlavních tras.
Vìtší problémy byly s fotografováním mám ve zvyku nejprve jeden den objet
terén, vybrat si místa pøíštích zábìrù, zvolit
vhodnou denní dobu a pøíští den
fotografovat. Tentokrát jsem musel fotit
naostro a bylo nutno využít každý moment
s lepším poèasím. Výsledkem je opakování
stejných zábìrù a absence jiných. Velkým
problémem bylo poøizování zábìrù hor,
kdy je vhodný aspoò nìjaký podíl volné
oblohy pro vytvoøení potøebného kontrastu.
Bílé vrcholky oproti bílé obloze se fotí dost
špatnì.
Z dùvodù obtížné dostupnosti nìkterých
oblastí mám málo fotek ze sjezdovky
l'Arcelle a zejména z oblasti jezera Val
Cenis a Lanslebourg. Protože se lyžovalo
díky provozní dobì vlekù nejménì do pìti
hodin, nezbyl už denní èas na fotografie
Lanslevillardu - proto tolik noèních
fotografií. Dan oželel nìjakou hodinu
lyžování (je mladý, ještì toho nalyžuje) a
vydal se na jižní svahy nad Lanslevillardem
a fotografoval z druhé strany. Je zajímavé,
že aè podmínky na fotorafování byly
omezené, spotøeba filmù byla vyšší než
jindy.
Obsáhlejší komentáø k sjezdovkám a
lanovkám je v kapitole Hodnocení, za
zmínku stojí rozsáhlé plochy pro volné
lyžování, které byly díky èasté èerstvé
snìhové pokrývce intenzivnì využívány.
Pùvodnì plánované výlety do jiných
støedisek v oblasti Maurienne (v rámci
skipasu možno lyžovat v Termignonu,
Aussois, La Normì, Val Fréjus,
Valmainieru, za pøíplatek 80 FRF i ve Val
Thorens) jsme pro nevyèerpání programu
ve Val Cenis a pro nestálé poèasí zrušili.
Vyhlídková restaurace hotelu Les Mélézes
s
s Rezidence Le Bouvreuil
t Výhled z pokoje
Horní stanice lanovky du Vieus Moulin
s
s Nástupní stanice lanovky du Vieus Moulin
Horní stanice lanovky du Vieus Moulin
t
t Køižovatka lanovek 2100 m n. m.
Horní stanice lanovky dde La Tomba
s
s Nástupní stanice lanovky de La Tomba
Lyžaøská škola ve výšce 2400 m n. m.
t
t Nástupní stanice lanovky de La Tomba
t Nástupní stanice lanovky de La Tomba
Lyžaøská škola ve výšce 2400 m n. m.
s
s Rozcestník u lanovky de La Tomba
t Lanovka de La Tomba
Lanovka de La Tomba
s
s Lanovka de La Tomba
sDolní stanice lanovky de La Met
Zaèátek sjezdovky de La Met
t
t Vyhlídková plošina ve výšce 2800 m n. m.
Sjezdovka de La Met
s
s Sjezdovka de La Met
t Sjezdovka de La Met
Køižovatka sjezdovek Le Solert
s
s Le chalet La Féma
Rolby nad Lanslevillardem
t
t Dolní stanice lanovky Plan Cardinal
Dolní partie sjezdovky La Tomba
s
s Neúspìšný pohled na Lac du Mont Cenis
t Grand Roc Noir ze sjezdovky La Tomba
Sjezdovka La Met
s
s Zasnìžené štítynad Lanslebourgem
Oblaka nad Lac du Mont Cenis
t
t Pohled na lyžaøský areál z protìjšího svahu
Pohled na lyžaøský areál z protìjšího svahu
s
s Mraky se valí z Col du MontCenis na Lanslebourg
Pohled ze sjezdovky Les Cupules
t
t Sníh a oblaka
Dolní stanice lanovky de La Met s
s Pohled ze sjezdovky La Met
t Signal du Grand Mont Cenis 3377 m
Veèerní motiv z Lanslevillardu
s
s Veèerní motiv z Lanslevillardu
Veèerní motiv z Lanslevillardu
t
t Veèerní motiv z Lanslevillardu
Veèerní motiv z Lanslevillardu
s
s Veèerní motiv z Lanslevillardu
Veèerní motiv z Lanslevillardu
t
t Veèerní motiv z Lanslevillardu
Maurienne
Oblast Maurienne tvoøí mohutný údolní
oblouk øeky Arc lemovaný z obou stran
vrcholy, které èasto pøevyšují 3500 m.
Silnièní páteø tvoøí dálnice A43, která
v Modane pokraèuje tunelem de Fréjus,
což je od doby, kdy byl uzavøen tunel pod
Mont Blankem široko daleko jediný
pøejezd do Itálie. Od St. Jean de
Maurienne je údolí lemováno mnoha
horskými støedisky, která mají vìtšinou
typický savojský ráz.
V rámci našeho cestování jsme oblastí
projeli ètyøikrát, bohužel vìtšinou za
špatného poèasí a v èasové tísni. Tak jsme
si staèili prohlédnout pouze soustavu
pevností "les forts de l'Esseillon", støedisko
Bessans specializované na bìžecké
lyžování a nejvýše položené støedisko
Bonneval sur Arc.
Pøehledná tabulka lyžaøských
støedisek v oblasti Maurienne
(vèetnì dále dostupných) je
uvedena na stranì 44.
historických církevních, svìtských i
vojenských objektù.
Silnice dále pokraèuje do prùsmyku "Col
de l'Iseran" ve výšce 2764 m a dále do Val
d'Isére a Bourg St. Maurice ležící v severní
èásti Savojska.
Ze støedisek v Haute Maurienne (od
Modane výše) je pøístup do Parc National
de la Vanoise, který je pøírodní perlou
Savojska. Díky poloze na pøístupových
cestách do Itálie byla oblast Maurienne
dùležitou èástí Savojska již v historických
dobách o èemž svìdèí množství
Zajímavý postøeh - kostelní vìže v obcích
Haute Maurienne (Bramans, Termignon,
Lanslebourg, Lanslevillard, Bessans a urèitì
i v dalších) jsou až na drobné detaily
naprosto identické - nezvyklý prvek
unifikace v barokním stavitelství.
Oblast Maurienne je velmi rozmanitá a
kromì zaruèeného vizuálního požitku
nabízí všechny možné aktivity, které lze
v Alpách provozovat.
Pro letní mototuristiku jsou atraktivní
pøejezdy pøes prùsmky Col du Mont-Cenis
(2100 m - do Itálie) a Col Galibier (2646 m
- do oblasti "Parc National des Ecrins").
Podveèer v údolí Maurienne
t
t Údolí Maurienne za Lanslevillardem
Les forts de l’Esseillon s
s Les forts de l’Esseillon
t Kaòon mezi stavbami pevnosti Les forts de l’Esseillon
Bonneval sur Arc s
s Bonneval sur Arc
t Bonneval sur Arc
Bessans
s
s Bonneval sur Arc
Bessans
t
t Bessans
Chamonix-Mont Blanc
Vyhlášené støedisko pod Mont Blankem
jsme mìli v plánu navštívit aspoò dvakrát:
Poprvé pøi cestì tam, kdy jsme uvažovali
vyjet lanovkou na Le Brévent a pokochat
se pohledem na úžasné panoráma masivu
Mont Blanku a pøilehlé vìhlasné vrcholky.
Díky prudké zmìnì poèasí, která z pátku
na sobotu pøinesla hustou mokrou
snìhovou nadílku, byl uzavøen pøechod
Col de la Forclaz, který je jinak
prezentován jako prùsmyk s celoroèním
provozem. Tak jsme se museli v Martigny,
40 km od Chamonix obrátit a obloukem
kolem Ženevského jezera pokraèovat k cíli
cesty. [viz mapa na str. 6]
Podruhé jsme plánovali zajet do Chamonix
ve vybraný den v týdnu s cílem sjet Valée
Blanche. Ve støedu, po pìkném úterý, jsme
vyjeli z Val Cenis. Poèasí se bìhem cesty
zaèalo opìt kazit a od návratu nás
odrazovala pouze nadìje, že Chamonix
leží pøece jen v jiné oblasti, kde mùže být
lepší poèasí. Bylo - horší. Pùvodní
grandiózní program se zredukoval na
procházku mìstem s nezbytnými deštníky.
Pøestože den byl deštivý, šedivý, viditelnost
hor nad 2500 m nulová, poøídil jsem
alespoò pár snímkù. V ýlet do Valée
Blanche byl nemožný. Lanovka na Aiguille
du Midi sice jezdila (pro pár Japoncù), ale
nahoøe bylo mínus devìt a viditelnost nula,
d隝 a sníh.
Za takových podmínek bych nešel na
upravovanou sjezdovku, natož pak do
ledovcového, neznámého terénu. A
hlavním cílem nebylo ani tak vlastní
lyžování, ale vizuální požitky.
Z výjimkou obèasného zahlédnutí vrcholku
Le Brévent nám byl pohled na vrcholky
zcela odepøen.
Teprve na zpáteèní cestì, v Saint Gervis se
zaèala oblaènost protrhávat a možnost
zahlédnout a vyfotografovat majestátní
vrcholky se zdála být pravdìpodobná. Pøes
pùl hodiny jsem èíhal na parkovišti
s teleoblektivem v pohotovosti, ale nebylo
mi dopøáno udìlat by jeden snímek.
Takže snad pøíštì.
Lanovka na Aiguille du Midi
s
s Lyžaøský areál Le Tour
Chamonix
t
t Chamonix
Chamonix
s
s Chamonix
Chamonix
t
t Lanovka na Aiguille du Midi
t Chamonix
Gare du Montenvers
s
s Gare du Montenvers
t Pomník dobyvatelù Mont Blancu
Valée Blanche
je snad snem každého lyžaøe. Sjezd po
ledovcích Valée Blanche, Glacier du Geánt
a Mer de Glace z Aiguille du Midi (3842
m) do Montenvers (1909 m) za ideálních
snìhových podmínek až do Chamonix
(1037 m) dlouhý pøes 20 km nemùže
nenadchnout. A nad trasou vévodí Mont
Blanc, Dent du Geánt, Aig. du Tacul, les
Gr. des Jorasses, Aig. du Dru, Aig. le Verte
a další vrcholy známé pøedevším
z horolezecké literatury.
Prvotní verze plánu naší cesty s druhou
návštìvou Chamonix nepoèítala. Teprve v
rámci shánìní informací a map jsem byl
kolegou pøeválcován k rozhodnutí
zorganizovat v týdnu výlet do Chamonix
s cílem sjet Valée Blanche. Lámal mì
podrobnostmi úžasného lyžaøského zážitku
a dorazil vlastním videozáznamem.
Takže definitivní plán vypadal takto: Vyjet
ráno v šest hodin z Val Cenis do Chamonix
(186 km), v devìt nakoupit celodenní
skipasy (á 206 FRF) a vyjet lanovkou na
Aiguille du Midi. Odtud v závìsu za
organizovanou skupinou sjet celý úsek do
Montenvers. Cestou obèas zastavit na
nutný oddech, svaèinu a zejména lov
nezapomenutelných fotografických
zábìrù. V závìru ledovce Mer de Glace
nasednout na lanovku ke stanici vláèku
v Montenvers a odtud do Chamonix. Podle
dostupných informací se dala celá akce
zvládnout za pìt až šest hodin. Jak to ale
nakonec všechno dopadlo si lze pøeèíst na
stranì 55.
Ale naplánované jsme to mìli perfektnì.
Pohledy na masiv Mont Blanku z italské strany
Údolí øeky l’Arve s
s Gare SNCF
Opouštíme oblast Chamonix
t
t Lanovka v St. Gervais les Bains
Valmorel
Valmorel mìl být pùvodnì místem naší
rekreace v roce 2001. Organizátoøi našich
pøedchozích pobytù však zvolili termín na
konci bøezna, což bylo pro nás pøíliš pozdì.
Protože nám nevyšel nᚠprogram
v Chamonix, využili jsme ušetøený èas
k návštìvì tohoto støediska, abychom zjistili,
o co jsme vlastnì pøišli. Odboèení z pùvodní
trasy pøedstavovalo 2 krát 40 km, což nebylo
vzhledem k celkové délce denní trasy zase
tak moc. Poèasí, na rozdíl od Chamonix, se
pøece jen trochu umoudøilo a umožnilo
poøídit pár snímkù pro ty, kteøí neodmítli.
savojského slohu. I když nemám dostateèný
poèet vzorkù z osobní zkušenosti pro
srovnání, mohu potvrdit, že na tomto tvrzení
nìco je. Kdyby ještì dole leželo aspoò pùl
metru snìhu místo kaluží a bláta a svítilo
slunce z vymydlené oblohy a nebyly obèasné
pøeháòky, byl by efekt dokonalý, blízký
fotografiím v nabízených prospektech.
Podle dostupných informací je Valmorel
prezentován
jako
architektonicky
nejzdaøilejší z moderních støedisek, a to
zøejmì pro úplnou absenci budov vyšších jak
ètyøi patra a použití prvkù tradièního
Podle pozdìjších zpráv a fotografií našich
známých byly i pøes letošní tradièní výstøelky
poèasí pobytové i lyžaøské podmínky výborné,
takže pùvodní volba nebyla s ohledem na
podmínky roku 2001 zase tak špatná.
Protože jsme se pohybovali pouze na úrovni
støediska, nemohli jsme posoudit pøilehlé
sjezdové tratì a lanovky ve vyšších polohách,
které byly èasto zakryty horskými høbety.
Valmorel
s
s Valmorel
Valmorel
t
t Valmorel
t Valmorel
Valmorel
s
s Valmorel
Valmorel
t
t Valmorel
t Valmorel
Jungfrauregion
je náhrdelníkem
nevšedních míst: Eiger, First, Grindelwald,
Interlaken, Jungfrau, Kleine Scheidegg,
Lauberhorn, Lauterbrunnen, Mönch,
Mürren, Schilthorn, Schynige Platte,
Wengen, Wetterhorn ... co slovo, to perla.
A to vše navleèené na šòùrky kouzelných
vláèkù a lanovek. Místo snù a pøání
mnohých fotografù, turistù, lyžaøù,
horolezcù, paraglaidistù a milovníkù
horských železnic.
Jungfrauregion
V rámci plánování zpáteèní cesty neunikla
pozornosti možnost (za pøedpokladu
splnìní urèitých podmínek) zastávky ve
vìhlasném Jungfrauregionu. Tìmi
podmínkami byla nutnost vyjet z Val Cenis
brzo ráno a aspoò trochu pøijatelné poèasí.
Protože v inkriminovaný den (10. bøezna)
byly obì podmínky splnìny, nemohlo nás
už nic odradit. Plán byl sice narušen
uzavøením prùsmyku Col de la Forclaz
mezi Chamonix a Martigny, ale zajížïka
50 - 80 km pøes Ženevu nás od nìj
neodradila.
Do Grindelwaldu jsme pøijeli kolem pùl
jedné, na Kleine Scheidegg pøed druhou.
Poèasí bylo ideální pro lyžování, což jsme
také bohatì využili, pro tvorbu atraktivních
fotografií - témìø hlavní cíl cesty vìhlasných vrcholkù a stìn (Eiger, Mönch,
Jungfrau, Wetterhorn, Shilthorn a dalších)
už ménì. Svezli jsme se párkrát na
sjezdovkách z Lauberhornu na Kleine
Scheidegg a Wixi (viz mapy). V závìru jsme
mìli v úmyslu po sjezdovkách a lanovkami
vyjet na Männlichen, odkud je krásný
výhled na Lauterbrunnental a zejména
Wengen. Bohužel jsme nastoupili pøíliš
pozdì a poslední úsek lanovky už byl mimo
provoz. Další úmysl sjet až do
Grindelwaldu byl pøerušen na mezistanici
lanovky Männlichenbahn Holenstein
nepøíjemným deštìm. Radìji jsme zvolili
mechanizovaný sestup a dobøe jsme
udìlali. D隝 sice ustal, ale v dolních
partiích snìhu na sjezdovce ubývalo až se
celá sjezdovka ztratila na zahrádkách
švýcarských pastevcù.
Na rozdíl od Chamonix nepršelo (skoro),
oblaènost nebyla souvislá a ležela nad
3000 m - což však bylo málo platné,
protože špièky uvedených vrcholkù leží
kolem 4000 m.
Pouze asi na dvì minuty se odhalil vrchol
Eigeru - v tomto okamžiku jsem byl
zaháknut na kotvovém vleku a odtud
fotografovat nelze. I tak jsme toho
nalyžovali a zejména vidìli dost. Zbytek
jsme si podle prospektù a známých
fotografií domysleli a zejména nechali na
pøíštì.
Celkem pøíjemnì pøekvapily lyžaøské
terény - podle dostupných plánkù vypadali
ménì atraktivnì. Jen kdyby bylo dole víc
snìhu - ale to byl letošní problém vìtšiny
lyžaøských støedisek.
Na zpáteèní cestì jsme si zajeli do druhého
údolí (Lauterbrunnental) až do
Stechelberku k lanovkám na Schilthorn.
Toto údolí je lemováno pøíkrými, až 500 m
vysokými kolmými svahy s prudkými
vodopády, ale pro nedostatek svìtla
v pozdní dobu a oblaènost jsme tuto
scenérii spíše tušili než vidìli.
Závìr naší návštìvy Jungfrauregionu jsme
zakonèili veèerní projížïkou Interlakenem.
Jungfrauregion nebyl pro mì do této doby
neznámým pojmem. Jako vášnivý ètenáø
horolezecké literatury jsem pøeèetl nejednu
knížku, èlánek èi reportហo výstupech na
Eiger. Ale teprve v rámci sbìru informací
pøed touto cestou jsem si doplnil znaèné
mezery ve znalostech této oblasti. Jednak
jsem si udìlal jasno v lokalizaci
jednotlivých míst a vrcholù, jednak jsem
si doplnit do té doby neznámé souvislosti,
jako napøíklad Lauberhorn a Wengen.
Kromì pøírodních krás mì zaujal zdejší
dopravní systém, zejména jednotlivé
železnièní tratì. Nad rámec potøebných
znalostí jsem posbíral dostupné informace
o Jungfraubahnen o èemž mimo jiné svìdèí
i mapa v závìru této kapitoly.
Nastupujeme do Vlaku WAB na Kleine Scheideg
s
s Grindelwald-Grund
tKleine Scheidegg a Laberhorn
Kleine Scheidegg a vlak JB
s
s Kleine Scheidegg a vlak JB
Lanovka Kleine Scheidegg - Lauberhorn
t
t Sjezdovka z Lauberhornu do Kleine Scheidegg
t Lanovka Wixi
Kleine Scheidegg
s
s Kleine Scheidegg
Sjezdovka z Lauberhornu
t
t Sjezdovka z Lauberhornu
Lanovka Männlichenbahn (GGM)
z mezistanice Holenstein
s
s Horní stanice Wixi
t Švýcarská klasika
Lauterbrunnen
s
s Lauterbrunnen
t Severní stìna Eigeru z parkovištì Grindelwald-Grund
Rodinné foto
Val Cenis
s
s Val Cenis
Val Cenis
t
t Val Cenis
t Val Cenis
Val Cenis
s
s Val Cenis
t Val Cenis
Škola lyžování II:
Jak úspìšnì odolávat carvingu
Chamonix
s
s Chamonix
Valmorel
t
t Le Fréney
Valmorel
s
s Valmorel
t Valmorel
Wixi
s
s Lauberhorn
t Grindelwald-Grund
Jak bylo
ORGANIZACE - Na rozdíl od minulých let,
kdy jsme jezdili na zimní rekreaci autobusy
cestovních kanceláøí, jsme se pro rok 2001
rozhodli pro individuální dopravu autem.
Dùvodem byla pøedevším zkušenost, že
nebyly k dispozici vhodné nabídky CK
s nástupem pro nás pøijatelných míst
(Rožnov, Valašské Meziøíèí, Olomouc) a
varianta s parkováním auta v Praze
neprošla hlasováním.
Zájezd byl zakoupen u CK GEOS Praha
s ohledem na pøijatelnou cenu a snadnou
dostupnost kanceláøe pro další jednání ).
CK zajistila ubytování, pojištìní, skipas,
ostatní jsme si už zajišovali sami - pojištìní
zavazadel, dálnièní známku pro Švýcarsko,
nejvhodnìjší trasu a valuty.
V místì pobytu - Lanslevillardu - jsme
se nahlásili dle pokynù CK v la Maison už
ve 13 hodin, aè bylo psáno až po ètvrté
hodinì. Opravdu nás odbavili až o pùl
páté, takže jsme si mohli prohlédnout celé
støedisko a obhlédnout rezidenci.
V prùbìhu pobytu nebylo tøeba žádných
organizaèních krokù, pokud nepoèítám
nestandardní individuální program.
CESTA - Na úvod musím uvést, že jsem
nikdy nejel na lyže do Alp autem a jak jsem
zjistil, nikdo z okruhu mých známých také
ne. Pøi pøedchozích pobytem jsem vidìl aut
s èeskou SPZ velmi málo. Dùvod je
vìtšinou znám - je to zatracenì daleko
pokud se po cestì nenocuje, a to by zase
pobyt znaènì zdražilo a protáhlo.
Podrobnìjší detaily cesty tam a zpìt
jsou uvedeny v pøíslušných kapitolách.
Všude se dalo tankovat na kreditní
karty, ve Francii jsme platili kartou i
poplatky na dálnicích, které se platí po
úsecích, vìtšinou (až na jeden pøípad), na
konci trasy.
Bìhem celé cesty jsme nemìli jediný
dopravní èi technický problém, cestu jsme
absolvovali bez boulí, škrábancù a pokut.
Ještì jsem se nedostal k výpoètu
cestovních nákladù, ale zøejmì budou
vyšší, než jsme si zprvu spoèítal. Jednak
jsme najeli pøes 4000 km (plán byl asi
3600) a prùmìrná spotøeba byla také vyšší,
jednak díky použití uzavøeného støešního
nosièe, nestandardnì zatíženého vozu a
èasté jízdy vyšší rychlostí - když vás ve 130
km/hod pøedjíždí malé Peugeoty 205 a
kdejaká dodávka, tak se sotva udržíte. Díky
zmìnám tras jsme více jezdili po
francouzských dálnicích a ani pùvodnì
zjištìné ceny nebyly vždy ta pravé.
Hodnì mi velmi pomohl syn, který
sledoval smìrové tabule a navádìl mì do
správných smìrù. Bez nìj bych bloudil
èastìji.
Pøes všechny peripetie to nebylo tak
zlé, mìl jsem z toho velké obavy.
Každopádnì mám zkušenost pro pøíštì,
urèitì to bude lepší.
UBYTOVÁNÍ - Mìl jsem obavy o místì
ubytování - ve Val Cenis lze bydlet
ledaskde, tøeba i kilometr od lanovky a o
konkrétním místì se rozhoduje (pokud si
neobjednáváte hotel) až podle situace v
místì. Moje oèekávání bylo pøekonáno na
150% - bylo nám pøidìleno apartmá v
rezidenci Le Bouvreuil, která leží 100 m
od hlavní kabinkové lanovky. Parkovištì
bylo pøímo pøed rezidencí, do centrální
èásti støediska 10 minut pìšky. Naše
apartmá bylo v pøízemí z hlediska vchodu,
lyžárna v patøe, balkon smìrem ke
sjezdovkám, 2,5 m nad terénem.
Uspoøádání standardní 3 lùžkové
studio - 1 obývací místnost s balkonem, dvì
rozkládací pohovky, jídelní stùl, ètyøi židle,
velký stùl, skøíòka, televizor. Kuchyòka v
chodbièce, lednièka, el. trouba, spousta
pøíslušenství, velká vestavená skøíò, WC a
sprchový kout ve studiu. Bez námitek.
Spolubydlící slušní a nehluèní (to v
Dolomitech jsme mìli jinaèí rachot).
Dojezd na lyžích až pøed rezidenci,
posledních 20 m se muselo dojít pìšky.
Když jsem vidìl, jak se mnozí rekreanti
plahoèí od svých rezidencí, vzdálených i
nìkolik set metrù, nebo èekají na skibus,
nedovolil jsem si k našemu ubytování
vznést i sebemenší námitku
SLUŽBY - Pøestože nᚠpobyt byl zamìøen
pøevážnì na lyžování a výlety a tudíž málo
závislý na okolním vybavení, je namístì
se zmínit o místních možnostech.
Jednak je nutno zmínit informaèní
støedisko La Maison, které je patronem
osamìlých rekreantù jako jsme my, pokud
jste schopni se domluvit (fr., it., ang.) dostane
se vám jakýchkoliv rad a informací. V
budovì je banka a funkèní bankomat.
Ve støedisku je samozøejmì nìkolik
pùjèoven a prodejen sportovních potøeb,
množství obchodù a hospod, pošta a škola.
Pøístupný byl i sportovní areál s kluzištìm,
bazénem a horolezeckou stìnou (mimo náš
skipas).
Mezi støedisky Lanslevillard a
Lanslebourg jezdí v krátkých intervalech
bezplatný skibus. Jinými autobusy je
možno zajet za jízdné do Bessans a
Bonneval sur Arc, nebo na opaènou stranu
do Aussois, La Normy, Modane nebo La
Fréjus. Stejným zpùsobem, asi za 20 FRF
je možno jet do Orelle, odkud vede
lanovka do Val Thorens.
Ve støedisku se provozuje paragliding,
jízda na snìžných skútrech i psích
spøeženích, výlety na snìžnicích a jiné
atrakce. Parkování ve støedisku je
bezplatné.
POÈASÍ - bylo jedinou kaòkou na celém
pobytu, a to chvílemi pøímo kaluží.
Pøestože jsem si o letošním poèasí nedìlal
velké iluze - týdny pøed tím jsem
pravidelnì
sledoval
snìhové
a
meteorologické servery a mohl jsem tušit,
kam to spìje, ale pøesto jsem se kochal
nadìjí, že musí být lépe.
Promìnlivé, ale ménì dramatické
poèasí vydrželo naštìstí až do konce.
V Jungfrauregionu, pøestože obèas sprchlo
èi zasnìžilo, bylo celkem pìknì až na to,
že vrcholky nejatraktivnìjších kopcù se ne
a ne odhalit.
LYŽOVÁNÍ - Pøed nástupen na rekreaci
jsem si podrobnì prostudoval informace o
lyžaøských možnostech vèetnì dostupných
map. Tak jsem si udìlal teoretickou
pøedstavu o lyžování ve Val Cenis,
Chamonix (le Brévent, la Flegére, Vallée
Blanche), v Jungfrauregionu. Pozornosti
neunikla ani støediska v Maurienne, která
bylo možno dále navštívit (Ausois, La
Norma, Val Fréjus, Valmainier-Valloire,
Orelle, Val Thorens, Termignon, Bessans,
Bonneval sur Arc). Jak je výše uvedeno,
z rozsáhlého lyžaøského plánu jsme
realizovali pouze Val Cenis a Kleine
Scheidegg - Männlichen, a to ještì ne celé.
Na internetové stránce Ski France jsem
pøed odjezdem dennì sledoval snìhovou
pokrývku
a
údaje
o
poètu
provozuschopných
lanovkách
a
sjezdovkách. Až do doby našeho odjezdu
(a dokonce i nìkolik dní po pøíjezdu) byly
oba parametry vyznaèeny hodnotou 100%,
což znamená, že vše bylo v provozu.
Nebylo. Nulový nebo omezený provoz
lanovek a sjezdovek v dolní èásti støediska
v nadmoøské výšce 1400 - 1600 m celkem
nepøekvapil. Dole bylo málo snìhu a navíc
byl, díky obèasným dešùm i dost mokrý.
Jednalo se však pøevážnì o cvièné louèky
nebo propojovací sjezdovky mezi
jednotlivými èástmi Lanslevillardu a
Lanslebourgu, takže nám to ani moc
nevadilo. Sklamáním bylo uzavøení èerné
sjezdovky le Lac, která spojovala nejvyšší
bod areálu s oblastí Col du Mont-Cenis.
Další propojovací sjezdovka l'OUillon byla
pøevážnou dobu rovnìž zavøená, takže
návštìva lyžaøské oblasti Lanslebourgu
byla orientaènì nároèná.
Tìšil jsem se na lyžování na nové
sjezdovce kolem lanovky Plan Cardinal.
Ovšem i tato oblast byla obèas
nepoužitelná, protože lanovka se
zastavovala. Navíc lyžování v této oblasti
vyžaduje speciální organizaci èasu,
protože sice do areálu je od horní stanice
lanovky du Solert dobrý pøístup, ale návrat
je možný jedinì úplnì dolù do
Lanslevillardu.
Hlavní lyžování probíhalo v centrální
oblasti: šestisedadlovou lanovkou du Solert
nahoru, odtud pøejezd na lanovku de la
Met a odtud dolù po
Mont-Cenis jsme byli pouze jednou,
protože promìnlivé poèasí nedovolovalo
vydávat se na orientaènì a èasovì nároèné
výjezdy, navíc, když pøi první (a jediné)
návštìvì byly sjezdovky u pøehrady (le
Goulet, le Col) velmi zanedbané a vhodné
spíše pro extrémní freeridery. Je to škoda,
protože jinak byly velmi zajímavé a zøejmì
i za pøíznivých podmínek ménì zatížené.
Navíc zde, v oblasti Col du Mont-Cenis, se
nacházely nové, zajímavé pohledy.
K návratu do støediska jsme používali
pøevážnì sjezdovku Familiale a na ni
navazující nepojmenované úseky kolem
kabinkové lanovky. tato sjezdovka mìla
promìnlivou kvalitu, v prudších partiích se
odpoledne tvoøily muldy a v dolní èásti byl
místy mokrá.
Díky
omezenému
rozsahu
provozuschopné èásti areálu lyžovala
pøevážná èást návštìvníkù na omezeném
prostoru, což vedlo k obèasným frontám
(ovšem ne èeských rozmìrù). Protože
šestisedadlová sedaèková lanovka du Solert
i šestimístná kabinka du Vieus Moulin mìli
dosti vysokou pøepravní rychlost,
vyprazdòovali se i na první pohled hrozivé
fronty neuvìøitelnì rychle.
K pøednostem tohoto støediska patøí
velmi rozsáhlé plochy k volnému lyžování,
lyžovat se dalo prakticky všude, protože
všude byl dobrý pøístup a v terénu je málo
skal a nebezpeèných míst. Díky èastým
snìhovým pøeháòkám byly tyto svahy
vìtšinou stále kvalitní, ovšem pøi horším
poèasí a zhoršené viditelnosti vhodné
pouze pro velmi zkušené lyžaøe a hazardéry.
FOTOGRAFOVÁNÍ - a zejména jeho výsledky
byly druhou nejdùležitìjší složkou našeho
programu. Kromì standardní obrazové
reportáže z Val Cenis jsem hodnì oèekával:
jednak z první návštìvy v Chamonix, kdy
hlavním objektem mìl být masiv Mont
Blanku z vrcholu Le Brévant,
jednak z druhé návštìvy Chamonix, ze
sjezdu Vallée Blanche, kdy vedle lyžaøù
na rozlehlých volných pláních a
ledovcích lákají objektivy zejména
kouzelné štíty v blízkost sjezdu i
vzdálená panoramata,
jednak z návštìvy Jungfrauregionu, kde
ani znaènì "profláknuté" zábìry Eigeru,
Mönchu, Jungfrau, Wetterhornu èi
Schilthornu neodradí fotografa od jeho
orgií.
Z výše uvedených plánù došlo až na
ten poslední, kdy oèekávaný azurový
výsledek byl soustavnì narušován
dotìrnými mraky, které tvrdošíjnì sedìly
na špièkách uvedených vrcholù. Ještì
kritiètìjší situace byla v Chamonix, kdy
mraky byly ještì èetnìjší, tmavší,
agresivnìjší a navíc chrlily proudy vody.
Co zbylo z pùvodních plánù je možno
èásteènì shlédnout na pøedešlých
stránkách. Celkem bylo naexponováno 344
fotografií.
ZÁVÌR - S ohledem na výše uvedený
rozsáhlý text je již málo co dodat.
Pøestože jsem byl pøed odjezdem velmi
dobøe informován textem i obrazem o
cílových místech, ve vìtšinì pøípadù
skuteènost pøedèila oèekávání. I když byl
celkový dojem silnì ovlivnìn nepøíznivým
poèasím, byl stále nevšední a mimoøádný.
Pøedstava o dojmech, které by se dostavily
za pìkného poèasí svádí k úvahám o
zopakování celého podniku s pùvodním
nebo upraveným programem.
Nestandardní plán celé akce, možnost
výskytu neoèekávaných problémù a místy
nepøíznivé poèasí mohlo vyvolat
nespokojenost nebo dokonce i konflikty. Ke
cti všech úèastníkù zájezdu je nutno
vyzvednout jejich pozitivní pøístup i
v momentech nepøíznivých, kritických a
problematických situací.
Cesta zpìt
Zpáteèní cesta byla s ohledem na její délku
i snahu o její atraktivní využití plánována
s pomocí dostupných zdrojù dlouho pøed
jejím termínem. Zájmem èíslo jedna byla
pùldenní pøestávka v Jungfrauregionu, což
vyžadovalo vyjet z Val Cenis nejpozdìji v
šest ráno. Problémem bylo pøedání
apartmánu v nestandardní dobu - v pátek
veèer, což se nám nakonec povedlo a
umožnilo nám pøijet do Grindelwaldu
kolem jedné hodiny odpoledne. A to i
pøesto, že jsme museli díky uzavøenému
úseku Chamonix - Martigny podstatnì
prodloužit pùvodní trasu.
Cesta z Val Cenis do Grindelwaldu
probìhla až na pùlhodinovou zácpu na
dálnici nedaleko Chambéry a drobné
zaváhání pøed Interlakenem bez problémù.
Zpáteèní cestu jsme zahájili veèerní
prohlídkou Interlakenu. Pùvodnì plánovaný
úsek pøes Waldshut-Tiengen a Donaueschingen
se mi zdál nároèný na noèní orientaci a
po zkušenostech z cesty tam i ménì
bezpeèný. S ohledem na zjednodušení
orientace i na celodenní únavu jsem zvolil
radìji delší trasu po dálnici pøes Bern,
Basilej a Karlsruhe.
Poslední úsek cesty na našem území
probìhl mimoøádnì rychle, zejména
proto, že byla nedìle a provoz minimální.
Tiráž
Val Cenis
Pøedevším fotografická publikace
vizuálních zážitkù z pobytu ve Val Cenis
a z dalších míst navšívených ve dnech
2. - 11. 3. 2001 zachycených na filmová
políèka.
Autoøi fotografií:
Pavel Škvaøil
2-3, 5, 10B, 10C, 12A, 12B, 13, 16A,
16B, 17A, 17B, 18A, 18B, 19A, 19B,
20A, 20B, 21, 22A, 22B, 23A, 23B,
24A, 24B, 25, 26A, 26B, 27A, 27B,
28A, 28B, 29, 33C, 34A, 38A, 38B,
39A, 39B, 40A, 40B, 41A, 41B, 48A,
48B, 49, 50A, 50B, 41, 52A, 52B, 53A,
53B, 54-55, 60A, 60B, 61A, 61B, 62A,
62B, 63A, 63B, 63C, 64A, 64B, 65,
70A, 80B, 71A, 71B, 72-73, 74-75,
76A, 76B, 77A, 77B, 77C, 78A, 78B,
79A, 79B, 79C, 82-83, 88A, 88B, 89,
90A, 90B, 91A, 91B, 91C, 92A, 92B,
93A, 93B, 94A, 94B, 95, 96A, 96B, 97,
Technické vybavení:
Foto:
Minolta Dynax 505si, 28-85, 19-35,
75-300
Canon EOS 620, 35-105
Canon Prima Zoom 85
Sken:
UMAX Astra 1220S
Nicon Coolscan IV ED
Tisk:
Minolta Color PagePro L
101, 102A, 103,A 103B, 103C, 104A,
104B, 105, 106-107, 108A, 108B,
109A, 109B, 110A, 110B, 111, 112A,
112B, 113, 114, 115
Dan Škvaøil
1, 8-9, 10A, 22C, 30A, 30B, 31A, 31B,
32B, 32C, 33A, 34B, 35, 42-43, 47A,
47B, 116-117, 124
Zdenka Škvaøilová
100, 102B
Internet
67A, 67B, 68-69 nahoøe
Software:
Adobe Photoshop 4.0
Adobe Pagemaker 6.0
Corel Xara
Vydáno: 24. 1. 2001
Náklad: 1 výtisk
ž
Val Cenis elektronicky
OBSAH CD ROM
PUBLIKACE
ValCenis1.PDF - elektronická verze
této brožurky ve formátu PDF
ValCenis2.PDF - mapy, plánky a
úvodní fotografie ve formátu
PDF
INTERNET
ValCenis - internetové stránky z
tohoto pobytu
WebAlbum - soubor prezentací z
dovolených na internetu
O B S A H C D - soubor všech
nasnímaných fotografií, mapy,
plánky, atd.