AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

Důvěrné!
Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do
činnosti Sdružení automobilového průmyslu!
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
v ČESKÉ REPUBLICE
Z á k l a d n í ú d a j e a fa k ta
Aktualizace za rok 2012
Zpracoval: sekretariát AutoSAP
Praha, květen 2013
© AutoSAP
Evidovaný výtisk č.:
OBSAH
strana
2
1. Úvod
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR
Výroba automobilů ve světě za rok 2012
Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA
Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích
Soutěž „Podnik roku 2012“ v českém automobilovém průmyslu
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1 Vývoj výroby vozidel
2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 31.5.2013)
2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP
2.5 Vlastnická struktura
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.7 Průměrné mzdy
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů
2.10 Výzkumně vývojová základna
2.11 Stav v oblasti certifikace
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2013
3. Složení vozového parku v České republice
5
13
27
34
53
56
63
63
85
91
96
97
102
118
132
138
158
166
168
172
174
174
176
179
3.1 Základní údaje a shrnutí
3.2 Údaje Centrálního registru vozidel
3.3 Ukázky zpracování možných výstupů
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
188
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
4.3 Tuzemský trh - shrnutí
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
188
195
202
204
204
208
213
5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.2 Zahraničí (vnější vztahy)
5.3 Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci AutoSAP
216
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.2 Další řešená problematika
217
226
7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2012
8. Závěr
228
9
232
Příloha - souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR
5 stran
Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2008- 2012
ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2013
SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 30.6.2012)
PRŮMĚRNÉ MZDY A POČTY PRACOVNÍKŮ (údaje za rok 2012)
Soubor: APCR2012.DOC
1
© AutoSAP, květen 2013
1. Úvod
Základním účelem této jinak nedostupné publikace je poskytnout představitelům
a odborným pracovníkům firem zapojených do činnosti Sdružením automobilového
průmyslu (dále jen AutoSAP) hlavní údaje popisující vývoj a současný stav
automobilového průmyslu České republiky, jakož i jeho význam pro ekonomiku České
republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy zapojené do činnosti AutoSAP
tvoří cca 85 - 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem
produkce či exportu, resp. počtem pracovníků). Tak jako v předchozích letech byly
v počátku roku 2013 osloveny další firmy s automobilovou výrobou nezapojené do
činnosti AutoSAP se žádostí o poskytnutí základních údajů za rok 2012 (seznam těchto
firem je uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Získány byly údaje od 44 firem.
Při zpracování podkladu jsou základním zdrojem data sdělená firmami zapojenými
do činnosti AutoSAP, v určitých částech jsou použity i údaje z jiných zdrojů (Český
statistický úřad, Centrální registr vozidel, Svaz dovozců automobilů, ministerstva).
Pokud některé firmy neposkytly veškeré údaje (resp. za některé firmy nebyla data
k dispozici), byly použity kvalifikované odhady. Tímto postupem však není dotčena
vypovídací schopnost tohoto materiálu, neboť vychází z dlouhodobých trendů
a časových řad ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je ale třeba upozornit, že některé
souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve
vydaných publikacích AutoSAP. Pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok
2012) byly totiž v některých případech použity zpřesněné údaje za předchozí roky, dále
došlo ke změnám v členské základně AutoSAP a zpřesnění (revizi) údajů z dalších
veřejně dostupných zdrojů.
Přehled o souhrnných výsledcích firem automobilového průmyslu působících na
území České republiky vydává sekretariát AutoSAP již od roku 1994. Poprvé byl
zpracován s údaji za rok 1993. Všechna tato vydání jsou archivována v sekretariátu
AutoSAP. Souhrnné přehledy za roky 1999 až 2012 jsou umístěny též na internetových
stránkách AutoSAP v rubrice „JEN PRO ČLENY / SOUHRNNÉ PŘEHLEDY a PUBLIKACE“.
Podklad „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ AKTUALIZACE ZA ROK 2012“ je spolu s dalšími periodickými publikacemi AutoSAP
(„STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2008 - 2012“, „ROČENKA
2013“) základním informačním a argumentačním souborem materiálů, který je možno
využívat jak pro potřebu firem AutoSAP, tak při jednáních na různých úrovních (orgány
státní správy a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či
zahraniční partneři). Údaje jsou v průběhu roku doplňovány dalšími statistickými
podklady a údaji z databanky AutoSAP (jedná se např. o měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE
O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE O PRŮMĚRNÝCH MZDÁCH A POČTECH
PRACOVNÍKŮ“ nebo publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto a další
informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému AutoSAP
elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou aktuální základní i podrobnější údaje
zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP (podrobnější většinou v rubrice „JEN
PRO ČLENY“).
Tato publikace zachycuje v delší časové řadě vývoj ekonomických ukazatelů
spolu s jejich promítnutím na vývoj českého automobilového průmyslu. Je
vydávána pravidelně na přelomu května a června, základní údaje jsou prezentovány
před odbornou a novinářskou veřejností na výroční tiskové konferenci AutoSAP (v roce
2013 se konala 31. května).
2
Předmětná publikace je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ
REPUBLIKY“ vydávána od roku 2009 pouze v elektronické podobě, „ROČENKA 2013“ je
nadále zpracována v tištěné formě a stejně jako v předchozích letech i v elektronické
podobě.
Internetové stránky AutoSAP, které byly naposledy přepracovány v roce 2012,
obsahují mimo jiné samostatnou rubriku „JEN PRO ČLENY“ (přístup přes heslo), kde
jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem AutoSAP
(s možností jejich stažení).
Základní rubriky internetových stránek AutoSAP
http://www.autosap.cz
Současné přístupové heslo: infos11
Případná změna hesla bude členské
základně AutoSAP včas sdělena.
Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání
nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů
či Představenstva AutoSAP, možnostech připomínkování legislativy a další) jsou vždy
nejdříve uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Z této internetové
stránky je přes rubriku „UPOZORNĚNÍ“ umožněn mimo jiné přímý přístup i na webové
stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje.
3
Na základě rozhodnutí Představenstva AutoSAP se nyní dokončuje aktualizace
webových stránek AutoSAP, v současné době probíhá odlaďování stránek a jejich
editačního programu.
Základní rubriky internetových stránek AutoSAP
http://www.autosap.cz
Nové přístupové heslo bude: datasap13
Případná změna hesla bude členské
základně AutoSAP včas sdělena.
Aktuální informace (o připravovaných
akcích, konferencích či seminářích,
o vydání nových statistických údajů či
tiskových
informacích
AutoSAP,
zasedáních Rady ředitelů (Valné
hromady) či Představenstva, možnostech připomínkování
legislativy a další) budou opět uváděny na úvodní (vstupní)
webové stránce AutoSAP. Přes rubriku „AKCE A PROJEKTY“
bude i na nových stránkách umožněn přímý přístup na webové
stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje.
****************************
Zpracoval: Ing. Šípek / Ing. Kyncl
4
1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR
mil. Kč
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce,
export, průměrné mzdy a případně dalších) je pravidelnou součástí této publikace.
Dále publikované údaje se však mohou částečně lišit od údajů publikovaných
v předchozích vydáních tohoto matriálu (ze strany ČSÚ dochází k úpravě hodnot).
Vývoj HDP ve stálých cenách roku 2005 znázorňuje diagram č. 1.1.1, další diagram
č. 1.1.2 pak ukazuje vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém
vyjádření). V diagramu č. 1.1.3 jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to
jak ve stálých cenách roku 2005, tak i v cenách běžných.
Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2012
2 500 000
3 578 803
3 625 159
3 558 019
3 471 494
3 526 071
3 334 815
3 116 056
2 786 789
2 685 643
2 629 135
3 000 000
2 550 148
3 500 000
2 447 359
4 000 000
2 918 955
4 500 000
3 635 344
STÁLÉ CENY roku 2005 (rok 2005 = 100%)
116,7%
111,4%
107,0%
114,2% 116,3%114,9%
78,5%
81,8%
84,4% 86,2%
89,4%
140%
120%
110%
100,0%
1 500 000
150%
130%
113,2%
2 000 000
160%
93,7%
100%
90%
1 000 000
80%
500 000
70%
0
60%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2012" z 2.4.2013
mil. Kč
Diagram č. 1.1.1
500 000
3 758 979
3 799 547
3 841 370
3 843 471
174,9%
176,8%
178,7%
178,8%
179,1%
170,4%
3 352 599
156,0%
3 116 056
145,0%
125,1%
2 929 172
2 688 107
2 567 530
119,5%
105,6%
1 000 000
100,0%
1 500 000
113,9%
2 000 000
136,3%
2 500 000
2 448 557
3 000 000
2 149 023
3 500 000
2 269 695
4 000 000
3 662 573
BĚŽNÉ CENY (rok 1999 = 100%)
4 500 000
3 848 411
Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2012
240%
220%
200%
180%
160%
140%
120%
0
100%
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Diagram č. 1.1.2
Výše uvedené diagramy dokumentují dlouhodobý pokles výkonnosti českého
hospodářství po roce 2008 (dopady ekonomické recese) a fakt, že úroveň
„předkrizového“ roku 2008 nebyla ani v roce 2012 dosažena.
5
Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 2000 až 2012
15%
10%
9,25%
8,97%
7,88%
7,59%
4,86%
4,20%
3,10%
0%
6,38%
6,75% 7,02%
4,70%
3,77%
5,07%
2,49%
5,74%
4,74%
3,10%
2,15%
1,89%
1,08%
1,10%
2011/2010
-4,51%
-1,28%
2010/2009
2009/2008
2008/2007
2007/2006
2006/2005
2005/2004
2004/2003
2003/2002
2002/2001
2001/2000
-5%
2000/1999
-2,32%
0,05%
2012/2011
5,62%
5%
-10%
ve stálých cenách roku 2005
v běžných cenách
Diagram č. 1.1.3
mil. Kč
Dále uvedené diagramy pak dokumentují vývoj tržeb z průmyslové produkce (od
roku 2000), exportu, zahraničně obchodní bilance (od roku 1995) a vývoj
průměrných mezd v České republice.
Tržby z průmyslové činnosti jsou ze strany ČSÚ od roku 2010 uváděny v časové řadě
začínající rokem 2000 dle klasifikace NACE Rev.2 (CZ-NACE) a to pouze jako
meziroční nárůsty (indexy). Tyto údaje jsou uvedeny za celou „populaci podniků“, tedy
i za subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č. 1.1.4 – údaje v tomto
diagramu byly vypočteny z předchozích dat a zveřejněných meziročních indexů).
Vývoj tržeb z průmyslové činnosti, ČR od r. 2000
(běžné ceny)
4 000 000
3 500 000
3 000 000
3 840 172
2008
3 775 063
2007
3 509 923
2005
3 205 079
2004
3 810 115
2003
3 823 096
2002
3 351 133
2001
3 090 011
2 489 501
500 000
2 460 069
1 000 000
2 416 474
1 500 000
2 170 038
2 000 000
2 890 048
2 500 000
2011
2012
0
2000
2006
Nárůst (- pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:
2009
2010
65 108,5 mil. Kč, to je
1,72%
Tržby z průmyslové činnosti celkem = údaje ČSÚ za rok 2012 (Průmysl, energetika - časové řady, roční data)
Diagram č. 1.1.4
6
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */
(ČR, 2001 až 2012)
25%
16,09%
20%
14,08%
15% 11,36%
6,92%
10%
1,80%
5%
9,51%
8,45%
7,55%
1,72%
1,20%
0%
-20%
2012/2011
2011/2010
2010/2009
2008/2007
2007/2006
2006/2005
2005/2004
2004/2003
2003/2002
2002/2001
-15%
2001/2000
-10%
2009/2008
-0,34%
-5%
-15,88%
-25%
*/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - z údajů ČSÚ za roky 2000 až 2012 (za celou "populaci podniků").
Diagram č. 1.1.5
mil. Kč
V roce 2010 byla od ČSÚ získána nová časová řada hodnot průmyslové produkce
od roku 2000 (za NACE B až D). Tyto údaje jsou dle sdělení ČSÚ metodicky
vhodné k hodnocení struktury průmyslové produkce. Proto jsou stejně jako
v předchozím vydání této publikace zařazeny další diagramy č. 1.1.6 a č. 1.1.7.
Vývoj průmyslové produkce, ČR od r. 2000 */
(vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)
4 000 000
3 500 000
3 000 000
3 577 443
3 639 143
2008
3 326 182
2007
3 037 546
3 511 987
2003
3 158 927
2002
2 907 222
2 324 332
2001
2 720 835
2 280 165
1 000 000
2 251 968
1 500 000
2 017 777
2 000 000
3 561 448
2 500 000
2011
2012
500 000
0
2000
2004
2005
2006
Nárůst (- pokles) průmyslové produkce ČR (2012/2011) celkem o:
2009
2010
61 700,2 mil. Kč, to je
1,72%
*/ Údaje dle nové časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaje za roky 2011 a 2012 = výpočet dle meziročního nárůstu)
Diagram č. 1.1.6
Meziroční indexy vypočtené z absolutních hodnot uvedených v diagramu č. 1.1.6 nesouhlasí
s běžně publikovanými indexy růstu. Důvodem je metodika výpočtu, kdy při konstrukci indexů
krátkodobé statistiky (IPP, tržby z průmyslové činnosti, nové zakázky) je při výpočtu agregací použita
struktura bazického roku. Při kalkulaci těchto výstupů se navíc řeší meziroční srovnatelnost z hlediska
odvětvového zatřídění. Tato praxe je v souladu s metodickým manuálem Eurostatu.
7
Meziroční indexy růstu průmyslové produkce **/
(ČR, 2001 až 2012)
25%
17,06%
20%
15%
12,74%
11,61%
6,85%
10%
1,25%
5%
9,50%
8,66%
7,55%
1,94%
1,72%
0%
-5%
-1,39%
-10%
-15%
-13,51%
-20%
-25%
**/ Údaje dle časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2012 (údaje za roky 2011 a 2012 = výpočet dle meziročního nárůstu)
Diagram č. 1.1.7
Z diagramů č. 1.1.4 až 1.1.7 vyplývá, že od roku 2000 byl rok 2009 zatím jediným
rokem, kdy došlo k razantnímu meziročnímu poklesu průmyslové produkce oproti
předchozímu roku (pokles 2008/2007 činil jen 0,34 %, resp. dle nové číselné řady
došlo k poklesu o 1,39 %).
Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR
%
(rok 1990 = 100%, tj. 1 856 479 mil. Kč, běžné ceny)
200
180
160
140
173,9
171,0
159,0
145,2
172,6
153,9
138,5
111,6
104,9
101,9
99,7
88,4
87,3
81,2
76,4
71,9
66,1
64,7
20
72,1
40
78,3
60
100,00
80
128,4
100
173,1
120
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ
Diagram č. 1.1.8
Výše uvedené diagramy jasně znázorňují průběh recese v letech 2008 až 2009
a její vliv na průmyslovou produkci (objem tržeb) v ČR. V podstatě totéž platí
o exportu České republiky (viz diagram č. 1.1.9).
8
2 532 797
2 138 623
2 473 736
2 479 234
2 144 573
1 868 586
1 370 930
1 254 860
1 269 634
908 756
709 261
601 680
1 000 000
566 171
1 500 000
834 227
2 000 000
1 121 099
2 500 000
1 722 657
3 000 000
3 066 015
Vývoj exportu ČR od roku 1995
3 500 000
2 878 691
m il. Kč
500 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Nárůst (- pokles) exportu ČR (2012/2011) celkem o: 187 323,5 mil. Kč, to je
6,51%
Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)
Diagram č. 1.1.9
mil. Kč
Zajímavý je též pohled na zahraničně obchodní bilanci České republiky. V době
ekonomické recese saldo “vývoz – dovoz“ stouplo téměř na 150 miliard Kč. Tento fakt
byl dán tím, že dovozy do ČR se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily více, než činil
pokles exportu. V roce 2010 se však kladné saldo zahraničně obchodní bilance oproti
roku 2009 snížilo na 121 241 mil. Kč, v roce 2011 opět vzrostlo a v roce 2012 dosáhlo
hodnoty 310 146 mil. Kč, což dosud nejvyšší kladné saldo dosažené za sledované
období (od roku 1995).
310 146,4
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
v letech 1995 až 2012 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
50 000
67 246,3
100 000
39 761
38 624
150 000
87 915
200 000
121 240,8
250 000
149 587,1
300 000
191 128,3
350 000
0
-26 438
-69 793
-70 811
-116 685
-64 413
-80 239
-120 825
-200 000
-150 450
-150 000
-152 990
-100 000
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
-99 569
-50 000
Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)
Diagram č. 1.1.10
9
24 436 Kč
23 864 Kč
23 344 Kč
20 957 Kč
19 546 Kč
18 344 Kč
17 466 Kč
16 430 Kč
15 524 Kč
14 378 Kč
12 797 Kč
11 801 Kč
10 802 Kč
9 825 Kč
7 004 Kč
10 000 Kč
5 904 Kč
15 000 Kč
8 307 Kč
20 000 Kč
13 219 Kč
25 000 Kč
22 592 Kč
Vývoj průměrné měsíční mzdy v ČR
30 000 Kč
25 101 Kč
Dalšími sledovanými ukazateli jsou vývoj mezd a vývoj zaměstnanosti (resp.
nezaměstnanosti) v České republice.
5 000 Kč
0 Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
vždy za celý rok
Zdroj: ČSÚ
Diagram č. 1.1.11a
Vývoj meziročních nárůstů mezd v České republice
10%
7,97%
7,80%
7,22%
8%
5,84%
6,55%
6,31%
5,03%
6%
3,33%
4%
2,23%
2,40%
2,72%
2%
20
12
/2
01
1
20
11
/2
01
0
20
10
/2
00
9
20
09
/2
00
8
20
08
/2
00
7
20
07
/2
00
6
20
06
/2
00
5
20
05
/2
00
4
20
04
/2
00
3
20
03
/2
00
2
20
02
/2
00
1
0%
Diagram č. 1.1.11b
Vývoj průměrných mezd ve firmách automobilového průmyslu, resp. poměr
k ukazatelům vykázaným za celou Českou republiku a jednotlivé kraje, popisuje
samostatná kapitola tohoto materiálu.
Diagram č. 1.1.12 zachycuje vývoj podílu nezaměstnaných na celkovém počtu
osob. Vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v České republice (od
roku 1993) je znázorněn v diagramech č. 1.1.13 až 1.1.15.
10
Podíl nezaměstnaných v ČR na celkovém počtu osob */
10%
9%
8%
7%
6,98%
6,71%
7,28%
6,66%
4,39%
7,14%
7,93%
8,30%
7,78%
8,13%
8,76%
7,28%
5,32%
3,89%
4,02%
4,30%
2%
4,32%
3%
4,79%
4%
6,45%
5%
8,70%
6%
1%
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných
Diagram č. 1.1.12
celkem
(v tis. osob)
Vývoj celkového počtu osob */ v ČR
6 000
5 000
5 256,9
5 223,0
5 268,9
5 286,5
5 232,3
5 198,3
5 199,4
5 174,2
5 132,5
5 132,3
5 139,1
5 186,1
5 218,2
5 201,5
5 184,8
5 173,5
5 170,6
5 146,0
2 000
5 147,9
3 000
5 093,6
4 000
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
vždy průměr za celý rok
nárůst (- pokles)
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
2,54%
-0,18%
-0,87%
0,65%
*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných
Diagram č. 1.1.13
11
celkem
(v tis. osob)
Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR
366,9
350,6
383,7
352,2
229,8
276,3
371,3
410,2
425,9
399,1
248,3
201,5
208,1
300
221,2
220,0
400
374,1
418,3
335,7
500
454,5
454,1
600
200
100
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
nárůst (- pokles)
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
53,24%
8,93%
-8,62%
4,66%
Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, květen 2013)
„Nezaměstnanost“ je zde určena jako podíl počtu nezaměstnaných osob a součtu zaměstnaných
+ nezaměstnaných osob (podíl nezaměstnaných na celkovém počtu osob dle ČSÚ).
Diagram č. 1.1.14
celkem
(v tis. osob)
Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR
6 000
5 000
4 890,1
4 872,4
4 885,2
4 934,3
5 002,5
4 922,0
4 828,1
4 764,0
4 706,6
4 733,2
4 764,9
4 727,7
4 731,6
4 764,1
4 865,7
4 936,5
4 972,0
4 962,6
2 000
4 926,8
3 000
4 873,5
4 000
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
nárůst (- pokles)
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
-1,36%
-0,99%
-0,26%
0,36%
Diagram č. 1.1.15
Uvedené diagramy znázorňují průběh ekonomického vývoje v posledním období.
Ještě v průběhu 1. pololetí 2008 pociťovaly průmyslové i jiné firmy a společnosti
výrazný nedostatek pracovníků a docházelo k přijímání nových zaměstnanců, avšak
v letech 2009 a 2010 došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Rok 2011 sice ukazoval na
12
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
a nezaměstnanosti 2008 až 1.Q 2013
450
10%
300
250
200
6,98%
6,71%
7,28%
6,66%
4,39%
350
7,44%
9%
400
nezaměstnanost
tis. osob
dílčí zlepšení situace na trhu práce (mírné snížení nezaměstnanosti), avšak vývoj
v roce 2012 a zejména pak v 1. čtvrtletí 2013 nebyl příznivý – viz diagram č. 1.1.16.
8%
7%
6%
5%
352,2
383,7
366,9
350,6
392,8
4%
3%
2%
229,8
1%
150
0%
v roce 2008
v roce 2009
v roce 2010
v roce 2011
počet nezaměstnaných osob
v roce 2012
v 1.Q. 2013
míra nezaměstnanosti
Diagram č. 1.1.16
Zpracoval: Ing. Šípek
*******************************
1.2 Výroba automobilů ve světě za rok 2012 (převzato z OICA, březen 2013)
V roce 2012 bylo ve světě vyrobeno 84,17 milionu automobilů (osobních
a užitkových včetně autobusů). Oproti roku 2011 se jedná o nárůst produkce o 5,37 %.
Nutno ale dodat, že údaje za užitková vozidla a autobusy neobsahují data za Německo,
Francii a Švédsko (od roku 2011 tyto země neposkytují údaje z důvodu regulačních
omezení ze strany EU).
výroba v roce
2011
2012
(ks)
(ks)
Výroba vozidel ve světě dle
základních kategorií
osobní (Cars)
malá užitková (LCVs)
užitková včetně tahačů (CVs) */
autobusy (Buses) */
CELKEM:
63 096 096
16 986 037
3 743 555
342 133
84 167 821
59 897 746
15 625 126
4 007 480
349 676
změna
2012/2011
5,34%
8,71%
-6,59%
-2,16%
5,37%
79 880 028
*/ bez Německa, Francie a Švédska (neposkytují údaje)
Diagramy uvedené pod č. 1.2.1a porovnávají celosvětovou výrobu vozidel v základních
kategoriích mezi roky 2012 a 2011 a diagramy pod č. 1.2.1b pak celkovou produkci
vozidel dle hlavních výrobních teritorií.
13
Světová výroba vozidel v roce 2012 a 2011
Výroba automobilů ve světě v roce 2012
(World auto production 2012)
0,41%
4,45%
20,18%
74,96%
osobní (Cars)
autobusy (Buses) */
100 % = 84 167 821 ks
*/ bez Německ a, Francie a Švédsk a (od rok u 2011 neposk ytují údaje)
Výroba automobilů ve světě v roce 2011
0,44%
5,02%
19,56%
74,98%
osobní (Cars)
autobusy (Buses) */
100 % = 79 880 028 ks
*/ bez Německ a, Francie a Švédsk a (od rok u 2011 neposk ytují údaje)
Diagramy č. 1.2.1a
14
Výroba vozidel ve světě - rok 2012
(World vehicle production 2012)
4,29%
0,70%
18,77%
22,90%
11,81%
19,30%
5,42%
5,02%
Čína
Indie
EU 27
ostatní země
6,88%
Japonsko
ostatní Asie a Oceánie
Afrika
4,92%
Jižní Korea
Jižní Amerika
NAFTA (USA + CDN + MEX)
100 % = 84 167 821 ks
Výroba vozidel ve světě - rok 2012
0,70%
(World vehicle production 2012)
4,29%
5,02%
18,77%
51,93%
19,30%
Asie a Oceánie celkem
Jižní Amerika
EU 27
Afrika
ostatní země
100 % = 84 167 821 ks
Diagramy č. 1.2.1b
Z diagramů č. 1.2.1b vyplývá, že téměř 62 % vozidel bylo v roce 2012 vyrobeno
mimo země Evropské unie (EU 27) a Severní Ameriky (NAFTA), resp. že na území
Asie a Oceánie bylo vyrobeno bezmála 52 % celosvětové produkce vozidel.
V dále uvedených tabulkách a diagramech jsou pak uvedeny počty vyrobených
osobních automobilů (OA - Cars), malých užitkových vozidel (LCVs), užitkových vozidel
(CVs - Trucks) a autobusů (BUS) dle jednotlivých zemí.
15
Výroba osobních automobilů ve světě – 2012 / 2011
CARS - PRODUCTION
2011
2012
% change
EUROPE
18 279 084
17 382 025
-4,91%
- EUROPEAN UNION 27 countries
15 708 191
130 343
475 779
2 540
1 931 030
5 871 918
479 036
40 772
141 779
1 839 068
188 969
1 343 810
1 191 968
211 218
741 000
310 243
639 763
168 955
1 931 159
10 227
1 744 097
97 585
146 300
639 734
8 761 800
14 611 682
124 000
430 354
2 900
1 682 814
5 388 456
391 417
28 000
115 735
1 539 680
162 814
1 464 906
1 171 774
215 440
540 000
326 556
926 555
126 836
2 193 683
10 227
1 968 789
69 687
144 980
576 660
10 159 350
-6,98%
-4,87%
-9,55%
+14,17%
-12,85%
-8,23%
-18,29%
-31,33%
-18,37%
-16,28%
-13,84%
+9,01%
-1,69%
+2,00%
-27,13%
+5,26%
+44,83%
-24,93%
+13,59%
+0,00%
+12,88%
-28,59%
-0,90%
-9,86%
+15,95%
5 624 553
6 956 158
+23,67%
990 482
1 657 080
2 976 991
3 137 247
577 233
2 519 389
28 030
69 115
1 040 298
1 810 007
4 105 853
3 203 192
497 376
2 623 704
70 686
67 226
+5,03%
+9,23%
+37,92%
+2,10%
-13,83%
+4,14%
+152,18%
-2,73%
16
AUSTRIA
BELGIUM
FINLAND
FRANCE
GERMANY
ITALY
NETHERLANDS
PORTUGAL
SPAIN
SWEDEN
UNITED KINGDOM
CZECH REPUBLIC
HUNGARY
POLAND
ROMANIA
SLOVAKIA
SLOVENIA
- OTHER
SERBIA
RUSSIA
UKRAINE
UZBEKISTAN
- TURKEY
AMERICA
- NAFTA
CANADA
MEXICO
USA
- SOUTH AMERICA
ARGENTINA
BRAZIL
COLOMBIA
VENEZUELA
ASIA-OCEANIA
AUSTRALIA
CHINA
INDIA
INDONESIA
IRAN
JAPAN
MALAYSIA
PAKISTAN
PHILIPPINES
SOUTH KOREA
TAIWAN
THAILAND
VIETNAM
AFRICA
EGYPT
MOROCCO
SOUTH AFRICA
32 481 277
189 503
14 485 326
3 040 144
562 250
1 413 276
7 158 525
488 441
139 700
45 751
4 221 617
288 523
537 987
29 904
375 585
53 072
54 638
312 265
35 146 789
178 480
15 523 658
3 285 496
743 501
848 000
8 554 219
510 400
142 600
46 390
4 167 089
278 043
957 623
38 900
381 377
36 880
103 364
274 873
-287 630
-217 150
-24,50%
59 897 746
63 096 096
+5,34%
Total Double Conts World
TOTAL WORLD
+8,21%
-5,82%
+7,17%
+8,07%
+32,24%
-40,00%
+19,50%
+4,50%
+2,08%
+1,40%
-1,29%
-3,63%
+78,00%
+30,08%
+1,54%
-30,51%
+89,18%
-11,97%
OICA estimate
Výroba osobních automobilů ve světě - rok 2012
4,39%
1,86%
6,25%
5,17%
24,60%
5,21%
21,34%
11,02%
6,60%
Čína
Jižní Amerika
ostatní země
13,56%
EU 27 (bez ČR)
Jižní Korea
RUS + TR + SRB + UA + UZ
Japonsko
Indie
ČR
100 % = 63 096 096 ks
Diagram č.1.2.2
17
100000
25 020
18 905
18 326
17 706
14 709
13 665
INDIA
18
ARGENTINA
INDONESIA
MALAYSIA
RUSSIA
POLAND
Diagram č. 1.2.4
TAIWAN
4 767
HUNGARY
ROMANIA
MALAYSIA
CANADA
BRAZIL
UNITED
KINGDOM
MEXICO
INDONESIA
RUSSIA
INDIA
SLOVAKIA
224 692
245 352
260 237
419 636
4 222
16 313
21 959
49 816
104 315
121 096
152 927
181 251
200 000
VENEZUELA 5 441
29 366
0
CHINA
42 912
76 402
THAILAND
400 000
SOUTH
AFRICA
200000
165 683
600 000
JAPAN
300000
CHINA
USA
1 038 332
1 128 862
1 200 000
MEXICO
400000
279 008
600000
1 395 694
1 400 000
513 590
JAPAN
1 600 000
CANADA
700000
585 118
nárůst o (ks)
USA
THAILAND
Země s nárůstem výroby osobních automobilů mezi roky 2012 a 2011
1 000 000
800 000
0
Diagram č. 1.2.3
Výroba malých užitkových vozidel ve světě – 2012 / 2011
Země s nárůstem výroby malých užitkových vozidel mezi roky 2012 a 2011
nárůst o (ks)
500000
LCVs - PRODUCTION
2011
2 288 582
1 604 589
311 898
275 035
270 342
46 385
479 330
103 014
3 013
90 258
24 924
5 164
182 408
555
146 309
2 284
33 260
501 585
8 323 723
7 462 534
1 134 758
886 279
5 441 497
861 189
227 182
615 711
8 948
28 118
4 864 600
29 873
1 845 372
511 164
151 421
198 685
718 418
38 114
19 752
58
397 685
49 176
904 882
EUROPE
FRANCE
GERMANY
ITALY
PORTUGAL
SPAIN
UNITED KINGDOM
CZECH REPUBLIC
POLAND
ROMANIA
SLOVENIA
- OTHER
SERBIA
RUSSIA
UKRAINE
UZBEKISTAN
- TURKEY
AMERICA
- NAFTA
CANADA
MEXICO
USA
- SOUTH AMERICA
ARGENTINA
BRAZIL
ECUADOR
VENEZUELA
ASIA-OCEANIA
AUSTRALIA
CHINA
INDIA
INDONESIA
IRAN
JAPAN
MALAYSIA
PAKISTAN
PHILIPPINES
SOUTH KOREA
TAIWAN
THAILAND
19
2012
2 074 808
1 435 990
284 951
260 813
241 186
43 831
392 624
94 045
2 493
103 923
11 187
4 113
182 853
555
161 018
2 080
19 200
455 965
9 237 018
8 420 815
1 413 766
1 051 962
5 955 087
816 203
246 087
549 249
8 948
33 559
5 499 332
26 170
1 874 738
536 184
169 747
119 200
794 820
55 820
20 200
358 510
53 943
1 490 000
% change
-9,34%
-10,51%
-8,64%
-5,17%
-10,78%
-5,51%
-18,09%
-8,71%
-17,26%
+15,14%
-55,12%
-20,35%
+0,24%
+0,00%
+10,05%
-8,93%
-42,27%
-9,10%
+10,97%
+12,84%
+24,59%
+18,69%
+9,44%
-5,22%
+8,32%
-10,79%
+0,00%
+19,35%
+13,05%
-12,40%
+1,59%
+4,89%
+12,10%
-40,01%
+10,63%
+46,46%
+2,27%
-100,00%
-9,85%
+9,69%
+64,66%
148 221
15 944
4 839
192 829
1 860
829
174 879
10 610
5 379
235 741
1 860
829
+17,99%
-33,45%
+11,16%
+22,25%
+0,00%
+0,00%
-91 624
-104 356
+13,90%
15 625 126 16 986 037
+8,71%
AFRICA
EGYPT
MOROCCO
SOUTH AFRICA
TUNISIA
ZIMBABWE
TOTAL WORLD
OICA estimate
Výroba malých užitkových vozidel ve světě - rok 2012
(World LCVs production 2012)
816 203
4,81%
803 590
4,73%
794 820
4,68%
536 184
3,16%
455 965
2,68%
357 732
2,11%
5 955 087
35,06%
1 051 962
6,19%
1 413 766
8,32%
1 490 000
8,77%
USA
CANADA
JAPAN
1 874 738
11,04%
1 435 990
8,45%
CHINA
MEXICO
INDIA
EU 27
SOUTH AMERICA
TURKEY
100% =
THAILAND
OTHER ASIA-OCEANIA
OTHER WORLD
16 986 037 ks
Diagram č. 1.2.5
20
Výroba užitkových vozidel ve světě – 2012 / 2011
TRUCKS - PRODUCTION
EUROPE
AUSTRIA
BELGIUM
FRANCE
GERMANY
ITALY
NETHERLANDS
PORTUGAL
SPAIN
SWEDEN
UNITED KINGDOM
CZECH REPUBLIC
HUNGARY
POLAND
ROMANIA
- OTHER
SERBIA
RUSSIA
BELARUS
UKRAINE
- TURKEY
AMERICA
- NAFTA
CANADA
MEXICO
USA
- SOUTH AMERICA
ARGENTINA
BRAZIL
ECUADOR
VENEZUELA
ASIA-OCEANIA
AUSTRALIA
CHINA
INDIA
INDONESIA
IRAN
JAPAN
MALAYSIA
2011
2012
340 871
319 600
195 323
180 376
22 162
19 060
33 246
33 600
publication stopped
publication stopped
33 577
33 276
30 944
28 000
4 073
3 990
54 550
46 875
publication stopped
15 348
15 689
1 302
1 499
2 313
2 400
1 816
65
22
108 152
110 050
109
109
85 153
85 971
21 843
22 815
1 047
1 155
37 396
29 129
655 599
587 265
390 619
417 617
9 881
9 668
137 691
140 005
243 047
267 944
264 980
169 648
21 042
18 220
223 388
132 820
15 374
15 374
5 176
3 234
2 985 239 2 811 811
4 817
5 080
1 923 839 1 704 319
325 775
270 266
120 522
147 010
33 860
20 300
512 260
583 074
6 012
5 340
21
% change
-6,24%
-7,65%
-14,00%
+1,06%
-0,90%
-9,51%
-2,04%
-14,07%
+2,22%
+15,13%
+3,76%
-100,00%
-66,15%
+1,75%
+0,00%
+0,96%
+4,45%
+10,32%
-22,11%
-10,42%
+6,91%
-2,16%
+1,68%
+10,24%
-35,98%
-13,41%
-40,54%
+0,00%
-37,52%
-5,81%
+5,46%
-11,41%
-17,04%
+21,98%
-40,05%
+13,82%
-11,18%
SOUTH AFRICA
2 276
8 112
26 426
5 597
14 466
1 277
25 771
6 735
2 945
26 371
2 240
8 970
21 740
7 052
34 850
1 570
24 879
4 970
3 080
27 569
-1,58%
+10,58%
-17,73%
+26,00%
+140,91%
+22,94%
-3,46%
-26,21%
+4,58%
+4,54%
-14 353
-14 730
+2,63%
4 007 480
3 743 555
-6,59%
PAKISTAN
PHILIPPINES
SOUTH KOREA (2)
TAIWAN
THAILAND
VIETNAM
AFRICA
EGYPT
KENYA
TOTAL WORLD
OICA estimate
Výroba užitkových vozidel ve světě - rok 2012
(World trucks production 2012)
254 152
6,79%
270 266
7,22%
180 421
4,82%
169 648
4,53%
164 058
4,38%
1 704 319
45,53%
417 617
11,16%
CHINA
JAPAN
583 074
15,58%
NAFTA
INDIA
OTHER ASIA-OCEANIA
EU 27
SOUTH AMERICA
100% =
OTHER WORLD
3 743 555 ks
Diagram č. 1.2.6
22
Výroba autobusů ve světě – 2012 / 2011
BUSES - PRODUCTION
2011
45 533
14 151
1 059
EUROPE
BELGIUM
FRANCE
GERMANY
% change
45 085
12 428
1 070
-0,98%
-12,18%
+1,04%
489
1 462
5
-40,58%
+1,88%
+0,00%
-100,00%
2 305
3 229
3 880
22 060
132
15 959
2 610
3 359
10 585
39 720
2 812
36 844
64
252 067
169 093
53 248
5 299
1 610
10 598
590
660
10 399
570
5 261
4 020
1 241
342 133
+26,16%
-9,35%
-23,31%
+5,22%
+0,00%
+9,34%
+4,40%
-10,14%
+1,62%
-24,61%
-15,15%
-25,38%
publication stopped
publication stopped
823
1 435
5
381
ITALY
NETHERLANDS
PORTUGAL
SPAIN
SWEDEN
2012
publication stopped
1 827
3 562
5 059
20 966
132
14 596
2 500
3 738
10 416
52 687
3 314
49 373
UNITED KINGDOM
CZECH REPUBLIC
POLAND
- OTHER
SERBIA
RUSSIA
BELARUS
UKRAINE
- TURKEY
AMERICA
ARGENTINA
BRAZIL
VENEZUELA
244 396
164 339
50 328
4 195
2 684
9 427
1 128
466
11 366
463
7 060
5 980
1 080
349 676
ASIA-OCEANIA
CHINA
INDIA
INDONESIA
IRAN
JAPAN
MALAYSIA
PAKISTAN
SOUTH KOREA
THAILAND
AFRICA
EGYPT
SOUTH AFRICA
TOTAL WORLD
+3,14%
+2,89%
+5,80%
+26,32%
-40,01%
+12,42%
-47,70%
+41,63%
-8,51%
+23,11%
-25,48%
-32,78%
+14,91%
-2,16%
OICA estimate
23
Výroba autobusů ve světě - rok 2012
(World bus production 2012)
10 585
3,09%
5 261
1,54%
34 500
10,08%
39 720
11,61%
169 093
49,42%
82 974
24,25%
CHINA
OTHER ASIA-OCEANIA
AMERICA
EUROPE
100% =
TURKEY
AFRICA
342 133 ks
Diagram č. 1.2.7
Česká republika patří ve výrobě osobních automobilů a autobusů, přepočtené na
počet obyvatel, ke světové špičce.
Osobní automobily (včetně malých užitkových)
výroba OA
2012
1
2
3
4
5
6
Slovensko
Česká republika
Jižní Korea
Japonsko
Německo
Slovinsko
926 555
1 174 267
4 525 599
9 349 039
5 649 269
130 949
počet
obyvatel
OA na
1 000 obyv.
5 445 324
10 516 125
50 004 441
127 360 000
81 993 000
2 059 509
170,2
111,7
90,5
73,4
68,9
63,6
Zdroj: OICA a seznam států světa podle počtu obyvatel - Wikipedie
Autobusy
výroba BUS
2012
1 Česká republika
2 Bělorusko
3 Jižní Korea
4 Brazílie
5 Turecko
6 Čína
3 229
2 610
10 399
36 844
10 585
169 093
počet
obyvatel
BUS na
100 000 obyv.
10 516 125
9 461 800
50 004 441
193 946 886
75 627 384
1 354 040 000
30,7
27,6
20,8
19,0
14,0
12,5
Zdroj: OICA a seznam států světa podle počtu obyvatel - Wikipedie
24
2011
25
SPAIN
FRANCE
Diagram č. 1.2.9
TURKEY
CZECH REPUBLIC
1 032 625
1 141 319
1 174 267
1 194 981
1 558 951
1 446 824
1 932 304
2 318 398
1 967 765
2 242 928
2 129 807
1 890 406
2 447 623
SPAIN
FRANCE
MEXICO
RUSSIA
BRAZIL
INDIA
SLOVAKIA
THAILAND
CANADA
CZECH REPUBLIC
UNITED KINGDOM
2012
UNITED KINGDOM
2012
RUSSIA
2 454 064
1 442 869
2 000 000
THAILAND
CANADA
2011
2 125 240
2 861 969
2 543 359
3 172 953
3 135 100
3 821 680
USA
SOUTH KOREA
GERMANY
4 221 617
2 623 704
2 519 389
3 285 496
3 040 144
4 105 853
2 976 991
1 968 789
926 555
639 763
957 623
537 987
1 040 298
990 482
1 171 774
1 191 968
1 464 906
1 343 810
1 539 680
1 839 068
1 682 814
1 931 030
1 810 007
1 657 080
8 554 219
5 388 456
4 167 089
1 744 097
2 000 000
MEXICO
4 619 302
4 525 599
3 551 308
4 000 000
BRAZIL
6 146 953
5 649 269
6 000 000
INDIA
8 000 000
9 349 039
4 000 000
SOUTH KOREA
10 000 000
GERMANY
12 000 000
JAPAN
14 000 000
5 871 918
6 000 000
7 876 943
8 000 000
7 158 525
10 000 000
JAPAN
CHINA
12 000 000
10 060 940
18 000 000
8 418 488
20 000 000
17 398 396
15 523 658
14 485 326
16 000 000
16 330 698
18 000 000
USA
CHINA
Výroba osobních automobilů (OA) 2012 a 2011 (16 zemí s nejvyšší výrobou)
14 000 000
0
Diagram č. 1.2.8
Výroba osobních (OA) a malých užitkových automobilů (LCV) 2012 a 2011
(16 zemí s nejvyšší výrobou)
16 000 000
0
1000
500
1500
26
107
BELARUS
THAILAND
BELGIUM
NETHERLANDS
11
27
64
110
SOUTH
AFRICA
VENEZUELA
161
TURKEY
194
169
PAKISTAN
2012
IRAN
UNITED
KINGDOM
BELARUS
ARGENTINA
CZECH
REPUBLIC
UKRAINE
POLAND
EGYPT
INDONESIA
SOUTH KOREA
TURKEY
JAPAN
0
UNITED
KINGDOM
1 104
INDONESIA
0
1 171
2011
1 610
2 684
2 305
1 827
2 610
2 500
2 812
3 314
3 229
3 562
3 359
3 738
3 880
5 059
4 020
5 980
5 299
4 195
10 399
11 366
10 585
10 416
10 598
9 427
15 959
14 596
20 000
RUSSIA
49 373
36 844
40 000
JAPAN
478
2000
1 363
3000
53 248
50 328
60 000
BRAZIL
INDIA
80 000
RUSSIA
3500
2 920
nárůst o (ks)
4 754
5000
169 093
164 339
180 000
INDIA
CHINA
CHINA
Výroba autobusů (BUS) 2012 a 2011 (16 zemí */ s nejvyšší výrobou)
160 000
140 000
120 000
100 000
*/ bez Německ a, Francie a Švédsk a - od rok u 2011 neposk ytují údaje
Diagram č. 1.2.10
Země s nárůstem výroby autobusů mezi roky 2012 a 2011
4500
4000
2500
Diagram č. 1.2.11
1.3 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA
1.3.1 Osobní automobily
První registrace (prodeje) nových osobních automobilů na trhu zemí EU 27 a EFTA
jsou pravidelně zveřejňovány Evropskou asociací výrobců automobilů ACEA.
Vývoj na trhu nových osobních automobilů za roky 2005 až 2012
První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (leden až prosinec)
16 000 000
14 000 000
12 527 912
173 282
169 236
161 659
143 661
132 542
2 000 000
123 987
127 376
4 000 000
174 009
12 053 904
13 592 823
13 130 466
13 768 401
13 343 302
14 499 059
14 132 346
14 717 358
14 309 151
15 959 804
15 529 979
15 387 214
6 000 000
15 254 593
8 000 000
14 861 685
10 000 000
15 782 959
12 000 000
0
2005
2006
2007
2008
země EU27
mezi roky
Meziroční nárůsty
prvních registrací
země EU27
země EU27 + EFTA
Česká republika
2009
2010
2011
2012
Česká republika
země EU27 + EFTA
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
0,93%
1,12%
6,90%
-7,86%
-7,78%
8,39%
-1,24%
-1,48%
12,53%
-5,58%
-5,04%
4,69%
-1,60%
-1,28%
2,39%
-8,20%
-7,83%
0,42%
Diagram č. 1.3.1
Vývoj prvních registrací za měsíc březen – za roky 2003 až 2013
Diagram č. 1.3.2
27
Z diagramů č. 1.3.1 a 1.3.2 jasně vyplývá dlouhodobý trend poklesu prodejů
v Evropě. Naposledy byl nárůst registrací zaznamenán mezi roky 2007 a 2006, od roku
2008 dochází každoročně k poklesu. Oproti roku 2005 bylo v zemích EU27 + EFTA
v roce 2012 poprvé zaregistrováno o 2 726 681 nových osobních automobilů méně
a oproti rekordnímu roku 2007 dokonce o 3 431 892 ks méně. Trh osobních
automobilů v Evropě tedy oproti roku 2007 poklesl o více než 1/5 (o 21,50 %).
Bohužel vývoj prvních registrací v počátku roku 2013 nenaznačuje zlepšení. Za
leden až březen roku 2013 byl v zemích EU27+EFTA oproti stejnému období roku 2012
zaznamenán pokles prodejů o 9,70 % (viz diagram č. 1.3.3).
3 000 000
3 096 266
2 989 486
3 428 959
3 696 919
3 589 715
3 765 978
3 313 906
3 500 000
3 669 378
4 000 000
3 440 741
3 362 099
4 154 778
4 054 438
4 226 414
4 126 143
4 500 000
4 230 148
5 000 000
4 137 195
První registrace nových osobních automobilů za 1.čtvrtletí
2 500 000
2 000 000
1 500 000
78 642
96 600
107 204
115 053
500 000
2008
2009
2010
2011
2012
2013
-1,69%
-17,19%
9,45%
-1,83%
-7,25%
-9,70%
106 780
100 340
2007
-0,09%
92 953
100 271
1 000 000
0
2006
meziroční růst (-pokles)
v zemích EU 27 + EFTA
EU27
EU27+EFTA
EFTA
Diagram č. 1.3.3
Na osmi největších evropských trzích (to jsou trhy, kde první registrace nových
osobních automobilů za 1. čtvrtletí 2013 byly větší než 80 000 ks) došlo k nárůstu
pouze ve 2 zemích (Velká Británie +7,39 % a Belgie +0,54 %). Vysoký pokles prvních
registrací byl zaznamenán v Nizozemsku (-30,31 %), ve Francii činil pokles 14,54 %,
následuje Itálie (-12,97 %), Německo (-12,88 %), Španělsko (-11,46 %) a Rakousko
(- 9,85 %). Uvedených 8 zemí přitom tvoří 86,77 % evropského trhu.
Nejprodávanější značkou v 1. čtvrtletí 2013 byl VOLKSWAGEN (377 549 ks, pokles
oproti stejnému období roku 2012 o 12,45 %), následují značky FORD (224 883 ks,
pokles o 20,14 %), OPEL / VAUXHALL (208 994 ks, -7,93 %), RENAULT (193 413 ks,
pokles o 14,10%) a PEUGEOT (189 082 ks, -13,05 %). Značka ŠKODA se v tomto
žebříčku umístila na 12. místě (122 435 ks, -7,25 %).
Pouze u 9 výrobních značek došlo k růstu prvních registrací. Absolutně nejvyšší
růst byl u značky DACIA (+8 268 ks, to je růst o 14,60 %), následují značky HONDA
(+6 934 ks, tj. +18,86 %), LAND ROVER (+3 420 ks, +10,90 %), KIA (+2 777 ks,
+3,47%), MERCEDES (+1 799 ks, +1,21 %), JAGUAR (+1 697 ks, + 24,59 %), BMW
(+875 ks, +0,56 %), MAZDA (+679 ks, +1,74%) a SEAT (+418 ks, +0,60 %).
28
rok 2012
M
29
H
K
N
A
IA
AI
A
D
IS
S
O
D
YU
N
N
ES
FI
AT
YO
TA
SK
TO
W
O
EN
CE
D
IT
R
M
100 000
82 751
79 974
109 693
115 057
121 330
132 198
122 435
132 008
129 662
154 838
150 739
148 940
153 807
154 287
156 176
190 149
158 462
157 587
169 871
179 885
C
ZE
C
H
R
O
RW
UB
N
R
D
K
EN
A
Y
LI
C
EL
A
M
A
EP
N
R
IR
EN
D
D
N
ED
S
IA
D
N
LA
SW
ZE
D
IT
LA
ST
R
N
M
IN
IU
LA
PO
U
ER
A
ET
H
SW
N
EL
G
A
204 118
115 998
166 450
149 160
148 363
180 724
33 696
34 814
36 453
43 529
39 511
45 840
41 950
40 781
56 074
67 976
71 751
79 130
75 989
77 832
80 024
88 764
100 000
ER
C
B
I
rok 2013
189 082
B
E
200 000
UD
217 457
SP
C
LY
N
M
Y
DO
IT
A
A
G
N
300 000
A
225 170
208 994
193 413
200 000
G
EO
T
LT
226 991
rok 2012
U
U
LL
IN
FR
K
M
A
407 832
773 636
673 957
605 198
563 556
507 830
433 882
354 931
400 000
PE
EN
A
224 883
ED
500 000
R
A
IT
ER
600 000
UX
H
300 000
281 594
377 549
400 000
RD
431 262
500 000
FO
EN
N
G
700 000
L/
VA
AG
U
800 000
O
PE
VO
LK
SW
První registrace nových osobních automobilů za 1. Q. 2013 / 2012 – TOP 15 zemí
0
Diagram č. 1.3.4
První registrace nových osobních automobilů za 1. Q. 2013 / 2012 – TOP 15 značek
600 000
0
rok 2013
Diagram č. 1.3.5
1.3.2 Užitková vozidla a autobusy
První registrace (prodeje) užitkových vozidel (LCVs a CVs) a autobusů na trhu zemí
EU27 a EFTA jsou stejně jako u osobních automobilů zveřejňovány na stránkách
ACEA.
I. Lehká užitková vozidla - do 3,5 t celkové hmotnosti (LCVs)
V této kategorii vozidel byl v roce 2012 oproti stejnému období roku 2011 zaznamenán
pokles prvních registrací o 12,87 % (registrováno celkem 1 440 499 ks). Dlouhodobý vývoj
v této kategorii vozidel není, stejně jako u osobních automobilů, nijak příznivý.
II. Užitková vozidla nad 3,5 t celkové hmotnosti celkem (MCV+HCV >3,5t - Trucks)
New Medium & Heavy Commercial Vehicle Registrations in the EU
Units
Percentage
45 000
+80,0
+51,8+56,2
30 000
+45,9+42,4
+60,0
+52,5
+40,0
+22,9 +22,2 +24,4
+11,8 +14,6 +10,4+12,2
15 000
+20,0
+4,5
+0,0
-5,3
-8,2 -3,4 -6,9 -13,4 -4,1 -7,5 -9,8
-15,7
-15,3
-20,0
-22,8
0
-40,0
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec
09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11
CV > 3.5t in 2010
CV > 3.5t in 2011
30
% change year-on-year
Užitkových vozidel o celkové hmotnosti větší než 3,5 t bylo v zemích EU27+ EFTA za rok
2012 poprvé zaregistrováno celkem 295 610 ks, což je 8,73 % méně než v roce 2011.
Z uvedeného počtu 295 610 ks vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t bylo 221 056 ks o celkové
hmotnosti větší než 16 t, pokles registrací zde činil 9,01 %.
Vývoj v prvních třech měsících roku 2013 ukazuje na další snižování prodejů (prvních registrací).
III. Autobusy (Buses - MBC+HBC > 3,5t)
První registrace nových autobusů v zemích EU27 + EFTA se v r. 2012 zvýšily na 33 890 ks,
což oproti roku 2011 znamenalo mírné zvýšení o 0,58 %.
Vývoj v počátku roku 2013 v podstatě kopíruje trend podchycený v letech 2011 a 2012.
**************************
Na internetových stránkách ACEA (www.acea.be) je možno nalézt celou řadu údajů
o evropském automobilovém průmyslu. Každoroční shrnutí je uvedeno v podkladu „THE
AUTOMOBILE INDUSTRY POCKET GUIDE“ - vydání 2012 je dostupné na adrese:
http://www.acea.be/images/uploads/files/ACEA_POCKET_GUIDE_2012_UPDATED.pdf
31
Ukázky z publikace ACEA:
32
33
1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě České republiky
1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl .......... 18,77 %
mil. Kč
Podíl firem AutoSAP
3 500 000
3 000 000
2 500 000
16,73%
16,76%
3 840 172
3 775 063
3 509 923
16,08%
15,86%
14,85%
35%
30%
25%
604 133,2
515 485,8
600 837,5
677 521,7
720 945,6
20%
640 861,7
17,95%
560 541,6
17,12%
18,77%
458 963,5
2 000 000
3 205 079
4 000 000
3 090 011
4 500 000
3 351 133
5 000 000
3 810 115
3 823 096
na průmyslové produkci ČR (vyjádřeno objemem tržeb */)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1 500 000
1 000 000
500 000
15%
10%
5%
0
0%
prům yslová výroba celkem
z toho firmy AutoSAP
podíl firem AutoSAP
Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:
65 108,5 mil. Kč, to je
43 423,9 mil. Kč, to je
1,72%
6,41%
Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2012 (výpočet dle zveřejněných indexů).
*/ Tržby z průmyslové činnosti za všechny podnikatelské subjekty (= celá "populace podniků").
Diagram č. 1.4.1
mil. Kč
......... a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 19,81 %
Podíl firem AutoSAP na průmyslové produkci ČR
2007
3 639 143
3 577 443
3 326 182
40%
18,94%
35%
30%
19,81%
25%
20%
2008
2009
2010
2011
720 945,6
2006
16,97%
18,06%
677 521,7
640 861,7
2005
3 037 546
3 511 987
560 541,6
500 000
458 963,5
1 000 000
17,20%
15,79%
2 000 000
1 500 000
17,99%
600 837,5
2 500 000
17,74%
515 485,8
3 000 000
604 133,2
3 500 000
2 907 222
4 000 000
3 158 927
4 500 000
3 561 448
5 000 000
15%
10%
5%
0
0%
průmyslová výroba celkem
Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:
2012
podíl AutoSAP
61 700,2 mil. Kč, to je
43 423,9 mil. Kč, to je
1,72%
6,41%
Diagram č. 1.4.2
34
1/
mil. Kč
2/ po započtení údajů od dalších 44 firem a dle nové časové řady
tržeb dle ČSÚ to je tento podíl ....... 20,82 %
Podíl firem "AutoSAP + 44" na průmyslové činnosti ČR
16,75%
2007
500 000
3 639 143
3 577 443
30%
2009
2010
757 505,2
678 632,7
2006
1 000 000
35%
20,82%
19,85%
710 168,8
594 382,6
2005
1 500 000
19,08%
18,02%
40%
25%
20%
486 851,5
2 000 000
3 326 182
3 037 546
3 511 987
18,76%
634 533,7
2 500 000
19,05%
18,82%
547 295,7
3 000 000
658 841,2
3 500 000
2 907 222
4 000 000
3 158 927
4 500 000
3 561 448
5 000 000
15%
10%
5%
0
0%
2008
průmyslová výroba celkem
z toho firmy "AutoSAP + xy"
2011
2012
podíl firem autoprůmyslu
Nárůst (-pokles) 2012/2011 za "AutoSAP+44" : 47 336,4 mil. Kč, to je o
Podíl "AutoSAP+44" na průmyslové produkci ČR v roce 2012:
6,67%
20,82%
*/ "AutoSAP+44" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, u kterých jsou k dispozici údaje za r. 2011 a 2012.
**/ Údaje za roky 2005 až 2012 získány z relevantních údajů od jednotlivých firem (počet firem však různý!):
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
rok 2011
"+ xy firem" :
33 841,0
37 771,0
54 708,0
31 809,9
33 696,2
32 647,1
rok 2012
36 559,6 mil. Kč
údaje za:
25 firem
25 firem
30 firem
41 firem
35 firem
44 firem
44 firem
< porovnatelná data >
Diagram č. 1.4.3
3/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ podíl dle nové časové
řady tržeb dle ČSÚ činí ......... 23,04 %
--------------------------------------------------1/
2/
Objem tržeb dalších 44 firem, od kterých byly získány údaje pro zpracování tohoto materiálu
Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou
dosáhly v roce 2012 hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 84 200 mil. Kč.
TRŽBY
firmy AutoSAP
dalších 44 firem */
ostatní firmy AP
(odhad) **/
Σ za autoprůmysl
CELKEM ČR
Podíl autoprůmyslu
rok 2012
(mil. Kč)
720 945,60
36 559,57
rok 2011
(mil. Kč)
677 521,70
32 647,08
nárůst (-pokles) 2012 / 2011
(v mil. Kč)
(v %)
6,41%
43 423,90
11,98%
3 912,50
81 000,00
74 100,00
6 900,00
9,31%
838 505,17
3 639 143,02
23,04%
784 268,78
3 577 442,84
21,92%
54 236,40
61 700,18
6,92%
1,72%
Firmy zapojené do činnosti AutoSAP dosáhly v roce 2012 tržeb z průmyslové
činnosti ve výši 720 945,6 mil. Kč, což je o 6,41 % více než v roce 2011. Průmyslová
produkce (objem tržeb z průmyslové činnosti) ČR však vzrostla jen o 1,72 % (dle indexu
35
zveřejněného ČSÚ), takže podíl firem zapojených do AutoSAP na celkových tržbách
z průmyslové činnosti ČR se oproti roku 2011 zvýšil téměř o 1 %.
Při porovnání tržeb dosažených u dalších 44 firem vychází, že u nich došlo k nárůstu
produkce o 11,98 % (z 32 647,08 mil. Kč v roce 2011 na 36 559,57 mil. Kč v roce
2012).
Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze uvést, že jeho podíl na
průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR překračuje hodnotu 23,0 %.
Oproti roku 2011 se tato hodnota zvýšila zhruba o 1 %. V porovnání let 2012 / 2011
došlo k nárůstu automobilové produkce v ČR o 6,92 %.
Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu – viz dále) lze
odhadnout, že podíl firem AutoSAP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje na
hodnotě 8,1 až 8,5 %.
Meziroční pokles produkce u firem AutoSAP byl od roku 1993 zaznamenán
pouze třikrát - nejvyšší pokles byl mezi roky 1994/1993 a činil 15,38 %, mezi roky
2009/2008 byl pokles o 14,67 %. To znamená, že roky 1994 a 2009 byly zřejmě pro
český automobilový průmysl těmi nejobtížnějšími. V ostatních letech většinou
nárůst produkce firem AutoSAP převyšoval růst průmyslové produkce ČR, v některých
letech (např. 2005 a 2006) velmi výrazně (viz diagram č. 1.4.3).
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti
v letech 2005 až 2012 (údaje za ČR dle nové časové řady ČSÚ)
35%
22,13%
25%
19,04%
16,56%
14,33%
12,76%
15%
6,41%
12,74%
5%
6,85%
9,50%
8,66%
-1,39%
-5%
2005/2004
7,55%
1,72%
-5,73%
2006/2005
2007/2006
-15%
2008/2007
2009/2008
-13,51%
2010/2009
2011/2010
2012/2011
-14,67%
-25%
firmy AutoSAP
Česká republika
Diagram č. 1.4.4
Meziroční nárůst (rok 2012 - rok 2011) průmyslové produkce ČR, vyjádřený
objemem tržeb, činil absolutně 61 700,18 mil. Kč (dle nové časové řady údajů ČSÚ
o průmyslové produkci). V automobilovém průmyslu ČR jako celku přitom došlo
k růstu o 54 236,40 mil. Kč (viz výše tabulka „TRŽBY“). Automobilový průmysl ČR
v roce 2012 se tak podílel na růstu průmyslové produkce ČR téměř z 88 %.
Pozice firem AutoSAP i automobilového průmyslu jako celku v rámci českého
průmyslu a ekonomiky se tedy opět mírně zvýšila (viz diagram č. 1.4.5).
Firmy zapojené do činnosti AutoSAP z tohoto pohledu představují více než 85 %
produkce celého automobilového průmyslu České republiky (viz diagram č. 1.4.6).
36
Tento podíl (85 až 86 %) je v podstatě řadu let stabilní a tím dostatečně dokumentuje
„reprezentativnost“ firem AutoSAP v rámci českého autoprůmyslu.
Podíl automobilového průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti ČR
2012
19,8%
2011
18,9%
2010
18,1%
2009
17,0%
77,0%
3,2%
78,1%
3,0%
78,8%
3,1%
80,0%
3,0%
ostatní firmy autoprůmyslu ČR
firmy AutoSAP
ostatní průmyslové činnosti
Diagram č. 1.4.5
Z diagramu je patrné, že podíl autoprůmyslu na tržbách z průmyslové činnosti
vykázané za celou ČR se každoročně zvyšuje o cca 1 %.
Podíly na tržbách „automotive“ ČR
2012
86,0%
14,0%
2011
86,4%
13,6%
2010
85,2%
14,8%
2009
85,0%
15,0%
ostatní firmy autoprůmyslu ČR
firmy AutoSAP
Diagram č. 1.4.6
Porovnání podílu autoprůmyslu na počtu zaměstnanců v průmyslových
činnostech a podílu na průmyslové produkci ČR (za rok 2012)
podíl na počtu
zaměstnanců
podíl na průmyslové
produkci (tržbách)
11,3%
88,7%
23,0%
77,0%
firmy autoprůmyslu ČR
ostatní průmyslové činnosti
Diagram č. 1.4.7
37
1.4.2 Podíl na exportu České republiky
U firem zapojených do AutoSAP došlo v porovnání roků 2012 a 2011 ke zvýšení
exportu o 46,76 miliardy Kč, to je o 8,53 %. Podíl firem AutoSAP na celkovém
exportu ČR se oproti roku 2011 mírně zvýšil, jelikož za celou ČR došlo v porovnání
2012 / 2011 ke zvýšení exportu o 6,51 %. Celkový vývoz České republiky se tedy
meziročně zvýšil o 187,32 miliardy Kč. Na tomto nárůstu se firmy autoprůmyslu ČR
podílely 28,65 %.
2012
(mil. Kč)
594 996,30
27 334,45
rok 2011
(mil. Kč)
548 236,22
25 081,43
57 800,00
53 150,0
4 650,0
8,75%
680 130,75
3 066 014,72
22,18%
626 467,65
2 878 691,27
21,76%
53 663,10
187 323,45
8,57%
6,51%
EXPORT
firmy AutoSAP
dalších 44 firem */
ostatní firmy AP
(odhad) **/
Σ za autoprůmysl
CELKEM ČR
Podíl autoprůmyslu
nárůst (-pokles) 2012 / 2011
(v %)
(v mil. Kč)
46 760,08
8,53%
8,98%
2 253,02
mil. Kč
1/ za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí podíl na exportu ČR ...... 19,41 %
19,34%
2 878 691
2 532 797
2 138 623
19,07%
35%
30%
18,85%
19,04%
19,41%
2010
594 996,3
2009
548 236,2
2006
477 321,9
414 783,2
2005
407 734,4
350 509,6
500 000
18,62%
40%
25%
20%
1 500 000
1 000 000
20,11%
460 729,4
18,76%
498 478,8
2 000 000
2 479 234
2 144 573
2 500 000
1 868 586
3 000 000
2 473 736
na celkovém exportu ČR
3 500 000
3 066 015
15%
10%
5%
0
0%
2007
export ČR celkem
2008
2011
2012
podíl AutoSAP
Nárůst (- pokles) exportu ČR (2012/2011) celkem o: 187 323,5 mil. Kč, to je o 6,51%
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: 46 760,1 mil. Kč, to je o 8,53%
Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)
Diagram č. 1.4.8
2/ po započtení údajů od dalších 44 firem 3/ je tento podíl na hodnotě
20,30 %
3/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty
22,18 %
--------------------------------------------------3/
4/
Export dalších 44 firem (mimo AutoSAP), od kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto
materiálu (seznam firem viz příloha), činil v r. 2012 celkem 27 334,45 mil. Kč. Celkově vykázaný objem
vývozu za firmy „AUTOSAP + 44“ tak v roce 2012 dosáhl 578 947,69 mil. Kč.
Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou
výrobou dosáhly v roce 2011 vývozu ve výši 58 469,83 mil. Kč.
38
2 000 000
21,17%
20,51%
20,11%
2 878 691
2 532 797
2 138 623
2 473 736
2 144 573
1 868 586
3 000 000
2 500 000
2 479 234
3 500 000
20,24%
3 066 015
mil. Kč
Podíl firem "AutoSAP + 44"
na celkovém exportu ČR
40%
35%
30%
19,92%
20,30%
19,92%
20%
622 330,8
573 317,6
504 442,3
2006
432 810,0
439 884,0
2005
524 809,4
371 194,8
500 000
497 470,1
19,87%
1 500 000
1 000 000
25%
15%
10%
5%
0
0%
2007
export ČR celkem
2008
2009
firm y "AutoSAP+xy"
2010
2011
2012
podíl firem autoprům yslu ČR
Nárůst (-pokles) za "AutoSAP+44" : 49 013,1 mil. Kč, to je o 8,55%
Podíl "AutoSAP+44" na celkovém exportu ČR v roce 2012: 20,30%
*/ "AutoSAP+46" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, u kterých jsou k dispozici údaje za r. 2011 a 2012.
**/ Údaje za roky 2005 až 2012 získány z relevantních údajů od jednotlivých firem (počet firem však různý!):
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
rok 2011
"+ xy firem" ***/:
25 100,7
26 330,6
36 740,8
25 075,6
27 120,4
25 081,4
rok 2012
27 334,5 mil. Kč
údaje za:
25 firem
25 firem
30 firem
41 firem
35 firem
46 firem
46 firem
< porovnatelná data >
Diagram č. 1.4.9
Podíly na celkovém exportu
České republiky, rok 2012
ostatní
průmysl
ČR
77,82%
firmy AutoSAP
19,41%
ostatní firmy AP
(odhad)
1,89%
+ dalších 44
firem AP
0,89%
3 066 014,7 mil. Kč = 100%
Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,18%
Diagram č. 1.4.10
39
Podíly na exportu firem "automotive" ČR
za rok 2012
firmy
AutoSAP
87,48%
+ dalších 44
firem AP
4,02%
ostatní firmy AP
(odhad)
8,50%
680 130,8 mil. Kč = 100%
Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 87,48%
Diagram č. 1.4.11
Podíl největšího českého exportéra - firmy ŠKODA AUTO – na celkovém vývozu
ČR dosáhl v roce 2012 hodnoty 7,08 % (za rok 2011 to bylo 7,31 %) a podíl na exportu
vykázaném za všechny firmy zapojené do AutoSAP činil 36,50 % (v roce 2011 to bylo
38,24 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se v roce 2012
stejně jako v roce 2011 stala firma HMMC Nošovice, jejíž podíl na celkovém exportu
ČR činil 2,91 % (v roce 2011 to bylo 2,36 %) a podíl na exportu firem AutoSAP dosáhl
15,00 % (v předchozím roce činil 12,37 %). Společnost TPCA Czech byla v roce 2012
s podílem na celkovém vývozu ČR 1,10 % a 5,68 % na celkovém exportu firem
AutoSAP až čtvrtým exportérem, když na třetí místo postoupila firma Continental
Automotive Czech Republic, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 1,48 % a na
exportu firem AutoSAP pak 7,65 %.
Podíly největších exportérů v roce 2012 jsou uvedeny v diagramu č. 1.4.12
(vztaženo k celkovému exportu ČR) a v diagramu č. 1.4.13 (podíly vztažené k exportu
vykázanému za firmy AutoSAP).
40
Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2012
Continental
Automotive Czech
Republic s.r.o.
1,48%
Toyota Peugoet
Citroen Automobile,
s.r.o.
1,10%
ROBERT BOSCH
odbytová s.r.o.
0,89%
CONTINENTAL BARUM
s.r.o.
0,73%
TRW Automotive
Czech s.r.o Jablonec
0,31%
Hyundai Motor
Manufacturing Czech,
s.r.o.
2,91%
Iveco Czech Republic
a.s.
0,28%
ŠKODA AUTO a.s.
7,08%
další firmy AutoSAP
4,61%
ostatní export ČR
80,59%
100 % =
3 066 015 mil. Kč
Export každé firmy uvedené v diagramu č. 1.4.13 přesáhl 8,5 miliardy Kč (dle údajů z Databázových listů 2012).
Diagram č. 1.4.12
Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2012
HELLA AUTOTECHNIK
NOVA s.r.o.
0,77%
JTEKT AUTOMOTIVE
CZECH Plzen s.r.o.
0,68%
MANN + HUMMEL (CZ)
s.r.o.
0,62%
ostatní firm y AutoSAP
15,04%
ŠKODA AUTO a.s.
36,50%
EBERSPACHER s.r.o.
0,81%
BENTELER ČR s.r.o
Chrastava
0,86%
HMMC, s.r.o.
15,00%
WITTE Nejdek spol. s r.o.
0,89%
Continental Autom otive
Czech Republic s.r.o.
7,65%
DENSO
MANUFACTURING,s.r.o.
1,24%
CONTINENTAL BARUM
s.r.o.
3,78%
Johnson Controls
Autotom obilové
součástky, ks.
1,39%
BEHR Czech, s.r.o.
1,42%
TRW Autom otive Czech
s.r.o Jablonec
1,62%
Iveco Czech Republic a.s.
1,44%
100 % =
TPCA Czech, s.r.o.
5,68%
ROBERT BOSCH odbytová
s.r.o.
4,59%
594 996,3 mil. Kč
Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,7 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2012).
Diagram č. 1.4.13
41
1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR
Po „překlopení“ zahraničně obchodní bilance ČR do kladných čísel v roce 2005
pokračoval trend růstu kladného salda v letech 2006 až 2009. V roce 2010 však došlo
k mírnému poklesu a v letech 2011 a 2012 saldo opětovně vzrostlo (vývoj uveden výše
v diagramu č. 1.1.10). K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zřejmě celá řada
průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci rozhodující) vliv na
tento ukazatel mají firmy automobilového průmyslu.
272 256,00
262 811,55
200 000
266 734,32
250 000
173 626,21
300 000
196 707,83
350 000
2007
2008
354 544,02
(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)
400 000
319 058,00
Čisté saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami AutoSAP
346 617,96
mil. Kč
Vzhledem k nedostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech
investic od firem mimo AutoSAP jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do
činnosti AutoSAP. Těmito subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo
zahraničního obchodu. V roce 2012 bylo opět dosaženo vysoce kladného salda ve
výši přes 354 miliard Kč. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2005 do roku 2012 je uveden
v diagramu č. 1.4.14. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy
pro výrobní potřebu firem AutoSAP a dovozy investičního charakteru realizované
firmami AutoSAP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem
AutoSAP.
2011
2012
150 000
100 000
50 000
0
2005
2006
2009
2010
Diagram č. 1.4.14
V dalším diagramu č. 1.4.15 je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů
všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR */ (tedy jakoby za celý
„autoobor“), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem AutoSAP
směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel). I v tomto případě vychází
vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 217 miliard Kč.
---------------------------------------------------
*/ Údaje o objemu dovozů silničních vozidel do ČR za roky 2004 až 2012 nejsou k dispozici. Proto byl
proveden pouze odhad objemu dovozu (v mil. Kč) dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních
registrací nových a ojetých zahraničních vozidel.
dovozy
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
vozidel do ČR (mil. Kč) 77 000,00 90 000,00 108 000,00 126 000,00 135 000,00 130 000,00 132 000,00 135 000,00 137 500,00
42
2006
217 044,02
2005
211 617,96
88 707,83
100 000
83 626,21
150 000
127 811,55
140 734,32
200 000
142 256,00
(včetně dovozů všech vozidel = odhad)
250 000
2011
2012
187 058,00
mil. Kč
Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami AutoSAP
50 000
0
2007
2008
2009
2010
Diagram č. 1.4.15
mil. Kč
Diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance za celou ČR, uvedený též v části
1.1 (diagram č. 1.1.10), by se tedy při absenci kladného salda firmami AutoSAP
výrazně změnil - i za roky 2005 až 2012 by saldo bylo záporné. Tento fakt názorně
dokumentuje diagram č. 1.4.16.
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
310 146,4
v letech 2005 až 2012 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
400 000
191 128,3
350 000
250 000
87 915
67 246,3
200 000
2007
2008
38 624
39 761
150 000
2005
2006
100 000
50 000
121 240,8
149 587,1
300 000
0
2009
2010
2011
bez firem AutoSAP
-155 490
-197 817
-122 669
-195 565
-300 000
-178 819
-250 000
-156 947
-200 000
-135 002
-100 000
-150 000
2012
-44 398
-50 000
celkem za ČR
Diagram č. 1.4.16
43
mil.Kč
mil. Kč
V roce 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k určitému snížení dovozů do
„autooboru ČR“. V roce 2010 došlo opět k růstu dovozů, který pokračoval i v letech
2011 a 2012. Podle údajů předaných firmami AutoSAP dochází v průběhu doby
k dílčím změnám v podílu dovozů pro výrobní potřebu a dovozů investičního charakteru
(viz diagram č. 1.4.17).
Vývoj dovozů firmami AutoSAP
250 000
213 045,4
200 000
232 471,2
224 634,0
192 434,7
191 681,5
25 000
20 000
172 279,7
150 967,2
150 000
15 000
128 420,8
9 936,8
7 110,4
100 000
4 603,7
7 057,6
7 981,1
7 296,7
10 000
5 483,1
5 030,0
50 000
5 000
0
0
2005
2006
2007
2008
2009
dovozy pro výrobní potřebu
2010
2011
2012
dovozy investičního charakteru
Diagramy č. 1.4.17
V meziročním porovnání 2012/2011 se dovoz pro výrobní potřebu firem zvýšil
o 21,28 %. Dvouciferný meziroční růst těchto dovozů pokračuje již třetím rokem. Na
druhé straně došlo ke snížení dovozů investičního charakteru a to o 19,68 %.
Dovoz vozidel v objemovém vyjádření se opět zřejmě mírně zvýšil. Za rok 2011
činil odhad za nová a ojetá vozidla cca 135 000 mil. Kč, odhad pro rok 2012 činí cca
137 500 mil. Kč. Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1.
Tabulka č. 1.4.1
změna 07/06
Dovozy všech vozidel do ČR
Dovozy investičního charakteru */
Dovozy pro výrobní potřebu */
CELKEM:
16,67%
41,36%
5,44%
9,71%
změna 08/07
7,14%
-22,89%
-14,33%
-6,94%
změna 09/08
-3,70%
28,72%
-33,27%
-20,26%
změna 10/09
1,54%
3,39%
17,56%
9,34%
změna 11/10
2,27%
36,18%
26,97%
15,97%
změna 12/11
1,85%
-19,68%
21,28%
12,28%
*/ Údaje jen za firmy AutoSAP
Na celkovém dovozu do ČR se firmy AutoSAP podílely necelými 9 %, avšak na
exportu ČR činí jejich podíl přes 19 %, tedy je více než dvojnásobný.
44
1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů
1/ RELACE PŘIDANÁ HODNOTA, TRŽBY A PRŮMĚRNÉ MZDY
Od roku 2001 do roku 2007 kopírovala křivka růstu mezd v podstatě přesně růst
přidané hodnoty. V roce 2008 se však růst mezd od vývoje v předchozích letech vlivem
ekonomické recese výrazně odchýlil. K určitému zpětnému „narovnání poměrů“ došlo
v průběhu roku 2009 a v roce 2010 došlo k růstu hodnocených ukazatelů. V roce 2011
i 2012 byly všechny zde hodnocené ukazatele kladné. Vzhledem k relativně vysokým
hodnotám jednotlivých ukazatelů (jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná
hodnota, export apod.) dosažených v předchozích obdobích (= výchozí základna pro
další rok) je logické, že meziroční procentní nárůsty nemohou trvale zachovávat
nezměněnou dynamiku.
Poměr mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb je ve vazbě
na vývoj ostatních ekonomických parametrů v rámci firem automobilového průmyslu
možno hodnotit jako vyvážený, což ukazuje diagram č. 1.4.18.
5,67%
6,65%
26,48%
6,91%
6,45%
4,56%
3,90%
2011
2012
1,50%
0%
2006
2007
2008
2009
-16,45%
-20%
2010
-14,67%
-5,73%
2005
-10%
8,16%
12,95%
25%
12,76%
16,56%
21,38%
7,18%
35%
6,41%
10%
7,47%
20%
19,04%
30%
22,13%
40%
14,33%
Porovnání meziročních nárůstů tržeb, přidané hodnoty
a mezd v rámci firem AutoSAP
15%
5%
-5%
-15%
-30%
-25%
nárůst tržeb
nárůst přidané hodnoty
nárůst průměrné mzdy
Diagram č. 1.4.18
Z hlediska konkurenční schopnosti je důležité právě dodržení určitých relací mezi
těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Z diagramu vyplývá, že ve
firmách AutoSAP je volen optimální poměr a že firmy autoprůmyslu reagují do značné
míry s předstihem na vývoj ekonomické situace.
2/ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR A VE FIRMÁCH AUTOSAP
Průměrná měsíční mzda ve firmách zapojených do AutoSAP v roce 2012
přesáhla 30 000 Kč, když dosáhla hodnoty 30 385 Kč. V porovnání s rokem 2011 to
představuje nárůst o 3,90 %, přičemž růst vykázaný za celou Českou republiku činil
2,72 %. Dosavadní vývoj opět dokazuje, že firmy autoprůmyslu reagovaly na vzniklou
ekonomickou situaci včas a v reálném čase.
Zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2012 činil 25 101 Kč, „mzdový
náskok autoprůmyslu“ (firem v rámci AutoSAP), který pohyboval mezi 12 až 15 %, se
45
zvýšil na více než 20 % (viz diagram č. 1.4.19). V roce 2011 i 2012 přesáhla i průměrná
mzda v „dělnických“ kategoriích u firem AutoSAP průměrnou mzdu vykázanou za celou
ČR (viz diagram č. 1.4.20).
119,68%
121,05%
117,21%
115,54%
114,59%
2007
2008
2009
2010
30 385 Kč
25 101 Kč
29 246 Kč
24 436 Kč
27 970 Kč
23 864 Kč
26 276 Kč
23 344 Kč
25 888 Kč
22 592 Kč
20 957 Kč
24 214 Kč
112,56%
2011
2012
100,77%
100,47%
ČR
firmy AutoSAP
mzda u firem AutoSAP / mzda v ČR
Diagram č. 1.4.19
98,75%
99,35%
97,81%
2007
2008
2009
2010
2011
25 218 Kč
25 101 Kč
24 623 Kč
24 436 Kč
23 708 Kč
23 864 Kč
22 165 Kč
23 344 Kč
22 098 Kč
22 592 Kč
20 695 Kč
20 957 Kč
94,95%
2012
ČR celkem
firmy AutoSAP v dělnických profesích
mzdy AutoSAP v dělnických profesích / průměrná mzda v ČR
Diagram č. 1.4.20
Průměrná mzda vypočtená z údajů 42 automobilových firem s 13 398 zaměstnanci (nezapojených do
AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) v roce 2012 činila 22 870 Kč (pod úrovní AutoSAP i celostátního
průměru). V dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 264 Kč.
46
Předstih průměrné mzdy ve firmách AutoSAP před průměrnou mzdou v ČR ukazuje
dlouhodobá časová řada z níž vyplývá, že průměrné mzdy ve firmách AutoSAP byly
vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Dosud nejvyšší relativní „rozdíl“
(přes 20 %) byl zaznamenán v roce 2000 a pak v roce 2012 (viz diagram č. 1.4.21).
19 546 Kč
2004
2005
2006
Česká republika
firmy AutoSAP
2008
2009
2010
%
30 385 Kč
12
1,
05
%
29 246 Kč
11
9,
68
%
27 970 Kč
11
7,
21
%
26 276 Kč
11
2,
56
25 888 Kč
11
4,
59
%
%
24 214 Kč
11
5,
54
2007
25 101 Kč
18 344 Kč
2003
24 436 Kč
17 466 Kč
2002
23 864 Kč
16 430 Kč
2001
23 344 Kč
15 524 Kč
2000
22 592 Kč
14 378 Kč
20 957 Kč
21 183 Kč
22 591 Kč
11
5,
58
%
%
11
5,
48
%
20 046 Kč
11
4,
77
18 627 Kč
11
3,
37
%
16 805 Kč
17 505 Kč
11
2,
76
%
%
11
6,
88
13 219 Kč
16 050 Kč
12
1,
42
%
Vývoj relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou ve firmách AutoSAP od roku 2000
2011
2012
mzda AutoSAP / ČR
Diagram č. 1.4.21
Další mzdová porovnání (např. průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v jiných
průmyslových oborech a odvětvích národního hospodářství a další) jsou uvedena
v kapitole 2.7 tohoto podkladu.
3/ POČTY PRACOVNÍKŮ V AUTOSAP A V OSTATNÍCH ODVĚTVÍCH HOSPODÁŘSTVÍ ČR
Počet pracovníků ve firmách AutoSAP (jedná se pouze o kmenové zaměstnance,
nikoli o agenturní pracovníky) měl od roku 1999 až do pololetí 2008 rostoucí trend
(mimo jiné i změnami členské základny). V průběhu 2. pololetí roku 2008 a v roce 2009
však došlo k obrácení tohoto trendu. Dopad nastupující ekonomické recese se zde
projevil ve snížení počtu pracovníků. V roce 2010 se situace stabilizovala. V roce 2011
došlo k mírnému nárůstu počtu pracovníků. V roce 2012 počet pracovníků zůstal na
úrovni roku 2011.
Ve firmách autoprůmyslu ČR bylo dle údajů předaných firmami k 31.12.2012
přímo zaměstnáno v souhrnu 123 655 osob (= údaj za členy AutoSAP a dalších
44 firem, které poskytly údaje). Při odhadu za další firmy autoprůmyslu působící v ČR
(cca 31 500 osob) se jedná o více než 155 000 osob přímo zaměstnaných
v tuzemských firmách s automobilovou výrobou.
47
VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */
počet
pracovníků
ve firmách AutoSAP
140 000
120 000
100 000
109 915
109 345
105 358
106 966
117 431
117 388
117 544
114 793
101 576
98 536
98 755
89 192
85 195
40 000
88 416
60 000
92 085
80 000
20 000
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem
Údaje v tomto diagramu za roky 2011 a 2012 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP
na počátku roku 2013.
Diagram č. 1.4.22
rok 2012
Σ firmy AutoSAP ...................... 109 915
rok 2011
nárůst
109 345 0,52%
to je o
570
z toho: výrobci vozidel (11 firem)
33 737
33 431
0,92%
306
z toho kat."D"
23 722
23 859
-0,57%
-137
73 073
73 003
0,10%
70
57 514
57 967
-0,78%
-453
3 105
2 911
6,66%
194
dodavatelé (104 firem)
z toho kat."D"
ostatní ( 31 subjektů)
V dalších 44 firmách, které poskytly údaje, bylo k 31.12.2012 zaměstnáno 13 740 osob, z toho 10 439
osob v kat. „D“.
Podíly firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech od
roku 2005 do konce roku 2012 (po přepočtu ČSÚ dle CZ-NACE a revizi, údaje se tedy
liší od dříve publikovaných dat) jsou v diagramu č. 1.4.24, podíly na celkovém počtu
zaměstnanců v NH a zaměstnaných osob v NH pak v diagramech č. 1.4.25, č. 1.4.26
a č. 1.4.27.
Z těchto diagramů mimo jiné vyplývá, že relativně vysoký podíl firem AutoSAP na
tržbách z průmyslové činnosti, na exportu a přidané hodnotě je dosahován s mnohem
menším počtem pracovníků než v řadě ostatních průmyslových oborů či odvětví
národního hospodářství. Z toho nepřímo vyplývá, že produktivita práce
v automobilovém průmyslu je dlouhodobě na vyšší úrovni než v ostatních
uvedených odvětvích či oborech.
48
Zpracovatelský prům ysl
Struktura zaměstnanců v národním hospodářství
Velkoobchod a m aloob.; opr. m ot. vozidel
(rok 2012 podle odvětví CZ-NACE)
2,60%
2,81%
2,56%
1,88%
1,35%
Veřejná správa a obrana; pov. soc.
zabezp.
Zdravotní a sociální péče
1,28%
1,26%
Vzdělávání
3,91%
0,91%
Doprava a skladování
Stavebnictví
0,80%
4,10%
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
1,24%
Ubytování, stravování a pohostinství
28,23%
Zem ědělství, lesnictví a rybářství
Inform ační a kom unikační činnosti
6,07%
Peněžnictví a pojišťovnictví
Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady
13,10%
6,40%
7,11%
7,13%
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Činnosti v oblasti nem ovitostí
7,25%
Těžba a dobývání
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
Ostatní činnosti
Zdroj: ČSÚ, Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje, 4. čtvrtletí 2012
100 % =
3759,9 tis. osob
Diagram č. 1.4.23
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Odvětví a obory uvedené v časových řadách ČSÚ (počet zaměstnanců v roce 2012)
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Zpracovatelský průmysl
Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel
Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.
Zdravotní a sociální péče
Vzdělávání
Doprava a skladování
Stavebnictví
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
Ubytování, stravování a pohostinství
Zemědělství, lesnictví a rybářství
Informační a komunikační činnosti
Peněžnictví a pojišťovnictví
Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Činnosti v oblasti nemovitostí
Těžba a dobývání
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
Ostatní činnosti
49
1 061,5
492,7
272,7
268,1
267,3
240,7
228,2
154,2
147,0
105,8
97,8
96,2
70,5
50,8
48,2
47,5
34,1
30,1
46,5
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
tis. osob
1 400
18%
1 366,40
1 349,20
1 394,30
1 369,40
20%
1 568,60
1 600
1 571,60
1 800
1 541,40
2 000
1 535,20
zaměstnanců (v tisících)
na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */
16%
14%
1 200
12%
1 000
6,86%
7,63%
7,47%
7,49%
7,67%
7,98%
7,81%
8,04%
10%
109,92
105,36
200
106,97
105,30
400
109,35
6%
117,43
600
117,39
8%
117,54
800
0
4%
2%
0%
2005
2006
2007
2008
"průmyslová činnost"
2009
2010
2011
firmy AutoSAP
2012
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR, 4. čtvrtletí 2012", ČSÚ, duben 2013,
Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP
*/ Mezi průmyslové činnosti zahrnut zpracovatelský průmysl, těžb a nerostných surovin, výrob a
a rozvod elektřiny, plynu a vody, doprava, skladování a spoje
na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR
4 017,20
4 014,40
4 096,60
3 989,52
4 000
7%
4 183,70
4 500
7
4 111,10
5 000
4 032,00
5 500
3 963,89
zaměstnanců (v tisících)
Diagram č. 1.4.24
6%
5%
3 500
4%
3 000
2 500
2,66%
2,92%
2,86%
2,81%
2,61%
2,62%
2,72%
2,76%
3%
2 000
2%
109,92
109,35
105,36
106,97
117,43
117,39
500
117,54
1 000
105,30
1 500
0
1%
0%
2005
2006
ČR celkem
2007
2008
2009
firmy AutoSAP
2010
2011
2012
Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH, z toho zaměstnaci)
a údaje z databanky AutoSAP
Diagram č. 1.4.25
50
4 890,10
4 904,00
4 885,30
4 934,30
5 000
7
5 002,48
5 500
4 922,00
6 000
4 828,06
6 500
4 750,79
zaměstnaných (v tisících)
na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR
6%
5%
4 500
4 000
3 500
3 000
4%
2,22%
2,43%
2,38%
2,35%
2,17%
2,16%
2,23%
2,25%
3%
2 500
109,92
109,35
105,36
106,97
117,43
500
117,39
1 000
2%
117,54
1 500
105,30
2 000
0
1%
0%
2005
2006
ČR celkem
2007
2008
2009
2010
firmy AutoSAP
2011
2012
Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH celkem)
Diagram č. 1.4.26
Podíly na počtu zaměstnanců v národním
hospodářství (NH) - Česká republika, rok 2012
ostatní
zaměstnanci
v NH
65,75%
zaměstnanci
v dalších
"průmyslových
činnostech"
30,36%
ostatní firmy
autoprůmyslu ČR
celkem
1,13%
firmy AutoSAP
2,76%
3 989 525 osob
= 100%
Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v NH:
3,89%
Diagram č. 1.4.27
51
4/ OBJEM PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA
Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) přepočtený na jednoho
pracovníka je důležitý poměrový ukazatel. V roce 2011 dosáhl u firem AutoSAP
hodnoty 6 559 119,3 Kč, což oproti roku 2011 představuje nárůst o 5,86 %. Jedná se
o dosud nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele dosaženou ve firmách AutoSAP.
V porovnání s rokem 2007 (tedy rokem před nástupem ekonomické recese) se jedná
o nárůst o 20,14 %.
1 000 000 Kč
1 461 680 Kč
1 358 444 Kč
5 702 818 Kč
1 248 155 Kč
4 819 156 Kč
5 144 580 Kč
972 022 Kč
2 000 000 Kč
823 841 Kč
3 000 000 Kč
778 527 Kč
4 000 000 Kč
986 380 Kč
4 768 781 Kč
5 000 000 Kč
811 552 Kč
3 998 184 Kč
7 000 000 Kč
6 000 000 Kč
5 459 346 Kč
8 000 000 Kč
6 196 184 Kč
Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka
ve firmách AutoSAP
6 559 119 Kč
Přidaná hodnota na pracovníka je druhým poměrovým ukazatelem se značnou
vypovídací schopností. V roce 2012 bylo dosaženo hodnoty 1 461 679,8 Kč, což
znamená nárůst o 7,60 % oproti údaji vykázanému za rok 2011. Hodnota tohoto
ukazatele se tak rovněž dostala na historicky nejvyšší úroveň. Vývoj obou výše
uvedených ukazatelů od r. 2005 je uveden v diagramu č. 1.4.28.
0 Kč
2005
2006
2007
2008
přidaná hodnota / pracovník
2009
2010
2011
2012
tržby / pracovník
Diagram č. 1.4.28
U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 44 firem
dosaženo následujících výsledků: objem produkce činil 2 660 721 Kč na pracovníka a přidaná
hodnota na pracovníka dosáhla 590 138 Kč na pracovníka. Obě hodnoty jsou výrazně nižší než
hodnoty dosažené u firem AutoSAP.
Zpracoval: Ing.Šípek
52
1.5 Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích
Automobilový průmysl je, jak výše uvedeno, jedním z klíčových odvětví ekonomiky
České republiky. Odráží se to i ve výsledcích anket a soutěží, které vyhlašují různé
nezávislé organizace. Členské firmy AutoSAP se v nich pravidelně umísťují na předních
místech.
1/ „Exportér roku“ – soutěž již poosmnácté zorganizovala Hospodářská komora ČR
a sdružení Střední podnikatelský stav. Stejně jako v předchozím ročníku pořadatelé
u většiny kategorií uváděli prvních 40 firem. V kategoriích vycházejících z objemu
exportu tradičně zvítězila Škoda Auto. Znovu tak potvrdila, že je nejvýznamnějším
vývozcem České republiky. Potvrdily se i další trendy několika minulých let – význam
firem dodavatelského průmyslu a vedoucí postavení automobilového průmyslu nejen
celostátně, ale i v naprosté většině regionů ČR.
Tabulka 1.5.1 – Výsledky firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér roku 2012
Kritérium
Objem exportu
1993 – 2011
Objem exportu 2011
Nárůst exportu
1993 – 2011
Nárůst exportu - velcí
exportéři (nad 500 mil. Kč)
2010 – 2011
Exportér roku za rok 2011
příslušného kraje
Počet firem
uvedených
na
nejvyšších
místech
Počet
Počet
%
Počet
%
Počet
%
40
14
35,0
2
5,0
16
37,0
40
13
32,5
3
7,5
16
40,0
21
6
28,6
2
9,5
8
38,1
40
13
32,5
4
10,0
17
42,5
13
6
46,2
1
7,7
7
53,9
Z toho členské
firmy AutoSAP
Ostatní firmy
autoprůmyslu
Podíl firem
autoprůmyslu
celkem
Dále ve stručnosti uvádíme pořadí firem zcela nebo částečně se angažujících
v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích (tučně jsou uvedeny firmy AutoSAP).
Objem exportu 1993 – 2011: 1. ŠKODA AUTO, 4. SIEMENS GROUP, 5. CONTINENTAL BARUM,
8. BOSCH DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. IVECO CZECH REPUBLIC, 11. MITAS,
12. TATRA, 17. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 20. TRW – DAS, 21. FEHRER
BOHEMIA, 25. BRANO GROUP, 27. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS,
29. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 30. GUMOTEX, 39. ČZ.
Objem exportu 2011: 1. ŠKODA AUTO, 3. CONTINENTAL BARUM, 6. SIEMENS GROUP, 7. BOSCH
DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 11. IVECO CZECH
REPUBLIC, 12. MITAS, 17. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 19. TRW – DAS,
20. SAFINA, 21. FEHRER BOHEMIA, 23. BRANO GROUP, 26. TATRA, 33. FEDERALMOGUL FRICTION PRODUCTS, 37. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ.
Nárůst exportu 1993 – 2011: 1. MITAS, 2. SIEMENS GROUP, 3. CONTINENTAL BARUM, 5. IVECO
CZECH REPUBLIC, 6. ŠKODA AUTO, 16. ČZ, 18. BUZULUK, 19. GUMOTEX.
Nárůst exportu – velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) 2010 – 2011: 3. BUZULUK, 8. ČZ,
11. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ, 14. SIEMENS GROUP, 15. MITAS,
18. GUMOTEX, 19. IVECO CZECH REPUBLIC, 21. BRANO GROUP, 25. R. BOSCH,
26. ŠKODA AUTO, 27. KES – KABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY, 28. HELLA
53
AUTOTECHNIK NOVA, 30. SAFINA, 31. FEHRER BOHEMIA, 33. CONTINENTAL
BARUM, 38. BRISK TÁBOR, 39. ZKL BEARINGS CZ.
Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2011 (v závorce
uveden kraj): ROBERT BOSCH (Jihočeský), TRW AUTOMOTIVE CZECH
(Liberecký), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SIEMENS GROUP (Praha),
ŠKODA AUTO (Středočeský), BOSCH DIESEL (Vysočina), CONTINENTAL BARUM
(Zlínský).
V souvislosti s touto i některými dalšími soutěžemi a anketami připomínáme, že firmy
se do nich hlásí individuálně. To je důvodem, že ve výsledkových listinách nejsou
uvedeni další finální výrobci i dodavatelé z automobilového průmyslu, kteří se v daném
ročníku ankety nepřihlásili, ale jejichž exportní výsledky za hodnocené období byly
rovněž vysoké. Výsledkové listiny by byly v jednotlivých kategoriích pro český
automobilový průmysl ještě příznivější.
2/ „Czech Top 100 nejvýznamnějších firem“ – v tomto žebříčku se hodnotí výše tržeb
za uplynulý rok (2011). Zvítězila ŠKODA AUTO.
3/ „Českých 100 nejlepších“ – ŠKODA AUTO se umístila na 1. místě v anketě pořádané
pan-evropskou společností Comenius, v níž hlasují vybraní profesionálové a oceňují
firmy dosahující vynikajících výsledků. Do první stovky odborníci zařadili i další
členské firmy AutoSAP – 3M ČESKO, BRISK TÁBOR a TOKOZ.
4/ „Českých 100 obdivovaných firem“ – vítězem této „imagové“ ankety se počtvrté za
sebou stala ŠKODA AUTO na základě hlasování manažerů významných společností
a dalších osobností. ŠKODA AUTO rovněž obsadila první místo v kategorii
Automobilová výroba a výroba dopravních prostředků. Následovaly firmy v pořadí
2. BRANO GROUP, 3. SOR LIBCHAVY a 4. MOTOR JIKOV GROUP. Členská firma AutoSAP
BRISK TÁBOR kromě toho zvítězila v kategorii Elektrotechnika, elektronika a optika.
Stejně jako u soutěže Exportér roku naše členské firmy vítězily i v jednotlivých krajích
– BRISK TÁBOR (Jihočeský), SOR LIBCHAVY (Pardubický) a ŠKODA AUTO (Středočeský).
5/ „Investor roku“ – agentura CzechInvest hodnotí nejúspěšnější investory za uplynulý
rok (2011). Automobilový průmysl měl mezi prvními třemi investory hned dva
zástupce – na 1. místě společnost JOHNSON CONTROLS (výstavba v průmyslové zóně
Triangl) a na 3. místě společnost Continental HT Tyres (rozšíření závodu na osobní
pneumatiky na Zlínsku).
6/ „Zaměstnavatel roku 2012“ – firma ŠKODA AUTO zvítězila v kategorii Zaměstnavatel
desetiletí. Osobností lidských zdrojů se stala Barbora Schelová ze společnosti
ROBERT BOSCH.
7/ „WEB Top 100“ - za rok 2012 v kategorii Auto-moto byly jako nejlepší vyhodnoceny
internetové stránky společnosti TATRA (www.tatra.cz).
54
„Auto roku 2013 v ČR“ a „Dodavatel pro Auto roku 2013 v ČR“
Anketa „Auto roku 2013 v České republice“ byla vyhlášena
Klubem motoristických novinářů a Klubem motoristických
publicistů jako jediná (společná) anketa. V souvislosti s ní
zorganizoval AutoSAP již podeváté akci „Dodavatel pro
Auto roku 2013 v ČR“. Mohli se do ní přihlásit členové
AutoSAP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily
nominované do ankety. Výrobci dodávající své produkty
pro vítězný vůz mohou následně používat označení
„Dodavatel pro Auto roku 2013“.
Do uvedené akce se přihlásilo 39 dodavatelských firem,
které dodávají výrobky na 90 % z 37 nominovaných vozů
pocházejících z různých zemí i světadílů. Firmy AutoSAP
dodávají na všech šest finalistů (tj. Mercedes-Benz třídy A,
VW Golf, BMW řady 3, Ford B MAX, Mazda CX-5 a Toyota
GT86).
Na vítězný vůz VW Golf výrobky dodává těchto 22 z 39 přihlášených dodavatelských
firem:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3 M Česko, spol. s r.o.
Benteler ČR s.r.o.
BRANO GROUP, a.s.
Brisk Tábor a.s.
CONSTRUCT CZECH a.s.
CONTINENTAL BARUM s.r.o.
Denso Manufacturing Czech s.r.o.
Fehrer Bohemia s.r.o.
Gumárny Zubří, akciová společnost
GUMOTEX, akciová společnost
HP-Pelzer s.r.o.
Inteva Products Czech Republic a.s.
Kamax s.r.o.
KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s.
Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o.
Mann+Hummel(CZ) s.r.o.
Monroe Czechia s.r.o.
Mubea, spol. s r.o.
Saar Gummi Czech s.r.o.
TRW Autoelektronika, s.r.o.
TRW Automotive Czech s.r.o.
WITTE Nejdek, spol. s r.o.
Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2013 v ČR“ a obdržely
osvědčení o právu používat uvedené označení.
Zpracoval: Ing.Kyncl
55
1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2012“ v českém automobilovém průmyslu
Soutěž „PODNIK ROKU“ má v rámci automobilového průmyslu již patnáctiletou
tradici. Týká se jenom firem AutoSAP a na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny
přímo v textu zaslaných databázových listů. Automaticky je do soutěže zapojena každá
firma, která sekretariátu AutoSAP zaslala vyplněný „Databázový list AutoSAP pro rok
2012“. Soutěž získala rozhodnutím Představenstva AutoSAP ze dne 7.9.2012 nový
formát, jehož cílem bylo:
- zajistit maximální objektivitu hodnocení
- umožnit ocenění výsledku firem v celém spektru členské základny
- zachovat kontinuitu soutěže
- zajistit jednoduchost zpracování ze strany respondentů
Současně došlo k rozdělení firem do dvou kategorií (do 250 a nad 250 kmenových
zaměstnanců) a k dílčí změně hodnotících ukazatelů, které byly pro obě kategorie
stanoveny takto:
1)
2)
3a)
3b)
hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)
přidaná hodnota na pracovníka (mil. Kč/pracovník)
meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%)
objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka (mil. Kč/pracovník)
Konečné pořadí firem je pak dáno součtem umístění v jednotlivých kriteriích,
přičemž pořadí podle třetího se určuje jako součet umístění firmy podle 3a) a 3b).
Následně jsou vyhodnoceny tři „Podniky roku“ z řad firem do 250 zaměstnanců
(kategorie malé a střední podniky - MSP) a tři „Podniky roku“ z řad firem nad 250
zaměstnanců. Do soutěže bylo zařazeno celkem 107 členských firem, které předaly
vyplněné databázové listy. Do soutěže byly zařazeny databázové listy i těch firem, které
nepředaly veškeré potřebné údaje, což se pak projevilo při stanovení jejich pořadí
u daného parametru.
1. Hospodářský výsledek před zdaněním
V roce 2012 bylo dosaženo firmami AutoSAP celkového hospodářského výsledku
ve výši 36 412,6 mil. Kč. I přes celkový růst tržeb (s následným pozitivním
promítnutím do hospodářského výsledku) se projevily mezi jednotlivými firmami
značné rozdíly. Ty se pohybovaly např. od hodnoty 15 712 mil. Kč u firmy Škoda
Auto a.s. až po záporné hodnoty, kdy některými firmami byla za účetní období
vykázána ztráta.
1.1 Kategorie do 250 zaměstnanců
Mezi prvními třemi firmami se umístily HELLA Corporate Center Central & Eastern Europe
s.r.o., TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s. a Global Assistance a.s.
1.2 Kategorie nad 250 zaměstnanců
Mezi prvními třemi firmami se umístily Škoda Auto a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech
s.r.o. a Continental Automotive Czech Republic s.r.o.
2. Přidaná hodnota na pracovníka
Jedná se o poměrový ukazatel významný z hlediska hodnocení produktivity práce
v jednotlivých firmách. V rámci AutoSAP bylo v roce 2012 dosaženo průměrné
hodnoty ve výši 1 461 679,8 Kč na pracovníka.
2.1 Kategorie do 250 zaměstnanců
Umístění mezi prvními třemi firmami je následující: GLOBAL ASSISTANCE a.s., Modelárna
Liaz spol. s r.o., TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s.
56
2.2 Kategorie nad 250 zaměstnanců
Mezi první tři firmy patří Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o. a Škoda Auto a.s.
3.a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb
Údaj je do jisté míry ovlivněn výchozí základnou předchozího roku, ale charakterizuje
jednoduchým způsobem růst a rozvoj firmy. Tvoří však pouze jednu ze součástí
parametru.
3a.1) Kategorie do 250 zaměstnanců
Mezi první tři firmy patří Openmatics s.r.o., Porsche Engineering Services s.r.o. a Lenam,
s.r.o.
3a.2) Kategorie nad 250 zaměstnanců
Trojici úspěšných firem tvoří Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o. a HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.
3.b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka
Údaj o výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka vypovídá
o produktivitě práce vztažené k tržbám firmy.
3b.1) Kategorie do 250 zaměstnanců
Mezi první tři firmy patří: TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s., A. Raymond Jablonec s.r.o.
a GLOBAL ASSISTANCE a.s.,
3b.2) Kategorie nad 250 zaměstnanců
Trojici s nejlepšími výsledky tvoří Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Continental
Automotive Czech Republic s.r.o. a Ferona, a.s.
Z dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže vyplynulo následující
pořadí firem, které se staly
„Podnikem roku 2012“
v českém automobilovém průmyslu
Kategorie do 250 zaměstnanců
GLOBAL ASSISTANCE a.s.
TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A., o.s.
MECAS ESI s.r.o.
Kategorie nad 250 zaměstnanců
HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH s.r.o.
CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.
Ocenění pro vyhodnocené firmy
V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené vítěznými firmami v hodnocení podle
jednotlivých kritérií (včetně firem s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích
soutěže pro rok 2012) a dále pak výsledky této soutěže za všechny předcházející
ročníky.
57
Tabulka 1.6.1
PODNIKY ROKU 2012 –
15. ročník soutěže
Kategorie do 250 zaměstnanců
GLOBAL ASSISTANCE a.s.
TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A., o.s.
Změna tržeb (%)
Hospodářský Přidaná hodnota
/ pracovník
2012/2011 a tržby z vlastní
výsledek před
výroby/prac. (mil. Kč/prac.)
zdaněním
(mil.Kč
)
+ výsledné pořadí
(mil. Kč)
106
2,64
32.
4.
9,77 %
6,1
12.
131
20
MECAS ESI s.r.o.
1. místo dle daného kritéria (firma):
HELLA
Corporate
Center Central
& Eastern
Europe s.r.o.
Dosažená hodnota:
1,29
1,01
28.
51.
16.
27.
GLOBAL
ASSISTANCE a.s.
791,91
2,64
0,99 %
36,87 %
35,56
4,05
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
48
67
85
22,5.
7.
MECAS ESI s.r.o.
36,87 %
4,05
Kategorie nad 250 zaměstnanců
Změna tržeb (%)
Hospodářský Přidaná hodnota
/ pracovník
výsledek před
výroby/prac. (mil. Kč/prac.)
zdaněním
(mil.Kč )
(mil. Kč)
HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING
7 420
CZECH s.r.o.
1 899
CONTINENTAL AUTOMOTIVE
CZECH
REPUBLIC s.r.o.
850,5
2.
3,85
2.
32,52 %
26,73
1.
5
3.
4,14
1.
30,77 %
21,32
2.
6
5.
1,50
9.
28,88 %
5,43
5.
19
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO
a.s.
Dosažená hodnota:
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
CONTINENTAL
AUTOMOTIVE
CZECH REPUBLIC
s.r.o.
15 712
4,14
HYUNDAI MOTOR
MANUFACTURING CZECH
s.r.o.
32,52 %
26,73
Mezi nejčastěji vyhodnocenými firmami v dosavadních patnácti ročnících byly
tyto firmy:
9 x - ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001, 2005, 2006, 2007, 2009, 2010, 2011)
- CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o. (dříve SIEMENS VDO Česká
republika s.r.o. - 1998, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2011 a 2012)
5 x - BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003);
- IVECO Czech Republic, a.s. (2006, 2007, 2008, 2009 a 2011);
- LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003, 2005 a 2009)
4 x - CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005);
- BEHR Czech s.r.o. (2003, 2004, 2005 a 2006);
3 x - Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (2010, 2011 a 2012).
58
VÝSLEDKY VŠECH PŘEDCHOZÍCH ROČNÍKŮ SOUTĚŽE
PODNIKY ROKU 2011 – 14. ročník soutěže
HYUNDAI Motor Manufact. Czech s.r.o.
CONTINENTAL AUTOMOTIVE CR s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
MONROE Czechia s.r.o.
IVECO Czech Republic, a.s.
Dosažená hodnota:
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
3 598
2.
1 353
17 155
382
973
4.
1.
12.
6.
ŠKODA AUTO
a.s.
17 155
Přidaná hodnota
Změna tržeb (%)
/ pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
3,996
1.
40,440 %
69 581
1.
3,547
3,070
1,443
1,166
2.
4.
16.
21.
20,561 %
36 664
13,769 % 231 742
26,738 %
4 465
18,953 %
9 590
2.
8.
4.
6.
HYUNDAI Motor
HYUNDAI Motor Manufacturing
Manufacturing
Czech s.r.o..
3,966
Czech s.r.o.
40,440 %
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
4
8
13
32
33
69 581
Hyundai Motor Manufact. Czech s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
Robert Bosch odbytová s.r.o.
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 578
2.
11 215
1.
323 11.
973
5.
272 17.
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s.
Dosažená hodnota:
Přidaná hodnota
Změna tržeb (%)
/ pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
2,709
2,741
1,539
1,076
1,808
2.
1.
11.
21.
8.
ŠKODA AUTO a.s.
11 215
2,741
76,08 %
19,43 %
31,55 %
24,42 %
33,63 %
49 545
203 819
3 523
25 487
1 792
1.
10.
8.-9.
8.-9.
14.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
5
12
30
34
39
Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o.
76,08 %
49 545
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
827
4.
4 381
1.
1 442
3.
669
7.
1 443
2.
Přidaná hodnota
Změna tržeb (%)
/ pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
Global
Hyundai Motor
Assistance a.s. Manufacturing Czech s.r.o.
LUCAS VARITY s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
TPCA Czech, s.r.o.
Iveco Czech Republic, a.s.
Dosažená hodnota:
1,688
2,071
1,360
1,576
1,152
4 381
2,875
59
8.
4.
13.
10.
18.
9,3 %
- 9,5 %
5,5 %
- 5,1 %
-9,8 %
9 267
170 666
51 824
4 250
10 094
949,9 %
3.
10.
2.
14.
18.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
15
15
18
31
38
28 137
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 754
Iveco Czech Republic, a.s.
1 395
TPCA Czech, s.r.o.
937
Benteler ČR s.r.o.
405
ArvinMeritor LVS Liberec a.s.
123
Toyota Tsusho Europe S.A., o.s.
Přidaná hodnota /
pracovník
(mil.Kč )
1,363
1,410
1,392
1,238
1,937
3.
4.
6.
10.
23.
ŠKODA AUTO a.s.
Dosažená hodnota:
13 376
12.
10.
11.
17.
3.
Změna tržeb (%)
výroby (mil. Kč)
+ výsledné pořadí v kumulaci
11 190
6.
49 098
11.
5 336
10.
4 076 1. - 3.
5 897
6.
2,0 %
- 4,2 %
1,8 %
19,7 %
5,5 %
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
21
25
27
29
32
Global
ArvinMeritor LVS Liberec a.s.
Assistance a.s.
19,7 %
4 076
BENTELER Automotive Rumburk s.r.o.
23,1 %
3 036
3,384
HELLA Autotechnik s.r.o.
19,1 %
4 478
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 934
IVECO Czech Republic, a.s.
1 321
CONTINENTAL Automotive CR s.r.o.
18 708
ŠKODA AUTO a.s.
904
BENTELER ČR s.r.o.
275
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
Přidaná
hodnota /
pracovník
(mil.Kč )
1,429
1,286
1, 676
1, 396
2,548
3.
5.
1.
7.
22.
Dosažená hodnota:
Změna tržeb (%)
výroby (mil. Kč)
13.
19.
11.
15.
2.
Global
Assistance
a.s.
3,257
18 708
36,4 %
10 968
77,7 %
20 456
10,9 % 195 953
23,6 %
5 237
70,2 %
2 311
2.
1.
16.-17.
10.
7.- 9.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
18
25
28
32
32
CONTINENTAL AUTOMOTIVE
CZECH REPUBLIC
77,7 %
20 456
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 431
BEHR CZECH s.r.o.
1 322
SIEMENS VDO Automotive, s.r.o.
14
783
ŠKODA AUTO a.s.
932
IVECO CZECH Republic, a.s. */
346
HAYES LEMMERZ Autokola a.s.
Přidaná hodnota /
Změna tržeb (%)
Celkem
pracovník
(součet
výroby (mil. Kč)
jednotlivých
(mil.Kč )
umístění)
1,828
1,141
1, 447
1, 098
1,755
2.
3.
1.
6.
12.
3.
22.
11.
25.
6.
GLOBAL
ASSISTANCE
ŠKODA AUTO
a.s.
Dosažená hodnota:
2,176
22,3 %
8 047
19,9 % 11 505
7,4 % 176 780
35,8 %
8 041
15,4 %
2 229
4.
5.
19.
3.
23.
9
30
31
34
41
TPCA CZECH
264,9 %
47 600
14 783
*/ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s.
60
PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže (od tohoto ročníku změna kritérií)
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
ŠKODA AUTO a.s.
BEHR CZECH s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.
8 387
174
1 345
1 192
1 003
Přidaná hodnota /
Změna tržeb (%)
pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO
Dosažená hodnota:
1,261
1,849
2,052
1,861
0,989
1.
19.
3.
4.
5.
14.
4.
2.
3.
27.
14,7 % 164 616
20,4 %
6 581
5,4 %
8 458
3,4 % 10 221
18,1 % 9 588
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
5.-7.
5.-7.
24.
31.
5.-7.
a.s.
CONSTRUCT
A&D PLUS, s.r.o.
DENSO MANUFACTURING
CZECH s.r.o.
8 387
2,115
142 %
21
29
29
38
38
objem exportu
(mil. Kč)
BEHR CZECH s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MONROE CZECHIA s.r.o.
HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
10.
20.
22.
29.
2.
4 687,0
2 263,3
2 096,0
1 258,6
27 161,0
přidaná hodnota na
pracovníka (mil.Kč )
8.
4.
22.
12.
14.
1,527
1,945
0,964
1,313
1,182
3.
23.
7.
16.
45.
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.
Dosažená hodnota:
142 938,0
nárůst tržeb
2004 / 2003
1,946
1,268
1,560
1,373
1,172
bodů
celkem
21
47
51
57
61
DENSO
MANUFACTRING
CZECH s.r.o.
3,041
13,905
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
BEHR CZECH s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.
objem exportu
(mil. Kč)
6 614
7.
17 645
3.
1 990
15.
21 699
2.
3 708
9.
přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč )
2,24
2.
1,11
17.
0,75
36.
1,17
13.
0,92
26.
nárůst tržeb
2003/2002
1,31
16.
1,22
27.
2,77
3.
1,15
40.
1,23
25.
ŠKODA AUTO
a.s.
Audatex Česká republika
Alfmeier CZ
115 203
2,74
4,71
(mil. Kč )
nárůst tržeb
2002/2001
Dosažená hodnota:
bodů
celkem
25
47
54
55
60
objem exportu
(mil. Kč)
bodů
celkem
MUBEA s.r.o.
19.
1 280
14.
1,01
14.
1,41
47
3.
15 323
15.
0,98
37.
1,19
55
VDO Česká republika s.r.o.
8.
2 910
33.
0,63
17.
1,37
58
FEDERAL- MOGUL FP a.s.
23.
1 135
23.
0,80
15.
1,39
61
7.
5 091
2.
1,83
63.
1,09
72
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
a.s.
TRW Carr
HEKRA
2,13
6,46
120 925
61
objem exportu
(mil. Kč)
(mil. Kč na pracovníka)
nárůst tržeb
2001/2000
bodů
celkem
VALEO AUTOKLIMAIZACE s.r.o.
5.
5 618
1.
2,39
4.
1,64
10
6.
4 780
7.
1,40
5.
1,54
18
CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.
3.
8 603
6.
1,47
14.
1,32
23
2.
10 715
11.
1,01
16.
1,30
29
ŠKODA AUTO a.s.
1.
125 817
10.
1,01
44.
1,12
55
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
VALEO AUTOKLIMATIZACE
LEONI-CZ
125 817
2,39
2,50
přidaná hodnota/prac.
nárůst tržeb
2000/1999
objem exportu
(mil. Kč)
bodů
celkem
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
4.
6 465
1.
1,63
6.
2,10
11
VDO ČR s.r.o.
6.
4 901
19.
0,81
5.
2,45
30
MERITOR LVS, a.s.
29.
563
8.
1,03
8.
1,77
45
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
17.
1 033
7.
1,06
24.
1,38
48
ŠKODA AUTO a.s.
1.
112 226
14.
0,87
38.
1,23
53
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
CONTINENTAL TEVES CR
HAPPICH PLZEŇ
112 226
1,63
3,40
přidaná hodnota/prac.
nárůst tržeb
1999/1998
objem exportu
(mil. Kč)
bodů
celkem
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
2.
9 860
3.
1,26
11.
1,51
16
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
5.
3 081
2.
1,62
10.
1,53
17
TRW CARR s.r.o.
6.
2 677
17.
0,70
2.
2,73
25
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
35.
452
15.
0,74
5.
1,75
55
AUTOPAL s.r.o.
4.
5 380
31.
0,53
21.
1,34
56
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
89 528
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
1,90
ZPV Rožnov
6,77
umístění dle:
ŠKODA AUTO a.s.
MERITOR LVS a.s.
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
VDO ČR s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.
objemu exportu
přidané hodnoty na
pracovníka
1.
22.
2.
12.
29.
5.
3.
9.
21.
7.
nárůstu
tržeb 1998/1997
21.
8.
24.
10.
16.
bodů
celkem
27
33
35
43
52
Zpracoval: Ing. Novák
62
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1 Vývoj výroby vozidel
Výroba vozidel je jednou ze dvou hlavních produkčních skupin, které tvoří
automobilový průmysl České republiky a výrazně ovlivňují celou tuzemskou ekonomiku.
Druhou ekonomicky významnou skupinou je pak výroba dílů a příslušenství. Obě
skupiny výrazně přispívají k zaměstnanosti, jsou zdrojem přílivu zahraničních investic
a velkou měrou ovlivňují zahraničně obchodní bilanci.
První část této kapitoly je zaměřena na finální výrobu - tj. výrobu osobních
automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel. Výrobě
skupin, dílů a příslušenství vozidel je věnována samostatná podkapitola 2.2.
Dále uváděné údaje dokumentují, že i v roce 2012 byl automobilový
průmysl dominantně proexportním oborem s rozhodujícím významem pro národní
hospodářství a zahraničně obchodní bilanci. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel
i v loňském roce do značné míry kopírovaly vývoj hospodářské situace ČR.
Od roku 1989 do konce roku 2012 bylo v ČR vyrobeno 13 404 263 ks
motorových vozidel. V roce 2012 bylo vyrobeno celkem 1 181 314 motorových
vozidel. Jedná se o druhou nejvyšší roční produkci motorových vozidel
v dosavadní historii. Výroba motorových vozidel poklesla oproti rekordnímu roku
2011 jen o 1,64 % (viz diagram č. 2.1.1). Z výsledků výroby motorových vozidel v roce
2012 je vidět, že tuzemský automobilový průmysl je i přes pokles výroby zejména ve
2. pololetí v poměrně dobré kondici.
Vývoj výroby motorových vozidel v České republice - rok 1989 až 2012
1 000 000
449 891
443 902
454 968
470 589
380 212
414 778
374 674
280 173
223 267
190 651
200 000
248 144
300 000
230 130
400 000
244 411
500 000
343 391
600 000
404 656
700 000
459 357
800 000
1 077 166
603 849
900 000
983 992
855 832
1 100 000
948 128
1 200 000
939 788
1 300 000
1 181 314
Výroba motorových vozidel v ČR od roku 1989
1 400 000
1 201 000
(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
100 000
19
90
19
91
19
92
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
19
89
0
zahájení výroby:
TPCA Czech
HM M C Nošovice
Diagram č. 2.1.1
Vývoj v jednotlivých automobilkách byl v roce 2012 rozdílný, což se projevilo i na
změně jejich podílu na produkci. Podíl ŠKODA AUTO na celkové výrobě osobních
63
automobilů v ČR dosáhl v roce 2012 hodnoty 55,89 % (téměř stejný jako v roce 2011),
podíl HMMC Nošovice činil 25,81 % (o 4,79 % více než v roce 2011) a v TPCA Czech
se tento podíl snížil na 18,30 % (o 4,35 % méně).
Produkce tuzemských výrobců osobních automobilů v ČR
(včetně malých užitkových)
251 146
303 035
1 200 000
200 135
118 000
12 050
1 000 000
800 000
308 478
103 819
293 650
494 122
556 196
270 705
324 289
332 489
295 712
528 585
576 362
2009
2010
214 915
600 000
400 000
200 000
622 811
603 981
2007
2008
673 127
656 306
2011
2012
0
2005
2006
ŠKODA AUTO
TPCA Czech
HMMC Nošovice
ostatní
Diagram č. 2.1.2
Podíly tuzemských výrobců na výrobě osobních automobilů v ČR
(včetně malých užitkových)
100%
90%
1,28%
17,36%
34,55%
80%
33,12%
12,05%
18,66%
21,02%
25,81%
27,58%
22,65%
18,30%
53,99%
53,75%
56,33%
55,89%
2009
2010
2011
2012
34,49%
33,96%
70%
60%
50%
40%
82,63%
65,44%
30%
66,88%
64,23%
20%
10%
0%
2005
2006
ŠKODA AUTO
2007
2008
TPCA Czech
HMMC Nošovice
ostatní
Diagram č. 2.1.3
Celkový počet 1 174 267 ks v ČR vyrobených osobních a malých užitkových
automobilů potvrzuje, že tuzemské automobilky i přes pokles prodejů na evropských
trzích v letech 2011 a 2012 jsou v dobré kondici. I přes uvedený pokles se jedná
o druhou historicky nejvyšší výrobu osobních automobilů v ČR. Oproti roku 2011 byla
sice výroba v roce 2012 o 1,73 % nižší, ale ve srovnání s rokem 2010 byla stále vyšší
(o 9,51 %) a oproti roku 2005 se výroba osobních aut v ČR zvýšila více než 1,9 krát.
K výraznému zvýšení produkce došlo v HYUNDAI Motor Manufacturing Czech (HMMC)
Nošovice. Bohužel o obdobnou hodnotu došlo ke snížení výroby v TPCA Czech.
64
200 000
443 934
437 605
442 507
460 997
450 995
371 547
404 293
263 590
208 794
173 766
400 000
219 818
600 000
358 625
800 000
1 174 267
979 085
940 334
597 994
1 000 000
931 298
849 876
1 200 000
1 072 263
Výroba osobních a malých užitkových automobilů (kat. M1 + N1) v ČR
1 194 981
Společnost ŠKODA AUTO vyrobila jen o přibližně 2 % vozidel méně než v roce 2011.
Rok 2012 je tak možno v současné situaci na evropských trzích považovat za úspěšný.
Vývoj výroby osobních automobilů je podrobně uveden v diagramu č. 2.1.4, vývoj v roce
2012 po měsících pak v diagramu č. 2.1.4a a č. 2.1.4b.
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
zahájení výroby:
TPCA Czech
HMMC Nošovice
Diagram č. 2.1.4
Meziroční nárůsty (- poklesy) v kumulaci - rok 2012 / 2011 a 2013 / 2012
(osobní M1 a malá užitková N1)
20%
17,48%
15%
10,91%
10%
13,70%
11,63%
8,39%
4,79%
5%
3,63%
2,17%
0,30% 0,03%
0%
-0,34%
-1,73%
-5%
-10%
-12,23%
-15%
-15,28%
-20%
-18,14%
-25%
Celková výroba od 1. ledna 2012 do 31. března 2013: 1 459 982 ks
průměr =
97 332 ks/měsíc
Diagram č. 2.1.4a
65
24,39%
Meziměsíční nárůsty (- poklesy) v porovnání 2012 / 2011 a 2013 / 2012
(osobní M1 a malá užitková N1)
5,38%
7,37%
15%
10,91%
25%
-23,38%
-18,14%
-20,62%
-25%
-12,23%
-3,53%
-13,19%
-5,32%
-12,16%
-15%
-11,28%
-3,86%
-5%
-2,38%
5%
Diagram č. 2.1.4b
1 972
1 785
1 812
1 424
1 269
1 240
1 092
1 276
944
1 000
917
1 500
1 012
2 000
1 566
2 500
3 229
2 711
3 496
2 193
3 000
3 067
2 948
3 500
3 182
Výroba autobusů (kat. M2 a M3) v ČR
3 562
V roce 2012 se rozdílně vyvíjela i situace u ostatních kategorií vozidel. U autobusů,
kterých bylo v ČR v roce 2012 vyrobeno celkem 3 229 ks, se jedná o třetí nejvyšší
produkci v historii ČR. Více autobusů bylo vyrobeno jen v roce 2008 (3 496 ks) a v roce
2011 (3 562 ks). Oproti roku 2011 tedy došlo k poklesu výroby o 9,35 %.
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
ukončení výroby: OASA
ZLINNER
ŠKODA
Diagram č. 2.1.5a
66
U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby v souhrnu o 15,13 % a to
především nárůstem produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors. Oproti roku
2011 zvýšila tato firma výrobu o více než 65 %. Celkem bylo v ČR vyrobeno 1 499 ks
nákladních vozů.
Výroba užitkových vozidel (kat. N2 a N3) v ČR
5 423
7 000
6 000
5 434
6 676
8 000
7 160
8 518
9 000
8 764
10 000
1 499
1 302
2 000
1 410
1 091
2 737
3 168
1 993
2 050
2 200
2 327
3 000
2 769
2 718
4 000
3 073
3 007
5 000
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
ukončení výroby:
ROSS
LIAZ
PRAGA
Diagram č. 2.1.5b
K relativně vysokému nárůstu došlo u výroby motocyklů, kde firma JAWA Moto
zvýšila produkci na celkem 2 319 strojů, což je o 100,78 % více než v roce 2011. Růst
výroby u firmy JAWA Moto byl podchycen již třetím rokem za sebou.
Výroba motocyklů (kat. L) v ČR
18 891
20 000
18 000
16 000
7 880
2 319
1 155
782
749
1 561
2 140
1 015
1 607
2 000
1 785
2 185
4 000
5 308
3 811
6 000
3 865
8 000
4 389
6 853
10 000
6 193
12 000
8 147
10 450
14 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
ukončení výroby:
ČZ/Cagiva
MOTO Union
Praga
Pento
Diagram č. 2.1.5c
67
Rovněž u velkých přípojných vozidel kategorie O3 a O4 došlo již druhým rokem
k růstu výroby téměř o 40 % (mezi roky 2011/2010 byl růst o 39,90 % a mezi roky
2012/2011 nárůst o 39.35 %). Celkem bylo dvěma rozhodujícími výrobci (PANAV
a SCHWARZMÜLLER) v roce 2012 vyrobeno 1 505 ks vozidel daných kategorií.
Výroba přívěsů a návěsů v ČR (pouze kat. O3 a O4)
2 424
2 330
1 993
1 505
1 685
1 768
1 635
1 080
772
761
1 015
620
765
1 000
835
1 500
1 309
1 337
2 000
1 544
1 989
2 500
2 445
2 589
3 000
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 2.1.5d
Detailní objem výroby vozidel v kusech za jednotlivé základní kategorie silničních
vozidel je uveden v tabulce č. 2.1.1.
V tabulce č. 2.1.1 přitom není zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2.
V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje
o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Nejvýznamnější firma z této skupiny,
která je členem AutoSAP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok
2012 výrobu 17 971 ks.
Rovněž tak není v tabulce č. 2.1.1 zahrnuta ani výroba nástaveb na tuzemská
i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců nástaveb působí v České republice celá řada,
avšak ne od všech se daří získat údaje. Údaje od těch firem, které data poskytly, hovoří
o tom, že v roce 2012 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem 1 527 ks. Reálná
skutečnost však bude pravděpodobně vyšší. V roce 2012 bylo v ČR zaregistrováno
7 234 ks nových vozidel kat. N2 a N3, z toho bylo 6 987 ks z dovozu. Přitom 2 306 ks
vozidel, to je 31 %, bylo v provedení „šasi“ (podvozek). Tato vozidla jsou
dokompletovávána právě domácími výrobci nástaveb. V roce 2012 to představovalo
cca 2 300 vozových jednotek pro vybavení „českou“ nástavbou. Reálná výroba
nástaveb tedy bude o cca 800 ks vyšší, než výše zmiňovaný údaj získaný od vybraných
výrobců.
68
Tabulka č. 2.1.1
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993
rok
osobní
užitková
(M1)
(N1)
nákladní autobusy motocykly přípojná
(N2, N3)
(M2, M3)
(L)
CELKEM
(O3, O4)
1993
199 602
20 216
8 518
917
18 891
1994
152 509
21 257
5 423
1 012
10 450
765
191 416
1995
193 297
15 497
6 676
944
6 853
620
223 887
1996
240 053
23 537
7 160
1 276
8 147
1 015
281 188
1997
321 077
37 548
8 764
1 092
6 193
1 337
376 011
1998
368 527
35 766
5 434
1 240
3 811
1 989
416 767
1999
348 490
23 057
3 007
1 269
4 389
1 544
381 756
2000
428 224
22 771
3 073
1 424
3 865
1 309
460 666
2001
456 927
4 070
2 718
1 566
5 308
1 635
472 224
2002
441 312
1 195
2 769
1 812
7 880
1 768
456 736
2003
436 297
1 308
2 327
1 785
2 185
1 685
445 587
2004
442 812
1 122
2 200
1 972
1 785
2 589
452 480
2005
596 774
1 220
2 050
2 198
1 607
2 445
606 294
2006
848 799
1 077
1 993
2 948
1 015
1 993
857 825
2007
925 060
6 238
3 168
3 182
2 140
2 330
942 118
2008
934 046
6 288
2 737
3 496
1 561
2 424
950 552
2009
976 435
2 650
1 091
3 067
749
761
984 753
2010
1 069 518
2 745
1 410
2 711
782
772
1 077 938
2011
1 191 968
3 013
1 302
3 562
1 155
1 080
1 202 080
2012
1 171 774
2 493
1 499
3 229
2 319
1 505
1 182 819
CELKEM
11 743 501
233 068
73 319
40 702
91 085
96,16%
1,91%
0,60%
0,33%
0,75%
0,25%
100,00%
285 242
1 150 000
473
2 000
157
1 000
568
2 500
312
1 500
344
1 500
287 096
1 158 500
% z celku
1.Q. 2013
výhled 2013 */
835
248 979
30 401 12 212 076
*/ Odhad na základě údajů za 1. Q 2013
Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo
výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále
připočteme data o výrobě nástaveb, je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za
rok 2012 dána diagramem č. 2.1.6.
69
ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2012
CR - Vehicles Production Structure in Year 2012
Autobusy / Buses
0,27%
Motocykly /
Motorcycles
0,19%
Přípojná O3, O4 /
Coupled Vehicles
0,13%
Užitková
N2,N3 / CVs
0,12%
Přípojná O1, O2 /
Trailers for Cars
1,49%
Nástavby /
Superstructures
0,13%
Užitková N1 / LCVs
0,21%
Osobní / Cars
97,46%
100% = 1 202 317 ks vozidel (pcs Vehicles)
Diagram č. 2.1.6
Při porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi
roky 2012 a 2011 byl zaznamenán pokles o 1,61 %. Produkce vozidel poklesla
z hodnoty 1 222 052 ks v roce 2011 na 1 202 317 ks v roce loňském. Podíly
jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny.
Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v roce 2012
tak automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále dominantní pozici
v rámci tuzemského průmyslu. V průběhu roku 2012 již byla překročena hranice
13 miliónů ks motorových vozidel vyrobených v České republice od roku 1989.
Meziroční nárůsty výroby motorových vozidel od roku 1990 ukazuje diagram
č. 2.1.7, vývoj výroby v jednotlivých základních kategoriích vozidel v absolutních
hodnotách (ks), včetně výhledu na rok 2013 (= odhad AutoSAP) pak znázorňují
diagramy č. 2.1.8 až 2.1.13.
Jak je vidět z dále uvedeného obrázku a dalších diagramů uvedených v závěru této
části, byla u celé řady firem výroba vozidel po slibném „rozjezdu“ ukončena.
70
Od 1.1.1989 do 31.12.2012 bylo v ČR vyrobeno
13 404 263 motorových vozidel */.
Současní výrobci (značky)
motorových vozidel v ČR:
nákladní autom obily
Gordon
osobní a m alé užitkové autom obily
*/
*/
autobusy
m otocykly a m opedy
*/ údaje o v ýrobě nejsou k dispozici
Výrobci (značky) motorových
vozidel, u kterých byla:
Osobní a malé užitkové automobily (kat. M1 a N1)
LUBLIN
GAZELA
výroba v ČR ukončena v roce
1998
1999
2000
2002
2006
Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
1998
2001
2003
Autobusy (kat. M2 a M3)
OASA
ZLINNER
1994
1996
2001
2012
Motocykly a mopedy (kat. L)
1998
2003
1999
2006
*/ = osobní automobily, malá užitková vozidla, nákladní automobily a tahače, motocykly a mopedy
Zdroj : Statistik y Sdružení automobilového průmyslu od rok u 1989, údaje výrobců
9,47%
3,78%
0,89%
9,81%
1,35%
11,50%
34,22%
20,82%
2,45%
10%
10,70%
7,83%
20%
17,11%
30%
33,73%
40%
25,49%
50%
41,73%
Meziroční nárůsty (-poklesy) výroby motorových vozidel v ČR
-40%
-1,64%
-2,43%
-3,32%
-23,17%
-30%
-28,82%
-20%
-15,14%
-10%
-8,33%
-5,84%
0%
Diagram č. 2.1.7
71
Diagram č. 2.1.7 ukazuje, že zatím nejkritičtějším obdobím pro domácí výrobce
motorových vozidel byl počátek devadesátých let. Z diagramu vyplývá i cykličnost
(sinusový charakter) výroby motorových vozidel.
****************************************
437 605
443 934
2003
2004
2008
1 172 000
442 507
2002
979 085
940 334
460 997
2001
2011
2012
odhad
2013
597 994
450 995
2000
2007
849 876
ŠKODA Auto
HMMC Nošovice
TPCA Czech
ostatní
931 298
112 OA / 1000 obyvatel
1 072 263
(včetně malých užitkových kat. N1)
1 174 267
Výroba osobních automobilů v ČR
1 194 981
Porovnání vývoje výroby osobních automobilů v ČR a na Slovensku
2005
2006
72
2009
2010
653 813
573 617
525 935
597 693
555 132
492 948
442 796
436 279
441 308
348 477
20
00
428 206
368 508
239 992
19
99
200 000
193 163
300 000
152 329
400 000
199 396
500 000
321 034
600 000
456 905
700 000
616 573
ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2012 (ks)
SKODA AUTO - Production, Cars, 1993 - 2012 (pcs)
670 114
Další diagramy (č. 2.1.8 až 2.1.18) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2012
u rozhodujících domácích výrobců - členů AutoSAP ve všech základních kategoriích
vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR
2008 - 2012“. Tato publikace již není vydávána v tištěné, ale pouze v elektronické
podobě.
100 000
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
250 000
103 819
200 000
214 915
270 705
295 712
332 489
20
10
300 000
324 289
350 000
308 478
293 650
TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, 2005 - 2012 (ks)
TPCA Czech - Production, Cars, 2005 - 2012 (pcs)
20
09
Diagram č. 2.1.8
150 000
100 000
50 000
20
12
20
11
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Poznámka: Výroba zahájena v roce 2005.
Diagram č. 2.1.9
73
HMMC Nošovice - Výroba, osobní automobily, 2008 - 2012 (ks)
HMMC Nosovice - Production, Cars, 2008 - 2012 (pcs)
350 000
303 035
300 000
251 146
250 000
200 135
200 000
150 000
118 000
100 000
50 000
12 050
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Poznámka: Výroba zahájena v závěru roku 2008.
Diagram č. 2.1.10
ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2012 (ks)
SKODA AUTO - Production, LCVs, 1993 - 2012 (pcs)
2 493
3 013
2 745
2 650
6 288
6 238
1 064
1 174
1 072
1 161
10 000
1 275
22 705
3 981
20 000
22 692
23 201
30 000
15 116
20 216
21 257
40 000
35 007
36 136
50 000
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.11
1 003
600
479
283
485
737
482
553
545
1 000
858
968
2 000
1 101
1 606
3 000
1 174
4 369
3 539
4 000
3 881
5 000
3 327
6 000
4 540
7 000
5 404
AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2012 (ks)
AVIA - Production, CVs, 1993 - 2012 (pcs)
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.12
74
2 252
496
702
1 000
931
808
1 511
1 497
1 654
1 761
1 551
1 686
1 439
1 500
1 209
2 000
1 473
1 358
1 837
2 500
2 431
2 592
3 000
1 804
3 500
2 966
TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2012 (ks)
TATRA - Production, CVs, 1993 - 2012 (pcs)
500
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
0
Diagram č. 2.1.13
2 773
2 972
2 177
3 020
2 526
1 897
1 690
1 549
1 317
1 253
1 155
1 145
975
897
1 000
997
1 500
892
2 000
1 167
2 500
1 521
3 000
2 477
3 500
2 698
IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2012 (ks)
IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2012 (pcs)
500
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
0
Diagram č. 2.1.14
84
71
68
418
478
427
247
235
229
4
31
100
72
200
115
193
300
218
400
368
411
500
418
600
543
SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1994 - 2012 (ks)
SOR Libchavy - Production, Buses, 1994 - 2012 (pcs)
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.15
75
JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, 1993 - 2012 (ks)
JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, 1993 - 2012 (pcs)
2 319
1 155
782
749
1 561
1 603
1 011
2 110
2 000
2 140
5 175
3 720
3 439
2 875
4 000
2 799
3 666
6 000
3 089
4 328
8 000
1 768
10 000
7 760
9 747
12 000
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.16
927
650
244
216
400
407
647
724
710
657
522
654
523
423
600
535
490
800
745
1 000
898
958
1 200
1 094
1 400
1 263
PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2012 (ks)
PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2012 (pcs)
200
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.17
5 000
17 971
18 699
17 050
15 817
20 230
17 319
12 410
10 523
9 262
8 858
5 625
10 000
4 584
15 000
9 139
20 000
13 210
25 000
20 763
AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2012 (ks)
AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2012 (pcs)
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
0
Diagram č. 2.1.18
Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech č. 2.1.19 až 2.1.21 znázorněn přehled
o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří poskytli
potřebné údaje za rok 2012). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez číslování
76
diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji v minulém
roce nerealizovali.
KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1999 - 2012 (ks)
KAIPAN - Production, Cars, 1999 - 2012 (pcs)
54
60
50
40
11
8
7
3
3
6
10
11
13
16
16
11
20
18
19
30
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 2.1.19
KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1994 - 2012 (ks)
KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1994 - 2012 (pcs)
100
15
24
38
43
50
49
45
49
47
35
45
30
7
20
24
40
25
36
50
60
51
61
80
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 2.1.20
855
673
528
1 161
1 236
545
600
656
467
900
834
1 200
935
1 500
1 066
1 428
1 800
1 370
SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2012 (ks)
SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2012 (pcs)
300
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
0
Diagram č. 2.1.21
77
Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v r. 2012 nebyla realizována či vykázána)
Osobní automobily kat. M1
GORDON - Výroba, osobní automobily, 1997 - 2008 (ks)
GORDON - Production, Cars, 1997 - 2008 (pcs)
10
8
6
5
4
4
4
3
2
2
1
1
1
1
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2000 (ks)
MTX - Production, Cars, 1993 - 2000 (pcs)
66
70
63
60
50
40
33
30
20
14
10
12
4
3
3
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Užitková vozidla kat. N1
136
150
136
BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1999 (ks)
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1995 - 1999 (pcs)
120
50
60
46
62
90
30
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
78
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1999 (ks)
1 100
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1997 - 1999 (pcs)
1 250
1 000
531
750
215
500
250
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
218
250
200
13
46
50
33
50
30
43
54
100
71
82
121
150
212
MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 2006 (ks)
MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1995 - 2006 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1998 - 2002 (ks)
JLAURETA - Production, LCVs, 1998 - 2002 (pcs)
18
22
25
23
30
20
10
15
4
10
5
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
79
DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1998 (ks)
DESTACAR - Production, LCVs, 1995 - 1998 (pcs)
86
100
72
80
35
60
40
6
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1998 (ks)
GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1997 - 1998 (pcs)
18
20
25
20
15
10
5
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Užitková vozidla kat. N2 a N3
138
400
19
200
156
309
560
600
718
800
675
1 000
803
1 200
1 012
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2001 (ks)
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2001 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
80
92
PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 2004 (ks)
PRAGA - Production, CVs, 1994 - 2004 (pcs)
100
23
30
40
40
47
57
60
54
58
73
80
1
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 1998 (ks)
ROSS - Production, CVs, 1994 - 1998 (pcs)
211
250
132
135
200
150
63
100
21
50
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Motocykly a mopedy kat. L
1 800
1 500
1 606
1 497
DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1996 - 1999 (ks)
DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1996 - 1999 (pcs)
900
726
746
1 200
600
300
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Poznámka: Výroba přesunuta do JAWA Moto.
81
PRAGA - Výroba, motocykly, 1998 - 2003 (ks)
PRAGA - Production, Motorcycles, 1998 - 2003 (pcs)
200
59
64
73
100
83
92
113
150
50
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
300
STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1997 - 2006 (ks)
STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1997 - 2006 (pcs)
300
250
4
4
17
16
50
37
53
100
60
150
111
126
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
4 000
2 000
1 488
3 764
6 000
2 984
6 122
8 000
9 144
10 000
ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 1997 (ks)
ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 1997 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
82
Autobusy kat. M2 a M3
OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 1994 (ks)
OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 1994(pcs)
30
25
40
20
4
10
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1997 - 2001 (ks)
ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1997 - 2001 (pcs)
24
40
5
6
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
TEDOM - Výroba, autobusy, 2005 - 2011 (ks)
TEDOM - Production, Buses, 2005 - 2011 (pcs)
60
80
47
60
4
5
20
17
15
32
40
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
83
Přípojná vozidla kat. O3 a O4
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks)
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)
695
829
1 000
177
203
103
210
185
226
191
200
182
400
250
600
269
577
800
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 1999 (ks)
KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 1999 (pcs)
491
600
500
314
400
227
300
44
6
48
100
95
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zpracoval: Ing. Ešner / Ing. Šípek
84
2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
O vývoji v oblasti výroby dílů a příslušenství vozidel nelze hovořit bez určité vazby
na finální výrobu vozidel v ČR. Tato provázanost je zřejmá zejména z období let 2008
a 2009, kdy se projevil výrazný pokles výroby u finálních výrobců. Ten byl vystřídán
růstem objemu výroby v roce 2010 s pokračováním v letech 2011 i 2012. Tato
skutečnost se promítla výrazným způsobem i do výroby skupin, dílů a příslušenství (viz
diagram č. 2.2.1).
Objem produkce v základních skupinách firem
mil. Kč
AutoSAP, rok 2000 až 2012
800 000
2008
2009
279 390,0
330 542,2
379 194,4
2007
357 055,8
267 710,1
100 000
258 969,8
200 000
269 747,3
300 000
312 544,7
400 000
240 432,5
500 000
337 767,7
364 146,5
600 000
309 875,6
700 000
2011
2012
0
2000
2001
2002
2003
finální výrobci
2004
2005
2006
dodavatelé
2010
ostatní
Diagram 2.2.1
Podíly základních skupin firem na objemu produkce
2006
2007
2008
45,85%
45,74%
46,50%
52,60%
2005
52,70%
2004
52,02%
46,64%
2003
51,93%
55,91%
42,87%
56,82%
56,72%
59,11%
58,76%
57,09%
42,09%
2002
43,08%
2001
40,70%
2000
40,90%
48,49%
20%
52,26%
40%
54,59%
60%
42,56%
51,17%
47,43%
80%
44,83%
100%
2009
2010
2011
2012
0%
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.2
85
Skupina dodavatelů si udržuje již několik let téměř konstantní podíl na objemu
produkce firem AutoSAP. Ani v roce 2012 se tato hodnota zásadně nezměnila
a blížila se 46 % (viz diagram č. 2.2.2). Vliv na vývoj hodnoty podílu dodavatelů měl
především vývoj produkce osobních automobilů. Pokud jsou v diagramu výraznější
změny, tak jsou ovlivněny mimo jiného i náběhem výroby v nových kapacitách (2006
v TPCA Czech a 2009 v HMMC Nošovice).
Růst celkové produkce v průběhu roku 2012 se promítnul i do celkového růstu
exportu v obou skupinách výrobců (viz diagram č. 2.2.3).
Objem exportu v základních skupinách firem
m il. Kč
50 000
2007
2008
2009
350 950,8
100 000
241 681,4
150 000
228 420,7
200 000
250 624,9
;
250 000
328 198,9
300 000
189 062,1
350 000
285 240,7
400 000
230 445,5
246 349,7
450 000
163 487,1
500 000
215 867,9
550 000
239 782,3
600 000
2011
2012
0
2000
2001
2002
2003
finální výrobci
2004
2005
2006
dodavatelé
2010
ostatní
Diagram 2.2.3
Podíly základních skupin firem na objemu exportu
40,30%
39,37%
39,61%
40,10%
50,02%
49,42%
49,40%
54,86%
53,92%
53,82%
46,57%
40,09%
80%
38,53%
100%
58,98%
2008
59,86%
2007
59,76%
2006
59,27%
2005
49,58%
2004
50,28%
45,09%
2003
50,54%
46,04%
2001
46,16%
2000
53,41%
20%
59,90%
40%
61,46%
60%
2009
2010
2011
2012
0%
2002
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.4
86
Z diagramu č. 2.2.4 je zřejmý vývoj podílu dodavatelů na celkové výši exportu ve
srovnání s předchozími roky. V období od roku 2009 zůstává tento podíl prakticky na
stejné výši a osciluje kolem hodnoty 40 %, přičemž jeho absolutní hodnota vzrůstala.
Výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel si udržují svou důležitou roli i v oblasti
zaměstnanosti a tvorby pracovních míst a to jak v období recese, tak i v etapě růstu.
V diagramech pod č. 2.2.5. je uveden vývoj podílu v základních skupinách firem
(výrobců skupin, dílů a příslušenství a finálních výrobců) na celkovém počtu
zaměstnanců ve firmách AutoSAP. Je zřejmé, že ekonomická recese v roce 2009
zasáhla především dodavatelský sektor. Současně vytvořila podmínky pro další
zefektivnění výrobního procesu. Proto se následující zvýšení produkce nepromítlo do
výraznějšího nárůstu počtu pracovníků.
Počty zaměstnanců v základních skupinách firem
m il. Kč
140 000
120 000
73 073
73 003
69 317
;
60 000
70 120
80 000
92 436
91 953
100 000
33 843
34 248
32 995
33 431
33 737
20 000
32 631
40 000
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0
2000
2001
2002
2003
finální výrobci
2004
2005
2006
dodavatelé
ostatní
Podíly základních skupin firem na počtu zaměstnanců
100%
66,48%
66,76%
65,79%
65,55%
72,53%
73,19%
72,19%
72,76%
72,13%
70,77%
69,90%
67,01%
60%
65,00%
80%
26,44%
27,08%
25,97%
26,56%
2003
2004
2005
2006
2007
2008
30,69%
27,05%
2002
30,57%
28,46%
2001
31,32%
29,39%
2000
32,02%
32,24%
20%
34,36%
40%
2009
2010
2011
2012
0%
finální výrobci
dodavatelé
Diagramy 2.2.5
87
Přehled o dynamice růstu tržeb u skupiny výrobců dílů a finálních výrobců je zřejmý
z diagramu č. 2.2.6. Období recese ve 2. pololetí roku 2008 a v průběhu roku 2009 se
promítlo u výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel výraznějším způsobem, než
u finálních výrobců. Následující oživení výroby přineslo i pro dodavatelský sektor návrat
k ekonomickému růstu zhruba ve stejné růstové dynamice jako u finálních výrobců.
Porovnání dynamiky růstu tržeb 2000 až 2012
2000
2001
2003
2004
finalisté
2006
2007
179,71%
173,84%
2008
2009
2010
270,16%
254,55%
253,27%
239,68%
209,81%
196,51%
2005
181,08%
162,09%
125,39%
105,85%
162,57%
2002
99,54%
100%
106,25%
150%
106,92%
118,16%
136,53%
200%
185,17%
250%
221,72%
300%
228,35%
259,84%
350%
276,07%
297,63%
(rok 2000 = 100%)
2011
2012
dodavatelé
Meziroční indexy
Objem tržeb
2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2111/2010 2012/2011
finalisté
dodavatelé
1,185
1,197
1,293
1,172
1,117
1,145
0,960
0,928
1,034
0,712
1,167
1,162
1,142
1,109
1,062
1,067
Diagram č. 2.2.6
6,67%
6,20%
10,91%
14,24%
16,75%
16,20%
3,38%
11,72%
14,54%
29,27%
17,19%
18,45%
19,07%
13,90%
6,34%
-7,24% -4,00%
-10%
-6,32%
0%
-0,63%
6,92%
10%
21,40%
20%
15,55%
30%
18,16%
26,97%
40%
19,74%
Meziroční nárůsty (- poklesy) tržeb v letech 2000 až 2012
-30%
-40%
finalisté
dodavatelé
-28,82%
-20%
Diagram č. 2.2.7
88
1427,8%
798,3%
627,180%
1332,3%
744,2%
584,290%
1191,4%
648,6%
499,360%
542,3%
413,390%
652,7%
396,624%
1011,3%
1461,2%
1583,1%
698,5%
417,292%
598,4%
471,9%
258,200%
184,360%
0%
380,4%
334,1%
306,7% 672,1%
203,542%
465,5%
221,7%
91,1%
200%
67,2%
400%
29,8%
600%
144,0%
800%
365,8%
1000%
568,2%
1200%
202,403%
819,4%
1400%
947,2%
1600%
1153,9%
1800%
363,040%
Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993 = 100%)
1369,4%
V dalších diagramech 2.2.8 a 2.2.9 je pro porovnání uveden vývoj produkce firem
zapojených do AutoSAP od vzniku samostatné České republiky (v členění finální
výrobci, dodavatelé a AutoSAP celkem).
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AutoSAP
Diagram č. 2.2.8
Vývoj meziročních nárůstů (- poklesů) objemu produkce
(AutoSAP, rok 1994 až 2012)
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
-20%
-30%
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AutoSAP
Diagram č. 2.2.9
Jak je zřejmé z diagramu č. 2.2.9, tak meziroční procentní nárůsty výroby mají za
sledované období sinusový průběh. Růst objemu produkce v dodavatelském
sektoru až do roku 2007 většinou převyšoval růst finálních výrobců. Od roku 2010
je zaznamenán růst u obou skupin výrobců zhruba na stejné úrovni.
89
Prakticky shodný s vývojem produkce je i vývoj v oblasti exportu (viz diagram
č. 2.2.10 a č. 2.2.11).
Porovnání dynamiky růstu vývozu 2000 až 2012
2000
2001
2002
102,38%
121,33%
2003
2004
finalisté
2005
2006
2007
2008
2009
2010
321,00%
2011
294,54%
288,98%
275,44%
239,39%
253,10%
202,83%
218,86%
191,70%
210,34%
149,35%
100%
107,38%
150%
111,67%
119,21%
200%
132,64%
226,65%
190,41%
300%
250%
257,40%
350%
175,92%
274,28%
400%
308,50%
329,79%
(rok 2000 = 100%)
2012
dodavatelé
Meziroční indexy
Export
2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2111/2010 2012/2011
finalisté
dodavatelé
1,093
1,136
1,326
1,066
1,196
1,202
0,911
0,935
1,058
0,709
1,180
1,156
1,151
1,142
1,069
1,111
Diagram č. 2.2.10
11,08%
6,93%
14,18%
15,06%
18,02%
15,64%
-8,86%
-6,46%
5,81%
20,24%
19,56%
32,63%
9,32%
6,56%
-10%
-4,66%
0%
13,57%
19,03%
18,51%
25,28%
19,21%
-3,84%
10%
11,67%
20%
26,39%
30%
25,13%
40%
27,49%
Meziroční nárůsty (- poklesy) vývozu v letech 2000 až 2012
-30%
-40%
finalisté
dodavatelé
-29,06%
-20%
Diagram č. 2.2.11
90
Pozitivní v oblasti výroby dílů a příslušenství vozidel je skutečnost, že se firmy
dokázaly v rámci globalizace uplatnit nejen u tuzemských, ale i u dalších významných
finálních výrobců zejména v rámci EU. Ukázalo se, že diverzifikace výroby (orientace
na více odběratelů) je ve skupině dodavatelů významným stabilizačním prvkem
a jednou z cest, jak se vypořádat s důsledky recese.
2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 31. 5. 2013)
Do činnosti Sdružení automobilového průmyslu bylo k výše uvedenému dni
zapojeno celkem 149 subjektů z České republiky, z toho:
● 134 řádných členů (s hlasovacím právem)
● 4 firmy se statutem „pozorovatel“
● 8 organizací se statutem neplatícího člena (jedná se o 7 vysokých škol
a Českou automobilovou společnost)
● 3 firmy mají po dohodě pozastavenou činnost (LEAR Corporation Czech Republic
s.r.o., IRIS Ident s.r.o. a DRAKA Kabely s.r.o.).
Kolektivním členem je Zväz (do dubna 2012 Združenie) automobilového priemyslu SR
(ZAP SR), jehož zástupce je z tohoto titulu členem Rady ředitelů.
Rada ředitelů (Valná hromada) AutoSAP tak čítá k uvedenému datu 135 mandátů.
Počet členů AutoSAP po poklesu v roce 2010 a určité stabilizaci v roce 2011 se
mírně snížil. V průběhu roku 2012 členství ukončilo 11 firem, na druhé straně se do
činnosti AutoSAP nově zapojily 2 firmy (za leden až květen 2013 pak dalších 6). Vývoj
počtu firem zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v diagramu č. 2.3.1.
Vývoj počtu firem z ČR zapojených
do činnosti AutoSAP
180
160
143
136 139
140
120
86
100
143
149
123
54
60
20
101
116
152 156 150 152 152
71
80
40
93
109
145 149
14 19
27
37 41
31.5.2013
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1993
31.12.1992
31.12.1991
31.12.1990
27.6.1989
0
stav k datu
Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti AutoSAP.
Diagram č. 2.3.1
91
Aktuální stav členské základny AutoSAP spolu se základním výrobním programem
firem (předmětem podnikání) je na internetové adrese http://www.autosap.cz v rubrice
„5 - ČLENSKÁ ZÁKLADNA AutoSAP“.
Změny v členské základně AutoSAP a ekonomická recese se odrážejí i ve struktuře
a změnách členské základny, zejména v počtu zaměstnanců u výrobců skupin a dílů
vozidel.
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle počtu firem a organizací)
ostatní; 31;
20,81%
výrobci
vozidel a
nástaveb; 11;
7,38%
výrobci
skupin a dílů
vozidel; 107;
71,81%
Stav k datu 31.5.2013 (dle aktuální databáze AutoSAP).
100% =
149
subjektů
Diagram č. 2.3.2
(dle počtu zaměstnanců)
ostatní
3 105
2,81%
výrobci
vozidel a
nástaveb
33 737
30,58%
výrobci skupin
a dílů vozidel
73 477
66,60%
100% = 110 319 osob
Diagram č. 2.3.3
92
(dle velikosti firmy)
do 2500
zam ěstnanců; 7;
4,70%
do 50
zaměstnanců; 23;
15,44%
nad 2500
zam ěstnanců; 6;
4,03%
do 250
zaměstnanců;
38; 25,50%
do 1500
zam ěstnanců; 11;
7,38%
do 1000
zaměstnanců;
31; 20,81%
do 500
zaměstnanců;
33; 22,15%
100% =
149
subjektů
Diagram č. 2.3.4
Členem AutoSAP je od r. 2007 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s.
Základní informace, včetně seznamu členů tohoto uskupení, najdete na internetové
adrese http://www.autoklastr.cz.
Vývoj plateb firem v průběhu roku 2012 a 2011 (v % rozpisu)
43,88%
50%
42,39%
60%
1,05%
1,50%
1,41%
0,51%
6,57%
5,68%
0,51%
0,00%
0,15%
0,29%
4,62%
5,55%
1,88%
1,14%
0,93%
0,81%
7,55%
5,30%
7,46%
6,32%
10%
16,55%
0,89%
1,38%
12,53%
20%
11,00%
30%
13,69%
40%
0%
přeplatky přeplatky
z předch. firem v
roku
roce
Z celkem
z toho:
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
v roce 2011
v roce 2012
154 subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2012:
ROZPIS PLATEB (100 %) = 10 902 758 Kč (bez DPH)
0 v roce 2012 neuhradily žádnou platbu
= 13 083 310 Kč (s DPH 20 %)
1 úhrada pod
75%
rozpisu plateb
Dosud neuhrazeno
61 430 Kč (bez DPH)
resp.
1 úhrada nad
75%
rozpisu plateb
73 716 Kč (s DPH 20 %)
(bez přeplatků)
144 je plně vyrovnáno s rozpisem na rok 2012
to je
0,56%
Přeplatky firem činí
179 915 Kč
8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS)
Stav k 31. prosinci 2012
Diagram č. 2.3.5
Určitým ukazatelem s relativně vysokou vypovídací schopností nejen o stavu
oboru, ale i stavu jednotlivých firem, jsou platby na činnost AutoSAP v průběhu
93
roku. Je možno konstatovat, že z celkového rozpisu plateb na rok 2012 v celkové výši
13 083 309,73 Kč (10 902 758,11 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze 73 716,- Kč.
Vývoj plateb v roce 2013 dává předpoklad dosažení rozepsané výše plateb na služby.
K 26. květnu 2013 bylo firmami uhrazeno 83,41 % rozepsaných plateb.
77,40%
99,83%
99,44%
99,30%
96,67%
99,54%
97,46%
77,40%
98,27%
96,52%
95,14%
92,33%
97,37%
77,40%
91,05%
90,55%
90,03%
84,32%
93,06%
93,31%
76,75%
83,63%
83,05%
81,14%
84,89%
71,43%
60%
59,54%
68,61%
70%
64,28%
80%
61,09%
75,64%
90%
67,64%
86,88%
100%
75,20%
uhrazeno z rozpisu
95,93%
Vývoj plateb na služby AutoSAP v průběhu roku za období 2007 až 2013
50%
12,53%
11,00%
15,13%
10,04%
20%
15,87%
30%
12,71%
40%
0,02%
10%
0%
Σ k 1.1. */
2007
Σ k 28.2.
2008
Σ k 30.4.
2009
Σ k 31.7.
2010
2011
Σ k 31.10.
2012
Σ k 31.12.
2013
Stav k datu 12.5.2013
*/ Jedná se o převedené přeplatky z předchozího rok u
Diagram č. 2.3.6
Do činnosti AutoSAP v rámci pracovní skupiny AUTOSAP/ODETTE
ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI), tvořenou
šesti členy AutoSAP, je zapojeno ještě dalších 6 nečlenských firem (AIMTEC, MAGNA
CARTECH, MINERVA ČR, s.n.o.p. cz, TELEDIN CR a T-SYSTEMS). Bližší informace viz
internetové stránky http://www.odette.cz.
Jak bylo již výše zmíněno, je kolektivním členem Sdružení automobilového
průmyslu i „ZVÄZ AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU Slovenskej republiky“
(ZAP SR). Informace najdete na internetových stránkách tohoto sdružení
na adrese http://www.zapsr.sk.
***********************
Nutno uvést, že v ČR existuje řada dalších potenciálních členů (viz též příloha tohoto
podkladu), přičemž se v některých případech jedná o skutečně významné firmy z oboru
„automotive“. S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty při
zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména „Adresář“ a „Statistika“) a zasílá
jim i vybrané publikované materiály (avšak jen těm, které poskytnou potřebné údaje pro
jejich zpracování). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby stávající členové AutoSAP
a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na
činnost a aktivity AutoSAP s cílem získat je za členy AutoSAP. V počátku roku 2013 se
do této náborové činnosti zapojili i někteří členové Představenstva AutoSAP.
94
I. Firmy, s kterými jednali členové Představenstva AutoSAP
jednáno s (za AutoSAP jednal):
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
ALFAVARIA Liberec s.r.o.
AUTOMOTIVE LIGHTING, s.r.o.
BOLLHOFF, s.r.o.
BREMBO Czech s.r.o.
COMPOSITE COMPONENTS a.s.
DRUKOCEL Rosice
EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o.
Isolit-Bravo, spol. s r.o.
KASPER Kovo s.r.o.
KLÖCKNER Stahlhandel CZ, s.r.o.
KOSTAL CR, spol. s r.o.
KOVOLIS Hedvikov a.s.
MATRIX a.s.
MEGA a.s.
MIKROELEKTRONIKA
NKT Cables Vrchlabí k.s.
Peter GFK spol. s.r.o.
Poličské strojírny a.s.
PROMENS a.s.
Sněžka, v.d. Náchod
TVARMETAL s.r.o
VARROC Lighting Systems, s.r.o.
Jan Kupský, ředitel (Ing. Štefka)
Ing. Petr Novotný, jednatel (Ing. Ryšavý)
Petr Čížek, ředitel (Ing. Pachovský)
Ing. Erich Zipser, jednatel (Ing. Šípek)
Ing. Vladimír Lavička, ředitel (Ing. Pachovský)
Jaroslav Veselý, předseda (Ing. Pachovský)
Ing. Petr Krob, jednatel (Ing. Šípek)
Ing. Kvido Štěpánek, ředitel (Ing. Juříček)
Rudolf Kasper (Ing. Pachovský)
Libor NOVÁK, jednatel (Ing. Pachovský)
(Ing. Volák)
Ing. Miroslav Pavlas, ředitel (Ing. Juříček)
Jaroslav Švarc, Manager (Ing. Pachovský)
Miroslav Matuška Division Manager (Ing. Pachovský)
Vlastimil Mračko, Director (Ing. Pachovský)
Zdeněk Grof, Key Account Manager (Ing. Pachovský)
Ing. Karel Macháč, jednatel (Ing. Pachovský)
Ing. Jaroslav Trávníček, gen. ředitel (Ing. Pachovský)
Ing. Robert Zatloukal, jednatel (Ing. Pachovský)
Ing. Miroslav Čermák, předseda (Ing. Juříček)
Josef Bárta – jednatel (Ing. Pachovský)
Todd c. Morgan – viceprezident (Ing. Šípek)
Na základě jednání členů Představenstva v roce 2013 vstoupilo do AutoSAP již 5 firem
(COMPOSITE COMPONENTS a.s., IMI International s.r.o., LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o.,
SOLEA CZ výrobní družstvo a ATEK s.r.o.). Další firma (YAPP CZECH AUTOMOTIVE
SYSTEMS Co., s.r.o. a.) se přihlásila nezávisle na těchto jednáních.
II. Další významné firmy nezapojené do AutoSAP (většina poskytuje údaje)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
AISAN Industry Czech s.r.o.
AVON AUTOMOTIVE a.s.
BLATA, s.r.o.
BORGERS CS spol. s r.o.
CIKAUTXO CZ s.r.o.
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o.
EvoBus Bohemia s.r.o.
FAURECIA Automotive Czech Republic s.r.o.
FUJIKOKI Czech s.r.o.
GRAMMER CZ, s.r.o.
HYUNDAI DYMOS Czech, s.r.o.
IDEAL Automotive Bor, s.r.o.
INTERTELL spol. s r.o.
KIEKERT-CS, s.r.o.
KOITO Czech s.r.o.
KYB Manufacturing Czech s.r.o.
MAGNA Cartech spol. s r.o.
MINDA Schenk Plastic Sol. s.r.o.
MITSUBISHi Electric Automotive Czech, s.r.o.
MOBIS Automotive Czech, s.r.o.
NEMAK Czech Rep. s.r.o.
OBZOR, výrobní družstvo invalidů
OLHO - Technik Czech s.r.o.
PARKER Hannifin Industrial, s.r.o.
RECTICEL Interior CZ. s.r.o.
RONAL CR s.r.o.
RUBENA a. s
95
533 zaměstnanců
236 zaměstnanců
247 zaměstnanců
1 080 zaměstnanců
418 zaměstnanců
563 zaměstnanců
400 zaměstnanců
430 zaměstnanců
136 zaměstnanců
129 zaměstnanců
231 zaměstnanců
280 zaměstnanců
744 zaměstnanců
310 zaměstnanců
920 zaměstnanců
1 700 zaměstnanců
28.
29.
30.
31.
SEV Litovel, s.r.o.
SCHWARZMÜLLER Tschechien s.r.o.
Slévárna HAUNISCH, a.s.
VALEO Autoklimatizace k.s.
200 zaměstnanců
264 zaměstnanců
190 zaměstnanců
a další
2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP
Hledisek, kterými můžeme charakterizovat strukturu členské základny, je celá řada.
Následující soubor tabulek představuje základní rozčlenění, které v řadě případů může
napomoci v rychlé orientaci ve struktuře firem zapojených do AutoSAP. Jedná se
o rozčlenění podle právní formy, základního předmětu podnikání, počtu pracovníků či
podílu zahraničního kapitálu.
2.4.1 Dle právní formy
Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným tvoří dvě základní
skupiny firem AutoSAP. Ostatní právní formy, jako jsou např. komanditní společnosti,
družstva apod., jsou zastoupeny v minimální míře. Skupinu „ostatní“ tvoří vysoké školy
(VŠ) a zájmová či občanská sdružení.
Tabulka č. 2.4.1 Firmy AutoSAP - dle právní formy
právní forma
firem
počet
%
Akciová společnost (a.s.)
44
29,7
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
89
60,1
Komanditní společnost (k.s.)
2
1,4
Ostatní (7x VŠ, 1x org. sl., 4x sdružení, 1x družstvo)
13
8,8
CELKEM :
148
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
31 937,0
43,4
39 664,6
53,9
k.s. + ostatní:
1 951,2
73 552,8
2,7
100,0
2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti)
Rozhodující skupinu AutoSAP tvoří výrobní firmy, které se na celkovém počtu
členů podílí téměř 80 %. Mezi výrobními firmami má rozhodující podíl (téměř 72 %),
skupina výrobců dílů a příslušenství vozidel. Obdobně mají výrobní firmy rozhodující
podíl i na základním jmění. Z celkového počtu firem zapojených do AutoSAP (viz
tabulka č 2.4.2) dosahuje podíl nevýrobních organizací téměř 21 %.
Tabulka č. 2.4.2 Firmy AutoSAP - dle hlavní činnosti
charakter
firem
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
- výrobní
117
79,1
z toho: finální výrobci vozidel
11
7,5
výrobci skupin a dílů
106
71,6
- nevýrobní (účelové organizace)
31
20,9
z toho: služby, prodej
16
10,8
výzkum, zkoušky
15
10,1
CELKEM :
148
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
70 762,2
96,2
39 542,2
53,8
31 220,0
42,4
2 790,7
3,8
1 496,5
2,0
1 294,2
1,8
73 552,8
100,0
2.4.3 Dle počtu zaměstnanců
Rozhodující skupinu z hlediska počtu zaměstnanců představují v rámci AutoSAP
malé a střední podniky (MSP), tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Jejich
počet tvoří téměř 40 % členské základny. Další významnou skupinu představují firmy
96
s počtem zaměstnanců mezi 250 až 500. Přes skutečnost, že obě skupiny představují
svým počtem firem více jak 62 % členské základny, je jejich podíl na počtu
zaměstnanců AutoSAP necelých 16 % - viz tabulka č. 2.4.3.
Tabulka č. 2.4.3 Firmy AutoSAP - dle počtu zaměstnanců
velikost firmy
(počet zaměstnanců)
- do 250
- od 250 do 500
- od 500 do 1 000
- od 1 000 do 5 000
- nad 5 000
CELKEM :
firem
počet
59
33
30
24
2
148
%
39,9
22,3
20,3
16,1
1,4
100,0
celkem zaměstnávají
osob
%
5 456
4,9
12 274
11,1
20 511
18,6
41 149
37,3
31 051
28,1
110 441
100,0
2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti
Podle počtu firem tvoří firmy se zahraniční účastí více jak nadpoloviční většinu
členské základny AutoSAP (viz tabulka č. 2.4.4). V případě ekonomických výsledků má
však jejich podíl na řadě ukazatelů rozhodující charakter a podstatně převyšuje podíl
odpovídající počtu těchto firem v rámci členské základny AutoSAP.
Tabulka č. 2.4.4 Firmy AutoSAP - dle podílu zahraničního kapitálu
firmy se zahraniční
základní jmění firem s účastí
charakter
kapitálovou účastí
zahraničního partnera (Σ)
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
mil. Kč
%
5
45,5 z finalistů
38 885,6
98,3 z finalistů
Finální výrobci vozidel
71
67,0 z výr. dílů
24 576,4
78,7 z výr. dílů
Výrobci skupin a dílů
12
38,7 z účel. org.
1 460,3
52,3 z účel. org.
Nevýrobní (účelové organizace)
CELKEM :
88
59,5 z AutoSAP
64 922,3
88,3 z AutoSAP
Charakteristika vlastnické struktury (např. podle výše podílu jednotlivých vlastníků
na základním jmění firem) je uvedena detailněji v následující kapitole.
2.5 Vlastnická struktura
Charakter a postupné formování vlastnické struktury má v odvětví automobilového
průmyslu řadu etap a mělo svůj specifický vývoj. Jeho počátek odpovídal celkovému
postupu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví Fondu národního
majetku (FNM) a držitelů investičních kupónů (DIK). Další etapa a postup byl
významným způsobem ovlivněn privatizací firmy Škoda Auto (vstup koncernu VW). Její
význam spočíval nejen v její úspěšnosti, ale i v tom, že VW následovala řada
zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spolupráci s českým
výrobcem začaly rozvíjet svou výrobu v České republice. Automobilový průmysl tím
získal v porovnání s ostatními průmyslovými obory určitý náskok. Za významné je dále
možné považovat období, kdy do procesu privatizace aktivně vstoupily managementy
jednotlivých firem a využily možnosti privatizace, které legislativa v té době nabízela.
Forma společných podniků se zahraničním partnerem doplněná českými
vlastníky vedla k postupnému snižování podílu FNM, investičních fondů a DIK v celém
oboru automobilového průmyslu. Uvedené formy privatizace vytvořily poměrně rychle
jasně definovanou a „průhlednou“ vlastnickou strukturu, která byla přivítána nejen
bankovním sektorem, ale v řadě případů podpořila další zájem o investice do tohoto
odvětví.
97
Jak je zřejmé z diagramu č. 2.5.1, tak postupně ve firmách klesaly podíly zejména
držitelů investičních kuponů a „klasických“ investičních fondů vzniklých v rámci
kupónové privatizace. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj vlastní vývoj
a v podstatě doplňují průběh celé privatizace.
%
základního
jmění
Postup privatizace ve firmách AutoSAP
(podíly základních skupin vlastníků)
100%
"ostatní" vlastníci
90%
28,6
80%
43,0
39,6
29,0
28,7
24,5
20,9
12,9
16,8
25,6
22,3
12,2
12,3
12,7
24,3
39,2
70%
60%
2007
2008
87,3
2006
87,7
2004
87,8
78,6
2003
75,6
74,3
2002
77,6
67,5
2001
74,2
69,3
2000
82,9
68,0
55,1
30%
50,6
40%
44,02
50%
87,1
zahraniční vlastníci
2009
2010
2011
2012
20%
FNM
10%
0%
DIK
IPF
1997
1998
1999
2005
Diagram č. 2.5.1
Základní skupiny vlastníků jsou v diagramu pro porovnání zachovány i když je jejich
podíl na základním jmění firem AutoSAP v současnosti nulový.
Podíly základních skupin vlastníků na základním jmění firem AutoSAP znázorňuje
diagram č. 2.5.2. Jedná se o údaje, které uvedly firmy v předaných databázových
listech za rok 2012.
V tabulce č. 2.5.1 jsou uvedeny podíly a výše základního jmění v jednotlivých
skupinách vlastníků od roku 2007 až do roku 2012. Hodnota základního jmění
v uvedeném období je ovlivněna mírou investic, která směřovala do firem AutoSAP,
změnou vlastnické formy a v menší míře změnou členské základny AutoSAP.
Diagramy uvedené v této kapitole potvrzují, co již bylo zmíněno v jejím úvodu.
Členskou základnu AutoSAP tvoří prakticky dvě významné skupiny vlastníků, které
se rozhodující měrou podílí na základním jmění firem.
Teritoriální skladba vlastníků firem AutoSAP je uvedena v tabulkách č. 2.5.2
a č. 2.5.3 a následných diagramech. Je z nich zřejmý přehled vlastníků firem podle
„země původu“ a dále pak přehled jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na
základním jmění firem AutoSAP.
98
Podíly vlastníků firem AutoSAP
na základním jmění (k 31.12.2012)
"Ostatní" vlastníci
ČR
12,68%
Investiční fondy a DIK
0,01%
Zahraniční
vlastníci
87,31%
Diagram č. 2.5.2
Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2007 až 2012)
v roce
skupina vlastníků
Investiční fondy
a společnosti
(IF)
Držitelé investičních
kupónů
(DIK)
Fond národ. majetku
(FNM)
Zahraniční partner **)
(ZP)
„Ostatní“ vlastníci *)
CELKEM
2007
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
20,0
0,1
0,0
0,0
58 688,1
77,6
16 886,4
22,3
75 594,5
100,0
základní jmění
2008
2009
2010
(mil. Kč)
(mil. Kč)
(mil. Kč)
(%)
(%)
(%)
0,0
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
9,7
9,65
9,7
0,01
0,01
0,01
0,0
0,0
0,0
0,00
0,00
0,00
53 617,1 64 819,20 67 084,6
75,71
87,11
87,79
17 195,1 9 584,32
9 318,1
24,28
12,88
12,20
70 821,9 74 413,17 76 412,4
100,00
100,00
100,00
2011
(mil. Kč)
(%)
39,9
0,05
9,7
0,01
0,0
0,00
64 428,4
87,65
9 024,8
12,28
73 502,8
100,00
2012
(mil. Kč)
(%)
5,1
0,01
0,2
0,00
0,0
0,00
64 219,4
87,31
9 328,1
12,68
73 552,8
100,00
*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.
**) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním
partnerem.
Tabulka č. 2.5.2
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Nizozemsko
základní jmění (ZJ) v mil. Kč
rok 2012
rok 2010
rok 2011
9 333,4
9 327,8
9 074,4
22 573,4
25 033,7
22 714,0
2045,9
2 412,8
2 046,9
6 314,7
6 293,9
6 293,9
86,8
86,8
86,8
616,6
541,3
541,3
7 826,8
3 919,3
4 346,8
99
to je % ze ZJ všech firem
AutoSAP
rok 2010
rok 2011 rok 2012
12,2
12,3
12,7
30,7
32,8
30,9
2,8
3,2
2,8
8,6
8,2
8,6
0,1
0,1
0,1
0,8
0,7
0,7
10,6
5,1
5,9
Tabulka č. 2.5.2 – pokračování
Země
Španělsko
Itálie
Japonsko
Velká Britanie
Belgie
Švédsko
Indie
Lucembursko
J. Korea
Čína
 Σ zahraniční
partner
CELKEM:
základní jmění (ZJ) v mil. Kč
rok 2012
rok 2010
rok 2011
1 556,4
1 556,4
1 556,4
70,0
70,0
70,0
4 891,9
9 184,8
8 796,6
3 122,1
3 041,9
3 041,9
838,5
838,5
838,5
80,0
0,2
0,2
158,3
124,0
194,2
13 901
13 901,0
13 901,0
216,9
to je % ze ZJ všech firem
AutoSAP
rok 2010
rok 2011 rok 2012
2,1
2,0
2,1
0,1
0,1
0,1
6,7
12,0
12,0
4,2
4,0
4,1
1,1
1,1
1,1
0,1
0,0
0,0
0,2
0,2
0,3
18,9
18,2
18,9
2,5
67 084,6
64 428,4
64 219,4
87,8
87,7
87,3
76 412,4
73 502,8
73 552,8
100,0
100,0
100,0
Podíly zemí na hodnotě základního jmění
v rámci firem AutoSAP (rok 2012)
J. Korea
18,90%
Česká republika
12,69%
Německo
30,69%
Lucembursko
0,22%
USA
2,78%
Čína
0,29%
Francie
8,59%
Belgie
1,14%
Velká Britanie
4,24%
Japonsko
6,65%
Itálie
0,10%
Španělsko
2,12%
Nizozemsko
10,64%
Rakousko
0,84%
100% =
Švýcarsko
0,12%
73 552,8 mil. Kč
Diagram č. 2.5.3
-------------Poznámka: Identifikace podílu „zahraničního kapitálu“ je v řadě případů velmi obtížná. Firma v ČR může
být například „100% dcerou“ německého koncernu, který je však vlastněn čínským
kapitálem. Z obchodního rejstříku však tyto informace nelze zjistit.
Tabulka č. 2.5.3
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Nizozemsko
rok 2010
65
35
4
8
2
14
Počet firem
rok 2011 rok 2012
62
61
33
32
4
3
8
8
2
2
15
15
100
Podíl na počtu firem v %
rok 2012
rok 2010
rok 2011
40,5
41,7
40,8
21,6
22,4
21,7
2,0
2,6
2,6
5,4
5,1
5,3
1,4
1,3
1,3
10,1
9,0
9,9
Tabulka č. 2.5.3 – pokračování
Země
rok 2010
4
3
4
1
8
1
1
4
1
1
Počet firem
rok 2011 rok 2012
4
4
3
3
4
5
1
1
7
5
3
3
1
4
4
Podíl na počtu firem v %
rok 2012
rok 2010
rok 2011
2,7
2,6
2,6
2,0
1,9
2,0
3,4
2,6
2,6
0,7
0,6
0,7
3,4
5,1
4,6
2,0
0,6
2,0
0,6
0,7
2,7
2,6
2,6
0,6
0,6
0,7
0,7
1,4
Rakousko
Belgie
Velká Británie
Itálie
Japonsko
Lucembursko
Indie
Španělsko
Švédsko
J. Korea
1
1
Čína
2
Σ zahraniční
partner
88
59,5
91
90
58,3
59,2
156
152
148
CELKEM:
100,0
100,0
100,0
Pro názornost jsou tabulky č. 2.5.2 a 2.5.3 převedeny do grafické podoby (viz diagramy č. 2.5.3 a 2.5.4).
J. Korea
1
0,68%
Španělsko
4
2,70%
Podíly zemí na počtu firem
v rámci AutoSAP (rok 2012)
Čína
2
1,35%
Česká republika
60
40,54%
Německo
32
21,62%
Lucembursko
3
2,03%
Japonsko
5
3,38%
Itálie
1
0,68%
USA
3
2,03%
Velká Británie
5
3,38%
Belgie
3
2,03%
Rakousko
4
2,70%
Nizozemsko
15
10,14%
Švýcarsko
2
1,35%
100% =
Francie
8
5,41%
148 firem
Diagram č. 2.5.4
Na základě uvedených údajů o vlastnické struktuře je možné konstatovat:
- řada zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl; mezi finálními
výrobci se jedná ve většině případů o nadnárodní firmy, jako jsou VOLKSWAGEN
(prostřednictvím Škoda Auto), IVECO (prostřednictvím Iveco Czech Republic),
TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech) a firma HYUNDAI
(prostřednictvím Hyundai Motor Manufacturing Czech); obdobně by bylo možno
uvést i řadu významných dodavatelských firem.
- skupina českých vlastníků představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou
skupinu, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Jedná se
o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci zahraničního kapitálu
dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu základního jmění v této
101
skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a v poslední době i tím, že
v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy;
- do celkové změny výše základního jmění firem AutoSAP se v uplynulém období
promítla změna vlastnické formy a v určité míře i změna počtu členské základny.
Podíl firem se zahraničním partnerem a firem „ostatních“ na základním jmění firem
AutoSAP se ale oproti roku 2011 podstatně nezměnil;
- majetek ve vlastnictví držitelů investičních kupónů nemá z hlediska celku
prakticky žádný vliv na podíl dvou nejvýznamnějších skupin;
- prakticky nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM
potvrdila, že v rámci členské základny AutoSAP existují konkrétní vlastníci a to bez
účasti státu.
- majetek vlastněný investičními fondy (IF) má v souhrnu rovněž velmi nízkou
hodnotu a majetek ve FNM již nebyl v podkladech uveden;
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.6.1 Současná situace
Charakteristikou automobilového průmyslu je mimo jiné určitá stabilizace pracovní
síly – zejména v kategorii kmenových zaměstnanců. Tato skutečnost se potvrdila
i v průběhu roku 2012, kdy se růst jejich počtu oproti roku 2011 pohyboval na úrovni
0,5 %. Obdobná je situace i z pohledu jednotlivých výrobkových skupin.
Odvětví automobilového průmyslu je při svém rozvoji vzhledem ke svému
charakteru výroby závislé na dostatku technicky vzdělaných pracovníků. Jak se
ukazuje, tak právě ti jsou úzkým profilem a to průřezově od učňovského přes střední
odborné až po vysoké školství. Výrazným způsobem se projevuje i generační problém,
jehož důsledkem je úbytek kvalifikovaných pracovníků v řadě dílenských činností (např.
výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech
(konstrukce, technologie atd.). Lidé s touto kvalifikací jsou proto hledanými
odborníky i v současné době. Nynější situace je z hlediska kvalifikační a odvětvové
struktury výsledkem hrubého podcenění významu a potřeb průmyslu ze strany
současného vzdělávacího systému.
**********************************
Projekty pro podporu rozvoje vzdělávání v technických oborech
Sdružení automobilového průmyslu neustále zdůrazňuje význam technického
školství a současně poukazuje i na jasnou perspektivu technických oborů jak z hlediska
finančního ohodnocení, tak i stability pracovních míst. Aktivně se podílí na řadě
úspěšných projektů, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. Jako
příklad je možné uvést projekt, který se týká zvýšení konkurenceschopnosti
autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt pod
názvem „AUTOADAPT“ se přes počáteční problémy spojené s jeho administrací na
straně MPSV ČR úspěšně rozběhl a v současné době je do jeho realizace
zapojeno 24 firem AutoSAP. Projekt končí v prosinci 2013.
Počátkem roku 2012 byl ze strany AutoSAP formulován a ve spolupráci s MŠMT
připraven další projekt kategorie IPN (Individuální Projekt Národní) zaměřený na
spolupráci škol a firem v oblasti odborného vzdělávání v praxi. Projekt s názvem
„Pospolu“ byl schválen. V současné době je ve fázi příprav jeho realizační zajištění.
102
K žákům základních škol směřuje další iniciativa AutoSAP, jejímž cílem je
podpořit jejich zájem o studium technických oborů. Projekt pod názvem „AUTA NÁS
BAVÍ“ se snaží populární formou a při využití internetu informovat o aktuálních
podmínkách a možnostech studia na školách technického směru v daném
regionu. Projekt je plně financován z prostředků AutoSAP. V průběhu roku 2012 byly
informace uveřejňované na internetových stránkách www.autanasbavi.cz rozšířeny
o facebookové stránky projektu, které vedou k rozšíření možností diskuse a sdílení
poznatků mezi jednotlivými účastníky.
Dále pokračuje dle požadavku agentury spolupráce se Vzdělávací agenturou
Kroměříž.
Jsme si vědomi, že na celostátní úrovni existuje řada aktivit na podporu technického
vzdělávání (např. školská zařízení a kraje). Iniciativa AutoSAP a jeho členů je
jedinečná v tom, že se podařilo pokrýt v podstatě celou oblast vzdělávacího
systému od základních škol až po univerzitní vzdělání.
Akreditační komise
pro VŠ a VOŠ
(zástupci AutoSAP)
Sektorová rada
pro strojírenství
(zástupci AutoSAP)
2.6.2 Souhrnné údaje
Přehled o celkovém vývoji počtu pracovníků včetně jejich počtu v jednotlivých
skupinách výrobců je uveden v tabulce č. 2.6.1. Řada údajů o vývoji počtu
pracovníků v automobilovém průmyslu byla také uvedena v úvodu této publikace.
Počet pracovníků ve firmách AutoSAP, uvedený v tabulce 2.6.1, je ovlivněn nejen
restrukturalizačním procesem z období ekonomické recese (viz období 2009-2010), kdy
firmy ve vazbě na pokles produkce snižovaly výrazným způsobem personální náklady,
ale určitým způsobem se zde promítá i vliv změny členské základny. Oba tyto faktory se
obdobným způsobem promítají i do parametru, který hovoří o počtu pracovníků
připadajících na jednu firmu (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – za rok 2012 činí 753
pracovníků).
103
Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 2006 */
údaje za počet firem: 149
průměrný stav u skupiny:
2006
31 942
1. Finální výrobci vozidel
85 157
2. Výrobci dílů (dodavatelé)
864
3. Ostatní firmy AutoSAP
117 963
CELKOVÝ POČET (osob):
průměrný počet pracovníků
na 1 firmu AutoSAP:
153
726
157
150
155
152
146
2007
2008
2009
2010
2011
32 966
87 528
946
121
440
33 843
92 436
1 160
127
439
34 247
69 427
1 334
105
008
33 025
71 043
2 645
106 713
33 971
73 565
3 199
110 735
33 737
73 073
3 105
109
915
792
812
700
688
728
753
2012
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP vždy ke konci
daného roku (např. k 31.12.2012 za 146 firem).
Tabulka 2.6.1a
Počty pracovníků ve firmách AutoSAP (od roku 2005)
rok
údaje za (počet firem)
počet pracovníků
meziroční změna (%)
2005
145
149
105 302
114 793
+3,67
+3,14
2006
149
153
117 963
117 544
+12,02
+2,76
2007
153
157
121 440
117 388
+2,95
+3,31
2008
157
150
127 439
117 431
+ 4,94
+ 8,56
2009
150
155
105 008
106 966
-17,60
-10,58
2010
155
152
106 713
105 358
1,62
- 0,24
2011
2012
152
146
146
110 735 109 915
109 345
3,76
-0,74
5,1
0,52
Celkový vývoj počtu pracovníků od roku 1998 do konce roku 2012 znázorňuje diagram
č. 2.6.1. Počty pracovníků v základních skupinách firem uvádí diagram č. 2.6.2
a diagram č. 2.6.3 znázorňuje podíly základních skupin firem na celkovém počtu
pracovníků ve firmách AutoSAP. Vývoj v základních skupinách firem pak ukazují
diagramy č. 2.6.4 a č. 2.6.5. V těchto diagramech jsou údaje za roky 2011 a 2012
uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2013).
VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */
počet
pracovníků
ve firmách AutoSAP
140 000
120 000
100 000
109 915
109 345
105 358
106 966
117 431
117 388
117 544
114 793
101 576
98 536
98 755
89 192
85 195
40 000
88 416
60 000
92 085
80 000
20 000
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem
Údaje v tomto diagramu za roky 2011 a 2012 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP
na počátku roku 2013.
Diagram 2.6.1
104
2 598
3 046
2 911
3 105
70 120
69 317
73 003
73 073
32 995
33 431
33 737
1 160
92 436
33 843
76 617
27 846
34 248
1 049
864
835
73 268
27 473
;
85 157
759
69 738
28 039
839
694
69 033
685
61 709
29 691
29 028
572
57 973
30 647
975
54 337
29 883
1 073
60 000
50 540
80 000
1 096
100 000
46 805
120 000
91 953
140 000
32 631
Počty zaměstnanců v základních skupinách firem
mil. Kč
31 942
36 803
20 000
41 772
40 000
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
72,13%
72,76%
72,19%
73,19%
72,53%
65,55%
65,79%
66,76%
66,48%
27,05%
26,44%
27,08%
25,97%
26,56%
32,02%
31,32%
30,57%
30,69%
2,82%
70,77%
28,46%
67,01%
32,24%
69,90%
65,00%
34,36%
29,39%
63,78%
57,16%
41,62%
60%
35,08%
52,20%
46,58%
80%
2,66%
100%
2,89%
Podíly základních skupin firem na počtu zaměstnanců
2,43%
Diagram 2.6.2
40%
20%
0%
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.6.3
105
Nárůst (- pokles) 2012/ 2011:
56,12%
55,97%
48,10%
-19,24%
-19,97%
20
12
-21,01%
20
11
-18,98%
-18,01%
20
09
-21,88%
20
08
-23,53%
dodavatelé
20
07
-33,34%
20
06
-32,88%
-34,23%
20
05
20
04
20
03
-30,51%
finální výrobci
49,81%
97,49%
19,28%17,49%21,94%22,57%
20
10
63,69%
56,54%
31,84%
-28,92%
20
02
-26,63%
16,09%
19
99
-40%
19
98
19
97
-20%
40,10%42,12%
31,55%
17,43%
10,13%9,88%13,27%
20
01
0%
-28,46%
20%
-11,90%7,98%
40%
20
00
60%
23,86%
80%
49,00%
47,49%
100%
81,94%
120%
96,46%
Nárůsty počtu pracovníků od roku 1997 (1997 = 100 %)
AutoSAP celkem
0,92% finální výrobci
0,10% dodavatelé
0,52% celkem za firmy AutoSAP
Diagram 2.6.4
Nejvyšší relativní nárůst byl u skupiny:
Přívěsy, návěsy
+ 15,03 %
to je nárůst o
K nejvyššímu absolutnímu nárůstu pracovníků došlo u:
výrobců dílů - ostatní
o 286 osob
to je nárůst o
46 osob
1,52 %
Optimalizace počtu pracovníků, jako jedna z cest ke snižování zejména osobních
nákladů, se musí nutně promítnout i do jejich celkového počtu prakticky v každé firmě.
V případě žádosti firmy o zapojení do některých z programů strukturálních fondů EU nebo
programů vypisovaných vládou ČR hraje počet pracovníků významnou roli. Většina těchto
programů je vypisována právě pro kategorii malých a středních podniků (MSP), kde počet
zaměstnanců je jedním z rozhodujících kritérií a jeho splnění je jednou z podmínek, která
umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti.
•
•
•
------------------------------------------------------------Základním kritériem pro posouzení velikosti podniku je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu
a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu
zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu
období vypočtené za období jednoho kalendářního roku.
Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než
250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy
nepřesahuje 43 milionů EUR.
V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které
zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje
10 milionů EUR.
V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé,
kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje
2 miliony EUR.
Pro výpočet je také velmi důležité posoudit vazby na jiné podniky a změny statutu MSP ve sledovaném
období.
Definice malého a středního podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008.
106
Z celkového počtu 149 firem AutoSAP splňuje kriterium MSP (viz diagram č. 2.3.4)
61 firem (to je cca 40 % členské základny)
Jedná se o:
- 23 firem s počtem zaměstnanců do 50 osob;
- 38 firem s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 osobami.
Těchto 61 firem „MSP“ představuje z hlediska celkového počtu cca 5 %
zaměstnanců firem zapojených do AutoSAP. Tento poměr je prakticky stejný jako za
rok 2011.
V předchozí části jsme hovořili o určité stabilizaci počtu pracovníků – jednalo se
v prvé řadě o kmenové zaměstnance. Meziroční srovnání jejich počtu to jenom
potvrzuje. V porovnání s koncem roku 2011 byl počet pracovníků vyšší o 0,5 %, tj.
o 570 osob. Mírný meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců ve firmách
AutoSAP opět potvrzuje skutečnost, že automobilový průmysl je možné prezentovat
jako obor se silným stabilizačním faktorem v oblasti zaměstnanosti. Tato
skutečnost se potvrdila prakticky ve všech hlavních výrobních skupinách.
V rámci firem AutoSAP jsou však využíváni i agenturní pracovníci, jejich počet
ke konci roku 2012 dosáhl cca 8 900 osob.
2.6.3 Základní struktura pracovních sil
Strukturu pracovních sil lze pro účely zpracovávaného materiálu rozdělit do dvou
hlavních skupin a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a „ostatní“ („T“) pracovníky
(technicko-administrativní). Z přehledu uvedeného v tabulkách č. 2.6.2 a 2.6.3 vyplývá,
že stále zůstává určitá proporcionalita v jejich složení podle uvedených kategorií.
Z údajů je zřejmé, že v roce 2012 došlo k růstu počtu pracovníků zejména v kategorii
technicko-administrativních pracovníků. Meziroční nárůsty přesáhly v případě
technicko-administrativních pracovníků 3 %. Stále ale zůstává poměr počtu
zaměstnanců, zařazených do dělnických profesí, k počtu zaměstnanců vykonávajících
technicko-administrativní činnosti blízký hodnotě 3, což je z hlediska efektivity
považováno ve vyspělých ekonomikách za přiměřený poměr těchto kategorií s tím, že
v oblasti výrobců dílů je tento poměr trvale příznivější.
skupina firem
počet firem
Tabulka č. 2.6.2 Struktura pracovních sil v rámci firem AutoSAP
11
104
II. VÝROBCI DÍLŮ
31
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
146
CELKEM AutoSAP:
z toho výrobní firmy 115
kategorie
"D"
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
Tabulka č. 2.6.3
údaje za r. 2012
údaje za r. 2011
kategorie
"T"
kategorie
"D"
změna 2012/2011
kategorie
"T"
kategorie
"D"
kategorie
"T"
23 859
9 572
23 722
10 015
-0,57%
4,64%
57 967
15 036
57 514
15 559
-0,78%
3,48%
644
2 267
616
2 489
-4,35%
9,79%
82 470
26 875
81 852
28 063
-0,75%
4,42%
81 826
24 608
81 236
25 574
-0,72%
3,93%
Vývoj podílu „D“ / „T“ v rámci firem AutoSAP
skupina firem
poměr „D“ / „T“
2009
2010
2,58
2,52
3,48
3,63
2007
2,57
3,81
2008
2,58
3,68
ÚČELOVÉ ORGANIZACE
nesledováno
nesledováno
nesledováno
CELKEM firmy AutoSAP:
3,29
3,22
3,14
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)
2011
2,53
3,75
2012
2,36
3,69
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,20
3,28
2,91
U dalších 44 firem, kde jsou k dispozici údaje za rok 2012, byl poměr „D“ / „T“ ve výši 3,16.
107
2.6.3 Regionální členění
Přehled počtu firem včetně celkového počtu zaměstnanců podle jednotlivých
územně správních celků ukazuje tabulka č. 2.6.4.
Tabulka 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR (rok 2012)
kraj
Jihočeský
počet osob změna o */
7 452
154
počet firem změna o */
8
0
Jihomoravský
1 410
-49
4
-1
Karlovarský
1 721
132
2
0
Královéhradecký
2 540
-44
6
-2
Liberecký
11 397
243
18
-1
Moravskoslezský
13 100
-352
9
-2
Olomoucký
2 746
103
7
0
Pardubický
3 500
-90
9
0
Plzeňský
2 412
211
7
0
Hlavní město Praha
4 459
-1
27
1
34 829
353
19
-1
Ústecký
6 049
161
10
0
Vysočina
10 854
-368
10
0
117
10
0
Středočeský
Zlínský
7 446
*/ Změna oproti stavu k 31.12.2011
Z tabulky je zřejmé, že jednotlivé regiony jsou z hlediska koncentrace výrobních
závodů členských firem AutoSAP nerovnoměrně republikově rozloženy. Škoda Auto
a TPCA Czech významným způsobem ovlivňují např. koncentraci firem dodavatelského
sektoru ve Středočeském a Libereckém kraji. Významnou roli v obou případech hraje
poměrně dobrá infrastruktura, která umožňuje zásobování v systému JIT. Obdobnou
roli hraje závod HMMC v Nošovicích, který ovlivňuje se svou dodavatelskou základnou
počet firem v Moravskoslezském kraji. Za další významné lokality je možné považovat
Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových
a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj a Ústecký kraj jsou svou polohou příznivé pro
firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní Evropu.
Kraji s největšími počty zaměstnanců v automobilovém průmyslu zůstávají
Středočeský (34 829 osob), Moravskoslezský (13 100 osob) a Liberecký (11 397 osob).
Automobilový průmysl je významný i z hlediska svého multiplikačního efektu - tzv.
„vyvolaných“ pracovních míst. Lze odhadnout, že formou navazujících služeb (prodej
a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a zapojením dodavatelů prvotních materiálů
a surovin (např. i včetně výroby a distribuce pohonných hmot) je v ČR s automobilovým
průmyslem existenčně spojeno dalších cca 200 000 až 250 000 osob. Tento údaj je
v relaci s údaji, které jsou zveřejňovány v odborném tisku.
108
2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců AutoSAP
Struktura a kvalifikační úroveň lidských zdrojů společně se znalostmi
a dovednostmi tvoří velmi významný faktor ovlivňující konkurenceschopnost firmy.
Problematiku lidských zdrojů tvoří dvě hlavní témata, kterými jsou kvalifikační struktura
a úroveň vzdělávání. Rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání proto patří mezi jednu
z dlouhodobých priorit Sdružení automobilového průmyslu. Členské firmy AutoSAP si
uvědomují, že s tím, jak se mění výrobní technologie i globální situace v oboru, bude
nutné měnit i vzdělanostní strukturu zaměstnanců. Proto jsou data o vzdělanostní
struktuře v členských firmách již několik let pravidelně sledována a vyhodnocována.
Vývoj vzdělanostní charakteristiky zaměstnanců členských firem AutoSAP ilustrují
diagramy 2.6.5 - 2.6.7.
Údaje z roku 2008 zobrazuje diagram 2.6.5. Aktuální hodnoty roku 2012 pak
zobrazuje diagram 2.6.6. Kam by se vzdělanostní charakteristika měla ubírat, ukazuje
diagram 2.6.7.
Aktuální údaje roku 2012 potvrdily, že největší skupinou podle dosaženého
vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má dle posledních
údajů (počátkem roku 2013) 47,07 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední
odborné vzdělání s maturitou se 23,13 %, vysokoškolské vzdělání s 11,92 %,
úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou s 8,95 %, dále základní
vzdělání, kterým disponuje 7,86 % zaměstnanců. Zbývající skupiny vzdělání
souhrnně pojmenované ostatní formy vzdělání jsou zastoupeny spíše marginálně
a tvoří zbylých zhruba 1,07 % zaměstnanců.
Ačkoliv sledovaný časový horizont uvedený v grafech je poměrně krátký, je vidět,
že vzdělanostní charakteristika v členských firmách směřuje ve prospěch vyšších forem
vzdělání - vysokoškolské vzdělání a úplné střední odborné vzdělání s vyučením
i maturitou. Rozdíly u obou oblastí vzdělání jsou sice v řádu procent či desetin
procenta, ale vzhledem k tomu, že se jedná o méně početné skupiny, jsou to změny
poměrně významné. Při zběžném pohledu na diagramy se sice zdá, že vzdělanostní
charakteristika se v jednotlivých letech liší jen minimálně, přesto lze vysledovat
a očekávat trendy dobře patrné z diagramu 2.6.8. Takto kvantifikované přesuny
v poptávce na trhu práce v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně
srozumitelným argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě
a regionální samosprávě (zřizovatelé škol), ale měly by posloužit i jako další informační
podklad při zvažování volby budoucího vzdělání a následného výkonu povolání.
Kvalifikační struktura zaměstnanců firem
AutoSAP - r. 2008
úplné střední
odborné vzdělání
s vyučením i
maturitou
8,91%
vysokoškolské
vzdělání
8,65%
ostatní formy
vzdělání
0,90%
základní vzdělání
9,66%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
24,23%
střední odborné
vzdělání
s výučním listem
47,64%
Diagram č. 2.6.5
109
AutoSAP - r. 2012
úplné střední
s vyučením i
maturitou
8,95%
ostatní formy
vzdělání
1,07%
vysokoškolské
vzdělání
11,92%
7,86%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
23,13%
střední odborné
vzdělání
s výučním listem
47,07%
Diagram 2.6.6
AutoSAP - r. 2015 předpoklad
ostatní formy
vzdělání
1,65%
vysokoškolské
vzdělání
11,12%
úplné střední
s vyučením i
maturitou
9,85%
7,04%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
21,50%
střední odborné
vzdělání
s výučním listem
48,83%
Diagram č. 2.6.7
ostatní formy vzdělání
vysokoškolské vzdělání
úplné střední odborné
vzdělání s vyučením i
maturitou
2015
2012
střední odborné
vzdělání s výučním
listem
2011
2010
2009
úplné střední odborné
vzdělání s maturitou-bez
vyučení
2008
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Diagram č. 2.6.8
110
Jaké závěry vyplývají z výše uvedených diagramů a jaké změny se tedy očekávají:
o v oblasti základního vzdělání (včetně nedokončeného) se předpokládá největší
změna - jednoznačný útlum poptávky. Podíl těchto zaměstnanců by měl postupně
klesat až k hranici 7 %;
o oblast středního odborného vzdělání s výučním listem - dlouhodobě stabilní
poptávka, podíl zaměstnanců se bude držet těsně pod hranicí 50 % všech
zaměstnanců v autoprůmyslu;
o úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) - rovněž dlouhodobě stabilní
poptávka, očekávaný podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem hodnoty 21 %
všech zaměstnanců v automobilovém průmyslu;
o v oblasti středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou je očekáván
mírný růst poptávky, podíl zaměstnanců s tímto vzděláním by měl růst na úroveň
kolem 10 %;
o v oblasti vysokoškolského vzdělání, včetně bakalářského a doktorského, lze
očekávat také poměrně výrazný růst poptávky, vyjádřeno podílem požadovaných
zaměstnanců k velikosti skupiny se předpokládá navýšení na hodnotu
mezi 11 až 12 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu.
Výše uváděné údaje pak korespondují s průzkumem prováděným v dubnu 2012
s cílem definovat technické obory (profese), které jsou v členských firmách Sdružení
automobilového průmyslu zastoupeny a které firmy potřebují od technického vzdělání
v ČR. Vytipovány byly nejdůležitější profese/povolání z oborů strojírenství, hutnictví,
slévárenství a elektrotechnika. Povolání/profese byly rozděleny do šesti kvalifikačních
úrovní podle stupně vzdělání s tím, že nejdetailněji byly dále rozčleněny a analyzovány
kvalifikační úroveň střední vzdělání s výučním listem (20 profesí) a střední vzdělání
s maturitní zkouškou (12 profesí). Jako zdroj pro definování povolání/profesí byl využit
katalog Národní soustavy povolání. Struktura zaměstnanců ve firmách v těchto
vybraných technických profesích je uvedena v diagramu 2.6.9.
Střední vzdělání
s maturitní zkouškou
16,0%
Vyšší odborné
vzdělání-Bakalářský
studijní program
1,3%
Vysokoškolské
vzdělání-Magisterský
studijní program
8,1%
Střední vzdělání
s výučním listem
31,6%
Pomocný pracovník
ve strojírenství,
hutnictví
a slévárenství a elektr.
9,0%
Dělník ve strojírenské
výrobě
33,9%
Diagram č. 2.6.9
111
Očekávané pravděpodobné změny v poptávce po zaměstnancích v automobilovém
průmyslu sice na první pohled nesignalizují žádné revoluční změny, ale vzhledem
k očekávanému vývoji demografické křivky (diagram č. 2.6.10) a vývoji v systému
středního školství (diagramy 2.6.12a a 2.6.12b) bude obtížné zabezpečit zejména
dostatek zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Nacházíme
se totiž v období, kdy počet žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělání je
výrazně nižší než v letech předchozích!
Dle aktuálních údajů Národního ústavu pro vzdělávání z dubna 2013 je školní rok
2012/13 již třetím rokem, ve kterém se v počtu nově přijatých opět výrazně odráží
pokles populace. Pokles nově přijatých na úrovni prvních ročníků středních škol se
postupně zmenšuje, ve školním roce 2010/11 činil rozdíl 14 700 žáků (-11,5 % oproti
školnímu 2009/2010), v roce 2011/12 to bylo 6 000 žáků (-5,3 % oproti školnímu
2010/2011) a v roce 2012/13 pak 3 700 žáků (-3,4 % oproti roku 2011/2012). Pokles
počtu přijímaných bude pokračovat minimálně ještě v příštím roce. Pokles se
projevil u všech kategorií vzdělání. Na druhé straně je příznivé, že nedošlo
k prognózovaným přesunům většiny nově přijatých do maturitních oborů a k výraznému
omezení podílu žáků v učňovském školství. Zdůrazňování potřebnosti a uplatnitelnosti
vyučených absolventů i podpora formou stipendií či jiných výhod ovlivňuje žáky a jejich
rodiče a trend podílu nově přijatých do učebních oborů je mírně rostoucí. Zároveň je
zřejmé, že vlivem populačního poklesu nebudou k dispozici takové počty pracovníků,
aby v plné míře početně nahradily ty, kteří odcházejí do důchodu. K propadu nabídky
absolventů připravujících se na práci v dělnických pozicích ale určitě dojde.
Situaci zobrazuje diagram č. 2.6.11.
Dlouhodobý vývoj počtu 15letých osob v České republice (včetně trendu)
Zdroj dat: ČSÚ – prognóza vytvořená v roce 2009
Diagram č. 2.6.10
112
Podíl žáků vstupujících do maturitních a nematuritních oborů
Diagram č. 2.6.11
Podíl žáků vstupujících do učebních oborů po dlouhé etapě mírného poklesu od
roku 2009 nepatrně stoupá: v roce 2012/13 se zvýšil až na 33,0 %, přesto to vzhledem
k poklesu populace znamená snížení počtu žáků. Za příznivé lze považovat, že nedošlo
k přesunům většiny nově přijímaných žáků do maturitních oborů a k výraznému
omezení podílu žáků v učňovském školství, jak bylo v minulých letech prognózováno.
Potěšitelné je, že v učebních oborech je zájem zejména o obory skupin 23 Strojírenství
a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, které jsou pro průmysl
klíčovými skupinami oborů.
Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání
Diagram č. 2.6.12a
113
Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání
Diagram č. 2.6.12b
Zdroj dat: NÚOV - Publikace „Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání
v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii, duben 2013
Z diagramů č. 2.6.12a a č. 2.6.12b a z podrobnějších dat zdrojové studie je vidět, že
snad i díky informačním kampaním a stipendijním programům se podařilo zastavit
pokles podílu žáků vstupujících do učebních oborů. Po nárůstu na 31 % v roce 2009 se
tento podíl udržel přibližně na stejné úrovni i v roce 2010. V roce 2011 pak ještě
nepatrně vzrostl a tento mírný růst pokračoval i v roce 2012. V této souvislosti věříme,
že jednou z konkrétních podpůrných akcí, které se tohoto cíle snaží dosáhnout je
i neustálá propagace technických oborů ze strany AutoSAP. Svou trochou jistě
přispívají i webové a facebookové stránky autanasbavi.cz.
Podíly žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů poskytujících střední vzdělání
s výučním listem nebo maturitní zkouškou
Diagram č. 2.6.13
114
Při podrobnějším pohledu na data uvedená v diagramu č. 2.6.13 vidíme, že
v oboru strojírenství, tedy v nejdůležitějším oboru pro tuzemský průmysl, byla situace
v roce 2012 příznivější než v letech 2010 a 2011, protože podíl počtu žáků se zvýšil
o více než 1 procentní bod.
Přestože rok 2012 byl pro automobilový průmysl výsledkově úspěšný, zůstává
nedostatek zaměstnanců s kvalitním technickým vzděláním pro firmy jedním
z prioritních úkolů k řešení. Je tedy samozřejmé, že výrazný prostor při přijímání nových
zaměstnanců dostanou i absolventi škol. Z tohoto důvodu byl v roce 2012 proveden
průzkum zaměřený na počty a strukturu zaměstnanců ve vybraných technických
profesích podle úrovně vzdělání, které ve firmách aktuálně jsou a které firmy budou
potřebovat v krátkodobém i střednědobém časovém horizontu. Výsledky jsou uvedeny
v tabulkách č. 2.6.5 až č. 2.6.7.
Tabulka č. 2.6.5 Klíčové technické profese - střední vzdělání s výučním listem
Tabulka č. 2.6.6 Klíčové technické profese - střední vzdělání s maturitní zkouškou
115
Tabulka č. 2.6.7 Meziroční přírůstek potřeby zaměstnanců technických oborů
(strojírenství, elektrotechnika, hutnictví a slévárenství) ve firmách
AutoSAP - srovnání s aktuálními disponibilními počty absolventů,
kteří opustili vzdělávací systém ČR v roce 2011/2012
Poznámka: Zejména u středního vzdělání se budou počty čerstvých absolventů snižovat, protože uvedené počty
absolventů odrážejí stav před 3-4 roky, kdy do vzdělávacího systému vstupovalo o cca 30 tis. žáků více.
*/ počet absolventů výrazně ovlivňuje počet absolventů žádaných maturitních oborů z oboru elektro
(výpočetní technika). Skutečné počty jsou pak o cca 3 tis nižší.
Z výše uvedených tabulek lze (s jistou mírou nepřesnosti) stanovit, jaká bude
potřeba jednotlivých profesí ve firmách automobilového průmyslu. Údaje
o počtech vyjadřují absolutní změnu počtu zaměstnanců k výchozí základně roku 2012.
U většiny firem jde o kvalifikovaný odhad z personálního plánu bez zohlednění
fluktuace, která se pohybuje od 4 % do 8 % v průměru a potřebu personálu ještě
zvyšuje. Podíváme-li se na analýzu nárůstu potřeb, vyplývá z ní, že v kumulaci pro
jednotlivé stupně vzdělání očekáváme nárůst potřeby zaměstnanců každoročně o cca
8 % až 24 % dle oboru. Zohledníme-li také demografický vývoj, odliv lidí do zahraničí
a celkovou situaci dalšího odklonu od technického vzdělávání, je jasně vidět, že situace
je více než vážná. AutoSAP zaměstnává cca 11 % zaměstnanců v průmyslu, pokud
tedy situaci velmi zobecníme na celý průmysl a vynásobíme vždy 9x potřebu AutoSAP,
je zřejmé, že absolventi technických škol nestačí na to, aby pokryli potřeby průmyslu.
Stále platí, že do budoucna bude poptávka po absolventech středních odborných
škol s vyučením. Odborné technické vzdělání s výučním listem tak zůstává stále velmi
perspektivní i do budoucna. AutoSAP dlouhodobě usiluje o to, aby studium
nematuritních oborů bylo zaměřeno především prakticky. Ve spolupráci s firmami se tak
mnohde zlepšuje nejen vybavení odborných učeben, ale především nabídka praxí
a stáží. Některé firmy se podílejí i na přípravě vzdělávacích programů nebo se účastní
závěrečných zkoušek. Absolventi oborů s výučním listem a firemní praxí pak daleko
lépe najdou uplatnění na trhu práce.
Silná poptávka, vyjádřená podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny,
bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Rostoucí zájem je dán zejména
zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových
technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť
a slučováním jednotlivých profesí.
Stejně tak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající aktuálním firemním
potřebám je a stále bude velice žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce.
Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj
116
logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední
management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po
vysokoškolském vzdělání.
Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu a rostoucí technologická náročnost
s vysokým podílem automatizace budou mít už v poměrně krátkodobém časovém
horizontu za důsledek velice významný pokles poptávky po zaměstnancích, kteří mají
jen základní vzdělání.
V závěru této kapitoly jsou stručně sumarizovány některé postřehy firemních
personalistů, které se týkají dvou skupin zaměstnanců s nejvyšší úrovní kvalifikace
z řad absolventů (s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou) včetně
toho, jaké mají tito absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky. K silným
stránkám patří znalost a využívání informačních technologií a teoretické osvojení
poznatků vlastního oboru. K nejčastěji uváděným slabým stránkám patří týmová práce,
jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu a doplňující
znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by byla
nezbytná na školách přijmout ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě
skupiny dovedností. První skupinu tzv. „tvrdé“ dovednosti lze lépe naučit a popisují ji
hlavně opatření založená na zlepšení v následujících oblastech: teoretické znalosti ve
spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit praxí - opět
spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení, manažerské
technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí,…), rozšíření jazykové výuky.
Druhá skupina tzv. „měkké“ dovednosti se dají naučit obtížněji, ale i ty se ve škole
částečně trénovat či zdokonalovat mohou. K nejvíce zmiňovaným patří: schopnost
pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat
a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň
částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají:
- odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru
- ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům
- pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost
- schopnost pracovat samostatně ale i v týmu
- flexibilita a mobilita
- kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti
- schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat
- komunikační a prezentační dovednosti
Zpracoval: Ing. Ešner
*********************************
117
2.7 Průměrné mzdy
Pro získání celkové orientace v oblasti mezd zpracovává sekretariát AutoSAP
pravidelné pololetní informace o jejich průměrné výši. Údaje jsou doplněny o počty
pracovníků v rámci členské základny. Obsah kapitoly tedy vychází z konkrétních údajů
jednotlivých firem, které jsou pak porovnány s regionálními a republikovými daty.
Přehled o těchto a dalších údajích patří mezi důležité informace, podle kterých pak
hovoříme o míře osobních nákladů na pracovníka a ve svém obsahu ovlivňují
konkurenceschopnost jak na místním, tak i globálním trhu automobilového průmyslu.
Ani této oblasti se ale nevyhýbá celkový tlak na snižování nákladů a je tedy nutné nejen
sledovat, ale zejména provádět reálnou mzdovou politiku v rámci každé firmy AutoSAP.
Sekretariátu AutoSAP byly poskytnuty v počátku roku 2013 jednotlivými firmami
údaje za rok 2012, z kterých vyplývá, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako
vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách)
dosáhla hodnoty 30 385 Kč.
15 000 Kč
30 385 Kč
29 246 Kč
24 214 Kč
22 591 Kč
21 183 Kč
20 046 Kč
17 505 Kč
16 805 Kč
16 050 Kč
20 000 Kč
13 371 Kč
25 000 Kč
14 822 Kč
30 000 Kč
18 627 Kč
ve firmách AutoSAP
35 000 Kč
26 276 Kč
VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY
25 888 Kč
průměrná
měsíční mzda
27 970 Kč
2.7.1 Základní vývoj ve firmách automobilového průmyslu
Meziroční nárůst 2012/2011 průměrné mzdy činil 3,90 %. Ve srovnání
s nárůstem mezi roky 2011 a 2010 (+ 4,56 %) se tempo růstu mezd snížilo a dostalo se
tak do relace s ekonomickou situací firem. Růst mezd byl umožněn mimo jiné i tím, že
po restrukturalizaci v oblasti počtu pracovníků a při stabilní zakázkové náplni se zvýšení
produktivity práce promítlo i do oblasti mezd. Vývoj v oblasti průměrných mezd ukazují
následující diagramy:
- vývoj průměrné měsíční mzdy v rámci firem AutoSAP od roku 1998 (diagram
č. 2.7.1)
- vývoj meziročního nárůstu mezd (diagram č. 2.7.2)
- vývoj průměrných mezd v základních skupinách výrobců za období 1993 až
2012 (diagram č. 2.7.3)
- růst mezd v základních skupinách firem od roku 1994 - rok 1993 = výchozí
základna (diagram č. 2.7.4)
- meziroční změna průměrných mezd v základních skupinách firem (viz diagram
č. 2.7.5)
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 2.7.1
118
Meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP
12% 10,85%
11%
10%
8,28%
9%
7,62%
8%
6,65%
6,41%
7%
7,18% 6,91%
6,45%
5,67%
6%
4,70%
5%
4,56%
4,17%
3,90%
4%
3%
1,50%
2%
1%
0%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram 2.7.2
Průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 42 firem autoprůmyslu (nezapojených do
AutoSAP, údaje za tyto firmy jsou však k dispozici) činila v roce 2012 pouze 22 870 Kč,
v dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 274 Kč).
Pokud vypočteme průměrnou mzdu (vážený průměr) za „AutoSAP + 42 firem“ vychází, že
průměrná mzda za 188 firem automobilového průmyslu s celkem 123 313 zaměstnanci
činila 29 568 Kč. Tato hodnota je nad celostátním průměrem ČR.
ÚDAJE ZA DALŠÍCH 42 FIREM
celkem
THP
D
PRŮMĚRNÁ MZDA
Nárůst průměrné mzdy 2012/2011
CELKEM za firmy AutoSAP
+ 42 dalších firem
22 870 Kč
34 345 Kč
19 264 Kč
29 568 Kč
2,90%
2,60%
2,05%
3,68%
41 762 Kč
Ukazatel (údaje za rok 2012)
18 646 Kč
14 649 Kč
26 768 Kč
18 903 Kč
37 173 Kč
Vývoj průměrné mzdy v základních skupinách firem
2000
2001
2002
2003
finální výrobci
2004
2005
2006
dodavatelé
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ostatní
Diagram 2.7.3
V porovnání s rokem 2000 je průměrná mzda ve firmách AutoSAP 1,89x vyšší. V případě
119
jednotlivých výrobních skupin to bylo u finálních výrobců 1,99x více, u dodavatelů 1,83x
více a u skupiny ostatních firem 2,21x více než v roce 2000.
Z diagramu č. 2.7.4 je zřejmé tempo, kterým dochází k meziročním změnám mezd
v jednotlivých výrobních skupinách. Charakteristický pokles v období 2009/2008 , který
má souvislost s ekonomickou recesí, je patrný prakticky ve všech diagramech.
Meziroční mzdové nárůsty se vrátily po poklesu do předchozího trendu minulých let.
Potvrdilo se, že vývoj ekonomiky má jednoznačný vliv i na mzdový vývoj. Vývoj mezd
v jednotlivých základních skupinách firem je zřejmý i z tabulky č. 2.7.1.
Růst průměrné mzdy v základních skupinách firem
500%
450%
400%
350%
300%
250%
200%
150%
100%
50%
0%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
finální výrobci
dodavatelé
AutoSAP celkem
Nárůst (- pokles) průměrné mzdy: 2012/1993 2012/2011
finální výrobci .........................
472,60%
7,06%
dodavatelé ............................
365,61%
1,88%
ostatní ........................................
616,58%
2,14%
Diagram 2.7.4
Nárůst průměrné mzdy v základních skupinách firem
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
-5%
finální výrobci
nárůst (- pokles): 2005/2004
finální výrobci
5,53%
dodavatelé
5,98%
AutoSAP celkem
5,67%
dodavatelé
AutoSAP celkem
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
5,53%
6,82%
6,65%
12,34%
5,36%
7,18%
4,87%
6,31%
6,91%
0,64%
0,51%
1,50%
5,84%
6,60%
6,45%
9,46%
1,89%
4,56%
7,06%
1,88%
3,89%
Diagram 2.7.5
120
Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc)
údaje za počet firem AutoSAP
153
rok
2007
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ)
NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE
CELKEM za firmy AutoSAP :
157
2008
150
2009
155
2010
152
2011
146
2012
28 334
22 669
33 038
30 248
24 005
35 017
29 973
23 958
36 262
31 692
25 934
30 143
34 392
26 434
39 270
37 173
26 768
41 762
24 291
25 763
26 076
27 821
29 246
30 385
*/ V této tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP v roce
zpracování podkladu (např. k 31.12.2012 za 146 firem, které jsou do AutoSAP zapojeny v r. 2013).
Dílčí porovnání meziročních mzdových nárůstů 2012/2011 a vývoje průměrných
mezd v rámci ČR a firem AutoSAP (relace mezi průměrnými mzdami v AutoSAP
a ČR) bylo provedeno již v kapitole 1.4.4, bod 2/. Stále platí, že mzdový nárůst u firem
AutoSAP (v roce 2012 činil 3,9 %) je vyšší, než vykázaný celorepublikový nárůst
průměrných mezd (+ 3,21 %) za totéž období.
„Mzdový náskok“ firem AutoSAP od roku 1993 do konce roku 2012 dokumentuje
diagram č. 2.7.6.
Průměrné mzdy ve firmách AutoSAP a v ČR
(rok 1993 až 2012)
0 Kč
30 385 Kč
25 101 Kč
29 246 Kč
24 436 Kč
26 276 Kč
23 344 Kč
23 864 Kč
25 888 Kč
22 592 Kč
24 214 Kč
20 957 Kč
19 546 Kč
21 183 Kč
18 344 Kč
20 046 Kč
17 505 Kč
15 524 Kč
17 466 Kč
16 805 Kč
14 378 Kč
16 430 Kč
16 050 Kč
13 219 Kč
14 822 Kč
12 797 Kč
13 371 Kč
11 801 Kč
10 802 Kč
10 359 Kč
9 825 Kč
8 307 Kč
5 000 Kč
7 004 Kč 7 379 Kč
10 000 Kč
5 904 Kč6 133 Kč
15 000 Kč
8 653 Kč
20 000 Kč
12 102 Kč
25 000 Kč
18 627 Kč
30 000 Kč
22 591 Kč
35 000 Kč
27 970 Kč
40 000 Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
firmy AutoSAP
ČR celkem
vždy za celý rok
Diagram č. 2.7.6
2.7.2 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v krajích ČR
Při „regionálním“ pohledu je ve většině krajů úroveň průměrných mezd ve firmách
AutoSAP vyšší než průměrné mzdy daného kraje. Tato skutečnost vyplývá i z diagramu
č. 2.7.7.
Úroveň průměrné mzdy u firem AutoSAP je dlouhodobě nižší pouze ve dvou
krajích (hlavní město Praha a Jihomoravský). V obou regionech je úroveň mezd
ovlivněna koncentrací ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru, včetně
zastoupení významných zahraničních firem. V Jihomoravském kraji je průměrná mzda
121
22 680 Kč
30 385 Kč
25 101 Kč
22 058 Kč
22 173 Kč
22 487 Kč
22 307 Kč
22 337 Kč
22 789 Kč
23 577 Kč
23 846 Kč
10 000
24 181 Kč
15 000
24 749 Kč
20 000
32 621 Kč
25 000
21 274 Kč
26 378 Kč
29 742 Kč
29 994 Kč
26 081 Kč
27 586 Kč
24 615 Kč
22 827 Kč
29 330 Kč
25 301 Kč
22 785 Kč
26 802 Kč
30 000
30 714 Kč
35 000
Průměrná měsíční mzda za rok 2012 podle krajů
22 334 Kč
40 000
30 214 Kč
Kč/měsíc
36 599 Kč
ve firmách autoprůmyslu o cca 8,2 % nižší než je krajský průměr, v Praze činí tento
rozdíl téměř 8 %.
5 000
0
ý
a
ý
ý
ký
ký
ký
ký
ký
ký
ha
ck
ck
sk
č in
ec
es
ra
es
ňs
vs
ec
ou
ste
le z
so
er
ra
oč
oč
.P
ad
lze
s
y
b
Ú
m
o
r
h
d
i
P
o
i
m
V
o
h
.
L
J
ře
om
sk
Ol
Hl
vé
St
J ih
rav
álo
Kr
Mo
průměrná mzda v kraji (dle ČSÚ)
ns
Z lí
ký
ub
rd
Pa
ý
ick
ý
m
rsk
lk e
va
ce
o
l
r
ČR
Ka
za
průměrná mzda u firem AutoSAP v kraji
Diagram č. 2.7.7
V regionech, jako jsou kraj Plzeňský, Liberecký, Středočeský, Olomoucký
a Zlínský, kde je díky rozvinutému průmyslu zřejmě vyšší poptávka po kvalifikované
pracovní síle, přesahují mzdy ve firmách autoprůmyslu v řadě případů celokrajské
průměry o více jak 30 %.
2.7.3 Porovnání průměrných mezd mezi firmami s OS KOVO a bez OS KOVO
Při zpracování těchto údajů se projevilo, že vypočtené průměry a nárůsty za
AutoSAP významným způsobem ovlivňují firmy s vysokým počtem zaměstnanců. Proto
bylo porovnání provedeno jednak se zahrnutím údajů těchto „velkých“ firem
a jednak bez těchto údajů.
1/ Souhrn za všechny firmy AutoSAP
za rok 2012 .......................................
za rok 2011 .......................................
Rozdíl:
rok 2012 - rok 2011
Změna:
rok 2012 / rok 2011
Souhrn pouze za za kat. "D"
za rok 2012 .......................................
za rok 2011 .......................................
Rozdíl:
rok 2012 - rok 2011
Změna:
rok 2012 / rok 2011
s OS KOVO
bez OS KOVO
31 761 Kč
27 799 Kč
30 249 Kč
27 285 Kč
1 512 Kč
514 Kč
5,00%
1,88%
Σ AutoSAP
30 385 Kč
29 246 Kč
1 139 Kč
3,90%
s OS KOVO
bez OS KOVO
26 397 Kč
23 011 Kč
25 589 Kč
22 738 Kč
808 Kč
273 Kč
3,16%
1,20%
Σ AutoSAP
25 218 Kč
24 623 Kč
595 Kč
2,42%
122
2/ Výše uvedené průměry a nárůsty za firmy "s OS KOVO" a "bez OS KOVO" jsou značně závislé
zejména na velikosti firem (počtu zaměstnanců) a odborové organizovanosti ve firmách. Proto
bylo zpracováno i porovnání nezahrnující údaje firem s počtem zaměstnanců větším než 4000 osob.
Pro většinu firem AutoSAP může být toto porovnání ukazatelem s vyšší vypovídací schopností.
s OS KOVO
bez OS KOVO
26 209 Kč
26 973 Kč
za rok 2012 .......................................
26 401 Kč
za rok 2011 ................................................ 25 519 Kč
Rozdíl:
rok 2012 - rok 2011
690 Kč
572 Kč
Změna:
rok 2012 / rok 2011
2,70%
2,17%
Σ AutoSAP
26 556 Kč
25 908 Kč
648 Kč
2,50%
Souhrn pouze za za kat. "D"
s OS KOVO
bez OS KOVO
22 660 Kč
23 011 Kč
za rok 2012 .......................................
22
180
Kč
22 738 Kč
za rok 2011 ..............................................
Rozdíl:
rok 2012 - rok 2011
480 Kč
273 Kč
Změna:
rok 2012 / rok 2011
2,16%
1,20%
Σ AutoSAP
22 344 Kč
21 948 Kč
396 Kč
1,80%
Souhrn (bez údajů za firmy nad 4000 osob)
Mzdy v odvětví automobilového průmyslu dlouhodobě překračují celostátní průměr a jejich meziroční
nárůsty dosahují ve většině firem minimálně hodnoty inflace.
2.7.4 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP s jinými odvětvími NH
Tabulka 2.7.2 a diagramy č. 2.7.8 a 2.7.9 ukazují vývoj průměrné mzdy firem AutoSAP
v porovnání s některými dalšími obory či odvětvími národního hospodářství. Je zřejmé,
že při tomto porovnání a to i přes skutečnost, že se průměrná mzda ve firmách
AutoSAP pohybovala dlouhodobě v průměru o cca 14 % nad celorepublikovým
průměrem, se průměrná mzda firem AutoSAP pohybuje na hodnotě pouze mezi 90 %
až 92 % průměru těchto oborů. Teprve v letech 2010 až 2012 se dostává na úroveň
období 1997 až 2000 a překračuje 96 %.
Tabulka č. 2.7.2
údaj za skupinu (obor, odvětví)
Česká republika
firmy AutoSAP
zpracovatelský průmysl
doprava a skladování
vzdělávání
peněžnictví a pojišťovnictví
nárůst průměrné mzdy (x krát)
2012/2011
2012/2004
2004/1995
2012/1995
1,03
1,04
1,04
1,01
1,03
1,08
1,44
1,52
1,48
1,35
1,37
1,46
2,10
2,32
2,11
2,10
2,39
2,52
3,02
3,51
3,13
2,85
3,28
3,67
za 1 rok
za 8 let
za 9 let
za 17 let
Tyto údaje jsou v následujících diagramech doplněny o vývoj průměrných mezd
firem AutoSAP v porovnání s dalšími odvětvími národního hospodářství za roky 2008
až 2012. Diagram č. 2.7.9 znázorňuje výši průměrné mzdy za roky 2008 až 2012 a její
změny vyjádřené meziročními nárůsty diagram č. 2.7.10. Z diagramu 2.7.9 je zřejmé,
která odvětví jsou z pohledu průměrných mezd pod a které nad úrovní průměrné mzdy
dosažené v roce 2012 ve firmách AutoSAP. Odvětví jako jsou „peněžnictví
a pojišťovnictví“ (průměr 51 453 Kč), „informační a komunikační činnosti“ (průměr
46 707 Kč) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ (41 732 Kč) se tradičně
umísťují na špici pomyslného žebříčku průměrné mzdy. Meziroční procentní nárůsty,
resp. poklesy průměrné mzdy v jednotlivých oborech národního hospodářství za období
2008 až 2012 jsou patrné z diagramu č. 2.7.10.
123
K výraznějšímu poklesu průměrné mzdy došlo u odvětví „Činnosti v oblasti
nemovitostí“ (2,26 %). U většiny ostatních odvětví byl minimální meziroční přírůstek
průměrné mzdy vyšší než 0,7 %. U odvětví „Peněžnictví a pojišťovnictví“ dosáhl nárůst
výše 8,49 %.
98,12%
99,04%
96,75%
90,68%
92,43%
45 000
92,99%
50 000
92,31%
55 000
92,45%
Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odvětvích
a hrubá mzda ve firmách AutoSAP (rok 2005 až 2012)
Kč
125%
100%
40 000
35 000
75%
30 000
25 000
50%
20 000
15 000
25%
10 000
5 000
0
0%
2005
2006
2007
2008
2009
firmy AutoSAP
doprava a skladování
peněžnictví a pojišťovnictví
2010
2011
2012
zpracovatelský průmysl
vzdělávání
mzda AutoSAP / průměr vybraných odvětví
Diagram č. 2.7.8
PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2008 až 2012
v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR
60 000 Kč
30 385 Kč= průměr AutoSAP 2012
51 453 Kč
50 000 Kč
19 868 Kč
21 091 Kč
25 598 Kč
24 341 Kč
26 761 Kč
16 566 Kč
31 908 Kč
21 386 Kč
23 499 Kč
23 092 Kč
22 801 Kč
23 633 Kč
24 578 Kč
32 565 Kč
41 732 Kč
13 562 Kč
20 000 Kč
19 950 Kč
30 000 Kč
25 101 Kč
40 000 Kč
30 385 Kč
46 707 Kč
10 000 Kč
0 Kč
í
í
i
i
e
i
i
l
P
í
ví
ví
a
ví
ní
ti
če
ví
st
án
st
ní
án
od
st
st
st
hu
ac
ik
st
ct
ys
ct
vá
SA řs t
os
pé
če
no
ov
no
bl
in
ýv
ni
ch
m duc
no
ni
ito
an
no
lá
to
n
t
í
e
d
á
n
u
b
n
b
b
v
ů
v
n
n
s
i
ě
n
i
s
u
i
n
b
p
e
o
la
č
d
zp
č
či
a
pr
A
či
ťo
vz
do
oo
ál
íč
ry
re
ho
av
é
y
sk
y
iš
ní
Vz oci
a
al
be
ní
e m ké
tn
a
ký la a
St
po
a
rn
a
oj
ká
ad
m
ač
c
ta
za
rm tví
ač
s
ls
in
i
ů
p
i
b
a
p
a
e
t
s
í
p
a
e
k
ž
n
es
p
v
F
i
s
c
e
O
d
ln
ía
kr
ní
d
at
Č
od
ía
la
ra
ch
Tě
ni
,t
un
iá
tn
re
tv
po
vá
ho
ov nu
y,
op
es
ob a te
ic
oc
a
vo
om
y
D
ac
ía
vo
bc
,l
v
od
n
s
l
í
a
í
k
r
n
a
i
v
o
r
ž
p
n
v
v
a
í
o
a,
ké
tr
st
Zp y,
iv
st
ně
Zd
lk
ba
ec
ní
,s
an
dn
at
ěl
no
in
Pe
tr
ní
Ve
zá
br
ač
tř
ěd
in
pa
ěd
s
á
,
o
k
v
i
í
d
Č
v
e
m
rm
o
a
í,
in
rn
to
el
fo
a
Ze
u,
sn
tu
dm ráv
by
In
od
ul
fe
A
do
U
o
v
K
p
o
r
z
s
v
P
ro
á
ní
a
jn
vá
a
ře
o
b
e
b
2008
2009
2010
2011
2012
V
ro
so
Vý
Zá
Diagram č. 2.7.9
124
NÁRŮSTY PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2008 až 2012
v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR
2,63%
2,63%
3,93%
4,63%
5,49%
0,63%
2,72%
4,05%
0,73%
2%
2,79%
-0,08%
3,89%
4%
3,22%
6%
4,08%
8%
1,40%
10%
6,36%
8,49%
12%
Č
Ze
es
m
ká
ěd
re
ěl
pu
st
F
bl
ví
Vý
irm
,l
ik
ro
es
a
y
ba
ni
A
u
c
a
tv
Zá
to
ro
ía
SA
so
zv
ry
P
bo
od
bá
vá
T
el
řs
ěž
ní
ek Zpr
tv
b
vo
a
ac
tř
í
a
in
do
do
y, ova
u,
te
pl
bý
od
ls
yn
vá
ký
pa
u,
ní
dn
pr
te
ům
ív
pl
a
od
y
a
y,
vz sl
od
du
pa
ch
dy
u
a
Ve
sa
lk
na
oo
ce
bc
ho Sta
U
v
by
d
eb
a
to
ni
m
vá
c
D
al
op
ní
oo tví
,s
ra
In
bc
tr
v
fo
ho
a
av
rm
a
d
ov
ač
án skl
ní
a
ía
do
a
v
ko
po
m
ho á ní
un
Pe
st
ně
ik
in
ač
st
žn
ví
ní
Č
Pr
ic
in
of
či
tv
n
nn
es
ía
os
ní
o
t
po
iv
st
,v
i
ji š
ěd
ob
Ve
ťo
A
ec
la
ře
d
v
s
ké
m
jn
ni
t
i
in
á
ct
ne
a
is
sp
ví
te
m
tr
rá
ch
ov
at
va
iv
ni
i
to
ní
ck
a
st
ob
a
é
í
po
či
ra
nn
na
dp
, s -2,26
ůr % os
ti
né
oc
iá
či
ln
nn
íz
os
ab
ti
ez
K
pe
ul
če
tu
Zd
rn
ní
ra
í,
vo
zá
Vz
tn
ba
dě
ía
vn
lá
so
vá
ía
ci
ní
re
ál
kr
ní
ea
pé
čn
če
íč
in
no
O
st
st
at
i
ní
či
nn
os
ti
0%
-2%
-4%
-6%
2009/2008
2010/2009
2011/2010
Diagram č. 2.7.10
2012/2011
Zpracováno z údajů ČSÚ
2007
průměrná mzda u pracovníků "D"
2008
2009
45 455 Kč
25 218 Kč
2006
22 117 Kč
2005
22 098 Kč
20 695 Kč
2004
24 623 Kč
40 736 Kč
38 654 Kč
38 254 Kč
33 365 Kč
30 962 Kč
19 299 Kč
2003
18 130 Kč
0 Kč
17 235 Kč
10 000 Kč
15 843 Kč
20 000 Kč
23 675 Kč
30 000 Kč
28 840 Kč
40 000 Kč
26 856 Kč
50 000 Kč
35 730 Kč
Růst průměrných mezd u pracovníků "THP" a "D"
43 432 Kč
2.7.5 Průměrné mzdy u firem AutoSAP v kategorii pracovníků „D“ a „THP“
Úroveň a vývoj průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách
pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-hospodářských
pracovníků („THP“) znázorňují diagramy č. 2.7.11 a č. 2.7.12. Totéž je uvedeno
v detailnějším členění za roky 2011 a 2012 v tabulkách č. 2.7.3 a č. 2.7.4.
2010
2011
2012
průměrná mzda u pracovníků "THP"
Diagram 2.7.11
125
Podíly na mzdových nákladech v roce 2012
(firmy AutoSAP celkem 40 077 mil. Kč)
38,2%
61,8%
kategorie "D"
kategorie "THP" (ostatní)
Diagram 2.7.12
Nárůst mzdových nákladů firem AutoSAP 2012/2011:
to je
u zaměstnanců kategorie "D":
to je
u zaměstnanců kategorie "THP":
to je
1 702,9 mil.Kč
4,44%
402,1 mil.Kč
1,65%
1 300,8 mil. Kč
9,29%
če
po
skupina firem
t
Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí
11
II. VÝROBCI DÍLŮ
104
31
CELKEM AutoSAP:
146
údaje za r. 2011
údaje za r. 2012
poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
23 859
57 967
644
82 470
81 826
28 945 Kč
22 876 Kč
21 803 Kč
24 623 Kč
24 645 Kč
23 722
57 514
616
81 852
81 236
30 434 Kč
23 099 Kč
22 253 Kč
25 218 Kč
25 241 Kč
změna 2012/2011
poč.prac. prům.mzda
-0,57%
-0,78%
-4,35%
-0,75%
-0,72%
5,15%
0,98%
2,07%
2,42%
2,42%
če
po
skupina firem
t
Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativ. profesí
11
II. VÝROBCI DÍLŮ
104
31
CELKEM AutoSAP:
146
údaje za r. 2011
údaje za r. 2012
poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
9 572
15 036
2 267
26 875
24 608
49 122 Kč
39 376 Kč
46 308 Kč
43 432 Kč
43 167 Kč
10 015
15 559
2 489
28 063
25 574
53 133 Kč
40 330 Kč
46 590 Kč
45 455 Kč
45 344 Kč
změna 2012/2011
4,64%
3,48%
9,79%
4,42%
3,93%
8,17%
2,42%
0,61%
4,66%
5,04%
če
po
skupina firem
t
Tabulka č. 2.7.5 Počty pracovníků a průměrné mzdy celkem za firmy AutoSAP
údaje za r. 2011
11 33 431 34 722 Kč
II. VÝROBCI DÍLŮ
104 73 003 26 274 Kč
2 911 40 886 Kč
31
CELKEM firmy AutoSAP:
146 109 345 29 246 Kč
z toho výrobní firmy 115 106 434 28 928 Kč
126
údaje za r. 2012
33 737
73 073
3 105
109 915
106 810
37 173 Kč
26 768 Kč
41 762 Kč
30 385 Kč
30 054 Kč
změna 2012/2011
0,92%
0,10%
6,66%
0,52%
0,35%
7,06%
1,88%
2,14%
3,90%
3,90%
Jako příklad využití byly pro potřeby kolektivního vyjednávání v roce 2013 na žádost
několika finálních výrobců vozidel zpracovány „anonymní“ diagramy č. 2.7.13 a 2.7.14
znázorňující podíly těchto výrobců k průměru za celou skupinu.
Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/
(údaje za rok 2012)
120%
100%
AGADOS spol. s r.o.
EKOBUS a.s.
HMMC, s.r.o.
JAWA MOTO s.r.o.
MTX s.r.o. stavby,
PANAV a.s.
SOR Libchavy s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
TATRA a.s.
TPCA Czech s.r.o.
přípojná O1, O2
přestavby BUS
OA
BUS
motocykly
přestavby OA
přípojná O3, O4
BUS
OA
NA
OA
8
9
48,56%
6
53,83%
77,66%
5
60,65%
80,25%
4
20%
60,96%
81,37%
3
68,19%
81,58%
40%
88,99%
60%
108,12%
80%
0%
1
2
7
100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =
10
11
firma číslo
37 173 Kč
*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)
počet pracovníků =
33 737 osob
Diagram 2.7.13
5
66,56%
4
67,61%
3
72,08%
2
82,01%
1
87,87%
95,68%
40%
99,35%
60%
106,68%
80%
6
7
8
20%
9
10
54,24%
100%
přípojná O1, O2
přestavby BUS
OA
BUS
motocykly
přestavby OA
přípojná O3, O4
BUS
OA
NA
OA
54,36%
120%
AGADOS spol. s r.o.
EKOBUS a.s.
HMMC, s.r.o.
JAWA MOTO s.r.o.
MTX s.r.o. stavby,
PANAV a.s.
SOR Libchavy s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
TATRA a.s.
TPCA Czech s.r.o.
55,65%
Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/
v kategorii "D" (údaje za rok 2012)
0%
100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =
11
firma číslo
30 434 Kč
*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)
celkový počet pracovníků fin. výrobců=
33 737 osob
Diagram 2.7.14
127
2.7.6 Průměrné mzdy u firem se zahraničním vlastníkem a „ostatních“ firem
V rámci členské základny AutoSAP je v současné době téměř 60 % firem, které
mají zahraničního partnera a to s různým podílem na základním jmění firmy. Sledování
samostatného mzdového vývoje firem se zahraničním partnerem a bez zahraničního
partnera má význam zejména při porovnání tohoto údaje s některými ekonomických
ukazateli.
firmy se zahraniční účastí
2008
2009
32 101 Kč
21 999 Kč
2007
21 644 Kč
2006
20 884 Kč
2005
19 507 Kč
2004
20 090 Kč
16 914 Kč
2003
16 124 Kč
5 000 Kč
15 833 Kč
10 000 Kč
14 581 Kč
15 000 Kč
18 593 Kč
20 000 Kč
30 808 Kč
27 633 Kč
27 199 Kč
23 828 Kč
22 530 Kč
25 000 Kč
21 333 Kč
30 000 Kč
20 126 Kč
35 000 Kč
25 650 Kč
40 000 Kč
29 383 Kč
Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí
2010
2011
2012
firmy bez zahraniční účasti
Diagram 2.7.15
V rámci AutoSAP bylo ke konci roku 2012 celkem 87 firem se zahraničním
kapitálem (partnerem). Bylo v nich zaměstnáno 90 710 osob (to je 82,52 %
z celkového počtu 109 915 zaměstnanců firem AutoSAP). Jejich průměrná mzda ke
stejnému datu dosáhla hodnoty 32 101 Kč. V porovnání s předchozím obdobím
vzrostla o 4,20 % a její nárůst byl tedy mírně nad úrovní vykázanou za všechny firmy
AutoSAP.
Ve firmách, které nemají podíl zahraničního vlastníka (59 firem AutoSAP), bylo
zaměstnáno celkem 18 666 osob. Průměrná mzda v těchto firmách dosáhla k datu
31.12.2012 výše 21 999 Kč. Meziročně tedy došlo k nárůstu jen o 1,64 %.
Absolutní meziroční růst mezd 2012/2011, který představoval u firem bez
zahraniční účasti 355 Kč, je nižší než u firem se zahraničním účastí (1 293 Kč).
Pokračuje zvyšování rozdílu průměrných mezd mezi těmito dvěma skupinami firem. Je
to zřejmé i z diagramu 2.7.15.
Srovnání výše průměrných mezd u obou skupin firem a jejich vývoj (meziroční
nárůsty) je uvedený v následujících tabulkách č. 2.7.6 a č. 2.7.7. V tabulce č. 2.7.8 je
uveden vzájemný poměr dosahované průměrné mzdy ve firmách bez zahraniční účasti
a firmách se zahraniční účastí. Z této tabulky je zřejmé, že vzájemný poměr
průměrných mezd mezi oběma skupinami firem se pohybuje kolem střední hodnoty
70 % s mírně sestupným trendem. I v tomto případě se však do údajů a poměrových
ukazatelů promítá vliv výchozí základny v obou skupinách firem.
128
Tabulka č. 2.7.6
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2009
2010
2011
2012
Počet pracovníků
2009
2010
2011
2012
CELKEM AutoSAP
26 276 27 970 29 246 30 385 106 966 105 358 109 345 109 915
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
průměr na 1 firmu AutoSAP
27 633 29 383 30 808 32 101
19 507 20 884 21 644 21 999
89 110
17 856
690
990
275
87 840
17 518
693
976
283
90 710
18 635
749
1 042
316
91 249
18 666
753
1 049
316
Tabulka č. 2.7.7
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2009
2010
2011
2012
27 633 29 383 30 808 32 101
19 507 20 884 21 644 21 999
Meziroční nárůst
2010/2009
2011/2010
2012/2011
6,33 %
7,06 %
4,84 %
3,63 %
4,20 %
1,64 %
Tabulka č. 2.7.8
rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Poměr průměrné mzdy firmy
bez zahraniční účasti
k průměrné mzdě firmy se
zahraniční účastí (v %)
72,49
73,86
70,59
71,07
70,03
68,53
(mil. Kč)
2.7.7 Odvody firem na zdravotní a sociální zabezpečení a odvody zaměstnanců
Odvody firem na zdravotní a sociální pojištění
a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění)
(firmy AutoSAP, rok 2008 až 2012)
16 000
14 000
12 000
11 021,3
14 027,1
10 553,1
13 431,2
9 724,6
12 376,8
9 275,1
4 000
11 804,7
6 000
10 032,3
8 000
12 768,4
10 000
2 000
0
2008
2009
2010
2011
2012
odvod firem na soc. a zdrav. pojištění
odvod zaměstnanců (soc. a zdrav. pojištění, daň ze mzdy)
Diagram 2.7.16
Z celkové výše vyplacených mzdových prostředků lze odhadnout odvody firem
AutoSAP na zdravotní a sociální pojištění a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy
a pojištění). Z diagramu č. 2.7.16 vyplývá, že na sociální a zdravotní pojištění odvedly
129
firmy AutoSAP přes 14 miliard Kč, zaměstnanci pak dalších 11 miliard Kč. Souhrnná
částka odvedená za rok 2012 přesahuje 25 miliard Kč.
2.7.8 Průměrné mzdy a velikost firmy
Z provedené analýzy vývoje mezd vyplynula i závislost její výše na velikosti firmy dané
počtem zaměstnanců. Tuto závislost znázorňuje diagram č. 2.7.17.
PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy
35 000 Kč
30 000 Kč
36 919 Kč
26 878 Kč
25 363 Kč
10 000 Kč
24 581 Kč
15 000 Kč
26 560 Kč
29 857 Kč
20 000 Kč
31 364 Kč
25 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
do 50
do 250
do 500
do 1 000
do 1 500
do 2 500
nad 2 500
pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků
2009
2010
2011
2012
Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému ob dob í (= údaj za rok 2012).
Diagram 2.7.17
Nárůst průměrné mzdy byl nejvyšší u
firem od 50 do 250 zaměstnanců
firem nad 2 500 zaměstnanců
firem od 250 do 500 zaměstnanců
8,3% to je
6,3% to je
3,1% to je
2 308 Kč
2 217 Kč
790 Kč
Z diagramu č. 2.7.17 jsou zřejmá dvě „okrajová“ pole a to u nejmenších firem (do
50 zaměstnanců) a firem největších (nad 2 500 zaměstnanců). V obou případech je
dosaženo o více jak 18 % vyšší průměrné mzdy, než je průměrná mzda vykázaná za
ČR. U skupiny firem s více jak 2 500 zaměstnanci je průměrná mzda vyšší o více jak
21 % než je průměrná mzda firem AutoSAP.
Vyšší průměrné mzdy u firem do 50 zaměstnanců lze zdůvodnit tím, že se jedná
o firmy, jejichž činnost má nevýrobní charakter (účelové organizace, služby pro
automobilový průmysl). Vyšší průměrné mzdy u kategorie firem nad 2 500 pracovníků
jsou ovlivněny zejména tím, že se jedná o výrobní firmy (jak z oblasti výroby dílů, tak
i finální výrobce) s převážně zahraničním vlastníkem.
2.7.9 Průměrné mzdy a míra inflace
Diagram č. 2.7.18 znázorňuje meziroční indexy růstu mezd v České republice
společně s indexy růstu mezd firem AutoSAP. Oba údaje jsou doplněny o vývoj míry
inflace v daném období.
130
Z diagramu je patrný trend postupného sbližování meziročního růstu mezd v rámci
firem AutoSAP s růstem mezd v rámci celé ČR. Výjimkou bylo období roku 2010/2009,
kdy růst mezd u firem AutoSAP výraznějším způsobem předstihl růst mezd ČR. Naopak
v letech 2003 až 2007 byly meziroční nárůsty v podstatě stejné. Ekonomická recese
v letech 2008 a především pak v roce 2009 však firmy automobilového průmyslu
přinutila ke zbrzdění mzdových růstů, na rozdíl od růstu mezd za celou ČR. Firmy
AutoSAP se ale v každém období pohybovaly nad mírou inflace.
Vývoj nárůstů průměrných mezd a míry inflace
24%
míra inflace dle ČSÚ
22%
20%
růst mezd - firmy AutoSAP
18%
růst mezd - Česká republika
16%
14%
12%
10%
8%
6%
4%
2%
0%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
míra inflace dle ČSÚ
růst mezd - firmy AutoSAP
růst mezd - Česká republika
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011
2,8%
7,2%
7,2%
6,3%
6,9%
7,8%
1,0%
1,5%
3,3%
1,5%
6,4%
2,2%
1,9%
4,6%
2,4%
3,3%
3,9%
2,7%
Diagram č. 2.7.18
2.7.10 Závěrečné shrnutí
Mzdová politika a mzdové náklady bezesporu významným způsobem ovlivňují
celkové osobní náklady a tím i konkurenceschopnost firem a jejich ekonomické
výsledky. Jak vyplývá z této kapitoly, jsou si firmy AutoSAP této skutečnosti plně
vědomy a na rozdíl od některých dalších odvětví a oborů národního hospodářství se
snaží udržet reálné a sociálně únosné poměry zejména ve vazbě na míru inflace, trh
pracovních sil a politiku zaměstnanosti. Proto lze na závěr kapitoly konstatovat:
• Za období 2012/2011 vzrostly průměrné mzdy ve firmách AutoSAP o 3,9 %.
Oproti období 20011/2010, kdy činil meziroční nárůst 4,56 %, došlo k mírnému
snížení růstu mezd. V porovnání s růstem mezd v ČR za stejné období je růst mezd
v rámci firem AutoSAP vyšší o 1,2 procentního bodu.
• Růst průměrných mezd v rámci firem AutoSAP byl vyšší než míra inflace, která
v roce 2012 dosáhla v ČR úrovně 3,3 %.
• Růst průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a „ostatních“ (českých) firem
probíhal s mírnými diferencemi prakticky paralelně, od roku 2009 dochází u firem se
zahraniční účastí k vyšší progresi.
• V porovnání s průměrnou mzdou v ČR je průměrná mzda v automobilovém
průmyslu za rok 2012 vyšší o více než 20 %.
131
• Firmy AutoSAP se svým indexem růstu mezd 2012 / 2011 zařadily mezi většinu
odvětví, u nichž byl zaznamenán meziroční mzdový nárůst.
• U výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel (u dodavatelů) došlo ke zvýšení
průměrné mzdy v roce 2012 o 1,88 %.
• Finální výrobci vozidel v rámci firem AutoSAP vykázali v souhrnu nárůst mezd
o 7,06 %. Vývoj u jednotlivých skupin finalistů byl ale nerovnoměrný. V řadě příkladů
se promítnul vliv konta pracovní doby.
V tabulce č. 2.7.9. je pro úplnost uveden vývoj průměrných mezd ve firmách
AutoSAP od roku 2005 do roku 2012, který je doplněný o celkové objemy mzdových
prostředků ve firmách AutoSAP v uvedených letech.
Tabulka č. 2.7.9 Vývoj průměrných mezd a vyplacených mzdových prostředků
rok
údaje za (počet firem)
průměrná mzda */ (Kč/měs.)
meziroční nárůst (- pokles)
objem mezd za rok
(v mld. Kč)
meziroční nárůst (- pokles)
2005
145
149
2006
149
153
2007
153
157
2008
157
150
2009
150
155
2010
155
152
2011
152
146
2012
146
21 136
21 183
5,44%
4,46%
22 356
22 591
5,77%
5,54%
24 291
24 214
8,66%
7,53%
25 763
25 888
6,06%
6,40%
26 077
26 276
1,22%
0,73%
27 821
27 970
6,69%
5,88%
29 246
29 246
5,12%
4,56%
30 385
26,708
29,179
9,31%
7,74%
31,646
31,865
18,49%
8,45%
35,398
36,605
11,86%
11,09%
39,986
36,481
12,96%
9,24%
32,859
33,728
-17,82%
-9,93%
35,625
35,361
8,42%
5,62%
38,862
38,374
9,09%
9,90%
40,077
3,89%
3,89%
3,13%
4,44%
Vysvětlení: Jednotlivé v tabulce uvedené ukazatele jsou uvedeny jednak v běžné časové časové řadě (údaje vykázané firmami za
daný rok = horní řádek) a dále pro meziroční porovnání vždy na stejný počet a strukturu firem (= dolní řádek). Stejně tak uvedená
meziroční porovnání jsou vypočtena z běžné časové řady (= horní řádek) a dále vždy mezi jednotlivými roky z údajů za stejný počet
firem (= spodní řádek; výpočet proveden z údajů "křížem", jak v tabulce naznačeno). Tyto údaje mají dle našeho názoru větší
vypovídací schopnost, neboť porovnávají údaje za stejné firmy.
Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.8.1 Pracovní neschopnost
Monitoring a vyhodnocování míry pracovní neschopnosti patří k nejsledovanějším
údajům, protože procento pracovní neschopnosti patří k velmi významným faktorům,
které mají zásadní vliv na plynulost výroby a tím samozřejmě i na ekonomické výsledky
firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro
nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu.
Míra pracovní neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým
světem stále neúměrně vysoká. Tato disproporce nemá objektivní příčinu, protože
faktory, které mají na nemocnost vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav
i pracovní prostředí), jsou v porovnání s ostatními zeměmi zcela srovnatelné. Vysoké
procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy
výrobního taktu. V konečném důsledku pak mohou omezení plynoucí z velkého
procenta práce neschopných zaměstnanců vyústit až v omezení výroby a způsobit
ztrátu zakázek. Vedle tohoto již kritického následku má nemocnost vliv na potřebu další
přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur.
132
Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,
zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009
Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona
č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb.,
zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011). Pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů (např. zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona
č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb.,
zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011
Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb. 221/2009 Sb.).
Od 1. 1. 2011 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., kterým
se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva
práce a sociálních věcí, k zásadním změnám v právní úpravě dotýkající se náhrady
mzdy v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
a nemocenského. Byla také zrušena výhodná úprava pro OSVČ. Od 1. 1. 2012 je
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
novelizován zákonem č. 365/2011 Sb. Touto novelou se rozšiřuje okruh nemocensky
pojištěných osob o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.
Do vývoje dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České
republice v roce 2012 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění
platné 1. 1. 2011 a od 1. 1. 2012.
Přehled zásadních legislativních změn v systému nemocenského pojištění od
roku 2011:
• Výše nemocenského (procentní sazby)
V souvislosti s úspornými opatřeními bylo zrušeno zvyšování procentní sazby pro
nemocenské podle délky trvání pracovní neschopnosti. V roce 2010 byla zavedena
jednotná sazba nemocenského pro celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši
60 %. Toto původně jednoleté opatření bude platit trvale. Výše nemocenského činí
60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. U ostatních dávek se od
1. 1. 2011 procentní sazby nemění, tedy u peněžité pomoci v mateřství bude činit
procentní sazba 70 % a u ošetřovného 60 %.
• Poskytování nemocenského až od 22. kalendářního dne pracovní
neschopnosti
Nemocenské bude poskytováno až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti. Prodlužuje se období, po které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci
náhradu mzdy podle zákoníku práce ze 14 na 21 kalendářních dnů.
• Výše dávek nemocenského pojištění v souvislosti se zvýšením redukčních
hranic
Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že
započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12
kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se
dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Diagram č. 2.8.1 ukazuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách
AutoSAP byla v roce 2012 výrazně nižší, než byl celorepublikový průměr.
133
Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické
údaje uvedené v tabulce č. 2.8.1 a diagramech č. 2.8.2 a 2.8.3.
Tabulka č. 2.8.1
Počet dnů pracovní neschopnosti
„dělnické profese“
Počet dnů pracovní neschopnosti
„administrativa“
Celkem AutoSAP
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Účelové organizace
2006 2007 2008 2009 2010
9,6
8,3
6,6
5,7
6,2
9,1
8,7
7
7,1
6,2
9,6
8,4
6,5
5,5
6,6
9,6
7,1
7,4
6,0
3,1
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
8,4
11,3
7,3
9,7
5,5
8,2
5,1
6,6
6,3
6,0
2011 2012 2006 2007 2008 2009 2010 2011
6,8
4,3
25,3 23,9 22,3 18,1 15,1 18,3
3,9
20,4 18,4 17,1 12,7 11,7
9,7
3,8
7,6
4,5
26,3 25,6 23,3 19,4 16,2 20,0
3,9
14,8
7,4
10,9
7,4
7,0
7,8
3,2
5,5
9,3
3,9
5,3
26,9
22,9
25,6
21,1
20,3
25,5
15,5
21,9
15,8
13,6
2012
15,1
7,2
16,3
6,6
14,2
27,8
12,3
20,8
ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti
P rům ěrný počet kalend. dnů
50
43,8 43,5 42,6 44,7
45
40
34,8
35
30
25
23,2
26,3 26,8 26,1
24,8 23,9 25,8
28,0 28,6
30,8 30,5
32,8
35,3 34,6
37,2
20
15
AutoSAP (D)
10
5
AutoSAP (T)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.1
"Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti
15
p o č e t k a le n d á řn ích
dnů
12,5
10
7,5
5
2,5
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem AutoSAP
2009
2010
2011
Finální výrobci
2012
roky
Diagram č. 2.8.2
134
"Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti
p o č e t k a le n d á řn íc h
dnů
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem AutoSAP
2009
2010
2011
Finální výrobci
2012
roky
Diagram č. 2.8.3
Z tabulky č. 2.8.1 a diagramů č. 2.8.2 a 2.8.3 vyplývá, že pracovní neschopnost
v automobilovém průmyslu oproti roku 2011 v dělnických i administrativních
profesích nadále poklesla. Nemocnost v administrativě se dostala na rekordně nízkou
úroveň. V dělnických profesích byl výsledek stejný jako v roce 2010, kdy byla hodnota
ukazatele nemocnosti zatím nejnižší v celém sledovaném období. Údaje roku 2012 také
ukazují, že ke snížení nemocnosti došlo ve všech sledovaných kategoriích. Největší
pokles nemocnosti byl zaznamenán v administrativě u tuzemských firem a to o více než
43 %. Naopak nejmenší pokles byl zaznamenán v administrativě u finálních výrobců.
V dělnických profesích dosáhly největšího poklesu nemocnosti skupina finálních
výrobců a skupina firem s tuzemským vlastníkem. V obou jmenovaných skupinách se
nemocnost snížila o čtvrtinu. Vzhledem k rekordnímu poklesu nemocnosti
v administrativě se ale poměrně výrazně zvýšil poměr nemocnosti v dělnických
profesích vůči administrativě. Tento ukazatel se zvýšil na hodnotu 3,51 z hodnoty 2,69
dosažené v roce 2011 a jeho hodnota je tak nejvyšší za sledované období. Velice
příznivé hodnoty 1,89 dosahuje v roce 2012 tento poměr u finálních výrobců. Tato
hodnota tak překonává i tradičně nejlepší hodnotu, která bývala vykazována
u účelových organizací, kde je nemocnost v dělnických profesích dlouhodobě přibližně
2krát vyšší než v administrativě. Pokud vezmeme jen dělnické profese, u kterých je
pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti
v automobilovém průmyslu byla v roce 2012 o zhruba 66 % nižší, než je celostátní
průměr. V roce 2011 to byla o 57 % nižší hodnota, v roce 2010 to bylo o 65 % nižší
hodnota. Podíváme-li se na vývoj nemocnosti v administrativních profesích, pak vidíme,
že velice nízká nemocnost je u finálních výrobců vozidel a účelových organizacích i ve
firmách se zahraničním vlastníkem. Po výkyvu v roce 2011 se i ve firmách
s tuzemských vlastníkem nemocnost v administrativě dostává na obdobnou úroveň jako
v ostatních skupinách. Stále ale platí, že jak v dělnických, tak administrativních
profesích je ve firmách zahraničních nemocnost výrazně nižší než ve firmách
tuzemských.
Z toho, co bylo výše uvedeno, je vidět, že stimulátory a motivátory k ovlivňování
pracovní neschopnosti zaměstnanců v roce 2012 i nová legislativa ovlivňují vývoj
135
nemocnosti pozitivním směrem. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve
firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale také regenerační volno (delší
dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce.
2.8.2 Pracovní úrazy
Snižování počtu pracovních úrazů a opatření k jejich minimalizaci je možno
považovat za ještě důležitější, než snižování nemocnosti. Prevence a vytváření
podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou
organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci
rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která
ovlivňuje ekonomické výsledky firmy, jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální.
Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je prioritně závislá na
prevenci a identifikaci rizik. Ovlivňují ji ale i mnohé další faktory, kterými jsou zejména
výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické
možnosti a samozřejmě samotný lidský faktor. Diagram č. 2.8.4 ukazuje postavení
automobilového průmyslu v kontextu České republiky. Pracovní úrazovost v letech
2003 až 2012 ve firmách AutoSAP je uvedena v tabulce č. 2.8.2 a diagramech č. 2.8.5
a 2.8.6.
ČR - Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na
pracovní úraz
Průměrný počet kalend. dnů
60
55,0 54,9
55,2
55
52,1
48,6
50
43,7
45
40
35
35,2 36,0
37,5
38,6 38,2
39,4
40,8 40,6
46,6
45,1 45,8
41,8 42,0
33,2
AutoSAP 2012
30
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.4
Tabulka č. 2.8.2
Průměrný počet pracovních úrazů
Průměrný počet kalendářních dnů
pracovní neschopnosti na úraz
Celkem AutoSAP
Finální výrobci
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
18,4 19,2 16,6 11,2 12,6 14,6 14,3
24,7 31,9 22,1 25,1 21,1 46,6 32,3
18,2 17,9 16,9 10,0 12,2 12,3 13,6
1,0
1,0
1,4
1,5
1,8
2,3
1,5
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
34,3 35,3 40,8 44,9 40,7 39,1 32,3
41,8 43,3 55,1 50,1 48,2 24,4 28,9
33,0 33,6 39,0 43,7 39,3 44,1 33,2
13,3 9,0 14,3 9,3 20,9 47,2 15,6
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
20,6
15,2
34,6
33,6
21,1
15,2
18,5
13,4
13,2
7,8
12,0
13,7
17,5
9,1
16,3
10,3
34,2
38,3
41,4
39,4
41,1
55,5
46,1
31,7
37,8
43,6
31,6
34,6
Z diagramu č. 2.8.4 i ze zdrojových dat ČSÚ vyplývá, že automobilový průmysl je
obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti
136
připadajících na 1 pracovní úraz. Oproti celostátním průměrům byla tato hodnota v roce
2012 o téměř 41 % nižší. V uplynulých letech vycházel tento rozdíl pro automobilový
průmysl také příznivě ale ne v takovém poměru. V roce 2009 to bylo o 19 %, v roce
2010 pak o 22 % a v roce 2011 o 29 % méně. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že průměrný
počet pracovních úrazů se v roce 2012 nepatrně snížil. Velké snížení počtu pracovních
úrazů bylo zaznamenáno u finálních výrobců, kde došlo k snížení průměrného počtu
pracovních úrazů o 14. I tak ale zůstává úrazovost v této skupině více než dvojnásobná
oproti skupině výrobců příslušenství. Ve zbývajících dvou skupinách podle charakteru
výroby se ukazatel změnil jen málo. Pokud vynecháme účelové organizace, které mají
odlišné podmínky, tak ze sledovaných skupin mají nejnižší úrazovost tuzemské firmy.
Ty ji sice za poslední rok o více než 1 případ zvýšily, ale i tak mají průměrný počet
úrazů téměř o 40 % nižší než ve firmách se zahraniční majetkovou účastí.
Dalším pozitivem je skutečnost, že za celé Sdružení automobilového průmyslu
došlo k dalšímu výraznému snížení pracovní neschopnosti z důvodu úrazů o 6,8 dnů.
Bylo tak dosaženo nejnižší hodnoty za celé sledované období. Z pohledu převažujícího
charakteru výroby byla nejvyšší hodnota zmiňovaného ukazatele zaznamenána
u výrobců příslušenství. Hodnota ukazatele ale u výrobců příslušenství poklesla o více
než 11 dnů. Markantní pokles byl zaznamenán u účelových organizací. V tomto případě
byl ale loňský extrém ovlivněn jednou konkrétní firmou a pravděpodobně i případem.
Naopak ve skupině finálních výrobců došlo ke zvýšení ukazatele o více než 4 dny.
Podíváme-li se na úrazovost z hlediska vlastnické struktury, zjistíme, že se v roce 2012
průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu výrazně
změnil v obou sledovaných skupinách. Ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota
ukazatele dramaticky poklesla na druhou nejnižší úroveň za sledované období a dosáhla
hodnoty 34,6 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se
zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele také snížila a to až na rekordní hodnotu
31,6 a je již jen o 9 % nižší než ve firmách tuzemských. V roce 2011 byl tento rozdíl mírně
vyšší a to 13 % ve prospěch zahraničních firem.
Vykázané údaje potvrzují, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) jsou pro
automobilový průmysl v ČR velmi významným faktorem, na který se ve firmách velmi dbá
a přijímaná opatření mají pozitivní dopad. Automobilový průmysl se tak řadí k oborům
s nejnižším počtem úrazů.
Průměrný počet pracovních úrazů
50
45
počet úraz ů
40
35
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem AutoSAP
2009
2010
2011
Finální výrobci
2012
roky
Diagram č. 2.8.5
137
Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz
60
p o čet kalen d ářn ích d n í
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem AutoSAP
2009
2010
2011
Finální výrobci
2012
roky
Diagram č. 2.8.6
2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů
2.9.1 Objem produkce (tržby z vlastní výroby)
Údaje z databázových listů za rok 2012 potvrdily, že pokračoval pozitivní vývoj
automobilového průmyslu, který nastal po období celosvětové recese v letech 2008
a 2009. Potvrzují to i údaje o objemu produkce, která je daná tržbami z vlastní
výroby. Jak bude zřejmé z dalšího obsahu kapitoly, růst se blíží původním odhadům
AutoSAP. Hodnota přesahující 6 % je větší než vykázaný růst průmyslové výroby
ČR. Objektivně je nutné ale uvést, že konečný výsledek určitým způsobem ovlivňuje
i změna v počtu členských firem AutoSAP za sledované období. Výsledky a rozdíly
u hlavních skupin výrobců, to je u finálních výrobců resp. výrobců dílů a příslušenství
vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly.
Z diagramu č. 2.9.1 jsou zřejmé podíly základních skupin výrobců na celkovém
objemu tržeb z vlastní výroby. V tabulce č. 2.9.1 je uvedena produkce firem AutoSAP
ve finančním vyjádření a to podle základních výrobních skupin.
Tabulka č. 2.9.1 Vývoj celkové produkce firem AUTOSAP
2007
2008
2009
rok 2006
objem produkce AutoSAP
(mil. Kč)
z toho: finální výrobci vozidel
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci skupin a dílů vozidel
účelové organizace
2010
2011
2012
458 963,55 560 541,63 640 861,69 604 133,21 600 837,50 677 521,70 720 945,60
241 456,70 269 747,30 258 969,80 267 710,10 312 544,70 357 055,80 379 194,40
224 718,00
4 548,00
9 450,70
2 740,00
247 674,00
6 919,40
12 495,30
2 658,60
238 116,00
6 750,00
12 726,40
1 377,40
250 764,40
4 045,00
12 267,30
633,40
298 126,00
3 510,00
10 285,30
623,40
341 037,00
3 071,40
12 183,00
764,40
365 523,00
1 722,00
10 896,00
1 053,40
317 913,20 364 146,50 337 767,70 240 432,50 279 390,00 309 875,60 330 542,20
1 171,70
6 967,90
7 395,70
7 343,20
8 902,80 10 590,30 11 209,00
138
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce
(firmy AutoSAP, rok 2012)
účelové
organizace
1,55%
nákladní vozy
0,24%
autobusy
1,51%
ostatní výrobci
vozidel
0,15%
výrobci
skupin a
dílů vozidel
45,85%
osobní
automobily
50,70%
100 % =
720 945,60 mil. Kč
Diagram č. 2.9.1
V roce 2012 činila celková hodnota tržeb z vlastní výroby a služeb 720 945,60 mil.
Kč. Oproti roku 2011 byla vyšší o 43 423,9 mil. Kč, což při procentním vyjádření
znamená nárůst o 6,4 %. Pozitivní roli v tomto případě hrála i celková situace na
světových trzích, zejména stabilizace světové ekonomiky a pokračující růst prodejů
vozidel v průběhu roku 2012. Změna v počtu členské základny AutoSAP v tomto
případě neměla podstatnou roli.
Meziroční indexy za delší časové období jsou uvedeny v tabulce 2.9.2. V tabulce
č. 2.9.3 jsou pak celkové údaje v detailnějším členění. Je z ní zřejmé, že nárůst tržeb
u obou výrobních kategorií, tj. finálních výrobců i výrobců skupin a dílů vozidel, je
prakticky shodný a je vyšší než 6 %.
Tabulka č. 2.9.2 Meziroční změny objemu produkce ve firmách AutoSAP
2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011
změna objemu
produkce (tržeb
z průmyslové
činnosti)
(%)
+ 22,1
+ 14,3
- 5,7
-14,7
+ 16,6
+ 12,8
+ 6,4
Tabulka č. 2.9.3
objem produkce (tržeb
z průmyslové činnosti) AutoSAP
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
2011 (mil.Kč)
2012 (mil. Kč)
677 521,7
720 945,6
6,4 %
357 055,8
379 194,4
6,2 %
341 037,0
3 071,4
12 183,0
764,4
365 523,0
1 722,0
10 896,0
1 053,4
7,2 %
- 43,9 %
- 10,6 %
37,8 %
309 875,6
10 590,3
330 542,2
11 209,0
6,7 %
5,8 %
139
změna 2012/2011
V tabulce č. 2.9.4, která navazuje na dříve uvedený diagram č. 2.9.1, jsou uvedeny
podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v % v delší časové
řadě. Z tabulky je zřejmé, že i při celkovém růstu tržeb nedoznávají podíly jednotlivých
výrobců na tomto údaji výrazných změn.
Tabulka č. 2.9.4
výrobci
osobní automobily
nákladní automobily
autobusy
ostatní
dodavatelé
2009
objem produkce
515 485,8 mil. Kč
48,7 %
0,6 %
2,4 %
0,33 %
46,6 %
1,4 %
2010
objem produkce
600 837,5 mil. Kč
49,6 %
0,4 %
1,7 %
0,33 %
46,5 %
1,5 %
2011
objem produkce
677 521,7 mil. Kč
50,34 %
0,45 %
1,8 %
0,21 %
45,74 %
1,56 %
2012
objem produkce
720 945,6 mil. Kč
50,70 %
0,24 %
1,51 %
0,15 %
45,85 %
1,55 %
Podle velikosti firmy (dané počtem zaměstnanců) se na celkovém objemu tržeb
720 945,6 mil. Kč podílí jednotlivé skupiny firem podle tabulky č. 2.9.5.
Tabulka č. 2.9.5
velikost firmy (počet zaměstnanců)
2011
2012
podíl na celkových tržbách v %
100 % = 677 521,7 mil. Kč
podíl na celkových tržbách v %
100 % = 720 945,6 mil. Kč
0,2
2,7
7,5
10,4
41,0
38,2
do 50
50 – 250
250 – 500
500 - 1 000
1 000 - 5 000
nad 5 000
0,1
2,3
6,1
9,4
45,1
37,0
Z tabulky vyplývá, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy
s počtem pracovníků převyšujícím 1 000 osob. Podíl na celkových tržbách, který
mají malé a střední firmy (to je firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob), se stále
snižuje (z hodnoty 4,9 % v roce 2008 na hodnotu 4,2 % v roce 2009 a 3,7 % v roce
2010 až po 2,9 % v roce 2011). V roce 2012 dosáhl 2,4 %. Tyto firmy představují
z hlediska svého počtu cca 41 % členské základny firem AutoSAP. Z tabulky tak
vyplývá značný nepoměr obou těchto hodnot.
2.9.2 Výroba vozidel
V řadě případů je názornější objem produkce místo finančních ukazatelů vyjádřit
počtem vyrobených a prodaných vozidel. Růst či pokles tržeb za prodej výrobků
(vozidel) by teoreticky měl korespondovat s počty vyrobených vozidel, avšak ne vždy
jsou tyto údaje v přímé korelaci (viz tabulka č.2.9.6a).
Tabulka č. 2.9.6
SOUHRN - Porovnání výroby a odbytu všech kategorií vozidel 2012/2011
výroba
Výrobce
Celkem I. až IV. :
Firmy AutoSAP
to je
r.2012
1 202 317
1 200 200
99,82%
r.2011
1 222 052
1 220 247
99,85%
domácí prodej
změna
-1,61%
-1,64%
-0,03%
r.2012
85 236
83 610
98,09%
140
r.2011
80 945
79 455
98,16%
export
změna
5,30%
5,23%
-0,07%
r.2012
1 400 394
1 399 540
99,94%
r.2011
1 347 910
1 347 194
99,95%
změna
3,89%
3,89%
-0,01%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2012/2011
výroba
Výrobce
ŠKODA AUTO
TPCA Czech
HMMC Nošovice
KAIPAN
Σ Osobní+N1
AVIA
TATRA
Σ Nákladní
IVECO CZECH R.
SOR
KH motor Centrum
TEDOM
Σ Autobusy
Celkem I :
Firmy AutoSAP
to je
r.2012
656 306
214 915
303 035
11
1 174 267
1003
496
1 499
2 773
418
38
0
3 229
1 178 995
1 178 946
99,996%
r.2011
673 127
270 705
251146
3
1 194 981
600
702
1 302
2 972
543
43
4
3 562
1 199 845
1 199 795
99,996%
domácí prodej
změna
-2,50%
-20,61%
20,66%
266,67%
-1,73%
67,17%
-29,34%
15,13%
-6,70%
-23,02%
-11,63%
-100,00%
-9,35%
-1,74%
-1,74%
0,000%
r.2012
59 674
1180
10 479
11
71 344
237
86
323
190
238
38
7
473
72 140
72 084
99,922%
r.2011
58 202
909
7282
3
66 396
154
111
265
211
415
43
14
683
67 344
67 284
99,911%
export
změna
2,53%
29,81%
43,90%
266,67%
7,45%
53,90%
-22,52%
21,89%
-9,95%
-42,65%
-11,63%
-50,00%
-30,75%
7,12%
7,13%
0,011%
r.2012
879 528
213 735
292 556
0
1 385 819
766
445
1 211
2 867
180
0
0
3 047
1 390 077
1 390 077
100,000%
r.2011
820 982
269 796
243864
0
1 334 642
446
586
1 032
3 029
128
0
1
3 158
1 338 832
1 338 831
100,000%
změna
7,13%
-20,78%
19,97%
#DIV/0!
3,83%
71,75%
-24,06%
17,34%
-5,35%
40,63%
#DIV/0!
-100,00%
-3,51%
3,83%
3,83%
0,000%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2012/2011
výroba
Výrobce
JAWA MOTO
Celkem II :
Firmy AutoSAP
to je
r.2012
2319
2 319
2 319
100,00%
r.2011
1155
1 155
1 155
100,00%
domácí prodej
změna
100,78%
100,78%
100,78%
0,00%
r.2012
r.2011
66
66
66
100,00%
94
94
94
100,00%
export
změna
-29,79%
-29,79%
-29,79%
0,00%
r.2012
2253
2 253
2 253
100,00%
r.2011
1061
1 061
1 061
100,00%
změna
112,35%
112,35%
112,35%
0,00%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2012/2011
výroba
Výrobce
PANAV
SCHWARZMULLER
Σ O3+O4
AGADOS (O1+O2)
Celkem III :
Firmy AutoSAP
to je
r.2012
650
855
1 505
17 971
19 476
18 621
95,61%
r.2011
407
673
1 080
18 699
19 779
19 106
96,60%
domácí prodej
změna
59,71%
27,04%
39,35%
-3,89%
-1,53%
-2,54%
-0,99%
r.2012
358
524
882
10 828
11 710
11 186
95,53%
r.2011
261
520
781
11 626
12 407
11 887
95,81%
export
změna
37,16%
0,77%
12,93%
-6,86%
-5,62%
-5,90%
-0,28%
r.2012
196
690
886
7 012
7 898
7 208
91,26%
r.2011
143
543
686
7 158
7 844
7 301
93,08%
změna
37,06%
27,07%
29,15%
-2,04%
0,69%
-1,27%
-1,81%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2012/2011
výroba
Výrobce
AUTO-TECH
KAROSERIA
CTS
NAVARA Novosedly
ČKD Mobilní Jeřáby
HAGEMANN
PANAV
SSUB
THT Polička
Celkem IV :
Firmy AutoSAP
to je
r.2012
339
N/A
656
N/A
3
215
314
0
N/A
1 527
314
20,56%
změna
r.2011
-2,02%
346
9 #########
3,31%
635
N/A
-66,67%
9
N/A
64,40%
191
5 -100,00%
78 #########
19,95%
1 273
191
64,40%
15,00%
5,56%
domácí prodej
r.2012
333
N/A
497
N/A
1
215
274
0
N/A
1 320
274
20,76%
export
změna
r.2011
-1,48%
338
9 #########
2,26%
486
N/A
-50,00%
2
N/A
44,21%
190
5 -100,00%
70 #########
20,00%
1 100
190
44,21%
17,27%
3,48%
r.2012
6
N/A
156
N/A
2
0
2
0
N/A
166
2
1,20%
změna
-25,00%
8
0 #########
4,70%
149
N/A
-71,43%
7
N/A
100,00%
1
#DIV/0!
0
8 #########
-4,05%
173
1
100,00%
0,58%
0,63%
r.2011
Tabulka č. 2.9.6 „POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2012/2011“ nezahrnuje celé spektrum výrobců, ale pouze jejich část
(důvodem je obtížná dostupnost údajů).
141
Tabulka č. 2.9.6a Porovnání růstu objemu produkce (tržeb) a počtu vyrobených vozidel
2012 / 2011
2012 / 2011
výrobci
růst (- pokles)
růst (- pokles)
objemu produkce
počtu vyrobených vozidel
osobní automobily
+ 7,18 %
- 1,73 %
nákladní automobily
- 43,93 %
+ 15,13 %
autobusy
- 10,56 %
- 9,35 %
Poznámka: Zatímco u výroby autobusů jsou údaje de facto ve vzájemné shodě, u výroby
osobních automobilů je patrný rozdíl. Značná disproporce mezi porovnávanými
údaji vznikla u nákladních vozidel. Rozdíly jsou zřejmě dány odlišnou strukturou
výroby jednotlivých modelů a jejich cenami v letech 2012 a 2011 (osobní
automobily). U nákladních automobilů k tomu přistupuje i změna členské
základy (údaje o tržbách za rok 2011 byly za 2 firmy a za rok 2012 pouze za
1 firmu, kdežto údaje o počtu vyrobených vozidel za oba roky jsou za 2 firmy).
Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že:
Celková výroba vozidel v ČR (viz též kapitola 2.1) všech kategorií v roce 2012 (osobní
+ malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná)
v porovnání s rokem 2011 poklesla o 1,6 %. Oproti období 2011/2010 (růst 11,4 %)
se jedná o poměrně podstatnou změnu.
Tuzemský prodej – růst prodejů pokračoval i v období 2012/2011 a přesáhl 5 %. Je
to po období poklesu (2008/2007 - pokles prodejů na domácím trhu o více jak 10 %
a období 2009/2008 - pokles prodejů 4,5 %), pokračování trendu z let 2010/2009
a 2011/2010, kdy domácí prodej meziročně rostl o cca 4 %.
Zahraniční prodej – jeho růst byl podstatně nižší, než v předchozích obdobích
a meziročně dosáhl téměř 4 % (změna 2011/2010 téměř 12 %, mezi roky 2010/2009
pak 11,2 % a 2009/2008 byl růst cca 12 %). Na zvýšení se podílejí rozhodující měrou
někteří výrobci osobních vozidel.
K jednotlivým kategoriím vozidel je možno uvést:
V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel
kategorie N1 představoval souhrnný pokles více jak 1,7 %. Ani nárůst výroby
v HMMC Nošovice nevyrovnal pokles výroby (zejména v TPCA Czech).
Domácí prodej této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková
N1) na rozdíl od výroby vzrostl v celkovém součtu o téměř 7,5 %. Zvýšení
domácího prodeje bylo doprovázeno i zvýšeným uplatněním produkce na
zahraničních trzích; došlo tak k nárůstu exportu o 3,8 %.
Výrobci nákladních vozidel zaznamenali v období 2012/2011 růst výroby
o více než 15 % s tím, že pokles výroby ve firmě TATRA byl vyrovnán růstem
výroby ve firmě AVIA.
Z hlediska uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském
i zahraničním trhu došlo oproti předchozímu období (viz pokles za období
2009/2008 o 39 %, období 2010/2009 o téměř 51 % a 2011/2010 o dalších 5 %.)
ke změně a tuzemský prodej vzrostl v období 2012/2011 o 21,9 %. Tuto
hodnotu ovlivnil zejména vývoj prodejů vozidel AVIA. Obdobně se vyvíjela
situace na zahraničních trzích, kde nárůst za období 2012/2011 činil více jak
17 % - zejména vlivem prodejů firmy AVIA.
142
Výroba v kategorii autobusů - po poklesu výroby (v období 2009/2008
o 12,27 % a 2010/2009 o dalších 11,61 %) a jeho opětovnému růstu (mezi roky
2011 a 2010 zvýšení o 31,4 %) poklesla výroba v období 2012/2011 o 9,4 %.
Všichni výrobci autobusů v různé míře zaznamenali pokles výroby.
Prodeje autobusů na tuzemském trhu a jejich pokles 2012/2011 o více jak
30 % měly svůj vliv (jak výše uvedeno) na oblast výroby. Vyšším procentem se
na poklesu podílely tuzemské prodeje firem SOR, KH motor Centrum a TEDOM.
Pokles tuzemských prodejů byl částečně eliminován prodejem na zahraničních
trzích, kde došlo k jejich snížení jen o 3,5 % a to zejména zvýšeným vývozem
firmy SOR.
V kategorii výrobců motocyklů vzrostla výroba o více jak 100 %. V oblasti
uplatnění výroby na trhu došlo ke snížení domácího prodeje o téměř 30 %, na
rozdíl od exportu, kde je nárůst o více jak 112 %. V případě těchto údajů je
nutné mít na zřeteli počet vyrobených kusů – viz uvedená tabulka.
U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 došlo v oblasti výroby v období
2012/2011 ke zvýšení o téměř 40 %. Zvýšený tuzemský prodej o téměř 13 %
byl podpořen i růstem exportu, který celkově vzrostl o 29 %.
V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici
pouze za firmu Agados (člen AutoSAP). Ve výrobě došlo k meziročnímu poklesu
o 3,9 %, což byl důsledek sníženého domácího prodeje o 6,9 % a exportu,
který byl nižší o 2 %.
2.9.3 Přidaná hodnota
Firmami AutoSAP bylo v roce 2012 dosaženo přidané hodnoty v celkové výši
160 660,5 mil. Kč. Jedná se o další významný ekonomický ukazatel. Růst přidané
hodnoty ve výši 8,16 % v období roku 2012 tak prakticky kopíruje růst tržeb z vlastní
výroby. Meziroční indexy přidané hodnoty jsou uvedeny v diagramu č. 2.9.2 a v tabulce
č. 2.9.7. Podíl jednotlivých hlavních skupin výrobců na její celkové výši za poslední tři
roky je v tabulce č. 2.9.8.
(m il. Kč)
Nárůsty přidané hodnoty v rámci firem AutoSAP
180 000
21,38%
160 000
7
16,15%
14,33%
9,08%
8,97%
8,16%
7,47%
6,74%
2001
2003
131 503,10
103 973,30
0%
-5%
-10%
-16,45%
2002
5%
-15%
0
2000
96 744,49
115 789,19
95 393,01
89 369,50
82 011,90
61 759,79
56 618,40
20 000
49 695,90
40 000
71 734,70
80 000
15%
10%
100 000
60 000
20%
12,95%
160 660,53
13,93%
12,33%
120 000
25%
148 539,11
140 000
30%
26,48%
2004
2005
2006
výše přidané hodnoty
2007
2008
-20%
2009
2010
2011
2012
meziroční nárůst
Diagram č. 2.9.2
143
Tabulka č. 2.9.7
2010
mil. Kč
finální výrobci
ostatní
CELKEM
2011
mil. Kč
2012
mil. Kč
76 862,2
53 418,5
1 222,4
90 163,7
56 610,3
1 765,1
95 903,8
62 793,5
1 963,2
131 503,1
148 539,1
160 660,6
index
2011/2010
1,173
1,060
1,444
1,130
2012/2011
1,063
1,109
1,112
1,081
Tabulka č. 2.9.8
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
rok 2010
celková výše přidané
hodnoty
rok 2011
rok 2012
hodnoty
hodnoty
131 503,1 mil. Kč
58,45 %
40,62 %
0,93 %
148 539,1 mil. Kč
60,70 %
38,11 %
1,19 %
160 660,5 mil. Kč
59,69 %
39,09 %
1,22 %
Z tabulky č. 2.9.8 je zřejmé, že z hlediska podílu jednotlivých skupin výrobců na
celkové výši přidané hodnoty nedochází v časové ose k dramatickým změnám.
V tabulce č. 2.9.9 je uvedena vzájemná vazba výše tržeb z vlastní výroby
a přidané hodnoty. Jsou zde uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na
celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2012. Meziroční indexy přidané
hodnoty včetně jejího podílu na tržbách z vlastní výroby – viz tabulka č. 2.9.10.
Tabulka č. 2.9.9
údaje za rok 2012
Podíl na celkové
přidané hodnotě
100 % = 160 660,5 mil. Kč
Podíl na celkových tržbách
100 % = 720 945,6 mil. Kč
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
52,60 %
45,85 %
1,55 %
59,69 %
39,09 %
1,22 %
Tabulka č. 2.9.10
Tržby z vlastní výroby
Přidaná hodnota
Podíl přidané
hodnoty na tržbách
rok 2010
mil. Kč
rok 2011
mil. Kč
rok 2012
mil. Kč
600 837,5
131 503,1
677 521,7
148 539,1
720 945,6
160 660,5
21,89 %
21,92 %
22,28 %
index
2011/2010
2012/2011
1,128
1,064
1,130
1,081
1,003
1,016
2.9.4 Produktivita práce
Pro větší názornost jsou v rámci zpracovávaných podkladů uváděny dvě hodnoty
„produktivity“ práce.
a) produktivita práce vztažená k výši tržeb z vlastní výroby
b) produktivita práce vycházející z údaje o výši přidané hodnoty.
Oba údaje mají svůj význam a užití.
Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z tržeb z vlastní výroby
vzrostla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,7 %. V tabulce č. 2.9.11 je uveden vývoj
údaje podle základních skupin výrobců od roku 2006.
144
Tabulka č. 2.9.11 Objem tržeb na jednoho pracovníka u firem AutoSAP
Celkem za AutoSAP
(tis. Kč / rok)
- z toho: finální výrobci
přičemž: osobní automobily
nákladní vozy
ostatní
2006
2007
2008
2009
4 751,8
7 559,2
8 512,0
2 251,5
3 461,3
3 733,3
1 356,1
5 095,9
8 182,6
9 176,8
2 804,7
4 317,1
3 970,0
6 512,0
4 740,6
7 652,1
8 617,7
2459,9
4 066,8
3 654,1
6 375,6
4 909,0
7 817,0
8 658,1
2 013,4
3 939,1
3 463,1
5 504,6
2010
2011
2012
5 630,4 6 118,4 6 559,1
9 463,8 10 510,6 11 239,6
10 518,1 11 610,6 12 325,4
2 090,5 1 908,9 1 584,2
3 633,8 3 697,1 3 990,5
3 932,1 4 212,3 4 523,5
3 365,9 3 310,5 3 609,9
Na produktivitu práce vztaženou k výši tržeb i z přidané hodnoty měl podstatný
vliv zejména růst tržeb z vlastní výroby a poměrně malý růst počtu pracovníků.
Tabulka č. 2.9.12 uvádí tyto údaje v delší časové řadě.
Z řady pohledů je významná a důležitá vzájemná relace mezi růstem produktivity
práce a růstem mezd. Vývoj je zřejmý z diagramu č. 2.9.3. Do ukazatele produktivity
práce se promítá řada racionalizačních opatření jak v personální, tak i výrobní oblasti
a na jejich základě lze stanovit reálnou mzdovou politiku.
Vývoj meziročních nárůstů "produktivity"
a růstu průměrných mezd
(firmy AutoSAP, rok 2003 až 2012)
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
-5%
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011
-10%
-15%
-20%
růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka)
růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka)
meziroční nárůst mezd
2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011
růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka)
růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka)
meziroční nárůst mezd
-5,77%
-16,48%
6,91%
-6,33%
17,99%
1,50%
18,34%
28,41%
6,45%
8,65%
8,84%
4,56%
5,86%
7,60%
3,90%
Diagram č. 2.9.3
Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ
Ukazatel
přidaná hodnota
(mil. Kč)
přidaná hodnota / pracovník */
(tis. Kč / prac.)
za rok
2009
za rok
2010
za rok
2011
za rok
2012
změna (%)
2012/2011
103 973,3
131 503,1
148 539,1
160 660,5
8,1
990,1
972,0
1 232,3
1 248,2
1 341,4
1 358,4
1 461,7
7,6
145
Tabulka č. 2.9.12 - pokračování
za rok
2009
Ukazatel
objem produkce
(mil. Kč)
objem produkce / pracovník */
(tis. Kč/prac.)
tuzemský prodej (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
export (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
průměrná mzda / pracovník */
(Kč/měsíc)
za rok
2010
za rok
2011
za rok
2012
změna (%)
2012/2011
515 485,8
600 837,5
677 521,7
720 945,6
6,4
4 909,0
4 819,2
5 630,4
5 702,8
6 118,4
6 196,2
6 559,1
5,9
84 725,8
93 420,4
94 849,8
93 369,3
- 1,6
401 737,0
468 978,2
539 511,8
581 800,6
7,8
26 077
26 276
27 821
27 970
29 246
29 246
30 385
3,9
*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje
meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající následujícímu roku.
2.9.5 Uplatnění produkce na zahraničním a domácím trhu
Celková výše tržeb z vlastní výroby se promítá do domácího prodeje a exportu.
Obě položky mají vzestupnou úroveň, jak je zřejmé z diagramu č. 2.9.4, který uvádí
celkové tržby firem AutoSAP od roku 2006 a jejich podíly na domácím prodeji
a exportu.
Objem a základní rozdělení produkce
mil Kč
2012
700 000
600 000
2012
2006
500 000
2006
400 000
300 000
2006
200 000
2012
100 000
0
celkový objem produkce
domácí trh
export
Diagram č. 2.9.4
Z diagramu je zřejmý jak celosvětový hospodářský pokles v roce 2009, tak
i následné oživení trhu po roce 2010, které pokračovalo v roce 2011 a 2012. Období je
mimo jiné charakteristické i rostoucí úrovní prodejů v Asii i EU. Firmy AutoSAP této
situace dokázaly využít a přizpůsobily svůj výrobní program těmto novým podmínkám.
Růst tržeb se následně promítl do všech významných ekonomických údajů a to jak
v případě finálních výrobců, tak i výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel.
Uplatnění produkce na domácím trhu – vysoké nárůsty v oblasti domácího
prodeje v předchozích letech (v porovnání 2005/2004 činil růst více jak 45 %
a v porovnání 2006/2005 pak dalších 34,4 %) nejsou trvale udržitelné. Po poklesu
146
domácího prodeje mezi roky 2009 a 2008 celkem o 26,0 % se bilance na domácím trhu
stabilizovala a od roku 2010/2009, kdy vzrostla o 9,9 %, pokračovala v růstu i v období
2011/2010 o dalších 0,8 %. Přes rostoucí celkové tržby domácí trh v období 2011 až
2012 stagnoval, což se projevilo prakticky v jeho nulovém nárůstu. Na rozdíl od
minulého období, kdy v případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil meziroční
pokles dodávek na tuzemský trh 1,3 % a v případě finálních výrobců se naopak
dodávky zvýšily o 4,9 %, dochází v letech 2012/2011 k opačné situaci. V kategorii
výrobců dílů a příslušenství vozidel došlo ke zvýšení inkasa o 1,2 % a u finálních
výrobců k jeho poklesu o 5,1 %.
Vývoz – Meziročně vzrostl o 8,5 %. Na pozitivním vývoji se podílely obě hlavní
skupiny výrobců nerovnoměrně, s tím, že tržby z vývozu u finálních výrobců vzrostly
o 6,9 % a u výrobců příslušenství o 11,1 %. Každoročně v této souvislosti
konstatujeme, že z hlediska inkasa automobilový průmysl výrazným způsobem doplácí
na kolísání kurzu koruny vůči EUR a USD.
Nejvýznamnějším exportním teritoriem pro firmy AutoSAP zůstává trh Evropské
unie. Jednoznačně to vyplývá z diagramu č. 2.9.5.
Směřování vývozu firem AutoSAP
mil.Kč
500 000
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.5
Do zemí EU vyvezly firmy AutoSAP v roce 2012 téměř 79 % z celkového vývozu
výrobků firem AutoSAP. Tento podíl se sice v posledních letech snižuje (viz diagram
č. 2.9.6a), ale z hlediska absolutní hodnoty 467 951,9 mil. Kč vzrostl vývoz firem
AutoSAP do zemí EU v roce 2012 oproti roku 2011 o 2,9 % (viz diagram č. 2.9.6b).
Z předchozího materiálu je ještě možné připomenout výsledky průzkumu , který se
týkal pohledu firem AutoSAP na zavedení eura v ČR. Reagovalo na něj 92 firem,
což jsou téměř dvě třetiny firem AutoSAP. Jeho výsledkem je zjištění, že 76 %
z těchto firem doporučuje zavedení eura, avšak v různém časovém horizontu.
Jedná se převážně o firmy se zahraničním partnerem, které mají rozhodující podíl jak
na zaměstnanosti, tak na ekonomických ukazatelích firem AutoSAP.
147
Přes absolutní růst podíl exportu „automotive“ do
zemí EU již od roku 2009 trvale klesá
2012
78,65%
2011
11,58%
82,91%
2010
9,29%
85,24%
2009
8,12%
88,92%
2008
5,53%
83,67%
Evropská Unie
ESVO
10,16%
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6a
Absolutní hodnota vývozu do EU vzrostla o 2,94 %
export do mimoevropských zemí se zvýšil o 35,29 %
2012
467 951,9
2011
68 896,6
454 567,5
2010
50 927,0
406 880,6
2009
38 751,4
362 573,0
2008
22 546,8
385 471,5
46 823,9
údaje v mil. Kč
Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6b
148
2.9.6 Vývoj některých dalších ukazatelů
Vliv tuzemské i zahraniční poptávky nejen na výrobu, ale návazně i do řady dalších
důležitých ekonomických ukazatelů, je nesporný. Firmy přijímají řadu opatření pro
udržení své konkurenceschopnosti, která jsou zaměřena na snižování výrobních
i personálních nákladů včetně využití úpravy pracovní doby.
Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek (HV) před zdaněním, který firmy AutoSAP vykázaly za
rok 2012, byl ve výši 36 412,9 mil. Kč. Jeho hodnota meziročně vzrostla u finálních
výrobců, u výrobců příslušenství došlo k mírnému poklesu.
Poměr „HV před zdaněním“ / „objem tržeb“ ukazuje do značné míry na „ziskovost
výroby“. Vývoj tohoto ukazatele v základních skupinách firem je v diagramech č. 2.9.7
až 2.9.9.
Poměr "hospodářský výsledek před zdaněním" / "objem tržeb"
(m il. Kč)
500 000
(finální výrobci vozidel v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012)
10%
8,58%
7
400 000
6,53%
6,22%
8%
379 194,4
4%
24 589,7
22 206,1
6%
357 055,8
15 289,9
6 219,3
267 710,1
16 905,9
258 969,8
23 155,8
269 747,3
100 000
2,32%
312 544,7
4,89%
300 000
200 000
6,48%
0
2%
0%
2007
2008
objem tržeb
2009
2010
HV před zdaněním
2011
2012
poměr HV před zdaněním / objem tržeb
5,37%
330 542,2
8%
6%
3,36%
2,98%
200 000
309 875,6
7
279 390,0
300 000
(dodavatelé v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012)
240 432,5
400 000
337 767,7
(m il. Kč)
364 146,5
Diagram č. 2.9.7
3,65%
3,30%
4%
10 910,2
11 319,4
9 397,7
4 648,9
100 000
10 065,8
19 552,2
1,93%
0
2%
0%
2007
objem tržeb
2008
2009
2010
HV před zdaněním
2011
2012
Diagram č. 2.9.8
149
(m il. Kč)
(ostatní organizace v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012)
20 000
20%
10 590,3
14,82%
15%
10%
5%
912,9
1 982,8
8,14%
1 319,3
3,98%
292,6
271,3
1,56%
8 902,8
7 343,2
6 967,9
3,67%
108,6
5 000
7 395,7
15 000
10 000
11 209,0
18,72%
7
0
0%
2007
objem tržeb
2008
2009
2010
HV před zdaněním
2011
2012
Diagram č. 2.9.9
Porovnání celkových tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku firem AutoSAP
mezi roky 2012 a 2011 je uvedeno v tabulce č. 2.9.13.
Tabulka č. 2.9.13
Tržby z vlastní výroby (mil. Kč)
Hospodářský výsledek (mil. Kč)
Podíl hospodářského výsledku na tržbách
rok 2011
677 521,7
35 508,3
5,24 %
rok 2012
720 945,6
36 412,9
5,05 %
Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti
Na vývoji úrovně pohledávek a závazků firem AutoSAP lze určitým způsobem
demonstrovat vzájemný vztah mezi obchodními partnery, který může být ovlivněn do
určité míry i jejich ekonomickou situací. V tabulce č. 2.9.14. je uvedena částka, kterou
dluží po lhůtě splatnosti jednotliví odběratelé firmám AutoSAP. Pokud tento údaj
vztáhneme k např. k tržbám, můžeme konstatovat, že výsledná hodnota ukazuje na
snížení úrovně pohledávek a signalizuje určité zlepšení platební morálky
V případě závazků činí jejich výše vykázaná firmami AutoSAP 3 965,8 mil. Kč.
Obdobně jako v případě pohledávek tak i v tomto případě lze najít vliv zlepšené
hospodářské situace firem AutoSAP, která vede k celkovému snížení jejich
zadluženosti. Hodnota závazků je prakticky třetinová oproti roku 2009 (13 761,1 mil.
Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,6 %. Podíl závazků např. na
základním jmění firem AutoSAP stále klesá a např. za období 2012/2011 dosahuje
hodnoty 5,4 %. V roce 2010 to bylo 9,8 % a v roce 2011 byla hodnota podílu 7,3 %.
Tabulka č. 2.9.14
1995
1996
1997
1998
1999
2000
pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč)
6 166,3
7 537,9
8 922,2
7 814,8
8 006,8
5 827,9
150
podíl na tržbách (%)
7,0
6,7
5,6
4,1
3,7
2,1
Tabulka č. 2.9.14 - pokračování
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
5 269,8
4 052,7
5 771,7
5 631,5
8 574,5
5 988,1
6 352,8
9 987,2
14 724,2
6 495,7
5 479,6
5 748,3
1,7
1,2
1,7
1,5
1,8
1,1
1,0
1,7
2,9
1,1
0,8
0,8
Výše závazků vykázaná firmami AutoSAP v roce 2012 činí 4 172,0 mil. Kč.
Postupně dochází k jejich snižování. Nyní je téměř třetinová oproti r. 2009 (13 761,1
mil. Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,6 %. Podíl závazků např. na
základním jmění firem AutoSAP dosahuje hodnoty 5,7 %. Hodnota je oproti roku 2011
(7,3 %) nižší o 1,6 procentního bodu.
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí
Firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují více než 59 % členské základny
firem AutoSAP. Má proto určitý význam mít přehled o jejich podílu na důležitých
ekonomických ukazatelích. Procentní podíl na těchto ukazatelích je uveden v tabulce
č. 2.9.15. Je zřejmé, že firmy se zahraniční účastí tvoří rozhodující ekonomické
výsledky odvětví automobilového průmyslu a podíl na jeho celkových výsledcích mají
mnohem vyšší, než odpovídá jejich procentnímu zastoupení mezi firmami AutoSAP.
Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích
• z objemu výroby
celkový objem výroby (mil. Kč) =100%
• z přidané hodnoty
přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100%
• z celkového exportu
celkový export (mil. Kč) = 100%
• z celk. počtu pracovníků
celk. počet pracovníků (osob) = 100%
r. 2009
95,1 %
515 485,8
93,5 %
103 973,3
97,0 %
407 734,4
83,2 %
105 008
r. 2010
95,3 %
600 837,5
93,8 %
131 503,1
96,8 %
477 321,9
82,7 %
106 723
r. 2011
95,7 %
677 521,7
94,7%
148 539,1
97,2 %
548 236,2
82,9 %
110 735
r. 2012
95,9 %
720 945,6
94,6 %
160 660,5
97,0 %
594 996,3
82,7 %
110 441
Investice ve firmách AutoSAP
Firmy AutoSAP investovaly do svého rozvoje a modernizace výroby za poslední
období (18 roků) celkovou částku 335 737,0 mil. Kč. Rozložení investic po jednotlivých
letech je zřejmé z tabulky 2.9.16.
Hospodářské výsledky daného roku mají přímou vazbu na investiční politiku. To
platí i pro období recese a následné oživení výroby. Úroveň prostředků určených na
investice se oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla částky 26 397 mil. Kč, z čehož
investice do strojního zařízení tvořily více jak 30 % (7 981,1 mil. Kč) z uvedené částky.
Vývoj výše investičních prostředků vložených do rozvoje výroby a jejich srovnání
s tržbami z vlastní výroby, včetně jejich vzájemného podílu je znázorněný v diagramu
č. 2.9.10. Jak je z diagramu zřejmé, tento poměr se od r. 2005 dlouhodobě pohybuje
mezi 2 až 4 %.
151
Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách AutoSAP
rok
celkem (mil. Kč)
1995
9 046,0
1996
14 885,1
1997
17 639,9
1998
12 743,6
1999
17 233,5
2000
23 534,4
2001
31 066,7
2002
21 477,1
2003
21 896,9
2004
21 128,0
2005
13 679,1
2006
11 588,9
2007
14 496,9
2008
25 176,7
2009
10 871,6
2010
18 935,0
2011
23 940,6
2012
26 397,0
CELKEM
z toho dovoz (mil. Kč)
6 829,8
6 791,0
6 039,0
7 949,9
10 013,2
11 258,4
15 556,2
3 531,2
5 401,0
6 096,1
4 603,7
5 030,0
7 110,4
5 483,1
7 057,6
7 296,7
9 936,8
7 981,1
335 737,0
mil. Kč
133 965,2
Investice a tržby z vlastní výroby
720 945,6 12
800 000
%
10,2
700 000
677 521,7
640 861,7
604 133,2
600 837,5
560 541,6
515 485,8
458 963,5
8,6
600 000
6,6
500 000
10
8
6,3
385 550,9
348 403,8
326
452,5
304 800,2
272 900,9
5,5
300 000 219 302,4
7,9
400 000
6
4,2
2,3
2,1
200 000
100 000
3,2
3,0
3,5
3,7
4
2,1
2
17 233,523 534,431 066,7 21 477,121 896,9 21 128,0
13 679,1 11 588,914 496,925 176,710 871,618 935,0 23 940,6
26 397,0
0
0
1999
2000
2001
2002
Investice I (Kč)
2003
2004
2005
2006
2007
tržby T (Kč)
2008
2009
2010
2011
2012
pom ěr I/T (%)
Diagram č. 2.9.10
V oblasti investiční politiky existuje kromě vlastních zdrojů ještě další možnost jak
danou investici profinancovat. Česká republika nabízí v rámci finanční podpory
investic českým i zahraničním investorům několik programů podpory. Tyto
programy jsou zaměřené na různé oblasti podnikání a jsou financované jednak ze
strukturálních fondů Evropské unie a jednak ze státního rozpočtu České republiky.
Významným způsobem koordinují poskytování např.:
• Ministerstvo průmyslu a obchodu – koordinátor Operačního programu
Podnikání a inovace. Pro období 2007-2013 nabízí celkem 15 programů podpory.
152
Finanční prostředky z nich jsou využitelné na spolufinancování podnikatelských
projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí
dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %).
Z Operačního programu „Podnikání a inovace“ budou peníze vypláceny ve formě
nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Šanci mají projekty realizované na
území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy.
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Lidské zdroje
a zaměstnanost umožňuje podporu spolupráce institucí terciárního vzdělávání
(vyšší odborné školy a vysoké školy) s podniky. Vychází se ze skutečnosti, že
podnikání není jen pořizování nemovitostí a strojů, jsou to především lidé, kteří
pracují. Státní podpora se dosud zaměřovala především na tvorbu pracovních míst –
jednalo se o programy v gesci MPSV. Zaměstnavatelé ale často řeší také to, že
pravidelné investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců představují stále
významnější položku jejich rozpočtu. Důležitou součástí podpory podnikání
z evropských fondů je tak podpora rozvoje lidských zdrojů – ať už se jedná
o dotace na školení zaměstnanců nebo zavádění standardů jejich rozvoje.
• Další program koordinovaný MPO jsou Investiční pobídky pro zpracovatelský
průmysl. V rámci něj jsou podporovány projekty zaměřené na činnosti s vysokou
přidanou hodnotou a související se znalostní ekonomikou, dále pak projekty do
progresivních technologií a s velkým exportním potenciálem. V současné době je
připravena novela zákona, která prošla PSP a Senátem ČR a je těsně před
konečným schválením prezidentem republiky. Dále jsou uvedeny podmínky v rámci
platné legislativy a významné změny oproti stávajícímu platnému znění zákona.
• Investiční pobídky - zpracovatelský průmysl
V červenci 2012 nabyla účinnost novela Zákona o investičních pobídkách. Dle této
novely mohou o investiční pobídky žádat investoři zavádějící novou nebo rozšiřující
stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu, ale také technologická centra
nebo centra strategických služeb.
Nabízené pobídky:
Sleva na dani z příjmů právnických osob
- úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti)
- částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti)
Hmotná podpora vytvářených pracovních míst
- ve výši 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených
nezaměstnaností (A)
Hmotná podpora na školení a rekvalifikace
- ve výši 25 % (resp. 45 % u malých a 35 % u středních podniků) nákladů na
školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A)
Hmotná podpora na kapitálovou investici pro strategickou investiční akci
- až 5 % nákladů, maximálně však 1,5 mld. Kč v případě investiční akce ve
výrobě a 500 mil. Kč v případě technologických center
- pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně
zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až
7 % nákladů
- poskytnutí hmotné podpory na kapitálovou investici schvaluje v jednotlivých
případech Vláda ČR
153
Celková hodnota uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace)
nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z investice
do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo do dvouletých hrubých
mezd zaměstnanců.
154
Podmínky pro získání pobídek:
1) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
- minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného
v Regionech I 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního
a v Regionech II 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového
zařízení
- nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována
kapitálem investora
majetku
zařízení,
strojního
vlastním
2) CENTRA STRATEGICKÝCH SLUŽEB
- Pobídky pro centra pro tvorbu software, centra sdílených služeb a opravárenská
centra
- Vytvoření 40 nových pracovních míst u center pro tvorbu software, 100 pracovních
míst u ostatních center strategických služeb
- Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová
pracovní místa za 2 roky
3) TECHNOLOGICKÁ CENTRA
- Minimální investice 10 mil. Kč do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
z toho nejméně 5 mil. Kč do strojního zařízení
- Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst
- Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová
pracovní místa za 2 roky
155
4) STRATEGICKÁ INVESTIČNÍ AKCE
Strategická investiční akce ve výrobě:
- Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně
500 mil. Kč; z toho nejméně 250 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení
- V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 500 nových pracovních
míst
Strategická investiční akce v oblasti technologických center:
- Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně
200 mil. Kč; z toho nejméně 100 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení
- V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 120 nových pracovních
míst
Investoři hodnotí možnost spolupráce resp. rozhodnutí o umístění své investice do
ČR podle řady hledisek. Jedním z rozhodujících je přístup státu k potenciálnímu
investorovi vyjádřený zpravidla určitým systémem, který v legislativní podobě má
charakter tzv. investičních pobídek. V roce 2012 se uskutečnila novela Zákona
o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění zákona č. 192/2012 Sb. s účinností
od 12. července 2012. V důsledku této novely vzrostl zájem i počet podaných projektů,
který se následně projevil v počtu schválených investičních pobídek. Tabulka a diagram
č. 2.9.8 znázorňují rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých
sektorů a podle výše investic v roce 2012.
Sektor dopravních prostředků, v rámci kterého jsou vedeny investice, které se týkají
i automobilového průmyslu, je opět dominujícím sektorem, který realizoval rozhodující
procento investic v roce 2012. Tato skutečnost vyplývá i z tabulky č. 2.9.17, kde je
uvedeno rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých sektorů a podle
výše investic v roce 2012, a z diagramu č. 2.9.11.
Tabulka 2.9.17
Celkem
investice v
Kč
Podíl
852,21
5,65%
81,19
0,54%
2 870,27
19,02%
2 339,54
15,50%
204,14
1,35%
922,82
6,11%
999,90
6,63%
1 528,79
10,13%
5 293,86
35,08%
Sektor
dřevozpracující a papírenský
elektronický + elektrotechnický
gumárenský a plastikářský
chemický + farmaceutický
kovodělný a kovozpracující
ostatní
potravinářský
strojírenský
výroba dopravních prostředků
Celkem
15 092,72 100,00%
Vydaná rozhodnutí o udělení Investiční pobídky firmám z automobilového průmyslu
v roce 2012 jsou uvedena v tabulce č. 2.9.18.
156
Diagram č. 2.9.11
Tabulka 2.9.18
Společnost
3D-Lasertec s.r.o.
Česká zbrojovka a.s.
Electric cars s.r.o.
JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL,
spol. s.r.o.
Klein & Blažek spol. s r.o.
Mubea Stabilizer Bar Systems s.r.o.
RONAL CR s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s. - TC
Hitachi Automotive Systems Czech, s.r.o.
IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o.
Robert Bosch, spol. s.r.o.
Země původu
žadatele
Investice
mil. USD
Investice
mil. CZK
Nově
vytvořená
pracovní
místa
Česká republika
Česká republika
Česká republika
5,64
7,02
5,48
106
132
103
20
20
75
Česká republika
Česká republika
Česká republika
Česká republika
Česká republika
Japonsko
Německo
Německo
Německo
46,82
12,17
74,50
27,67
38,85
26,05
14,66
12,77
7,56
279,19
879,77
240
1400
520
766
489,56
275,48
240,05
142
5 293,86
136
40
608
0
40
158
100
220
50
1 467,00
Celkem
Pro zpracování části kapitoly o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů agentury CzechInvest.
157
2.10 Výzkumně vývojová základna
Výzkumně vývojová základna tvoří významný inovační potenciál podniků AutoSAP.
Je důležité, že řada současných úkolů souvisejících zejména s ekologií a bezpečností
vozidel je řešena za týmové spolupráce firem AutoSAP. V řadě případů se jedná
o vysoce specializovaná pracoviště, která jsou pověřena komplexním vývojem pro svou
mateřskou firmu. Jedná se ve většině případů o důležité projekty a to jak z pohledu
vlastního řešení, tak i finanční náročnosti. Vývoj počtu pracovníků v oblasti výzkumu
a vývoje v rámci členské základny AutoSAP je patrný z diagramu 2.10.1. Jejich celkový
počet ke konci roku 2012 dosáhl 5 219 osob. Oproti roku 2011 došlo v útvarech VaV
v roce 2012 k nárůstu pracovníků téměř o 6 %. Jedná se o počet pracovníků
v útvarech VaV firem AutoSAP, tedy mimo odborné katedry vysokých škol zapojených
do činnosti AutoSAP.
Vývoj počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (firmy AutoSAP, 1998 až 2012)
2012
5 219
2011
4 926
2010
4 589
2009
4 490
2008
4 933
2007
4 639
2006
4 466
2005
3 742
2004
3 788
2003
3 547
2002
3 768
2001
3 415
2000
3 526
1999
3 457
1998
3 072
2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011
nárůst počtu pracovníků
útvarů VaV ve firmách
AutoSAP
3,87 %
6,34 %
-8,98 %
2,20 %
7,34 %
5,95 %
Diagram č. 2.10.1
Počty pracovníků útvarů VaV v základních skupinách výrobců jsou uvedeny
v tabulce č. 2.10.1. Hodnoty jsou částečně ovlivněny změnou členské základny
AutoSAP.
Tabulka č. 2.10.1
Počet pracovníků útvarů VaV
finální výrobci
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1 713
2 639
287
1 849
2 729
355
1 913
2 224
353
1 786
2 306
497
2 017
2 260
649
1 996
2 446
777
158
Současná moderní základna VaV sice vychází z individuálních schopností
jednotlivce, ten však dává své znalosti k dispozici pro dokonalou týmovou spolupráci.
V tomto případě je myšlena spolupráce finálního výrobce a výrobce příslušenství.
Ve svém výsledku vede ke snížení nákladů na předvýrobní etapy a to jak na straně
finálního výrobce, tak i na straně výrobců dílů.
Právě schopnost dodavatele podílet se svými kapacitami na celkovém vývoji
finálního výrobku výrazně ovlivňuje jeho pozici v rámci celého dodavatelského
řetězce. Podíl výrobců dílů a příslušenství, kteří díky uvedené spolupráci získali pozici
dodavatele první a druhé řady tvoří cca 85 % z členských firem, které se touto
výrobou zabývají.
Z pohledu statistiky je možné problematiku VaV shrnout následujícím způsobem:
• Téměř 50 % firem AutoSAP má vlastní VaV nebo oddělení související s touto
činností. Ke konci roku 2012 v těchto útvarech pracovalo 5 219 osob.
• Podle jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) téměř 45 %
podniků příslušenství a 64 % finálních výrobců.
• Z celkového počtu 88 firem se zahraniční účastí uvedlo, že má vlastní VaV
39 firem, což je téměř 45 %.
• Na celkovém počtu zaměstnanců firem AutoSAP činí podíl pracovníků VaV
4,7 %. Tento podíl je mírně vyšší než v roce 2011 a dokazuje, že pokud
docházelo ke zvyšování počtu pracovníků ve firmách, tak se to týkalo i VaV
útvarů.
• Prostředky, které firmy AutoSAP investují ze svých rozpočtů do činnosti útvarů
VaV, se pohybují ve výši 3 - 4 % z tržeb z vlastní výroby.
• Na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR se podílí počet
pracovníků VaV ve firmách AutoSAP více jak šesti procenty.
25 917
26 619
3 395
24 842
3 822
3 848
24 831
21 497
2 828
2 176
1 850
1 000
1 198
5 000
964
10 000
2 973
14 663
1 559
16 457
13 920
12 578
1 200
1 197
11 820
1 420
9 672
15 000
8 732
20 000
14 987
25 000
18 178
30 000
22 996
Výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu
(v mil. Kč)
3 742
Národní politika VaV
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
celkem ČR
z toho MPO ČR
Diagram č. 2.10.2
159
Výzkum a vývoj je klíčovou oblastí pro budoucí rozvoj naší ekonomiky. Za pozitivní je
možno považovat ten fakt, že si tuto skutečnost uvědomuje i vláda ČR. Výsledkem je
její snaha směřující ke sjednocení vzdělávacího procesu, inovací, výzkumu a aplikační
praxe. Na základě rozhodnutí vlády jsou ze státního rozpočtu každoročně vyčleňovány
prostředky pro jednotlivé resorty na zabezpečení úkolů souvisejících se základním
i aplikovaným výzkumem a vývojem. Jejich roční alokace včetně podílu MPO je
uvedena v následujícím diagramu č. 2.10.2. Tyto finanční prostředky ze státního
rozpočtu jsou doplněny prostředky z rozpočtu EU. V případě MPO tak došlo
k navýšení částky o 1 133 mil. Kč.
Pro informaci je v diagramu č. 2.10.3 uvedena pozice VaV ve vazbě na další
ekonomické parametry.
Celkové výdaje ze státního rozpočtu ČR na VaV (2000 - 2011)
Diagram č. 2.10.3
Technologická agentura ČR
Vládním usnesením byl pro koordinaci úkolů v oblasti VaV a činností s tím
souvisejících zřízen nový orgán a sice Technologická agentura ČR (TA ČR). Její
hlavní úlohou a zaměřením je připravovat a implementovat programy aplikovaného
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a tím přispívat ke zvyšování
konkurenceschopnosti a hospodářského růstu ČR.
Prvním vyhlášeným programem byl v roce 2010 program ALFA. Na jaře roku
2011 byl následně vyhlášen program veřejných zakázek pro potřeby orgánů státní
správy BETA. V červnu a červenci 2011 byly spuštěny ještě dva nové programy. Jedná
se o program Centra kompetence, jehož cílem je podporovat rozvoj dlouhodobé
spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem
a program OMEGA zaměřený na podporu projektů aplikovaného společenskovědního
výzkumu a vývoje.
Jedná se o naprosto rozdílné programy lišící se nejen svým odborným
zaměřením, objemem finančních prostředků, ale i cíly a způsobem výběru projektů.
Pro lepší orientaci jsou dále uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých
programů.
160
Program ALFA
Charakteristika
Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného
výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti
progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických
zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti
udržitelného rozvoje dopravy.
Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů:
1. Progresivní technologie, materiály a systémy
2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí
3. Udržitelný rozvoj dopravy
Program je koncipován na šestileté období (2011-2016), během něhož by mělo
být rozděleno celkem 7,5 mld. Kč. První výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena
24. března 2010, druhá a třetí veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2012. Minimální
délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců, maximální pak na
72 měsíců.
Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské subjekty (právnické
i fyzické osoby) i výzkumné organizace; v programu ALFA budou zejména podporovány
jejich společné projekty.
V programu ALFA mohou být podporovány pouze takové projekty, které
odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků:
• patent,
• poloprovoz, ověřená technologie,
• výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor,
• technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek,
• certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem,
• software.
PROGRAM BETA
Charakteristika
PROGRAM BETA je realizován formou veřejných
zakázek na základě výzkumných potřeb identifikovaných
příslušnými orgány státní správy. Pro firemní potřeby
nemá praktický význam.
PROGRAM OMEGA
Charakteristika
PROGRAM OMEGA Je zaměřen na podporu
projektů výzkumu a experimentálního vývoje, které
mají vysoký předpoklad pro uplatnění v řadě oblastí
celospolečenského života obyvatel ČR.
Projekty v programu OMEGA mohou předkládat výzkumné organizace i podniky, a to
pouze právnické osoby, které splní definici uchazeče dle zákona č. 130/2002 Sb.
a Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).
Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2017, tj. 6 let. Veřejná soutěž
ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“) bude
vyhlašována ve třech po sobě vyhlašovaných veřejných soutěžích. První veřejná
161
soutěž byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce 2012.
Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 12 měsíců.
Maximální délka řešení projektů je omezena na 24 měsíců. Doba řešení projektů
z jednotlivých výzev se nebude překrývat. Druhá veřejná soutěž byla vyhlášena
počátkem roku 2013 s vyhlášením výsledků březnu 2013.
PROGRAM CENTRA KOMPETENCE
Charakteristika
Program Centra kompetence je zaměřen na podporu
vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací
v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem
a perspektivou
pro
značný
přínos
k
růstu
konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj
dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým
sektorem.
V návaznosti
na
hlavní
cíl
programu,
kterým
je
zvýšení
konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků
a výzkumných organizací a k vytvoření strategických partnerství, Důraz je kladen na
skutečnou realizaci výsledků v praxi.
Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je existence strategické
výzkumné agendy (SVA), tj. dlouhodobých strategických a operativních cílů (na 6 až
10 let) ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout.
V této souvislosti je nutné připomenout, že AutoSAP má tento dokument zpracovaný
a jeho obsah byl využit právě při formulaci zadání centra kompetence
automobilového průmyslu Josefa Božka.
Délka trvání programu je 8 let (2012 až 2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových
veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu
Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu
bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum,
z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace.
Program byl otevřen v roce 2011, kdy byl vyhlášen první stupeň veřejné soutěže. Druhý
stupeň veřejné soutěže byl vyhlášen v březnu 2013 a uzavřen v květnu 2013. Pozitivní
na programu je ta skutečnost, že mezi vybranými projekty první soutěže je projekt
centra kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka s účastí firem ČVUT,
Brano a.s., ČZ a.s., Motorpal, a.s., Ricardo Prague s.r.o., Škoda Auto a.s., Tatra
a.s, TU Liberec a TÜV- SÜD s.r.o.
Informace o termínu veřejných soutěží a jejich výsledcích nalézt na internetových
stránkách TA ČR - viz www.tacr.cz.
Národní programy pro podporu VaV v gesci odvětvově příslušných resortů
Program resortu MPO - „TIP“
Jedná se o dobíhající program.
162
V roce 2012 byly vybrány následující projekty výrobních členských firem AutoSAP
Kód
FR—TI4/039
Příjemce
JAWA Moto
spol. s r.o.
Projekt
Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200
FR—TI4/310 IDIADA CZ a.s.
Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým
zatížením
Continental
FR—TI4/701 Automotive Czech
Republic s.r.o.
Vize budoucnosti — Helický paprsek
Programy zaměřené na oblast VaV – podporované z rozpočtu EU
Program MPO - Operační program podnikání a inovace (OPPI)
Do oblasti výzkumu a vývoje je možné v rámci OPPI zařadit tyto programy:
POTENCIÁL má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na
výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických
center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je součástí
Operačního programu Podnikání a inovace a je určen všem podnikatelům bez ohledu
na velikost. V této souvislosti je nutné připomenout, že např. v rámci programu
Potenciál postavila společnost Tesla Blatná novou moderní laboratoř pro výzkum
a vývoj nových výrobků z oblasti senzorové techniky. Realizovaný projekt s dotací
36 % způsobilých výdajů vytváří předpoklady, jak posílit konkurenceschopnost
firmy.
PROSPERITA je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědecko
výzkumnými institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje
vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer
technologií. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen
podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
SPOLUPRÁCE podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů
excelence a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy
a výzkumné ústavy. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace
a je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
V rámci druhé výzvy tohoto programu zpracoval AutoSAP projekt s názvem
„Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu“ (TP VUM), jehož cílem
je vypracování základního směru a témat pro oblast automobilového průmyslu jako
podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu
a vývoje v rámci odvětví. Projekt byl schválen pod č. 5.1 SPTP02/008 s termínem
zahájení v 6/2010 a ukončení v 5/2013. V průběhu roku 2011 byla zpracována
„STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA“, která byla v počátku r. 2013 transformována
do „IMPLEMENTAČNÍHO AKČNÍHO PLÁNU“ (IAP). Projekt TP VUM bude v souladu
s harmonogramem řešení ukončen v 5/2013.
AutoSAP se dále podílí na činnosti následujících technologických platforem:
- Česká technologická platforma Stojírenství
- Národní technologická platforma NGV (Natural Gas Vehicles)
GESHER/MOST je určen na podporu účasti českých podniků všech velikostí ve
spolupráci s izraelským partnerem v projektech aplikovaného výzkumu
163
a experimentálního vývoje. Účast veřejné výzkumné instituce je možná pouze ve
spolupráci se soukromou firmou.
PROGRAM PODPORY MEZINÁRODNÍ TECHNOLOGICKÉ SPOLUPRÁCE
je určen na podporu společných projektů mezi českými podniky a podnikatelskými
subjekty ze zemí mimo EU. Přednostně jsou podporovány malé a střední podniky.
Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví – tato část programu Inovace
přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů,
užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je součástí
Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům,
vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
Tabulka uvádí přehled aktuálně nabízených podpor z jednotlivých programů
zprostředkovávané CzechInvestem.
Plánované
spuštění
Program podpory
2. 4. 2013
vyhlášení Výzvy II v rámci programu CZECHEKOSYSTEM
20. 2. 2013
vyhlášení II. prodloužení Výzvy IV v rámci programu
INOVACE – INOVAČNÍ PROJEKT
1. 8. 2012
příjem plných žádostí do programu NEMOVITOSTI
28. 3. 2012
vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu
NEMOVITOSTI
Důležité informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových stránkách MPO
(www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org) resp. na www.strukturální-fondy.cz.
Program resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem tohoto operačního programu
je zintenzívnit spolupráci vysokých škol s průmyslovými podniky, a to jak podporou
rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na vysokých školách či výzkumných institucích, tak
i zlepšením informovanosti o nabídce a poptávce v oblasti průmyslového výzkumu
a vývoje.
Bližší informace k Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace lze získat na adrese:
[email protected].
Další programy EU
Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (RP7)
Jedná se o nový standard v evropském výzkumu, který je základním nástrojem EU pro
financování výzkumu v Evropě. Platí od roku 2007 do roku 2013. Tento program je
výsledkem mnohaletých konzultací s vědeckou komunitou, výzkumnými
a zákonodárnými institucemi i dalšími zainteresovanými stranami. RP7 si uchovává
důležité prvky dřívějších rámcových výzkumných programů. Klade stejný důraz na
164
sdružování evropských partnerů, přeshraniční spolupráci, otevřenou koordinaci
a vynikající kvalitu výzkumu.
Jeho rozpočet v letech 2007 až 2013, tedy na sedmileté období, dosahuje 53,2 miliard
euro, což je dosud největší množství peněz, jaké kdy bylo na takové programy
vyčleněno.
RP7 má oproti předchozím programům řadu odlišností.
-
Vyšší rozpočet
Tematické zaměření
Evropská rada pro výzkum (ERV)
Znalostní regiony
Finanční sdílení rizik
Společné technologické iniciativy (STI)
Jediná asistenční služba
Sedmý rámcový program se skládá z několika specifických programů:
Spolupráce – podporování spolupráce mezi průmyslovými podniky a akademickou
obcí za účelem získání vedoucího postavení v klíčových technologických oblastech.
Myšlenky – podpora základního vědeckého hraničního výzkumu (řízení prostřednictvím
Evropské rady pro výzkum).
Lidé – podpora mobility a rozvoje kariéry pro výzkumné pracovníky z Evropy i jiných
zemí.
Kapacity – napomáhání rozvoji kapacit, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala
prosperující ekonomikou založenou na znalostech.
Jaderný výzkum (program Euratom) – rozvoj evropských kapacit týkajících se štěpení
a fúze jádra.
Sedmý rámcový program je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců.
Univerzity, výzkumná střediska, nadnárodní společnosti, MSP (malé a střední podniky),
veřejná správa, a dokonce i jednotlivci z celého světa – ti všichni mají příležitost
účastnit se RP7.
Konkrétní účastnická pravidla jsou vždy uplatňována v závislosti na dané výzkumné
iniciativě.
Více informací na www. cordis.europa.eu, nebo cordis.europa.eu/fp7/home_en.html.
Významní investoři v oblasti VaV
V tabulce č. 2.10.2 jsou pro informaci uvedeni významní investoři v oblasti výzkumu
a vývoje v České republice za uplynulé období.
165
Tabulka č. 2.10.2
společnost
AMI Semiconductors
Behr
Bosch
Continental Teves
sektor
mikroelektronika
automobilový průmysl
společnost
Motorola Freescale
On Semiconductors
Ricardo
Rieter
Ericsson
Flextronics
Honeywell
IMI
Indet Safety Systems
Ingersoll Rand
Kostal
Latecoere
Mercedes Benz
elektronika
mikroelektronika
elektronika
přesné strojírenství
letecké součástky
Rockwell Automation
Roper Industries
Siemens
Silicon & Soft Systems
ST Microelectronics
TRW
Tyco
Valeo
Visteon
sektor
mikroelektronika
mikroelektronika
součástky do motorů
automobilový průmysl,
mikroelektronika
mikroelektronika
protipožární systémy
Zájem zahraničních investorů budovat v České republice výzkumně–vývojová střediska
je ovlivněn zejména:
- stále vysokou úrovní technického vzdělání na některých technických vysokých
školách
- každoročně se stává součástí pracovního trhu více jak 15 000 absolventů škol
technického směru a každým rokem tento počet vzrůstá o stovky
Toto si plně ověřila řada nadnárodních společností, jako jsou MB Tech, Ricardo,
Valeo, Visteon, Bosch, Porsche Engineering a Siemens, které v ČR vybudovaly svá
střediska výzkumu a vývoje.
Kromě vysokých škol má český vzdělávací systém ještě jiné zdroje kvalifikované
pracovní síly včetně specializovaných čtyřletých technických středních škol, jejichž
absolventi dosahují vzdělání téměř na úrovni bakalářského studia na vysoké škole.
Řada vysokých škol provozuje střediska výzkumu a vývoje zaměřená na úkony spojené
s automobilovým průmyslem. Úzce proto spolupracují s firmami z tohoto oboru. Jako
příklad je možné uvést nové laboratoře a zkušebny ČVUT „Centrum vozidel
udržitelné mobility“ v Roztokách u Prahy.
2.11 Stav v oblasti certifikace
Stále se zpřísňující podmínky pro uplatnění výrobků na automobilovém trhu resp.
pro to, stát se globálním dodavatelem v rámci automobilového průmyslu, znamená pro
firmy plnění stále přísnějších kriterií celé řady předpokladů, které jsou ze strany
finálních výrobců zejména směrem k dodavatelům uplatňovány. Netýkají se jenom
otázky ceny, kvality výrobku a jeho dodání v čase podle potřeby odběratele. Dodavatel
musí prokázat, že má i kvalitní management pro řízení výroby a je schopný
kvalifikovaně reagovat na potřeby odběratele. Výroba musí mimo jiné splňovat i přísné
ekologické normy. Bývá pravidlem, že tato kriteria jsou uvedena v rámci odběratelsko dodavatelských smluv. Je snahou uplatnit tyto podmínky v rámci celého
dodavatelského řetězce tzn. dále na dodavatele druhé resp. třetí řady.
Pro ověření uvedených kriterií je zaveden celý systém tzv. certifikací, z nichž je dále
uveden stav ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality
a ekologie.
166
Normy kvality
V posledním období se původní rozsah certifikace kvality podstatně změnil. Do
popředí se dostaly systémy, které komplexně hodnotí výrobek i dodavatele a výrazně
svou kvalitou i rozsahem převyšují původní normy. Hodnocení prochází prakticky celým
dodavatelským řetězcem a vyznačují se tedy provázaností od dodavatele první řady až
na dodavatele dalších řad. Firmy AutoSAP zareagovaly pozitivně na tuto skutečnost
a z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny
podmínky pro přechod na vyšší stupeň, tj. na normu řady ISO/TS. Motivace je v tomto
případě jasná a vede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek a to nejen ve vztahu
k vozidlu, ale v tomto případě i ke každému jeho dílu. Určitou výjimkou jsou nevýrobní
organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod.
Přehled o situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti
AutoSAP je uveden v tabulce č. 2.11.1.
Tabulka č. 2.11.1
počet firem
AutoSAP
certifikace dle ISO 9001-4,
ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000
případně audit kvality odběratelem
má uděleno
usiluje o udělení
ostatní
Celkem AutoSAP:
2009
137
0
13
150
2010
141
0
15
156
2011
134
0
18
152
% z firem
AutoSAP
2012
127
0
21
148
2009
91,3
0,0
8,7
100,0
2010
90,4
0,0
9,6
100,0
2011
88,2
0,0
11,8
100,0
2012
85,8
0,0
14,2
100,0
Poznámka: - pod označení „ostatní“ jsou vedeny školy, sdružení a firmy, které údaje nepředaly
Audity systému řízení kvality
Na vlastní provádění auditů se specializují jak české auditorské firmy (převážně
s vazbou na určitý region) tak i firmy se zahraniční kapitálovou účastí.
Zejména s ohledem na finanční náročnost certifikace a nutnost její pravidelné
aktualizace se začíná po dohodě s odběratelem uplatňovat tzv. „samohodnocení“.
Hodnocení nevylučuje postupovat podle firemních pravidel, ale ta berou za základ výše
uvedené normy. S cílem zvětšit okruh hodnocených firem jsou do procesu hodnocení
díky novým systémům zapojeni i dodavatelé dalších řad.
Normy pro ochranu životního prostředí
Aktivní politika v oblasti ochrany životního prostředí je jednou z dalších podmínek,
která platí jak pro finální výrobce, tak i pro firmy, které mají zájem stát se dodavatelem
pro automobilový průmysl. Z tohoto pohledu je autoprůmysl na čelním místě v rámci
zpracovatelského průmyslu. Týká se to zejména uplatňování a zavádění norem řady
ISO 14 000.
K datu 31.12.2012 mělo podle dostupných podkladů v rámci firem AutoSAP udělen
certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 89 firem, což představuje více jak
60 % z členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo
certifikát cca 75 % firem. Další firmy AutoSAP se na certifikaci připravují.
Ekologické audity
Firmy, které se zabývají ekologickými audity, jsou ve většině případů shodné
s firmami, které se zabývají prováděním auditů kvality. Odlišnost procesu hodnocení je
řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy.
167
Závěr
Rostoucí nároky na kvalitu a ekologičnost v rámci procesu výroby a zejména jejich
plnění je určitou výzvou pro každou firmu. Jedná se o trend, který vede k zavádění
vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na
všech stupních řízení firmy. Má dopady nejen na subdodavatelský sektor, pro který je
plnění uvedených pravidel nutnou podmínkou pro udržení se v dodavatelském řetězci
a tím i konkurenceschopnosti firmy, ale ve větší míře se týká i finálních výrobců
z pohledu uplatnění výrobku na spotřebitelském trhu,
Tyto systémy na straně výrobce je pak nutné skloubit s legislativou, která stojí na
straně ochrany spotřebitele. Je zřejmé, že musí existovat zpětná vazba mezi těmito
dvěma celky. Na konci celého řetězce stojí vždy zákazník, který očekává po všech
stránkách kvalitní a v současné době i ekologický výrobek s vysokou mírou užitných
vlastností.
Za specifickou je možné v tomto případě považovat oblast použití náhradních dílů.
Našim zájmem je, aby bylo z důvodu dodržení požadované kvality a následné
bezpečnosti výrobku upřednostňováno použití originálních náhradních dílů. Je
totiž otázkou, jak jsou někteří výrobci, kteří se chtějí uplatnit zejména na trhu
náhradních dílů, schopni podmínky certifikace plnit.
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.12.1 Podniková úroveň
Průběh a výsledky kolektivního vyjednávání jsou sekretariátem AutoSAP pravidelně
sledovány a vyhodnocovány. Vedle údajů o průměrných mzdách za uplynulé období
i datech o očekávaném mzdovém vývoji v nastávajícím roce jsou tak dalším zdrojem
informací pro členskou základnu v dané oblasti. Sledování dat je prováděno ve dvou
fázích. První šetření je provedeno začátkem roku. V tomto úvodním šetření je důraz
kladen zejména na očekávaný mzdový vývoj v nastávajícím roce. Dále se zjišťuje
situace o stavu kolektivního vyjednávání. Získaná data slouží zejména jako podpůrný
argument pro firmy, které ještě nemají kolektivní vyjednávání uzavřené. Poté se
průzkum ještě jednou aktualizuje prostřednictvím databázových listů. Na základě těchto
dat se aktualizují zejména údaje o stavu kolektivního vyjednávání a úrovně odborové
organizovanosti v členských firmách. Dvoufázové vyhodnocování se používá proto, že
kolektivní smlouvy se ve firmách uzavírají většinou do konce prvního čtvrtletí. Je ale
obvyklé, že se vyjednávání protáhne až do dubna či května. Kromě údajů z firem jsou
monitorovány i veřejné informační zdroje, doplňujícím zdrojem informací je i účast na
valné hromadě automobilní sekce OS KOVO. Kolektivní vyjednávání má ve firmách
různý průběh a nelze jej zjednodušit pod jedinou zobecňující charakteristiku. V roce
2013 nebyl z nám známých průběhů kolektivního vyjednávání (zejména z oblasti
finálních výrobců) zaznamenán trend neúměrného zvyšování požadavků ze strany
odborových organizací. Z dalších dostupných, ale spíše zprostředkovaných informací
a vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že
v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců
zaměstnanců ještě do konce roku 2012 a průběh kolektivního vyjednávání lze
charakterizovat jako nekonfliktní, rychlý a korektní. V některých firmách bylo ale
kolektivní vyjednávání delší a komplikovanější. V některých případech nebyl výsledek
znám ještě ani ke konci dubna, kdy byly uzavírány databázové listy, ale počet firem,
které v době uzávěrky ještě kolektivní vyjednávání uzavřené neměly, zůstal zhruba na
úrovni roku 2011. Zároveň nám není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání
168
byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Uváděné odlišnosti
v kolektivním vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem,
ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti
a průměrné mzdy). Přesto je možno konstatovat, že vztahy mezi zástupci zaměstnanců
a zaměstnavateli v automobilovém průmyslu jsou dlouhodobě korektní a dialog se vede
v oboustranně rozumných mezích i při kolektivním vyjednávání. Zástupci zaměstnanců
(odbory) ve většině případů správně vnímají, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky
musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jen za tohoto
předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na
korektních základech. Vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen nezbytným
nástrojem k udržení sociálního smíru, ale i jednou ze základních podmínek pro udržení
konkurenceschopnosti firmy. V roce 2013 bylo kolektivní vyjednávání jednoznačně
zaměřeno na zachování zaměstnanosti ve firmách a alespoň nesnížení reálných příjmů
zaměstnanců. Rozdíl oproti minulým letům je možno shrnout následovně: v roce 2012
ale i 2011 byla snaha mzdy navyšovat více, naopak v „krizovém období“ let 2009
a 2010 a též v roce 2013 bylo prioritou udržení zaměstnanosti. Jde tedy o trvalé hledání
vyváženého kompromisu mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty jako základního
předpokladu konkurenceschopné firmy.
Údaje o odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání předalo
prostřednictvím databázových listů 80,8 % členské základny. To je téměř stejná
návratnost jako v roce 2011. Data zpracovaná a vyhodnocená do konce dubna 2013 je
možno shrnout do následujících hlavních bodů */:
existenci odborové organizace uvedlo 59,3 % členské základny AutoSAP, údaj
odpovídá údaji v roce 2011 (odborová organizovanost byla 60,5 %);
zbylých 40,7 % firem odborovou organizaci nemá;
odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem AutoSAP, to je více
než celostátní průměr (pod 30 %, trend má klesající charakter);
nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, který má
zastoupení v 74 % firem s odborovou organizací, druhým nejpočetnějším
svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se
začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá odborová organizace,
zvyšuje se i počet firem, kde působí více než jedna organizace;
k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 75,7 % firem, u kterých
působí odborová organizace, to je o 1 procentní bod více než v roce loňském;
ve zbývajících 24,3 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná;
kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je
obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty
samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání.
-----------------------------------*/ Získaná data potvrdila, že rozdíly v odborové organizovanosti a podílu OS KOVO
oproti datům z let 2009 až 2011 jsou zanedbatelné a způsobené jen změnou členské
základny. Potvrzuje se tedy, že získaná data jsou velmi korektní a jen nepatrné
rozdíly jsou dány počtem a strukturou respondentů.
Výsledky „rychlého“průzkumu k předpokládanému vývoji (nárůstu) mezd ve
firmách AutoSAP pro rok 2013 jsou uvedeny dále v samostatné kapitole 2.13.
Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání:
fond pracovní doby a práce přesčas
příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí
pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby
169
agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců
odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře
I přes to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu dlouhodobě přesahovala
zhruba o 15 % výši průměrné mzdy v ČR (v roce 2012 to bylo už o 21,05 %),
poskytuje většina firem navíc svým zaměstnancům sociální výhody jdoucí nad rámec
znění současného Zákoníku práce. V roce 2012 byly bonusy vyhodnocovány již
šestým rokem. Na dotaz ohledně bonusů odpovědělo v databázových listech 110
firem (75,3 % členské základny). Je to tedy opět stejná návratnost jako v roce 2011,
kdy odpovědělo 75,7 % firem. Z došlých odpovědí je sestaveno pořadí podle četnosti
a v diagramu č. 2.12.1 pak vyjádřen jejich procentní podíl.
Tabulka č. 2.12.1
Poskytovaný bonus
Poskytuje firem
příspěvek na stravování
příspěvek na penzijní připojištění
delší dovolená
ostatní blíže nespecifikované bonusy
příspěvky na péči o zdraví, fitness
financování vzdělávání
příspěvek na kapitálové životní pojištění
odměny při pracovních a životních jubileích
příspěvky na dopravu
mzdové benefity
příspěvky na rekreaci
98
66
62
47
41
35
33
29
21
17
12
Bonusy poskytované firmami AutoSAP
89,1%
60,0%
56,4%
42,7%
37,3%
31,8% 30,0%
26,4%
19,1%
15,5%
10,9%
0,9%
př
př
ís
ís
pě
pě
ve
ve
k
k
na
na
st
pe
ra
nz
vo
ijn
os
vá
íp
ní
ta
tn
ři
po
íb
jiš
líž
tě
e
ne
ní
de
př
s
l
š
pe
ís
í
do
pě
ci
f ik
vk
vo
ov
y
le
na
ná
an
pé
é
b
č
on
př
io
ís
us
zd
pě
y
ra
ve
fin
od
ví
k
,
an
m
na
fit
ěn
co
ne
ka
y
v
ss
pi
án
př
t
á
ip
ív
lo
ra
zd
vé
co
ěl
ži
áv
vn
vo
án
íc
t
ní
h
í
a
po
ži
j
iš
vo
tě
tn
ní
íc
h
př
ju
ís
bi
pě
le
vk
jíc
y
h
na
do
pr
m
zd
av
ov
u
př
é
ís
be
pě
ne
vk
f it
y
y
na
re
kr
ea
ci
vo
ln
o
na
ví
c
100,0%
90,0%
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
Diagram č. 2.12.1
170
Z tabulky č. 2.12.1 a diagramu č. 2.12.1 vyplývá, že nejoblíbenějším a nejvíce se
vyskytujícím bonusem, který ale zároveň zaměstnanci vnímají téměř jako
samozřejmost, je příspěvek na stravování. Využívá ho 89 % firem. Oproti roku 2011 se
tento podíl ještě o 6 procentních bodů zvýšil. Velmi oblíbený a výhodný jak pro
zaměstnance, tak i zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění, které firmy
poskytují nejčastěji v rozmezí 300 - 500 Kč měsíčně. Poskytování uvedeného bonusu
uvedlo 60 % firem, tedy zhruba stejně jako v roce minulém. Jako téměř samozřejmé už
je dnes řadou zaměstnanců i zaměstnavatelů vnímáno i poskytování delší dovolené
o 1 týden (někteří z respondentů tento bonus pravděpodobně ani neuvedly). Příspěvek
na životní pojištění je poskytován nejčastěji v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně. Příspěvek
poskytuje 30 % firem, hodnota je v tomto případě o 3 procentní body nižší proti roku
2011 a o 7 procentních bodů oproti roku 2010. Tento bonus má tedy jednoznačně
klesající oblibu. Výrazný nárůst zaznamenaly naopak v roce 2012 příspěvky na péči
o zdraví, které vzrostly z 30 % podílu v roce 2011 až na hodnotu 37 %. Příspěvky na
vzdělávání zůstaly na úrovni roku 2011. K mírnému poklesu oproti loňsku naopak došlo
u odměn při pracovních a životních jubileích. Pokud jde o ostatní uváděné bonusy
hmotného charakteru (zejména mobilní telefony a notebooky), jsou zaměstnanci
vnímány spíše jako pracovní nástroj než jako bonus.
2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS)
Zejména pro nové členské firmy je potřeba na úvod této kapitoly zopakovat
stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady
ředitelů), o tom, že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat
o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Sdružení automobilového
průmyslu rovněž odmítá možnost případného zastupování v těchto jednáních třetím
subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je
specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování
KSVS na „příbuzné či blízké“ obory.
Přestože AutoSAP hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou
(odlišné ekonomické podmínky i výrobní program) nejedná o kolektivní smlouvě
vyššího stupně, členská základna AutoSAP považuje sociální dialog za
důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že AutoSAP má od ledna 2012 nově
uzavřenou aktualizovanou „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO, která
navazuje na dohodu z října 2001 a její dodatky z března 2004 a ledna
2008.
Oblasti spolupráce vymezené dohodou jsou:
o Všeobecná část
- podpora včasného uzavírání kvalitních podnikových kolektivních smluv
- respektování uzavřených smluv, ujednání a závazků
- konzultace a diskuse o otázkách pracovněprávních a mzdových
- vzájemná výměna informací včetně účasti zástupců na zasedáních
o Úroveň Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity)
- prosazování společných zájmů v automobilovém průmyslu - zjednodušení
regulačního rámce, investice do dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů,
výzkum a vývoj, čerpání prostředků z OP EU, obnova vozového parku, zamezení
„sociálního dumpingu“, …
171
o Podniková úroveň
- vzájemný dialog a spolupráce, informovanost
- vytváření podmínek pro činnost odborových organizací
- důvěra a partnerství
o Flexibilita pracovní síly
o Péče o zdraví zaměstnanců
o Liberalizace pracovního práva
o Ovlivňování vzdělávací soustavy směrem k potřebám trhu práce
o Motivace zaměstnanců a formy odměňování
Dohoda v kompletním znění je umístěna na stránkách www.autosap.cz v sekci „Jen pro
členy“.
2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2013
Výsledky rychlého průzkumu mezi firmami AutoSAP z února 2013
Oslovena byla kompletní členská základna AutoSAP. Na společný dotaz ohledně stavu
kolektivního vyjednávání a předpokládaného mzdového vývoje odpovědělo 115 firem,
to je 79% členské základny. Návratnost byla stejná jako v předchozích letech. Bohužel
stejně jako v minulosti, ne všechny odpovědi firem byly kompletní. Údaje o očekávaném
mzdovém vývoji v roce 2013 poskytlo 66 firem, tedy téměř 60 % z těch, kteří na tuto
část dotazníku odpověděli.
Výsledky průzkumu jsou shrnuty v následujících tabulkách.
mzdový nárůst 2013 / 2012
vstupní
dohodnutý či v KS
požadavky
návrh vedení
již uzavřený nárůst
odborů
firem
předpokládaný nárůst u firem
z toho:
finální výrobci
výrobci skupin a dílů
2,45%
2,15%
2,30%
3,67%
3,80%
4,00%
3,75%
-
1,86%
2,30%
1,75%
-
bez odborové
s odborovou organizací a
organizace
uzavřenou kolektivní smlouvou
3,00%
2,27%
se zahraničním
tuzemské firmy bez zahraničního
kapitálem
partnera
2,32%
2,79%
Pro ilustraci je v následujícím diagramu uveden vývoj meziročních mzdových nárůstů
od roku 2005 s předpokladem vývoje 2011/2012.
172
Meziroční vývoj mezd ve firmách AutoSAP
10%
8%
6,65%
7,18%
6,91%
6,45%
5,67%
6%
4,56%
3,90%
4%
2,45%
1,50%
2%
0%
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2012/2011 předpoklad
2013/2012
173
3. Složení vozového parku v České republice
3.1 Základní údaje a shrnutí
ukazatel (parametr)
Česká republika
k 31.12.2012
4 698 800
502 164
183 704
19 729
964 964
1/ Počet registrovaných vozidel
- osobní (OA)
- malá užitková
- nákladní
- autobusy
- motocykly a mopedy
Česká republika
13,90 roku
60 %
423
3,82 %
2/ Struktura vozového parku OA
Průměrný věk OA
Podíl OA ve věku nad 10 let
Počet OA na 1000 obyvatel
Obměna vozového parku novými OA
ks
ks
ks
ks
ks
průměr EU
8 až 8,5 roku
pod 36 %
470
nad 7,5 %
„Stupeň motorizace“ (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) v ČR se přibližuje některým
motoristicky vyspělým zemím EU. Věková struktura parku osobních automobilů a obměna
vozového parku v ČR je však nevyhovující a ve srovnání s hodnotou v zemích EU podprůměrná
(průměrným stářím, podílem vozidel ve věku nad 10 let i hodnotou obměny parku).
3/ Životní prostředí
Česká republika
Roční proběh OA plnících EURO = < 1
4,5 mil km to je 10,1 %
a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 12,0 mil. tun to je 50,5 %
Roční proběh OA plnících EURO > 1
40,5 mil. km to je 89,9 %
a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 11,8 mil. tun to je 49,5 %
„stará“
vozidla
„Stará“ vozidla při mnohem nižším (10%) ročním proběhu km vypustí do ovzduší více než 50 %
nebezpečných emisí uhlovodíků (HC) a oxidů dusíku (NOx), tedy více než zbytek vozového parku
dohromady (viz diagram č. 3.1.1).
Pokud by „stará“ vozidla byla nahrazena vozidly plnícími normu EURO 4 a EURO 5, došlo by ke
snížení emisí HC a NOx vznikajících provozem osobních automobilů o 9,3 mil. tun, to je téměř
o 40 %. Jednalo by se o vyřazení cca 1,38 mil. vozidel.
Česká republika podíl přepočtený
na proběh km
(2008 až 2011)
4/ Bezpečnost v provozu
Usmrcené osoby v OA starších než 10 let
ve věku do 10 let
1 362
846
64,22 %
35,78 %
Vozidla do věku 10 let mají větší podíl na nehodách (i vlivem vyššího ročního proběhu km), ale počty
usmrcených, těžce a lehce zraněných osob jsou výrazně nižší (viz diagram č. 3.1.2). Nejvyšší podíl
jak na počtu usmrcených tak zraněných osob byl podchycen u vozidel ve věku 11 až 15 let. Poměr
usmrcených osob v osobních automobilech ve věku do 10 a nad 10 let činí zhruba 40 % : 60 %.
Česká republika
14,58 roku
5/ Průměrný věk autobusů
průměr EU
10,5 až 11 let
Obnova vozového parku je i v této kategorii vozidel nedostatečná, průměrný věk vozového parku
autobusů v ČR je neúměrně vysoký.
174
Vliv na životní prostředí
Situace v roce 2011
Diagram č. 3.1.1
Vliv na bezpečnost v provozu
Absolutní počty osob usmrcených v osobních automobilech
(vývoj za roky 2008 až 2011)
450
400
350
300
250
421
200
150
348
258
100
305
203
288
202
183
50
9
8
3
0
v roce 2008
v roce 2009
vozidla do 10 let věku
v roce 2010
vozidla starší než 10 let
v roce 2011
stáří nezjištěno
Diagram č. 3.1.2
Podrobný analyticko-argumentační rozbor vlivu stáří vozidel na životní prostředí
a bezpečnost v provozu je zpracován v samostatném podkladu „NÁVRH OPATŘENÍ NA
ZLEPŠENÍ STRUKTURY VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“ (aktualizace, květen 2012).
175
3.2 Údaje Centrálního registru vozidel
Souhrnný přehled „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU
V ČR“ byl pravidelně vydáván každé pololetí jako jeden
ze základních datových výstupů sekretariátu AutoSAP.
Zdrojem údajů je Centrální registr vozidel (dále jen CRV).
Provoz Centrálního registru vozidel je od července
2012 plně v kompetenci Ministerstva dopravy, pro
které jej zajišťuje soukromý subjekt. Tento přechod
kompetencí má za následek nejenom výpadky ve
fungování registru a značné komplikace v nových
registracích i přeregistracích vozidel na registračních
místech, zhoršila se i kvalita a rozsah zveřejňovaných
dat z registru. Ministerstvo dopravy na svých webových
stránkách k vozovému parku k 31.12. 2012 zveřejnilo
údaje ve struktuře, která neodpovídá dřívějšímu členění
výběrových souborů. Zveřejněné údaje jsou i pro
odbornou veřejnost nesrozumitelné a bez detailní znalosti databázové problematiky
z nich lze zpracovat jen velmi omezené výstupy. V řadě případů navíc neodpovídají
napříč strukturou i vazbové součty. Největším nedostatkem dat je ale absence údaje
o průměrných rocích výroby, které umožňují sledovat vývoj průměrného stáří vozového
parku.
Poslední aktuální vydání, které ještě obsahuje veškeré evidované značky a typy
i podrobné údaje o stáří v jednotlivých krajích je tak k 30.6.2012.
K 31.12.2012 byl zpracován jen souhrnný přehled podle druhu a kategorie vozidel.
Průměrný rok výroby, který je v materiálu uváděn byl dopočítán jako vážený průměr
z počtu vozidel přiřazených k jednotlivým rokům.
Počty vozidel v CRV k datu 30.6.2012 a změny počtu registrací (pro osobní
automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku
registrací) za období od 1.1.2011 do 30.6.2012 pro:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů)
Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů)
Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů)
Speciální automobily dle výrobních značek
Traktory dle výrobních značek
Přívěsy dle výrobních značek
Návěsy dle výrobních značek
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
107 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení
vozového parku k 31.12.2012 je uveden v tabulce č. 3.2.1.
Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi
počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel
v jeho jednotlivých segmentech.
176
Tabulka č. 3.2.1
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2012
Motorová vozidla
druh vozidla
motocykly
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkem L* :
z toho :
L1
L2
L3
L4
L5
LA
LB
LC
LD
LE
LM
autobusy
celkem AB * :
M2
M3
ostatní (nezařazeno)
osobní
celkem OA * :
z toho :
M1
nezařazeno
užitkové automobily celkem
N1+N2+N3:
z toho :
N1
N2
N3
z toho : nákladní
celkem NA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
tahače
celkem TP+TN+T :
z toho : tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
celkem SA * :
speciální
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
ostatní
(nezařazeno)
traktory celkem
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
z toho : jednonápravové (TJ)
kolové+kultivační (TK)
malotraktory (TM)
tahače (T)
pásové (TP)
jiný (TR)
z toho :
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:
celkový počet k
31.12.2011
944 198
34 786
484
697 300
3 288
2 210
64 316
984
116 613
121
24 073
23
19 699
2 937
15 070
1 692
4 582 903
4 578 744
4 159
682 800
495 639
89 528
97 633
585 873
469 645
51 220
62 445
2 563
10 529
128
9 826
575
34 797
4 699
16 564
12 475
1 059
51 601
156 004
6
128 038
95
518
458
26 889
31.12.2012
964 964
35 056
469
695 573
3 308
2 243
68 532
1 138
131 787
146
26 690
22
19 729
2 895
15 334
1 500
4 698 800
4 694 130
4 670
685 868
502 164
87 476
96 228
593 552
475 876
50 282
63 842
3 552
8 664
75
8 116
473
33 428
4 815
15 687
11 782
1 144
50 224
158 923
5
125 312
53
518
522
32 513
rozdíl
registrací
20 766
270
-15
-1 727
20
33
4 216
154
15 174
25
2 617
-1
30
-42
264
-192
115 897
115 386
511
3 068
6 525
-2 052
-1 405
7 679
6 231
-938
1 397
989
-1 865
-53
-1 710
-102
-1 369
116
-877
-693
85
-1 377
2 919
-1
-2 726
-42
0
64
5 624
2013,00
průměrný rok výroby a věk průměrný věk
k 31.12.2012
k 31.12.2011
rozdíl
1980,32
1990,84
1988,03
1972,79
1965,49
1976,43
2006,92
2005,12
2005,40
1990,71
2008,63
2003,59
1998,42
1987,00
2001,97
1984,25
1999,10
1999,10
1998,39
2001,34
2003,20
1992,71
1999,50
2002,21
2003,27
1993,51
2001,20
2001,79
1997,58
1983,04
1997,67
1998,37
1985,56
1992,21
1983,89
1984,29
1993,63
2002,21
1982,85
1973,20
1978,96
1994,49
2003,04
1966,62
1997,75
32,68
22,16
24,97
40,21
47,51
36,57
6,08
7,88
7,60
22,29
4,37
9,41
14,58
26,00
11,03
28,75
13,90
13,90
14,61
11,66
9,80
20,29
13,50
10,79
9,73
19,49
11,80
11,21
15,42
29,96
15,33
14,63
27,44
20,79
29,11
28,71
19,37
10,79
30,15
39,80
34,04
18,51
9,96
46,38
15,25
32,22
21,89
24,91
40,39
47,77
35,68
5,41
7,03
6,86
18,74
3,72
5,61
14,56
26,53
10,83
27,08
13,83
13,83
14,60
11,18
9,18
19,77
13,50
10,30
9,10
19,06
11,98
12,34
14,21
36,59
13,97
13,27
27,02
20,81
28,29
28,31
19,34
9,99
29,80
33,00
32,79
12,80
8,94
47,06
15,73
0,46
0,27
0,06
-0,18
-0,26
0,89
0,67
0,85
0,73
3,54
0,65
3,80
0,01
-0,53
0,21
1,66
0,07
0,07
0,02
0,47
0,62
0,52
0,01
0,49
0,62
0,43
-0,18
-1,13
1,21
-6,63
1,36
1,36
0,42
-0,02
0,81
0,40
0,03
0,80
0,35
6,80
1,25
5,71
1,02
-0,68
-0,48
6 385 604 6 528 284 142 680 1996,16
16,84
16,66
0,18
/v měsících/
5,58
0,85
0,17
5,68
4,21
2,17
MOTOROVÁ CELKEM:
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2011 u : motocyklů
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
osobních vozidel
autobusů
užitkových vozidel
traktorů
177
Tabulka č. 3.2.1
- pokračování
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2012
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM:
z toho :
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákladní návěs (NN)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */:
ROZDÍL **/:
celkový počet k
31.12.2011
31.12.2012
973 123
997 637
657 946
98 931
83 154
77 648
55 444
482 450
436 274
43 929
2 247
287 570
212 035
45 268
7 157
18 316
4 794
92 604
655
72 538
17 320
2 091
56 214
634
48
1 922
29 437
9 002
1 353
6 385
7 234
199
54 285
7 358 727
671 775
102 699
82 471
77 365
63 327
477 830
431 775
43 762
2 293
308 791
230 056
48 177
7 011
17 825
5 722
92 078
639
71 999
17 133
2 307
57 856
517
48
1 515
35 421
7 800
1 235
5 745
5 575
0
rozdíl
registrací
2013,00
průměrný rok výroby a věk průměrný věk
k 31.12.2012
k 31.12.2011
24 514 1993,70
19,30
1992,95
1995,24
1975,91
1996,80
2018,63
1986,67
1986,47
1987,85
2003,70
2003,17
2004,65
2001,03
1981,66
1997,82
2004,70
1975,77
1972,14
1974,91
1978,53
1983,03
2003,38
2002,75
1993,13
2002,66
2006,78
2005,22
1996,02
1985,23
1999,85
20,05
17,76
37,09
16,20
-5,63
26,33
26,53
25,15
9,30
9,83
8,35
11,97
31,34
15,18
8,30
37,23
40,86
38,09
34,47
29,97
9,62
10,25
19,88
10,34
6,22
7,78
16,98
27,77
13,15
61 082
7 525 921
13 829
3 768
-683
-283
7 883
-4 620
-4 499
-167
46
21 221
18 021
2 909
-146
-491
928
-526
-16
-539
-187
216
1 642
-117
0
-407
5 984
-1 202
-118
-640
-1 659
-199
6 797
167 194
2018,70
1995,84
-5,70
17,16
0
0
0,00
0,00
rozdíl
21,68 -2,38
20,00 0,05
17,51 0,25
36,26 0,83
15,87 0,33
35,24 -40,87
25,86 0,47
26,08 0,46
24,56 0,59
8,16 1,14
9,60 0,24
8,02 0,33
11,66 0,31
31,16 0,18
14,97 0,22
7,02 1,28
36,31 0,92
39,99 0,87
37,20 0,88
33,36 1,11
28,41 1,56
9,38 0,24
9,83 0,42
18,56 1,31
9,93 0,41
5,44 0,78
7,47 0,31
17,54 -0,56
25,30 2,46
11,98 1,17
9,96
36,31 -42,01
17,32 -0,16
0,00
0,00
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2011 u :
/v měsících/
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
přívěsů O1 a O2 za osobní
5,61
Poznámky:
přívěsů O1 až O4 za nákladní
2,83
*/ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích
přívěsů O2 až O4 za traktory
11,09
**/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel")
návěsů (všech druhů dle tab.)
2,86
ostatních dosud nezařazených
-504,18
PŘÍPOJNÁ CELKEM :
-28,57
evidováno
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.2011 7 358 727
31.12.2012 7 525 921
Od 31.12.2011 do 31.12.2012 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 167 194
178
průměrný
průměrný
rok výroby věk (roků)
1994,68
1995,84
1,16
17,32
17,16
-0,16
3.3 Ukázky zpracování možných výstupů
Zdrojová data CRV bylo možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat
ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření
vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji bylo možno získat celou řadu
zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.3.1 a 3.3.2 je pro
příklad zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR
a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 30.6.2012.
Průměrný věk osobních automobilů
v okresech ČR k 30.6.2012
11,96
Praha - západ
12,52
Mladá Boleslav
Praha - východ
12,91
Zlín
12,98
Praha
13,02
Brno - město
13,02
Olomouc
13,08
Opava
13,19
Vyškov
13,30
Frýdek - Místek
13,32
dalších 57 okresů ...
Rychnov nad Kněžnou
14,85
Teplice
14,85
Jičín
14,86
Bruntál
15,12
Louny
15,13
Most
15,22
Česká Lípa
15,25
Jeseník
15,26
15,40
Chomutov
15,69
Děčín
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
stáří (roků)
Diagram č. 3.3.1
179
Počet obyvatel na 1 osobní automobil
v okresech ČR k 30.6.2012
1,82
Praha
1,94
Plzeň - jih
České Budějovice
1,99
Semily
2,01
Mladá Boleslav
2,01
Plzeň - sever
2,02
Rokycany
2,03
Plzeň - město
2,07
Kutná Hora
2,07
Klatovy
2,08
dalších 57 okresů ...
Olomouc
2,59
Vsetín
2,59
Nový Jičín
2,61
Ostrava - město
2,62
2,65
Opava
2,67
Šumperk
2,73
Přerov
2,75
Karviná
2,79
Bruntál
2,83
Jeseník
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
Diagram č. 3.3.2
Verze statistických datových souborů do 30.6.2012 obsahovala veškeré evidované
značky a typy. Měla pět úrovní podrobnosti, kdy následující soubor byl vždy jakýmsi
souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik
figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí.
Kvalita dat byla výrazně lepší než data, která zveřejnilo Ministerstvo dopravy v březnu
180
2013 a to i přes to, že i dříve poskytovaná data zveřejňovaná Ministerstvem vnitra měla
některé nedostatky, které přinášely problémy při zpracování:
1) Existovalo obrovské množství typů (modelů).
2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než
1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek
např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC aj.
3) Ne zcela byl v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných
značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objevovalo právě druhé slovo
názvu a proto údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávaly u některých
značek nedoplněné.
4) Značky a typy vozidel byly v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo
registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka „škoida“ má zřejmě být
„škoda“, dále „*citroen“ má být značka „citroen“, nikoliv značka „*“ a typ „citroen“ …
MV ČR (CRV) nebylo oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat
překlepy. Z hlediska absolutních počtů byly tyto chyby ale dle našeho názoru
statisticky nevýznamné.
Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP)
schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů
vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než
1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než
3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností,
ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud nerozlišíme „druh“ a „kategorii“
vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla a cca
9 300 typů jen jedno jediné vozidlo.
Kromě nejrůznějších, mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou
univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, umožňovala data
soustředěná v sekretariátu AutoSAP sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých
druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro
nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy
a motocykly) viz diagramy č. 3.3.3 až č. 3.3.6. Rovněž tak bylo možné, s použitím dat
Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např.
osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.3.7) až okresů či sledovat změny
průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz
diagram č. 3.3.8) apod. Za současné situace není téměř nic z výše uváděného
možné.
AutoSAP společně s SDA tak mohou jen ve velmi omezené míře pravidelně
vyhodnocovat strukturu vozového parku a tak naplňovat Usnesení Vlády č. 819 ze dne
9.11.2011, kterým bylo mimo jiné uloženo:
ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem dopravy,
představiteli Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců
automobilů:
- nadále monitorovat vývoj struktury vozového parku v České republice
a přijatá opatření členských států Evropské unie na zlepšení struktury jejich
vozového parku
181
ks
Počty registrovaných osobních automobilů
(kat. M1)
5 000 000
4 500 000
4 000 000
3 484 001
3 431 481
3 431 573
3 523 277
3 648 905
3 706 012
3 815 547
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
4 582 903
3 547 745
1997
4 496 232
3 349 008
1996
2010
3 113 476
1995
4 435 052
2 967 253
1994
2009
2 746 995
1993
4 423 370
2 610 297
1992
500 000
4 280 081
2 483 222
1991
1 000 000
2007
2 411 297
1990
1 500 000
4 108 610
2 330 755
1989
2 000 000
2006
2 247 773
1988
2 500 000
3 958 708
3 000 000
4 698 800
3 500 000
2012
2011
2008
2005
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */.
2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben
masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění.
3) Vozový park se za rok 2012 zvýšil oproti konci roku 2011 o ……………………..
115 897 vozidel M1.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nová + ojetá z dovozu) ………………………………
298 352 vozidel M1.
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 182 455 vozidel M1.
5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 172 449 ks vozidel (145 801 zrušeno, 26 648 exportováno).
*/ SDP = Služba Dopravní Policie
CRV = Centrální Registr Vozidel
SDA = Svaz Dovozců Automobilů
Průměrný věk osobních automobilů v ČR
roků
(kat. M1)
15
14
13,90
13,83
13,70
13,65
13,82
13,93
13,87
13,82
13,53
13,49
13,72
13,61
13,51
13,72
14,29
14,15
14,18
12
14,10
13
11
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
10
Poznámky:
Průměrný věk osobních automobilů se od r. 1995 výrazněji nemění. Rozhodující vliv na snížení věku
má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999
a 2000 - přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého
počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Dalších 5 let od roku
2004 pak stáří vozového parku každoročně mírně rostlo. Mírný pokles věku se opět projevil až v roce 2008
a 2009 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů).
Za rok 2012 se průměrný věk parku osobních automobilů opět mírně zvýšil na 13,90 roku.
Diagram č. 3.3.3
182
ks
Počty registrovaných užitkových vozidel
(kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)
800 000
700 000
600 000
685 868
462 441
2004
682 800
440 412
2003
681 540
427 820
2002
684 920
405 224
2001
690 937
384 539
2000
509 836
382 441
1999
307 502
1995
379 475
286 153
1994
1998
276 946
1993
367 705
278 252
1992
1997
276 648
1991
354 562
271 446
1990
1996
261 513
1989
100 000
246 111
200 000
1988
300 000
562 255
400 000
630 832
500 000
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997.
2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu
v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale
vyřazených z provozu).
3) Vozový park se za rok 2012 oproti konci roku 2011 zvýšil o …………………….. 3 068 ks N1až N3
4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nová + ojetá z dovozu) ………………………………
27 866 ks N1až N3
24 798 ks N1až N3
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací:
5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 24 687 ks vozidel kat. N1 až N3.
10,30
9,76
15,42
10,79
14,21
26,12
13,07
25,14
9,20
11,15
8,82
8,99
9,32
12,07
23,39
10,33
22,46
9,66
21,48
9,09
20,19
8,55
9,66
10,27
9,99
8,21
18,36
10,37
7,97
17,46
10,28
8,09
8,37
10,21
10,51
8,82
8,94
10,77
16,59
15,98
15,40
14,62
9,04
8,84
10,69
5
10,80
10
10,83
8,74
15
13,90
14,06
20
19,28
25
24,22
30
27,02
(kat. N1 až N3)
27,44
Průměrný věk užitkových vozidel
roků
nákladní
tahače
speciální
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
0
Poznámky:
Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů je průměrný věk v podstatě
ustálený. Věk tahačů od r. 2003 také roste, protože od tohoto roku jako samostatný druh v registru
nejsou. Obdobně je to i u speciálních vozidel, rovněž již nejsou do registru zapisována jako "speciální".
Za rok 2012 se průměrný věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 zvýšil o ………………….
0,47 roku.
Diagram č. 3.3.4
183
ks
Počty registrovaných autobusů
(kat. M2, M3)
30 000
25 000
19 653
2010
19 729
19 943
2009
19 699
20 375
20 416
2008
20 134
2005
20 331
19 948
2001
2004
18 381
2000
20 627
18 253
1999
2003
18 975
1998
21 343
19 949
1997
2002
21 460
20 916
1996
21 912
1995
1992
22 761
26 724
26 552
1991
1994
26 036
1990
24 654
25 646
1989
10 000
24 416
15 000
1988
20 000
5 000
2012
2011
2007
2006
1993
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV.
2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998
neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů
v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002
"přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).
3) Od roku 2004 do 2007 počet autobusů mírně rostl, v roce 2009 pak park autobusů výrazněji poklesl.
Za rok 2012 se vozový park oproti konci roku 2011 zvýšil o …………………….. 30 autobusů.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nové + ojeté z dovozu) ………………………………
992 autobusů.
962 autobusů.
5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 1 227 ks autobusů (600 zrušeno, 627 exportováno).
Průměrný věk autobusů v ČR
roků
(kat. M2, M3)
15
14
14,58
14,56
14,38
14,19
14,31
14,63
14,61
14,62
14,26
11,92
11,77
11,76
11,35
10,82
10
10,39
11
11,73
14,10
12
14,09
13
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
9
Poznámky:
Průměrný věk autobusů od roku 2003 má mírně se zvyšující trend.
"Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím
zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203
z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů.
Za rok 2012 se průměrný věk parku autobusů nepatrně zvýšil na 14,58 roku.
Diagram č. 3.3.5
184
ks
Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)
1 250 000
924 291
944 198
2010
2011
964 964
903 346
892 796
2008
2009
860 131
757 061
2004
2007
751 974
2003
822 703
759 409
2002
794 000
744 526
2001
2006
737 087
1 105 457
1996
2000
1 125 342
1995
787 936
1 142 805
1994
250 000
1999
1 151 748
1993
914 256
1 175 193
1992
916 671
1 174 549
1991
1998
1 172 657
1990
1997
1 159 169
1989
500 000
1 153 474
750 000
1988
1 000 000
2012
2005
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997 a kontinuitou daného trendu.
2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999
přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence.
V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu
registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů).
3) Vozový park se za rok 2012 zvýšil oproti konci roku 2011 o ……………………20 766 ks kat. L
4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nové + ojeté z dovozu) ………………………………
26 438 ks kat. L
5 672 ks kat. L
5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 5 834 ks vozidel kat. L.
25
24,58
32,68
32,22
32,00
31,88
31,98
32,50
32,94
31,45
31,08
30,71
30,38
29,53
29,46
28,70
30
28,04
35
29,93
roků
33,09
Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L)
20
15
20
12
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
10
Poznámky:
Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena
správná data výroby u všech evidovaných motocyklů.
Růst průměrného věku motocyklů se v r. 2006 zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké.
Za rok 2012 se průměrný věk parku vozidel kat. L zvýšil a to o ........................ 0,46 roku.
Diagram č. 3.3.6
185
Porovnání vybavenosti osobními automobily
Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR
4,0
2,65
2,27
2,30
2,70
2,61
2,65
2,55
2,42
2,43
2,43
2,38
2,44
2,38
2,32
2,36
2,32
2,34
2,31
2,36
2,22
2,25
2,14
2,16
2,15
2,12
2,09
1,88
2,0
1,82
2,5
2,07
3,0
2,58
3,5
1,5
1,0
0,5
ČR celkem
Olomoucký
Zlínský
Jihomoravský
Ústecký
k 30.6.2012
Moravskoslezský
k 31.12.2011
Karlovarský
Liberecký
Pardubický
Vysočina
Královéhradecký
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Praha
0,0
kraj
oby-kraj.GIF
Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel):
K datu k 30.6.2012 celkem ... 4 638 372 ks
K datu k 31.12.2011 celkem ... 4 582 903 ks
Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel:
55 469 ks
Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ
ČR celkem = 10 548 527 obyvatel
10 507 566 obyvatel
Přírůstek / - úbytek obyvatel:
-40 961 obyvatel
∅ za ČR k 30.6.2012 =
resp.
∅ za ČR k 31.12.2011 =
resp.
úbytek:
∅ přírůstek /
resp.
2,27
441,43
2,30
434,46
-0,04
6,97
(stav k 30.9.2011)
(stav k 31.3.2012)
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
Diagram č. 3.3.7
186
Průměrný věk parku osobních automobilů v krajích ČR
13,90
13,83
15,06
14,93
14,82
14,74
14,51
14,45
14,42
14,35
14,37
14,37
14,27
14,17
14,07
13,87
13,76
13,81
13,74
13,73
13,64
13,58
13,57
13,50
13,48
13,51
13,02
13,06
14
13,42
15
14,28
16
13
ČR celkem
Ústecký
Liberecký
Pardubický
Jihočeský
k 30.6.2012
Královéhradecký
k 31.12.2011
Plzeňský
Karlovarský
Olomoucký
Vysočina
Moravskoslezský
Jihomoravský
Středočeský
Zlínský
Praha
12
kraj
V r. 2008 se průměrný věk osobních automobilů snížil na 13,82 let jako důsledek většího počtu vyřazených vozidel.
Příznivý trend pokračoval i v r. 2009. Průměrný věk se snížil až na 13,65 roku. Údaje za roky 2010, 2011 a 1.pol. 2012
vykazují opačný trend. Věk parku vzrost na 13,90 roku, podobně věk rostl v letech 2003 až 2007. Ještě časově vzdálenější
pokles z let 2000 - 2001 byl rovněž dán vyřazováním starších vozidel, zejména zn. Škoda a dalších značek původem
z bývalého vých. bloku. Stále platí: dovoz ojetých vozidel situaci zhoršuje, vyřazování starých vozidel má pozitivní vliv.
Diagram č. 3.3.8
************************
187
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
„SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE“ se zpracovávají
a vydávají měsíčně prakticky od počátku existence
AutoSAP a stále patří mezi základní činnosti
sekretariátu. Přílohou materiálu jsou diagramy o vývoji
podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně
tento
materiál
obsahuje
navíc
ještě
údaje
o očekávaných trendech na trhu vozidel všech
kategorií.
Do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval podle
prodejů vykázaných jednotlivými výrobci a dovozci,
nyní je trh vozidel vyhodnocován na základě údajů
o prvních registracích, stejně jako je to obvyklé
v zemích EU. Zdrojem údajů o trhu vozidel tak jsou
data z CRV, od českých finálních výrobců se nadále
vyhodnocují údaje o jimi vykázané výrobě a odbytu
vozidel (to je tuzemský prodej a export) v základních
kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3,
autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla).
Zpracované údaje od jednotlivých značek jsou počátkem každého měsíce zveřejňovány
na internetových stránkách AutoSAP, včetně možnosti kompletního stažení souborů ze
stránek Svazu dovozců automobilů.
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
4.1.1 Osobní automobily (kat. M1)
188
nárůst (-pokles)
počet prvních registrací
Osobní automobily (kat. M1)
podíl dom ácích výrobců
rok 2012
174 009
37,61%
124 343
18,79%
298 352
29,77%
rok 2011
173 282
35,34%
131 707
17,85%
304 989
27,79%
PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu):
41,68%
43,18%
NOVÉ
OJETÉ (z dovozu)
podíl dom ácích značek
CELKEM (nové + ojeté):
%
ks
0,42%
727
2,27%
-5,59%
-7 364
0,94%
-6 637
-2,18%
1,98%
-1,51%
V roce 2012 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 174 009 nových osobních
automobilů. Registrace nových osobních automobilů v porovnání 2012 / 2011 vzrostly
o 0,42 % (o 727 ks). Ojetých vozidel z dovozu pak bylo prvně registrováno o 5,59 %
(7 364 ks) méně.
Od počátku roku 1993 je celkový objem trhu v ČR na hodnotě 5 436 779 ks osobních
automobilů, z čehož však téměř 50 % tvoří ojeté osobní automobily z dovozu.
Pokud vezmeme jen vykázané první registrace (od 2004), tak v ČR bylo od roku 2004
poprvé zaregistrováno 2 756 167 ks osobních automobilů, z nichž bylo 1 417 412 ks
(51,43 %) ojetých z dovozu.
V letech 2009 a 2010 došlo k meziročnímu poklesu dovozů ojetých osobních
automobilů (mezi roky 2009/2008 o 86 372 ks, to je o 37,39 % a mezi roky 2010/2009
o 17 568 ks, to je o 12,15 %). V roce 2011 byl zaznamenám meziroční růst dovozů
ojetých osobních automobilů o 4 673 ks (o 3,68 %). V roce 2012 se dovozy ojetých
vozidel snížily o 7 364 ks tj. o 5,59 %. I přes to, že dovoz ojetých vozidel má
v posledních letech klesající trend, stále je zde výrazné negativum v nevyhovující
věkové struktuře (viz následující tabulka a diagram č. 4.1.1).
Podíly dovozů ojetých osobních automobilů (kat. M1) podle věku
rok
do 1 roku
(%)
1-3 roky
(%)
3-5 let
(%)
5-10 let
(%)
10-15 let
(%)
nad 15 let
(%)
2007
2,14
7,95
13,48
46,64
25,38
4,41
2008
3,48
9,81
15,94
41,82
24,26
4,68
2009
3,07
12,42
22,48
41,24
18,8
1,99
2010
2,84
9,77
20,15
39,69
24,82
2,73
2011
2,92
7,61
19,92
36,32
29,48
3,76
2012
2,61
6,57
19,27
37,83
29,56
4,17
I. Q 2013
2,64
6,48
17,61
38,45
30,33
4,49
Zdroj: Statistiky SDA
189
( %)
Vývoj podílu dovozů ojetých osobních automobilů
ve věku do 10 let a nad 10 let
79,21
90
80
70,21
71,05
29,79
28,95
72,45
66,77
66,28
65,18
33,23
33,73
34,82
2011
2012
2013 (1.Q.)
70
60
50
40
27,55
20,79
30
20
10
0
2007
2008
do 10 let celkem
2009
2010
nad 10 let
VĚKOVÁ STRUKTURA DOVOZŮ V ROCE 2012 BYLA NEJHORŠÍ ZA UPLYNULÝCH 6 LET!!!
Diagram č. 4.1.1
Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 2004 do roku 2012 (spolu
s prvními registracemi ojetých vozidel z dovozu) znázorňuje diagram č. 4.1.2. Český trh
nových osobních vozidel dosáhl prvního maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po
následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999
v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty 150 000 ks. V roce
2004 trh vykázal další poměrně velký pokles (o 11,08 %), který pokračoval i v letech
2005 a 2006 až na hodnotu necelých 124 000 prvně registrovaných vozidel v roce
2006. V roce 2007 se trh konečně zvýšil a vykázal růst o téměř 7 %. V roce 2008 se
tento růst ještě zvýšil až na 8,39 %. I v dalších letech pak český trh zaznamenává růst,
když výsledná hodnota prvních registrací v roce 2010 dosáhla 169 236 vozidel. V roce
2011 hodnota trhu nových osobních vozidel dále vzrostla až na hodnotu 173 282 ks.
V roce 2012 dosáhl trh nových vozidel za celé sledované období historického
maxima 174 009 ks. Růst trhu byl ale dán zejména příznivou situací v 1. pololetí roku.
Ve druhé polovině roku už se na trhu projevil značný pokles poptávky.
190
První registrace osobních automobilů v ČR
400 000
169 236
173 282
174 009
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
51
4
161 659
2004
38
0
94
51
143 661
124 343
132 542
127 034
144 602
212 869
140 889
123 987
50 000
127 376
100 000
121 851
150 000
125 768
200 000
183 143
250 000
230 974
300 000
131 707
350 000
0
nová
ojetá z dovozu
2013
(leden duben)
Diagram č. 4.1.2
Na tomto místě je třeba uvést, že meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů,
ale i lehkých užitkových vozidel nemělo v porovnání let 2008, 2009 a 2010 dostatečnou
vypovídací schopnost! V dubnu 2009 byl odstraněn abnormální stav, který působil
deformaci trhu, danou nemožností odpočtu DPH u osobních automobilů od listopadu
roku 2004 (do té doby bylo možno odpočet DPH uplatnit u tzv. „montážních“ osobních
automobilů).
První registrace nových osobních automobilů jsou z pohledu potřeby obměny
vozového parku ve srovnání s EU stále nízké.
Obměna parku osobních automobilů (kat. M1) v ČR
nové osobní automobily (první registrace v ČR)
6%
5%
3,82%
3,85%
3,82%
3,65%
3,36%
3,23%
3,13%
1%
3,34%
3,39%
3,85%
4,20%
4,43%
4,33%
4,20%
4,08%
5,13%
3,92%
3,33%
2%
3,25%
3%
4,96%
4%
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obměna parku = počet prvních registrací OA za rok / celkový počet OA registrovaných k 31.12. předchozího roku
Diagram č. 4.1.3
Hodnota obměny vozového parku novými osobními automobily se tak v letech 2012
a 2011 pohybuje na úrovni roku 2003. Nejvyšší hodnota obnovy parku novými osobními
191
automobily byla dosažena v roce 1997, kdy činila 5,13 %. V motoristicky vyspělých
zemích se přitom tento parametr pohybuje u nových osobních automobilů
v průměrném rozmezí od 7,5 % do 10 %, v dobách ekonomického růstu se přibližuje
hodnotě 12 %.
První odhad dle výsledků za 1. čtvrtletí 2013 naznačuje, že v roce 2013 trh výrazněji
poklesne. Trh osobních automobilů by se měl pohybovat mezi 160 až 165 000 ks
prvně registrovaných vozidel.
STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nové osobní automobily (kat. M1)
Tržní segmenty
Z hlediska segmentů je na prvním místě třída malých OA s 24,26 %, na druhém střední třída
s 18,47 %, následuje nižší střední - 16,35 %, MPV - 15,28 %, terénní - 14,83 %, vyšší střední 4,40 %, mini - 4,09 %, sportovní - 0,44 %, luxusní - 0,17 %, nezjištěno je 1,67 %.
Palivo
Z hlediska paliva vede benzin s 55,78 %, následuje diesel s 41,38 %, E85 - 0,33 %,
LPG - 0,29 %, CNG - 0,27 %, hybrid - 0,20 %, elektro - 89 ks (0,05 %), nezjištěno je 1,67 %.
Provozovatel (vlastník)
Podíl firemních vozidel v roce 2012 činil 61,23 % (v roce 2011 to bylo 57,87 %), privátních
33,76 % (v roce 2011 = 38,36 %) a neurčeno 5,01 % (2011 = 3,77 %).
4.1.2 Malá užitková vozidla (kat. N1)
192
Malá užitková vozidla (kat. N1)
rok 2012
11 821
2,43%
6 384
2,63%
18 205
2,50%
rok 2011
13 269
2,49%
7 286
2,05%
20 555
2,34%
35,07%
35,45%
NOVÁ
OJETÁ (z dovozu)
CELKEM (nová + ojetá):
nárůst (-pokles)
%
ks
-10,91%
-1 448
-0,07%
-12,38%
-902
0,59%
-11,43%
-2 350
0,16%
-0,38%
Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 2004 do roku 2012
znázorňuje diagram č. 4.1.4. Velká deformace a propad trhu v letech 2009 a 2010 jsou
dány skutečností, že trh lehkých užitkových vozidel se v roce 2009 silně propadl a to
nejen v reakci na zhoršenou ekonomickou situaci řady firem. Významnou roli sehrálo
i zavedení odpočtu DPH i pro osobní firemní vozidla.
Malých užitkových vozidel bylo za roky 2004 až 2012 poprvé zaregistrováno celkem
368 516 ks, z toho ojetých z dovozu bylo 19,79 %.
Vysoké počty registrací v letech 2005 až 2008 byly dány nemožností odpočtu DPH
u firemních osobních automobilů, takže docházelo k „přestavbám“ osobních
automobilů na kat. N1.
Registrace ojetých malých užitkových vozidel z dovozu v posledních čtyřech letech
stagnovaly. U nových vozidel byl v porovnání 2012 / 2011 zaznamenán další
pokles.
Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na
hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat.
Příčinou obratu byla změna daňové legislativy, která umožnila odpis DPH u vozidel
kategorie N1. Důsledkem této legislativní změny pak byl každoroční vysoký růst trhu
vozidel kat. N1, který ale zároveň dosti značně deformoval trh osobních vozidel.
Rekordní hodnoty trh dosáhl v roce 2007, kdy bylo registrováno 62 038 ks vozidel.
V roce 2008 trh mírně poklesl na hodnotu 59 986. Z rekordních hodnot kolem 60 000 ks
se ale v roce 2009 tento trh z výše uvedených příčin dramaticky snížil. Prvně
registrováno bylo jen 19 427 ks vozidel N1, což představuje pokles o 67,61 %. V roce
2010 pokračoval pád trhu až na konečnou hodnotu 11 576 prvně registrovaných
vozidel. V roce 2011 pak došlo k očekávanému oživení trhu; v tomto roce bylo poprvé
zaregistrováno 13 269 ks malých užitkových vozidel. V roce 2012 trh ale dále poklesl
až na hodnotu 11 821 ks.
193
První registrace malých užitkových vozidel v ČR
59 986
20 000
39 047
6 384
49 491
7 286
30 000
8 337
5 061
50 000
7 470
7 196
60 000
40 000
62 038
8 016
70 000
12 557
80 000
10 619
90 000
11 576
13 269
11 821
2010
2011
2012
28 935
10 000
19 427
0
2004
2005
nová
2006
2007
2008
2009
ojetá z dovozu
Diagram č. 4.1.4
STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nová malá užitková vozidla (kat. N1)
Tržní segmenty
Z hlediska segmentů vedou vozidla do 3,5 t s 48,48 %, na druhém místě do 3,0 t s 39,53 %,
následuje do 2,0 t - 9,18 %, nezjištěno je 2,80 %.
Palivo
Z hlediska paliva vede diesel s 86,21 %, na druhém místě je benzin s 6,66 %, následuje CNG 4,12 %, LPG - 0,15 %, elektro - 5 ks (0,04 %), nezjištěno je 2,80 %.
Shrneme-li fakta uvedená v kap. 4.1.1 a 4.1.2, je možno konstatovat, že trh osobních
a malých užitkových vozidel je stále vhodnější hodnotit kvůli zmiňovaným změnám při
odpočtu DPH jako trh společný.
Vývoj registrací nových a ojetých osobních a malých užitkových vozidel od roku 2004
nová vozidla
M1
2004
125 768
2005
127 376
2006
123 987
2007
132 542
2008
143 661
2009
161 659
2010
169 236
2011
173 282
2012
174 009
CELKEM: 1 331 520
dovezená ojetá
vozidla M1
121 851
140 889
183 143
212 869
230 974
144 602
127 034
131 707
124 343
1 417 412
celkem nová
vozidla M1+N1
154 703
166 423
173 478
194 580
203 647
181 086
180 812
186 551
185 830
1 627 110
celkem ojetá
vozidla M1+N1
126 912
148 085
191 159
223 488
243 531
152 939
134 504
138 993
130 727
1 490 338
Zdroj: Statistiky SDA
Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů
a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou
194
v souhrnu za rok 2012 a předcházejících pět let uvedeny v pravidelné publikaci
„STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2008 - 2012“, která je rovněž předávána celé
členské základně Sdružení automobilového průmyslu (pouze v elektronické verzi).
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních
automobilů, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel) probíhá stejně jako u kategorie
osobních a malých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích z Centrálního
registru vozidel. Údaje za uvedené kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou
zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně AutoSAP, rovněž jako
u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou.
4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
Nákladní automobily (kat. N2 + N3)
rok 2012
7 234
3,41%
2 427
3,54%
9 661
3,45%
rok 2011
7 962
3,10%
2 893
4,08%
10 855
3,36%
25,12%
26,65%
nové
ojeté (z dovozu)
195
nárůst (-pokles)
%
ks
-9,14%
-728
0,31%
-16,11%
-466
-0,54%
-11,00%
-1 194
0,08%
-1,53%
První je značka Mercedes-Benz s 1 512 ks registrovaných nákladních vozidel
(20,90 %), následují DAF - 1 348 ks (18,63 %), MAN - 1 131 ks (15,63 %), Volvo 1 037 ks (14,33 %), Scania - 755 ks (10,43 %), Iveco - 695 ks (9,60 %), Renault Trucks
- 405 ks (5,59 %), Avia - 159 ks (2,19 %), Tatra - 85 ks (1,17 %), Mitsubishi Fuso 59 ks (0,81 %). Ostatní značky registrovaly 48 ks (0,66 %)
Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2012 znázorňuje
diagram č. 4.2.1.
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů)
(do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
14 000
11 587
10 581
9 927
12 000
10 000
8 629
7 798
8 000
7 962
7 234
6 853
6 5917 0246 554
6 370
6 260
5 870
5 782
6 000 5 309
5 167
4 752
5 445
4 760
4 000
2 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 4.2.1
Registrace nových nákladních automobilů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 9,14 %
(ze 7 962 ks na 7 234 ks, tj. o 728 ks).
Stejně jako u osobních vozidel je i trh nových nákladních vozidel (včetně tahačů)
dlouhodobě ovlivňován dovozem ojetých vozidel. Trendy jsou vidět z diagramu č. 4.2.2.
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
6 987
7 715
247
247
311
2 427
2 893
5 134
2 858
4 378
382
2 611
3 667
599
3 558
2 812
618
385
2 000
4 057
2 796
4 000
1 885
6 000
3 985
8 000
4 318
10 000
1 252
2 620
3 162
1 049
1 732
3 435
1 213
1 533
4 727
1 511
1 037
5 554
2 645
822
6 202
3 132
704
5 850
2 643
633
7 165
3 189
567
8 062
3 535
552
9 375
3 632
458
12 000
9 982
11 129
14 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
nové tuzemské
dovoz nové
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.2
196
V roce 2013 očekáváme, že trh nových nákladních vozidel se bude pohybovat kolem
hodnoty 7 500 ks prvně registrovaných nových vozidel. Na trhu ojetých vozidel lze pro
rok 2013 předpokládat další mírný pokles.
4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)
Autobusy (kat. M2 + M3)
rok 2012
731
60,33%
261
22,22%
992
50,30%
rok 2011
837
73,12%
257
30,35%
1 094
63,07%
PODÍL OJETÝCH AUTOBUSŮ (z dovozu):
26,31%
23,49%
NOVÉ
OJETÉ (z dovozu)
nárůst (-pokles)
%
ks
-12,66%
-106
-12,79%
1,56%
4
-8,13%
-9,32%
-102
-12,77%
2,82%
První je značka SOR s 228 ks registrovaných autobusů (31,19 %), následují značky
Irisbus - 178 ks (24,35 %), Mercedes-Benz - 88 ks (12,03 %), Solaris - 59 ks (8,07 %),
MAN - 32 ks (4,37 %), Iveco - 27 ks (3,69 %), Setra - 23 ks (3,14 %), Volvo - 22 ks
(3,00 %), Rosero-P - 20 ks (2,73 %), Volkswagen - 10 ks (1,36 %). Ostatní značky
registrovaly 44 ks (6,01 %).
Registrace nových autobusů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 12,66 % (z 837 ks
na 731 ks, tj. o 106 ks). Podíváme-li se na trh z delší časové řady (viz diagram č. 4.2.3),
vidíme, že trh nových autobusů se mezi roky 2001 až 2004 výrazně neměnil. Po růstu
v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004
197
k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval kolem hodnoty 950 ks
prodávaných autobusů. V roce 2005 se tuzemský trh nových autobusů (bráno podle
prvních registrací) poměrně výrazně propadl na hodnotu 816 ks. V roce 2006 se trh
vrátil na hodnotu 944 ks, která byla téměř beze změny dosažena i v roce 2007 (poprvé
bylo zaregistrováno 949 ks autobusů). Výsledky prvních 5 měsíců roku 2013 naznačují
možný nízký růst. První odhad pro letošní rok ukazuje, že trh (první registrace) by mohl
vykázat určitý růst a výsledná hodnota se bude pravděpodobně pohybovat někde kolem
800 ks.
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3)
1 400
1 191
1 200
1 000
922
892 874
800
985 983 959
842 838 806
784
944 949
837
816
775 751
729
693
731
600
400
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 4.2.3
Skladba trhu - autobusy (kat. M2, M3)
1 000
612
261
225
257
215
201
245
208
222
285
377
296
92
88
185
264
249
122
197
288
212
192
114
88
126
209
17
11
100
99
93
132
200
128
171
300
209
400
305
500
290
441
536
602
589
572
511
600
530
648
695
734
615
697
707
629
633
613
700
676
800
730
900
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
nové tuzemské
dovoz nové
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.4
198
Otázkou je, za jak dlouho se trh vrátí k výraznějšímu růstu a dosáhne hranice alespoň
1 000 ks nových autobusů. Stále tak platí, že v této kategorii je obměna vozového
parku dlouhodobě nedostatečná a pokud ani v nejbližších letech nedojde k jejímu
zlepšení, mohl by to být již velmi výrazný problém, zejména s ohledem na bezpečnost
přepravovaných osob.
4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)
Registrace nových vozidel kategorie L v ČR po značkách
TOP značky 1-12/2012
Motocykly a mopedy (kat. L)
rok 2012
15 212
0,51%
11 226
1,55%
26 438
0,95%
rok 2011
16 667
0,70%
11 784
1,73%
28 451
1,12%
PODÍL OJETÝCH MOTOCYKLŮ (z dovozu):
42,46%
41,42%
nové
ojeté (z dovozu)
nárůst (-pokles)
%
ks
-8,73%
-1 455
-0,19%
-4,74%
-558
-0,18%
-7,08%
-2 013
-0,18%
1,04%
První je značka Honda s 1 656 ks registrovaných motocyklů (10,88 %), následují
značky Yamaha - 835 ks (5,48 %), Maxon - 795 ks (5,22 %), Kymco - 683 ks (4,48 %),
Piaggio - 624 ks (4,10 %). Ostatní značky registrovaly 8 217 ks (54,01 %).
Registrace nových motocyklů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 8,73 % (z 16 667 ks
na 15 212 ks, tj. o 1 455 ks) (viz diagram č. 4.2.5). První odhad pro letošní rok zatím
ukazuje na další stagnaci (na úrovni kolem 15 000 ks).
199
18 451
15 212
19 617
15 625
15 029
13 060
10 032
8 847
8 376
7 320
8 805
5 362
10 000
6 460
15 000
11 154
11 653
20 000
14 566
25 000
19 741
24 947
30 000
16 667
27 222
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)
5 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 4.2.5
Skladba trhu - motocykly a mopedy
11 784
15 135
11 226
16 551
18 356
11 635
22 671
14 836
77
116
95
145
267
3 134
5 000
2 794
3 606
10 000
8 519
15 000
19 596
20 000
19 267
25 000
7 548
4 605
1 270
7 535
8 095
819
6 501
5 459
784
7 592
5 459
435
8 412
5 841
457
9 575
7 621
366
12 694
4 901
293
14 273
8 265
246
14 783
7 142
295
15 330
9 583
230
19 387
13 113
283
24 664
30 000
26 955
35 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
nové tuzemské
dovoz nové
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.6
200
4.2.4 Přípojná vozidla a traktory
PŘÍVĚSY A NÁVĚSY
nárůst (-pokles)
rok 2012
27 600
2 849
rok 2011
29 723
2 836
%
-7,14%
0,46%
ks
-2 123
13
CELKEM:
30 449
32 559
-6,48%
-2 110
podíl ojetých:
9,36%
8,71%
NOVÁ
OJETÁ (z dovozu)
TRAKTORY
0,65%
nárůst (-pokles)
rok 2012
2 523
685
rok 2011
2 757
609
%
-8,49%
12,48%
ks
-234
76
CELKEM:
3 208
3 366
-4,69%
-158
podíl ojetých:
21,35%
18,09%
NOVÁ
OJETÁ (z dovozu)
3,26%
Přípojná vozidla kat. O3 a O4 byla ekonomickou recesí 2008 - 2009 zasažena ze všech
kategorií nejvíce. V roce 2009 trh oproti roku 2008 poklesl o výrazných 62,10 %. V roce
2010 na trhu nastalo velmi mírné oživení, které pokračovalo výrazněji i v roce 2011,
když trh vzrostl oproti krizovému roku 2009 na hodnotu 4 646 prvně registrovaných
nových vozidel (viz diagram č. 4.2.7). V roce 2012 trh opět mírně rostl až na hodnotu
4 739 ks. Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou v kategorii
těžkých nákladních vozidel (tahačů), u kterých se v roce 2013 nepočítá s výraznějším
růstem trhu.
Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní,
je v posledním diagramu 4.2.8 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy
za osobní vozidla (kat. O1 a O2). Celkové údaje o prodejích se v této kategorii
pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů, působících na tuzemském
trhu, nejsou kompletní.
9 000
4 646
5 568
3 033
4 487
3 502
3 510
2 540
2 074
2 252
1 799
1 408
1 252
2 000
1 279
3 000
2 105
4 000
2 917
5 000
3 927
6 000
4 666
7 000
4 739
6 702
8 000
8 215
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Diagram č. 4.2.7
201
10 828
11 626
11 014
7 664
5 630
5 098
5 238
5 495
3 302
6 000
3 272
9 000
6 928
12 000
14 391
11 146
12 062
14 416
15 000
3 000
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
0
Diagram č. 4.2.8
4.3 Tuzemský trh - shrnutí
Údaje za jednotlivé kategorie vozidel jsou uvedeny v kapitolách 4.2.1 a 4.2.2, souhrny
za trh motorových vozidel, ostatních vozidel a všech silničních vozidel jsou pak
v tabulce 4.3.1
Tabulka 4.3.1
MOTOROVÁ VOZIDLA
OJETÁ (z dovozu)
z toho trak tory
rok 2012
211 530
2 523
145 326
685
rok 2011
214 774
2 757
154 536
609
CELKEM MOTOROVÁ:
356 856
369 310
podíl ojetých:
40,72%
41,84%
NOVÁ
osobní+m alá užitková z toho trak tory
+ nákladní + autobusy
+ m otocykly a m opedy
+ traktory
OSTATNÍ VOZIDLA
přívěsy a návěsy
všech kategorií
ks
-3 244
-234
-9 210
76
-3,37% -12 454
-1,12%
nárůst (-pokles)
rok 2011
31 846
29 723
2 123
3 360
2 836
524
%
-7,03%
-7,14%
-5,42%
-1,61%
0,46%
-12,79%
ks
-2 238
-2 123
-115
-54
13
-67
CELKEM OSTATNÍ:
32 914
35 206
-6,51%
-2 292
podíl ojetých:
10,04%
9,54%
ostatní + nezařaditelná
ostatní + nezařaditelná
rok 2011
rok 2012
CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA
0,50%
nárůst (-pokles)
%
ks
389 770
404 516
241 138
246 620
-2,22%
-5 482
148 632
157 896
-5,87%
-9 264
38,13%
39,03%
z toho: NOVÁ
OJETÁ (z dovozu)
podíl ojetých:
%
-1,51%
-8,49%
-5,96%
12,48%
rok 2012
29 608
27 600
2 008
3 306
2 849
457
NOVÁ
z toho: přívěsy a návěsy
OJETÁ (z dovozu)
+ nezařaditelná do
uvedených kategorií z toho: přívěsy a návěsy
+ ostatní vozidla
nárůst (-pokles)
202
-3,65% -14 746
-0,90%
Tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993,
proto lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost
a trendy.
***************************************
Na internetových stránkách Sdružení automobilového průmyslu jsou základní
údaje o prvních registracích nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně)
zveřejňovány včetně odkazů na podrobné údaje na stránkách Svazu dovozců
automobilů.
Z dat soustředěných v sekretariátu AutoSAP je možno sestavit celou řadu dalších
srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto
materiálu. Při letošním zpracování jsme se na rozdíl od minulých let omezili jen na
popsání základních trendů ukazujících na pravděpodobný vývoj v roce 2013. Detailnější
data jsou samozřejmě k dispozici v sekretariátu AutoSAP pro případné zájemce (z řad
pracovníků členské základny).
203
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
Součástí poslání AutoSAP je „zastupovat společné zájmy svých členů vedoucí
k rozvoji a trvalé konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v České republice“.
Z tohoto hlediska AutoSAP považuje za zásadní udržovat a rozvíjet kontakty, spolupráci
a součinnost s relevantními tuzemskými a zahraničními organizacemi a institucemi.
Významně se tak rozšiřuje účinnost lobbování ve prospěch nejen členských firem
AutoSAP, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku.
V oblasti státní správy je rozhodující spolupráce a komunikace s ministerstvy
průmyslu a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR), na něž má automobilový průmysl
přímou vazbu (legislativa, podpora exportu, účast na zahraničních výstavách,
bezpečnost silničního provozu aj.). Z ostatních ministerstev spolupracuje AutoSAP
hlavně s MŽP, MMŠT, MPSV a MF. Ministři, jejich náměstci a další zástupci uvedených
ministerstev pravidelně vystupují na zasedáních Rady ředitelů, divizí a dalších orgánů
AutoSAP. Členové AutoSAP se tak mohou k připravované legislativě vyjadřovat
a spolupodílet se na ní v připomínkovém řízení i přímo. Podobně probíhají kontakty
s odpovídajícími nevládními organizacemi, partnerskými svazy, asociacemi
a sdruženími.
V kapitole 5.1 je uveden výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR,
se kterými AutoSAP aktuálně spolupracuje. Je uvedena stručná charakteristika
spolupráce a kontaktní pracovníci za AutoSAP v orgánech těchto organizací.
V kapitole 5.2. je obdobným způsobem zpracována spolupráce se zahraničními
subjekty.
5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy)
5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR)
AutoSAP jako reprezentant automobilového průmyslu - jednoho z klíčových
průmyslových oborů České republiky - patří k nejvýznamnějším členským
subjektům SP ČR. Po volbách v roce 2011 se činnost SP ČR v roce 2012
konsolidovala v rámci nově definovaného poslání, vize a strategických cílů.
V souvislosti s tím v roce 2012 spolupráce mezi AutoSAP a SP ČR ještě
zintenzívněla. Využívali jsme synergie obou organizací v komunikaci, koordinaci
postupů a aktivně jsme ovlivňovali stanoviska SP ČR v oblasti legislativní,
pracovně-právní, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky, mediální atd.
Důležité je i silné personální zastoupení AutoSAP v orgánech SP ČR.
Z řad členů Rady ředitelů AutoSAP pracují ve statutárních orgánech:
Ing. Pavel Juříček (viceprezident AutoSAP) - viceprezident SP ČR a člen Expertního
týmu pro hospodářskou politiku SP ČR
Ing. Martin Jahn (prezident AutoSAP) - člen představenstva SP ČR a člen Expertního
týmu pro hospodářskou politiku SP ČR
Ing. Miroslav Dvořák (člen představenstva AutoSAP) - člen dozorčí rady SP ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) - zástupce AutoSAP v Radě členů
SP ČR
Ing. Bohdan Wojnar (viceprezident AutoSAP) - člen grémia SP ČR
Ing. Jiří Dostál (Kovohutě Příbram nástupnická) - člen Expertního týmu pro rozvoj
lidských zdrojů SP ČR
Doc. Karel Chadt, CSc. (ŠKODA AUTO) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských
zdrojů
204
Ing. Pavel Ešner (sekretariát AutoSAP) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů
Ing. Dana Ďorďáková (ŠKODA AUTO) - členka Expertního týmu pro daně a pojištění
Mgr. Michal Kadera - člen Expertních týmů pro hospodářskou politiku, pro energetiku
a EU týmu
Ing. Zdeněk Novák (sekretariát AutoSAP) - člen Veletržního výboru SP ČR
Pavel Roman (Robert Bosch odbytová) - člen Expertního týmu pro média
---------------------------AutoSAP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové AutoSAP mohou
používat označení člen SP ČR. Platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu AutoSAP.
5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR)
Působení AutoSAP a jeho pozice v HK ČR jsou obdobné jako v SP ČR. AutoSAP
je reprezentantem jednoho ze stěžejních odvětví české ekonomiky. Jako takový
AutoSAP aktivně vystupuje interně v rámci HK ČR a ovlivňuje stanoviska HK ČR
ve vztahu k externímu prostředí. Jedná se zejména o prosazování společných
zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, zlepšování podnikatelského
prostředí, získávání obchodně ekonomických informací a navazování obchodních
kontaktů.
Zástupci AutoSAP v orgánech HK ČR jsou:
Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen
představenstva AutoSAP), člen Představenstva HK ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP), člen Představenstva HK ČR
---------------------------AutoSAP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové AutoSAP (firmy –
podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního
řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu AutoSAP. Za ty členy AutoSAP, kteří jsou současně
členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK
ČR hrazen.
V krajských či okresních složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů
členských firem AutoSAP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni
(komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen
institut „kontaktních firem AutoSAP“. V roce 2012 byly těmito kontaktními firmami:
Kraj
„kontaktní firma AutoSAP“
Středočeský
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
Jihomoravský
Hl. město Praha
TPCA Czech, s.r.o.
MAGNA EXTERIORS & INTERIORS (BOHEMIA) s.r.o..
KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s.
WITTE Nejdek, spol. s r.o.
KDYNIUM a.s.
MOTOR JIKOV Group, a.s.
--IVECO CZECH REPUBLIC a.s.
MOTORPAL, a.s.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR
--GUMOTEX, akciová společnost
sekretariát AutoSAP
205
5.1.3 ASOCIACE KRAJŮ ČR
Regionální spolupráce mezi AutoSAP a kraji ČR probíhá na základě „Memoranda
o spolupráci“. Týká se zejména podpory vzdělávání v technických profesích,
rozvíjení partnerských vztahů s průmyslovými firmami, podpory obnovy vozového
parku, rozvoje dopravní infrastruktury a legislativy mající vliv na podnikatelské
prostředí.
Kontakt: Radek Polma, ředitel kanceláře (www.asociacekraju.cz, tel. 236 003 481)
5.1.4 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS
AutoSAP je členem této komory od roku 1998. Získává tak pro členskou základnu
ekonomické a legislativní informace z teritoria Společenství nezávislých států
(SNS). Komora dále zajišťuje konzultace a marketingové služby, poskytuje pomoc
při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních partnerů
a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou podle
potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami
Ruské federace a dalších zemí SNS.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal
5.1.5 CZECHINVEST
CZECHINVEST je zaměřen na podporu zahraničních investic v ČR, podporu
malých a středních podnikatelů, investice do oborů špičkových technologií
a využití fondů EU. Automobilový průmysl ČR se v uplynulém období rozvíjel
především díky zahraničním investicím. Proto agentura CZECHINVEST
dlouhodobě patří k významným organizacím spolupracujícím s AutoSAP. V roce
2012 spolupracoval s AutoSAP např. v rámci společného stánku AutoSAP na
výstavě Automechanika Frankfurt 2012 a v rámci projektu Technologická
platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu.
Kontaktní pracovníci za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal,
Ing. Zdeněk Novák
5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA)
I v roce 2012 pokračovala úzká spolupráce AutoSAP s SDA vyplývající z mnoha
totožných zájmů obou organizací v rámci automobilového oboru. Jednalo se
zejména o intenzivní výměnu informací a spolupráci při zpracovávání statistických
údajů a při přípravě technické legislativy pro silniční vozidla nebo o organizaci
mezinárodních výstav automobilů a motocyklů v ČR. Po intenzivních jednáních
s kluby motoristických novinářů se podařilo znovu uskutečnit jedinou anketu Auto
roku 2013 v ČR. AutoSAP a SDA v řadě případů společně vystupovaly na
veřejnosti a vůči sdělovacím prostředkům (např. společné tiskové zprávy týkající
se ankety Auto roku 2013 v ČR nebo výstav EUROTRANS/AUTOTEC
a AUTOSALON Brno).
Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 272 650 840)
5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ
A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA)
Z působení SISA v oblasti servisní techniky a dovozu součástí, dílů a příslušenství
silničních vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu vyplývá spolupráce
zaměřená na používání nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních
dílů při opravách vozidel, oblast výstavnictví aj.
Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, výkonný tajemník (tel.: 241 402 648)
206
5.1.8 RADA VLÁDY PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP)
Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým poradním
orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti
silničního provozu. Působí jako samostatné oddělení na MD ČR. Jeho cílem je
podporovat zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění Národní strategie
bezpečnosti silničního provozu. Koordinuje činnost ústředních orgánů státní
správy, Parlamentu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací
i podnikatelských subjektů aktivních v této oblasti. Dne 22. 4. 2013 podepsali
zástupce BESIP, AutoSAP a SDA Memorandum, které specifikuje oblasti, v nichž
bude zintenzívněna spolupráce mezi těmito subjekty.
Členové Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK
5.1.9 SVAZ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR)
Spolupráce AutoSAP se SAČR je obdobná jako spolupráce se SISA. Týká se
např. situace ve spotřebě náhradních dílů, nároků na servisní a opravárenská
zařízení a používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2012
pokračovala spolupráce v oblasti výstav, zejména při změně koncepce
brněnských výstav AUTOSALON Brno 2013 a EUROTRANS / AUTOTEC 2013.
Členové správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK
5.1.10 ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO)
Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací
k problematikám společným pro členy AutoSAP a ČAPPO. Významné jsou např.
kontakty na konferencích pořádaných oběma sdruženími u příležitosti brněnských
automobilových výstav AUTOTEC a AUTOSALON.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.11 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK)
Činnost ÚAMK je zaměřena na akce týkající se široké motoristické veřejnosti,
sportu, bezpečnosti silničního provozu a propagace motorismu. AutoSAP s touto
svou členskou organizací spolupracuje zejména v oblasti bezpečnosti silničního
provozu a v rámci Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. V roce 2012 se
např. jednalo o zasedání automobilové federace FIA, jejímž pořadatelem byl
ÚAMK a partnerem AutoSAP. ÚAMK pravidelně publikoval relevantní informace
z bezpečnosti silničního provozu ve Zpravodaji automobilového sdružení.
AutoSAP rovněž dopisem svého prezidenta ministrovi dopravy doporučil
informační systém ÚAMK na dálnici D1. Předseda představenstva ÚAMK je
rovněž členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu (viz 5.1.8) a správní
rady SAČR (viz 5.1.9).
5.1.12 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS)
ČAS je členskou organizací AutoSAP. V roce 2012 AutoSAP spoluorganizoval
odbornou konferenci AUTOSYMPO v Řeži u Prahy zaměřenou na alternativní
pohony silničních vozidel. Informace o přednáškových cyklech jsou publikovány ve
Zpravodaji automobilového sdružení a v AutoSAP info.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS
207
5.1.13 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS)
Platformou pro spolupráci je odborná sekce Automobily sekce při ČSVTS jako
součást České strojnické společnosti. Dlouhodobá spolupráce se orientuje
především na organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.14 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSTVÍ (ČTPS)
Cílem ČTPS je podpora aktivit ve prospěch strojírenského průmyslu v České
republice a odpovídajících aktivit vědeckých, výzkumných, technologických
a inovačních. Spolupráce s AutoSAP probíhá od roku 2008, kdy se stal členem
ČTPS. Zástupce AutoSAP se zúčastňují výročních valných hromad, zasedání
představenstva a dozorčí rady. V roce 2012 probíhala intenzivní spolupráce
zejména v souvislosti s projektem AutoSAP Technologická platforma Vozidla pro
udržitelnou mobilitu.
Člen dozorčí rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
5.1.15 NADACE BESIP
Nadace BESIP má obdobný název a poslání jako Rada vlády pro BESIP (viz
5.1.8) – tedy zvyšování bezpečnosti silničního provozu v ČR. Na rozdíl od Rady
vlády pro BESIP však uvedené poslání naplňuje ve spolupráci s veřejností
a nestátními subjekty. Od začátku roku 2013 se AutoSAP aktivně zúčastňuje
diskuse o budoucnosti Nadace BESIP v souvislosti s přehodnocováním strategie
MD v oblasti bezpečnosti silničního provozu a Rady vlády BESIP.
Člen správní rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy)
Mezinárodní vztahy realizované sekretariátem AutoSAP se dají zhruba rozčlenit do
následujících oblastí:
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
5.2.6
Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní
Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Vládní a polovládní organizace
Obchodní komory
Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních
diplomatických zastoupení v ČR
5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ
V roce 2012 se jako každý rok uskutečnilo mnoho operativních písemných či
osobních kontaktů. Členské organizace AutoSAP dostávaly průběžně informace
o všech pro ně zajímavých skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na
různé druhy spolupráce atd., podle povahy informace buď individuálně nebo či
hromadně.
AutoSAP se například aktivně podílel na programu odborné konference firmy
LANXESS v Praze v listopadu 2012, která byla věnována průmyslové chemii
a určena zpracovatelům plastů a gumy.
208
5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
Sekretariát AutoSAP je v kontaktu s více než 40 obdobnými sdruženími z celého
světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními asociacemi
autoprůmyslu existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR),
AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se
zaměřuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při
aktivitách na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní
účasti zahraničních firem na akcích organizovaných AutoSAP apod.)
a na spolupráci v propagaci včetně výstavnictví.
ZAP SR
Slovenský „Zväz automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má ve vztahu k AutoSAP
zvláštní postavení mezi zahraničními sdruženími vzhledem k tradiční historické
vazbě automobilových průmyslů obou zemí. ZAP SR je se svojí členskou
základnou kolektivním členem AutoSAP, zástupci ZAP SR pracují v orgánech
AutoSAP. Spolupráce se realizuje v podstatě ve všech oblastech, zejména na
úseku informačním, při zprostředkování mezinárodních kontaktů, v činnostech
týkajících se EU a ve výstavnictví.
KONTAKTY S AUTOPRŮMYSLEM ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY
SNS / Rusko
Již od roku 1993 je smluvním partnerem AutoSAP organizace nazývaná
AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM). Holding dříve zahrnoval většinu podniků
průmyslu automobilové a zemědělské techniky Společenství nezávislých států
(SNS). Později se transformoval na nejvýznamnější informační, analytickou
a konzultantskou organizaci ve výše vyjmenovaných odvětvích v SNS.
Spolupráce je založena zejména na informační výměně. Z internetových stránek
AutoSAP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM. AutoSAP
spolupracuje obdobným způsobem také s mladší asociací ruských
automobilových výrobců OAR (člen OICA), která převzala většinu členské
základny ASM a též se sdružením výrobců automobilových komponentů NAPAK.
V relaci
na SNS
se
značně
využívají
také
informace
získané
prostřednictvím Komory pro hospodářské styky se SNS, jejímž je AutoSAP
členem. V březnu 2002 byla v rámci AutoSAP založena i Pracovní skupina pro
spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). S ohledem na
to, že firmy z uvedených zemích, ale i z ČR, v posledních letech dávají přednost
přímým dvoustranným jednáním bez zprostředkování a nenavrhují žádné náměty
k řešení z úrovně PSRF, je tato PS v klidovém režimu. V případě zájmu členů lze
její činnost obnovit.
MAĎARSKO
Smluvním partnerem AutoSAP je již od roku 1999 Maďarský celostátní svaz
výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ). Spolupráce je založena
zejména na výměně informací. Dále existuje spolupráce i s Maďarskou asociací
výrobců vozidel (MGSZ), přidruženým členem ACEA, a nejnověji i s Maďarskou
asociací dovozců vozidel (MGE).
POLSKO
Od roku 2006 je hlavním pracovním partnerem AutoSAP Polská asociace
autoprůmyslu (PZPM - Polski Zwiazek Przemyslu Motoryzacyjnego). Vznikla
209
v podstatě přejmenováním organizace Sdružení automobilového průmyslu (SOIS
- Zwiazek Motoryzacyjny), která se roku 2003 transformovala z původní
importérské asociace SOIS a stala se přidruženým členem ACEA v roce 2004.
PZPM zahrnuje kromě importérů i výrobce. Další kooperující organizací je Polská
komora motorizace (PIM - Polska Izba Motoryzacji). Jako odvětvová
hospodářská komora sdružuje subjekty z oblasti výroby, obchodu a servisu
motorových vozidel. S AutoSAP si vyměňuje informace včetně publikací.
Sporadické kontakty se uskutečňují i se Sdružením zaměstnavatelských
organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji).
RUMUNSKO
Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive
Producers and Importers) je společným představitelem rumunské automobilové
výroby i obchodu. Je také členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón
(SAB). S AutoSAP probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických.
Další sdružení výrobců automobilů a dílů, přidružený člen ACEA, je ACAROM.
Přímé kontakty s AutoSAP se zatím uskutečňovaly během příslušných jednání
Styčného výboru ACEA.
SLOVINSKO
Relativně nejvíce kontaktů má AutoSAP s novějším slovinským uskupením
nazvaným Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (ACS Automotive Cluster of Slovenia / GIZ - Slovenski avtomobilski grozd). ACS
udržuje přímé kontakty také s Moravskoslezským automobilovým klastrem. Dále
ve Slovinsku působí Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných
dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile
Manufacturers and Authorised Importers), přidružený člen ACEA.
Občasná výměna informací probíhala dříve i s asociací nazývanou Klub
slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV), ale tato asociace již
údajně neexistuje.
CHORVATSKO
Občasná výměna informací probíhá se Sdružením dovozců a distributorů
vozidel (CACID - Croatian Association of Car Importers and Distributors),
přidruženým členem OICA, které působí při Chorvatské hospodářské komoře.
BULHARSKO
V zemi působí Asociace výrobců automobilů a jejich autorizovaných zástupců
(ACM - Association of Car Manufacturers and their Authorized Representatives
for Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé kontakty s AutoSAP se
zatím realizovaly zejména během příslušných jednání Styčného výboru ACEA.
5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
AutoSAP byl v roce 2012 členem čtyř mezinárodních nevládních organizací
(OICA, ACEA, ACEM, ODETTE) a členem národní asociace SEMA USA.
OICA (od 1. 1. 1993 do 31.12.2012)
Je globálně působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů
a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti automobilového
průmyslu. Přínosem plynoucím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA byl
přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky,
obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto
210
oblastí. Důležité bylo například zařazování autosalónů pořádaných AutoSAP ve
spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových
výstav. V roce 2011 to byl AUTOSALON Brno, AUTOTEC Brno 2012 byl zrušen.
Příslušní zástupci AutoSAP se v roce 2012 zúčastnili zasedání Výstavního výboru
OICA v Ženevě.
V důsledku nových okolností, zejména v oblasti výstavnictví, požádal AutoSAP
o pozastavení členství v OICA na období 2013 až 2014. Vedení OICA včetně
Valného shromáždění žádosti vyhovělo a činnost AutoSAP v OICA byla ukončena
k 31. prosinci 2012.
Zástupci AutoSAP v OICA (2012):
Valné shromáždění - prezident AutoSAP / J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP)
Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV SÜD Czech)
ACEA (od 10. 7. 2002)
Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs
Europeens dÁutomobiles / European Automobile Manufacturers Association) je
nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které je v trvalém
kontaktu s příslušnými institucemi EU. AutoSAP v ACEA působí v postavení
Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison
Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu
členských zemí EU, protože řádnými členy ACEA mohou být pouze výrobci
automobilů. Administrativně rozsáhlá spolupráce se uskutečňuje například ve
formě přípravy a výměny různých materiálů a podkladů (stanoviska, analýzy,
statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů
(například technická a dopravní legislativa, životní prostředí).
V roce 2012 se stálý delegát AutoSAP zúčastnil plánovaných zasedání Styčného
výboru ACEA v únoru v Bruselu a v září ve Varšavě.
Zástupci AutoSAP v ACEA (2012):
Vrcholové akce - prezident AutoSAP / Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)
Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)
ACEM (od 1. 1. 2006, ofic. 24. 3. 2006)
ACEM je sdružení evropských výrobců motocyklů, člen Světového sdružení
výrobců motocyklů IMMA. Přínosy jsou obdobné jako u ACEA, ale v oblasti
motocyklů. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu
IMMA a ACEM, bylo rozhodnuto změnit členství AutoSAP z IMMA na ACEM
s účinností od 1.1.2006. Přijetí bylo oficiálně schváleno Valným shromážděním
ACEM v Birminghamu 24.3.2006. Na základě členství AutoSAP v ACEM byly do
Výstavního kalendáře ACEM zařazeny výstavy MOTOSALON 2012 Brno
a MOTOSALON 2013 Praha. V roce 2012 se zástupce AutoSAP řádného
Valného shromáždění ACEM v březnu ve Vídni (AT) nezúčastnil.
Zástupci AutoSAP v ACEM (2012):
Valné shromáždění - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce AutoSAP
(JAWA Moto)
Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce AutoSAP
(sekretariát AutoSAP)
211
ODETTE INTERNATIONAL (od 1.1.1994)
Evropská organizace koordinující zavádění elektronické výměny dat (EDI)
v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení
příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR bylo v roce 2012
aktivně zapojeno 12 českých firem včetně AutoSAP.
Zástupci AutoSAP v ODETTE (2012):
Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO)
Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
SEMA USA (od 1.1.1994)
Nejde o mezinárodní sdružení, uvádíme ho ale pro úplnost - je to jediná
zahraniční národní asociace, kde je AutoSAP členem. Zabývá se aftermarketem
ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce
umožňuje i propagaci členů AutoSAP v aftermarketu v USA a přes některé
informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně.
Kontakt a informace: Ing. S. Doležal, sekretariát AutoSAP
5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE
AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu
průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například AUSTRADE (Austrálie),
BTI a BL (Anglie), UBIFRANCE (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko),
KOTRA (Korejská republika). Mnoho těchto agentur působí fakticky jako obchodní
úseky velvyslanectví příslušných zemí. Kontakty s dalšími nadnárodními
(například EU/EC, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního
charakteru se uskutečňují většinou zprostředkovaně přes příslušné české oficiální
orgány.
Do akcí spadajících do této oblasti je možno zařadit například:
- účast na veřejné debatě ke smlouvám o volném obchodu mezi EU a J. Koreou
a EU a Japonskem dne 30. října 2012 v Evropském domě v Praze;
- setkání na CzechInvestu dne 16. listopadu 2012 s delegací korejských firem
v rámci akce KOTRA Forum, na které byla provedena prezentace AutoSAP.
5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY, SVAZY PRŮMYSLU
Spolupráce se uskutečňuje buď formou přímých kontaktů se zahraničními
komorami (celostátními či regionálními) a průmyslovými svazy nebo
prostřednictvím Hospodářské komory České republiky (HKČR) a Svazu průmyslu
a dopravy České republiky (SPČR). V roce 2012 byla nejaktivnější teritoria
(v abecedním pořadí) Čína, Francie, Německo.
Do akcí spadajících do této oblasti je možno zařadit například:
- jednání s průmyslovou a obchodní asociací AED (Durangaldea Business
Association) regionu Durango (Španělsko) dne 15. května 2012;
- jednání s organizací Macro Euro-China Entrepreneurs Club (MECEC), která se
zaměřuje na podporu spolupráce mezi čínskými firmami a firmami EU.
Výsledkem byla například mise firem provincie Jiling do ČR uskutečněná
v březnu 2012 a setkání mezi českými partnery a firmami provincie Jiling
zorganizované MECEC a Hospodářskou komorou hl. m. Prahy za účasti
AutoSAP dne 18. května 2012;
212
- jednání s delegací čínské průmyslové skupiny China South Industries Group
Corporation dne 9. července 2012, při kterém byla provedena prezentace
AutoSAP;
- jednání s podnikatelskou delegací státu Gujarat (Indie) na SPČR dne 21. září
2012.
5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ
A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR
Tyto úřady dostávají aktuální informace o výrobním programu a možnostech
členských organizací AutoSAP. K tomu jsou především využívány propagační
materiály AutoSAP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and
Figures atd.) v tištěné a/nebo elektronické formě. Ze zastupitelských úřadů jsou
velmi aktivní například dále uvedené (dle teritorií v abecedním pořádku):
- v ČR: Austrálie (konzulát), Čína, Francie, Japonsko, Kanada, Malajsie,
Rakousko, Rusko, Srbsko, Švédsko, USA, Velká Británie
- v zahraničí: Čína, Estonsko, Francie, Itálie, J. Afrika, Litva, Lotyšsko, Německo,
Portugalsko, Rakousko, Rusko, Slovinsko
K efektivní spolupráci s českými diplomaty v zahraničí přispívají rovněž informační
schůzky s nominovanými obchodními rady i jinými pracovníky před jejich výjezdem
do ciziny.
Do akcí spadajících do aktivit obchodních sekcí je možno zahrnout například:
- jednání s obchodním radou Japonského velvyslanectví dne 23. května 2012;
- vystoupení obchodního rady RF v ČR p. Turova na zasedání Představenstva
AutoSAP dne 4. června 2012 na témata „Strategie rozvoje automobilového
průmyslu RF do roku 2020“ a „Možnosti založení společných podniků na území
RF zejména ve zvláštních ekonomických zónách“;
- účast AutoSAP na jednání u kulatého stolu na téma „Příležitosti pro spolupráci
v Malajsii v sektoru průmyslu a služeb“ v červnu 2012.
Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
5.3 SHRNUTÍ
Z kapitol 5.1 a 5.2 je zřejmé, že AutoSAP je v kontaktu s mnoha tuzemskými
a mezinárodními organizacemi. V některých je zapojen a velmi aktivně se zúčastňuje
jejich činnosti, s jinými dlouhodobě spolupracuje, komunikuje nebo u nich lobbuje.
Organizace, s nimiž došlo jen k jednorázové spolupráci, kontaktu či výměně informací,
nejsou v kapitolách 5.1 a 5.2 uvedeny.
Ve všech případech AutoSAP přistupuje k externím organizacím aktivně a vyvíjí
veškeré úsilí, aby ovlivnil jejich jednání ve prospěch AutoSAP a jeho členské základny.
Vždy však postupuje korektně a vyváženě s cílem nepoškodit integritu AutoSAP ani
jeho jednotlivých členů.
V rámci mezinárodních vztahů má AutoSAP strategii prosazovat zájmy členských
firem a českého autoprůmyslu jako nedílné součásti evropského automobilového
průmyslu jako celku. Zcela zásadní je přitom úzká koordinace s evropskou asociací
automobilových výrobců ACEA.
Zpracoval: Ing. Kyncl
213
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Hospodářská komora ČR
www.spcr.cz
www.komora.cz
Mezinárodní organizace výrobců automobilů
(Organisation Internationale des Constructeurs dÁutomobiles)
(International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers)
www.oica.net
Asociace evropských automobilových výrobců
(Association des Constructeurs Européens dÁutomobiles)
(European Automobile Manufacturers Association)
www.acea.be
Asociace evropských výrobců motocyklů
(Association des Constructeurs Européens de Motocycles)
www.acem.eu
Organizace pro elektronickou výměnu dat v autoprůmyslu
(Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe)
www.odette.cz, www.odette.org
Svaz dovozců automobilů
Ministerstvo dopravy ČR – BESIP
Nadace BESIP
www.ibesip.cz
www.nadacebesip.cz
Asociace krajů České republiky
www.sda-cia.cz
214
www.asociacekraju.cz
215
6. Problematika řešená v rámci AutoSAP
Problematika řešená v rámci AutoSAP vychází z postupného upřesňování činností a ze
zadaných úkolů daných jednotlivými zasedáními Představenstva a Rad ředitelů
AutoSAP a zejména je dána „Směry hlavních činností AutoSAP“. Rada ředitelů
Sdružení automobilového průmyslu doporučila na svém zasedání v březnu 2012
v souvislosti s výsledkem proběhlých workshopů jejich novou definici. Nový charakter
a koncepce vychází z poslání Sdružení automobilového průmyslu, na jehož
základě je možné formulovat základní hodnoty, jako jsou:
1) prioritní orientace na členskou základnu a její potřeby
2) otevřenost a spolupráce na všech úrovních
3) vysoká odbornost, důvěryhodnost a spolehlivost
4) tvorba společných názorů a stanovisek
Z nich nově definované členění „Směrů hlavních činností AutoSAP“ je následující:
1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy
2. Legislativa a životní prostředí
3. Rozvoj vzdělávání
4. Vnitřní a vnější komunikace
5. Automobilové a motocyklové výstavy
Do celkové koncepce činnosti zapadá i řešení operativních úkolů. Z hlediska své
podstaty mají „Směry hlavních činností“ logickou skladbu a nadčasový charakter
Uvedený obsah není uzavřený a umožňuje aktualizaci podle potřeb členské základny.
Hlavní úkoly v jednotlivých hlavních směrech
1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy
- aktivně ovlivňovat hospodářskou politiku ČR a rozhodovací procesy v EU tak,
aby přispívaly k rozvoji tuzemského automobilového průmyslu
- podporovat na všech úrovních rozvoj výzkumně vývojové základny a aplikaci
výsledků do praxe
- rozvíjet vzájemně prospěšné zaměstnavatelské vztahy a vazby v rámci
automobilového průmyslu
2. Legislativa a životní prostředí
- zvýšit vliv na formování podnikatelského prostředí a tvorbu legislativy mající
dopady na automobilový průmysl a podnikání
- budování nezastupitelné pozice sdružení v legislativních orgánech ČR,
nadoborových i nadnárodních organizacích
3. Rozvoj vzdělávání
- spolupodílet se na rozvoji odborného technického vzdělávání a zabezpečení
kvalifikovaných lidských zdrojů
4. Vnitřní a vnější komunikace
- poskytování a vzájemné sdílení kvalitních a unikátních informací, které podporují
aktivity členů a budují prestiž autoprůmyslu ČR
- zlepšení spolupráce a toků informací mezi finálními výrobci a dodavateli, jakož
i informovanosti o významu a perspektivách autoprůmyslu ČR
5. Automobilové a motocyklové výstavy
- napomáhat propagaci obchodních zájmů členů sdružení
216
V rámci představenstva byla mezi členy stanovena zodpovědnost za jednotlivé
oblasti „Směrů hlavních činností AutoSAP“ a byly ustaveny „řídící týmy“ pro konkrétní
problematiku (uveden vedoucí týmu a jeho současní členové):
1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy:
Ing.Juříček (Ing.Dvořák, Ing.Glogar, Ing.Pachovský, Ing.Šípek
a za sekretariát: Ing.Novák)
2. Legislativa a životní prostředí:
Ing.Ryšavý (Ing.Čapka, Ing.Dvořák, Ing.Pachovský, Ing.Šípek, Ing.Wojnar;
za sekretariát: Ing.Novák)
3. Rozvoj vzdělávání:
Ing.Wojnar (Ing.Glogar, Ing.Juříček, Ing.Volák; za sekretariát: Ing. Ešner)
4. Vnitřní a vnější komunikace:
Ing.Jahn (Ing.Čapka, Ing.Šípek; za sekretariát: Ing.Kyncl)
5. Automobilové a motocyklové výstavy:
Ing.Šípek (Ing.Ryšavý, Ing.Wojnar; za sekretariát: Ing.Kyncl, J.Štefl)
Poznámka: Členy týmů byli do ukončení svého působení ve firmách i Ing. Štefka a V. Petrov.
Přes skutečnost, že jsou důležité body uvedených „Směrů hlavních činností“
pravidelně projednávány Radou ředitelů AutoSAP, je významné se o některých
činnostech zmínit v tomto souhrnném materiálu.
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.1.1 Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy.
A. Hospodářská politika
Sdružení automobilového průmyslu přijalo novou filozofii a stanovilo priority pro
další období činnosti AutoSAP v oblasti hospodářské politiky.
Vychází se ze současného stavu, který je charakterizován obtížným převáděním potřeb
podnikatelské sféry do legislativní oblasti. V řadě případů jsou přijímány kompromisní
návrhy ovlivněné více jejich politickou průchodností, než vlastním přínosem pro
podnikatelskou sféru. Stále chybí koncepce rozvoje národního hospodářství, jejíž
sestavení je plně v kompetenci vlády. Jejím cílem by mělo být stanovení určitých priorit
postupu vlády v jednotlivých daných oblastech tak, aby nedocházelo k umělému
znevýhodňování jednotlivých výrobních odvětví či druhů obchodu.
V oblasti hospodářské politiky bylo stanoveno pět „základních pilířů“, ze kterých
se odvíjela vlastní činnost s následnou charakteristikou:
a) podpora podnikání – spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy
a Hospodářskou komorou ČR (projekty EU, zefektivnění státní správy, ceny
energií …)
b) trh práce (účast v tripartitě, zaměstnávání zdravotně postižených osob,
Kurzarbeit, řetězení pracovních smluv, konta pracovní doby, vstupní lékařské
prohlídky….)
c) podpora výzkumu, vývoje a inovací (Technologická platforma Vozidla pro
udržitelnou mobilitu, spolupráce s Technologickou agenturou ČR, podpora
projektů VaV…)
d) podpora tuzemského obchodu a prodeje (zájmy výrobců na Ministerstvu
životního prostředí, stanoviska k dohodám o volném obchodu EU – J. Korea,
Indie, Japonsko, USA….)
217
e) podpora investičního prostředí (spolupráce s MPO a CzechInvest - novela
zákona o invest. pobídkách, připomínky k návrhům pobídek a rámci podpor pro
rok 2014…)
Je obtížné stanovit prioritu jednotlivých činností, ale oblast výzkumu a vývoje (VaV)
patří mezi nejvýznamnější součásti hospodářské politiky. Účast firem v rámci řady
programů ať už národních, nebo na úrovni EU vytváří činnost s vysokou přidanou
hodnotou. Jako příklady je možné uvést:
- iniciativu firem v programu TIP, který je v gesci MPO. Z projektů, které předložily
firmy AutoSAP na MPO ČR pro zahájení řešení v roce 2012, byly v rámci programu
TIP schváleny projekty firem:
•
•
•
JAWA Moto spol. s r.o. (Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200)
IDIADA CZ a.s. (Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením)
Continental Automotive Czech Republic s.r.o. (Vize budoucnosti — Helický paprsek)
- projekt předložený AutoSAP spolufinancovaný z prostředků EU „Technologická
platforma – Vozidla pro udržitelnou mobilitu“. Jeho cílem je vypracování
základního směru a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj
odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci automobilového průmyslu. Projekt
schválený v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) o celkových
nákladech 5,6 mil. Kč a době trvání 3 roky je realizován od června 2010. V průběhu
roku 2012 byl ve vazbě na „Strategickou výzkumnou agendu“ (SVA – materiál
stanovující hlavní směry výzkumu a vývoje odvětví automobilového průmyslu pro
období cca 20 let), zpracován „Implementační akční plán“ (IAP), který obsahuje již
konkrétní témata a úkoly v oblasti VaV. Projekt končí v 5/2013.
B. Zaměstnavatelské vztahy
Sdružení automobilového průmyslu pokračovalo ve spolupráci s Odborovým
svazem KOVO. Spolupráce byla podpořena vzájemnou účastí představitelů
Odborového svazu KOVO a AutoSAP na valných hromadách. V řadě oblastí dochází
ke sbližování stanovisek. Jako příklad je možné uvést společný pozitivní názor na
důležitost a význam technického vzdělávání pro další rozvoj automobilového
průmyslu. V této souvislosti je doporučeno soustředit pozornost na oblast budoucích
vzdělávacích potřeb a stanovení průmyslové politiky. Podle vyjádření obou stran je
možné současné vztahy hodnotit jako korektní.
6.1.2 Legislativa a životní prostředí
A. Legislativa
Legislativa a životní prostředí spolu úzce souvisí. Sdružení automobilového průmyslu je
aktivním partnerem jak při formulaci změn řady zákonů, tak i při tvorbě jednotlivých
legislativních záměrů. Řada těchto zákonů má dopady právě i do životního prostředí.
Ze strany AutoSAP bylo v uplynulém období připomínkováno několik rezortních
podkladů a novel zákonů se zaměřením na:
a) obnovu vozového parku ČR (aktivní účast v týmu MPO - usnesení vlády ČR
č. 819)
b) zákon o odpadech – část vozidla s ukončenou životností (spolupráce
s Ministerstvem životního prostředí - příprava věcného záměru zákona,
„Memorandum“ k využití finančních prostředků za převody vozidel …)
c) dopady čisté mobility (spolupráce s MPO a MŽP na přípravě studie …)
d) ostatní legislativa ČR (průběžně připomínky přímo nebo spolupráce se Svazem
průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou ČR…)
218
e) legislativa EU (koordinace s ACEA - dohody o volném obchodu, směrnice pro
automobily a jejich díly – CO2, hluk - byly např. vypracovány připomínky, které
sloužily jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK).
Z hlediska dostupnosti jsou připomínky k většině materiálům k dispozici v sekretariátu
AutoSAP a jsou poskytovány na vyžádání. Jako další možná cesta pro členskou
základnu umožňující seznámit se s návrhy zákonů, které jsou v probíhajícím
připomínkovém řízení, je rubrika „UPOZORNĚNí“ na vstupní internetové stránce
AutoSAP, kde je umístěn odkaz „LEGISLATIVA K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ“.
B. Životní prostředí
Aktivní přístup k ochraně životního prostředí patří mezi další významné priority
v odvětví automobilového průmyslu. Plnění legislativy v této oblasti bývá mimo jiného
i jedním z kriterií uplatňovaným v rámci výběrového řízení na dodávky dílů. Platná
legislativa je doplněna celou řadou dalších zpřísňujících podmínek a proto mají firmy
Sdružení automobilového průmyslu zpracovaný systém opatření, který zabezpečuje
sledování celého výrobního cyklu právě z pohledu ochrany životního prostředí. I to je
jedním z důvodů rostoucího podílu firem, které mají provedenu certifikaci výroby podle
norem řady ISO 14 000 a ISO TS.
I v této oblasti zůstává řada problémů, na které je nutné průběžně reagovat. Stále
je nedořešena otázka ekologické likvidace vozidel trvale vyřazených z provozu
a následné vykazování jejich počtu, kdy přes smluvní partnery oficiálních dovozců
a tuzemských výrobců vozidel prochází pouze zlomek (v roce 2012 cca 8,5 %)
z celkového počtu takto vyřazených vozidel – novela zákona se připravuje.
Naopak se podařilo v rámci novely zákona o ochraně ovzduší uzavřít otázku tzv.
nízkoemisních zón.
6.1.3 Rozvoj technického vzdělávání
Činnosti směřovaly do oblastí:
a) spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy - projekt
POSPOLU (prvky duálního vzdělávání, v roce 2013 zahájení pilotního ověření –
25 škol…)
b) spolupráce se Sektorovou radou pro strojírenství (prognózy potřeb lidských
zdrojů pro strojírenství, struktura oborů, obsah vzdělávacích programů…)
c) podpora technického vzdělávání na úrovni krajů – jsou zřizovateli škol
d) spolupráce s ministerstvy – legislativa (praxe žáků, daňové úlevy pro firmy,
povinnost partnerství škola-firma, přímé financování vzdělávání…)
e) mediální aktivity (mediální plán POSPOLU, exkurze novinářů do SRN – duální
vzdělávání, www, autanasbavi.cz…)
Dále jsou detailněji rozvedeny některé aktivity v oblasti vzdělávání:
Projekt POSPOLU - „Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné
vzdělávání v praxi“
AutoSAP inicioval vznik národního projektu, který si
klade cíl vytvořit inovovaný systém a model odborného
vzdělávání a pilotně jej ověřit v technických oborech.
Předkladatelem projektu je Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy v rámci operačního programu
konkurenceschopnost jako
OPVK Vzdělávání pro
Individuální projekt národní (IPn) společně s řešitelem
219
Národním ústavem vzdělávání (NÚV).
Projekt je realizován od prosince 2012 s dotací 106 mil. Kč.
Obsah projektu: Ve vybraných středních školách ve spolupráci s vybranými firmami,
bude ověřena aplikace inovovaného systému odborného vzdělávání podle zkušeností
a principů tzv. „learning by doing“.
Důraz bude kladen na využití systémů odborného vzdělávání v zahraničí.
Projektové aktivity:
• Zpracování vstupních analytických materiálů o systémech odborného vzdělávání
v zahraničí a stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR.
• Vytvoření modelů spolupráce škol a firem na základě převzatých
nejefektivnějších prvků odborného vzdělávání ze zahraničí a pilotní ověření
modelů spolupráce ve 25 firmách a školách.
• Semináře a stáže pedagogických pracovníků škol u zaměstnavatelů, využití
odborníků z praxe v procesu vzdělávání ve středních školách.
• Prezentace výstupů, návrh souboru opatření a doporučení pro zavedení
legislativních změn.
Projekt „AUTOADAPT“
Předkladatelem projektu je AutoSAP, projekt je zaměřený na zvýšení
konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání
zaměstnanců. Projekt byl MPSV schválen v prosinci roku 2010. Do projektu je zapojeno
19 firem AutoSAP. V rámci projektu by mělo být proškoleno více než 3 235
zaměstnanců. Rozpočet projektu je 41 820 389 Kč z Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost. Doba trvání projektu je v období 2011 - 2013. Do současné
doby bylo realizováno v rámci projektu 595 kurzů a proškoleno 5 930 pracovníků
firem AutoSAP.
Projekt Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK),
Sektorová rada strojírenství
Realizuje konsorcium SPČR, HKČR a Trexima - veřejná zakázka MPSV. AutoSAP se
svými zástupci výrazně podílí na práci největší sektorové rady strojírenství.
V Jihočeském kraji je uzavřena i pilotní sektorová dohoda strojírenství - velmi aktivní je
Motor Jikov Group.
Aktualizace národní soustavy kvalifikací a povolání - požadavky na vzdělávací systém
a databázi povolání podle požadavků trhu práce se zapojením odborníků z firem,
sektorové dohody.
NSP - obsahuje informace o povoláních a požadovaných kompetencích. Je
využitelná pro firmy, které z ní mohou získat informace o pracovní náplni,
požadovaných kvalifikacích, kompetencích, potřebných odborných dovednostech
a znalostech i údaje o mzdovém ohodnocení. Slouží pro ovlivňování odborného
vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé a garantem je stát.
NSK - celostátní registr profesních kvalifikací, ve kterém je možno najít způsob,
jakým se ověří, že uchazeč o získání certifikátu takové kvalifikace disponuje
kompetencemi, jež byly definovány zaměstnavateli při popisu odpovídajícího povolání
v Národní soustavě povolání. Lidé se tak mohou nechat vyzkoušet z kompetencí, které
získali v průběhu praxe, a pro něž nemají žádný oficiální doklad. Uznávání
neformálního vzdělání.
220
Mimo výše uvedené projekty je činnost zaměřena:
Podpora technického vzdělávání
Pokračovala činnost pracovní skupiny pro vzdělávání v technických oborech, kterou
v současné době tvoří zástupci 13 firem AutoSAP. Činnost pracovní skupiny je úzce
provázána s činností a programem řídícího týmu pro rozvoj vzdělávání.
Identifikované problémy zůstávají stále v platnosti. Jedná se zejména o:
1) Kvalitu absolventů a úroveň jejich znalostí a dovedností
2) Malou motivace mladých lidí studovat technické obory
3) Nedostatečné množství nových absolventů
4) Nevyhovující strukturu absolventů a oborů
5) Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje oborů a technických škol
6) Malá motivace absolventů pracovat ve výrobní firmě
7) Nevyhovující legislativní rámec spolupráce firem a škol
Navrhovaná opatření jsou zaměřena zejména na rozvoj přímé spolupráce škol
a zaměstnavatelů.
Propagace techniky
1) Webový portál a propagační kampaň „Auta nás baví“ www.autanasabavi.cz
Hrazeno z vlastních prostředků, které jsou omezené. Propagace
technických povolání zejména mezi žáky ZŠ s cílem zvýšení zájmu
o studium technických oborů, internetový portál - nabídka škol,
oborů, firem, aktuality, facebook, mediální a PR kampaň.
2) Další aktivity na podporu technického vzdělávání
• Podpora studentek a žen všeobecně - technické obory jsou vhodné i pro ženy, je
třeba se tématu hlouběji věnovat
• Medializace technického vzdělávání (perspektiva, dívky…)
• Dny otevřených dveří v podnicích
• Aktivní komunikace podniků směrem k technickému vzdělávání
• Dobré příklady úspěšných absolventů technických škol - jejich uplatnění, další
rozvoj
• Komunikace internacionalizace firem a potřeby mobility - přínosy pro osobnostní
a profesní rozvoj
• Informační schůzky pro rodiče
• Prezentace technických oborů v rámci veletrhů pracovních příležitostí
• Technické stavebnice v MŠ
• Polytechnická výuka na ZŠ
• Spolupráce s dalšími subjekty
Projekt IQ Industry
Realizovala Vzdělávací agentura Kroměříž v rámci Operačního
programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (gesce MŠMT).
Spolupracující organizací bylo Sdružení automobilového průmyslu.
Cílem projektu bylo zlepšení oborových znalostí a dovedností učitelů
odborných předmětů a praktického vyučování v přírodovědných
a technických oborech. Projekt skončil v prosinci 2012. Jednou z možností jak
v projektových aktivitách pokračovat je zapojit se do vyhlášeného rozvojového
programu MŠMT, který je zaměřený na vzdělávání pedagogů a byl vyhlášený v květnu
2013.
221
Akreditační komise pro VOŠ a VŠ
Jsou zřízeny MŠMT, členy jmenuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Akreditační
komise se zabývá korekcí nově vznikajících oborů vzdělávání. AutoSAP má v komisi
své zástupce, jejichž snahou je zvýšení podílu technických studijních oborů ve
vzdělávacích programech vyšších odborných škol.
6.1.4 Vnitřní a vnější komunikace
V roce 2012 AutoSAP nově definoval své poslání a vizi. Z nich pak odvodil cíle,
strategii a nástroje směrů hlavní činnosti a tedy i vnitřní a vnější komunikace. Naprosto
zásadně byla posílena zpětná vazba a „zákaznická orientace“. Proto byly konkrétní
komunikační aktivity modifikovány na základě požadavků z workshopu (Rada ředitelů,
1. březen 2012), dotazníkového průzkumu mezi členskými firmami (červen 2012),
schůzek s médii (červen – říjen 2012) apod.
Vnitřní komunikace je zaměřena na členské firmy AutoSAP. Jejím cílem je
získávat a sdílet informace, které jsou relevantní z hlediska zájmů členů AutoSAP
a informovat o aktivitách AutoSAP. Vnější komunikace je zaměřena na subjekty mimo
AutoSAP s cílem prosazovat zájmy členů, budovat prestiž AutoSAP a zvyšovat
povědomí odborné veřejnosti o aktivitách a postojích AutoSAP.
V roce 2012 využíval AutoSAP tyto nástroje vnitřní komunikace:
-
Internet
Zpravodaj automobilového sdružení
Akce pro členskou základnu
Přímé zasílání informací („direct mail“)
Přímá osobní komunikace
Internetové stránky www.autosap.cz jsou jedním z hlavních nástrojů pro sdílení
informací. Jsou zde uvedeny souhrnné materiály AutoSAP („Automobilový průmysl
v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“, „Ročenka“, „Statistika“ a „Adresář
firem“), tiskové informace a stanoviska k aktuálním problémům řešeným v rámci
AutoSAP. Statistické údaje tvoří další významnou složku internetových stránek (údaje
o prvních registracích, výrobě a exportu vozidel, o počtu pracovníků a výši průměrných
mezd v automobilovém průmyslu). Jsou zde také uvedeny zápisy a usnesení ze
zasedání Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP, prezentace představitelů AutoSAP,
upozornění na pořádané konference, semináře, zajímavé internetové stránky atd. Část
informací určená pro členské firmy je umístěna v rubrice „Jen pro členy“. V roce 2012
byla zahájena revize www.autosap.cz s cílem zmodernizovat design stránek
a zjednodušit jejich strukturu.
Zpravodaj automobilového sdružení je dvouměsíčník, který obsahuje informace
z členské základny AutoSAP, informace o světovém a evropském autoprůmyslu,
informace o činnosti AutoSAP, přehled podnikového tisku apod. V roce 2012 obsahoval
i pravidelný Informační bulletin technologické platformy TP VUM. Začátkem roku 2013
byl zásadně změněn design a časopis je poprvé ve své historii celobarevný.
Akce pro členskou základnu zahrnovaly např. seminář Nový zákon o trestní
odpovědnosti právnických osob 9. 2. 2012 aj. Účastníci oceňovali kvalitu přednášek,
možnost neformální výměny zkušeností na dané téma a v neposlední řadě i možnost
setkání a poznání odborných pracovníků zúčastněných firem.
Přímé zasílání informací zahrnuje aktuální informace o vývoji trhů a výrobě vozidel
v ČR a ve světě, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd v automobilovém
222
průmyslu apod. Dále se jedná o interní dokumenty (zápisy ze zasedání Rady ředitelů,
Představenstva, divizí a dalších orgánů AutoSAP). Od března 2012 byl zcela
přepracován interní elektronický bulletin AutoSAP info. Vychází dvakrát měsíčně. Do
prosince vyšlo 18 čísel. Obsahuje novinky ze světového autoprůmyslu a z činnosti
AutoSAP, statistické údaje, informace o vybraných seminářích, konferencích, akcích
a webových stránkách. Na základě průzkumu mezi členskou základnou byly zavedeny
rubriky Právní servis a Představujeme AutoSAP.
Přímá osobní komunikace je významným prvkem v oblasti vnitřní komunikace.
Odehrává se na zasedáních Rady ředitelů, Představenstva, divizí, pracovních týmů
a dalších orgánů AutoSAP, ale také při neformálních setkáních. Jedná se o základní
informační fórum členských firem, kde se vzájemnou diskusí stanoví další postup při
řešení řady problémů, které se týkají širokého spektra členů. Zápisy je následně
informována členská základna.
V oblasti vnější komunikace v roce 2012 využíval AutoSAP tyto nástroje:
-
Komunikace s médii
Lobbování
Internet
Publikace
Akce
Prvky vizuální identity
Komunikace s médii probíhala formou tiskových konferencí a informací,
rozhovorů, odpovědí na otázky, komentářů, a neformálních setkání. V roce 2012
sekretariát AutoSAP připravil 38 tiskových informací a cca 30 článků, odpovědí na
otázky a rozhovorů. Výroční tisková konference se uskutečnila 4. 6. 2012 (výsledky
českého automobilového průmyslu a výsledky soutěže Podnik roku 2011). Připravili
jsme rovněž tiskovou konferenci k ukončení projektu AutoIndusty 13. 12. 2012
a snídani představenstva s vybranými novináři 19. 10. 2012. Pravidelně jsme se aktivně
účastnili tiskových konferencí SDA, Veletrhů Brno aj. Pracovník sekretariátu pracuje
v redakční radě časopisu Podnikatel. Pokračovalo partnerství a mediální spolupráce
s časopisem a serverem Automakers. AutoSAP udržuje korektní vztahy s Klubem
motoristických novinářů a Klubem motoristických publicistů.
Počátkem roku 2012 došlo k dalšímu zlepšení práce s médii. Byl připraven Mediální
plán AutoSAP pro rok 2012, byla detailně aktualizována databáze novinářů, byli
vytipováni VIP novináři pro exkluzivní spolupráci a změnil se vzhled a styl tiskových
informací. Zpětnou vazbu externí komunikace sleduje sekretariát AutoSAP pomocí
vlastního monitoringu tisku a ohlasů („pokrytí“) AutoSAP v médiích. Kromě toho
v období červen – říjen proběhly individuální schůzky s vybranými novináři.
Lobbování za zájmy firem AutoSAP a jeho členů u příslušných státních a jiných
orgánů a institucí je významnou složkou vnější komunikace. Probíhá zejména ve
spolupráci s týmem pro legislativu. Byli vytipováni členové PS a senátoři Parlamentu
ČR, „europoslanci“ a další osoby, které jsou oslovovány v rámci lobbování.
Internet jako nástroj vnější komunikace v roce 2012 zahrnoval kromě
internetových stránek www.autosap.cz (podrobnosti viz výše) také portál
www.autanasbavi.cz. Tento portál provozuje AutoSAP a byl založen s cílem zvyšovat
prestiž technických povolání, zejména v autoprůmyslu, a přilákat žáky ZŠ ke studiu na
středních technických školách. Počátkem roku 2012 byl výrazně modifikován a byla
změněna jeho grafická podoba. Nové uspořádání rovněž umožňuje operativnější
aktualizaci.
223
Publikace vydává AutoSAP v tištěné podobě již jen dvě – Ročenku a Zpravodaj
automobilového sdružení. Exkluzivní Ročenka slouží jako materiál o českém
automobilovém průmyslu, informuje o AutoSAP a prezentuje jeho členské firmy. Je
využívána na výstavách a dalších akcích pro zájemce o spolupráci s AutoSAP a jeho
členskými firmami. Zpravodaj automobilového sdružení je (jak již bylo uvedeno výše)
nástrojem pro vnitřní komunikaci. Je však také zasílán do redakcí významných deníků
a odborných periodik. V elektronické podobě je k dispozici na veřejně přístupných
internetových stránkách www.autosap.cz. Z elektronicky zpracovaných interních
publikací („Automobilový průmysl v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“,
„Statistika“ a „Adresář“) se pro vnější komunikaci používají relevantní části podle
charakteru požadavku externího partnera. Od roku 2013 je Zpravodaj celobarevný.
Akce s participací AutoSAP se intenzivně využívají pro vytváření pozitivního obrazu
AutoSAP. V roce 2012 se jednalo například o odborné konference AutoSympo
a Očekávaný vývoj autoprůmyslu v České republice a střední Evropě. Mediálně velmi
intenzivní výstupy přinesly akce konané v souvislosti s anketou Auto roku a Dodavatel
pro Auto roku v ČR a na výstavách Motosalon 2012 a Automechanika Frankfurt 2012.
V roce 2012 zahájil AutoSAP ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením aktivity v oblasti společenské
odpovědnosti. Rovněž tyto aktivity jsou silně medializovány a slouží tak jako úspěšný
nástroj vnější komunikace AutoSAP.
Prvky vizuální identity vycházejí ze zpracovaného Manuálu jednotného vizuálního
stylu AutoSAP. K jeho praktickému zavedení došlo v roce 2012. V souvislosti s tím byl
inovován vzhled a styl tiskových informací, prezentací a dalších nástrojů komunikace
s cílem jednoduchosti, dynamičnosti a srozumitelnosti. V roce 2012 byl také definitivně
uzavřen proces oficiální registrace nového logotypu AutoSAP.
6.1.5 Automobilové a motocyklové výstavy
Participace AutoSAP na výstavách má dva cíle: propagovat činnost AutoSAP
a firmy českého automobilového průmyslu a podporovat výstavní aktivity členských
firem AutoSAP v tuzemsku i v zahraničí. Každoročně (a tedy i pro rok 2012) sekretariát
AutoSAP zpracovává kalendář automobilových výstav v zahraničí a v ČR. Usnadňuje
členské základně orientaci mezi jednotlivými výstavními akcemi.
Tuzemské výstavy
Zahrnuly přípravu na Autotec 2012 (neuskutečnil se) a Motosalon 2012 ve
spolupráci s Veletrhy Brno a.s. Spolupráce byla smluvně podpořena Rámcovou
smlouvou platnou do roku 2012. Smlouva byla prodloužena na období 2013 až 2016.
AutoSAP i Veletrhy Brno a.s. v ní deklarují společný zájem na přípravě a organizaci
významných veletrhů a výstav s automobilní tématikou. Na žádost SDA nejsou od roku
2013 brněnské automobilové výstavy zařazovány do mezinárodního kalendáře OICA.
Výstava Motosalon zůstává na základě aktivit AutoSAP součástí kalendáře ACEM.
AutoSAP se spolu s SDA a dalšími asociacemi podílel na přípravě nové koncepce
mezinárodních automobilových výstav organizovaných Veletrhy Brno, která se začala
realizovat v roce 2013. Podle této koncepce se má každoročně v dubnovém termínu
konat Autosalon Brno (osobní automobily; zaměření na širokou veřejnost). Nově
koncipovaný veletrh EuroTrans (doprava, logistika, automobilový průmysl; zaměření na
odbornou veřejnost) by se od roku 2013 měl pořádat na podzim a má mít dvouletou
periodicitu. Součástí veletrhu EuroTrans má být výstava Autotec (užitkové automobily,
automobilové díly a příslušenství).
224
Zahraniční výstavy
AutoSAP se snaží podle zájmu a požadavků členských firem prosadit tyto výstavy
do akcí s podporou MPO ČR. Jedná se o finanční podporu vystavovatelů na
společných stáncích v rámci expozice ČR. Podle charakteru a kategorie výstavy se
jedná o společný stánek organizovaný MPO nebo AutoSAP. V roce 2012 AutoSAP
zajistil podporu MPO na společnou účast firem autoprůmyslu na výstavě
Automechanika 2012 ve Frankfurtu. Na této výstavě měl svůj informační stánek
AutoSAP. Podával na něm informace o českém automobilovém průmyslu a jeho
členských firmách, které na expozici nebyly přítomny. Pro rok 2013 AutoSAP zajistil
podporu MPO pro výstavu Equip Auto v Paříži a zařazení výstavy Avtomechanika/MIMS
Moskva do projektu „Společná účast na výstavách a veletrzích“ organizovaného
agenturou CzechTrade.
Účast AutoSAP ve výborech a komisích
Nedílnou součástí činnosti AutoSAP na nejrůznějších úrovních je účast ve
výborech a komisích v oblasti výstavnictví. Kromě interní Výstavní komise AutoSAP
jeho zástupci v roce 2012 aktivně pracovali ve Veletržním výboru Autotecu
a Autosalonu Brno. Zde se AutoSAP významně podílel na definování výše uvedené
nové koncepce těchto výstav. Práce ve Veletržním výboru SPČR se v roce 2012 týkala
nejen konkrétních výstav, ale také nově definované organizace a pozice Veletržního
výboru v rámci SPČR. Zástupci AutoSAP v hodnotící komisi MPO se zaměřovali
především na podporu členských firem AutoSAP včetně zajištění co nejvýhodnějších
podmínek na tuzemských výstavách a na zajištění finanční podpory na zahraničních
výstavách. V souvislosti s výše uvedeným vyřazením výstav Autosalon Brno a Autotec
se AutoSAP od roku 2012 nezúčastňuje práce světové asociace automobilových
výrobců OICA a tudíž ani jejího veletržního výboru.
Samostatnou kapitolou v činnosti AutoSAP je zapojení do řešení projektů
spolufinancovaných ze zdrojů EU. Jedná se o:
Vlastní projekty
a) Technologická platforma „Vozidla pro udržitelnou
mobilitu“ (TP VUM) – charakteristika uvedena výše
b) „AUTOADAPT“ – charakteristika uvedena výše
Projekty s participací AutoSAP
a) „Česká technologická platforma strojírenství“ (ČTPS), jejímž
úkolem je podpora aktivit a iniciativ organizací působících ve
prospěch rozvoje strojírenského průmyslu v České republice a s tím
spojených vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních aktivit.
b) „Asociace NGV“ (NGVA) byla založena v srpnu roku 2009 jako nezisková
odborná platforma pro podporu implementace a provozu technologií pro
využití zemního plynu a biometanu v dopravě.
c) „AutoNet“, kde je hlavním řešitelem Moravskoslezský automobilový
klastr.
O průběhu a stavu řešení vlastních projektů AutoSAP je členská základna pravidelně
informována na zasedáních Rady ředitelů.
225
6.2 Další řešená problematika
Řadu problémů a úkolů nelze šablonovitě zařadit do jednotlivých „Směrů
hlavních činností“. Jedná se zejména o úkoly vyplývající z jednotlivých zasedání
Představenstva, Divizí nebo Rady ředitelů AutoSAP, které vyžadují operativní řešení.
Lze je podle zkušeností rozdělit v podstatě do následujících okruhů:
A. směřující k členské základně s orientací zejména na:
- cílené průzkumy – jedná se o rychlé získání informací a následné zpracování
odpovídající souhrnné informace pro členskou základnu. Do této kategorie lze
zařadit např. každoročně prováděný průzkum v oblasti mezd, jejich meziročních
nárůstů a počtu pracovníků. Jejich přínos tkví v tom, že na základě konkrétních
firemních údajů lze připravit a zpracovat jednotný argumentační materiál,
který lze využít zejména pro jednání s hospodářskými i politickými představiteli
na všech úrovních. Do této kategorie patří např. průzkum zájmu o účast na
konkrétních výstavách, jehož výsledky jsou využity při uplatnění požadavku
AutoSAP na zařazení uvedené akce mezi výstavy finančně podporované MPO.
V neposlední řadě sem můžeme zařadit šetření k základním hospodářským
výsledkům prováděné formou „Databázového listu“ (údaje pro zpracování
aktualizace údajů o automobilovém průmyslu za daný kalendářní rok);
-
zpracování specifických informací na přání členské základny, které jsou
využitelné pro operativní řešení daného problému (např. průměrné mzdy daného
regionu atd.).
Nutno uvést, že bez spolupráce firem, spočívající v předání potřebných údajů
v daných termínech, není možno komplexní materiály s vysokou vypovídací
schopností zpracovat.
B. směřující ke státní správě
- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního
odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní
síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení
problematiky vzdělávání v technických oborech;
- spolupráce při přípravě legislativních změn zejména v oblasti ekologie, pracovně
právní oblasti a podmínek provozu vozidel;
- při harmonizaci evropské legislativy s právními předpisy ČR bylo prosazováno,
aby nebyly vytvářeny přísnější podmínky pro české výrobce, než jsou v ostatních
zemích EU a nebyla tak snižována konkurenceschopnost automobilového
průmyslu;
- spolupráce při návrhu hodnotitelů jednotlivých programů vypisovaných
technologickou agenturou ČR;
- pokračovala spolupráce s MPO a dalšími resorty v rámci společného týmu pro
obnovu vozového parku, národního plánu čisté mobility a v rámci pracovní
skupiny pro druhotné suroviny;
- v rámci schválených projektů AutoSAP spolufinancovaných z fondů EU
(AutoAdapt a Technologická platforma) probíhala jednání o urychlení plateb
nárokovaných za splnění jednotlivých etap projektu;
- v připomínkách k udělování investičních pobídek bylo požadováno, aby ve
spolupráci s MPO a regionálními orgány bylo přihlédnuto k problémům
jednotlivých členů AutoSAP (např. investiční pobídky a jejich lokalizace, školská
problematika atd.);
226
- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního
odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní
síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení
problematiky vzdělávání v technických oborech.
C. směřující k orgánům Evropské unie
- spolupráce při přípravě stanovisek a návrhů zákonů týkající se automobilového
průmyslu s cílem získat dostatečný časový prostor pro jejich realizaci (např.
návrh zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů anebo týkající se
bezpečnosti vozidel, jejich skupin, dílů apod.);
- spolupráce na podkladech pro omezení regulačních rámců, které ohrožují
konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. V této souvislosti
je nutné konstatovat, že v řadě případů (např. Dohoda EU o volném obchodu
s J. Koreou) však byly připomínky AutoSAP akceptovány jen částečně.
V současné době je zaměřena pozornost zejména na průběh přípravy dalších
dohod EU o volném obchodu a to zejména s Japonskem, Indií, USA a Kanadou;
- spolupráce a sjednocení stanovisek s poslanci Evropského parlamentu za ČR
v oblasti automobilové výroby, obdobná jednání v rámci skupiny V4 (Maďarsko,
Česká republika, Polsko, Slovensko).
D. vzájemná podpora a spolupráce firem v rámci AutoSAP při prosazování a řešení
konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést např:
- problematika nové daňové soustavy a její dopady na firmy automobilového
průmyslu;
- problematika dopadů připravované legislativy EU např. v oblasti výroby osobních
i nákladních vozidel a autobusů.
Formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem AutoSAP a prostřednictvím
Rady ředitelů je členská základna informována o průběhu jednotlivých jednání a jejich
výsledcích.
227
7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2012
„V
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ AUTOSAP ZA ROK 2012“ byly projednány a schváleny na
zasedání Rady ředitelů (4. dubna 2013 v Brně). Do této publikace jsou zařazeny pro
úplnost podkladu.
Dle „Společenské smlouvy o AutoSAP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“
a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. Odděleně je evidováno i použití
(čerpání) schválených „stálých záloh“, získaných dotací, prostředků na řešení projektů
AutoSAP a plateb ODETTE ČR.
(1)
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2012
I. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ AutoSAP
(2)
SKUTEČNOST
k datu
18 049 891 Kč
z toho: 1/ PŘÍJMY PLATEB na služby AutoSAP
12 446 040 Kč
z toho: uhrazeno firmami pro rok 2012 (k 13.12.) ....................
12 446 040 Kč
0 Kč
převedeno ze stálých záloh firem .....................
Přeplatky plateb firem .........................................................
0 Kč
13 106 040 Kč
Rozpis plateb dle schváleného rozpočtu na r. 2012
Rozpis plateb dle aktuálního stavu členů
13 132 210 Kč
2/ PŘÍJMY PLATEB na služby ODETTE ČR
570 000 Kč
3 333 851 Kč
3/ PŘÍJMY STÁLÝCH ZÁLOH (SZ) AutoSAP
Příjem SZ dle konečných výsledků roku 2011
3 747 185 Kč
4/ VLASTNÍ VÝNOSY
1 700 000 Kč
ROZPOČTY
PROJEKTŮ
z toho: - TP "VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU"
- Projekt "AutoAdapt"
(položky nebyly součástí schváleného rozpočtu)
CELKOVÉ VÝDAJE AutoSAP (včetně odvodů DPH)
z toho: 1/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB AutoSAP
2/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB ODETTE ČR
3/ ČERPÁNÍ STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP
z toho: převedeno do plateb členů za služby
4/ VÝDAJE NA REALIZACI VLASTNÍCH VÝNOSŮ
z toho: daňově neuznatelné
5/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY AutoSAP
6/ ODVOD DPH 20 % ZE STÁLÝCH ZÁLOH
7/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY ODETTE ČR
SKUTEČNOST / ROZPOČET
17 834 559 Kč
-1,19%
13 189 508 Kč
12 958 354 Kč
231 154 Kč
179 915 Kč
13 083 310 Kč
13 083 310 Kč
598 842 Kč
5,97%
4,12%
-----0,17%
-0,37%
5,06%
3 467 185 Kč
579 024 Kč
-7,47%
-65,94%
SKUTEČNOST
PŘIJATO =
k 31.12.2012
46 024 574 Kč
18 890 048 Kč
41,04%
4 204 185 Kč
2 161 892 Kč
51,42%
41 820 389 Kč
16 728 156 Kč
40,00%
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2012
II. SHRNUTÍ VÝDAJŮ AutoSAP
NÁRŮST (-POKLES) =
31. prosinec 2012
CELKOVÉ PŘÍJMY AutoSAP v roce 2012
PROJEKTY AutoSAP (příjmy - za celou dobu řešení)
(3)
SKUTEČNOST
k datu
31. prosinec 2012
sl.(2) / sl. (1)
16 022 274 Kč
13 594 959 Kč
-15,15%
9 266 000 Kč
475 000 Kč
2 362 000 Kč
9 275 842 Kč
454 186 Kč
1 328 001 Kč
270 132 Kč
231 154 Kč
1 625 100 Kč
387 955 Kč
0,11%
-4,38%
-43,78%
---76,13%
68,17%
125 000 Kč
210 208 Kč
1 853 200 Kč
345 974 Kč
95 000 Kč
1 855 168 Kč
202 969 Kč
90 837 Kč
16 022 274 Kč
13 594 959 Kč
(1)
ROZPOČTY
PROJEKTŮ
(2)
SKUTEČNOST
k 31.12.2012
0,11%
-41,33%
-4,38%
(3)
VYNALOŽENO =
PROJEKTY AutoSAP (výdaje - za celou dobu řešení)
46 024 574 Kč
21 705 876 Kč
47,16%
z toho: - NÁKLADY TP "VOZIDLA PRO UDRŽ. MOBILITU"
4 204 185 Kč
3 182 683 Kč
75,70%
41 820 389 Kč
18 523 193 Kč
44,29%
- NÁKLADY NA PROJEKT "AutoAdapt"
(položky nebyly součástí schváleného rozpočtu)
228
(1)
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2012
III. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY AutoSAP
ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK CELKEM
z toho: 1/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY AutoSAP
2/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY ODETTE ČR
3/ ZŮSTATEK STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP
4/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z VLAST. AKTIVIT
z toho: 4a/ POUŽITELNÝ ZISK
4b/ DAŇ ZE ZISKU
Při sazbě daně z příjmu
- SALDO projektu "AutoAdapt"
(položka nebyla součástí schváleného rozpočtu)
31. prosinec 2012
sl.(2) / sl. (1)
4 239 600 Kč
109,09%
1 326 840 Kč
0 Kč
1 039 212 Kč
74 900 Kč
37 090 Kč
37 810 Kč
19%
2 058 498 Kč
53 819 Kč
1 936 215 Kč
191 069 Kč
114 879 Kč
76 190 Kč
19%
55,14%
--86,32%
155,10%
209,73%
101,51%
---
2 440 952 Kč
z toho: - SALDO TP "VOZIDLA pro UDRŽITELNOU MOBILITU"
(3)
2 027 617 Kč
4 239 600 Kč
ROZPOČTY
PROJEKTŮ
PROJEKTY AutoSAP v roce 2012 (od počátku řešení)
(2)
SKUTEČNOST
K DATU
SKUTEČNOST
POMĚR
k 31.12.2012
VÝDAJE / PŘÍJMY
0 Kč
-2 815 828 Kč
114,91%
0 Kč
-1 020 791 Kč
147,22%
0 Kč
-1 795 037 Kč
110,73%
Poznámky: 1/ Projekt TP VUM – dne 15.3.2013 bylo uhrazeno 984 315,00 Kč.
2/ Projekt AutoAdapt – dne 13.2.2013 bylo uhrazeno 1 012 320,81 Kč a dne 10.4.2013 byla na
další řešení poskytnuta záloha ve výši 11 402 842,69 Kč.
IV. ČERPÁNÍ FONDŮ AutoSAP
(1)
SCHVÁLENO
Zvláštní fond (účet 427.01)
Radou ředitelů
na rok 2012 (k 1.1.)
ČERPÁNÍ ZVLÁŠTNÍHO FONDU AutoSAP
250 020,00 Kč
Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2012 ........................................................
937 132,54 Kč
Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2011 ............................................
65 510,51 Kč
Konečný zůstatek fondu:
752 623,05 Kč
Čerpání daňově neuznatelných položek (účet 513.00)
Čerpání zvláštního fondu (účet 427.01)
Celkové čerpání zvláštní fond + daňově neuznatelné
(2)
SKUTEČNOST
K DATU
(3)
31. prosinec 2012
248 502,00 Kč
65 510,51 Kč
754 141,05 Kč
-0,61%
0,00%
0,20%
125 000 Kč
210 208 Kč
68,17%
250 020 Kč
375 020 Kč
248 502 Kč
458 710 Kč
-0,61%
22,32%
Poznámka: Zvýšené čerpání daňově neuznatelných položek dáno platebními výměry FÚ Praha 1 ze dne
17.12.2012 (na základě kontroly projektu AutoAdapt) ve výši 209 103 Kč. Tato částka bude
v průběhu roku 2013 uhrazena do zvláštního fondu AutoSAP (bylo provedeno přeúčtování
úhrady společnosti EuroProfis s termíny splatnosti 28.2.2013 (105 000,- Kč – již uhrazeno)
a 24.5.2013 (104 103,- Kč).
(1)
(2)
(3)
SCHVÁLENO
SKUTEČNOST NÁRŮST (-POKLES) =
Rezervní fond (účet 427.00)
Radou ředitelů
K DATU
sl.(2) / sl. (1)
na rok 2012 (k 1.1.) 31. prosinec 2012
0,00 Kč
0,00 Kč
--ČERPÁNÍ REZERVNÍHO FONDU AutoSAP
Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2012 ........................................................
400 000,00 Kč
Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2011 ............................................
0,00 Kč
0,00 Kč
Konečný zůstatek fondu:
400 000,00 Kč
400 000,00 Kč
---
V následujících diagramech je znázorněn vývoj příjmů (plateb na služby a stálých
záloh) a výdajů (cena služeb a čerpání stálých záloh) AutoSAP v letech 2007 až 2012.
229
11 334 340 Kč
11 629 049 Kč
11 430 124 Kč
11 612 724 Kč
12 500 000 Kč
11 885 320 Kč
15 000 000 Kč
12 326 871 Kč
Vývoj přijatých záloh na služby a jejich cena (náklady na služby) za období 2007 až 2012
2 500 000 Kč
2 058 498 Kč
9 275 842 Kč
2 814 789 Kč
8 814 260 Kč
3 248 197 Kč
8 181 927 Kč
2 586 551 Kč
9 026 173 Kč
5 000 000 Kč
4 268 250 Kč
7 500 000 Kč
8 058 621 Kč
8 271 844 Kč
3 613 476 Kč
10 000 000 Kč
0 Kč
2007
2008
přijaté zálohy na daný rok
2009
2010
2011
cena služeb (skutečné náklady)
2012
rozpočtový přebytek k 31.12.
Diagram 7.1
přijaté SZ pro daný rok
2011
čerpání SZ v daném roce
1 936 215 Kč
2 080 970 Kč
2010
4 017 185 Kč
2 685 294 Kč
3 704 346 Kč
3 460 583 Kč
1 019 052 Kč
2009
2 154 935 Kč
1 898 251 Kč
2008
1 305 649 Kč
2007
1 714 435 Kč
0 Kč
1 864 445 Kč
1 000 000 Kč
693 141 Kč
2 000 000 Kč
2 232 538 Kč
3 762 696 Kč
1 974 399 Kč
3 000 000 Kč
2 667 540 Kč
5 000 000 Kč
4 000 000 Kč
3 946 973 Kč
Základní výše zálohy člena (základní platba na služby) byla v roce 2007 a 2008 na
hodnotě 81 000,- Kč a od roku 2009 dosud činí 84 000,- Kč. K základní záloze je nutno
přičíst ještě DPH (do roku 2009 bylo DPH 19 %, v letech 2010 až 2012 bylo DPH 20 %
a v roce 2013 pak 21 %). V průběhu roku je přijatá platba dle zákona o DPH ihned
vyúčtována a firmy (plátci DPH) si na základě tohoto vyúčtování mohou uplatnit
odpočet DPH. Konečné vyúčtování (konečná cena služeb a tomu odpovídající DPH)
probíhá vždy po ukončení kalendářního roku.
2012
zůstatek SZ k 31.12.
Diagram 7.2
230
Stálé zálohy (SZ) jsou pro daný kalendářní rok vytvářeny ze zůstatku stálých záloh
roku předešlého a z případného přeplatku záloh na služby AutoSAP z předchozího roku
nebo jeho části (dle rozhodnutí Rady ředitelů – Valné hromady AutoSAP). Pro čerpání
SZ platí „Podmínky pro použití stálých záloh firem AutoSAP“, jejichž nové znění bylo
schváleno na zasedání Rady ředitelů dne 4.4.2013 v Brně. Výše SZ pro firmu
a kalendářní rok byla těmito podmínkami omezena na maximálně 25 000,- Kč.
Celkový rozpočtový přebytek za rok 2012 (přeplatek z plateb na služby a přeplatek
stálé zálohy) činil 3 994 712,68 Kč (viz diagram č. 7.3). Z této částky bylo 2 901,56 Kč
převedeno 1 firmě (přeplatek základní platby) jako platba na služby pro rok 2013,
134 746,35 Kč bylo vráceno firmám, které k 31.12.2012 řádně ukončily členství
v AutoSAP a 3 857 064,77 Kč (přeplatky za služby z roku 2012 ve výši 1 920849,61 Kč
a zůstatky SZ z roku 2012 ve výši 1 936215,16 Kč) bylo převedeno do "stálých
záloh“ pro rok 2013.
15 351 525 Kč
15 333 395 Kč
14 890 707 Kč
15 559 696 Kč
16 000 000 Kč
14 552 859 Kč
18 000 000 Kč
16 089 567 Kč
Vývoj přijatých plateb členů a jejich celkové čerpání za období 2007 až 2012
3 994 713 Kč
11 356 812 Kč
5 500 083 Kč
9 833 312 Kč
5 403 132 Kč
6 166 501 Kč
9 487 575 Kč
4 000 000 Kč
4 819 088 Kč
6 000 000 Kč
9 923 066 Kč
8 000 000 Kč
8 964 984 Kč
10 000 000 Kč
5 587 875 Kč
12 000 000 Kč
10 740 608 Kč
14 000 000 Kč
2 000 000 Kč
0 Kč
2007
přijaté platby na daný rok
2008
2009
2010
2011
cena služeb a čerpání SZ (celkové náklady)
2012
rozpočtový přebytek k 31.12.
Diagram 7.3
V podstatě všem firmám, zapojeným do činnosti AutoSAP, je nutno vyslovit
poděkování za dobrou platební morálku v roce 2012. Z rozepsaných plateb na rok
2012 v celkové výši 13 083 309,73 Kč (10 902 758,11 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno
pouze 73 716,- Kč (na této částce se podílely pouze 2 firmy).
Tvorba zisku není prioritou AutoSAP, každoročně vytvářený použitelný zisk pokrývá
potřeby AutoSAP (úhrada daňově neuznatelných položek). Za rok 2012 byl vytvořen
použitelný zisk ve výši 114 878,60 Kč.
231
8. Závěr
Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2012“ spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
ČR za roky 2008 - 2012“, „ROČENKOU AUTOSAP 2013“, publikacemi „SLOŽENÍ VOZOVÉHO
PARKU v ČESKÉ REPUBLICE k 30.6.2012“ (bohužel vzhledem k problémům Centrálního
registru vozidel nebylo možno komplexně zpracovat data k 31.12.2012), „POČTY
PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÉ MZDY (údaje za rok 2012)“ a dalšími podklady, zpracovávanými
průběžně sekretariátem AutoSAP, vytváří unikátní soubor údajů argumentačně
využitelných nejen pro činnost AutoSAP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů, resp.
věcně příslušných odborných útvarů firem. Obsahuje v řadě ukazatelů ucelené
dlouhodobé vývojové řady za obor automobilového průmyslu, které nejsou běžně
k dispozici. Firmy AutoSAP tak mají možnost přímého porovnání jimi dosažených
ukazatelů se statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí,
resp. jakým způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných
ekonomických podmínkách a jednotlivých časových obdobích.
Shrnutí základních výsledků (základních ekonomických ukazatelů), statistických
a dalších údajů za pokud možno všechny firmy domácího automobilového
průmyslu je trvalým cílem AutoSAP. Údaje obsažené v tomto materiálu vycházejí
prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami AutoSAP a dalšími firmami.
Všem firmám AutoSAP, které předaly sekretariátu AutoSAP vyplněný „Databázový
list za rok 2012“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování pracovníků
sekretariátu AutoSAP. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou
bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Až na určité výjimky (např. ve
výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou údaje za jednotlivé firmy nikde publikovány,
ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za základní skupiny firem.
V Praze, 31. května 2013
Předkládá: Ing. Antonín Šípek
ředitel sekretariátu
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ
Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo
směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Tento podklad je spolu s dalšími výše uvedenými publikacemi distribuován pouze na elektronickém
nosiči (CD), je možno jej zaslat na sdělenou E- mail adresu. Kompletní soubor je možno získat též
z internetových stránek SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V RUBRICE „JEN PRO ČLENY“. Zpracovatelé
však upozorňují na velikost souboru, což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy.
Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2012.DOC (ve WORD 2003, verze
11.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je
tedy dále upravovat).
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner, Ing. Kyncl, Ing. Doležal - text, data, tabulky a diagramy
Ing. Kyncl a pan Štefl - úprava, pravopis
NEPRODEJNÉ!
Tato verze byla jako konečná uložena 31.5.2013 v 15.32 hod.
Příloha: Souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR (5 stran A4)
232
Příloha
Souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR
(zpracováno na základě „Databázových listů 2012 a 2011“ a dalších získaných údajů)
Ukazatel (údaje za rok 2012)
ÚDAJE ZA DALŠÍCH 44 FIREM
celkem
THP
D
POČET PRACOVNÍKŮ
13 740
poměr THP/D
% THP a D
---
3 301
10 439
31,63%
24,03%
75,97%
CELKEM za firmy AutoSAP
+ 44 dalších firem
123 655
pracovníků
312
75
237
5,27%
9,54%
3,99%
651
1,03%
22 870 Kč
34 345 Kč
19 264 Kč
29 568 Kč
2,90%
2,60%
2,05%
3,68%
ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) *2/
43 756 197 365 Kč
91,59%
36 559 572 552 Kč
757 505 151 552 Kč
95,17%
2 660 721 Kč
6 125 933 Kč
EXPORT
27 334 450 145 Kč
622 330 745 145 Kč
95,61%
PŘIDANÁ HODNOTA *3/
6 713 451 896 Kč
167 373 983 896 Kč
95,99%
590 138 Kč
1 522 758 Kč
---
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
6 155 067 750 Kč
79 707 891 750 Kč
92,28%
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
(PŘED ZDANĚNÍM) *4/
1 078 254 000 Kč
37 491 123 000 Kč
97,12%
OBJEM PRODUKCE (tržby)
- objem produkce na 1 pracovníka
- přidaná hodnota na 1 pracovníka
*1/
*2/
*3/
*4/
Údaj
Údaj
Údaj
Údaj
celkem
---------
33,98%
Nárůst počtu pracovníků 2012/2011
Nárůst průměrné mzdy 2012/2011
88,89%
THP ... 25,21 % D ... 74,79 %
- průměrný počet pracovníků na 1 firmu
PRŮMĚRNÁ MZDA *1/
podíl firem
AutoSAP
3 678 765 692 Kč
za 42 firem s 13 398 zaměstnanci (od 2 firem nejsou údaje k dispozici).
za 42 firem (od 2 firem nejsou údaje k dispozici) - vypočteno jako průměrná mzda x počet pracovník ů x 12 měsíců.
za 40 firem s 11 736 zaměstnanci (od 4 firem nejsou údaje k dispozici).
pouze za 42 firem s 11 838 zaměstnanci (od 2 firem nejsou údaje k dispozici).
Na základě vyhodnocení údajů za dalších 44 firem autoprůmyslu je možno uvést,
že v této skupině firem:
je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků, podíl zahraničních
partnerů na celkovém základním jmění (viz diagramy P 1 a P 2) je zhruba
stejný jako u firem zapojených do AutoSAP;
české firmy dle počtu tvoří cca 43 % (viz diagram P 3), což je zhruba stejně
jako u firem zapojených do AutoSAP (= 40,54 %);
nejvyšší podíl mají malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců), největší podíl na
zaměstnanosti mají firmy nad 500 zaměstnanců – viz diagram P 4;
Z tabulky mimo jiné vyplývá, že poměrové ukazatele za firmy zapojené do činnosti
AutoSAP jsou na vyšší úrovni než údaje zjištěné u dalších 44 firem autoprůmyslu
ČR.
1
Struktura vlastníků dalších 44 firem autoprůmyslu
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2012)
"Ostatní"
vlastníci (ČR)
14,19%
Zahraniční
partner
85,81%
100% =
6 155,07 mil. Kč
Diagram P 1
(podíly zemí na základním jmění - stav k 31.12.2012)
Španělsko
1,98%
Švýcarsko
0,003%
Itálie
5,94%
Jižní Korea
3,42%
Rakousko
2,25%
Nizozemí
0,193%
ostatní (ČR)
14,19%
Německo
33,11%
Japonsko
38,92%
100% =
6 155,07 mil. Kč
Diagram P 2
2
(podíly zemí na počtu firem - stav k 31.12.2012)
Švýcarsko - 0,5
1,14%
Španělsko - 2
4,55%
Itálie - 1
2,27%
Jižní Korea - 1
2,27%
Nizozemí - 0,1
0,23%
Rakousko - 2
4,55%
Japonsko - 6
13,64%
ostatní (ČR)
- 18,9 firem
42,97%
Německo - 12,5
28,39%
100% =
44 firem
Diagram P 3
Struktura dalších 44 firem autoprůmyslu
(dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2012)
m éně než 50
(3
firm y) zam ěstnávají:
0,52%
od 50 do 250
= 24 firem,
zaměstnávají:
24,24%
od 250 do 500
= 8 firem,
zaměstnávají:
18,23%
přes 1 500
= 1 firma,
zaměstnává:
12,86%
od 500
do 1 500
= 8 firem,
zaměstnávají:
44,16%
100% = 13 740 osob
Diagram P 4
v celkem
44 firmách
3
Seznam „dalších 44 firem“ automobilového průmyslu ČR
(od těchto firem jsou k dispozici údaje za rok 2012 a 2011)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
AC Lak s.r.o.
Aisan Industry Czech s.r.o.
APRI s.r.o.
Automotive Lighting s.r.o.
AUTO-Tech Vinoř s.r.o.
BBH Tsuschiya s.r.o.
Bentex Automotive, a.s.
Brembo Czech s.r.o.
Cikautxo CR s.r.o.
Dagro Plzeň s.r.o.
Družstvo Drukocel Rosice
Erich Jaeger s.r.o.
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.
Fujikoki Czech s.r.o.
Haas Bohemia, spol. s r.o.
HAGEMAN a.s.
Intertell spol. s r.o.
Isobast s.r.o.
KAIPAN, s.r.o.
KDYNIUM a.s.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
Koito Czech s.r.o.
KOMAS spol. s r.o.
KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s.
Linden s.r.o.
Minda Schenk Plastic Solutions, s.r.o.
Mitsubishi Electric Automotive Czech s.r.o.
Obzor, v.d.i.
Parker Hannifin Industrial s.r.o.
Recticel Interior CZ s.r.o.
Rubena a.s.
Sejong Czech s.r.o.
SEV Litovel, s.r.o.
Schwarzmüller Tschechien s.r.o.
SPS -VKP s.r.o.
Svan Chrudim s.r.o.
Takada Industries CR s.r.o.
Technické pružiny Scherdel s.r.o.
Teknia Uherský Brod, a.s.
Westfalia Metal s.r.o.
*********************************
Firem, působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém
průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti AutoSAP) je, jak bylo
uvedeno výše, mnohem více než výše uvedených 44 firem. V roce 2012 kontaktoval
sekretariát AutoSAP více než 140 firem (jejich seznam je uveden dále). Použitelné
podklady však byly získány jen od 44 firem (od cca 30 % oslovených firem).
Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí
o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu
(pouze od tučně uvedených 44 firem - viz též výše - byly získány údaje za roky 2012 a 2011)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
AC LAK s.r.o.
AEV, spol. s r.o.
AISAN Industry Czech s.r.o.
ALFAVARIA Liberec s.r.o.
Alfmeier CZ s.r.o.
AOYAMA Aut. Fasteners Czech
APRI, s.r.o.
APS, Světlá n. Sázavou, a.s.
apt Products.r.o.
Audatex Systems, s.r.o.
Auto Závod Český Dub, s.r.o.
Automotive Lighting s.r.o.
AUTO-Tech Vinoř s.r.o.
AVON AUTOMOTIVE a.s.
BBH Tsuchiya s.r.o.
BENEŠ a LÁT, a.s.
BENTEX Automotive, a.s.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
4
BLATA, s.r.o.
BOLLHOFF, s.r.o.
BONTAZ CENTRE, s.r.o.
BORGERS CS spol. s r.o.
BOSAL ČR spol. s r.o.
Brabant Alucast Czech
Brembo Czech s.r.o.
Cikautxo CR s.r.o.
CTS – servis, spol. s r.o.
DAGRO Plzeň s.r.o.
DEKRA Automobil, a.s.
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o.
Družstvo Drukocel Rosice
EMS - PATVAG s.r.o.
Erich Jaeger s.r.o.
EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o.
EvoBus Bohemia s.r.o.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
FAURECIA Automotive Czech Rep. s.r.o.
Faurecia Exhaust Systems s.r.o.
Faurecia Interior Systems Bohemia, s.r.o.
FORSCHNER, spol. s r.o.
FOSTRON, a.s.
FP FORMAGRAU s.r.o.
FUJIKOKI Czech s.r.o.
F.X. MEILLER Slaný s.r.o.
G.T.S. Poběžovice, s.r.o.
GRAMMER CZ, s.r.o.
HAAS Bohemia, s.r.o.
HACAR, a.s.
HAGEMANN a.s.
Hanácké železárny a pérovny, a.s.
Hanhart Morkovice s.r.o.
Hirschmann Czech s.r.o.
HUTCHINSON s.r.o.
HYUNDAI DYMOS Czech, s.r.o.
INTERTELL spol. s r.o.
ISOBAST, s.r.o.
ITW PRONOVIA, s.r.o.
JAWA DIVIŠOV, a.s.
KAIPAN, s.r.o.
KASPER Kovo s.r.o.
KDYNIUM a.s.
KHMC s.r.o.
KIEKERT-CS, s.r.o.
KLÖCKNER Stahlhandel CZ, s.r.o.
KOITO Czech s.r.o.
KOMAS spol. s. r. o.
KOSTAL CR, spol. s r.o.
KOV Velim
KOVOLIT, a.s.
Kovoplast Chlumec n. Cidl, a.s.
KSM Castings CZ s.r.o.
LINAPLAST s.r.o.
Linden s.r.o.
Mars Svratka, a.s.
Massag, a.s.
MATRIX a.s.
MAVE, spol. s r.o.
Mecaplast, s.r.o.
MEGA a.s.
MIKRA - MILAN KRÁL
MIKROELEKTRONIKA
MINDA Schenk Plastic Sol. s.r.o.
MITSUBISHi Electric Automotive Czech, s.r.o.
MOBIS Automotive Czech, s.r.o.
MOVANA, spol. s r.o.
NATIVEL k.s.
89.
90.
91.
92.
93.
94.
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
104.
105.
106.
107.
108.
109.
110.
111.
112.
113.
114.
115.
116.
117.
118.
119.
120.
121.
122.
123.
124.
125.
126.
127.
128.
129.
130.
131.
132.
133.
134.
135.
136.
137.
138.
139.
140.
141.
142.
143.
Navara Novosedly a.s.
NEMAK Czech Rep. s.r.o.
NETEX, spol. s r.o.
NKT Cables Vrchlabí k.s.
OBZOR, výrobní družstvo invalidů
OLHO - Technik Czech s.r.o.
OSRAM Česká rep. s.r.o.
PAI, s.r.o.
Panasonic Automotive Systeme Czech, s.r.o.
Paramo, a.s.
PARKER Hannifin Industrial, s.r.o.
PeHToo a.s.
Peter GFK spol. s.r.o.
PMP PAL International a.s.
Praga Hostivař
PROMENS a.s.
RECTICEL Interior CZ. s.r.o.
Röchling Automotive Kopřivnice
RONAL CR s.r.o.
RUBENA a. s.
Rücker ČR, spol. s r.o.
s.n.o.p. cz a.s.
SAFINA, a.s.
SAS Autosystemtechnik s.r.o.
SEJONG Czech s.r.o.
Semperflex optimit s.r.o.
SEV Litovel, s.r.o.
SCHWARZMÜLLER Tschechien s.r.o.
Silniční technika, a.s.
Slévárna HAUNISCH, a.s.
Sněžka, v.d. Náchod
SPS - VKP s.r.o.
STROJPLAST, a.s.
SVAN Chrudim, s.r.o.
Swotes s.r.o.
Šroubárna Ždánice a.s.
Takada Industries Czech Rep. s.r.o.
TAKATA – PETRI PARTS
Technické pružiny Scherdel s.r.o.
Teknia Uherský Brod, a.s.
Temac, a.s.
Timken ČR, s.r.o.
Tvar Pardubice, v.d.
TVARMETAL s.r.o
TVM, spol. s r.o.
VALEO Autoklimatizace k.s.
Valeo Výměníky tepla k.s.
VARTA Autobaterie, spol. s r.o.
Westfalia Metal s.r.o.
Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o.
Zemědělsko obchodní družstvo Zálší
ZF Electronics Klášterec s.r.o.
ZRUST
ZVVZ a. s.
Tento seznam je uveden pro úplnost přehledu firem automobilového průmyslu v ČR.
5

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

Podobné dokumenty

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

ČR - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Výroční zpráva o činnosti FS TUL za rok 2004 - Fakulta strojní

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Implementační akční plán – Technologická

Automobilový speciál 2009

výroční zpráva 2011 - Asociace krajů České republiky

Kalendář hlavních akcí - Sdružení automobilového průmyslu