1 FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech

Transkript

1 FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech
FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech
24. ročník mezinárodní soutěže federace FISAIC se letos konala v hlavním městě východních
Flander – v Gentu. Zemské svazy FISAIC soutěž obeslaly 84 videosnímky do všech
soutěžních kategorií. Čistý projekční čas cca 12 hodin. V porotě zasedali železničáři – zkušení
filmoví amatéři z Belgie, Německa, Francie, Rakouska a Slovenska.
V jedné z nejatraktivnějších soutěžních kategorií (železniční tématika), se představilo 14
prací. Přes působivé názvy všech, zlatou medaili FISAIC si odvezl Heinz Baumann ze (SBB),
který pro železniční nadšence propagoval novou nabídku SBB „Swiss Clasic Train“. Stříbro
putovalo do Francie. Zkušený filmař, Bernard Francke, který nedávno také zvítězil na soutěži
v Ženevě, přiblížil záběry Brienz Rothorn Bahn. Bronz sice obdrželi Němci, ale naše
legendární spolehlivá a několikrát modernizovaná lokomotiva řady 752 až 755 – „Brejlovec“,
v hodnocení následovala bronzového Němce jen s nepatrným odstupem. Diplom za
„Brejlovce“ získal Petr David (Meziměstí). Jeden z diplomů putoval na Slovensko, za
zachycení práce mostařů (autor Pavel Piroha, ŽSR).
V kategorii dokumentů a reportáží (B1) se představilo dokonce 22 prací. Průřezově lze
konstatovat, že atraktivnost námětu udávají i finance autora. Trojice medailí zůstala v Belgii.
Ke zlaté medaili sice stačilo mistrovsky obrazem a vyprávěním zachytit život jednotlivce
v Antwerpském přístavu v koloritu doby, avšak stříbro si vysloužil finančně nákladný snímek
ze života medvědů na Aljašce. Z prací oceněným diplomem je nutno zvýraznit práci Petra
Chmely (Přerov) a Leoše Štefky o flóře a fauně Moravského krasu. Vysoká odbornost tohoto
až naučného snímku, daná obrazem i zvukem, ho snad odsunula z medailové pozice. Další
diplom obdrželi Jiří Rozumek (Přerov) a Vladimír Přibyl za filmařské ztvárnění pocitů
horolezců při specifikách lezení v pískovcových skalních městech. Objektivně lze
konstatovat, že v této kategorii obsadit diplomové místo je úspěchem, neboť se sešli náměty
realizované v nejrůznějších částech světa.
Kategorie B2 vyhrazená zprávám z cest jen zdánlivě nabízela širokou námětovou škálu. Zlato
porota přiřknula francouzskému snímku natočenému při příležitosti jedinečné události
v ortodoxním kostele v Etiopii. Stříbro získal německý snímek z cesty po Kypru zachycující
rovněž autorův prožitek z ortodoxních velikonoc. Je zajímavé, že snímek mladého člena
skupiny našeho zemského svazu Eduarda Pecha (Ústí nad Labem), zachycující dovolenou na
Lago di Garda zapůsobil výrazněji než rakouský, natočený ve věčném městě – v Římě.
Snímky, přihlášené do kategorie jednominutových filmů (C), u některých autorů v konečném
hodnocení způsobily zklamání. Inu, náš vtip nemusí na mezinárodním fóru vyznít. Proto je
stříbrem ověnčený film Emila Chlebničana (ŽSR) o eroticky nevinném názvu „Poslední vůle“
ocenit. Film, totiž poslední vůli jedné dámy představil na dvou kostlivcích v choulostivé
poloze. Za doplnění stojí, že některé náměty autoři sáhli do internetu.
Soutěžní kategorie D a E jsou vyhrazeny filmům hraným a na libovolné téma. Zejména
snímky v kategorii D představují dokonalou souhru všech součástí tvorby. I když zlatá
medaile putovala do Francie, na diváky zapůsobil citlivě natočený snímek „John Walcotte“
z Belgie. Za námět si autor zvolil hodiny výuky o první světové válce a na jejich vliv na
mladou dívku. Výklad učitelky na ni tak zapůsobil, že se snažila najít hrob britského vojáka
Johna Walcotta. Vhodnou dvojexpozicí a autentickými záběry si diváci znovu uvědomovali
hrůzy války. A jaký byl námět zlatého snímku z Francie? Pro železničáře přímo horor, neboť
1
na jednom velkém ústředním stavědle se obsluze o půlnoci zastavily hodiny, z kolejové desky
mizely vlaky, objevovaly se falešné indikace atd. Prostě horor!
Jak se vyhnout vlivu času se snímkem v kategorii E pokusil jeden belgický autor. Jeho
filmařská výpověď mu přinesla zlatou medaili. V této kategorii bylo diplomy oceněno několik
slovenských snímků.
Hodnocení kolekce Zemského svazu FISAIC ČD přesvědčivě ukázala, že snímky našich
členů jsou sice technicky vesměs dokonalé nebo dokonce v profesionální kvalitě, avšak
námětově nemusí porotce zaujmout. Přesto však pět diplomů udělených našim autorům ve
čtyřech soutěžních kategoriích lze hodnotit positivně; vždyť u některých z medaile
bramborové mohla být kovová.
Proto všem autorům patří dík za jejich tvorbu, neboť každý snímek představuje komplex prací
a především mnoho hodin práce.
A co nového po stránce technické? Na příští soutěži FISAIC (Německo, 2013) budou
prezentovány jen snímky zaznamenané digitálně.
Ivo Laníček, 31. 08. 2011
2