1 FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech
Transkript
1 FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech
FISAIC – „Brejlovec“ ve Flandrech 24. ročník mezinárodní soutěže federace FISAIC se letos konala v hlavním městě východních Flander – v Gentu. Zemské svazy FISAIC soutěž obeslaly 84 videosnímky do všech soutěžních kategorií. Čistý projekční čas cca 12 hodin. V porotě zasedali železničáři – zkušení filmoví amatéři z Belgie, Německa, Francie, Rakouska a Slovenska. V jedné z nejatraktivnějších soutěžních kategorií (železniční tématika), se představilo 14 prací. Přes působivé názvy všech, zlatou medaili FISAIC si odvezl Heinz Baumann ze (SBB), který pro železniční nadšence propagoval novou nabídku SBB „Swiss Clasic Train“. Stříbro putovalo do Francie. Zkušený filmař, Bernard Francke, který nedávno také zvítězil na soutěži v Ženevě, přiblížil záběry Brienz Rothorn Bahn. Bronz sice obdrželi Němci, ale naše legendární spolehlivá a několikrát modernizovaná lokomotiva řady 752 až 755 – „Brejlovec“, v hodnocení následovala bronzového Němce jen s nepatrným odstupem. Diplom za „Brejlovce“ získal Petr David (Meziměstí). Jeden z diplomů putoval na Slovensko, za zachycení práce mostařů (autor Pavel Piroha, ŽSR). V kategorii dokumentů a reportáží (B1) se představilo dokonce 22 prací. Průřezově lze konstatovat, že atraktivnost námětu udávají i finance autora. Trojice medailí zůstala v Belgii. Ke zlaté medaili sice stačilo mistrovsky obrazem a vyprávěním zachytit život jednotlivce v Antwerpském přístavu v koloritu doby, avšak stříbro si vysloužil finančně nákladný snímek ze života medvědů na Aljašce. Z prací oceněným diplomem je nutno zvýraznit práci Petra Chmely (Přerov) a Leoše Štefky o flóře a fauně Moravského krasu. Vysoká odbornost tohoto až naučného snímku, daná obrazem i zvukem, ho snad odsunula z medailové pozice. Další diplom obdrželi Jiří Rozumek (Přerov) a Vladimír Přibyl za filmařské ztvárnění pocitů horolezců při specifikách lezení v pískovcových skalních městech. Objektivně lze konstatovat, že v této kategorii obsadit diplomové místo je úspěchem, neboť se sešli náměty realizované v nejrůznějších částech světa. Kategorie B2 vyhrazená zprávám z cest jen zdánlivě nabízela širokou námětovou škálu. Zlato porota přiřknula francouzskému snímku natočenému při příležitosti jedinečné události v ortodoxním kostele v Etiopii. Stříbro získal německý snímek z cesty po Kypru zachycující rovněž autorův prožitek z ortodoxních velikonoc. Je zajímavé, že snímek mladého člena skupiny našeho zemského svazu Eduarda Pecha (Ústí nad Labem), zachycující dovolenou na Lago di Garda zapůsobil výrazněji než rakouský, natočený ve věčném městě – v Římě. Snímky, přihlášené do kategorie jednominutových filmů (C), u některých autorů v konečném hodnocení způsobily zklamání. Inu, náš vtip nemusí na mezinárodním fóru vyznít. Proto je stříbrem ověnčený film Emila Chlebničana (ŽSR) o eroticky nevinném názvu „Poslední vůle“ ocenit. Film, totiž poslední vůli jedné dámy představil na dvou kostlivcích v choulostivé poloze. Za doplnění stojí, že některé náměty autoři sáhli do internetu. Soutěžní kategorie D a E jsou vyhrazeny filmům hraným a na libovolné téma. Zejména snímky v kategorii D představují dokonalou souhru všech součástí tvorby. I když zlatá medaile putovala do Francie, na diváky zapůsobil citlivě natočený snímek „John Walcotte“ z Belgie. Za námět si autor zvolil hodiny výuky o první světové válce a na jejich vliv na mladou dívku. Výklad učitelky na ni tak zapůsobil, že se snažila najít hrob britského vojáka Johna Walcotta. Vhodnou dvojexpozicí a autentickými záběry si diváci znovu uvědomovali hrůzy války. A jaký byl námět zlatého snímku z Francie? Pro železničáře přímo horor, neboť 1 na jednom velkém ústředním stavědle se obsluze o půlnoci zastavily hodiny, z kolejové desky mizely vlaky, objevovaly se falešné indikace atd. Prostě horor! Jak se vyhnout vlivu času se snímkem v kategorii E pokusil jeden belgický autor. Jeho filmařská výpověď mu přinesla zlatou medaili. V této kategorii bylo diplomy oceněno několik slovenských snímků. Hodnocení kolekce Zemského svazu FISAIC ČD přesvědčivě ukázala, že snímky našich členů jsou sice technicky vesměs dokonalé nebo dokonce v profesionální kvalitě, avšak námětově nemusí porotce zaujmout. Přesto však pět diplomů udělených našim autorům ve čtyřech soutěžních kategoriích lze hodnotit positivně; vždyť u některých z medaile bramborové mohla být kovová. Proto všem autorům patří dík za jejich tvorbu, neboť každý snímek představuje komplex prací a především mnoho hodin práce. A co nového po stránce technické? Na příští soutěži FISAIC (Německo, 2013) budou prezentovány jen snímky zaznamenané digitálně. Ivo Laníček, 31. 08. 2011 2