Příručka ŠCTMV 2006 (ve formátu pdf)

ŠCTMV 1
Útok na krále – D. K.
Útok na krále je bezesporu alfou i omegou šachové partie a není snad tématu, který by
mladí šachisté probírali raději než právě útok na krále. Abych však neprodlužoval
„neužitečný úvod“, tak hurá na ukázky!…
A) ÚTOK NA KRÁLE ZADRŽENÉHO V CENTRU
(1) Morphy – konzultující
1858
1.e4 e5 2.Jf3 d6 Jaké jsou nevýhody tohoto tahu? Asi většina z Vás odpoví, že uzavírá
střelce. Ano, to je pravda, ale to je pouze menší nedostatek. Hlavním nedostatkem
tohoto tahu však je, že jím černý vůbec ale vůbec nebojuje o centrum! (Je pravda, že
silní hráči i dnes občas používají toto zahájení, avšak většinou jako moment překvapení a
v žádném případě nelze Phillidorovu obranu doporučit jako součást pevně zabudovaného
repertoáru!) 3.d4 Sg4? Chybné „pseudoaktivní“ krytí pěšce vazbou bude mít za následek
pouze ztrátu tempa. 3...Jd7!? 4.dxe5 Sxf3 Po 4...dxe5 5.Dxd8+ Kxd8 6.Jxe5± má bílý
čistého pěšce více. 5.Dxf3 dxe5 6.Sc4 A je zřejmé, že bílý získal tempo! 6...Jf6? V
podstatě rozhodující chyba, avšak i po lepším 6...Df6 7.Db3!± má bílý jasnou výhodu.
7.Db3!± Jednoduchý dvojúder na pěšce f7 a b7. 7...De7 8.Jc3!? Proti silnému hráči by
Morphy pravděpodobně zahrál 8.Dxb7!? Db4+ 9.Dxb4 Sxb4+ 10.c3± nebo ještě lépe
8.Sxf7+! Dxf7 9.Dxb7+- 8...c6 9.Sg5 A nyní porovnejme náskok ve vývinu bílého s
černým! 9...b5 Chce zahnat střelce z aktivní pozice na c4, zbavit se tím tlaku na pole f7
a pak nějak dokončit vývin. Ale!... A nyní nejdůležitější věta z vývinu: získáme-li náskok
ve vývinu, je třeba otevřít hru, aby se lepší vývin mohl hned uplatnit. (Náskok ve vývinu
je dočasný faktor!). Někdy to bude i s obětí pěšce, výjimečně, při velikém náskoku, jako
zde, i s obětí figury kombinační cestou. 10.Jxb5! cxb5 11.Sxb5+ Jbd7 12.0-0-0
Aktivita (1. princip šachu!) bílých figur je smrtelná! 12...Vd8 Bílému zbývá poslední
figura, která se ještě nezapojila do útoku – Vh1. Ale jak ji co nejrychleji a zároveň co
nejúčinněji zapojit do útoku?
1
XIIIIIIIIY
8-+-trkvl-tr0
7zp-+nwqpzpp0
6-+-+-sn-+0
5+L+-zp-vL-0
4-+-+P+-+0
3+Q+-+-+-0
2PzPP+-zPPzP0
1+-mKR+-+R0
xabcdefghy
13.Vxd7!+- Výměnná operace na poli vazby! Tento motiv si dobře zapamatujte!
13...Vxd7 14.Vd1 Co se vlastně stalo? U bílého prakticky nic – vždyť počet jeho
útočících figur zůstal stejný. Avšak co je podstatné je to, že černý přišel o svého
důležitého obránce, kterého nevyvinuté síly královského křídla v žádném případě nejsou
schopny zastoupit! 14...De6 15.Sxd7+ Jxd7 A jaký byl konec?
XIIIIIIIIY
8-+-+kvl-tr0
7zp-+n+pzpp0
6-+-+q+-+0
5+-+-zp-vL-0
4-+-+P+-+0
3+Q+-+-+-0
2PzPP+-zPPzP0
1+-mKR+-+-0
xabcdefghy
16.Db8+! Jxb8 17.Vd8# Vidíme tedy, že v otevřené hře je čas (rychlost vývinu)
rozhodujícím faktorem. Také jsme viděli důsledky zadržení krále v centru. Závěrem
shrňme: Vývin sil je v otevřené hře rozhodujícím faktorem (čas!). Získáme-li náskok ve
vývinu, nutno otevřít hru i za cenu obětí (jedná se o dočasný faktor!). Narušení zásad ve
vývinu má často za následek kombinační vyvrácení soupeřem. Je proto velmi důležité
mladému šachistovi vštípit principy hry v zahájení. Obráceně: zpozdíme-li se ve vývinu,
držíme pozici zavřenou a snažíme se dokončit vývin.
1-0
2
(2) Morphy – N.
(simultánka na slepo!)
XIIIIIIIIY
8r+lwq-trk+0
7zppzp-+pzpp0
6-+-zp-+-+0
5+-+-sn-+-0
4-+-+P+-+0
3vL-wQ-+-+P0
2P+-+LzPP+0
1+-+R+RmK-0
xabcdefghy
Černý zaostal ve vývinu, má ale dva pěšce více. Měl držet pozici zavřenou, např. f6 a Jg6
s kontrolou pole e5, kde by bílý měl otevřít hru. Pak by stál lépe. Dopustil se však vážné
chyby – sám otevírá hru!... 15...f5? Nyní Morphy otevře linie! Správné bylo 15...f6!
16.f4 Jc6 17.Sc4+ Kh8 18.Sb2 Hle, jak bílí střelci během tří tahů ožily! 18...De7
19.Vde1! Všímáte si, jak Morphy nejdříve účinně zapojil do hry všechny figury?
19...Vf6 20.exf5! Df8 21.Ve8! Samozřejmě – pokud jsou již všechny figury plně
připraveny k útoku, následuje obvykle kombinační úder! 21...Dxe8 22.Dxf6 De7
23.Dxg7+! Bílý by samozřejmě vyhrál i po 23.Dxe7!?+-, ale kdo by si nechal ujít
takovýto tah?! 23...Dxg7 24.f6 Df8 25.f7+ Je5 26.fxe5 h5 27.e6+ Kh7 28.Sd3+
Kh6 29.Vf6+ Kg5 30.Vg6+ Kf4 31.Kf2! Za tuto kombinaci by se nemusel stydět ani
dnešní velmistr, sedící za šachovnicí!...
1-0
(3) Nimcovič – Alapin [C11]
1914
1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 Jf6 4.exd5 Dnes se samozřejmě dává přednost tahům 4.e5
nebo též 4.Sg5. 4...Jxd5?! Zcela zbytečně odevzdává bílému tzv. malé centrum (poměr
pěšců e4-d6, resp. jako v tomto případě d4-e6). 4...exd5!?= 5.Jf3 c5?! Snaží se napravit
svou chybu z předchozího tahu, avšak zcela zapomíná na vlastní vývin! 6.Jxd5 Dxd5 I po
6...exd5 7.Sb5+ by již měl bílý výhodu. 7.Se3! S hrozbou 8.dxc5! 7...cxd4 8.Jxd4 a6
9.Se2± Zahájení sehrál jasně lépe bílý, který mobilizoval všechny figury. Černý má
vyvinutou jen dámu, proto v žádném případě neměl jít na „pikožroutství“! 9...Dxg2?
9...Se7!? 10.Sf3 Dg6 11.Dd2 e5 Snaha zahnat jezdce je pochopitelná, ale bílý
pokračuje v mobilizaci! Tento moment si také dobře zapamatujte – pokud Vám soupeř
3
napadne figuru, nemusí to vždy znamenat, že s ní musíte uhnout!... 12.0-0-0! exd4
13.Sxd4+- Bílý stojí již zcela na výhru, proti síle bílých figur není obrany. 13...Jc6
XIIIIIIIIY
8rsnl+kvl-tr0
7+p+-+pzpp0
6p+-+-+q+0
5+-+-+-+-0
4-+-vL-+-+0
3+-+-+L+-0
2PzPPwQ-zP-zP0
1+-mKR+-+R0
xabcdefghy
14.Sf6!! Nejrychlejší řešení! 14...Dxf6 15.Vhe1+ Ještě rychlejší bylo okamžité
15.Sxc6+! 15...Se7 16.Sxc6+! Kf8 16...bxc6 17.Dd8# 17.Dd8+! Sxd8 18.Ve8#
1-0
(4) Nimcovič – Neuman [C37]
Riga 1899
1.e4 e5 2.f4 Královský gambit se dnes zvláště v partiích silných hráčů především díky
„obranným počítačovým analýzám“ vyskytuje jen velmi sporadicky. Avšak na rozhraní 19.
a 20. století bylo toto zahájení plně v módě a i dnes jej lze doporučit mladým hráčům
jako ideální trénink základních šachových principů, taktiky a propočtu variant! 2...exf4
3.Jf3 g5 4.Sc4 g4 5.0-0! Už chápete, že s napadenou figurou se opravdu leckdy
neuhýbá?!...:-) 5...gxf3 6.Dxf3 Bílý připravuje útok na f7, černý se snaží tomu
zabránit. 6...Df6 7.d3 Sg7? Mnohem lepší bylo 7...Sh6! a bílý má docela velký problém
jak dobrat pěšce na f4 a tím otevřít f-sloupec, bez čehož samozřejmě nemůže
pokračovat v útoku! 7...Jc6!? 8.Jc3± Jc6 Černý již má problémy. Tento tah sice
přenechává bílému pole d5, avšak c6 se moc hrát nechce! 9.Sxf4 Jd4 10.Df2 d6
11.Jd5 Dd8 12.e5! Samozřejmě – na krále zadrženého v centru, jak již víme, je třeba
otevřít hru! 12...c6 Černý se snaží zahnat bílé figury, avšak ty už samy neodejdou!
13.Sg5! Dd7 Nebo 13...Dxg5 14.Dxf7+ Kd8 15.Dc7+ Ke8 16.exd6+- 14.Jc7+!! Oběť
jezdce rozhoduje! 14...Dxc7 15.Sxf7+ Kd7 16.Df5+!! Půvabný závěr! 16...Jxf5
17.e6#!
1-0
4
(5) Rossolimo – N [B31]
1949
1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 g6 4.0-0 Sg7 5.Ve1 Jf6 6.Jc3 Jd4? A je to tu! Kterou
zásadu porušil černý tentokrát? 7.e5! Brzdí vývin soupeře! 7...Jg8?! Ani 7...Jg4?!
8.Jxd4 cxd4 9.Dxg4 dxc3 10.dxc3± nelze příliš doporučit, ale úpornější určitě bylo
7...Jh5!? 8.d3 Jxb5 9.Jxb5 a6?! Provokace! 10.Jd6+! exd6? Rozhodující chyba –
nutné bylo 10...Kf8! 11.Sg5!! Rozhodující zisk tempa! Ukvapené by bylo 11.exd6+? Kf8 a
černý žije! 11...Da5 12.exd6+ Kf8
XIIIIIIIIY
8r+l+-mkntr0
7+p+p+pvlp0
6p+-zP-+p+0
5wq-zp-+-vL-0
4-+-+-+-+0
3+-+P+N+-0
2PzPP+-zPPzP0
1tR-+QtR-mK-0
xabcdefghy
13.Ve8+!! To už jsme přece viděli, vzpomínáte si? Věž se obětuje pouze za to, aby se do
útoku mohla i bílá dáma zapojit se šachem! 13...Kxe8 14.De2+ Kf8 15.Se7+ Ke8
16.Sd8+!! Kxd8 17.Jg5! S neodvratným matem!
1-0
(6) Toluš – Alatorcev [C31]
1948.
1.e4 e5 2.f4 d5 3.exd5 Dxd5? 3...e4! 4.Jc3! Tempo! 4...De6 5.fxe5 Dxe5+ 6.Se2
Sg4 7.d4! Tempo! 7...De6 8.Dd3 c6?! Hrozba d5 je sice nepříjemná, ale přednost
zasluhovalo uschovat krále do bezpečí, např. tahem 8...Sb4 , i když bílý samozřejmě stojí
lépe. 9.Sf4 Jf6 10.0-0-0± Sxe2 11.Jgxe2 Sd6 Černá dáma ztratila řadu temp,
náskok ve vývinu bílého je zřejmý. 12.d5! Otevření hry je vždy výhodné pro stranu,
která je lépe vyvinuta! 12...Jxd5 12...Dd7 13.Sxd6 Dxd6 14.dxc6 Dxd3 15.cxb7! De3+
16.Kb1+- je zcela beznadějné! 13.Jxd5 cxd5 14.Dg3! Sxf4+ 15.Jxf4 Tempo!
15...Dh6 16.Vhe1+ Srovnejte pozici věží bílého a černého! (Lépe řečeno pozici všech
bílých a černých figur!) 16...Kf8 17.Da3+
1-0
5
(7) Čigorin – Steinitz [C52]
Havana 1892
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 V této pozici rozebral Greco již na počátku 17. století
nebezpečný postup 4.c3 s dalším 5.d4 a obsazením centra. Tak se hrálo 200 let, až v
roce 1824 přišel anglický námořník s nápadem obětovat pěšce. 4.b4!? Velice nebezpečná
oběť, kterou si oblíbili zejména mistři útoku Anderssen a Morphy a s velkými úspěchy ji
používal vítěz naší partie Michail Čigorin. Na počátku 20. století vypracoval velmi
nadějnou obranu mistr světa Emanuel Lasker a zdálo se, že dny Evansova gambitu jsou
sečteny, ovšem nové myšlenky Bobby Fischera, ruského velmistra Svěšnikova a nedávno
také překvapivě i Garry Kasparova opět gambit oživily. 4...Sxb4 Jaká je vlastně
myšlenka gambitu? (Odmítnutí gambitu černému nic nepřinese, např. 4...d5?! 5.exd5
Jxb4 6.0-0 Jf6 7.Jxe5 Jbxd5 8.d4 Sd6 9.Sg5± nebo 4...Sb6 5.a4 a6 6.Jc3² atd. 5.c3
Samozřejmě – bílý s tempem obsazuje střed! 5...Sa5 5...Sc5!?; 5...Se7!? 6.0-0 Až
pozdější teorie doporučila jako lepší 6.d4! 6...d6 7.d4 Sg4?! Právě Lasker je považován
za vynálezce tahu 7...Sb6! s dalším vrácením pěšce po 8.dxe5 dxe5 9.Dxd8+ Jxd8
10.Jxe5 Se6= s rovnou hrou! 8.Sb5!? Vzdává se tlaku na bod f7, ale zesiluje působení na
centrum. 8...exd4 9.cxd4 Sd7 10.Sb2 Bílý správně dokončuje vývin figur,...
10...Jce7? ...naopak černý důležitost vývinu podceňuje, nutné bylo 10...Jf6. 11.Sxd7+
Dxd7 12.Ja3! Účinně zapojuje jezdce do hry (i když přes okraj šachovnice!). Po
12.Jd2?! by černý samozřejmě jezdce vyměnil. 12...Jh6 13.Jc4 Sb6 14.a4! c6
Oslabení vynucené hrozbou a5. 14...a6 15.Db3±; 14...a5 15.Jxb6 cxb6 16.Db3 Jc8 17.Vac1
0-0 18.d5± 15.e5! d5 Steinitz vydává pole d6 a snaží se o blokádu centra, protože
výměna pěšců umožňuje vniknutí bílé věže, např.: 15...dxe5 16.dxe5 Dxd1 17.Vaxd1 0-0
18.Vd7!±; a po 15...Sc7? by černého zahubila vazba: 16.exd6 Sxd6 17.Jxd6+ Dxd6 18.Sa3
Dd5 19.Ve1 Jhg8 20.De2 Dd7 21.d5! cxd5 22.Je5+- 16.Jd6+ Kf8 17.Sa3 Kg8 Král
uhýbá z nebezpečné diagonály. 18.Vb1! Tento jednoduchý tah prakticky rozhoduje.
Hrozí samozřejmě 19.a5. 18...Jhf5?! Černý se snaží vyměnit svého nečinného jezdce,
nedoceňuje však následující postup bílého. Ovšem ani jiná pokračování by černého
nespasila, např.: 18...Jc8 19.a5 Jxd6 20.exd6 Sxa5 21.Je5 Dc8 22.d7 Dc7 23.Dh5 Sb6
24.Se7+-
XIIIIIIIIY
8r+-+-+ktr0
7zpp+qsnpzpp0
6-vlpsN-+-+0
5+-+pzPn+-0
4P+-zP-+-+0
3vL-+-+N+-0
2-+-+-zPPzP0
1+R+Q+RmK-0
xabcdefghy
6
19.Jxf7!! Čigorin si nenechá utéct možnost zakončit partii pěknou kombinací, i když k
velké převaze bílého vedlo i 19.a5!? Sxa5 20.Vxb7 Sc7 21.Jg5 Jh6 22.Df3± 19...Kxf7
20.e6+! Logický doplněk předchozí oběti – zavlečení krále (zpět!) do centra! 20...Kxe6
21.Je5 Zadržuje soupeřova krále v centru! 21...Dc8 Později se Lasker snažil dokázat,
že po 21...De8 by se černý ubránil. Není to však pravda, následovalo by 22.Ve1 Kf6
23.Sxe7! a bílý získává materiál při stále trvajícím útoku. 22.Ve1 Kf6 23.Dh5 Bílý
zapojil do útoku všechny figury a už hrozí matem! 23...g6 Po 23...Jg6 stačí i „prozaické“
24.g4!+- 24.Sxe7+ Tento úder opět rozhoduje, nyní nelze: 24...Jxe7 25.Dh4+ g5
26.Jg4+ Kf7 27.Dxg5 Df8 28.Vb3!+- s brzkým matem – všimněte si vzorné spolupráce
bílých figur! 24...Kxe7 25.Jxg6+ Kf6 26.Jxh8+- Je rozhodnuto! 26...Sxd4
Nepomáhá ani 26...Dxh8 27.Ve5+- 27.Vb3 27.g4!? 27...Dd7 28.Vf3 Vxh8 29.g4 Vg8
30.Dh6+ Vg6 31.Vxf5+ Dxf5 32.Df8+
1-0
(8) Steinitz – Bardebelen [C54]
Hastings 1895
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.c3 Jf6 5.d4 exd4 6.cxd4 Sb4+ 7.Jc3 7.Sd2!?
7...d5 Velice ostré varianty vznikají po 7...Jxe4!? 8.exd5 Jxd5 9.0-0 Se6 9...Sxc3!?
10.bxc3 0-0± 10.Sg5 Se7 11.Sxd5 Sxd5 12.Jxd5 Dxd5 13.Sxe7 Jxe7 14.Ve1 f6
15.De2 Dd7 Ačkoliv i tentokrát uvízl černý král v centru, neměla by to být vzhledem k
dosti zredukovanému materiálu až taková tragédie. 16.Vac1?! Zdánlivě dobrý tah, ale
přesnější bylo 16.d5! Kf7 17.Vad1 s nepříjemným tlakem. 16...c6?! Černý však také
chybuje, měl okamžitě zahájit „evakuaci“ krále tahem 16...Kf7! 17.d5! Průlom izolovaným
pěšcem! Nyní už Steinitz soupeře nevypustí! 17...cxd5 18.Jd4! To byl hlavní smysl
oběti pěšce – aktivizace vlastního jezdce! 18...Kf7 19.Je6 Vhc8 20.Dg4! g6 21.Jg5+!
Ke8
XIIIIIIIIY
8r+r+k+-+0
7zpp+qsn-+p0
6-+-+-zpp+0
5+-+p+-sN-0
4-+-+-+Q+0
3+-+-+-+-0
2PzP-+-zPPzP0
1+-tR-tR-mK-0
xabcdefghy
22.Vxe7+!! Úvod k jedné z nejvelkolepějších kombinací v šachu! 22...Kf8! Brát věž
černý nesmí: 22...Dxe7? 23.Vxc8++-; 22...Kxe7? 23.Ve1+ Kd6 24.Db4+ Kc7 25.Je6+ Kb8
7
26.Df4+ Vc7 27.Jxc7 Dxc7 28.Ve8# 23.Vf7+!! Jedině tak! Ani bílý totiž nesmí brát
černou dámu – pro změnu kvůli slabosti 1. řady! 23.Vxd7?? Vxc1+ 24.Dd1 Vxd1#
23...Kg8 24.Vg7+!! Věž pokračuje ve svém řádění! 24...Kh8 24...Kf8 25.Jxh7+!+25.Vxh7+!! Kg8 26.Vg7+! Kh8 26...Kf8 27.Jh7+!+- 27.Dh4+! Kxg7 28.Dh7+ Kf8
29.Dh8+ Ke7 30.Dg7+ Kd8 31.Dg8+ Ke7 32.Df7+ Kd8 33.Df8+ De8 34.Jf7+ Kd7
35.Dd6#
1-0
(9) Tal – Tringov [B06]
1964
1.e4 g6 2.d4 Sg7 3.Jc3 d6 4.Jf3 c6 5.Sg5 Db6 6.Dd2 Dxb2? Typický otrávený
pěšec, tahy dámou budou stát až příliš času! 7.Vb1 Da3 8.Sc4 Da5 9.0-0 e6
10.Vfe1± a6?! 11.Sf4
XIIIIIIIIY
8rsnl+k+ntr0
7+p+-+pvlp0
6p+pzpp+p+0
5wq-+-+-+-0
4-+LzPPvL-+0
3+-sN-+N+-0
2P+PwQ-zPPzP0
1+R+-tR-mK-0
xabcdefghy
Při porovnání aktivity bílých a černých figur je Vám doufám jasné, kdo stojí jasně lépe!
11...e5? Černý zaostal ve vývinu a sám otevírá hru! To už my zkušenější víme že nemůže
skončit jinak než totálním krachem! 12.dxe5 dxe5 13.Dd6! Bílý již materiální ztráty
nepočítá – všemi svými silami se soustředí na černého krále, který se nestihl schovat do
bezpečí a nemá kolem sebe navíc ani žádnou figurovou ochranu! 13...Dxc3 13...exf4
14.Jd5!+- 14.Ved1 Jd7 15.Sxf7+! Kxf7 16.Jg5+ Ke8 17.De6+ Otevření hry při
opožděném vývinu je častou chybou málo zkušených hráčů!
1-0
(10) Fischer – Rubinetti [B87]
1970
1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 e6 6.Sc4 a6 7.Sb3 b5 7...Jbd7!?
8.0-0 Sb7 9.Ve1 Jbd7 10.Sg5! h6 Po 10...Se7 má bílý jedinečnou možnost v podobě
8
tahu 11.Sxe6! fxe6 12.Jxe6 Db6 13.Jxg7+ Kf7 14.Jf5 s prudkým útokem! 11.Sh4 Jc5?
Porušovat hlavní zásady zahájení proti takovému hráči jakým byl Fischer se skutečně
nevyplácí!
XIIIIIIIIY
8r+-wqkvl-tr0
7+l+-+pzp-0
6p+-zppsn-zp0
5+psn-+-+-0
4-+-sNP+-vL0
3+LsN-+-+-0
2PzPP+-zPPzP0
1tR-+QtR-mK-0
xabcdefghy
12.Sd5!! A bílý bez výčitek trestá! 12...exd5?! Ještě asi nejlépe 12...Se7, ale kdo by
odolal?!... 13.exd5+ Kd7 14.b4! Velmi důležitý tah, bez kterého by oběť střelce
zdaleka nepřinesla kýžený efekt! 14...Ja4 15.Jxa4 bxa4 16.c4 Kc8 17.Dxa4
Capablanca stanovil větu: „Při útoku na krále můžeme obětovat figuru za dva pěšce, a
útok pokračuje!“ Ano – pouze pokud útok dále pokračuje – což v naší partii bezpochyby
platí! Krále na c8 totiž rozhodně nemůžeme považovat za „schovaného“! 17...Dd7
18.Db3! Dámy samozřejmě měnit nebudeme! 18...g5 19.Sg3 Jh5 20.c5! dxc5
21.bxc5 Dxd5 21...Sxd5 22.Ve8+! Dxe8 23.Dxd5 Va7 24.Vb1!+- 22.Ve8+ Kd7 23.Da4+
Sc6 24.Jxc6!
1-0
(11) Vasjukov – Modr [B81]
1980
1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.Jc3 d6 4.d4 cxd4 5.Jxd4 Jf6 6.g4 Keresův útok je bezesporu
jednou z nejagresivnějších variant sicilské hry. 6...a6 Dnes se preferuje především
pokračování 6...h6 7.h4 Jc6!? 7.g5 Jfd7 8.Se3 b5 9.a3! Bílý v tomto případě nemá
sebemenší důvod dopustit tah b4, který by značně deaktivizoval bílého jezdce! 9...Jb6
10.Vg1 Sb7 11.Dg4 J8d7 12.0-0-0 Vc8? Černý vyvinuje jen dámské křídlo, nejdříve
mělo na řadu přijít křídlo královské! Trest následuje okamžitě! 13.g6!± Typický útočný
pěšcový průlom! 13...hxg6 14.Jxe6! fxe6 15.Dxg6+ Ke7 16.Sg5+ Jf6 17.e5! Vše
jde jak na drátku! 17...Kd7 18.exf6 gxf6 19.Sxf6 Se7 20.Sxh8 Dxh8 21.Vg3!+Přesnost až do konce – nejen že hrozí 22.Sh3, ale také kryje případnou protihru černého
po 21…Vxc3!
1-0
9
(12) Tal – Milev
1958
XIIIIIIIIY
8r+-+kvl-tr0
7+lwq-+pzpp0
6p+p+p+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-zPN+-+0
3+-+-vL-+-0
2PzPQ+-zPPzP0
1+-+R+RmK-0
xabcdefghy
Bílý dokončil vývin, černé figury jsou na pasivních pozicích a král zůstal v centru. Jak Tal
začal útok na krále? 1.d5! Samozřejmě – na krále zadrženého v centru je potřeba
otevřít...cože to? 1...exd5 2.Vfe1!! Krásný typicky talovský tah! 2...Kd8?! 2...dxe4?!
3.Dxe4+ De7 4.Sc5!+-; 2...Se7 3.Jf6+! Kd8 (3...Sxf6 4.Sb6+ De7 5.Vxe7+ Kxe7 6.Ve1+
Kd6 7.Df5!+-; 3...gxf6 4.Sc5+-; 3...Kf8 4.Jxd5!+-) 4.Db3! (S hrozbou 5.Sb6!) 4...Kc8
5.Sf4! Dd8 (5...Dxf4 6.Vxe7+-) 6.Dh3+!+-; Ještě nejlepší praktické šance by černý měl
po 2...0-0-0!? 3.Db3! c5 4.Jxc5! 4.Jxc5! Sxc5 5.Vxd5+! (5.Sxc5!+-) 5...Sxd5 6.Dxd5+
Dd7 7.Dxa8++- Co říkáte – nechtěli byste si ve své partii taky takhle zaútočit???...
1-0
10
B) ÚTOK NA KRÁLE PŘI OPAČNÝCH ROŠÁDÁCH
Útok na krále je bezesporu alfou i omegou šachové partie. Ne že by takové ty
„strategické popotahovačky“ neměly své kouzlo, ale pro každého šachistu to největší
šachové potěšení bezesporu spočívá v tom obětovat co nejvíce materiálu za to, abychom
dali soupeřovu králi mat! Anebo i bez toho – prostě abychom mu dali mat! Toť vše!…
Co je pro útok na krále při opačných rošádách charakteristické a důležité?
Samozřejmě je to především, jako ostatně při jakémkoliv útoku, převaha sil. Např.
kdybyste měli armádu čítající 100 vojáků a zaútočili na stejně početnou armádu, nebo
dokonce ještě početnější, rozhodně nebudete mít nijak velkou šanci v tomto souboji
zvítězit! Avšak v případě opačných rošád splnění tohoto předpokladu kupodivu většinou
nebývá až tak obtížné. Vy útočíte na jednom křídle, soupeř na druhém. Takže převaha sil
je tím pádem zajištěna sama od sebe. Díky tomu se však do popředí dostává jiný velice
důležitý faktor, a to čas! Co je Vám platné, že budete hrozit jednotahovým matem, když
mezitím sami mat dostanete! A ještě poslední důležité pravidlo si zapamatujte – při
útoku na krále při opačných rošádách je velice důležité na soupeřova krále co nejrychleji
otevřít pro své věže alespoň jeden sloupec, nejlépe i víc!
Ale teď již dost řečí a hurá na jednotlivé ukázky!
(1) Rosanes, Jacob – Anderssen, Adolf [C31]
Breslau 1862
Hned první ukázka je nejen krásným příkladem našeho tématu, ale také výtečnou partií
na téma: „Nehoň se za pěšcem na úkor vývinu!“
1.e4 e5 2.f4 d5! Jak vidíte, už i Anderssen používal s úspěchem tento protigambit
(tzv. Falkbeerův), který se mimochodem s úspěchem používá dodnes! 3.exd5 e4! Velice
silný tah! Myšlenkou tohoto tahu je zabránit bílému ve vývinu (Jf3) a také zabránit
otevření f-sloupce, pěšec na f4 bílému mnohdy skutečně dost vadí! 4.Sb5+?! Jen
pomáhá černému ve vývinu! Bílý se musí dotěrného pěšce na e4 co nejrychleji zbavit,
proto je nejlepším postupem bílého tah 4.d3! Jf6 s dalším 5.Jc3 nebo i 5.Jd2. 4...c6
5.dxc6 Jxc6! Mnozí z Vás by možná zahráli 5...bxc6?! s tím, že díky napadení střelce
získají další tempo! Jenomže: je snad tah dxc6 vývinovým tahem?!!… 6.Jc3 Jf6 7.De2?
Po tomto tahu sice bílý získá pěšce, avšak jeho figury zůstanou stát na svých výchozích
postech! Bílý se měl samozřejmě pokusit nejdříve uschovat krále do bezpečí, např. po
7.Jge2!? Sd6 (7...Sc5 8.d4!?) 8.0-0 atd. 7...Sc5! Černý samozřejmě pěšce krýt nebude
a pokračuje v aktivním vývinu! 8.Jxe4 0-0! 9.Sxc6 bxc6 10.d3 Ve8 11.Sd2
11.Jxf6+?? gxf6!-+ 11...Jxe4 Dalo se samozřejmě hrát rovnou 11...Sf5!? 12.dxe4 Sf5!
Tempo! 13.e5 Db6! Vtipný dvojúder! 14.0-0-0 Jediné krytí bodů g1 i b2! 14...Sd4!
Vynucuje oslabení ochrany krále! (Což je obecně při útoku na krále taktéž velice
11
důležité!) 15.c3 Vab8! Co tah, to hrozba! Černý útok se rozvíjí sám od sebe! 16.b3
Ved8! Anderssen vidí vše již do konce – do budoucna zamezuje úniku krále přes dsloupec! Dobře si uvědomte sílu tohoto tahu – Anderssen se nepouští do žádných
„velkých operací“ předtím, než maximálně zesílí působnost všech svých figur! 17.Jf3
Zde je vidět, jak bílý žalostně zaostal ve vývinu. Jezdec g1, který se ze všech figur
obvykle dostává do hry jako jeden z prvních, se zde zapojuje do „obrany“ až v 17. tahu!
XIIIIIIIIY
8-tr-tr-+k+0
7zp-+-+pzpp0
6-wqp+-+-+0
5+-+-zPl+-0
4-+-vl-zP-+0
3+PzP-+N+-0
2P+-vLQ+PzP0
1+-mKR+-+R0
xabcdefghy
Dobře si zapamatujte i další poučku: pokud jsou všechny Vaše figury maximálně
připraveny k boji, tzn. že jsou na aktivních pozicích a v dokonalé souhře, (že aktivita a
souhra figur jsou dva hlavní principy šachu snad již víte, ale jak se říká: opakování matka
moudrosti!) následuje obvykle kombinační úder!
17...Dxb3!! Málo vídané odstranění ochrany krále dámou! (zpravidla se tak děje lehkou
figurou). Proti matu již bílý nemá obranu! 18.axb3 Vxb3 19.Se1 Se3+! 20.Dxe3 Vb1#
Skvělá souhra dalekonosných černých figur rozhodla!
0-1
(2) Capablanca – N. N. [D00]
1912
Další partie je nádhernou ukázkou figurového útoku na krále při opačných rošádách,
vedeného však trochu „netradičně diagonálně“!
1.d4 d5 2.e3 e6 3.Sd3 Sd6 4.Jd2 Jd7 5.Jgf3 f5!? 6.b3 Jh6?! Hodně podivný tah,
jezdec samozřejmě na kraji šachovnice nemá co dělat! Po 6...Jgf6 by partie pokračovala
zcela normálním směrem. 7.Sb2 Df6 8.c4 c6 9.Dc2 0-0 10.h3 g6 11.0-0-0! Bílý by
jistě mohl rošovat i nakrátko, po čemž by však partie dostala spíše poziční charakter
(možná?), což ale bílý nechce! 11...e5? Věřte nevěřte, ale již tento tah lze směle
označit za rozhodující chybu! Zapamatujme si, že pokud jsme zaostali ve vývinu, zásadně
nesmíme otevírat hru! Tah e5 sice svádí, avšak právě na to Capablanca čekal! Nyní už to
12
bude pouze „jednobrankovka“! (Po 11...a5!? – např. – nebo snad i jiných tazích – by se
ještě dlouho bojovalo!)] 12.dxe5 Jxe5 13.cxd5 cxd5
Nyní budoucí 3. mistr světa velkolepým způsobem rozehraje své útočné „zabijáky“!
Pečlivě sledujte a kochejte se tím, jak bílé figury během několika málo tahů dokážou
z černé pozice udělat doslova „trosky“!
XIIIIIIIIY
8r+l+-trk+0
7zpp+-+-+p0
6-+-vl-wqpsn0
5+-+psnp+-0
4-+-+-+-+0
3+P+LzPN+P0
2PvLQsN-zPP+0
1+-mKR+-+R0
xabcdefghy
14.Jc4!! Fantastický tah!!! 14...dxc4 15.Sxc4+ Jhf7 16.Vxd6! Dxd6 17.Jxe5 Se6
18.Vd1 De7 19.Vd7! Proti souhře bílých figur není pomoci! 19...Sxd7 20.Jxd7 Ještě
přesvědčivější bylo 20.Jxg6!, tah v partii však pochopitelně také vyhrává. 20...Vfc8
21.Dc3 Vxc4 22.bxc4 Jd6 23.Dh8+ Kf7 24.Je5+ Ke6 25.Dxa8
1-0
(3) Spasskij, Boris – Petrosjan, Tigran [B94]
Moskva 1969
Naprosto učebnicový příklad útoku na krále při opačných rošádách pomocí otevřených
sloupců naň!
1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 a6 6.Sg5 Jbd7 Dnes se hrává
především 6...e6. 7.Sc4! Da5 8.Dd2 h6?! Černý se chce zbavit dotěrného bílého střelce
a získat tím pádem i dvojici střelců, ale!... 9.Sxf6! Přesně tak! Zde nejde o dvojici
střelců, ale o mnohem víc – tady jde o čas! 9...Jxf6 10.0-0-0 e6 11.Vhe1 Nyní je
vidět, že bílé figury jsou připraveny k boji mnohem rychleji než černé! 11...Se7 Kdyby
černý tušil, co ho čeká, určitě by raději zahrál 11...Sd7!? a pokusil se svého krále ukrýt
nikoliv na křídlo královské, nýbrž na křídlo dámské! 12.f4 0-0 13.Sb3! Ve8 14.Kb1!
Poslední dva tahy bílého si dobře prohlédněte – ačkoliv jsem říkal, že bílému jde
především o čas, je vždy vhodné před započetím samotného útoku všechny figury
maximálně zesílit nebo naopak postavit na co nejbezpečnější resp. nejvhodnější pole. A
právě proto poslední dva tahy bílého! Bílý král je nyní výborně kryt a o nějakém
protiútoku si černý může nechat leda tak zdát! 14...Sf8 15.g4! A nyní, poté, co bílý
ještě dvěma profylaktickými tahy maximálně vylepšil postavení svých figur (jak již bylo
13
řečeno!), vidíme další důsledek tahu h6 – vážné oslabení černého krále! Jelikož hrozí g5
s otevřením sloupce na krále, musí černý pěšce brát (tedy nemusí, ale co má dělat!), čímž
však na svého „velitele“ stejně otevře pořádný „fukar“! 15...Jxg4 16.Dg2 Jf6 17.Vg1
Sd7 18.f5!ƒ Bílý je důsledný a za žádnou cenu neustoupí! No, ještě aby ustupoval, že?...
 18...Kh8 19.Vdf1 Dd8 Černý konečně pochopil, že jeho král nutně potřebuje
ochranu, a proto se pokouší zapojit do obrany i svou nejsilnější figuru – na to však je již
pozdě! 20.fxe6 fxe6
XIIIIIIIIY
8r+l+kvl-tr0
7+p+-+pzp-0
6p+-zppsn-zp0
5wq-+-+-+-0
4-+LsNP+-+0
3+-sN-+-+-0
2PzPPwQ-zPPzP0
1+-mKRtR-+-0
xabcdefghy
21.e5! dxe5 22.Je4!! Fantastické zapojení poslední bílé figury do útoku! Teď už
chápete smysl tahu 21.e5? 22...Jh5 23.Dg6 exd4 Kapitulace, ani 23...Jf4 by však např.
po 24.Vxf4! exf4 25.c3!+- s dalším Sc2 atd. v žádném případě nezachránilo! 24.Jg5!
1-0
Takováto partie se většinou podaří sehrát zvláště proti slabšímu hráči. Můžeme však říci,
že by Petrosjan v roce 1969 byl „slabším hráčem“???...
Vskutku krystalicky čistá partie!
(4) Tal – N. N. [B18]
1974
Jak jistě všichni víte, jedním z největších šachových útočníků byl bezesporu 8. mistr
světa Michail Tal. I v této partii si přišel na své, zvláště poté, kdy ho k tomu jeho soupeř
v podstatě „donutil“!…
1.e4 c6 2.d4 d5 3.Jc3 dxe4 4.Jxe4 Sf5 5.Jg3 Sg6 6.h4 h6 7.f4!? Velice ostrá
varianta vyžadující od černého přesnou hru. 7...e6 8.Jf3 Jd7 9.h5 Sh7 10.Sd3 Sxd3
11.Dxd3 Jgf6 Silně v úvahu přicházelo teď nebo i později 11...Dc7!? s přípravou dlouhé
rošády. Neboť ne nadarmo v caro-cannu platí nepsané pravidlo, že černý musí udělat
takovou rošádu, jakou udělá bílý! Pokud se tak nestane, tak... a to právě uvidíme v naší
partii! 12.Sd2 Se7 13.0-0-0 c5? A to je již skutečně hra s ohněm – bez dokončení
vývinu a bez rošády začínat hru v centru je skutečně téměř sebevražedné! To je úplně
to samé jako kdybyste poslali boxovat osmdesátikilového „trpaslíka“ se stopadesáti-
14
kilovým „obrem“!... 14.Vhe1 Bílý zcela jednoduchým způsobem účelně a zvláště
harmonicky rozmístil své síly a hrozí již velmi nepříjemným 15.f5! 14...0-0? A tento tah
již můžeme nazvat „pravou sebevraždou“! To už je úplně stejné, jako kdybyste chtěli
skočit bunjee-jumping bez lana!... Černý měl stále ještě zkusit 14...Dc7!? s plánem
rošovat nadlouho, jeho pozice by však i tak byla již velice nepohodlná. 15.f5! exf5
16.Jxf5 Ve8 Jak pokračoval Tal v útoku?
XIIIIIIIIY
8r+l+kvl-tr0
7+p+-+pzp-0
6p+-zppsn-zp0
5wq-+-+-+-0
4-+LsNP+-+0
3+-sN-+-+-0
2PzPPwQ-zPPzP0
1+-mKRtR-+-0
xabcdefghy
17.Sxh6! Jak jinak než naprosto jednoduše!... 17...gxh6 18.Jxh6+ Kf8 18...Kg7
19.Jxf7! Kxf7 20.Dg6+ Kf8 21.Jg5+- 19.Jg5!? S velmi pěknou hrozbou 20.Dg6!
(Pochopitelně, ti všímavější z Vás jistě okamžitě přišli na to, že 19.Dc4!+- resp. 19. Db3!+vyhrávalo stejně tak! – Vlastně – tady by snad vyhrávalo již téměř cokoliv!...)
19...Jxh5 20.Dh7 Sxg5+ 21.Kb1 Sxh6 22.Dh8#
1-0
(5) Karpov, Anatolij – Gik, Evgeny [B79]
Moskva 1968
Poslední ukázka je taktéž pěkným příkladem důležitosti otevřeného sloupce a zároveň
ukázkou toho, že i Karpov, proslavený zvláště svou precizní poziční hrou, dovedl útočit
stejně tak důrazně jako ostatní mistři světa!
1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 g6 6.Se3 Sg7 7.f3 0-0 8.Sc4 Jc6
9.Dd2 Da5 10.0-0-0 Sd7 11.h4 Je5 12.Sb3 Vfc8 13.h5 Jxh5 14.Sh6?! Dnešní
teorie „ví“, že nejlepším tahem v této pozici je profylaktické 14.Kb1! 14...Sxh6
15.Dxh6 Vxc3! Naprosto správná reakce a tedy i zcela korektní oběť kvality! Takovýto
typ oběti kvality za rozrušení pěšcové struktury soupeřova krále se mimochodem nejen
v dračí, ale i v mnoha jiných variantách sicilské hry vyskytuje velice často! 16.bxc3
Dxc3? Toto je však vážná chyba! Na tohoto pěšce má černý vždy dost času, po správném
16...Jf6! je jeho pozice perspektivnější, např.: 17.g4 Dxc3 18.Je2? (18.Kb1 a5!µ)
18...Dxf3-+ atd. 17.Je2! A to je důvod proč je 16...Dxc3? ukvapené, černý se musí vrátit
a ztratit tak kvůli bezvýznamnému pěšci c3 prakticky dvě (rozhodující!) tempa. 17...Dc5
15
17...Jd3+ nevychází pro 18.Vxd3 Da1+ 19.Kd2 Dxh1 20.Sxf7+! Kxf7 (20...Kh8? 21.Jf4!+-)
21.Dxh7+ Kf6 22.e5+! dxe5 23.Vxd7 s jasně lepší pozicí (i když je to možná menší zlo než
v partii!). 18.g4 Jf6 19.g5 Jh5 20.Vxh5! Tato typická oběť kvality za otevření hsloupce a odstranění jezdce je logickým doplňkem předchozího postupu g-pěšce!
(Srovnejte tahy 15...Vxc3 a 20.Vxh5 a zjistíte, že jsou si skutečně v mnohém podobné!)
20...gxh5 21.Vh1 Konečně má černý čas se nadechnout, ale už je pozdě. Těžké figury
bílého projdou po krajním sloupci a bílého střelce na úhlopříčce a2-g8 korektně omezit
taky nejde, takže černému zbývá jediná naděje – ublížit bílému králi. Toho ale
překvapivě dobře vykryje poslední figura bílého – jezdec, který se však také postupem
času zapojí do útoku, nebojte se!... 21...De3+ 22.Kb1 Dxf3 Po 22...Dxe2 23.Dxh5 e6
24.Dxh7+ Kf8 25.Dh8+ Ke7 26.Df6+ Ke8 27.Vh8# bílý matí a ani 22...Sg4!? po 23.fxg4
Dxe2 24.g6! (ovšem pozor na ukvapené 24.Dxh5? Dxe4! a černý všechno kryje!)
24...Jxg6 25.gxh5+- nestačí. 23.Vxh5 e6?! V těžké pozici není problém udělat
rozhodující chybu. Nešlo sice ani 23...Dxe4?! 24.g6! Dxg6 25.Vg5+-, ale „agónii“ mohlo
ještě prodloužit 23...Jg6 24.Dxh7+ Kf8 25.Dh6+ Ke8 26.Dh8+! Jf8 27.Vh7 e6 28.g6!
fxg6 29.Jd4 Dd1+ (29...Dxe4 30.Vxd7!+-; 29...Df1+ 30.Kb2 Vc8 31.Vh3!+-) 30.Kb2 Dxd4+
31.Dxd4 Jxh7 32.Dxd6 Jf8+-, kde ale (snad) bílý časem rozhodne postupem krále po
černých polích na královské křídlo. 24.g6! Programový úder, po otevření pozice ztratí
černý rozhodující materiál. 24...Jxg6 24...fxg6 25.Dxh7+ Kf8 26.Dh8+ Ke7 27.Vh7+
Jf7 28.Dxa8 Dxe2 29.Dxb7+- je také beznadějné. 25.Dxh7+ Kf8
XIIIIIIIIY
8r+-+-mk-+0
7zpp+l+p+Q0
6-+-zpp+n+0
5+-+-+-+R0
4-+-+P+-+0
3+L+-+q+-0
2P+P+N+-+0
1+K+-+-+-0
xabcdefghy
26.Vf5!!+- Poslední těžký úder na téma překrytí rozhoduje partii! 26...Dxb3+
27.axb3 exf5 28.Jf4! Vd8 29.Dh6+ Ke8 30.Jxg6 fxg6 31.Dxg6+ Ke7 32.Dg5+!
Ke8 33.exf5 Vc8 34.Dg8+ Ke7 35.Dg7+ Kd8 36.f6
1-0
Tak, co říkáte? Že jsou ty šachy vlastně úplně jednoduché?...
Možná se Vám bude zdát 5 partií málo, ale rozhodl jsem se, že se tentokrát budu
řídit heslem: „více kvality, méně kvantity!“. Pevně totiž doufám, že všech pět vzorových
partií se mi podařilo vybrat opravdu co nejvhodněji, a to nejenom kvůli našemu tématu,
16
ale také proto, že je sehráli skuteční šachoví mistři a bez studia takovýchto partií se ani
„moderní šachista“ v žádném případě neobejde!
Také jste si možná všimli, že jsem se ne až tolik důkladně zabýval obrannými
možnostmi v jednotlivých partiích. I to však byl záměr, pokud chcete, můžete se do
tohoto „problému“ klidně pustit sami. Já jsem Vám chtěl spíše ukázat cestu jak útočit a
nezatěžovat Vás tím pádem „přehršlí zbytečných variant“.
Na závěr ještě přidám jedno „heslo“, které mne v souvislosti s tímto článkem
napadlo: „Útokem vpřed, zadkem vzad!“...
17
C) ÚTOK NA KRÁLE PŘI STEJNÝCH ROŠÁDÁCH
(1) Rotlevi – Rubinstein [D40]
1907
1.d4 d5 2.Jf3 e6 3.e3 c5 4.c4 Jc6 5.Jc3 Jf6 V té době „normální“ Tarraschova
obrana dámského gambitu. 6.dxc5?! Umožňuje černému s tempem vyvinout střelce.
6...Sxc5 7.a3 a6 8.b4 Sd6 9.Sb2 0-0 10.Dd2? Vážná chyba, ztráta času. Lépe bylo
10.cxd5 exd5 11.Se2= Ve své učebnici strategie a taktiky uvádí Suetin tuto partii v
kapitole „důsledek ztráty temp“. 10...De7! Správný vývin dámy! 11.Sd3 Nyní nelze
11.cxd5 exd5 12.Jxd5? (12.Se2!?) 12...Jxd5 13.Dxd5 Se6 14.Dd1 Jxb4! 15.axb4 Sxb4+
16.Jd2 Vfd8 17.Sc1 Vxd2! Není Vám tento tah povědomý? 18.Sxd2 Vd8-+; Po 11.Se2
dxc4 12.Sxc4 by vznikla tatáž pozice jako v partii. 11...dxc4 12.Sxc4 b5 13.Sd3 Vd8
Nyní musí bílý dámou z d-sloupce odejít a tak ztratit tempo. 14.De2 Sb7 15.0-0 Je5!
Poučný tah, jenž splňuje hned dva cíle – otevřít dráhy černým střelcům a zbavit bílého
krále jeho nejdůležitějšího obránce! 16.Jxe5 Sxe5 17.f4 Zostřuje hru. Tah byl po
partii kritizován, ale co hrát? 17...Sc7 18.e4 Vac8 19.e5 Sb6+ 20.Kh1 Jg4! Černé
figury jsou ve skvělé souhře! (hlavní princip šachu!) 21.Se4 Po 21.Dxg4 Vxd3µ černí
střelci taktéž nemají konkurenci! 21...Dh4 22.g3 Nyní následuje velkolepá kombinace!
XIIIIIIIIY
8-+rtr-+k+0
7+l+-+pzpp0
6pvl-+p+-+0
5+p+-zP-+-0
4-zP-+LzPnwq0
3zP-sN-+-zP-0
2-vL-+Q+-zP0
1tR-+-+R+K0
xabcdefghy
22...Vxc3!! 23.gxh4 Vd2!! 24.Dxd2 Sxe4+ 25.Dg2 Vh3!
0-1
(2) [C06]
Instruktivní partie
1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jd2 Jf6 3...Se7!? 4.e5 Jfd7 5.Sd3 c5 6.c3 Jc6 7.Je2 Db6 V
dnešní době se hrává téměř výhradně 7...cxd4 8.cxd4 f6 8.Jf3 cxd4 9.cxd4 Sb4+
18
10.Kf1!? Samozřejmě lze hrát i 10.Sd2!? 10...0-0? Černý se chytá do pasti! Nutné
bylo 10...Se7!? 11.Sxh7+! Zcela korektní oběť střelce na h7! 11...Kxh7 12.Jg5+ Kg8
Po 12...Kg6 bílý matí ještě rychleji: 13.Dd3+ f5 14.Jf4+! Kxg5 15.Dg3+ Kh6 16.Dg6#
13.Dd3 Ve8 13...g6? nepomáhá kvůli 14.Dh3!+- 14.Dh7+ Kf8 15.Dh8+ Ke7 16.Dxg7
Připomeňme si ještě jednou slavnou Capablancovu větu: „Při útoku na krále lze obětovat
lehkou figuru, když za ni dostaneme dva pěšce a útok pokračuje!“ To zde ovšem platí,
vždyť třetího pěšce (f7) ani nelze krýt! 16...Jd8 Po 16...Vf8 vyhrává pěkný úder
17.Jxe6! Kxe6 18.Jf4+ Kf5 (18...Ke7 19.Jxd5++-) 19.Dh7+ Kg4 20.Dh5# I nyní však
vítězí taktika: 17.Jxf7! Jxf7 18.Sg5+ A bílý dostane vše zpět i s úroky!
1-0
(3) Petrík T. – Rigo Z.
Tatranské Zruby 2002
XIIIIIIIIY
8r+-wqrvlk+0
7+-+n+pzpp0
6l+p+p+-+0
5zp-+pzP-+-0
4-+P+-+Q+0
3+P+L+N+-0
2P+-+-zPPzP0
1tR-vL-tR-mK-0
xabcdefghy
Oběť na h7 v čistém vydání: 15.Sxh7+! Kxh7 15...Kh8 16.Dh5+- je též naprosto
beznadějné. 16.Dh5+ Kg8 17.Jg5 17.Jg5 Sc5 18.Dxf7+ Kh8 19.Dh5+ Kg8 20.Dh7+ Kf8
21.Dh8+ Ke7 22.Dxg7#
1-0
(4) Lasker – Bauer [A03]
Amsterdam 1889
1.f4 d5 2.e3 Jf6 3.b3 e6 4.Sb2 Se7 5.Sd3 b6 6.Jf3 Sb7 7.Jc3 Jbd7 8.0-0 0-0
9.Je2 c5 10.Jg3 Černý sehrál zahájení pasivně, věnoval se pouze vlastnímu vývinu aniž
by se příliš věnoval tomu, kam a jak staví své figury jeho soupeř. Ten si díky tomu již v
10. tahu vytvořil velmi dobré podmínky pro útok na krále. 10...Dc7 Černý proti bílým
figurám stále nic nedělá, což se mu brzy vymstí. Měl zkusit např. 10...Je4!? s dalším Sf6
a snahou o zjednodušení hry. 11.Je5! Pole e5 se bílému pochopitelně hodí (a líbí!).
19
11...Jxe5 12.Sxe5 Dc6 13.De2! Vtipný tah – nejen že pokryl případnou hrozbu c4, ale
také sám pohrozil nepříjemným Sb5 a spojil své věže. Čili tři v jednom! 13...a6 14.Jh5!
Jak již víme – při útoku na krále je třeba odstranit co největší počet bránících figur!
14...Jxh5 Ani jiné tahy nemohly zastavit strašnou sílu obou bílých střelců, např.:
14...d4 15.Sxf6 Sxf6 16.Dg4 Kh8 (16...e5 17.Se4!+-) 17.Vf3 Vg8 18.Sxh7!+-; nebo 14...h6
15.Sxf6 Sxf6 16.Jxf6+ gxf6 17.Dg4+ Kh8 18.Dh4 Kg7 19.Vf3 Vfd8 20.Vg3+ Kf8
21.Dxf6+-
XIIIIIIIIY
8r+-+-trk+0
7+l+-vlpzpp0
6pzpq+p+-+0
5+-zppvL-+n0
4-+-+-zP-+0
3+P+LzP-+-0
2P+PzPQ+PzP0
1tR-+-+RmK-0
xabcdefghy
15.Sxh7+! Jedině tak! K ničemu nevedlo 15.Dxh5? f5!= 15...Kxh7 16.Dxh5+ Kg8
17.Sxg7!! První oběť obou střelců k odstranění pěšcové ochrany soupeřova krále v
historii! 17...Kxg7 Odmítnutí druhého střelce černému nepomůže: 17...f5 18.Se5!+-;
17...f6 18.Sh6!+- 18.Dg4+ Kh7 18...Kf6? 19.Dg5# 19.Vf3 e5 Jediný tah! 20.Vh3+ Dh6
21.Vxh6+ Kxh6 22.Dd7!+- Černý sice zabránil matu, ale právě díky tomuto tahu
získává bílý rozhodující převahu a útok přitom stále trvá! Lasker pochopitelně tento tah
musel vidět již při tahu 14.Jh5! 22...Sf6 23.Dxb7 Kg7 24.Vf1 Vab8 25.Dd7 Vfd8
26.Dg4+ Kf8 27.fxe5 Sg7 28.e6 Vb7 29.Dg6 f6 30.Vxf6+ Sxf6 31.Dxf6+ Ke8
32.Dh8+ Ke7 33.Dg7+ Kxe6 34.Dxb7 Vd6 35.Dxa6 d4 36.exd4 cxd4 37.h4 d3
38.cxd3
1-0
(5) Alechin – Freeman [C44]
1924
1.e4 e5 2.d4 exd4 3.c3 d5! Nejbezpečnější odpověď. 4.exd5 Dxd5 4...Jf6!? 5.cxd4
Sb4+ 6.Jc3 Jc6 7.Jf3 Jf6 8.Se2 0-0 9.0-0 Sxc3?! Zbytečně posiluje bílé
centrum, lepší bylo 9...Da5!? 10.bxc3 b6?! Ani tento tah není z nejpovedenějších –
střelec na b7 nebude stát dobře. Spíše by se asi dalo doporučit 10...Sg4!? 11.c4! Nyní je
patrná nevýhoda tahu Sxc3 – bílý (dokonce se ziskem dvou temp!) posune svůj pěšcový
pár o řadu dál a získá tím prostor a otevřené linie pro své figury! 11...Dd8 12.d5 Je7
13.Jd4! Aljechin staví svého jezdce na výborné centrální pole a znesnadňuje tím soupeři
20
vývin. 13...Sb7 14.Sb2! Z tohoto pole střelec nejlépe podporuje útok na krále! Už teď
musíte zřetelně cítit slabost bodu g7! 14...c6! Černý správně napadá bílé centrum!
(dokud je čas!). 15.Sf3! Vynikající oběť pěšce – jedině tak může bílý usilovat o vítězství!
K ničemu nevede „chabé“ 15.dxc6?! Jxc6 16.Jxc6 Sxc6 (16...Dxd1?? 17.Je7++-) 17.Dc1
Jd7!= s rovnou hrou. 15...cxd5 16.Ve1 Ve8 Pěšce bílý obětoval, jak ale vyčarovat
nějaký útok? 17.Dc1! Převod dámy po černých polích rozhoduje! 17...Vb8 18.Dg5 Jg6
19.Jf5 Už se objevují první hrozby, např. prosté 20. cxd5 19...Vxe1+ 20.Vxe1 dxc4?!
Vynuceně prohrává, ale záchrany již nebylo. 21.Sxb7 Vxb7 22.Sxf6! Dxf6 22...gxf6
23.Dh6 Df8 24.Ve8!+- 23.Ve8+ Jf8 24.Jh6+!! Nádherný zvedák! 24...Dxh6 24...Kh8
25.Vxf8# 25.Vxf8+! Kxf8 26.Dd8#
1-0
(6) Steinitz – Mongredien [B01]
1.e4 d5 2.exd5 Dxd5 3.Jc3 Dd8 3...Da5!?; 3...Dd6!? 4.d4 e6 5.Jf3 Jf6 6.Sd3 Se7
7.0-0 0-0 8.Se3 Všimněte si jednoduchého, ale zároveň velice účinného postavení
bílých figur! 8...b6 9.Je5 Sb7 10.f4 Jbd7 11.De2 Jd5? Bílý sehrál zahájení lépe,
tímto tahem se však černý dopouští téměř rozhodující chyby (chápete proč?). Měl se
snažit znepříjemnit bílému jeho hru, např. protiakcí v centru tahem 11...c5!? 12.Jxd5
exd5 I po 12...Sxd5 13.Vad1 (s dalším c4 atd.) by stál bílý lépe. 13.Vf3!+/- Útok na
krále je v této pozici samozřejmě tím nejlepším a nejlogičtějším plánem! 13...f5 I po
13...Jf6 14.Vh3ƒ má bílý velice silný útok. 14.Vh3 g6 Steinitz ukázal pěknou variantu
14...c5 15.Dh5 Jf6 16.Dxf5 Sc8 17.Dxh7+! Jxh7 18.Sxh7+ Kh8 19.Jg6# 15.g4 fxg4?
Nutné bylo 15...Jxe5 16.fxe5 Sc8! s alespoň nějakými šancemi na obranu.
XIIIIIIIIY
8r+-wq-trk+0
7zplzpnvl-+p0
6-zp-+-+p+0
5+-+psN-+-0
4-+-zP-zPp+0
3+-+LvL-+R0
2PzPP+Q+-zP0
1tR-+-+-mK-0
xabcdefghy
16.Vxh7!! Nádherný tah! 16...Jxe5 16...Kxh7 17.Dxg4 Jf6 18.Dxg6+ Kh8 19.Dh6+ Kg8
20.Kh1!+- s dalším Vg1 je také konec! 17.fxe5 Kxh7 18.Dxg4 Vg8 19.Dh5+ Kg7
20.Dh6+! Pochopitelně nikoliv 20.Dxg6+?? Kh8!-+ 20...Kf7 21.Dh7+ Ke6 21...Vg7
22.Sxg6+ Kf8 23.Sh6+- 22.Dh3+! Kf7 23.Vf1+ Ke8 24.De6 Vg7 25.Sg5 Dd7
21
26.Sxg6+ Vxg6 27.Dxg6+ Kd8 28.Vf8+ De8 29.Dxe8# Útok na královském křídle
při pevném centru, to je jeden ze základních postulátů učení Steinitze!
1-0
(7) Tarrasch – Gottschal [C05]
1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jd2 Jf6 3...Se7!? 4.e5 Jfd7 5.Sd3 c5 6.c3 Jc6 7.Je2 Db6 Jak
již bylo řečeno, dnes se dává přednost pokračování 7...cxd4 8.cxd4 f6 8.Jf3 Bílý
postavil pěšcový řetěz s vtipným rozmístěním jezdců na jeho podporu a tak plán černého
– tlak na základnu pěšcového řetězu (d4) – byl odražen. Díky tomu mohl Tarrasch
předvést vzorový plán při takovémto pěšcovém rozmístění – útok na krále! 8...Se7?!
Černý se musí co nejrychleji snažit alespoň částečně rozbít bílé centrum. V té době však
něco takového věděl málokdo a jak názorně uvidíme v této partii, pokud černý s bílým
centrem nic nedělá, je postupně umačkán až k smrti! 8...f6!? 9.0-0 0-0 10.Jf4! Kh8
11.Sc2 Vg8 12.Dd3± g6 Prvním úspěchem útočící strany je vynucené oslabení ochrany
soupeřova krále. 13.a3 Dc7 14.b4! Bílý získává prostorovou převahu i na dámském
křídle. 14...b6 Ještě nejlepší. Po braní na d4 (b4) by bílý získal nadvládu nad otevřeným
sloupcem „c“ a po 14...c4? by měl volné ruce pro útok na královském křídle (něco
podobného se však v partii stejně stane, černý prostě nemá v této pozici žádný kloudný
plán!). 15.Jh3 a5 16.b5! Jd8 17.a4! Sb7 Nešťastný „francouzský“ střelec! 18.Sd2
Bílý stojí strategicky již jasně na výhru. 18...Vc8 19.Vfc1! Opatření proti otevření csloupce. 19...Kg7 20.De3 Kh8 21.Sd3 c4 Nakonec černý prodloužil pěšcový řetěz, na
jeho základnu (c3) však útočit nemůže ani kdyby se rozkrájel! 22.Sc2 Jf8 23.De2 Kg7
24.De3 Kh8 25.Ve1 Dd7 26.Kh1 Vc7 27.Dh6! De8 28.Jfg5! Principem útoku na krále
je docílení převahy sil na daném úseku šachovnice. Bílý na velkém prostoru snadno
manévruje, černý na malém prostoru se jen s námahou připravuje na obranu krále,
zachování hlavního principu šachu – harmonie – je u černého takřka nemožné! 28...Vg7
29.f3! Bílý nemusí nikam spěchat a může v klidu vylepšit všechny své figury. 29...Sc8
30.Jf2 Jd7 31.Jg4 Dg8 32.Sc1!? Chce vyměnit hlavního obránce – černopolného
střelce. Všimněte si, že i kvůli této možnosti bílý zatím ponechává věž na a1, neboť zatím
stejně není jasné, na kterém sloupci bude při útoku na krále nejvíce užitečná! 32...Df8
33.f4 Kg8 34.Ve3 f5 Co má černý dělat?!... 35.exf6 Jxf6 36.Je5 Sd6 37.Vf3 De8
38.Sd2! Teď již není potřeba střelce měnit a proto bílý zapojuje do hry poslední
rezervu – Va1! 38...Sxe5 39.fxe5 Jg4 40.Dh4 h5 41.h3 Jh6 42.g4 hxg4 43.hxg4
Jdf7 44.Kg2! Jf5 Zoufalství, ale proti zapojení poslední rezervy (Vh1) nebylo obrany!
45.gxf5 gxf5 46.Vg3 Jxg5 47.Sxg5 Df7 48.Vh1 Velice poučná partie!
1-0
(8) Fischer – Panno [A04]
Buenos Aires 1970
1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d3 Jc6 4.g3 g6 5.Sg2 Sg7 6.0-0 Jge7 7.Ve1 d6 8.c3 0-0
9.d4?! I Fischer je jen člověk – tento centrální úder je předčasný. V úvahu přichází
22
např. 9.Jbd2 9...cxd4 10.cxd4 d5? Hrubá strategická chyba! Přitom po mnohem lepším
10...Db6!= by černý neměl žádné problémy! 11.e5! Fischer správně uzavírá centrum a
vytváří si tím ideální podmínky pro tzv. královsko-indický útok na krále! 11...Sd7
12.Jc3 Vc8 13.Sf4 Ja5 14.Vc1 b5 15.b3! b4 16.Je2 Sb5 Černý se správně snaží
získat na dámském křídle nějakou protihru, ale vzhledem k omezeným prostorovým
podmínkám a zablokovaným „b“ pěšcům je to velmi problematické. 17.Dd2 Jac6 18.g4!
Zato bílý má podmínky k útoku téměř ideální! 18...a5? Zde byl již nejvyšší čas vzít
jezdce e2. Musíme sledovat vždy i záměr soupeře, později uvidíme, jak se tento jezdec
velice účinně zapojí do útoku na krále. 19.Jg3± Db6 20.h4! Převaha sil bílého na
královském křídle začíná hrozivě narůstat! 20...Jb8 21.Sh6! Odstranění hlavního
obránce! 21...Jd7 22.Dg5! Vxc1 23.Vxc1 Sxh6 23...Ve8 24.Sxg7 Kxg7 25.Jh5++24.Dxh6 Vc8 25.Vxc8+ Jxc8 26.h5! Zatímco černý na dámském křídle nic
konkrétního nevytvořil, bílý má již vážné hrozby! 26...Dd8 27.Jg5 Jf8 Jak nejúčinněji
prorazit černé hradby?
XIIIIIIIIY
8-+nwq-snk+0
7+-+-+p+p0
6-+-+p+pwQ0
5zpl+pzP-sNP0
4-zp-zP-+P+0
3+P+-+-sN-0
2P+-+-zPL+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
28.Se4!! Útočí se všemi figurami! (střelce ani nelze vzít!) 28...De7 29.Jxh7!
Odstranění ochrany krále! 29...Jxh7 30.hxg6 fxg6 31.Sxg6 Jg5 32.Jh5 Jf3+
33.Kg2 Jh4+ 34.Kg3 Jxg6 35.Jf6+! Kf7 36.Dh7+ Všímáte si jak moc velkou chybu
černý udělal, když nechal bílého jezdce naživu? Skvostný učební příklad!
1-0
(9) Hráček – Kosašvili [C91]
ME juniorů 1989
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0-0 8.d4 Ne
tak často hraná, ale přesto velice zajímavá odnož španělské hry. Hlavní varianty
samozřejmě vznikají po 8.c3 d6 (Zde ovšem může černý zvolit i velice nepříjemný
Marshallův protigambit 8...d5!?) 9.h3 atd. 8...d6 9.c3 Sg4 10.d5 Ja5 11.Sc2 c6 Dnes
je velice moderním také tah 11...Dc8!? 12.h3 Sxf3? Tento tah rozhodně nelze doporučit
– bělopolný střelec (a tím pádem slabá bílá pole v táboře černého!) bude černému
23
chybět! (Nejlepší reakcí na tah h3 je tak trochu překvapivě tah 12...Sc8!) 13.Dxf3 cxd5
14.exd5 Jc4 15.Jd2 Jb6 16.Jf1 g6 17.Sh6! Tempo! 17...Ve8 18.Jg3 Jbxd5 Černý
sice získal výhodu pěšce, avšak bílé figury jsou maximálně aktivní a čelit jejich tlaku je
už teď dost velký problém! 19.Vad1! Tempo! 19...Jc7
XIIIIIIIIY
8r+-wqr+k+0
7+-sn-vlp+p0
6p+-zp-snpvL0
5+p+-zp-+-0
4-+-+-+-+0
3+-zP-+QsNP0
2PzPL+-zPP+0
1+-+RtR-mK-0
xabcdefghy
20.Jf5! Typický španělský skok! 20...Je6 21.Vxe5! Bílé figury prostě jedou! 21...gxf5
22.Vxe6! fxe6 23.Dg3+ Jg4 24.hxg4 Sh4 25.Df4 fxg4? Po 25...e5 26.Dxf5 Va7! se
černý ještě mohl nějakou chvíli úspěšně bránit, bílá pozice je však již jasně lepší
(prakticky vyhraná)! 26.Dxg4++1-0
(10) Kasparov – Movsesjan
Praha 2001
XIIIIIIIIY
8r+l+rmkn+0
7+-wqp+pzp-0
6-+p+-+-zp0
5zp-+-zpP+-0
4-vlL+P+-+0
3+-sN-wQ-tR-0
2PzPPvL-+PzP0
1tR-+-+-+K0
xabcdefghy
24
Důležitým předpokladem k úspěšnému útoku je převaha (početní, materiální) na daném
úseku šachovnice. Pokud má útočící strana v klíčové oblasti víc figur, může v zájmu svého
útoku vyměnit jednoho ze svých útočníků za jednoho z důležitých obránců bez ohledu na
„předepsanou“ hodnotu – jinak řečeno obětovat. Bílý je – kromě věže a1 – harmonicky
vyvinut, o černých figurách se dá říct pravý opak. Bílý zahajuje logicky útok proti králi,
protože na královské křídlo míří vyjma jezdce všechny jeho figury a černého krále brání
jen jezdec a trochu věž. Vlastně ho „brání“ i bílý pěšec f5, tak co s ním, odpadlíkem!...
18.f6! gxf6 Po 18...g6 vychází moc hezké 19.Vxg6! fxg6 20.Dxh6+ Jxh6 21.Sxh6# a
18...Jxf6 19.Vxg7! Kxg7 (19...d5 20.Dxh6 dxc4 21.Sg5!+-) 20.Dxh6+ Kg8 21.Dg6+ Kf8
22.Dxf6+- vede taky až do matu! 19.Vf1 Černá pozice je naprosto zoufalá, Va8, Sc8 a
Dc7 jsou jen smutnými statisty a nemají šanci jakkoli promluvit do dění na královském
křídle. 19...Sxc3 20.Vxg8+! Jediný věrný černého monarchy padl a s ním padá i celá
pozice. Všimněte si, že ačkoli bílý přichází o věž a černý „jen“ o jezdce, bílou převahu na
královském křídle to naopak zvyšuje. Za povšimnutí také stojí černý zoufalec na c3, bílé
figury o něj vůbec nejeví zájem!... 20...Kxg8 21.Dg3+ Kf8 22.Vxf6+- d5 23.Sxh6+
Ke7 24.Vxf7+! Kd6 25.Dg6+ Se6 26.Vxc7 Kxc7 27.exd5 cxd5 28.Sb5! Veb8 29.a4
Sd7 30.bxc3 Sxb5 31.axb5 Vxb5 Vyjasnilo se, bílý má rozhodující materiální převahu.
32.h4 a4 33.Sg7 d4 34.Df7+ Kb6 35.De6+ Kb7 36.Sxe5 Vxe5 37.Dxe5 a3
38.Dd5+ Kb8 39.cxd4 a2 40.Db3+ Kc7 41.Dc3+ Kd7 42.Da1 Kd6 43.c4
1-0
25
ŠCTMV 2
A) Plán v šachové partii (úvod),
jak se správně učit novým zahájením
(úvod) – D. K.
Stejně tak, jako když se začínáme ve škole učit novou látku, musíme i při studiu
nového zahájení, které hodláme zařadit do našeho repertoáru, postupovat pomalu a
rozvážně, od jednoduššího ke složitějšímu. Tím pádem absolutně nemá cenu se při studiu
zahájení nejdříve „nabiflovat“ spoustu mnohdy i zbytečných variant. Pak se stane to, že i
když se Vám třeba podaří v partii zahrát jednu z těch „lepších“ variant, kterou jste se
„naučili“, tak jakmile tato varianta skončí, nevíte co dál a nadějnou pozici většinou velice
rychle pokazíte!…
Jak tedy nejlépe postupovat? Tím prvním a nejdůležitějším krokem je vybrat co
nejvhodnější ukázkové partie (trenér jistě rád pomůže...) a na těchto se poučit, proč se
vlastně ta a ta varianta hraje právě takto, jinak řečeno – snažit se pochopit hlavní
myšlenky daného zahájení a s tím související další PLÁN HRY jak v možných typech
vznikající střední hry, tak stejně tak i hry končící, tedy koncovek…
A co že je to vlastně ten PLÁN HRY? Než pošlete 11 fotbalistů na trávník, taky
jim předtím musíte říct, jakým způsobem mají hrát, na co se zaměřit atd. A úplně stejně
je tomu v šachové partii – když budete stále jen bezcílně tahat, vytvářet „oblíbené“
jednotahové hrozby atd., tak se příliš daleko nedostanete…
Ale dost bylo řečí, podívejme se nyní na několik velice praktických ukázek…
(1) Nimzowitsch,A – Salwe,G [C02]
Karlovy Vary 1911
1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 Důležitá otázka na začátek: kdy vlastně máme stanovit plán hry?
Na to není jednoduchá odpověď a je to záležitost dosti „individuální“, avšak jedno
pravidlo zde celkem všeobecně platí – je to v okamžiku, kdy se vyjasní pěšcová struktura
v centru! Tím pádem můžeme v tomto konkrétním případě stanovit plán hry již po 3.
tahu, kterým bílý de facto „rozříznul“ šachovnici na 2 poloviny, z čehož vyplývá, že bílý
bude hrát v centru a především pak na královském křídle, kdežto černý se bude skrze
křídlo dámské snažit o protihru spojenou s tlakem na pěšcové centrum bílého. 3...c5
4.c3 Jc6 5.Jf3 Db6 6.Sd3!? Sd7 Hlavní (gambitová) varianta pokračuje po 6...cxd4
7.cxd4 Sd7 (7...Jxd4?? 8.Jxd4 Dxd4 9.Sb5++-) 8.0-0!? Jxd4÷, kde má bílý za pěšce
určitý náskok ve vývinu, prostor atd. 7.dxc5!? Po 7.0-0 může bílý přejít do výše uvedené
26
varianty. 7...Sxc5 8.0-0 f6? Toto je však vážná chyba! Ačkoliv je plán černého
spojený s podrýváním bílého centra obecně správný (takže vidíte, že i po „ustálení“
pěšcové struktury mají obě strany dost často více možných plánů!), v tomto případě je
to plán příliš pomalý! Silně v úvahu přicházelo v souvislosti s dalším tahem bílého 8...a5!,
naopak 8...Jge7?? 9.b4+- by partii poměrně rychle ukončilo… 9.b4! Výborný tah, který
plní hned 2 cíle: A) „Kryje“ pěšce b2 a B) což je ještě důležitější – získává kontrolu nad
veledůležitými poli d4 a e5! 9...Se7 10.Sf4! fxe5 11.Jxe5 Jxe5 12.Sxe5 Takovýto
střelec prostě nemá chybu! 12...Jf6 12...Sf6? zde nevychází takticky kvůli 13.Dh5+ g6
14.Sxg6+ hxg6 15.Dxg6+ Ke7 16.Sxf6+ Jxf6 17.Dg7++- a bílý vyhraje. 13.Jd2 Kam že
má asi namířeno bílý jezdec? Pochopitelně na f3, aby posílil kontrolu polí d4 a e5!
13...0-0 14.Jf3 Sd6 14...Sb5? 15.Sd4 Da6 16.Sxb5 Dxb5 17.Jg5!± stojí černého
pěšce. 15.De2! Skvěle! Bílý ještě více posiluje pole e5! Hrubou taktickou i strategickou
chybou by naopak bylo 15.Sd4? (což je dobrá myšlenka, kterou však bílý musí lépe
připravit, jak uvidíme!) 15...Dc7 16.De2 Jg4! 17.h3 e5!„, neboť by se černému podařilo
prosadit veledůležitý tah ...e5 a najednou by neměl vůbec žádný problém, spíše naopak!
15...Vac8 16.Sd4! Ano, teď již si bílý tento tah dovolit může! 16...Dc7 17.Je5
Ideální blokádová figura = jezdec! Ano, střelec na e5 stál také dobře, ale pro jezdce je
tento opěrný centrální bod jako stvořený! 17...Se8 18.Vae1± Bílý ideálně a velice
harmonicky rozmístil veškeré své „síly“, avšak co dál?… 18...Sxe5?! Tento tah se jistě
černému nedělal lehce, ale popravdě řečeno… co měl hrát jiného??!… 19.Sxe5 Dc6
20.Sd4 Sd7 21.Dc2 21...Vf7
XIIIIIIIIY
8-+r+-+k+0
7zpp+l+rzpp0
6-+q+psn-+0
5+-+p+-+-0
4-zP-vL-+-+0
3+-zPL+-+-0
2P+Q+-zPPzP0
1+-+-tRRmK-0
xabcdefghy
22.Ve3! Odpověď je jednoduchá – pokud máme centrum již plně pod kontrolou, můžeme
konečně zahájit náš hlavní plán, čili útok na královském křídle! 22...b6 23.Vg3 Kh8
24.Sxh7!± Partie je rozhodnuta, zbytek tedy ponechám bez komentáře. Bílý sice ještě
musel překonat určité překážky, ale to již není předmětem našeho dnešního tématu…
24...e5!? 24...Jxh7 25.Dg6!+- 25.Sg6 Ve7 26.Ve1 Dd6 27.Se3 d4 28.Sg5 Vxc3
29.Vxc3 dxc3 30.Dxc3 Kg8 31.a3 Kf8 32.Sh4 Se8 33.Sf5 Dd4 34.Dxd4 exd4
35.Vxe7 Kxe7 36.Sd3 Kd6 37.Sxf6 gxf6 38.Kf1 Sc6 39.h4
1-0
27
(2) Fischer – Unzicker
1970
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sxc6!? Španělská je bezesporu jedno z nejkrásnějších
šachových otevření, avšak než se mladý šachista propracuje až ke strategicky velice
složitým hlavním variantám, měl by nejdříve zkusit některé ne tak náročné vedlejší
varianty španělské hry, které mají také své „kouzlo“, a právě jednou z takovýchto variant
je tzv. výměnná španělská. Tahem 4.Sxc6 totiž bílý více než jasně vytyčil vlastní plán hry
– přejít do koncovky a v ní uplatnit převahu pěšců 4:3 na královském křídle, kterou si
tahem 4.Sxc6 vytvořil (pokud černý nezahraje 4...bxc6, což se ovšem moc nehrává),
neboť převaha 4:3 na křídle opačném (čili dámském) je díky c-dvojpěšci značně
znehodnocena! Černý se pak na druhou stranu bude snažit využít výhodu dvojice střelců.
4...dxc6 5.0-0 K ničemu nevede 5.Jxe5?! Dd4! 6.Jf3 Dxe4+ 7.De2 Dxe2+ 8.Kxe2 Jf6=
a černý je naprosto v pohodě! 5...f6 6.d4! exd4 7.Jxd4 Je7 8.Se3 Jg6 9.Jd2 Sd6
10.Jc4 0-0 11.Dd3 Je5 12.Jxe5 Sxe5 13.f4!? Sd6?! Kdyby černý věděl, co ho čeká,
jistě by zahrál 13...Sxd4!?. Avšak zbavil by se tím své vlastně jediné výhody, totiž
dvojice střelců, a i přes „remízový“ faktor „nestejnopoláků“ by stál bílý o něco málo lépe.
XIIIIIIIIY
8r+lwq-trk+0
7+pzp-+-zpp0
6p+pvl-zp-+0
5+-+-+-+-0
4-+-sNPzP-+0
3+-+QvL-+-0
2PzPP+-+PzP0
1tR-+-+RmK-0
xabcdefghy
14.f5!! Skvostný tah, díky kterému se tato partie stala učebnicovou! Na první pohled
totiž tah f5 vypadá dost nelogicky – vždyť jím bílý vlastně zcela dobrovolně odevzdal
černému pole e5! Ano, to je sice pravda, ale pouze DOČASNĚ! Fischer totiž geniálně
odhadl, že pokud si stanoví další JASNÝ PLÁN HRY, totiž prosadit tah e5, nebude mít
černý, i díky dost pasivnímu bělopolnému střelci (další důvod tahu f5!!), dostatek
prostředků k tomu, aby tomuto de facto rozhodujícímu centrálnímu průlomu zabránil!!
De7 15.Sf4! Pointa tahu 14.f5! 15...Sxf4 15...Sc5!? 16.Vxf4 Sd7 17.Ve1 Dc5 18.c3
Vae8 19.g4! Aby byl po e5 dostatečně kryt pěšec f5! 19...Dd6 20.Dg3 Ve7 21.Jf3!
c5 22.e5! A je to! Všimněte si, jak Fischer zcela jednoduše všechny své figury zacílil na
pole e5… a udeřil!… 22...fxe5 23.Vfe4 Sc6 24.Vxe5± Vfe8 25.Vxe7 Vxe7 26.Je5
h6 27.h4! Sd7 28.Df4 Df6 29.Ve2 Sc8 30.Dc4+ Kh7 31.Jg6! Vxe2 32.Dxe2 Sd7
33.De7! Dxe7 34.Jxe7+- Tak, plán je téměř dokonán! V závěru Vám ještě doporučuji si
vychutnat, jak dokonale uměl Fischer využít „zvláštností“ jezdce!… 34...g5 35.hxg5!
28
hxg5 36.Jd5 Sc6 37.Jxc7 Sf3 38.Je8! Kh6 39.Jf6 Kg7 40.Kf2 Sd1 41.Jd7! c4
41...Sxg4 42.f6+ Kg8 43.f7+! Kxf7 44.Je5++- 42.Kg3
1-0
(3) Kristiansen,J – Berg,K [B13]
Danish Championships, Ringsted DEN, 1995
1.e4 c6 2.d4 d5 3.exd5 cxd5 4.Sd3 Další zahájení, další poměrně dobrá (a
jednoduchá!) možnost výběru varianty. Opět jednoduše řečeno – bílý na krále, černý „na
dámu“!… Partii ponechávám bez komentáře, Vašim analýzám se pochopitelně meze
nekladou!… 4...Jc6 5.c3 Jf6 6.Sf4 Sg4 7.Db3 Dc8 8.Jd2 e6 9.Jgf3 Sh5 10.0-0
Se7 11.Vfe1 0-0 12.Sg5 Vb8 13.Je5 Dc7 14.Dc2 Sg6 15.Sxg6 hxg6 16.Dd3 Sd6
17.f4 Je7 18.Dh3 b5 19.a3 a5 20.g4 Vfc8 21.Ve3 Je8 22.Dh4 f6 23.Vh3 Sxe5
24.fxe5 fxg5 25.Dh8+ Kf7 26.Jf3 Jc6 27.Jxg5+ Ke7 28.Vf1 Jd8 29.Df8+ Kd7
30.Vh8 Jb7 31.Vf7+ Kc6 32.Vxc7+ Jxc7 33.Dxc8
1-0
(4) Aagaard (2440) – Mortensen (2450) [B43]
Aruna Copenhagen (9), 11.05.1997
Na závěr tohoto tématu jsem si pro Vás připravil skutečnou lahůdku – abychom totiž
„pořád“ nehráli pouze za bílé, tak si ukážeme jednu z mnoha variant sicilské (za černé!),
a to konkrétně na partii, která, když jsem ji poprvé viděl, mne naprosto okouzlila!…
1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 a6 Na šachovnici vznikla jedna z hlavních variant
Paulsenovy sicilské (obrany). Slovo „obrana“ dávám do závorek zcela záměrně, neboť se
domnívám, že v dnešní době už nemůžeme hovořit o sicilské obraně, ale spíše o „sicilském
protiútoku“!… 5.Jc3 5.Sd3!? 5...Dc7 Pozornější z Vás jistě okamžitě vykřiknou: „Jak je
možné, že černý poté, co udělal 4 tahy pěšci, a nevyvinul tedy ani jednu lehkou figuru,
hraje dámou??“ V tomto případě si je třeba uvědomit 2 důležité věci – jednak
skutečnost, že sicilská je velice specifické zahájení a mnohé zákonitosti zde tak trochu
„neplatí“, a jednak fakt, že dáma na c7 vůbec nestojí špatně! Díky dvěma důležitým
tahům e6 a a6 totiž nemůže být dost dobře napadena (především tedy bílými jezdci) a
zároveň brání aktivnímu vývinu hned obou bílých střelců (c4, resp. f4)! 6.Se2 b5! Další
tah pěšcem, ale neméně důležitý než předešlé! Opět totiž plní hned 2 účely: a) se po
dalším b4 (ne však nutně hned!) hodlá pokusit zahnat bílého jezdce z pole c3 a omezit
tak jeho působnost na centrum, a za b) připravuje vývin bělopolného střelce na dlouhou
diagonálu, na které bude působit skutečně více než „mocně“! 7.f4 Sb7 8.Sf3 Jc6
9.Jxc6 Sxc6 10.0-0 Sc5+ 11.Kh1 b4! Ano, teď je ta pravá chvíle na to zahnat bílého
jezdce z pole c3, a to proto,… 12.Je2 Jf6 …aby byl právě tento vývin černého jezdce
s tempem (neboť napadá veledůležitého pěšce e4!). 13.Jg3? Asi poslední pomyslný
hřebíček do rakvičky. Jedinou možností asi bylo 13.e5!? Sxf3 14.Vxf3, kde však již
černý asi také stojí lépe (sečteno podtrženo hrál bílý zahájení dost pasivně a nevěnoval
dostatečnou pozornost tomu, co dělá soupeř!).
29
XIIIIIIIIY
8r+-+k+-tr0
7+-wqp+pzpp0
6p+l+psn-+0
5+-vl-+-+-0
4-zp-+PzP-+0
3+-+-+LsN-0
2PzPP+-+PzP0
1tR-vLQ+R+K0
xabcdefghy
13...h5!! Klíčový tah celé partie! Avšak jak vlastně na takovýto tah přijít? Vždyť je to
přeci jen tah dosti nestandardní… Tedy, pojďme „popořádku“ – většina z Vás by nejspíš
na tomto místě zahrála malou rošádu, což by určitě nebyl špatný tah, ale! – co je vlastně
plánem hry černého? Zdánlivě to může vypadat, že hra na dámském křídle, vždyť tam
vysunul svého pěšce již na b4! Jenomže – má snad černý na dámském křídle nějaký
objekt útoku nebo dokonce snad převahu sil? Určitě ne! A co v centru? Ano, o centrum
se de facto bojuje v každá partii, ale! – kam jsou ve skutečnosti všechny černé figury
(vyjma věže a8) namířeny? NA BÍLÉHO KRÁLE!! Proto černý hraje tah 13…h5, totiž
nejen aby hrozil tahem 14…h4 opět zahnat bílého jezdce od krytí pěšce e4, ale hlavně
aby zapojil do útoku svou další rezervu – věž h8! Sečteno podtrženo je tento tah
naprosto správný a objektivní z toho důvodu, že je ZCELA V DUCHU PLÁNU HRY
ČERNÉHO!! (a to, že si svým způsobem „zničil“ možnost rošády, černému králi vůbec ale
vůbec nevadí, neboť se na e8 cítí jako v bavlnce!). 14.Ve1 14. e5 h4 15.exf6 hxg3 16.h3
gxf6µ 14...h4! 15.Jf1 h3! 16.g4 Otevřít „h“ sloupec se bílému samozřejmě nechce,
avšak jak později uvidíme, pěšec h3 ho bude „pořádně tlačit v botě“! 16...Db7! Velice
dobrý tah! Černý zesiluje tlak na pěšce e4 a zároveň vytváří velice nepříjemnou baterii
na diagonále h1-a8. 17.Jd2 d5! Jistě, jak jste již určitě pochopili, je hlavní překážkou
k bílému králi pěšec e4, a proto se ho musíme stůj co stůj zbavit! 18.De2 Po 18.e5
vyhrává 18…Je4! 19.Jxe4 dxe4 20.Se2 e3+ 21.Kg1 Sh1!! (Tento motiv si dobře
zapamatujte!) 22.Sf1 e2+ 23.Se3 Sxe3#, po 18.exd5 pak např. 18…Sxd5 19.Sxd5 Dxd5+
20.Df3 Dxf3+ 21.Jxf3 Jxg4-+ atd. 18...dxe4 19.Jxe4 Jxe4 20.Sxe4 0-0-0!
Jednoduchý, ale velice účinný tah, kterým černý zapojuje do útoku poslední do té doby
nečinnou figuru! (Stejně dobré bylo i 20...Vd8!?). 21.Sg2 Kapitulace, avšak proti
hrozbám černého již nebylo obrany, např.: 21.a3 Sxe4+ 22.Dxe4 Dxe4+ 23.Vxe4 Vd1+
24.Ve1 Vxe1# atd. 21...hxg2+ 22.Dxg2 Sxg2#
Vskutku ukázková partie na téma „Plán hry“! (A zároveň krásná ukázka toho, jak je
sicilská úžasné zahájení, které lze mladým více než doporučit!).
0-1
30
B) „Hon na zajíce!“ (věž proti pěšci, věž
proti více pěšcům) – M. V.
Zajícem bude v tomto článku volný pěšec, který sice nekličkuje jako zkušený ušák, zato
však dovede uhánět vpřed někdy až nepříjemně rychle, zvláště když ho pobízí vlastní
král. Lovcem bude věž, figura mocná a rychlá, která však přesto většinou potřebuje
k polapení zajíce pomoc svého krále. Případy, kdy si poradí sama, jsou vesměs
nezajímavé.
Boj věže s pěšcem není nic neobvyklého, může tak například končit mnoho věžových
koncovek, ve kterých si prosazováním vlastního volného pěšce sice vynutíte oběť
soupeřovy věže, závěr koncovky však vrcholí likvidací zbývajících pěšců soupeře – a to
nemusí být zrovna jednoduché. Chyba se může vloudit kdykoliv!...
1) MOTIV SAAVEDRA
V roce 1895 skladatel Saavedra brilantním způsobem zpracoval manévr, který je pro boj
věže s pěšcem typický.
Příklad č. 1: Saavedra, 1895, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-mKP+-+-+0
5+-+r+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1mk-+-+-+-0
xabcdefghy
Úvodník bílého je jasný, po 1.c7 se černá věž ocitá v nevýhodném postavení.
Nejjednodušší obranu proti postupu volného pěšce – vstup věže na 8. řadu – znemožňuje
samotný pěšec (=signál nebezpečného sloupce). Druhou jednoduchou obranu – vstup věže
na sloupec, po kterém zajíc utíká vpřed – hlídá bílý král. První obecná poučka – držet se
věží daleko od soupeřova krále a vyhýbat se sloupcům sousedícím s volným pěšcem –
zde již černému nepomůže. Černý ale má ještě jednu možnost obrany. 1...Vd6+!
31
Jednoduché napadení bílého krále odhaluje problém. Král nesmí na 7. řadu (2.Kb7?
Vd7=), a především nesmí vstoupit ani na sloupec svého pěšce 2.Kc5? vzhledem
k odpovědi 2…Vd1!= a bílý si sice může postavit dámu, ale po šachu na c1 ji vzápětí ztratí.
Přitom při svém ústupu navíc stále musí bránit věži v přímém vstupu na sloupec volného
pěšce. Má tedy jediné ústupové pole. 2.Kb5! Vd5+ Černý nemá jinou možnost než
opakovat svůj obranný šach, načež bílý provede králem typický manévr: 3.Kb4 Vd4+
4.Kb3 Vd3+ 5.Kc2! To je ono – jediné pole na sloupci volného pěšce, na které může král
vstoupit, aniž by se musel obávat šachu věží na tomto sloupci. Můžeme vyčítat černému
králi, že nehlídá toto pole alespoň z 1. řady (c1+d1, na poli b1 by umožnil i jinou metodu
obrany, jak ještě uvidíme). Celý manévr bílého krále není zase tak moc tajuplný a
neviditelný, pan Saavedra si ale zajistil věčné místo v historii šachu elegantním žertem,
kterým do obrany zapojil i černého krále v koutě šachovnice. 5...Vd4!! Co to má být?
Jenom maličkost – když si postavíte dámu, končí vše patem: 6.c8D? Vc4+! 7.Dxc4 pat,
dáma prostě věž sebrat musí. Ale to zdaleka není všechno. Bílý na pěknou léčku reaguje
mimořádně duchaplnou replikou. 6.c8V!! Nikoliv dáma, ale věž střídá na šachovnici
úspěšného zajíce! A hrozí mat na a8, černý má jedinou obranu, patové kouzlo se
rozplynulo. 6...Va4 7.Kb3! Bílý král se spokojeně usmívá – napadl věž a zároveň hrozí
další mat pro změnu na c1. Z této kaše se již černý nevyhrabe!…
1–0.
Jméno Saavedra a elegantní finále této studie zůstane v učebnicích na věky, dokud
budou šachy někoho zajímat…
2) MOTIV 5. ŘADY
Bohužel již nevím, odkud se v mé databázi vzala následující studie, která je jen
jednoduchým rozšířením brutálně triviálního příkladu s černým pěšcem na a5 a černým
králem na b6.
Příklad č. 2: BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+RmK0
7+-+-+-+-0
6-+k+-+-+0
5+p+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
V tomto případě vede k výhře jen jediný tah, respektive způsob, který věž zastaví pěšce
32
prakticky sama. Černý král totiž stojí teprve na 6. řadě a to je velmi daleko od pole
proměny jeho pěšce. Tah 1.Vg5! odřezává krále po 5. řadě, čímž zároveň brání
samostatnému útěku pěšce, po 1...b4?! 2.Kg7 b3 by totiž věž přešla do přímého útoku na
pěšce, který je ještě příliš vzdálen od pole proměny a kterému jeho král nemůže přispět
na pomoc – 3.Vg3! b2 4.Vb3+- a zajíc jde na pekáč. Pokud by černý pěšec stál na a5, bylo
by to skoro všechno, černý by musel jen trpně čekat na příchod bílého krále. V této
studii se černý král ještě může aktivně zapojit do boje tunýlkem na poli a5, ale zdržení,
které mu způsobil jediný tah bílé věže, stačí bohatě bílému králi na udolání zdánlivě
velké vzdálenosti od černého pěšce. 1...Kb6!? 2.Kg7 Ka5 3.Kf6 Ka4 4.Ke5 Bílý král už
se na nic nemusí ohlížet, je ve čtverci soupeřova pěšce a nic mu nestojí v cestě. 4…b4
5.Kd4+- Ka3 Černý je bezmocný, výher již je více. 6.Va5+ Kb2 7.Kc4 b3 8.Vb5
1–0
3) MOTIV „BODYČEK RÉTI“
Termín bodyček propaguje Mark Dvoreckij, primárně v pěšcových koncovkách jako práci
krále, který při prosazování pěšce „vlastním tělem“ brání proniknutí soupeřova krále do
těsné blízkosti tohoto pěšce. Podobné „překážení“ králem je však účinné ve všech typech
koncovek a termín je to výstižní, proč bych nepodpořil slavného trenéra. A Richard Réti
zpracoval v další své významné studii z roku 1928 toto téma vtipným a zřetelným
způsobem.
Příklad č. 3: Réti, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-mK-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+pmk-+-0
4-+-tR-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Pro pochopení obsahu studie je užitečné nejdříve zjistit, co se stane po nesprávném
ústupu věže 1.Vd1?. Samozřejmá reakce 1…d4! totiž vytvoří na šachovnici neobvyklý
případ nevýhody tahu – bílý král se nemůže přiblížit k pěšci (=signál odblokovaného
krále), 2.Kd7 Kd5! jen posune zugzwangovou situaci do základní polohy, ze které černý
král svým dlouhým kordem odráží všechny pokusy svého oponenta. (3.Kc7 Kc5!=). A pokud
33
se bílý král pokusí o široký obchvat 2.Kf7!?, může již černý podpořit svého pěšce 2...Ke4!
3. Ke6 d3!=, protože v této pozici se zugzwang opakuje, černý se o řadu přiblížil k poli
proměny, ale bílý král stále nijak nemůže proniknout k volnému pěšci. Pokud bude bílý
řešit zugzwang tahem věží, pak ztratí kontrolu nad postupem pěšce nebo dá černému
králi další potřebné tempo k podpoře jeho pěšce, např. 2.Ve1+ Kf4! 3.Kd6 d3 4.Kd5 d2
5.Va1 Ke3 6.Kc4 Ke2= nebo 2.Va1 d3!= (král je stále blokován), případně 2.Vd2 Ke4!
3.Kd6 d3 4.Kc5 Ke3 4.Vd1 d2 5.Kc4 Ke2=. Ústup věže po 4. řadě je jako úvodník také
nedostatečný, např. 1.Vh4?! d4= přiblížení bílého krále nijak nepřispěje, zato černý
pěšec může ihned směle uhánět vpřed, bílá věž bude muset ztratit ještě jedno tempo.
Bílý musí zugzwangovou situaci řešit již ve svém prvním tahu, správný je tah 1.Vd2!
(studie má ovšem duál, k výhře vede i 1.Vd3! se stejnou ideou, jen pořadí tahů bílého se
může vlivem černého nepatrně prohodit) 1...d4 Ve variantě 1...Ke4 2.Kd6! d4 3.Kc5 Ke3
4.Vd1 d3 5.Kc4+- idea autora tak nevynikne. 2.Vd1!! Skvělá pointa řešení studie. Bílý
„ztrácí“ tempo a v zugzwangu se ocitá černý. 2...Ke4 3.Kd6+- je popsáno v předchozí
variantě a po 2...Kd5 3.Kd7!+- se zugzwang opakuje s rozhodujícím účinkem, černý
musí bílému králi uvolnit pole e6 nebo c6 a ten tak včas dostihne černého pěšce dříve
naznačeným postupem!
1–0
4) MOTIV PROMĚNY V JEZDCE
Tento motiv bývá častou výslednicí dlouhého pronásledování pěšce. Věž ve spolupráci
s králem operují matovými hrozbami v případě, že se pěšec promění v dámu, obranu však
zachraňuje proměna pěšce v jezdce a přechod do koncovky věž proti jezdci, která se až
na výjimky nedá vyhrát. Vzorem může být následující bohužel opět anonymní příklad.
Příklad č. 4: BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-mK-+-+-+0
3+-+-+-+R0
2-zpk+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Zajíce již není možno uštvat, ale mohl by se povést mat. 1.Vh2+ Kc1 V této studii je
ukryt ještě jeden remízový motiv, který je v některých podobných studiích s jezdcovým
34
pěšcem jedinou cestou k záchraně: 1...Kb1!? 2.Ka3 Bílý sice dopadl volného pěšce, ale
k výhře to stačit nebude, král se schová do kouta 2…Ka1! 3.Vxb2 a vznikne pat. Při
pěšcích na jiných sloupcích ale pat nevzniká! 2.Kc3 Bílé figury vytvořily matovou síť,
která by zaklapla, kdyby si černý postavil dámu. Nový jezdec však matovou síť rozbije.
2…b1J+!= 3.Kd3 Ja3! Pouze kdyby byl černý pěšec věžový, pak by tento odskok nebyl
proveditelný a černý by proto prohrál, protože by jezdce ztratil. V tomto případě však
jezdec může tančit po třech polích v okolí krále a to k udržení remízy stačí. 4.Vg2 Jb1
5.Va2 Kd1=
Všiml jsem si však, že i na špičkové velmistrovské úrovni se tato teoretická remízová
koncovka ještě někdy hraje, cvičená ruka zřejmě ještě dovede vytvořit situace, ve
kterých si obrana v omezeném turnajovém čase může neopatrností nějak zkomplikovat
život. Můžete zkusit reklamaci u rozhodčího, ale v některých herních tempech by
pravidla nemusela být na vaší straně.
Příklad č. 5: BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+K+-+-+0
3+-+-+-+R0
2pmk-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Nesmím zapomenout na tento jednoduchý příklad. Po 1.Vh2+ nejde 1...Kb1? 2.Kb3! a1D
(2...a1J+ 3.Kc3+-) 3.Vh1#, černý se ubrání pomocí bodyčeku 1…Ka3! 2.Vh1 Kb2=
35
Příklad č. 6: Averbach, 1984, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-tR-+K+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+pmk-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Dalším jednoduchým příkladem připomenu útočný obchvat krále okolo sloupce s volným
pěšcem.1.Kf7! 1.Kg7? d4 2.Kg6 Ke4 3.Kg5 d3 4.Kg4 Ke3 5.Kg3 d2 6.Kg2 Ke2= 1...d4
2.Ke7 Ke4 3.Kd6 d3 4.Kc5
1–0
...
Trochu složitější příklady začneme úryvkem z partie, navíc se zápasu o titul mistra
světa. Vždycky potěší, když se ukáže, že i ti nejlepší hráči dělají v koncovkách chyby.
Příklad č. 7: Alechin – Bogoljubov, MS 1929, ČNT
XIIIIIIIIY
8-+-tr-+-+0
7+-+-+-+-0
6-zPK+-zp-+0
5+-+-+k+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+R+-+-+-0
xabcdefghy
Nevím, jestli Bogoljubov pozici považoval již za beznadějně prohranou nebo za jasnou
remízu, rozhodně zvolil ledabylé 1...Kg4?? 2.b7 f5 3.b8D Vxb8 4.Vxb8 f4, načež se
36
rychle ukázalo, že jeho král si nevybral správné místo: 5.Kd5 f3 6.Ke4 f2 7.Vf8 Kg3
8.Ke3+- 1–0. Tuším, že Bogo v zápase utrpěl krutou porážku, tak snad tolik nevadilo, že
nevyužil motiv bodyček 1...Ke4!= Bílý nemá nic lepšího než 2.b7 f5 3.b8D Vxb8
4.Vxb8 f4 5.Ve8+ Každý pokus stojí za prověrku, 5.Kc5 f3 6.Kc4 f2= je očividné.
5...Kd3! 6.Vf8 Ke3 7.Kd5 f3=
½-½
Příklad č. 8: BNT
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+K+-+-+-0
4-+-+-+p+0
3+-+-+-mk-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
V tomto příkladu jistě registrujete nepříliš vhodné umístění černého krále v cestě
vlastnímu pěšci, zbývá dokázat, že bílý král je dostatečně blízko. 1.Kc4 Je, dokonce
s převahou, protože k výhře obdobným způsobem vede i „vrávoravé“ 1.Kb4, to jistě
objevíte sami. 1...Kf2 2.Vf8+! Tento nesmírně důležitý šach je smyslem této ukázky.
S jeho pomocí získává bílý tempo k přemístění věže za volného pěšce! 2...Ke2 Po
2...Kg2 doplatí černý na svého stísněného krále: 3.Kd3 g3 4.Ke2! Kh2 5.Kf3 g2 6.Vh8+
Kg1 7.Vg8+-, 2...Ke3 3.Vg8 je jako v partii. 3.Vg8! Kf3 4.Kd3 g3 5.Vf8+! A další
důležitý šach v „opozičním“ postavení králů. Zde by se ale uplatnil i po 5.Kd2 Kf2 (5...g2
6.Ke1) 6.Vf8+!+- 5...Kg2 6.Ke2+- S touto situací si již umíme poradit.
1–0
37
Příklad č. 9: Kopajev, 1954, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+K+-+0
7+-+R+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-zp-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+k+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Tento případ je náročnější, bílý král je vůči pěšci (zdánlivě) v méně výhodném postavení,
1.Kf7? g4 2.Kg6 g3= rozhodně zajíce nechytá. Je nezbytné nejdříve zlepšit postavení
věže, pomůže opět jedině šach: 1.Vf7+! Kg3!? Zde si může černý vzhledem k umístění
bílého krále dovolit tuto nezvyklou obranu, šablonovité 1...Ke3?! 2.Vg7 Kf4 3.Kf7! g4 (na
3...Kf5!? si bílý může dovolit i nezvyklý obchvat 4.Kg8!? g4 5.Kh7+-, král vše stihne)
4.Kg6! g3 5.Kh5+- prohrává již známým obchvatným manévrem. 2.Ke7! Zle by se bílý
spálil po mechanickém 2.Vg7? g4! 3.Kf7 Kf3!= Černý král se dobrovolně na krajním
sloupci tísnit nenechá, bílý král již svůj obchvat nestihne: 4.Kg6 g3 5.Kh5 g2 6.Kh4 Kf2=.
Pro výhru je nezbytné ponechat co nejdéle věž působit po sloupci f, aby se černý král
nedostal do otevřeného prostoru. 2...g4 3.Ke6! Bodyček si vykoleduje 3.Kf6? Kf4!!
4.Kg6+ Ke3! 5.Kh5 g3= a obchvat se opět nezdaří. 3...Kh2 Černý král jednou na krajní
sloupec bude muset, po 3…Kg2 může bílý konec konců manifestačně pokračovat po cestě
sloupcem e, důležitý je až vstup na f3, vyhrává už ale i obchvat přes f5. 4.Kf5 g3 5.Kg4
g2 6.Vh7+! Kg1 7.Kg3+- A vše je na svých již známých místech, to umíme.
1–0
38
Zatím jsme manévrovali převážně králem. Jsou ale chvíle, kdy se musí nejdříve řádně
pracovat věží. Bylo by to příliš jednoduché, kdyby věž vždy stála tak, jak potřebujeme.
Tedy podle již zmíněného pravidla většinou za pěšcem…
Příklad č. 10: Kirikheli, 1986, BNT
XIIIIIIIIY
8-+K+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+p+-+-+-0
4-mk-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+R+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Na 2. řadě je věž zbytečně blízko černého krále a hlavně špatně kontroluje postup
pěšce. Jelikož však také černý král nestojí moc šikovně, má věž čas zlepšit své postavení.
1.Ve7! Jediná cesta k výhře! 7. řada je z dostupných nejdále od černého krále a věž
svému králi „překáží“ jen na počátku jeho cesty. Cílem je pole b7, ale budou opět
pomáhat tempové mezišachy. 1…Ka3 Po 1...Kc4 (nebo 1...Kc3) přijde 2.Vc7+! s již známými
mechanismy 2…Kd3 3.Vb7 Kc4 4.Kc7 b4 5.Kb6+- nebo 2...Kb3 3.Kb7 b4 4.Kb6 Ka2 5.Kb5
b3 6.Kb4 b2 7.Va7+!+-. Ústup na druhou stranu má ještě jisté záludnosti. 2.Va7+! Kb3
3.Kb7! b4 3...Kc2 4.Ka6! b4 5.Vc7+! Je jen přehození tahů. 4.Ka6! Král nesmí překážet
na sloupci b, věž ještě není na správném sloupci za pěšcem! 4.Kb6? Kc3! 5.Vc7+ Kd2!=
4...Kc2 5.Vc7+ Kd2 6.Vb7! Konečně doma! A teď králem!… 6…Kc3 7.Kb5 b3 8.Ka4
1–0
...
39
Příklad č. 11: Hanneman, 1921, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+k+-tr0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+K+0
5+-+-+-+P0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Tento jednoduchý případ je rozhodně dobré si zapamatovat: 1.h6 Vg8+ Nebo 1…Kf8
2.h7= 2.Kf6 Kf8 Nebo 2...Vg1 3.h7 Vh1 4.Kg7= 3.h7 Vh8 4.Kg6!= Vznikl pěkný
zugzwang, černý nemůže nic dělat!
½-½
Na závěr této kapitoly si nemohu odpustit následující studii, sice zcela nekorektní a
s několika chybami, ale jsou prostě omyly, které může učinit jen génius.
Příklad č. 12: Troickij, 1908, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+R+-0
6-+-+PmK-+0
5+-tr-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-mk-zp-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
1.e7 Vc8 Oba úvodní tahy jsou celkem zřejmé, 1...Ve5 2.Kxe5 e2 3.Vf3+ Kd2 4.Vf2+- ani
1...Vc6+ 2.Kf5+- ničím zvláštním pozornost vzbudit nemohou. I pokračování útoku nebudí
pochyby. 2.Vf8 Vc6+ 3.Kf5 Ve6! To už vyžaduje nápad. Po 3...Vc5+ 4.Kf4 Ve5 5.e8D+-
40
již tento motiv určitě nevychází. 4.Kxe6 Brát se musí, 4.e8D Vxe8 5.Vxe8 Kd2= vyhrát
nejde. 4...e2 5.Vf3+? Po správném 5.Kd5 e1D 6.e8D+- počítačové databáze zarytě
oznamují výhru bílého, mat 20. tahem, žádný věčný šach nebude. To ale autor ve své
době dost dobře nemohl dokazovat a navíc se domníval, že se tomuto problému může
svým postupem vyhnout. 5...Kd4 6.Vf4+ Kd3 7.Ve4! To je skutečně vtipná pomsta za
předcházející oběť věže. 7…Kxe4 8.e8D e1D? 9.Kf6++1–0
Autor byl jistě s nápadem dvou obětí věží spokojen. Po mnoha letech mu však počítačové
databáze zasadily i druhý nemilosrdný úder. Černý se totiž může zachránit po zcela
neočekávaném 8...Ke3!!=, to si rozhodně zaslouží další diagram!
XIIIIIIIIY
8-+-+Q+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+K+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-mk-+-0
2-+-+p+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Člověk se věru zdráhá uvěřit, že tuto pozici bílý na tahu nemůže vyhrát, i když má černý
„prohraného“ pěšce a navíc králem ani nekontroluje pole proměny. Za celý zázrak může
neuvěřitelně nešťastně umístěný bílý král, který se své dámě všude plete: 9.Kd5+ Kd2=
nebo 9.Kf5+ Kf2=, a samozřejmě také další neobvyklý jev, dáma z e8 sama nedosáhne na
žádné černé pole, ze kterého by mohla napadnou e3, e1, f2 nebo d2. Nechci vás strašit,
ale myslím, že tento diagram není jedinou výjimkou pravidel o „prohraných“ pěšcích v
koncovce dámy proti pěšci, zatím si do paměti můžete uložit tento unikátní obrázek…
41
VĚŽ PROTI VÍCE PĚŠCŮM
Mnoho zajíců = lovec se více nadře, o psu ani nemluvě. Nejen výhra, ale i pouhá remíza
může být problém. Asi to nejhorší, co si můžeme představit, jsou dva (více raději ne)
pěšci na 7. řadě. To vám většinou nepomůže, ani když jednoho z pěšců můžete sebrat.
Přece však existují situace, kdy i v tomto případě lovci nemusí podléhat panice.
Příklad č. 1: Moravec, 1924, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7mk-+-+-+-0
6-+K+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+pzp0
1+R+-+-+-0
xabcdefghy
Už je to hodně dávno, co jsem v jedné knížce viděl tento kolotoč: 1.Va1+ Kb8 2.Vb1+
Kc8 3.Va1 Bílý hrozí matem, černý král to musí zkusit vpravo. 3…Kd8 4.Kd6 Ke8 5.Ke6
Kf8 6.Kf6 Kg8 7.Va8+! Historka se opakuje v novém koutě. Cesta zpět černému králi
nijak nepomůže, musí dolů. 7...Kh7 8.Va7+ Kh6 9.Va8! Kh5 10.Kf5 Kh4 11.Kf4 Kh5=
Je to však slepá ulička, dál už černý král nesmí (11...Kh3? 12.Vh8#), cesta zpět je ale jen
remíza, král dojde jen na g8.
½-½
Matové hrozby i v těchto koncovkách mají rozhodující váhu. Je-li soupeřův král ve
stísněné pozici, nezoufejte a hledejte. Pár pěšců natažených tak daleko je ale silná káva,
ani tvůrci studií Moravcův kolotočový motiv příliš rozvinout nedokázali!…
42
Příklad č. 2: Kling + Horwitz, 1851, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-mK-+0
5+-+-+-+k0
4-+-+-+-+0
3zp-+-+-+-0
2-zp-+-+-+0
1+R+-+-+-0
xabcdefghy
Černí pěšci již jsou „nezastavitelní“, věž také nestojí příliš mobilně, přesto však matové
hrozby bílého zachrání. 1.Kf5! Kh4 Směr nahoru nemá smysl, tam číhá jen mat. 2.Kf4
Kh3 3.Kf3 Kh2 Teď to vypadá, že se král matových hrozeb zbavil. Opovrhovaná věž
však náhle stojí ideálně a díky šachu na 2. řadě brání dalšímu postupu pěšců. Bílý král se jí
může vydat na pomoc. 4.Ke3! Kg2 Po 4...Kg3?! 5.Vg1+! Kh4 6.Kf4 se už černý král nesmí
vydat nejen na h8, ale i na h2! (6…Kh3 7.Kf3 Kh2?? 8.Vb1!+- ho postaví do zugzwangu
s výběrem matu nebo ztráty obou pěšců!). 5.Kd3 Protože černý král stále stojí na 2.
řadě, získal bílý král další tempo k úspěšnému lovu. 6…Kf3 6.Kc2 a2 7.Kxb2=
½-½
Příklad č. 3: Arulaid – Gurgenidze, 1956, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-mk-+-+0
7+-+-+-+p0
6-+-+K+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-zp-0
2-+-+-zp-+0
1+R+-+-+-0
xabcdefghy
Pochytat takové pěšce je prakticky nemožné. Bílý si ale všiml, že pěšec h7 zde blokuje
černému králi cestu přes sloupec h a vydal se za spásným matovým přeludem, čímž
43
dokázal, jak dobře se s naším tématem v přípravě seznámil. 1.Kd6! Kc8 Na královském
křídle z kolotoče únik není, 1...Ke8 2.Ke6 Kf8 3.Kf6 a král musí zpátky. 2.Vc1+ Žádný
strach, bílý král z d6 dosáhne dost daleko, aby zaklapl matovou síť i na dámském křídle.
2.Kb7 3.Vb1+ Ka6 Vložka 3...Ka7 4.Kc7 není významná, ale šachovací manévr bílých
figur v rohu je radno si pečlivě zapamatovat. 4.Kc6! Ka5 5.Kc5 Ka4 6.Kc4 Ka3 7.Kc3
Ka2 Černý král dospěl na místo, kde mu maty nehrozí, ale stejně jako v předcházející
studii nebude pro změnu moci postupovat svými pěšci. 8.Vf1! h5 Tedy těmi
nejvzdálenějšími, bez třetího krajního pěšce by černý dokonce ihned prohrál. Teď se
musí bílý král rychle přesunout k černým pěšcům. 9.Kd3! Kb2 Po 9...h4 10.Ke3 bílý stačí
pobrat černé pěšce, i když věž ho to stát bude. 9...Kb3 10.Vb1+! vrací černého krále na
a2, bezkontaktní ústupy, např. 10...Ka4? 11.Ke2!+- vedou černého přímo k prohře. 10.Ke3
h4 Černý stejně jinou možnost nemá. Musí si spíš dát pozor, aby ještě neprohrál. Ale
jeho král je dostatečně blízko. 11.Kf3 Kc3 12.Vxf2 Stručně a bez kudrlinek.
12...gxf2 13.Kxf2
½-½
Nyní přidám ještě několik jednoduchých základních motivů na téma roztržení pěšci. Ti
jsou totiž obecně zranitelnější, většinou však záleží spíše na postavení králů, protože
základním motivem podobného typu koncovky je přechod do remízové koncovky věž proti
jednomu pěšci.
Příklad č. 4: Berger, 1890, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-tr-+0
7+P+-+P+-0
6-+K+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-mk0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Pěšci na 7. řadě jsou od sebe vzdáleni jen o 3 řady, to je situace, ve které je osamocená
věž bezbranná proti zásahu soupeřova krále. 1.Kd6! Nejde pochopitelně 1.Kc7? Vxf7+=
1...Vb8 Je celkem jedno, co věž udělá. Král prostě přistoupí k tomu pěšci, kterého bude
věž více ohrožovat. 2.Kc7+1–0
44
P.S.: Mimochodem, Johann Nepomuk Berger (1845-1933) byl rakouský skladatel a
teoretik, zakladatel systematického zájmu o teorii koncovek. Vydal několik knih,
především Theorie und praxis des Endspiel, (1890), do kterých zahrnul i starší vesměs
anonymní studie. S datací skladeb to vůbec není jednoduché, obvykle se uvádí rok
zveřejnění, přepisováním pramenů ale mohou vznikat zvláštní chyby. Podstatné jsou
naštěstí jejich řešení…
Příklad č. 5: BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-mK0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-mk-+-0
2-zp-+-+p+0
1+-+-+-tR-0
xabcdefghy
Logický doplněk k Bergerově studii. Pěšci na 7. řadě (respektive 2. řadě) jsou od sebe
vzdáleni o čtyři řady, taková vzdálenost již i bez pomoci krále umožňuje věži úspěšně
balancovat nad propastí. 1.Vb1! Hrozilo 1...Kf2, teď by po takovém tahu věž sebrala oba
pěšce. 1...Kd3 Teď černý král pro změnu hrozí tahem 2…Kc2, věž ale přeskočí zpět
2.Vg1! A tak pořád dokola, černý král nemá žádnou jinou útočnou možnost, a riskovat
přiblížení bílého krále bych mu neradil. Mohli bychom si na vzdálenost pěšců zformulovat
i pravidlo, ale postačí, když si zapamatujete tyto dvě studie. Pokud by byli pěšci od sebe
vzdáleni ještě více, musel by černý remízu přímo vynutit!…
½-½
45
Příklad č. 6: Prokeš, 1940, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+r+-mk0
7zP-zP-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+K+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Zde jde o trochu odlišný případ. Roztržení pěšci jsou sami o sobě i na 7. řadě neškodní
(jen nejdou věží sebrat), bílý se však musí nějak vypořádat s tím, že věži může přijít na
pomoc král. 1.Kf4 Kg7 Co teď? 2.Kf5 Kf7–+ znamená likvidaci obu pěšců. 2.a8D! Bílý si
musí uvolnit přístup k pěšcům za každou cenu. 2...Vxa8 3.Ke5 Kf7 4.Kd6 Ke8 Jinak by
bílý po 5.Kd7= snadno remizoval. 5.Kc6! Poučný obrázek. Černý král musel omezit
pohyblivost své věže po důležité 8. řadě, přitom proti hrozbě 6.Kb7= se věž musí bránit
sama 5...Vc8 6.Kd6!= A bílý král téměř sám dokázal obklíčit soupeřova krále i věž. Král
se hnout nesmí a věž může jen do opakovaní tahů.
½-½
Příklad č. 7: Čechover, 1949, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+KtR-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+p0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-zp-+0
1+-+-+k+-0
xabcdefghy
Dohnat oba zajíce není tak jednoduché. 1.Vh7 Ke2-+ i 1.Vg5 h4 2.Vh5 Ke2 3.Ve5+ Kf3
4.Vf5+ Kg3-+ na to rozhodně nestačí. 1.Kg8! Uvolňuje věži důležitý prostor na 7. řadě,
46
g8 si král nevybral náhodou. Pokud se nyní černý král pokusí vylézt, věž ho zasype šachy,
přičemž se černý král nesmí příliš vzdálit od pěšce f2. Je tu ale ještě druhý pěšec.
1...h4 2.Vh7! h3! Král si stále nepomůže, 2...Kg2 3.Vg7+ Kh2 4.Vf7 nikam nevede. Oběť
pěšce ale přitáhne věž na dosah černého krále. 3.Vxh3 Kg2 4.Vh7! Bílý si však již
úvodníkem připravil typický věčný šach blízce příbuzný s motivem Saavedra. 4...f1D
5.Vg7+!= Věž šachuje na h7 a g7, potažmo i na f7, a protože ji na těchto polích z g8
kryje král, černý nemůže z šachu bez ztráty dámy uniknout!
½-½
Příklad č. 8: Réti, 1928, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+k+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+p+p+p+0
1+-tR-+-mK-0
xabcdefghy
Když lovci dobře spolupracují, uštvou i stádo zajíců… 1.Kf2! Omylem by bylo 1.Kxg2? Ke4
2.Kf2, černý by uplatnil Prokešův motiv zugzwangu 2…e1D+!! 3.Kxe1 Kd3= 1...Ke4
2.Kxe2 Dort je netradičně konzumován zprostředka. 2…Kd4 3.Vg1! Bílý připravuje
přesun tempa. Po 3.Kd2? Ke4 bílý nemůže brát na c2, černý král by podpořil druhého
pěšce. 4...Ke4 Nejlepší obrana. 3...Kc3? 4.Ke3! Kb2 5.Kd2!+- by vedlo ke ztrátě obou
pěšců. Černý král se musí snažit balancovat mezi oběma svými pěšci podle toho, kam se
vydá bílá věž. 4.Ve1! Jenže bílá věž má jedno neutrální pole! Nyní je černý v zugzwangu,
musí si jednu stranu vybrat jako první, pokus typu 4...Ke5 5.Ke3! by ho postupně příliš od
pěšců vzdálil. 4...Kd4 5.Kd2!+- Černý král se nemůže vrátit na e4, zajíci jsou připraveni
na odstřel.
1–0
47
Poslední studijní blok věnujeme podrobnějšímu průzkumu problematiky dvou spojených
pěšců. Základem úvah jsou dvě následující situace:
Příklad č. 9: BNT/ČNT
XIIIIIIIIY
8K+-+-+k+0
7tR-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-zp-+-+0
3+-+-zp-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Pokud je bílý na tahu, vyhrává pomocí manévru: 1.Ve7! Věž napadá dále postoupivšího
pěšce, tím znehybní oba pěšce. 1...Kf8 2.Ve4! Další krok je útok na oba pěšce. 2...e2
Král v tomto případě přijde na pomoc pozdě: 2...Kf7 3.Vxd4 Kf6 4.Ve4+-. 3.Vxe2 Kf7
4.Vd2 Ke6 5.Vxd4+1–0
Pokud je na tahu černý, pak má na výběr více vítězných pokračování, formálně je nejlepší
1...e2-+, mně se zde metodicky nejvíce hodí tah 1...d3, abych mohl ukázat dvojici
spojených pěšců v plném zákrytu. Zastavit pár pěšců takhle daleko věž neumí. 2.Ve7 d2
3.Vd7 e2-+ a nová dáma je na světě. Remízou tato studie skončit nemůže.
0–1
Základní poučku lze formulovat různě, mě se docela líbí text: „Pokud spojeným volným
pěšcům chybí oběma dohromady 4 pole do proměny obou pěšců, pak bez zásahu
králů věž nemůže zabránit proměně jednoho z nich v dámu.“ Pokud tomu tak není, ale
pěšcům nějak pomáhá král, pak je šance věže rovněž minimální.
48
Příklad č. 10: BNT
XIIIIIIIIY
8K+-+k+-+0
7tR-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-zp-+-+0
3+-+-zp-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Zde černý král brání útoku věže zezadu, věž ale jeho postavení může využít k přesunu po
jiné řadě. 1.Va5! Kf7! Jenže černý král se přitom dostane příliš blízko ke svým pěšcům.
2.Ve5 Kf6 3.Ve8 Po 3.Ve4 Kf5 4.Vxd4 e2!-+ rozhoduje starý dobrý Saavedra. 3...Kf5
4.Kb7 Bílý král musí jít na pomoc, je ale moc daleko. 4…Kf4 5.Kc6 d3!-+ A je to, tohle
by již pěšci vyřídili sami. Šachování nemá smysl. 6.Kc5 d2-+
0–1
Pokud věži v boji se spojenými pěšci pomáhá král, jsou naopak šance pěšců velmi malé i
v případě, že i je podporuje vlastní král. Markantní je to v případě, kdy král stojí pěšcům
přímo v cestě.
Příklad č. 11: Maiselis, 1950, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-mk-+-+-+0
3+pzp-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+KtR-+-+-0
xabcdefghy
49
Metoda výhry je celkem prostá. Bílý potřebuje převést věž za oba pěšce, musí jen dávat
pozor na možné přechody do remízy s jedním pěšcem, významné jsou hlavně patové
motivy. 1.Vh1 Kc4 Po 1...Ka3 je nejrychlejší 2.Vh4! (návyk omezovat co nejvíce
soupeřova krále v pohybu se v koncovkách velice hodí, vyhrává ale i 2.Vh8!?) 2...c2+ 3.Kc1
b2+ 4.Kxc2+-. 2.Vh8! Kd4 3.Vb8 Věž pronikla do týlu pěšců, černý ještě zkouší léčku.
3…Kd3!? 4.Kc1! Ukvapené by bylo 4.Vxb3? Kd2= Nikdo nerozdává pěšce bezdůvodně!
4...Kc4 5.Vb7! A jednoduchý zugzwang rozvrací obranou formaci černého! 5...b2+
6.Kc2 Kd4 7.Vc7! Začínají hody!…
1–0
Příklad č. 12: Cozio, BNT/ČNT
XIIIIIIIIY
8-tr-+-+-+0
7+-+-mkP+-0
6-+-+-+PmK0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Další teoreticky významná studie, kde není důležité, kdo je na tahu, vždy vznikne remíza.
Klíčovou je situace po 1.Kg7 Va8 2.Kh7, ta může vzniknout různě, černá věž má na 8.
řadě spoustu temp. Také případná mezihra 2…Kf8 3.Kh8! Ke7+ 4.Kh7/g7 dokazuje, že na
tempech tolik nezáleží. Černý může usilovat v postavení na diagramu o výhru jedině
manévrem 2...Kf6!, na to však bílý reaguje tahem Kh7 nebo, pokud již na h7 jeho král
stojí, pak provede univerzální patovou kombinaci 3.f8D+! Vxf8 4.g7 Vf7 5.Kh8 Vxg7=
½-½
Pružnost pořadí tahů tohoto patového motivu přilákala zájem mnoha skladatelů, nenalezl
jsem však mnoho pro nás zajímavých předeher této kombinace.
50
Příklad č. 13: Nieszl, 1957, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-tr0
7+-+-+-+-0
6-+P+-+-+0
5+P+-+-+-0
4K+-+k+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
1.b6! K prohře by vedlo 1.c7? Kd5!-+ 1...Kd5 2.Kb5 Kd6 3.c7! Kd7 Nic nevyřeší
3...Vh5+ 4.Ka6 Vc5 5.Kb7 Kd7 6.Kb8 Vc6 7.b7 Vxc7 8.Ka8 a pat. 4.Ka6= a motiv Cozio je
připraven: 4...Kc6 5.Ka7 Vg8 6.c8D+!
½-½
Ještě zformuluji jednu základní poučku: „Pokud věž brání postupu dále postoupivšího
pěšce a král napadá druhého pěšce, pak spojení pěšci většinou ani za podpory
vlastního krále nemohou dosáhnout výhry.“ Zřetelnější to bude z ukázek.
Příklad č. 14: Maiselis, 1950, BNT
XIIIIIIIIY
8-+R+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-mK-0
4-+-+-+-+0
3+-zpp+k+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
Černý jistě aspiruje na více než půl bodu, jeho král je blízko a nadějně blokuje soupeřova
krále. 1...c2! Úvodník je celkem jasný, druhý postup 1...d2? 2.Vxc3+ Ke4 3.Vc4+= má
51
jasné rysy Saavedry a 1...Ke2? 2.Vxc3 d2 3.Vc2= je o ničem. Po 1...Ke4 jde i vzít na c3,
ale raději připomenu obecné řešení takových situací tahem 2.Vc4+!= 2.Kf5! Bílý nemá
mnoho obranných prostředků, musí se snažit králem dosáhnout na černé pěšce. Černému
hru komplikuje možnost šachu na 3. řadě díky opozičnímu postavení králů. 2…Kg3!?
Zajímavý pokus o výhru. 2…Ke3 3.Ke5! situaci černého nijak nezlepší. Pokud bude bílý
nyní zkoušet držet opozici 3.Kg5??, spadne do záludné léčky 3...Kf2! 4.Kf4 Ke1! 5.Ke3 d2!
6.Vxc2 d1D–+, nepomůže ani trik 6.Vh8 d1J+! 7.Ke3 c1D-+ 3.Vc3! Bílá věž nutí černého
k vážné práci. Zajímavé ovšem je, že bezpečný je také neutrální pas 3.Vc7!?= a pokus 3…
Kf2!? (3...Kh4?? 4.Kf4 Kh5 5.Ke3+-) 4.Ke4! Ke2 5.Kd4 Kd2 6.Ke4= rovnováhu nenaruší.
3...Kf2 Scestné je samomatové 3...Kh4?? 4.Kf4! d2 5.Vxc2 d1D 6.Vh2# 4.Ke4 Ke2
5.Kd4=
Věž drží vzdálenějšího pěšce a král napadá druhého, aby po postavení dámy mohl
odevzdat věž a dobrat druhého pěšce králem…
Příklad č. 15: Topalov-Beljavskij, 1995, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6P+-+-+-+0
5+PmK-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1tr-+-mk-+-0
xabcdefghy
Cesta pěšců do dámy ještě není bez jedu. 1.Kb6! Chybou by bylo 1.b6?? s ideou
Saavedrova manévru, černý by opět nejdříve vložil šach 1…Va5+!= a teprve pak by sebral
oba pěšce. Tuto chybu již učinilo mnoho šachistů! 1...Kd2 2.Ka7!+- A klopýtnou lze i
zde, 2.a7?? Kc3! 3.Kb7 Kb4 4.b6 Kb5= umožní černému naplnit zmíněnou základní
poučku o napadení obou pěšců. Bílý musí prosazovat nejdříve toho pěšce, ke kterému je
černý král blíž. 2...Kc3 3.b6 Kc4 Černý král se nestíhá přiblížit k pěšci a5, protože by
po cestě v kritické chvíli vlastní věži překryl sloupec b. Proto bílý vítězí. 4.b7 Vb1
5.b8D Vxb8 6.Kxb8 Kb5 7.a7
1–0
Tím končí lehké příklady, začíná tvrdá práce. Vzájemné vztahy všech figur v tomto typu
koncovky mohou mít nejrůznější podobu, přitom je nutné citlivě rozeznávat drobné
souvislosti, na jejich základě je možno realizovat své záměry.
52
Ještě zformuluji jedno pravidlo: „Nejtěžší je článek či přednášku ukončit.“ Proto tak
činím teď, i když mi stále přebývá řada dalších zajímavých diagramů, o které bych se
s vámi rád podělil. Snad někdy příště…
Na závěr ještě připojím dvě roztomilé skladatelské lumpárny.
Bonus č. 1: Moravec, 1913, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-mK0
7+-+-+-zp-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+p0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2R+-+-+-+0
1+-+-+-mk-0
xabcdefghy
Vtip této studie spočívá v tom, že po 1.Kxg7 h4 2.Kg6 h3 3.Kg5 h2 4.Kg4 h1D bílý
nestíhá vytvořit matovou síť, 5.Kg3? selhává na 5…Dh8!–+ a dáma kryje mat na a1 (uměla
by tak pokrýt všechna významná matová pole na 1. řadě). Bílý musí manévrovat tak, aby
černému zůstal pěšec na g7, který přerušuje dámě diagonálu a1-h8. 1.Kh7! h4
Alternativa 1...g5 2.Kg6 g4 ukrývá podobný vtip, bílý pro změnu musí nechat přežít pěšce
h5 a proto: 3.Kg5!+- (3.Kxh5? g3= a černý se spasí známým patem na h1) 3...g3 4.Kh4 g2
5.Kh3 Kh1 6.Vxg2 h4 7.Va2 a pat se nekoná! 2.Kg6 h3 3.Kg5 h2 4.Kg4 h1D Reálně musí
černý zkusit zahrát 4...g5!? 5.Kg3 h1J+, ale i tato koncovka je prohraná: 6.Kf3 g4+
7.Kxg4 Jf2+ 8.Kf3+- Jd3 (8...Jh3 9.Kg3) 9.Va4!, protože jezdec se již nedokáže
k vlastnímu králi vrátit a jednou padne pod soustředěným pronásledováním bílých figur,
technické provedení této koncovky si raději necháme na jindy. 5.Kg3+- Tentokráte mat
nepokryje ani hotová dáma!
1–0
53
Bonus č. 2: Benko, 1980, BNT
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+p+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-zP-+-+0
3+-+-+-+-0
2p+-mK-+-tR0
1+k+-+-+-0
xabcdefghy
V této „velmistrovské“ pozici je dost těžké zabránit postavení nové černé dámy. Pokusy
o přímý mat by snadno odvrátila vstupem na a8, proto se vnucuje úvodník 1.d5!? exd5
2.Kc3 znovu s ideou 2...a1D+? 3.Kb3!+- s nekrytelným 4.Vh1#. Ani nový jezdec v rohu
nestačí, 2...a1J 3.Vh4! Ka2 4.Vd4 Jb3 5.Vxd5 Ka3 (5...Jc1 6.Va5+ Kb1 7.Vb5+ Ka2
8.Kc2+-) 6.Vb5+-, databáze koncovek snad ani není potřeba. Černý však celou matovou
konstrukci rozbije mezišachem 2…d4+! a po 3.Kb3 a1J+ 4.Kc4 bude snad nejlepší, když
uvěříte autorovu 4…Jc2= nebo databázi koncovek, která nabízí přesnější 4...Kc1=. Není
to ostatně tak důležité, vtip studie je zcela jinde… 1.Vh1+ Kb2 2.Va1!! Tu máš, a ber!
Když nevezmeš, po 2…e5 3.d5+- bílý stejně vyhraje. 2…Kxa1 3.Kc2 Klasická klec na krále
známá z pěšcovek. Černý má na hraní jen pěšce. 3…e5 4.d5 e4 5.d6 e3 6.d7 e2 7.d8D
e1D Zajíci splnili svůj úkol, ale bílý matuje první. Nepomůže ani změna 7...e1J+ 8.Kc3 Jd3
9.Db6 Jb4 10.Dg1#. 8.Dd4+
1–0
54
ŠCTMV 3
Jednotažky + dvoutažky, taktika, pěšcové průlomy,
věžové koncovky s krajním pěšcem na předposlední
řadě a věží před pěšcem a partiová ukázka ze zápasu o
mistra světa mezi Vladimírem Kramnikem a Veselinem
Topalovem – P. Š.
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7+-+-mK-+-0
6-wQ-+-+-+0
5+-+k+-+-0
4-+-+-tR-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
XIIIIIIIIY
8-mk-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+R0
4-+-+-+nwq0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1tR-+-+-mK-0
xabcdefghy
Bílý dá mat 1. tahem!
Černý dá mat 2. tahem!
XIIIIIIIIY
8-+-+R+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-vL-+0
5+-+-+-+-0
4-+l+-+-+0
3+-+k+-+-0
2-+-+-+-+0
1tR-+-mK-+-0
xabcdefghy
XIIIIIIIIY
8-mk-+-+-+0
7+-+-+-+-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+R0
4-+-+-+nwq0
3tR-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Bílý dá mat 1. tahem!
Černý dá mat 2. tahem!
55
XIIIIIIIIY
8-+-+-+Q+0
7+-+-+-+-0
6-+-zp-+-+0
5+-zpPmk-zp-0
4-zp-+-+-zP0
3+P+-+-zPK0
2-+q+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
XIIIIIIIIY
8r+-+-+r+0
7zpp+Q+Nvlk0
6-+-+-+pzp0
5+R+-+-+-0
4q+-+-+-+0
3zPn+-+-zP-0
2-vL-+-zP-zP0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Černý na tahu vyhraje!
Bílý na tahu vyhraje!
XIIIIIIIIY
8r+-+r+-+0
7+-+nmkp+-0
6q+p+p+p+0
5zp-+-zP-zP-0
4PvlpvL-+-+0
3+P+-+-+R0
2-+P+-wQ-zP0
1+-+RsN-+K0
xabcdefghy
XIIIIIIIIY
8-+r+-+-+0
7zp-+-+p+k0
6-zp-wQ-+pzp0
5+-+-+-+q0
4-zP-+-zP-+0
3+-+-+-zP-0
2-+-+-+KzP0
1+-+R+L+-0
xabcdefghy
Bílý na tahu vyhraje!
Černý na tahu vyhraje!
XIIIIIIIIY
8-+-mK-+-+0
7tR-+-+-+-0
6-+-mk-+-+0
5+-tR-+-+-0
4-+-+-+-tr0
3+-+-+-+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
XIIIIIIIIY
8-+k+rtR-+0
7+-zp-wQ-+p0
6-zpq+-+p+0
5+psN-vl-+-0
4-+-+-+rsn0
3+-zP-vL-+-0
2PzP-+-+-zP0
1+-+R+K+-0
xabcdefghy
Bílý na tahu vyhraje!
Černý na tahu vyhraje!
56
PĚŠCOVÉ PRŮLOMY
Pěšcový průlom č. 1:
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7zppzp-+-+-0
6-+-+-+-+0
5zPPzP-+-mk-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-mK-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
1.b6! 1.Kf3?? Kf5 2.b6 cxb6! 3.a6 bxa6 4.c6 Ke6-+ 1...cxb6 1...axb6 2.c6! bxc6 3.a6+2.a6! bxa6 3.c6+1–0
Pěšcový průlom č. 2:
XIIIIIIIIY
8-+-+-+-+0
7zppzpp+-+-0
6-+-+-+-+0
5zPPzPP+k+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+K+-0
2-+-+-+-+0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
1.d6! 1.a6! bxa6 2.d6!+-; 1.c6? dxc6! (1...bxc6? 2.d6!+-) 2.b6 (2.a6 bxa6–+) 2...cxb6 3.a6
(3.d6 Ke6–+) 3...bxa6 4.dxc6 Ke6–+; 1.b6? cxb6! (1...axb6? 2.c6! dxc6 3.dxc6 bxc6 4.a6+)
2.a6 bxa6 3.c6 dxc6 4.dxc6 Ke6–+ 1...cxd6 1...c6 2.a6! bxa6 3.b6+- 2.a6! bxa6 3.b6
axb6 4.cxb6+1–0
57
VĚŽOVÉ KONCOVKY S PĚŠCEM (KRAJNÍM) NA PŘEDPOSLEDNÍ
ŘADĚ A VĚŽÍ PŘED PĚŠCEM
Nepsané pravidlo věžových koncovek jasně říká: „Věž patří za volného pěšce!“ Avšak
mohou se vyskytnout situace, kdy tomu tak bohužel není, jenomže i v takovýchto
případech jsou určité pozice vyhrané. Dobře si proto zapamatujte následujících 8
diagramů:
Pozice č. 1:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-+-zP0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Tato pozice vyhrát nelze. Černá věž neustále šachuje bílého krále (buď z boku nebo
zezadu) a „h“ pěšec sice může hrdinně dojít na h6, tam si jej však černý král vůbec
nebude všímat (po Kxh6?? by totiž po Vh8+ okamžitě prohrál!) a postaví se místo na g7
na h7, odkud jej bílý prostě nevyžene. Samozřejmě v tu chvíli nesmí na f7, neboť by
přišel typický obrat, který si velmi dobře zapamatujte – Vh8! a po Vxa7 – Vh7+ se
ziskem věže!…
½-½
58
Pozice č. 2:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-+P+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
I toto je remíza, „g“ pěšec stejně jako pěšec „h“ nedokáže vytlačit černého krále ze
„záchranných“ polí g7 a h7!…
½-½
Pozice č. 3:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-zP-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Pozor! Zde již bílý vyhraje! Pěšec „f“ totiž (a také každý další pěšec směrem k „a“ pěšci)
již dokáže černého krále vyhnat! Bílý zcela jednoduše dojde „f“ pěšcem na f6 (černá věž
ho sebrat nemůže, to by přišel šach na osmé řadě s dalším postavením dámy), po čemž má
černý král „velice nepříjemnou volbu“ – po Kxf6 přijde Vf8+, po Kf7 nám již známý motiv
Vh8! a po Kh7 samozřejmě f7 s dalším postavením dámy!…
1-0
59
Pozice č. 4:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+p+-0
2r+-+-zP-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
I zde má bílý „vítězné efko“, ale…černý také! Tato pozice je opět remíza, bílý král nemá
jak sebrat posledního černého pěšce, kterého jednoduše bude krýt černá věž z pole a3
(kde bude stát!) a černý král bude „pendlovat“ na polích g7 a h7. Pokud bílý král
vystartuje dopředu, bude „nemilosrdně ušachován!…
½-½
Pozice č. 5:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-zp-+0
3+-+-+P+-0
2r+-+-+-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Stále remíza, i pěšce f4 černá věž bez problémů pokryje!…
½-½
60
Pozice č. 6:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+p+-0
4-+-+-zP-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-+-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
POZOR!! Toto je asi nejdůležitější pozice tohoto tématu! Tuto pozici totiž bílý již
vyhrát může! V čem je rozdíl? Rozdíl je v tom, že v tomto konkrétním případě splní bílý
král dvě funkce najednou! A jaký že je tedy princip výhry?
1) Bílý král dojde na b1, donutí černou věž se stáhnout, a takto se dostane až na 5.
resp. 6. řadu.
2) Bílý král „se vrátí“ napadnout pěšce f5, řekněme že z pole e5, kterého černý musí
pokrýt tahem Va5+. Načež přijde samozřejmě Ke6!
3) Černý nemá jiný tah než Kh7, bílý pokračuje Kf6! a černý je v zugzwangu! Musí
hrát černou věží po „a“ sloupci, čímž ale přestane krýt pěšce f5 a pak již bílý
vítězí zcela jednoduchým způsobem!…
1-0
Pozice č. 7:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+-mk-0
6-+-+-zp-+0
5+-+-+P+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-+-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
61
Opět téměř stejná pozice, opět jiný výsledek! Díky tomu, že při dalším posunutí
zablokovaných „f“ pěšců již černého pěšce kryje vlastní král, má černá věž volnou roku
pro šachování, ze kterého bílý král prostě a jednoduše neuteče!…
½-½
Pozice č. 8:
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+p+k0
6-+-+-zP-+0
5+-+-+-+-0
4-+-+-+-+0
3+-+-+-+-0
2r+-+-+-+0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
Dokážete teď již sami během několika sekund říci výsledek? Samozřejmě – bílý musí
vyhrát! Pěšec f6 totiž zároveň plní důležitou funkci, neboť odebírá černému králi
veledůležité pole g7! Tím pádem je princip výhry opět tentýž, jako u pěšců zablokovaných
na polích f4\f5…
1-0
Na závěr tohoto minitématu ještě 2 praktické ukázky, jasně dokazující důležitost
znalosti takovýchto pozic!…
62
Příklad č. 1:
Chaunin – Friedman, Moskva 1951
XIIIIIIIIY
8-+R+-+-+0
7+-zP-+-mk-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-zp-0
4-+r+-+-+0
3+-+-+PzpK0
2-+-+-+-zP0
1+-+-+-+-0
xabcdefghy
V pozici na diagramu byl bílý na tahu a rozhodoval se mezi tahy 1. Kxg3 a 1. hxg3. Kdyby
byl znalcem našeho tématu, jistě by našel správné pokračování: 1.Kxg3! Kh7 2.h4!
gxh4+ 3.Kh3+- a bílý vyhraje právě díky přítomnosti „f“ pěšce! Avšak pravděpodobně
našemu tématu nevěnoval dostatečnou (nebo dokonce vůbec žádnou!) pozornost a zahrál
chybné 1. hxg3? a po 1...g4+! asi hodně litoval, neboť zcela zbytečně přišel o půl
bodu!…
Příklad č. 2:
Polugajevsky – Parma, Sovětský svaz 1965
XIIIIIIIIY
8R+-+-+-+0
7zP-+-+kzp-0
6-+-+-+-+0
5+-+-+-+P0
4-+-+-+-+0
3+-+-mK-+-0
2-+-+-+-+0
1tr-+-+-+-0
xabcdefghy
Bílý se možná domníval, že v pozici na diagramu vyhrává, možná jen „zkoušel štěstí“…
každopádně zahrál velice vtipný tah 1.h6!?. A opět – kdyby černý nebyl obeznámen
s naší „teorií“, zahrál by asi „neurvalé“ 1...gxh6?? a po 2. Vh8! by se vzdal! Avšak černý
63
byl „erudovaný“ a zahrál velice správně: 1…Kg6!, a po 2. Kd4 opět nevzal pěšce, neboť by
přišel šach bílou věží s následným prosazením „a“ pěšce, nýbrž se králem schoval na
„záchranné“ pole h7 – 2...Kh7! – a bílý souhlasil s remízou, neboť pochopil, že v této
pozici již žádné triky nevymyslí!…
TOPALOV – KRAMNIK, 9, partie zápasu, 7. 10. 2006
1.d4 d5 2.c4 c6 3.Jf3 Jf6 4.e3 Sf5 5.Jc3 e6 6.Jh4 Sg6 7.Jxg6 hxg6 Velice
solidní varianta, černý získává náskok ve vývinu a bílý dvojici střelců a prostorovou
převahu. 8.a3!? Jbd7 9.g3 Se7 9...Sd6!?
XIIIIIIIIY
8r+-wqk+-tr0
7zpp+nvlpzp-0
6-+p+psnp+0
5+-+p+-+-0
4-+PzP-+-+0
3zP-sN-zP-zP-0
2-zP-+-zP-zP0
1tR-vLQmKL+R0
xabcdefghy
10.f4! První skutečná novinka v partii, podle Topalova je to idea Vallejo Ponsa, jednoho
z jeho sekundantů. Nový plán je velice ambiciózní, bílý jednoznačně zamezuje motivy
uvolnění spojené s tahem e6-e5! 10...dxc4 11.Sxc4 0–0 12.e4 b5?! Po partii se oba
soupeři shodli na ostré kritice tohoto tahu. Mnohem zdravějším dojmem působí tah
12...Jb6!? ve spojení s úderem c5. 13.Se2 b4 14.axb4 Sxb4 15.Sf3 Db6? Kramnik se
tvrdohlavě vyhýbá logickému pokračování c6-c5 s útokem proti soupeřovu centru. Jeho
řešení problémů zanechá pozici černého v troskách a bez protihry. 15...c5!? 16.0–0 e5?!
Černý důsledně realizuje svou nezdravou ideu, ještě nebylo pozdě vrátit se k správné
„verzi“: 16...Vfd8!?; 16...c5!? 17.Se3! Mnohem lepší než: 17.fxe5? Jxe5 18.Se3 Vfd8²
17...Vad8 18.Ja4 Db8 19.Dc2!± exf4 Loď černého se potápí hlouběji a hlouběji,
trochu větší šance na obranu by měl po výměně pěšců na d4. 20.Sxf4 Db7 21.Vad1
Vfe8 22.Sg5 Bílý má skvěle podporované centrum a všechny figury ve hře, začíná tedy
zcela logicky vyvíjet reálný tlak na rozbitou černou pozici. 22...Se7 22...Vc8 23.Jc3±
23.Kh1 Jh7 Relativně lepší bylo převést jezdce na pole e6: 23...Jf8!? 24.Se3 Je6
25.Df2 Sb4² 24.Se3!? Kramnika již začala trápit časová tíseň, proto je udržování
napětí asi vhodnější než přímý zisk pěšce po: 24.Sxe7!? Vxe7 25.e5 Db4 26.Dxc6 Jb8!
27.Dc5! Ja6 28.Dxb4 Jxb4 29.Jc3 Jg5± 24...Sg5 25.Sg1! Jhf8 26.h4 Se7 27.e5
Jb8 Nutnost uchýlit se k tak pasivnímu tahu jasně dokazuje rozsah problémů černého…
64
28.Jc3 Sb4 29.Dg2 Dc8 30.Vc1 Sxc3? Kramnik měl již pouze 15 minut na zbývajících
11 tahů, jeho „panické“ odevzdání střelce situaci ještě zhoršuje. 30...Dd7!? 31.d5 c5
32.Vce1± 31.bxc3 Je6 32.Sg4 Dc7 33.Vcd1 Jd7 34.Da2+- Bylo by těžké uvést zde
všechny atraktivní pokračování pro bílého, partie je rozhodnutá. 34...Jb6 35.Vf3 Jf8?
Přímá taktická chyba, po které partie rychle skončí, dobrá pokračování však již černý
neměl: 35...Jd5 36.Vdf1 Vd7 37.c4 Jb6 38.d5 cxd5 39.Sxb6+-; 35...c5 36.d5+36.Vdf1! Ve7 37.Se3! Se strašnou hrozbou 38. Sg5, kterou lze pokrýt jen jediným
způsobem: 37...Jh7
XIIIIIIIIY
8-+-tr-+k+0
7zp-wq-trpzpn0
6-snp+-+p+0
5+-+-zP-+-0
4-+-zP-+LzP0
3+-zP-vLRzP-0
2Q+-+-+-+0
1+-+-+R+K0
xabcdefghy
38.Vxf7! Jd5 38...Vxf7 39.Vxf7 Dxf7 40.Se6+- 39.V7f3
1–0
(Poznámky byly ve zkrácené podobě převzaty z časopisu Šachinfo, č. 7, 2006)
65
ŠCTMV 4
A) Propočet variant – D. K.
Tentokrát začneme poněkud netradičně rovnou 1. příkladem, neboť ten nám téměř
ideálně poslouží jakožto „vřelý“ úvodník a teprve poté si o našem „dnešním“ tématu něco
„teoreticky“ řekneme. Jste pro? Opravdu??!... Tak s chutí do toho a půl je hotovo!...
(Pozn.: Vřele doporučuji dělat nejprve všechny příklady bez šachovnice!)
(1) Lasker, Ed. – Thomas, H.
Londýn 1911
XIIIIIIIIY
8rsn-+-trk+0
7zplzppwq-zpp0
6-zp-+pvl-+0
5+-+-sN-+Q0
4-+-zPN+-+0
3+-+L+-+-0
2PzPP+-zPPzP0
1tR-+-mK-+R0
xabcdefghy
Dobře se podívejme na pozici na diagramu. Co o ní můžeme říci? V prvé řadě to, že bílé
figury jsou velice aktivní a černý král je v reálném nebezpečí! Určitě nás napadne, že asi
největší slabinou rošádového postavení černého krále je pole h7, na které míří hned dvě
bílé figury – dáma z h5 přímo a střelec z d3 nepřímo, neboť mu „zavazí“ vlastní oř! Tím
pádem nás určitě také napadne, že můžeme jezdce „vyklidit“ dokonce se šachem po
1.Jxf6+, avšak na to černý odpoví 1...gxf6! a bod h7 pokryje dámou z e7! Takže – co s
tím? Udělat „něco“ musíme HNED, jinak se černý zkonsoliduje a bude po útoku!...
1.Dxh7+!! Kxh7 2.Jxf6+ Ano – přesně to by nás mělo inspirovat pro tah 1.Dxh7!,
dvojšach je totiž vskutku velice nebezpečnou taktickou zbraní! 2...Kh6 Ano, a to je
druhá věc. Černý král se totiž nemůže vrátit zpět, neboť po 2...Kh8 by dostal okamžitý
mat po 3.Jg6#! 3.Jeg4+ Kg5 Tak, a teď se už jenom došachovat k matu!... 4.h4+
Stejně tak je dobré (i stejně rychlé, dokonce!) 4.f4+!? Kxf4 (4...Kh4 5.g3+ Kh3 6.Sf1+
Sg2 7.Jf2#) 5.g3+ Kf3 (5...Kg5 6.h4#) 6.0-0# 4...Kf4 5.g3+ Jen pro zajímavost: může
66
si bílý už teď dovolit nešachovat?... Ano, překvapivě může! Nyní už i po 5.Je5!? bílý
nejpozději 5. tahem matí!... 5...Db4+ 6.c3 Dxc3+ 7.bxc3 Se4 8.Jh5+ Kf5 9.g4# 5...Kf3
6.Se2+ Zde bílý partii o tah prodloužil, ještě rychleji vyhrávalo 6.Kf1! Dxf6 7.Jh2#;
nebo také 6.0-0! Dxf6 7.Jh2# 6...Kg2 7.Vh2+ Jedna z teď již mnoha možností,
schválně si „jen tak pro radost“ zkuste najít co největší počet matových obrazců!...
7.0-0-0!? Dxf6 8.Vh2# (8.Vdg1#); 7.Sf1+!? Kxh1 (7...Kf3 8.Jh2# (8.Je5#) 8.Sh3 Db4+
9.Ke2+ De1+ 10.Vxe1#; 7.Vg1+ Kxg1 (7...Kh3 8.Sf1+ Sg2 9.Sxg2#) 8.0-0-0+ Kg2 9.Sf1+
Kg1 (9...Kf3 10.Vd3#) 10.Sh3# 7...Kg1 8.Kd2# 8.0-0-0#
1-0
Propočet variant – čili to, co jsme právě provedli – je pochopitelně zcela nedílnou
součástí šachové partie. Je totiž jasné, že v žádném případě nemůžeme hrát partii „tah
po tahu“, aniž bychom přitom neuvažovali „trochu dál“. Samozřejmě – spočítat např.
dvoutahový mat nám asi nebude činit takové potíže, ale co např. takový sedmitahový mat,
který jsme mimochodem právě řešili? To již tak snadné není a nikdo po nás nemůže chtít,
abychom něco takového zvládali „sami od sebe“. Neboť stejně jako zahájení, koncovky,
typové pozice atd. se musíme učit také propočtu variant. Jak ale na to? Pochopitelně je
nutné, abychom co nejčastěji řešili různé taktické příklady, ale nejen to! Neboť pro
propočet je dobré, abychom trénovali také naši „obecnou představivost“ vůbec.
Vynikajícím cvičením je např. „dostat do hlavy“ celou šachovnici – tzn. okamžitě vědět
(bez šachovnice!) jakou barvu má pole d5, b2, h7 atd., kolik polí „hlídá“ dáma z c2, jezdec
z g6 atd. Nebo jinak – když si na pomoc vezmeme náš 1. příklad – kolik figur stojí
v závěrečné pozici (řekněme že v hl. variantě) na desce? Tady je to jednoduché, neboť
jsme pouze šachovali! Avšak i to je velice důležitou součástí tréninku propočtu. Zkusme
si právě toto téma ukázat na dalším příkladě:
(2) Tarrasch, Siegbert – Walbrodt, Carl August
Hastings 1895
XIIIIIIIIY
8-+-vl-+rmk0
7+-+-+-+p0
6p+-+-+-+0
5+-zplwqNtrn0
4Pzp-zp-tR-+0
3+P+Q+-zP-0
2-vLPsN-tR-zP0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
67
Ačkoliv má řešení této úlohy „pouze“ 5 tahů, je mnohem těžší na něj přijít než v příkladě
minulém. Šachovnice je totiž plná figur a na první pohled vůbec není jasné proč by měl
stát bílý lépe, ale!... Podívejme se nyní spolu na to, jak tuto pozici krásně vyřešil
Tarrasch – vůdce bílých figur.
1.Vxd4!! Nádherný tah! Možná vypadá poněkud „šíleně“, avšak pokud si uvědomíte, že
Sb2 ideálně míří jak proti černé dámě, tak proti jejímu „partnerovi“, určitě Vás motiv
otevření diagonály v cuku letu napadne! 1...Jxg3 Ani jiné tahy už černému nepomůžou.
1...cxd4 2.Sxd4+-; 1...Jf6 2.Vxd5! Dxb2 3.Vxd8+- 2.Jxg3 Vxg3+ 3.hxg3 Vxg3+ 4.Kf1!
Vxd3 Tak – a co teď? Nespletl se snad bílý? Vždyť právě přišel o svou nejcennější
figuru! 5.Vg4!! Ale kdepak! Jen je ještě potřeba najít tento fantastický tah, po kterém
je matová síť dokonale „sešroubována“!
1-0
A teď – dovedete mi říct, kolik je v závěrečné pozici na šachovnici figur a kde přesně
stojí? Ne?! Tak dobře, zkusme tedy ještě jeden podobný příklad:
(3) Čigorin, Michail – Paulsen, Louis
Berlín 1881
XIIIIIIIIY
8-+-sn-trk+0
7+-wql+-trp0
6psn-+p+p+0
5+p+pzP-zP-0
4-zP-sN-zPQtR0
3zP-+LvL-+-0
2-+P+-+K+0
1+-+-+-+R0
xabcdefghy
1.Vxh7! Když se do pozice zahloubáte, zjistíte, že bílý stojí zcela jasně na výhru a že
zde vyhrávalo již „téměř cokoliv“, tento tah je však bezesporu nejlepší a nejdůraznější!
1...Vxh7 2.Vxh7 Vf7 Po 2...Kxh7 3.Dh5+! (Ano, správně – pole h5 je „překvapivě“ dámě
přípustné! – Že?...) dostane černý mat okamžitě – 3...Kg8 4.Dxg6+ Kh8 5.Dh7#
3.Vh6+- Není co řešit! Bílý již pouze zesílí své „poslední“ figury a je to! 3...Jc4
4.Vxg6+ Kf8 5.Sf2 Sc8 6.Dh4 Ke7 7.Vg8 Kd7 8.g6 Ve7 9.Dxe7+! Kxe7 10.Sh4+
Kd7 11.Vg7+ Ke8 12.Vxc7
1-0
Jistě, příklad to opět nebyl nejsložitější, ale! – stejná otázka – víte, kde stojí (v
závěrečné pozici) všechny bílé a černé figury a kolik jich vlastně na šachovnici zbylo?
Ano? Dobrá, zkusme jiný „pokus“ – co takhle závěrečnou (nebo raději prvně počáteční)
pozici zrcadlově obrácenou?... No dobře, to už je sice trochu „unfair“, ale vidíte, že
68
možností, jak trénovat propočet (a představivost!) a zároveň si alespoň trochu „zpestřit“
Vás trénink je více než dost!
Zkusme tedy nyní už něco trochu složitějšího:
(4) Spasskij, Boris – Bronštejn, David
Leningrad 1960
XIIIIIIIIY
8r+lwqrsnk+0
7zppzp-vlpzp-0
6-+-sN-+-zp0
5+-zP-+-+-0
4-+-zP-+-+0
3+-+Q+N+-0
2PzPL+p+PzP0
1tR-+-+RmK-0
xabcdefghy
Tak to už je skutečně pozice na ostří nože! Bílý má nejen o pěšce méně, ale dokonce mu
visí hned 2 figury! Jenže! – je na tahu a navíc! – dynamika figur (a tím pádem i celé
pozice) je jednoznačně v jeho rukou, a tedy:
1.Jxf7! Jistě, uhýbat věží z f1 by mohl jedině „naprostý zoufalec“!... 1...exf1D+
2.Vxf1 Sf5 2...Kxf7?? Nejhorší obrana – nyní si bílý může vybrat hned tři tahy, po
nichž všech dá černému králi nejpozději 6. tahem mat!... 3.Je5+!? (3.Jg5+!? Kg8 4.Sb3+
Kh8 5.Vxf8+! Sxf8 6.Dh7#; 3.Sb3+!? Se6 4.Jg5++-) 3...Kg8 4.Dh7+!! Jxh7 5.Sb3+ Kh8
6.Jg6#; 2...Dd5 3.Sb3 Dxf7 4.Sxf7+ Kxf7 5.Dc4+ Kg6 6.Dg8! Sf6 7.Jh4+! Sxh4 (7...Kg5
8.Dd5+ Kxh4 9.Vf4+ Sg4 10.g3+ Kh3 11.Dg2#) 8.Df7+ Kh7 9.Dxe8+-; 2...Dd7 3.J3e5 De6
4.Sb3+- Viděli všichni všechno?... 3.Dxf5 Dd7 4.Df4!+- Sf6 5.J3e5! De7 Ani
5...Sxe5 6.Jxe5+- už černého nespasí! 6.Sb3 Sxe5 6...Je6 7.Jxh6++- 7.Jxe5+ Kh7
7...Kh8 8.De4+- 8.De4+
1-0
Pokud jste i tento příklad zdárně vyřešili a prokousali se všemi variantami a jednotlivými
odbočkami, jste rozhodně na dobré cestě jak se zlepšovat v (účinném!) propočtu variant,
bez něhož se ani mistři světa v žádném případě nikdy neobešli a neobejdou!...
A co si dáme na závěr? Aby se i autor těchto dvou článků trochu „představil“, dám Vám
jako poslední ukázku diagram ze své partie, kterou jsem sehrál v roce 2000 (čili když mi
bylo 14 let) a jejíž analýze jsem věnoval 5 večerů v kuse!! Dodnes (!) je to nejrozsáhlejší
analýza mé vlastní partie!!!
A abyste měli co dělat během „dlouhých zimních večerů“, jak se říká, neuvedu vůbec
žádné řešení resp. varianty! Zkuste si dát doma cca hodinku (klidně i dvě) a sepsat si
69
všechny varianty, které dokážete za tu dobu spočítat. Pak si zapněte „mašinku“ a „to se
budete divit“!...
A pokud byste měli zájem o „hlubší diskuzi“, klidně se na mě obraťte!...
P.S. A nemějte nic z toho, že spoustu věcí neuvidíte. Ani já jsem během partie neviděl a
nevyužil řadu zajímavých možností a i vzhledem k velké spotřebě času jsem nakonec
partii prohrál. Avšak přesně takovéto prohry „rozhodně nemrzí“!...
(5) Kaňovský, David (1880) – Potkin, Alexey /RUS/ (2305)
Czech open – B (6), 26.07.2000
Pozice po 22. tahu černého!
XIIIIIIIIY
8-tr-+-trk+0
7+-+qvlpzpp0
6l+-+p+-+0
5+-zp-zP-sN-0
4-sn-zp-+NzP0
3zp-snP+QzP-0
2P+R+-zPL+0
1+-vL-tR-mK-0
xabcdefghy
70
B) Adolf Anderssen a Paul Morphy
– 2 největší velikáni éry
„romantického šachu“ – D. K.
ADOLF ANDERSSEN
Adolf Anderssen se narodil 6. 7. 1818 (Německo) a zemřel 13. 3. 1879 (taktéž Německo).
Celý život prožil ve Vratislavi, šachy se naučil hrát v 9 letech. Ještě ve 40. letech hrál
šachy zřídka a v cizině byl téměř neznámý, v roce 1851 však vyhrál v Londýně turnaj,
který je považován za 1. mezinárodní turnaj a tedy počátek éry novodobého šachu. Od té
doby byl až do roku 1858, kdy prohrál v zápase s Morphym (2:7 při 2 remízách),
považován za nejlepšího šachistu světa, a když Morphy roku 1860 ukončil profesionální
dráhu, byl opět považován až do r. 1866 za nejsilnějšího hráče vůbec.
Vyhrál řadu turnajů a zápasů, proslul především partiemi Anderssen – Kizeritzky a
Anderssen – Dufresne, které jsou odnepaměti známé jako „nesmrtelná“ a „věčně svěží“.
V Anderssenově pojetí vyvrcholila tzv. romantická škola, jeho žáky byli mimo jiné např.
Zukertort, Dufresne a další.
71
ANDERSSENOVA HRA
Anderssenova hra je zahájení charakterizované tahem 1. a3, poprvé v mistrovské praxi
použité právě Anderssenem v 6., 8. a 10. partii jeho zápasu s P. Morphym v roce 1858.
Záměrem je po 1...e5 2.c4 Jf6 3.Jc3 d5 4.exd5 přejít do pozic sicilské hry s opačnými
barvami a prospěšným tahem 1.a3 navíc. Po 1...Jf6 nebo 1...d5 však tah 1.a3 většinou
ztrácí smysl, a proto se v dnešní praxi téměř nevyskytuje.
Úvodní 2 partie ponechám bez komentáře (nejsou totiž zdaleka bez chyb), můžete je
nalézt v mnoha učebnicích, důležité jsou především více než překrásné závěrečné
kombinace, díky kterým dostaly tyto partie svá přízviska „nesmrtelná“ a „věčně svěží“…
Partie č. 1:
Anderssen – Kizeritzky, Londýn 1851
„Nesmrtelná“
1.e4 e5 2.f4 exf4 3.Sc4 Dh4+ 4.Kf1 b5 5.Sxb5 Jf6 6.Jf3 Dh6 7.d3 Jh5 8.Jh4
Dg5 9.Jf5 c6 10.g4 Jf6 11.Vg1 cxb5 12.h4 Dg6 13.h5 Dg5 14.Df3 Jg8 15.Sxf4
Df6 16.Jc3 Sc5 17.Jd5 Dxb2 18.Sd6 Sxg1 19.e5 Dxa1+ 20.Ke2 Ja6
XIIIIIIIIY
8r+l+k+ntr0
7zp-+p+pzpp0
6n+-vL-+-+0
5+p+NzPN+P0
4-+-+-+P+0
3+-+P+Q+-0
2P+P+K+-+0
1wq-+-+-vl-0
xabcdefghy
21.Jxg7+!! Kd8 22.Df6+!! Jxf6 23.Se7#
72
Partie č. 2:
Anderssen – Dufresne, Berlín 1853
„Věčně svěží“
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sa5 6.d4 exd4 7.0–0 d3 8.Db3
Df6 9.e5 Dg6 10.Ve1 Jge7 11.Sa3 b5 12.Dxb5 Vb8 13.Da4 Sb6 14.Jbd2 Sb7
15.Je4 Df5 16.Sxd3 Dh5 17.Jf6+ gxf6 18.exf6 Vg8 19.Vad1 Dxf3?
XIIIIIIIIY
8-tr-+k+r+0
7zplzppsnp+p0
6-vln+-zP-+0
5+-+-+-+-0
4Q+-+-+-+0
3vL-zPL+q+-0
2P+-+-zPPzP0
1+-+RtR-mK-0
xabcdefghy
20.Vxe7+!! Jxe7 21.Dxd7+!! Kxd7 22.Sf5+! Ke8 23.Sd7+ Kf8 24.Sxe7#
Po zápase s geniálním Morphym byl jím i Anderssen ovlivněn a hrál pak také pozičně:
Partie č. 3:
Anderssen – Paulsen, Vídeň 1973
1.e4 e5 2.Jf3 d6 Philidorova obrana. Již víme, že hlavním nedostatkem tohoto tahu je,
že jím černý nebojuje o centrum!… 3.d4 exd4 4.Dxd4 Jc6 5.Sb5 Sd7 6.Sxc6 Sxc6
7.Jc3 Jf6 8.Sg5 Se7 9.0–0–0 0–0 10.Vhe1 Ve8 Bílý dokončil vývin, černý jen pokud
mu to stísněné postavení dovolilo. Pěšci v centru e4:d6 (tzv. malé centrum) zajišťují
bílému ovládnutí většího prostoru, čehož důsledkem je např. to, že bílý má 2 sloupce pro
své věže, kdežto černý pouze sloupec pro věž královskou. 11.Kb1! Když dosáhl převahy
v centru, dělá Anderssen tichý tah, kterým umisťuje svého krále na bezpečnější místo.
Je-li dosaženo poziční převahy (nikoliv náskoku ve vývinu!), jsou podobné tahy zcela na
místě. 11...Sd7? Černý chce převést střelce na e6, ale dává tímto tahem bílému
možnost zvětšit poziční výhodu, přesněji: zaměnit ji za trvalejší! Určitě bylo lepší
11...Jd7!? se snahou uvolnit se pomocí výměn figur. 12.Sxf6! Sxf6 13.e5! Se7 14.Jd5!
Sf8 Všechny poslední tahy černého byly vynuceny, nyní nešlo 14...dxe5? 15.Jxe7+ Vxe7
73
16.Vxe5!+- a bílý vyhraje. 15.exd6 cxd6 Solí kombinace, započaté tahem 12. Sxf6!, je
to, že černý po 15...Sxd6? 16.Jxc7!± ztrácí pěšce a černému tak zůstane izolovaný
pěšec. To je zde velká výhoda bílého, a proto ji zaměnil za malé centrum. Hlavní slabost
však není v pěšci samotném, ale v poli před ním = v tomto případě pole d5. Toto pole
přejde plně pod vládu bílého, konkrétně pak bílého jezdce (resp. jezdců) jakožto ideální
blokující figury!… 16.Vxe8 Sxe8 17.Jd2! Sc6 18.Je4! Nyní nelze 18…Sxd5 pro ztrátu
pěšce. 18...f5 19.Jec3± A jezdec na d5 je zajištěn! 19...Dd7 20.a3 Opět, stejně jako
v 11. tahu, jde o tah zajišťující bílému králi větší bezpečnost (= “okno“). 20...Df7 21.h3!
Partie přechází do nové fáze = útoku na královském křídle! Předpokladem útoku je právě
plně zabezpečené centrum, je-li na útok na křídle možný protiúder v centru, je agresivní
postup na křídle zpravidla chybný! 21...a6 Problémem černého je, že nelze 21…g6
s dalším 22…Sg7 kvůli slabosti pole f6 (resp. tahu 22.Jf6!) Hle sílu Jd5! Černý tedy
připravuje manévr Ve8-e6, a proto nejdříve uvádí pěšce mimo úder bílé dámy. 22.g4!
Pokračuje ve svém plánu a zároveň předjímá opatření proti úmyslu soupeře! 22...Ve8
23.f4 Ve6 24.g5! Opět nelze 24…g6! 24...b5 Černý nemá kloudný plán, proto podniká
„demonstraci“ na dámském křídle. 25.h4 Ve8 26.Dd3! Anderssen vede útok mistrovsky,
tímto na první pohled možná trochu nelogickým tahem připravuje 27…h5! 26...Vb8
27.h5 a5 Zarazit útok bílého šlo pouze po 27...Sxd5 28.Dxd5 Dxd5 29.Jxd5 Kf7±,
avšak s velice obtížnou koncovkou. 28.b4! V pravý čas zabržďuje jakékoliv protiakce
černého! Pěšec b5 nyní pouze omezuje vlastního střelce! 28...axb4 29.axb4 Dxh5
Jinak by bílí pěšci byly příliš „mocní“… 30.Dxf5 Df7 31.Dd3 Sd7 Tímto tahem černý
„osvobodil“ Jd5, avšak jak jinak krýt hrozbu Vh1? 32.Je4 Df5 Bílý hrozil 33.Jg3
s ovládnutím pole f5. 33.Vh1 Nyní bílý, který vede útok s udivující přesností, hrozí hrát
34.Je3 Dg6 35.f5! Aby tomu zabránil, má černý jediný tah, který však dá Anderssenovi
příležitost ukázat v plném lesku své kombinační nadání! 33...Ve8
XIIIIIIIIY
8-+-+rvlk+0
7+-+l+-zpp0
6-+-zp-+-+0
5+p+N+qzP-0
4-zP-+NzP-+0
3+-+Q+-+-0
2-+P+-+-+0
1+K+-+-+R0
xabcdefghy
34.Jef6+!! gxf6 35.Jxf6+ Kf7 36.Vxh7+ Sg7 36...Kg6 37.Df3!+- 37.Vxg7+! Kxg7
38.Jxe8+ Kf8 39.Dxf5+ Sxf5 40.Jxd6+1–0
Kupodivu z této skvělé partie většinou učebnice taktiky uvádějí jen pěkný závěr, ale
vždyť partie je jedinečná i z hlediska strategie!…
74
Partie č. 4:
Rosanes – Anderssen, Breslau 1862
Viz str. 11!
PAUL MORPHY
Karpov: „Tvorba i tak časově vzdáleného umělce od dneška, jako byl Morphy, je velmi
poučná, už jen proto, jak chápal harmonii figur a objekty útoku, v umění přejít od útoku
k poziční hře – to vše je i z dnešních hledisek velkolepé!“
Fischer: (odpověď na otázku, kdo byl největším šachistou historie) „Morphy a Steinitz.
Morphy byl fantastický šachista, stal se již za života legendou...“
Botvinnik: „Morphy je dosud nepřekonaným mistrem otevřených her. Každý šachista, i
mistr, se má ve své praxi znovu vracet k tvorbě geniálního Američana!“
Paul Morphy se narodil 22. 6. 1837 v New Orleans a zemřel 10. 7. 1884. Jako chlapec
prostudoval Bilguera (učebnici zahájení o 400 stranách!), učebnici Stauntona a partie
turnaje v Londýně 1851. Ve 13 letech měl prokazatelně sílu mistra!
75
V roce 1857 se zúčastnil 1. amerického šachového kongresu v New Yorku, který se hrál
po vzoru Londýna (1851) vylučovacím způsobem krátkými zápasy. Morphy své soupeře
zcela převálcoval, ve finále německého mistra Paulsena dokonce 5:1 při 2 remízách!…
Paul absolvoval vysokou školu za 2 roky (místo za 5 let!!), a protože podle amerických
zákonů mohl nastoupit praxi právníka až od 21 let, vydal se Morphy v ušetřeném čase do
Evropy. V Anglii rozdrtil všechny mistry, kteří se mu postavili (jediný Staunton, se
kterým chtěl Morphy hrát nejvíce, se zápasu vyhnul), proto posléze vycestoval do Paříže,
kde suverénně porazil vládce tamější proslulé kavárny Regénce Němce Harwitze. Evropa
pochopila sílu Morphyho a nasadila proti němu svého nejsilnějšího hráče – Anderssena!
Tento historický match, ve kterém šlo vlastně o neoficiální titul mistra světa, se konal na
konci roku 1858 a Morphy v něm přesvědčivě zvítězil 7:2 při 2 remízách. Anderssen
rytířsky uznal převahu Morphyho – v kombinační hře se mu zcela vyrovnal a v poziční hře
jej jasně předčil!…
Když se v květnu 1859 vrátil do USA, byl zde uvítán jako národní hrdina – pro veřejnost
byl prvním Američanem, který ve svém oboru dokázal předstihnout Evropany. Pak ale
bohužel vážného šachu zanechal, skutečně neměl sobě rovného. Vzlétl jako meteor, ale
také tak skončil…
Za občanské války odjel na Kubu a později do Francie, kde se již začala projevovat jeho
duševní choroba. Po návratu do Ameriky trpěl utkvělými představami, záchvaty
melancholie a později paranoie. Ve 47 letech zemřel na mozkovou mrtvici…
Jeho pojetí šachu bylo na tehdejší dobu zcela revoluční. Poznal, že v šachové partii je
mobilizace sil v zahájení nejdůležitější podmínkou úspěchu, pochopil význam času
v šachové partii, nebál se obětí, věděl o významu centra a otevřených drah pro figury.
Dokázal skvěle útočit, přitom však útok na krále nebyl základním principem jeho stylu;
hrál promyšleně pozičně, zpravidla „nátlakově“, měl vynikající techniku hry a překonával
své soupeře v koncovkách. Morphy sice nenapsal žádnou knihu, ovlivnil však vývoj šachu
jako nikdo jiný. Jeho partie stále jsou a budou poučením pro všechny šachisty!…
Partie č. 1:
Morphy – konzultující
Viz str. 1!
Partie č. 2:
Morphy – N. N.
Viz str. 3!
76
Partie č. 3:
Marache – Morphy, New York 1957
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sa5 6.d4 exd4 7.e5?! Předčasné,
správným tahem je samozřejmě 7.0-0! 7...d5! Černý využívá pochybení bílého a zbavuje
sám sebe veškerých problémů! 8.exd6 Dxd6 9.0–0 Jge7 10.Jg5? Další zcela zbytečný
tah a především prohřešek proti veškerým šachovým principům – vždyť bílý tahá podruhé
stejnou figurou, přičemž celé jeho dámské křídlo zatím „leží ladem“! Avšak ani po lepším
10.Sa3 (např.) Df6 by již bílý žádnou výhodu z pozice nevytěžil, naopak by sám musel
bojovat o vyrovnání. 10...0–0 11.Sd3 Sf5!µ Typická Morphyho oběť kvality! (A tedy
samozřejmě zcela oprávněná!) 12.Sxf5 Jxf5 13.Sa3 Dg6 14.Sxf8 Dxg5! 15.Sa3
dxc3 16.Sc1 Dg6 17.Sf4 Vd8–+ O výhře černého nemůže být pochyb, má ve svých
rukou nejen všechny výhody poziční, ale de facto již také materiální! 18.Dc2 Jcd4!
19.De4? Urychluje porážku, záchrany však již nebylo…
XIIIIIIIIY
8-+-tr-+k+0
7zppzp-+pzpp0
6-+-+-+q+0
5vl-+-+n+-0
4-+-snQvL-+0
3+-zp-+-+-0
2P+-+-zPPzP0
1tRN+-+RmK-0
xabcdefghy
19...Jg3!! Nádherný kombinační motiv, který je hoden zapamatování!! 20.Dxg6 Jde2#
0–1
Partie č. 4:
Morphy – Anderssen, Paříž 1858, 7. partie zápasu
1.e4 d5 2.exd5 Dxd5 3.Jc3 Da5 4.d4 e5?! Dosti podezřelý tah, který se
pochopitelně dnes již nehrává. 5.dxe5 Dxe5+ 6.Se2 Sb4 7.Jf3! A to je právě „kámen
úrazu“! Bílý si napadení jezdce vůbec nevšímá, jednoduše obětuje pěšce za náskok ve
vývinu! 7...Sxc3+ 8.bxc3 Dxc3+ 9.Sd2 Dc5 10.Vb1! Výborný tah, kterým bílý
narušuje vývin soupeře! 10...Jc6 11.0–0 Jf6 12.Sf4 0–0! Ještě nejlepší, držet pěšce
navíc by bylo až příliš riskantní! 13.Sxc7 Jd4 14.Dxd4 Dxc7 15.Sd3! Sg4 16.Jg5!
Vfd8 17.Db4! Sc8 18.Vfe1! a5?!
77
XIIIIIIIIY
8r+ltr-+k+0
7+pwq-+pzpp0
6-+-+-sn-+0
5zp-+-+-sN-0
4-wQ-+-+-+0
3+-+L+-+-0
2P+P+-zPPzP0
1+R+-tR-mK-0
xabcdefghy
19.De7! Romantici neradi měnili dámy, Morphy však dobře věděl, že ovládnutí 7. řady je
důležitý poziční zisk i za cenu výměny dam! 19...Dxe7 20.Vxe7± Jd5 20...h6 21.Jxf7
Kf8 22.Vbe1! Jd5 23.V7e5 Kxf7 24.Sc4!+- 21.Sxh7+ Kh8 22.Vxf7 Jc3 23.Ve1 Jxa2
24.Vf4 Va6 25.Sd3+1-0
78
ŠCTMV 5
Od Steinitze po Kramnika – D. K.
1) WILHELM STEINITZ – 1886 - 1894
-
nejsilnější hráč světa v letech 1866 – 1886, mistr světa v letech 1886 –
1894, zakladatel poziční hry.
-
Steinitzův život v letech 1836-1883
Wilhelm Steinitz se narodil 14. května 1836 v Praze. Byl synem nezámožného židovského
obchodníka. Šachům, kterým se naučil v dětství, se vážněji začal věnovat až ve Vídni,
která tehdy byla hlavním městem Habsburské monarchie. Do Vídně přišel v roce 1858,
aby studoval techniku. Tehdejší „šachová Vídeň“ však byly pouze kavárny. I proto po
mezinárodním turnaji v Londýně, který se konal v roce 1861 (1. Anderssen, 2. Paulsen… 6.
Steinitz, celkem 10 účastníků), zůstal Steinitz v britské metropoli, tehdejším „středu“
šachového světa, natrvalo a stal se šachovým profesionálem.
V Anglii, kde byl zpočátku plně pod vlivem romantické italské kombinační školy, 1. směru
v šachu, vyhrál několik zápasů a turnajů. V roce 1866 se v Londýně utkal s legendárním
Anderssenem, kterého porazil 8:6. Poté, co ve stejném roce porazil Birda, v roce 1870
Blackburna a v roce 1872 Zukertorta, byl považován za nejsilnějšího šachistu na světě (o
mistra světa se však hrát nemohlo, pokud žil Morphy, taková byla jeho legenda!).
Samotný Steinitz ovšem spokojen nebyl, protože v turnajích nebýval vždy první. V letech
79
1873 – 1883 vedl šachovou rubriku v deníku Field. Silných turnajů v Paříži (1878) a v
Londýně (1881) se dokonce zúčastnil pouze jako dopisovatel.
Steinitzův život po roce 1883
Na turnaji v Londýně skončil Steinitz na 2. místě, porazil ho jen Zukertort, ale rozdílem
3 bodů. Steinitz tím ovšem přišel o svůj zdroj příjmů, protože redakce Fieldu převedla
vedení šachové rubriky na vítěze tohoto turnaje – Zukertorta.
Steinitz se proto přestěhoval do USA, kde porazil několik nejsilnějších amerických
šachistů té doby. V roce 1886 se utkal s Zukertortem ve velkém zápase, jehož podmínky
oba soupeři dokonce uzavřeli u notáře. Pro zvýšení zájmu publika se dohodli, že to bude
zápas o titul mistra světa.
Zápas se hrál ve třech amerických městech – New Yorku, St. Louis a New Orleans.
Zápas pro Steinitze začal katastrofálně. Po první fázi zápasu prohrával 1:4, ve druhé
etapě však srovnal na 4:4 a závěr zápasu měl již pevně ve svých rukách a zvítězil
celkovým poměrem 10:5 (při 5 remízách) a stal se prvním mistrem světa v šachu.
V bojích o titul mistra světa ještě dvakrát porazil Čigorina, poté v New Yorku porazil
Gunsberga. Ale v roce 1894 podlehl Laskerovi 5:10 a svůj titul ztratil. Po ztrátě titulu se
vrhl do víru turnajů, v Moskvě v roce 1896 ovšem v odvetném zápase podlehl Laskerovi
vysoko 2:10. Zemřel 12. srpna 1900 v New Yorku.
Steinitzovy teoretické myšlenky
Jak již bylo řečeno výše, vedl Steinitz v letech 1873 – 1883 šachovou rubriku v časopise
Field, od roku 1883 pak (již v USA) vedl šachový magazín The International Chess
Magazine.
A právě v těchto periodikách Steinitz provedl obrovskou analytickou práci, podrobil
kritice velké množství partií, kriticky přezkoumal chrabré útoky představitelů
kombinační školy a přišel k závěru, že vedly k úspěchu ne pro nějakou geniálnost, ale že
byly zpravidla umožněny velmi slabou obranou.
Steinitz v praxi dokazoval, že proti náhlým, neoprávněným útokům existuje dostatečná
obrana. Útoky soupeřů vydržel proto, že se varoval oslabení pozice, zejména krále, a
dovedně využíval možnosti obrany a protiútoku. Útočící na Steinitze zpravidla nevěnovali
pozornost oslabení vlastní pozice a když útok skončil, slabosti se plně projevily. Steinitz
tak dal rozhodující úder šachovému romantismu, a rozhodně nikoli neprávem vidí znalci
80
šachu a novodobí mistři ve Steinitzovi největší osobnost šachové historie, a to především
ve smyslu hloubky myšlení a síly vlivu.
Steinitz rozdělil šachovou pozici, do té doby považovanou za nedělitelnou, na dílčí prvky.
Určil nejpodstatnější znaky pozice, které ji umožní objektivně zhodnotit a určit
racionální plán činnosti, stanovil obecné principy strategie, které znamenaly zcela nový
přístup k šachové partii. Převrat, uskutečněný Steinitzem, byl tak veliký, že všichni
teoretici po něm jen přidali své jméno k jeho jménu!…
Jak tedy vedl Steinitz aktivní činnost? Mistrně manévroval a postupně zesiloval pozici
svých figur. Jeho strategie pozůstávala v oslabení soupeřovy pozice, snažil se vytvořit
v ní slabé body a poté je využít. Jeho strategie však nevylučovala kombinaci, jeho
kombinace naopak zpravidla utvrzovaly již dosáhnutou poziční převahu a transformovaly
ji v rozhodující převahu materiální či poziční.
Znaky pozice mohou být dočasné nebo trvalé. S dočasnými znaky (např. náskokem ve
vývinu) mistrně pracovali hráči kombinační školy včetně Morphyho, Steinitz se však
zaměřil na znaky trvalé, zejména pak na ty, které jsou určeny rozmístěním pěšců.
Pěšcová struktura činí některé body silnými, jiné slabými, ona často určuje relativní
hodnotu figur. Od ní závisí prostorová převaha, svoboda manévru figur, souhra figur…
Samotní pěšci mohou být jak silou, tak i slabinou. Např. pěšcový klín, vražený do pozice
soupeře a dobře podporovaný, narušuje koordinaci sil soupeře, izolovaný pěšec na
otevřeném sloupci může (ale nemusí!) být vážným objektem útoku, právě tak jako pěšec
opožděný atd.
Analýza pěšcové struktury a tendence její změny vyzdvihla nové poziční pojmy – dobrý a
špatný střelec, výhoda dvojice střelců atd. Z toho všeho pak vyplývá, že učení Steinitze
o znacích pozice se vztahuje zejména k zavřeným a polozavřeným pozicím.
Výběr plánu má vždy odpovídat hodnocení pozice. Steinitzova teorie stanovila vztah mezi
útokem na křídle a operacemi v centru. Útok na krále prováděl Steinitz při zavřeném
nebo zabezpečeném centru, jen takový křídelní útok může být úspěšný. Z toho také
vyplývá, že nejúčinnějším prostředkem boje proti útoku na křídle je protiúder v centru!
Po dokončení vývinu se Steinitz snažil pomocí manévrů oslabit soupeřovu pozici, pak
zvětšit výhody své pozice a vyvolat tím pádem další oslabení soupeře, aby roztáhl sílu
obrany a mohl operovat současně proti dvěma i více objektům. A právě metoda
postupného hromadění malých výhod dávala Steinitzovi skvělé praktické výsledky.
Konkrétní plány, které Steinitz prováděl, byly velmi různorodé, např. velkou pozornost
věnoval využití pěšcové převahy na dámském křídle s cílem vytvoření volného pěšce atd.
Nyní, po mnoha letech, se nám to možná zdá vše jako samozřejmé, ale tenkrát to byly
skutečné objevy, které zcela změnily představy o šachovém boji!…
81
Partie č. 1:
Zukertort – Steinitz, 9. partie zápasu o mistra světa, 1886
Chceme-li studovat typovou pozici – „Boj proti izolovanému pěšci“, měli bychom začít
právě s touto partií!…
1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Jf3 dxc4 5.e3 c5 6.Sxc4 cxd4 7.exd4 Se7 8.0-0
0-0 9.De2 Jbd7 Tato pozice se v přijatém dámském gambitu vyskytuje ještě i dnes.
10.Sb3 Jb6 11.Sf4?! Toto však není dobré pole pro střelce, v úvahu přichází buď
11.Se3!? nebo 11.Sg5!? 11...Jbd5 12.Sg3 Da5! 13.Vac1 Sd7 14.Je5 Vfd8! 15.Df3
Se8 Jak vidíme, stavěl Steinitz i v obraně figury do souhry! Se8 sice vypadá poněkud
pasivně, avšak krytí bodu f7 je důležité a především – pouze dočasné! 16.Vfe1 Vac8
17.Sh4 Jxc3! Typické Steinitzovské přenesení slabiny z d4 na c3! 18.bxc3 Dc7
19.Dd3 Jd5! 20.Sxe7 Dxe7 21.Sxd5?! To není šťastné rozhodnutí, střelce si měl bílý
bezesporu ponechat. 21...Vxd5 22.c4 Vdd8 23.Ve3? Zukertort chce útočit za každou
cenu, to se mu však vymstí! 23...Dd6! 24.Vd1 f6 25.Vh3!?
XIIIIIIIIY
8-+rtrl+k+0
7zpp+-+-zpp0
6-+-wqpzp-+0
5+-+-sN-+-0
4-+PzP-+-+0
3+-+Q+-+R0
2P+-+-zPPzP0
1+-+R+-mK-0
xabcdefghy
25...h6! Správně! Oběť v tomto případě rozhodně nemusíme přijmout, po 25...fxe5?
26.Dxh7+ Kf8 27.Vg3! Dc7 28.Dh8+ Ke7 29.Vxg7+ Sf7 30.Dh4+ Ke8 31.Dh8+ (31.Vh7!?)
31...Ke7 32.Dh4+ by měl bílý minimálně remízu věčným šachem! 26.Jg4 Df4! 27.Je3
Sa4! Iniciativa je již zcela v rukou černého, tímto tahem vynucuje oslabení 1. řady.
28.Vf3 Dd6 29.Vd2 Sc6 30.Vg3 f5! 31.Vg6 Se4 32.Db3 Kh7! 33.c5 Vxc5! 34.Vxe6
Vc1+ 35.Jd1 Df4! 36.Db2 Vb1 37.Dc3 Vc8! 38.Vxe4 Dxe4!-+
0-1
82
2) EMANUEL LASKER – 1894 – 1921
Narodil se 24. prosince 1868 v polském Berlinchenu (nyní Barlinek). Hrát šachy se naučil
v 10 letech od staršího bratra Bertholda, od roku 1890 žil jako profesionál v Anglii. Titul
získal v roce 1894 a držel ho po celých 27 let, což je zatím nepřekonaný rekord. Zemřel
13. ledna 1941 v New Yorku.
Laskerův otec, sluha a správce synagogy, si přál dát oběma synům co nejvyšší vzdělání.
Berthold se stal lékařem a byl šachovým mistrem, Emanuel doktorem matematiky a
filozofie a navíc mistrem světa v šachu. Vypráví se, že titul mistra šachu získal náhodou.
Na turnaji ve Vratislavi prý jeden z jeho soupeřů zapomněl při dohrávání partie postavit
na šachovnici důležitého pěšce, takže soupeři dohrávali jinou pozici. Titul mistra světa
však získal Lasker naprosto zaslouženě!...
V roce 1899 vyhrál v Londýně silně obsazený turnaj s náskokem 4,5 bodu a o rok později
turnaj v Paříži. Sehrál mnoho zajímavých zápasů. S Marshallem (USA) vyhrál 8:0 při 7
remízách v roce 1907, Tarrasche porazil o rok později v Mnichově 8:3 při 5 remízách, v
roce 1909 vyhrál v Paříži snadno s Janowským 7:1 při 2 remízách. Namále měl v zápase
se Schlechterem v roce 1910 ve Vídni a v Berlíně. Zápas na 10 partií skončil 1:1 při 8
remízách. Druhý zápas s Janowským skončil v témž roce v Paříži opět Laskerovým
vysokým vítězstvím 8:0 při 3 remízách. Po první světové válce se vydal obhajovat titul za
moře. Netušil, že v Havaně titul ztratí…
10. března 1921 začal jeho zápas proti Capablancovi. Laskerovi bylo 53 let, soupeř byl o
dvacet let mladší. Zápas se měl hrát původně na 6 vítězných partií, ale skončil dříve. Za
83
nepříznivého stavu 0:4 při 10 remízách se Lasker vzdal. Nemohl již dále bojovat s více
než rovnocenným soupeřem a s vlhkým klimatem. Cítil se velmi unaven a nemocen. Lasker
prohrál ze 14 sehraných partií pátou, desátou, jedenáctou a čtrnáctou.
Ztratil sice titul mistra světa, ale vyhrával i nadále nejsilněji obsazené turnaje, např. na
turnaji v New Yorku v roce 1924 byl první před Capablancou a Alechinem!
Jako šachový profesionál hrál do pozdního věku. Pro židovský původ musel v třicátých
letech opustit Německo, žil dva roky v Sovětském svazu a později v USA, kde za druhé
světové války zemřel zcela zapomenut…
Lasker – psycholog
Emanuel Lasker je také považován za prvního velkého šachového psychologa – vždy
pečlivě zkoumal své soupeře a snažil se proti nim využít jejich slabosti. Často dělal
úmyslně slabé a sporné tahy, aby „zkalil vodu“ a přivedl své soupeře do nepřehledné
pozice, která jim nevyhovovala. Mnoho jeho soupeřů, kteří šachovou psychologii
neuznávali (a tudíž byli ideálním materiálem pro její použití), na jeho úspěchy v těchto –
podle nich prohraných – partiích žehrali a říkali, že má naprosto nehorázné a
nezasloužené štěstí! V čemž se Lasker velmi podobá pozdějšímu mistru světa v šachu
Michailu Talovi…
Partie č. 2:
Pillsbury – Lasker, 1895
1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Jf3 c5 5.Sg5 cxd4 6.Dxd4?! Pillsbury byl velmi
agresivní hráč, který s chutí útočil a velmi nerad se bránil. Proto takovéto tahy (ještě
jich pár uvidíme). Objektivně však je samozřejmě mnohem lepší 6.exd4 nebo i 6.Jxd4.
6...Jc6 7.Dh4 Se7 8.0–0–0?! Otazník za tah, vykřičník za odvahu!… 8...Da5 9.e3
Sd7 10.Kb1 h6 11.cxd5 exd5 12.Jd4 0–0 13.Sxf6 Sxf6 14.Dh5 Jxd4 15.exd4
Se6 16.f4?! Bílý chce za každou cenu útočit, avšak zapomíná na vývin vlastních figur!…
16...Vac8 17.f5?!
84
XIIIIIIIIY
8-+r+-trk+0
7zpp+-+pzp-0
6-+-+lvl-zp0
5wq-+p+P+Q0
4-+-zP-+-+0
3+-sN-+-+-0
2PzP-+-+PzP0
1+K+R+L+R0
xabcdefghy
17...Vxc3!! Fascinující tah, který je však pouze úvodem velkolepé Laskerovy myšlenky!
18.fxe6? Objektivně lepší bylo 18.bxc3 Dxc3 19.Df3, avšak po 19…Dxf3 a 20…Sxf5µ je
to rozhodně černý, kdo diktuje hru! 18...Va3!!-+ Ano! Toto je teprve ten skutečný
„hák“, který si černý tahem 18…Vxc3 připravil!!… 19.exf7+ Pokud máte chuť,
vyzkoušejte si, že černý skutečně vítězí ve všech variantách!… 19...Vxf7 20.bxa3
Db6+ 21.Sb5! Nejlepší praktická šance! 21...Dxb5+ 22.Ka1 Vc7? Škoda přeškoda!
Lasker nedotahuje svou skvostnou kombinaci do konce a dává soupeři možnost se
zachránit (a dokonce ne naposled!!). Správné bylo 22...Dc4 23.Dg4 Ve7! s výhrou, např.
24.Vhe1 Sxd4+ 25.Dxd4 Vxe1 26.Dxc4 (26.Dd2 Vxd1+ 27.Dxd1) 26...Vxd1+-+ atd.
23.Vd2 Vc4 24.Vhd1? Jenomže bílý chybu oplácí! Správné 24.Ve1! vedlo k pěkné
remíze po 24...Da5! 25.Ve8+ Kh7 26.Df5+ g6 27.Ve7+!! (27.Dxf6?? Vc1+ 28.Kb2 Dc3#)
27...Sxe7 28.Df7+ Kh8 29.De8+ Kg7 30.Dxe7+= s věčným šachem! 24...Vc3? I Lasker
byl jen člověk!… Vyhrávalo 24...Dc6!-+, zato tah v partii dramaticky mění hodnocení
pozice! 25.Df5 Ještě lepší bylo 25.Ve1!± 25...Dc4 26.Kb2?! Po 26.Kb1!² by stále ještě
bílý držel výhodu ve svých rukou!… 26...Vxa3!! Neuvěřitelné!! Lasker je zpět a podruhé
obětuje svou věž na poli a3!!!… 27.De6+ Kh7 28.Kxa3?? Jak se říká – partii prohraje
ten, kdo udělá poslední chybu – a tu teď udělal bílý! Vtipné 28.Df5+! by naštěstí pro
bílého pořád drželo remízu, např.: 28...Kh8 29.Kb1! Vxa2! (29...Sxd4 30.Df8+ Kh7
31.Dxa3) 30.Vxa2 Db3+ 31.Kc1 Sg5+ (31...Dxa2 32.Dc8+ Kh7 33.Dc2+) 32.Vad2 Dc3+
33.Dc2 Da1+ 34.Db1 Dc3+= 28...Dc3+ 29.Ka4 b5+!-+ Finální úder! Je rozhodnuto!…
30.Kxb5 Dc4+ 31.Ka5 Sd8+ 32.Db6 Sxb6#
0-1
Překrásná partie, ačkoliv ne bez chyb. Avšak, jak se říká: „Nikdo není dokonalý!“…
85
3)
JOSÉ RAÚL CAPABLANCA – 1921 – 1927
Narodil se 19. listopadu 1888 v Havaně v rodině bohatého španělského usedlíka. Šachy se
naučil hrát již ve 4 letech pozorováním otcovy hry, v osmi letech patřil mezi nejsilnější
hráče Kuby a ve 14 letech hrál dokonce zápas s přeborníkem ostrova Corsem 4:2 při 6
remízách. Titul mistra světa držel 6 let, od roku 1921 do roku 1927. Pro přitažlivý zjev
se mu říkalo „Valentino šachovnice“…
Capablanca je považován za nejnadanějšího hráče šachové historie. Byl skutečným
fenoménem poziční hry, ve stanovení a provádění plánu hry neměl sobě rovného. V mládí
hodně pracoval nad typovými pozicemi střední hry a koncovky, jako ke svému učiteli se
k němu hlásili Botvinnik i Karpov. Šachy byly jeho mateřskou řečí…
Byl taktéž proslulý „strojově přesnou“ hrou, která mu přinesla přezdívku „Šachový
automat“. V dobách své největší slávy prakticky nikdy neprohrával. Šachoví komentátoři
jej často označovali přídomkem: „Neporazitelný“. Koneckonců, za celou svoji kariéru
sehrál 583 partií ve významných turnajích a zápasech, z nichž prohrál 35, většinu ovšem
buďto na počátku nebo na konci své kariéry. Od roku 1914 do střetnutí s Aljechinem
v roce 1927 prohrál celkem 6 (!!) partií.
Často pak bývá také nazýván „Šachovým Mozartem“, neboť jeho hra nezřídka působila
dojmem dokonalých šachových kompozic. Michail Botvinnik o Capablankovi napsal: „Dosáhl
překvapující harmonie v propočtu variant, pozičních jemností a obdivuhodné spolupráce
figur. V jeho partiích vlastně nebyly vidět jednotlivé tahy, byly to kompozice
nádherného prolínání plánu hry, krásných obětních kombinací a jemných pozičních
86
manévrů.“ Pokud šlo o koncovku, která má tradičně pověst disciplíny, jež odhalí
skutečného velmistra, tak v ní neměl soupeře.
V roce 1921 získal Capablanca titul mistra světa v šachu, když využil finančních problémů
Emanuela Laskera a „vnutil“ mu zápas za nerovných podmínek (hrálo se v Havaně, jejíž
tropické počasí stárnoucímu a nemocnému Laskerovi hrubě neprospívalo). Předpokládalo
se pak, že Capablanca bude titul mistra světa držet stejně dlouho jako Lasker, možná i
déle, avšak v roce 1927 o titul přišel v zápase s Alexandrem Aljechinem, když hrubě
podcenil svého soupeře i přípravu na zápas…
Partie č. 3:
Winter – Capablanca, 1919
Vzorová ukázka na téma „izolace figury“!
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Jc3 Jf6 4.Sb5 Sb4 5.0-0 0-0 6.Sxc6 dxc6 7.d3 Sd6 8.Sg5
Lépe asi 8.h3!? 8...h6 9.Sh4 c5 Láká soupeře k chybě… 10.Jd5? A chyba přišla!
10...g5! 11.Jxf6+ 11.Jxg5? Jxd5-+ 11...Dxf6 12.Sg3 Sg4! 13.h3 Sxf3! 14.Dxf3
Dxf3 15.gxf3 f6!-+
XIIIIIIIIY
8r+-+-trk+0
7zppzp-+-+-0
6-+-vl-zp-zp0
5+-zp-zp-zp-0
4-+-+P+-+0
3+-+P+PvLP0
2PzPP+-zP-+0
1tR-+-+RmK-0
xabcdefghy
Černý již stojí jasně na výhru, Sg3 je zcela mimo hru a hlavně bez šance zapojit se do
dění na dámském křídle, kam tedy pochopitelně bude směřovat hra černého! 16.Kg2 a5
17.a4 Kf7 18.Vh1 Ke6 19.h4 Vfb8 20.hxg5 hxg5 21.b3 c6 22.Va2 b5 23.Vha1?!
Lepší bylo 23.c4!?, ani to by však již bílého nezachránilo. 23...c4! Typický pěšcový
průlom! 24.axb5 cxb3 25.cxb3 Vxb5 26.Va4 Vxb3 27.d4 Vb5 28.Vc4 Vb4 29.Vxc6
Vxd4
0-1
87
4) ALEXANDER ALECHIN – 1927 – 1935, 1937 – 1946
Alexandr Alexandrovič Aljechin se narodil roku 1892 v Moskvě v zámožné aristokratické
rodině. Záhy si zamiloval šachy. Ve škole měl výborný prospěch ze všech předmětů, pouze
matematika mu nešla a jednou z ní dokonce propadl… Již jako sedmnáctiletý vyhrál ruský
turnaj amatérů a získal titul mistra. Mezinárodní turnaj v Mannheimu v roce 1914 by už
jistě vyhrál, kdyby nevypukla 1. světová válka. Aljechin se přihlásil do ruské armády,
později získal dvě vyznamenání za statečnost.
V roce 1920 zvítězil na 1. všeruské olympiádě a stal se prvním sovětským přeborníkem. V
roce 1921 zvítězil na turnaji v Tribergu, ale do revolučního Ruska se již nevrátil. Chtěl
být mistrem světa, a proto zvolil pouť emigranta. Od této doby se účastnil mnoha
turnajů, ve kterých většinou získával první ceny.
V roce 1927 nastoupil proti tehdejšímu mistrovi světa, kterým byl fenomenální Kubánec
José Raúl Capablanca. Zápas se konal v Buenos Aires a předpokládalo se, že Aljechin
snadno prohraje, ba že dokonce nevyhraje ani jednu partii. Capablancovou smůlou bylo,
že tomu sám uvěřil. A tak Aljechin překvapivě poráží v Buenos Aires Capablancu 6:3 (při
25 remízách) a stává se tak 4. mistrem světa.
Až do roku 1934 byl Aljechin třídou sám pro sebe. Turnaj na Bledu v roce 1930 vyhrál s
náskokem 5,5 bodu před druhým Bogoljubovem, v letech 1929 a 1934 v zápasech o titul
mistra světa porazil vysoko stejného šachistu. Jeho zápas s holandským velmistrem
Maxem Euwem v roce 1935 se považoval za jasnou a předem vyřízenou záležitost. Jenže
Aljechin podlehl špatné životosprávě a překvapivě Euwemu podlehl 8:9 při 13 remízách.
Většina příznivců šachu odepsala Aljechina jako vyřízeného člověka, ale to jej hrubě
podcenili! Aljechin byl muž železné vůle, připravil se k odvetě jako kdysi k zápasu s
Capablancou a v roce 1937 rozdrtil Euweho 10:4 (při 11 remízách)!
88
Mezitím však vyrostlo několik mladých kandidátů na titul mistra světa a to především
Michail Botvinnik, Paul Keres, Salo Flohr a Samuel Reshewsky. Aljechin v roce 1938
přijal Botvinnikovu výzvu k zápasu o titul, ale vypukla 2. světová válka a ta znamenala
poslední tragickou fázi Aljechinova života. Po válce uvízl v Portugalsku, kde 25. března
1946 v městečku Estoril u Lisabonu umírá…
Partie č. 4:
Alechin – Yates, Londýn 1922
1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Se7 5.Jf3 0-0 6.e3 Jbd7 7.Vc1 c6 8.Dc2 Ve8
9.Sd3 dxc4 10.Sxc4 Jd5 Capablancův uvolňovací systém – černý se snaží ve stísněné
pozici zmenšit výměnami počet figur. 11.Je4!? Aljechinova specialita! 11...f5? Toto je
však vážná chyba, oslabující nejen pěšce e6, ale především pole před ním (tj. pole e5)!
Musíme dobře zvažovat každý tah pěšcem, který vede k oslabení polí! 12.Sxe7 Dxe7
13.Jed2 b5? Tatáž chyba na druhé straně! 14.Sxd5! cxd5 15.0-0 a5 16.Jb3! a4
17.Jc5 Jxc5 18.Dxc5! Dxc5 19.Vxc5! Samozřejmě ne pěšcem, tím bychom si
zablokovali volný sloupec, který ovládáme, a pěšec by do dámy jen tak snadno neprošel!
19...b4 20.Vfc1 Sa6 21.Je5±
XIIIIIIIIY
8r+-+r+k+0
7+-+-+-zpp0
6l+-+p+-+0
5+-tRpsNp+-0
4pzp-zP-+-+0
3+-+-zP-+-0
2PzP-+-zPPzP0
1+-tR-+-mK-0
xabcdefghy
O výhodě bílého není pochyb! 21...Veb8 Tuto pozici uvádí Tarrasch ve své knize „Das
Schachspiel“ („Hra šachová“) jako vzorovou pro šachové faktory: bílý stojí o něco lépe
v čase = rychlost vývinu, lépe v síle = ideální jezdec na opěrném bodě za hraniční čarou
v centru, a značně lépe v prostoru = ovládl jediný volný sloupec! Po 21...Vec8? 22.Vxc8+
Vxc8 23.Vxc8+ Sxc8 24.Jc6+- by totiž černý ztratil pěšce. 22.f3 b3 23.a3 h6 24.Kf2
Kh7 25.h4! Vf8 26.Kg3 Vfb8 27.Vc7! Nimcovič: „Ideálem každé sloupcové operace je
vnik do týlu soupeře, nejčastěji pak na 7. řadu.“ 27...Sb5 28.V1c5 Sa6 29.V5c6 Ve8
Po 29...Vc8? by bílý vyhrál díky taktice – 30.Vxa6!+- 30.Kf4 Kg8 31.h5 Sf1 32.g3 Sa6
33.Vf7! Kh7 34.Vcc7 Vg8 35.Jd7 Kh8 36.Jf6! Vgf8 37.Vxg7! Vxf6 A nyní následuje
kouzelný závěr vzorové partie: 38.Ke5!!+1-0
89
5) MAX EUWE – 1935 – 1937
Narodil se 20. května 1901 ve Watergraafsmeru (předměstí Amsterodamu). Šachy ho
naučila hrát matka a již v 10 letech vyhrál krátkou soutěž v Amsterodamu. Ve dvaceti
letech se stal přeborníkem Holandska. Byl doktorem matematických věd od roku 1926.
Jeho životním úspěchem je výhra 9:8 při 13 remízách nad Alechinem, titul mistra světa
pak držel dva roky. Tento skromný a přesný profesor byl později jmenován také
předsedou mezinárodní šachové federace FIDE. Zemřel 26. listopadu 1981.
„Věděl jsem, jaké vynikající turnajové výsledky má Alechin, ale malou jiskru naděje mi
dával ten fakt, že do začátku prvního zápasu bylo naše vzájemné skóre vyrovnané.“ Tak
zahájil své vyprávění při setkání v Amsterodamu exmistr světa Euwe. Ano, v sále, v
Amsterodamu, po celém Holandsku vypukla po poslední partii bouře nadšení. Nosili ho na
ramenou a on nikdy nezapomene na chvíli, kdy Alechin po skončení třicáté partie zvolal:
„Sláva novému mistru světa!“ Před jeho domem se lidé nerozcházeli. Vyšel na balkón s
celou rodinou a byl šťastný. Té noci chodil asi Alechin v černém fraku po ulicích
Amsterodamu, nevšímavý k dešti, rozebíral partie zápasu a umiňoval si, že titul musí zase
získat…
7. prosince 1937 večer Euwe zastavuje hodiny a gratuluje staronovému mistru světa. Zní
francouzská hymna, Alechin měl v té době francouzskou příslušnost. Co se dá dělat? Je
třeba umět přijímat porážky, a to skromný a pracovitý Euwe uměl. Jeho další pokusy
získat titul ztroskotaly, nicméně jeho racionálnost, systematičnost a vědeckost mu
získala mnoho přívrženců…
90
Partie č. 5:
Euwe – Najdorf, Curych 1953
1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.g3 Sg7 4.Sg2 0–0 5.Jc3 c5 6.d5 e5!? Dosti provokativní tah,
„normálněji“ vyhlíží 6…d6. 7.Sg5 h6 8.Sxf6 Dxf6 9.d6! Odvážné a agresivní! Pěšec d6
sice může být dosti zranitelný, na druhou stranu však velmi nepříjemným způsobem
komplikuje černému vývin figur! 9...Jc6 10.e3 b6 11.Sd5! Není cesty zpět! Bílý musí
hrát co nejaktivněji, jinak by se slabost d6 pěšce brzy projevila! 11...Kh8 12.Je4 Dd8
13.h4!? f5 14.Jg5 Sb7! 15.g4! Rozhodně nebylo dobré 15.Jf7+? Vxf7 16.Sxf7 Jb4
17.Vh2 Df6 18.Sd5 Sxd5 19.cxd5 e4!„ s nepříjemný protiútokem! 15...e4 16.Je2
Sxb2 17.Jf4 Bílé figury ožívají jedna za druhou! 17...Df6 18.gxf5! Sxa1 19.Jxg6+
Kg7 20.Jxe4 Sc3+ 21.Kf1 Dxf5 Vypadá to, že černý přežil – má věž víc, získal určitý
tlak na „f“ sloupci, ale!…
XIIIIIIIIY
8r+-+-tr-+0
7zpl+p+-mk-0
6-zpnzP-+Nzp0
5+-zpL+q+-0
4-+P+N+-zP0
3+-vl-zP-+-0
2P+-+-zP-+0
1+-+Q+K+R0
xabcdefghy
22.Jf4!! Krásný „tichý tah“, díky kterému bílý získá důležitého černopolného střelce!
22...Kh8 Nešlo ani 22...Se5 23.Jg3 Dh7 24.Dg4+ Kh8 25.Jg6++- ani 22...Sf6 23.Jg3
De5 24.Dg4++- 23.Jxc3 Vae8 24.Jce2 Vg8? Asi rozhodující chyba, po 24...Sa6! s
dalším Jc6-e5 by se černému zatím ještě nic „tragického“ nedělo… 25.h5!± Vg5 26.Jg3
Vxg3 27.fxg3 Vxe3 28.Kf2 Materiál je sice srovnán, avšak rozdíl v působnosti bílých a
černých figur je nepopsatelný!… 28...Ve8 28...Va3 29.De2 Kg7 30.Vf1 s dalším 31.Kg2+také nedává černému žádnou naději. 29.Ve1 Vxe1 30.Dxe1+- Kg7 31.De8 Dc2+
32.Kg1 Dd1+ 33.Kh2 Dc2+ 34.Jg2 Hle, jak je najednou tento „útočný“ jezdec skvělou
obrannou figurou!… 34...Df5 35.Dg8+ Kf6 36.Dh8+ Kg5 37.Dg7+
1–0
Velmi působivý výkon exmistra světa, zvláště uvážíme-li, že mu bylo v době konání této
partie již 52 let!…
91
6) MICHAIL BOTVINNIK – 1948 – 1957, 1958 –
1960, 1961 - 1963
Narodil se 17. srpna 1911 v Leningradě. S šachovou hrou se seznámil ve 12 letech, o dva
roky později porazil v simultánní produkci Capablancu. Mistrovský titul získal v 16
letech, velmistrovský ve 22 letech. Byl doktorem technických věd.
Titul mistra světa získal Botvinnik v roce 1948 po skončení pětikolového turnaje pěti
nejlepších šachistů světa. Držel ho až do roku 1957, kdy prohrál se Smyslovem 3:6 při 13
remízách, v odvetném zápase však již Botvinnik vyhrál 7:5 při 11 remízách. Za tři roky se
situace do jisté míry opakovala v zápase s Talem. První zápas Botvinnik prohrál 2:6 při 13
remízách, jenomže v roce 1961 zvítězil 10:5 při 6 remízách a opět titul získal.
Definitivně ho ztratil až v zápase s Petrosjanem v roce 1963 poměrem 2:5 při 15
remízách. Právě před tímto zápasem zrušila světová šachová federace právo mistra světa
na odvetný zápas. Botvinnik byl vyznamenán Leninovým řádem za zásluhu v šachové hře.
Po Alechinově smrti rozhoduje v roce 1947 kongres FIDE v Haagu, že mistrem světa se
stane vítěz pětikolového zápasu šesti nejlepších šachistů světa: Euwa, Kerese,
Botvinnika, Reshewského, Smyslova a Fina. Američan Fine se však práva hrát zápas zřekl.
V Holandsku je 1. března 1948 slavnostně zahájena první polovina zápasu, druhá polovina
zápasu se hrála v Moskvě. Botvinnikova převaha byla již zřejmá a konečný výsledek mluví
jasně: 1. Botvinnik – 14 bodů (z 20 možných), 2. Smyslov – 11, 3. - 4. Keres a Reshewsky –
10,5, 5. Euwe – 4.
Kromě již zmíněných zápasů bránil Botvinnik titul proti Bronštejnovi v roce 1951 a proti
Smyslovovi v roce 1954. Oba zápasy skončily nerozhodně 12:12. Botvinnik se dovedl
výborně připravovat. Nic nenechával náhodě.
Až do pozdního věku se pak věnoval trenérské práci, jeho šachovou školou prošli mimo
jiné i pozdější mistři světa Karpov a Kasparov. Zemřel 5. května 1995.
92
Partie č. 6:
Botvinnik – Portisch, 1968
1.c4 e5 2.Jc3 Jf6 3.g3 d5 4.cxd5 Jxd5 5.Sg2 Se6 6.Jf3 Jc6 7.0-0 Jb6 8.d3
Se7 9.a3 a5 10.Se3 0-0 Co je plánem hry bílého v této teoretické pozici?
Pochopitelně v 1. řadě hra na sloupci „c“! 11.Ja4! Jxa4 12.Dxa4 Sd5 13.Vfc1 Ve8
14.Vc2 Sf8 15.Vac1 Jb8? Poučná chyba! Černý chtěl čelit narůstajícímu tlaku a
domníval se, že pěšce c7 brát bílý nemůže. Jak šeredně se spletl! Takovýto „závinový“
tah pochopitelně bílý nemilosrdně ztrestá!!
XIIIIIIIIY
8rsn-wqrvlk+0
7+pzp-+pzpp0
6-+-+-+-+0
5zp-+lzp-+-0
4Q+-+-+-+0
3zP-+PvLNzP-0
2-zPR+PzPLzP0
1+-tR-+-mK-0
xabcdefghy
16.Vxc7! Sc6 17.V1xc6! bxc6 18.Vxf7!!+- h6 Druhou věž už ani brát nešlo –
18...Kxf7? 19.Dc4+ Kg6 20.Dg4+ Kf7 21.Jg5++- 19.Vb7 Vidíme, že černý zplakal nad
výdělkem. Za kvalitu má bílý nejen 2 pěšce a krásnou aktivní věž na 7. řadě, ale
především slabost bílých polí v táboře černého je nesmírně citelná a brzy také partii
rozhodne! 19...Dc8 Zde se již radí těžko! 20.Dc4+ Kh8 21.Jh4!! Již potřetí bílý v této
partii obětuje věž!! 21...Dxb7 22.Jg6+ Kh7 23.Se4+- Bělopolná strategie vítězí na
celé čáře!! 23...Sd6 24.Jxe5+ g6 25.Sxg6+ Kg7 26.Sxh6+! Stylové zakončení skvěle
vedené partie! (26.Sxh6+ Kxh6 27.Dh4+ Kg7 28.Dh7+ Kf6 29.Jg4+ Ke6 (29...Kg5
30.Dh5#) 30.Dxb7+-)
1-0
93
7) VASILIJ SMYSLOV – 1957 – 1958
Narodil se 24. března 1921 v Moskvě a ještě mu nebylo ani sedm let, když se naučil
pohybovat figurkami. Mistrovský titul získal v 17 letech na přeboru Moskvy, kde se dělil
společně s Belavencem o 1. místo. Zúčastnil se 4 turnajů kandidátů MS a dva vyhrál.
Třikrát hrál zápas o titul mistra světa s Botvinnikem.
Mistrem světa byl v letech 1957 – 1958, tedy „pouze“ jeden rok. V padesátých letech
ohromovaly krkolomné partie zápasů Botvinnik – Smyslov celý šachový svět. V prvním
zápase vedl Botvinnik již 10:8, Smyslov pak vyrovnal na 11,5:11,5, avšak poslední partie
zmaří naději na titul. Tři roky čekání a opět tvrdá zkouška v turnaji kandidátů. Zápas se
opakuje. Po páté partii vede ještě Botvinnik, ale pak nastává zvrat… Smyslov byl v roce
1957 lepší a vítězí! Při slavnostním ceremoniálu pod vavřínovým věncem si Smyslov
vzpomněl, že mu strýc Kiril Osipovič v roce 1928 daroval Alechinovu knihu „Moje nejlepší
partie“ s věnováním: „Budoucímu mistru světa V. Smyslovovi!“
Za rok je však v lepší sportovní formě opět Botvinnik a Smyslov prohrává zápas v poměru
10,5:12,5…
Partie č. 7:
Fovintos – Smyslov, 1967
Učebnicová partie na téma: „Etapovost dosažení cíle!“
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.f3 d5 5.a3 Sxc3+ 6.bxc3 c5 7.cxd5 Jxd5 8.dxc5
Da5 9.e4 Je7! Pěšec c3 byl otrávený – 9...Dxc3+? 10.Sd2+-; 9...Jxc3? 10.Dd2+- 10.Je2
0-0 11.Dd6 Jbc6 12.Se3 Vd8 13.Dg3 e5 Černý vyřešil problémy zahájení, má lepší
vývin figur a objekty útoku (v důsledku postavení pěšců dámského křídla a
„centralizovaného“ krále). Nejbližší cíl tedy = zesílit aktivitu svých figur a nedát
94
soupeřovu králi šanci „bezbolestně“ uniknout z centra! 14.Sg5 Vd3! Krásný příklad
aktivního tahu! 15.h4 Kf8! 16.h5 h6! Posledními 2 tahy Smyslov „utnul“ veškeré aktivní
pokusy bílého! 17.Sxe7+ Jxe7 18.Dxe5 Jc6 19.Dh2 Dxc5 Černý pokročil o další
krůček k cíli. Má zřejmou převahu v aktivnosti a může se tedy zabývat bílým králem
„podrobněji“! 20.Dg1 „Aktivní dáma“!!… 21...Da5 21.Kf2 Se6 22.Dh2 Dc5+ 23.Kg3
Dg5+ 24.Kf2 De3+ 25.Kg3 Je5 26.Dh4 Jg4! 27.Jd4! Vxd4! Pokračování útoku
Smyslov neviděl, a tak zvolil „pouze“ zisk materiálu. Což ovšem v žádném případě není
chyba, naopak – ne každý útok musí skončit matem, většina z nich naopak skončí
„prozaickým“ ziskem materiálu… 28.cxd4 Df2+ 29.Kf4 Dd2+ 30.Kg3 Df2+ 31.Kf4
Dxd4 32.fxg4 Dxa1 33.Sa6 Dc3 34.Se2 34.Sxb7? Dc7+-+ 34...Dxa3-+ Pěšec navíc
zajistí černému snadnou výhru, zbytek je již pouze „otázkou techniky“. 35.Vd1 De7!
36.Dxe7+ Kxe7 37.Vb1 b6 38.g5 hxg5+ 39.Kxg5
XIIIIIIIIY
8r+-+-+-+0
7zp-+-mkpzp-0
6-zp-+l+-+0
5+-+-+-mKP0
4-+-+P+-+0
3+-+-+-+-0
2-+-+L+P+0
1+R+-+-+-0
xabcdefghy
39...a5! Velmi poučný tah! Věž patří za volného pěšce, „a“ pěšec v tomto případě tedy
svého „b“ kolegu ani potřebovat nebude!! 40.Vxb6 a4 41.e5 a3 42.Vb7+ Kf8 43.Vb1
a2 44.Va1 Va4! 45.h6 gxh6+ 46.Kxh6 Ve4 47.Sf3 Vb4!
0-1
Velmi poučná partie!
95
8) MICHAIL TAL – 1960 – 1961
„Čaroděj z Rigy“
Narodil se 9. listopadu 1936, zemřel 28. června 1992. Byl velmi ctěn pro svůj romantický
přístup k partiím, který se vyznačoval ostrou kombinační hrou, pro jejíž vyvolání neváhal
podstupovat enormní riziko v podobě nekorektních obětí. Poprvé se stal alespoň trochu
známým po vítězství na přeboru Litvy v roce 1957, na jediný zátah pak prošel turnaji
kandidátů a v roce 1960 rozdrtil v souboji o titul mistra světa legendárního Botvinnika.
Talova prohra v odvetném zápase o rok později byla všeobecným překvapením a
předpokládalo se, že za to může jeho odbytá příprava, zdá se ale, že již tehdy začínal
mít vážné zdravotní potíže. Očekával se nový souboj Tal – Botvinnik, ale již k němu
nedošlo, neboť Tal se na dalším turnaji kandidátů zhroutil. Následné vyšetření u něj
odhalilo celý komplex chorob zejména trávícího traktu. Tal se po delším léčení účastnil
ještě řady dalších turnajů a zápasů kandidátů, dvakrát se znovu vážně ucházel o nový
zápas o titul mistra světa (v roce 1965 podlehl teprve ve finále Spasskému a v roce 1968
v semifinále Korčnému).
Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se zdravím mírně upadala - stále
ještě dokázal rozpoutat peklo na šachovnici, ale jeho organismus už nedokázal vydržet
dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava,
což se projevovalo větší ochotou k remízám a selháváním v jednotlivých partiích.
Nicméně až do své smrti zůstal strašlivým protivníkem, který už svou přítomností
některé ze soupeřů uváděl do stavu panické hrůzy. Hodně mu v tom napomáhal jeho
„ďábelský“ pohled – měl obrovské uhrančivé černé oči, ve chvílích soustředění mírně
nadměrně vypoulené, které inspirovaly amerického velmistra Benköho (Talova tradičního
dodavatele bodů) k prohlášení, že Tal své soupeře hypnotizuje. Jednou dokonce proti
Talovi nastoupil v černých brýlích, které ho měly ochránit. Partii ovšem prohrál stejně
hladce, jako drtivou většinu ostatních!…
96
Partie č. 8:
Tal – Gurgenidze, Alma Ata 1969
1.e4 c6 2.d4 d5 3.Jc3 b5?!N Originální novinka gruzínského velmistra, černý hrozí
tahem 4…b4 získat pěšce a po nejlepším 4.a3 chce přejít do hlavní varianty Caro-Cannovy
obrany s tím, že každá strana bude mít navíc na dámském křídle jeden tah pěšcem.
Jelikož se však Gurgenidzův tah v mezinárodní praxi vůbec neujal, můžeme mít zato, že
pěšcovou vložkou černý spíše ztratí než získá. A skutečně: i když tah 3…b5 může na
přechodnou dobu zajistit černému jezdci pole d5, přece jen značně oslabuje dámské
křídlo, prakticky znemožňuje dlouhou rošádu, a připravuje tak černého krále o spolehlivý
„útulek“. Naproti tomu se tah 4.a3 může bílému někdy v budoucnu také hodit. 4.a3 dxe4
5.Jxe4 Sf5 Později se v několika partiích hrálo 5…Jxf6 6.Jxf6 exf6, avšak, jak již bylo
řečeno, bez zvláštního úspěchu. 6.Sd3 Tal se ukazuje být dobrým psychologem!
Gurgenidze jistě počítal především s přirozenou odpovědí 6.Jg3, po které by byla na
jeho straně výhoda domácí přípravy. Aby tomu zabránil, nabízí Tal nadějnou oběť pěšce,
která eliminuje domácí přípravu a staví bílého i černého před nové problémy. 6...Sxe4
Těžko říci, zda by černý učinil lépe, kdyby pěšce vzal. Objektivně možná ano, ale
subjektivně? V každém případě by se velký útočník Tal cítil v otevřené pozici po 6...Dxd4
7.Jf3 Dd5 8.De2© jako ryba ve vodě! 7.Sxe4 Jf6 8.Sd3 Ani tah 8.Sf3 nebyl špatný,
Tal však chce mít střelce na d3 a o pěšce, jak jsme již viděli, se příliš nestrachuje. A
proč taky – když ho Gurgenidze nevzal hned, patrně ho nebude brát ani později… 8...e6
9.Jf3 Se7 10.De2 Jbd7 11.0–0 0–0 12.Ve1 Ve8 13.Je5 Jxe5 14.dxe5 Jd5
Černému se tedy povedlo pomocí tahu 3…b5 usadit jezdce na pěkném centrálním poli d5,
avšak i bílý dosáhl svého – zahnal právě tohoto jezdce z královského křídla a všechny
jeho figury s výjimkou dámské věže jsou připraveny k útoku… „Tak na co čekáme??!“…
15.Dg4 a5 16.h4! Sxh4 Třetímu nabídnutému pěšci již černý neodolá. Kdyby se ale
nadále choval „odmítavě“, postoupil by pěšec na h5 pak by už tah Sh6 byl vážnou hrozbou
a ani De4 by černému nebylo po chuti… Černý tedy volil ze dvou zel, protože nyní se
bílému otevřel krásný sloupec pro věž! 17.g3 Se7 18.Kg2! g6 19.Vh1 Sf8 20.Sg5
Dc7? Kdyby černý tušil, co bude následovat, jistě by se kajícně vrátil střelcem na e7 a
po 21.Sd2 se smířil s tím, že ztratil tempo… Nyní ztratí krále!
XIIIIIIIIY
8r+-+rvlk+0
7+-wq-+p+p0
6-+p+p+p+0
5zpp+nzP-vL-0
4-+-+-+Q+0
3zP-+L+-zP-0
2-zPP+-zPK+0
1tR-+-+-+R0
xabcdefghy
97
21.Vxh7!! Dxe5 Přijetí oběti věže vedlo k matu po: 21...Kxh7 22.Vh1+ Kg8 23.Sf6! Jxf6
(23...Sg7 24.Dh4!+-) 24.exf6 De5 25.Sxg6! Dxf6 26.Sh7+ Kh8 27.Dg8# Kdyby nyní bílý
musel stáhnout svou věž, černý by se tahem 22…Sg7 konsolidoval, jenže… 22.Vxf7!!
V takových pozicích Tal už kořist nepustí! 22...Kxf7 23.Sxg6+! Kg8 Nebo 23...Kxg6
24.Sf4+ Kf6 25.Dh4++- 24.Sxe8 Sg7 Hrozilo 25.Sf6+, a tak černý neměl nic lepšího,
pokud se nechtěl vzdát… 25.Sd7+- Jc7 26.Sxc6 Vf8 27.Vd1 Dc5 28.Sf3 Dxc2
29.Vd7 Vf7 30.Vd8+ Vf8 31.Sf6! Dh7 32.Se4 Dh6 33.Sg5 Dh8 34.Vd7!
1-0
98
9) TIGRAN PETROSJAN – 1963 – 1969
„Železný Tigran“
Narodil se 17. června 1929 v Tbilisi (Arménie), šachy se naučil hrát ve 12 letech. Prvního
většího úspěchu dosáhl na přeboru Arménské sovětské socialistické republiky v roce
1947, kde se dělil s Kasparjanem o 1. místo. Petrosjanova šachová dráha nebyla tak
závratná jako Talova, ale Tigran Vartanovič šel vždy tvrdě za svým cílem. Jeho styl je
poziční, mnoho partií nikdy nevyhraje, ale jen málokdy prohraje. V tomto ohledu lze
srovnat Petrosjana s Capablancou. Na turnajích se vždy dobře umístí. Rok 1962 mu
přináší dlouho očekávaný úspěch, vítězství v turnaji kandidátů na ostrově Curacao se
17,5 body před Gellerem a Keresem se 17 body.
Petrosjanovi se hned první zápas o titul daří. Poráží v roce 1963 Botvinnika 5:2 při 15
remízách. V roce 1966 pak brání s úspěchem titul proti Spasskému (vítězí 12,5:11,5), ale
o tři roky později Spasskij titul již přeci jen získá (10,5:12,5).
Zápas s Botvinnikem nebyl zdaleka tak jasný, jak naznačuje výsledek. Z prvních 18 partií
bylo 13 přerušeno. Co energie museli oba soupeři vynaložit! Petrosjanův styl se může
zdát těžkopádný až nudný, Petrosjan byl však pravý mistr obrany. Přesvědčil se o tom i
Spasskij, který v roce 1965 po vítězné sérii (6:4 s Keresem, 5,5:2,5 s Gellerem a 7:4 s
Talem) musel odejít od bran pevnosti „Tigrana devátého“ s nepořízenou! Teprve po
druhém zápase musel Tigran Vartanovič odevzdat titul o 8 let mladšímu soupeři…
99
Partie č. 9:
Petrosjan – Larsen, Kodaň 1960
1.d4 Jf6 2.c4 d6 3.Jf3 Sg4 Varianta, která si nikdy nezískala obliby a na velkých
turnajích se vyskytuje zcela výjimečně. I když černý celkem uspokojivě vyřešil problém
vývinu dámského střelce, musí se smířit s tím, že jeho pozice bude dlouho pasivní,
protože pěšcová formace v centru není uzpůsobena k protihře… 4.Jc3 Jbd7 5.e4 e5
6.Se2 Se7 7.0–0 0–0 8.Se3 Sh5?! Snaha o originalitu svedla Larsena leckdy k tomu,
že hrál vyumělkovaně Ústup střelce stojí čisté tempo, správné bylo 8...c6!? 9.Jd2 Sxe2
10.Dxe2 exd4 Černý má již obtížnou hru. Kdyby nevyměnil, bílý by zahrál 11.d5 a
přenesl hru na dámské křídlo, aniž by se musel čehokoli obávat na křídle královském.
Avšak i výměna v centru je spojena se značným pozičním ústupkem: do boje nyní vytáhne
bílý „f“ pěšec a černé figury nenajdou vhodná pole. 11.Sxd4 Ve8 12.f4! Sf8 13.Vad1
Je zjevné, že experiment v zahájení se Larsenovi nevyplatil, černý je zcela bez
protihry… 13...a6 13...Jxe4 14.Jdxe4 f5 15.Df3 fxe4 16.Jxe4± 14.Df3 c6 15.g4!ƒ Při
zajištěném středu a po dokončené centralizaci figur zahajuje bílý křídelní útok, jehož
síle nemůže černý odolat! 15...Jc5?! Umění trpělivě bránit ohrožené pozice nebylo nikdy
silnou stránkou temperamentního Dána. Tah v partii nezáviděníhodnou situaci ještě
zhoršuje, protože zdarma vydává bílému jezdci důležité pole e4. Úpornější bylo
15...Jb6!? s případným pokračováním Jfd7 a bílý by ještě musel hledat způsob jak zdolat
soupeřovo zatím neoslabené královské křídlo. 16.Sxc5± dxc5 17.e5 Jd7 18.Jde4 Dc7
19.Vd3! Jb6 20.b3 Vad8 21.Vfd1 Se7 Zjednodušení 21...Vxd3 22.Dxd3 Se7 23.Jd6
Sxd6 24.Dxd6 Dxd6 25.Vxd6+- by černého přivedlo do prohrané koncovky. 22.g5! Jc8
23.Dh5 Vxd3 24.Vxd3 Vd8
XIIIIIIIIY
8-+ntr-+k+0
7+pwq-vlpzpp0
6p+p+-+-+0
5+-zp-zP-zPQ0
4-+P+NzP-+0
3+PsNR+-+-0
2P+-+-+-zP0
1+-+-+-mK-0
xabcdefghy
25.Jf6+! Efektní oběť figury, která vede zcela vynuceně k výhře. 25...gxf6 Líbivý
závěr by bílému vyšel po: 25...Sxf6 26.gxf6 Vxd3 27.Dg5 Kf8 28.fxg7+ Kg8 29.Je4!+26.Vh3 Kf8 27.Dxh7 Ke8 28.g6+- Sf8 Nešlo 28...fxg6 pro 29.e6 Sf8 30.Dxg6+ Ke7
31.Df7++- 29.g7 Sxg7 30.Dxg7 De7 30...fxe5 31.fxe5 Je7 32.Vh8+ Kd7 33.Dg4++31.Je4 Vd1+ 32.Kf2 f5 33.Jf6+ Kd8 34.Vh8+
1–0
100
10) BORIS SPASSKIJ – 1969 – 1972
Narodil se 30. ledna 1937 v Leningradě a již v pěti letech se pokoušel o první tahy na
šachovnici. Mistrem se stal v roce 1952, mezinárodním mistrem 1953 a velmistrem v roce
1955. Byl třetím dorosteneckým mistrem světa a vedle Smyslova jediný šachista, který
dvakrát zvítězil v turnaji kandidátů. Poprvé se mu titul mistra světa nepodařilo získat.
Tehdy prohrál zápas s Petrosjanem. Vzal si z tohoto zápasu však velké ponaučení a
vytrvalou hrou ve druhém zápase s Petrosjanem již vyhrál 12,5:10,5 a stal se desátým
mistrem světa.
17. června 1969 v 11:30 Spasskij nabídl soupeři remízu. Měl v přerušené pozici zjevnou
výhodu, ale kdo by chtěl zbytečně riskovat, má-li na dosah ruky titul? Spasskij jako
jeden z mála ví, co je to těžká námaha vyřazovacích zápasů. Nahrál se jich dost. Po dvou
měsících těžkého zápasu s Petrosjanem si Spasskij oddechl…
Často vzpomínal na neradostné válečné dětství a na lehkoatletickou minulost: skákal do
výšky 185 cm! První zahraniční turnaj absolvoval v Bukurešti v 16 letech, jeho sestra
dokonce vyhrála ženský přebor SSSR v mezinárodní dámě! Ve druhém zápase s
Petrosjanem dvakrát vedl, ale Petrosjan vždy vyrovnal. Teprve za stavu 8:8 získal
rozhodující náskok, a když vyhrál ve velkém stylu 19. partii zápasu, bylo rozhodnuto…
Partie č. 10:
Spasskij – Evans, Varna 1962
1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.f3 Spasského nejmilejší postup v královské
indické. 5...c6 6.Se3 a6!? Tzv. „americký systém“, který kromě Evanse zavedl do praxe
Robert Byrne. Proti očekávanému nástupu bílého na královském křídle (Dd2, 0-0-0, h4 –
g4) zahajuje černý okamžitou protihru na křídle dámském. 7.Dd2 Principiální
101
pokračování vedoucí k ostrému boji s vyhlídkami pro obě strany. 7...b5 8.0–0–0 Bílý
tedy zdvihl hozenou rukavici a vyhlásil soupeři boj na život a na smrt! 8...bxc4 Černý si
jako první otevřel sloupec k útoku proti soupeřovu králi, zatím však tato skutečnost
mnoho neznamená, neboť jeho síly ještě nejsou dostatečně mobilizovány. 9.Sxc4 0–0
10.h4 d5 Zcela podle známé zásady, že postup v centru je nejúčinnějším opatřením
proti křídelnímu útoku! 11.Sb3 dxe4
XIIIIIIIIY
8rsnlwq-trk+0
7+-+-zppvlp0
6p+p+-snp+0
5+-+-+-+-0
4-+-zPp+-zP0
3+LsN-vLP+-0
2PzP-wQ-+P+0
1+-mKR+-sNR0
xabcdefghy
12.h5!!‚ Nádherný tah – bez ohledu na materiální ztráty usiluje bílý o vytvoření
reálných hrozeb! Černý nyní stojí před obtížným úkolem co podniknout proti hxg6
s dalším Sh6… Spasskij v této partii přesvědčivě demonstruje, jak důležitým faktorem
je v ostrých pozicích čas. Samozřejmě i po 12.fxe4 by byla bílá pozice velmi silná, ale
černý by přece jen měl možnost tahy Sg4 nebo Jg4 organizovat obranu. 12...exf3
13.hxg6 hxg6 14.Sh6 fxg2 15.Vh4! Jg4 Po 15...Sh8 by bílý nebral kvalitu, nýbrž
tahem 16.Dxg2! zaútočil na pěšce g6 a po 16…Sf5 by tahem 17.Jf3 nebo i 17.Jge2
připravil zdvojení věží na „h“ sloupci. 16.Sxg7 Kxg7 17.Dxg2 Jh6 18.Jf3 Jf5 19.Vh2
Dd6 Nebo 19...Je3 20.Dg5 Jxd1 21.Dh6+ Kf6 22.Je4+ s brzkým matem. 20.Je5! Jd7
21.Je4! Do útoku se zapojuje další bílá figura – osud černého je zpečetěn!… 21...Dc7
22.Vdh1 Vg8 23.Vh7+ Kf8 24.Vxf7+ Ke8 25.Dxg6!+- Z množství cest k výhře volí
Spasskij nejefektnější a nejrychlejší, po braní dámy by následovalo 26.Vh8+ 25...Jxe5
26.Vf8+!
1–0
102
11) ROBERT JAMES FISCHER – 1972 – 1975
Třináctiletá senzace
Robert James Fischer se narodil 9. března 1943 v Chicagu. Šachy začal hrát v šesti
letech. První partie sehrál se svou starší sestrou Joan. Od té chvíle z něho jeho matka
Regina, vystudovaná zdravotní sestra, byla zoufalá. „Říkala mi, že se moc zajímám o
šachy, že bych se měl věnovat také něčemu jinému. Učit se. A všechny ty nesmysly.
Přitom mě hladila po vlasech. Nemám rád, když mě někdo hladí po vlasech. Tak jsem se
od ní vždycky odtáhl.“ Otce Bobby nepoznal, matka se s ním rozvedla, když byly chlapci
dva roky. Tím mužem byl německý biofyzik Hans-Gerhardt Fischer. V listopadu 2002
však jeden filipínský deník přišel s tvrzením, že pravým otcem Bobbyho je maďarský
fyzik Paul Nemenyi. Ten během války pracoval v Chicagu na výzkumu atomové bomby.
Krátce po rozvodu se rodina odstěhovala do newyorského Brooklynu. Matka se tam
projevovala jako bohémka. Stala se levicovou radikálkou a výchovu dětí pojímala velmi
volně. Oba sourozenci vyrůstali v chudobě, matku často nevídali. Když bylo Bobbymu
třináct let, vzbudil rozruch poprvé. Na juniorském mistrovství USA ve Filadelfii vyhrál
osm partií, jednu zremizoval a jednou prohrál a stal se nejmladším vítězem tohoto
turnaje v jeho historii. Překvapil i svého trenéra a „druhého otce“ Johna Collinse,
šachového mistra z třicátých let. Příznačné však bylo, že později Fischer o Collinsovi
prohlásil, že nikdy jeho trenérem nebyl, protože on nikdy žádného trenéra
nepotřeboval…
Bobbymu bylo pořád ještě třináct let, když se utkal s jedním z nejlepších hráčů USA
Donaldem Byrnem. Stalo se tak na Rosenwaldově turnaji v New Yorku. A Fischer v
dramatické partii, kterou odborníci nazvali „zápasem století“, zvítězil. Ruský velmistr
103
Michail Tal v euforii označil vytáhlého kluka z Brooklynu za „největšího génia, co
sestoupil z nebe“…
Střední školu nakonec Bobby nedokončil. Po dvou a půl letech byl vyloučen. Podle něho
však návštěva Erasmovy školy byla stejně jen ztráta času. „Kdybych mohl, opustil bych ji
sám, a to už před svým šestnáctým rokem. Oni ti učitelé byli ještě hloupější než my. A
polovina z nich byli blázni.“
IQ 180
V roce 1958 získal titul mezinárodní velmistr. Jako nejmladší hráč v historii šachu. Bylo
mu tehdy pouhých patnáct let a šestnáct měsíců. Porážel všechny a stanul na vrcholu
amerického žebříčku. Pozornost už tehdy přitahoval nejen skvělou hrou, ale i svými
rozmary. Vadilo mu téměř vše. Slabé osvětlení. Silné osvětlení. Tiché vrčení televizních
kamer. Milimetrové nepravidelnosti na hrací ploše. V průběhu turnajů měnil třeba každý
den pokoje. Stěžoval si na hluk z ulice. Na malou postel. Na velkou postel. Nedával
rozhovory. Neumožňoval fotografovat. Neusmíval se… Jeho rozmary se projevovaly i při
hře. Když odehrál svůj tah a soupeř přemýšlel nad „protitahem“, začal třeba čistit
šachovnici od neexistujících částic prachu. Nikdo se neodvažoval proti hvězdě světového
šachu zakročit. Až to udělal Tigran Petrosjan, jeho soupeř z roku 1971. Klepl ho jemně
figurkou přes prsty a od té doby byl klid…
Samostatnou kapitolou byl Fischerův vztah k penězům. Odmítal hrát, dokud mu
pořadatelé nevyplatili nějaký dolar navíc. Nešlo mu o to, aby zbohatl, i když nepopíral, že
peníze pro něho znamenají hodně. Ale chtěl poznat, jak moc o něho organizátoři stojí.
Dělalo mu dobře, když mu podstrojovali. Objevovaly se hlasy, že si tak možná léčil
komplex méněcennosti, který v sobě nosil poté, kdy byl nucen opustit střední školu.
Jeho zastánci však tvrdili opak. Školu neopustil kvůli tomu, že by na ni nestačil, ale právě
naopak. Nudil se tam. Bylo totiž spočítáno, že Fischerův IQ se v souvislosti s hraním
šachu pohyboval kolem 180. A jeho názor? Nikdy o sobě nepochyboval. „Neříkejte o mně,
že jsem šachový génius. Já jsem génius, který náhodou hraje šachy.“
Bobby jde do války!
Po vítězství nad Tigranem Petrosjanem v Turnaji kandidátů v roce 1971 získal Bobby
Fischer právo vyzvat úřadujícího světového šampióna Borise Spasského. Všichni se na
tohle utkání těšili. Sověti vládli šachu celá desetiletí, od roku 1948 nepocházel mistr
světa z jiné země. A všichni na ně měli „pifku“. Stárnoucí šampióni většinou končili partie
remízou, hráli opatrně, kalkulovali. Zato Bobby Fischer byl jejich přesný opak. Remízy
nesnášel!…
Psal se rok 1972 a vrcholila studená válka. Média ze zápasu udělala střet mezi dvěma
bloky, kapitalistickým a socialistickým. Ty se předháněly ve zbrojení, v ekonomice, v
104
závodech do kosmu. Bobby Fischer nakonec v islandském Reykjavíku v souboji, jenž
uhranul svět, smetl Spasského 12,5:8,5. „Nikdo neudělal pro Ameriku tolik, co já jednou
rukou,“ vykřikoval vítězně do televizních kamer po zápase. Boris Spasskij přijal prohru
sportovně. „Můj soupeř bojoval s organizátory zápasu i s televizními producenty. Ale
nikdy ne proti mně osobně. Ztratil jsem zápas, protože byl silnější než já.“
Horší už to bylo v Sovětském svazu. Tam zavládlo zděšení. „Fischerovo vítězství
způsobilo v sovětském táboře problémy mnoha lidem. Všichni se totiž domnívali, že
selhala tréninková příprava, nebyla dodržena disciplína. Nikdo nebyl schopen přijmout
fakt, že Fischer byl génius,“ řekl později Garry Kasparov. Hned po zápase zaslal
Fischerovi blahopřejný telegram prezident Richard Nixon. A po návratu domů ho vítaly
tisíce lidí. Zarytý antikomunista Bobby Fischer se stal miláčkem Američanů.
Svět šachu ho považoval za nedostižného génia. Jeho ELO tehdy dosahovalo vrcholu,
pohybovalo se mezi 2700 a 2800 body. Noviny o něm psaly, že jeho mozek je výkonnější
než Pentagon. Byl finančně zabezpečený, na vrcholu své „slávy“…
Génius, nebo blázen?
Ovšem o tři roky později, v roce 1975, už bylo všechno jinak. Bobby Fischer o titul přišel,
když nenastoupil k obhajobě proti Anatolij Karpovovi. Před utkáním si diktoval nesmyslné
podmínky a rychle ztrácel přátele. Na jméno mu nemohli přijít ani představitelé šachové
asociace, soupeři, novináři. A stále častěji se začala v souvislosti s jeho jménem
objevovat otázka: Jak křehká je hranice mezi genialitou a duševní nemocí?
Bobby Fischer přestal hrát šachy. Usadil se v Los Angeles a většinu peněz, které vydělal
v Reykjavíku, věnoval obskurní náboženské sektě Světová církev Bohu. Do ní později
vstoupil.
Napadal Židy, trpěl utkvělou představou, že se spikli, aby ho zničili. Dokonce zpochybnil
holocaust. Přitom měl sám židovské kořeny. V jeho knihovně se objevily kontroverzní
tituly jako Mein Kampf či Protokoly sionských mudrců. Byl též přesvědčený, že ho
sovětští agenti chtějí zavraždit. Pořídil si kufřík s lektvary – a ty přidával do jídla, aby
případné jedy neutralizoval. „Přece to těm komoušům neulehčím,“ vysvětloval…
Návrat a zatykač
Zdálo se, že s Bobby Fischerem je konec. Nehrál zápasy, jen partie v ústraní
donekonečna analyzoval. Jenže v roce 1992 dostal nabídku od Spasského, aby zopakovali
svůj duel z Reykjavíku. Místem konání zápasu se měla stát Jugoslávie.
Fischer k překvapení všech souhlasil, i když věděl, že na tuto zemi byly uvaleny sankce
OSN. V USA mu za překročení zákazu hrozila buď pokuta 250 000 dolarů nebo odnětí
svobody na deset let – nebo obojí. Před novináři dokonce roztrhal a poplival dopis z
ministerstva, kde mu sdělovali, co mu v případě neuposlechnutí hrozí. V zápase vyhrál
15,5:12,5 a za vítězství dostal odměnu 3,3 miliónu dolarů. Sportovní úroveň zápasu byla
105
ale slabá. „Za stolem seděl chudák, s nímž se nedalo normálně bavit, a hrál hrozně. Sám
ničil svou legendu,“ komentoval utkání Garry Kasparov.
Následující roky putoval po střední Evropě, žil delší dobu v Maďarsku v rodině mistryně
světa Zsuzsy Polgárové, na Filipínách, kde se mu prý narodila dcera, a nakonec zakotvil v
Japonsku. Tady se zasnoubil s devětapadesátiletou Mijoko Wataiovou, čtyřnásobnou
šachovou mistryní Japonska a předsedkyní Japonské šachové federace. Jeho podivné
chování se však tou dobou jen stupňovalo. Po oznámení, že byl spáchán teroristický útok
proti newyorským „dvojčatům“, dokonce řekl, že to je skvělá zpráva. “Nastává nová éra.
Dojde k vojenskému převratu a tisíce židovských pohlavárů budou popraveny. Do
Ameriky se vrátím až po pádu sionistické diktatury.“ V té chvíli bylo dost těžké uvěřit
slovům výborného ruského šachisty Korčného, která kdysi pronesl na adresu Fischera:
„Bobby není blázen, věřte mi. Je to jen člověk, kterému se nedaří žít s touto
společností. Pro něj nikdy neexistovalo nic jiného než šachy.“
V USA se od té chvíle Bobby Fischer stal jedním z úhlavních nepřátel země. Už nehrál
žádné oficiální turnaje, s největší pravděpodobností ale hrál anonymně na internetu.
Nakonec byl v červenci 2004 zatčen na letišti v Tokiu, když si kupoval letenku na
Filipíny. Po několika měsících, které strávil ve vazbě, mu však Island nabídl azyl a do této
země nakonec Bobby Fischer odletěl. „Jsem šťastný, že jsem tu a že se budu moci zase
volně procházet,“ řekl po příletu do Reykjavíku…
(Zdroj: HN.IHNED.CZ, 1. 4. 2005)
Partie č. 11:
Fischer – Mjagmarsuren, 1967
1.e4 e6 2.d3 d5 3.Jd2 Jf6 4.g3 c5 5.Sg2 Jc6 6.Jgf3 Se7 7.0-0 0-0 8.e5 Tímto
tahem bílý jakoby „půlí“ šachovnici na 2 úseky a připravuje si zároveň prostor pro tzv.
královsko-indický útok bílými. Černý sice většinou získá na dámském křídle dostatečnou
protihru, avšak král je král. I proto se dnes spíše preferují systémy s velkou rošádou
nebo také dočasně bez rošády. 8...Jd7 9.Ve1 b5 10.Jf1 b4 11.h4 a5 12.Sf4 a4
13.a3! Podle slov Fischera stojí bílý po tomto tahu trochu lépe! 13...bxa3 14.bxa3
Ja5 15.Je3 Sa6 16.Sh3 d4?! V úvahu přicházelo spíše 16...c4!?, tahem v partii
přenechává černý bílému důležité centrální pole e4, čehož bílý, jak uvidíme, maximálně
využije! 17.Jf1 Jb6 18.Jg5 Jd5 19.Sd2 Sxg5?! To není šťastné rozhodnutí, oslabení
černých polí bude až příliš citelné. 20.Sxg5 Dd7 21.Dh5 Vfc8 22.Jd2 Jc3 23.Sf6!!
De8? Černý měl zavřít oči a oběť přijmout, po více méně vynucené variantě 23...gxf6!
24.exf6 Kh8 25.Sf5!! exf5 26.Ve7 Dd8 27.Vxf7 Dg8 28.Vg7! Dxg7 29.fxg7+ Kxg7
30.Dxf5² by sice bílý stál lépe, ale pozice černého by v žádném případě ještě nebyla
prohraná! 24.Je4!± g6 25.Dg5! 25.Dh6?! Df8 by černému pouze pomohlo! 25...Jxe4
26.Vxe4 c4 27.h5! Kdepak pěšec, na mat hrajeme!! 25...cxd3 28.Vh4! Va7 29.Sg2!
dxc2? Rozhodující chyba, nešlo sice ani 29...Sb7 30.hxg6 fxg6 31.Vxh7! Kxh7 32.Dh4+
106
Kg8 33.Dh8+ Kf7 34.Dg7#, ale větší odpor mohl černý klást po 29...Df8!± 30.Dh6 Df8
Nepomáhalo už ani 30...c1D+ 31.Vxc1 Vxc1+ 32.Kh2!+- s matem v několika tazích!…
XIIIIIIIIY
8-+r+-wqk+0
7tr-+-+p+p0
6l+-+pvLpwQ0
5sn-+-zP-+P0
4p+-zp-+-tR0
3zP-+-+-zP-0
2-+p+-zPL+0
1tR-+-+-mK-0
xabcdefghy
31.Dxh7+!!
1-0
107
12) ANATOLIJ KARPOV – 1975 – 1985
Narodil se 23. května 1951, dnes je pak známá především rivalita mezi ním a jeho
nástupcem Garry Kasparovem, s nímž vedl dlouholetý gigantický souboj o titul (1984 –
1990) a posléze nepřímý a nutno říct, že velmi nevydařený souboj o prestiž dvou
konkurenčních titulů. Jejich první zápas (1984, hraný na 6 vítězství) FIDE ukončila po
48 partiích za stavu 5:3 pro Karpova, ovšem v okamžiku, kdy Karpov začal prohrávat (v
jednom okamžiku už Karpov vedl 5:0!), neboť už podle ní trval příliš dlouho. Kontroverzní
rozhodnutí FIDE ukončit zápas a později jej opakovat od nuly oba šachisté označovali za
nespravedlivé a velice přispělo k napětí mezi nimi.
O rok později se tedy zápas opakoval za změněných podmínek (24 partií) a Karpov
prohrál 11:13, ve finálových bojích o titul se pak střetli ještě třikrát (1986, 11,5:12,5),
(1987, 12:12), (1990 11,5:12,5).
Po vystoupení Kasparova z FIDE (1993) se stal bez souboje se svým rivalem mistrem
světa v šachu podle FIDE (1993 – 1999), avšak prestiž tohoto titulu byla pochybná, když
uvážíme, že nejsilnější šachisté té doby opustili FIDE, jejíchž šampionátů se nadále
neúčastnili, a založili konkurenční organizaci PCA s vlastním šampionátem, který měl
mnohem vyšší kredit. Celý rozdíl ještě zdůrazňovaly nesouměřitelné výsledky obou
konkurenčních mistrů světa na turnajích, kde se Karpov často potácel hluboko v poli
poražených za zpravidla prvním Kasparovem. Bylo víc než zřejmé, že Karpov už
nepředstavuje pro Kasparova soupeře…
Z úspěchů Antolije Karpova měl jistě velikou radost jeho šachový učitel Michail
Botvinnik, jemuž se Karpov hodně podobá, a to jak stylem hry, tak i odpovědným
přístupem k šachu.
108
Partie č. 12:
Karpov – Unzicker, 1974
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0–0
9.h3 Ja5 10.Sc2 c5 11.d4 Dc7 12.Jbd2 Jc6?! 13.d5!? Své negativní stanovisko
k tomuto tahu odůvodňovala starší teorie tím, že po uzavření centra zbývá bílému jen
útok na královském křídle, proti kterému má černý dostatečnou obranu. Zásluhou
sovětských teoretiků a praktiků se však ukázalo, že bílý nemusí vést útok na královském
křídle šablonovitým způsobem Jf1, g4, Jg3 atd., nýbrž že důležitou roli může sehrát
postup f4, a dále také to, že bílý může královský útok kombinovat s postupem na
dámském křídle. Přímo vzorovou ukázkou této metody je právě tato partie, po které tah
12…Jc6 z praxe vymizel, pravděpodobně navždy!… 13...Jd8 14.a4 Vb8 Černý
přenechává soupeři volný sloupec „a“. Rád, protože počítá s tím, že se na něj později
vrátí a výměnou věží zjednoduší pozici. 15.axb5 axb5 16.b4! Jinak by černý zahrál c4 a
Jc5!… 16...Jb7? Jelikož se bílý v posledních tazích dosti angažoval na dámském křídle,
domníval se černý (špatně!), že jezdce už nebude na f7 potřebovat. Na b7 však jezdec
stojí špatně (velice špatně!!), a proto se mělo stát 16…Je8!? 17.Jf1 Sd7 18.Se3 Va8
19.Dd2 Vfc8 20.Sd3 g6 21.Jg3 Sf8 22.Va2 c4?! Vyjasnění situace tímto tahem
ještě více uvolňuje bílému ruce, lépe asi 22…Sg7!? 23.Sb1 Dd8? Poslední hřebíček do
rakvičky! Kdyby černý tušil, co ho čeká, jistě by vyměnil alespoň jeden pár věží!…
XIIIIIIIIY
8r+rwq-vlk+0
7+n+l+p+p0
6-+-zp-snp+0
5+p+Pzp-+-0
4-zPp+P+-+0
3+-zP-vLNsNP0
2R+-wQ-zPP+0
1+L+-tR-mK-0
xabcdefghy
24.Sa7!!± Fantastický tah, díky kterému se bílému zcela nerušeně podaří zdvojit na „a“
sloupci obě své věže! Stojí za povšimnutí, jak bezpečně stojí střelec hluboko v černém
týlu! Černý je nyní nejen bez plánu a bez protihry, nýbrž i bez vhodných polí pro figury!…
24...Je8 25.Sc2 Jc7 26.Vea1 De7 27.Sb1 Se8 28.Je2 Jd8 29.Jh2 Sg7 30.f4 f6
31.f5+- g5 32.Sc2! Střelec míří na h5! Je kouzelné, že na dámském křídle bílý vyhrál
skrze černá pole, kdežto na královském křídle se suverénně prosadí „po bílých“!…
32...Sf7 33.Jg3 Jb7 34.Sd1 h6 35.Sh5 De8 36.Dd1 Jd8 37.Va3 Kf8 38.V1a2
Kg8 39.Jg4! Kf8 40.Je3 Kg8 41.Sxf7+ Jxf7 42.Dh5 Jd8 43.Dg6! Kf8 44.Jh5
1-0
„Strojově“ čistá práce!!…
109
13) GARRY KASPAROV – 1985 – 2000
Garry Kimovič Kasparov, vlastním jménem Gari Weinstein, se narodil 13. dubna 1963 v
ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Otec byl německý Žid, matka Arménka. S šachy,
které se staly jeho osudem na desítky let, se Garry poprvé setkal v šesti letech doma.
Rodiče mu předkládali šachové problémy a on hledal jejich řešení.
Rodinné partie
Na své dětství Kasparov vzpomíná takto: „Rodiče mého otce velmi doufali, že půjdu do
hudební školy. Otec mého otce byl skladatel a operní ředitel Filharmonické společnosti v
Baku; jeho matka byla učitelkou hudby. Byli přesvědčeni, že by každý měl prodělat
hudební výchovu. Nezáleželo na tom, že jsem neměl hudební sluch. ´Tou nejdůležitější
věcí je smysl pro rytmus´ tvrdívala vždy matka.“ Otec byl však proti Garryho hudební
výchově. „Chlapec má analytický mozek,“ říkal. „Měl by studovat šachy, ne hudbu.“
Otec Garrymu zemřel, když bylo chlapci sedm let. S matkou pak dohrával partie, které
otec kdysi začal. „Od ní jsem se naučil milovat šachy, staly se mou vášní,“ vzpomíná
Garry na úlohu matky v počátcích své životní dráhy. Rodiče byli přesvědčeni, že hudba a
šachy jsou obory, kde je třeba dovednosti rozvíjet od raného dětství. Dětská fantazie
byla podle jejich mínění schopna se povznést k harmonickému stavu a dosahovat
brilantních výkonů. „V dětství jsem shledal šachy něčím, co je zábavné. Zamiloval jsem se
do nich, a stejně jako je tomu v jiných vztazích, co milujete, na tom tvrdě pracujete.“
Ve dvanácti převzal Garry matčino arménské příjmení Kasparian v jeho ruské verzi
Kasparov. Matka ho také bude po celou jeho dráhu na šachových turnajích doprovázet.
110
Rychle vzhůru
Šachový trénink prodělal Garry ve škole Michaila Botvinika. V roce 1976 se stal
juniorským šachovým mistrem SSSR. Tehdy mu bylo třináct let. Následujícího roku
úspěch zopakoval a jeho skóre vítězství bylo ještě přesvědčivější. O rok později zvítězil
Kasparov na turnaji Sokolského memoriálu v Minsku. Pro mladého šachistu znamenalo
toto vítězství životní zlom a pohnulo ho k tomu, aby si šachy zvolil za svou životní dráhu.
„Budu si Sokolského memoriál pamatovat tak dlouho, dokud budu živ,“ řekl Kasparov.
Jeho šachová kariéra trvala třicet let a procestoval během ní celý svět.
Vzestup mladého šachisty pokračoval. V roce 1979 vyhrál poprvé silně obsazený
mezinárodní turnaj v Banja Luce a o rok později získal jako šestnáctiletý titul
juniorského mistra světa v Dortmundu.
Boj o světový trůn
Bylo jasné, že Kasparov se jednou střetne s Anatolijem Karpovem, miláčkem Ruské
šachové federace. Než však mohl Kasparov vyzvat mistra světa Karpova, musel se ještě
utkat s několika vážnými protihráči, mimo jiné s Viktorem Korčným, zřejmě nejlepším
„nesovětským“ hráčem (ruský šachista totiž v roce 1976 emigroval do Švýcarska). Hrát
se mělo v Kalifornii. Politické intriky však Kasparovovi v účasti zabránily. Korčnoj se
rozhodl k gentlemanskému gestu a partie se nakonec hrály v Londýně. Kasparov zvítězil,
cesta k boji o šachový trůn tedy byla volná.
První série partií mezi Karpovem a Kasparovem (1984) byla pro oba hráče vyčerpávajícím
zápasem, během něhož se lidé v jejich okolí obávali o jejich zdraví. Především Karpov
vypadal vyčerpaně, a dokonce výrazně zhubl, několikrát byl také hospitalizován. Oba
hráči však chtěli pokračovat. Zápas byl za stavu 5:3 anulován (po 48 partiích – hrálo se
na 6 vítězných partií), mistrem světa zůstal Karpov a znovu se o titul bojovalo až v roce
1985. To už Kasparov Karpova porazil, a stal se tak nejmladším šachovým mistrem světa v
historii. Bylo mu dvaadvacet let a stal se v pořadí třináctým světovým šampiónem.
Svůj titul musel Kasparov proti Karpovovi obhajovat ještě třikrát a vždy se mu to
povedlo (1986 – 12,5:11,5, 1987 – 12:12 a 1990 – 12,5:11,5). I tím se zapsal do moderní
historie šachu. Jako hráč prý Kasparov nosil v hlavě tisíce partií, jeho styl byl plný léček
a kombinací. Známý byl jeho důraz na pečlivou přípravu. Je považován za jednoho z
nejinteligentnějších lidí na světě, ale návrhy nechat si inteligenci změřit vždy s úsměvem
odmítal.
Vždy pečlivě připraven
Konec osmdesátých let, který byl v SSSR značně bouřlivý, se nevyhnul ani velmistrovi.
Když v Baku vypukl známý masakr, přijel Kasparov na místo, aby zachránil rodiny svých
příbuzných a přátel. Podařilo se mu najmout letadlo do Moskvy a na vlastní náklady
pomohl těmto rodinám začít nový život. Kasparov však hroutící se Sovětský svaz
neopustil a zůstal v Moskvě.
111
S jeho jménem je spojena ještě jedna událost, která ovlivnila šachový svět. V
devadesátých letech vystoupil z Mezinárodní šachové federace FIDE, čímž došlo v této
disciplíně k rozkolu, a svět tak nemá od té doby jednoho šachového šampióna (D. K. –
Nyní již ano, je jím Vladimír Kramnik.). Ke Kasparovově pojetí šachu patří navíc i to, že
chtěl tuto hru přiblížit i lidem mimo šachový Olymp. Nemá rád, když ho srovnávají s
velmistrem Bobbym Fischerem, který se pro své plné ponoření do hry dostal do
psychických problémů a cele se uzavřel před okolním světem. Podle Kasparova se kvůli
Fischerovi svět dívá na šachisty jako na poloviční blázny a to by chtěl změnit…
Vykonal také kus práce v popularizaci šachové teorie. Napsal knihu „Moji velcí
předchůdci“, kde v prvním svazku rozebírá hry velmistrů, jako byli pražský rodák
Wilhelm Steinitz, Emanuel Lasker, José Raúl Capablanca a Alexandr Aljechin. Kniha se
dočkala jak nadšených recenzí, tak výtek pro historické nepřesnosti a používání
necitovaných pramenů. Vzdor tomu získala za rok 2003 cenu Britské šachové federace. K
prvnímu svazku díla nakonec přibyly ještě tři další. Jedna z nejstarších her na světě
podle něj může také využít ke svému rozvoji jeden z nejnovějších vynálezů – internet.
Jako je prý nejlepší sledovat fotbal v televizi, je nejlepší hrát šachy na internetu.
Prohra s počítačem
Slavné se staly Kasparovovy partie s počítačem. V únoru 1996 hrál s počítačem firmy
IBM nazvaným Deep Blue. Stál proti stroji schopnému vyhodnocovat padesát miliard
tahů za tři minuty. Jeden zápas prohrál, pak však třikrát vyhrál a dvakrát remizoval. Až
v květnu 1997 v New Yorku počítač Kasparova porazil. Bylo to poprvé, co stroj porazil
šachového šampióna. Rozdílem jediné prohrané partie… Jak je to možné? Počítač je ve
výhodě díky své schopnosti ohodnotit 200 milionů pozic za vteřinu a probírat všechny
možné tahy své i soupeře. Převedeno do praxe to znamená „uvažovat“ asi sedm tahů
dopředu, tedy na úrovni velmistra. Stroj také nikdy nepodlehne stresu. Nevýhodou
počítače je, že není schopen plánovat, a tak někdy tahá figurkou sem a tam a čeká, co
soupeř udělá. Nepřekonatelné bývají počítače v koncovkách. Figur už je většinou málo a
stroje „znají“ slavné partie z minulosti. Zajímavé je, že v té slavné partii, již Kasparov
prohrál, chybovali oba. Počítač udělal nečekaně špatný tah, a umožnil tak Kasparovovi
remízu; velmistr zase situaci špatně vyhodnotil a vzdal hru příliš brzy. Při normálním
turnaji by se mu to zřejmě nestalo. Zda byl stroj skutečně lepším šachistou, však není
jasné. Kasparov totiž hrál hůře, než u něho bývá obvyklé. Odměnu 700 tisíc dolarů pro
vítěze si nicméně odnesl Deep Blue, přesněji řečeno tým jeho tvůrců.
Opravdu konec?
Letos Kasparov překvapil během turnaje ve španělském Linaresu (který vyhrál)
prohlášením, že s šachy končí. Tedy pokud jde o profesionální partie. „Šachy samozřejmě
budu hrát dál, protože je to nádherná hra. Ale už ne na profesionální úrovni. Chci žít
svůj vlastní život,“ řekl. V každém případě bude mít řadu dobrých důvodů usedat k
šachovnici znovu a znovu. Hraje například simultánky, aby výtěžek z nich mohl věnovat na
112
charitu. Odborníci ostatně nevylučují, že se Kasparov někdy vrátí i k profesionální hře.
Považují tohoto velmistra za impulzivní osobnost, která může své rozhodnutí ještě někdy
v budoucnu zase změnit.
Není však vyloučeno, že důvodem konce jeho šachové kariéry může být i politika.
Kasparov se angažoval na založení sdružení nazvaného Výbor 2008 – Svobodná volba,
jehož cílem je zabránit prezidentu Putinovi, aby za sebe do úřadu v roce 2008 někoho
dosadil. Právě v Linaresu prohlásil, že by se všichni slušní lidé měli spojit proti diktatuře
(čímž myslel Putina). Kdo bude vítězem v této „šachové“ hře se ještě uvidí…
(Zdroj: MF DNES, 23.3.2005)
Partie č. 13:
Kasparov,G (2812) – Topalov,V (2700) [B07]
Wijk aan Zee, 20. ledna 1999
Neoficiálně korunovaná partie desetiletí!! (1990 – 2000)
1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 g6 4.Se3 Sg7 5.Dd2 c6 6.f3 b5 7.Jge2 Jbd7 8.Sh6
Sxh6 9.Dxh6 Sb7 10.a3 e5 11.0-0-0 De7 12.Kb1 a6 13.Jc1 0-0-0 14.Jb3 exd4!
15.Vxd4 c5 16.Vd1 Jb6! 17.g3 Kb8 18.Ja5 Sa8 19.Sh3 d5!? 20.Df4+ Ka7
21.Vhe1 d4 22.Jd5 Jbxd5 23.exd5 Dd6=
XIIIIIIIIY
8l+-tr-+-tr0
7mk-+-+p+p0
6p+-wq-snp+0
5sNpzpP+-+-0
4-+-zp-wQ-+0
3zP-+-+PzPL0
2-zPP+-+-zP0
1+K+RtR-+-0
xabcdefghy
Nyní Kasparov rozpoutá na šachovnici hotové peklo!!… 24.Vxd4!! cxd4? Po správném 24…
Kb6!= by černý „bez problémů“ udržel rovnou hru, ale – kdo by odolal??! 25.Ve7+!!
Veledůležitý mezišach, bez kterého by oběť věže zcela postrádala smysl! 25...Kb6 Není
cesty zpět, po 25…Kb8? nebo i 25…Dxe7? by černý dostal mat (nebo přišel o dámu)!…
26.Dxd4+ Kxa5 27.b4+ Ka4 28.Dc3 Dxd5 Nešlo 28…Sxd5 pro nádherný „zvedák“
29.Kb2!! a černý nepokryje 30.Db3+! s matem! To samé však nyní nevychází pro 29…Dd4,
bílý tedy musí hledat jiné „skulinky“…
113
XIIIIIIIIY
8l+-tr-+-tr0
7+-+-tRp+p0
6p+-+-snp+0
5+p+q+-+-0
4kzP-+-+-+0
3zP-wQ-+PzPL0
2-+P+-+-zP0
1+K+-+-+-0
xabcdefghy
29.Va7! Ano, to je ta správná cesta!!… 29...Sb7 30.Vxb7! Dc4 31.Dxf6 Vidíme, že
černý byl v posledních tazích donucen vrátit téměř všechen obětovaný materiál a bílý už
je na tom i po „kamenné“ stránce zničehonic docela dobře!… 31...Kxa3 32.Dxa6+ Kxb4
33.c3+! Další nádherný tah! 33...Kxc3 34.Da1+ Kd2 35.Db2+ Kd1 Jen málokdy se král
v pozici plné figur tak vydatně „našlape“!…
XIIIIIIIIY
8-+-tr-+-tr0
7+R+-+p+p0
6-+-+-+p+0
5+p+-+-+-0
4-+q+-+-+0
3+-+-+PzPL0
2-wQ-+-+-zP0
1+K+k+-+-0
xabcdefghy
36.Sf1!! Vd2! 37.Vd7!! Závěrečné 2 zvedáky!! Souhra bílých figur (teď už také včetně
bílého krále!!) je naprosto dokonalá!!… 27...Vxd7 38.Sxc4 bxc4 39.Dxh8+- Bílý
nakonec tak trochu „paradoxně“ vítězí „uzmutím“ Vh8, která se za téměř 40 tahů vůbec
nezapojila do hry!… 39...Vd3 40.Da8 c3 41.Da4+ Ke1 42.f4 f5 43.Kc1 Vd2
44.Da7
Neuvěřitelná partie!!…
1-0
114
14) VLADIMÍR KRAMNIK – 2000 – 2006 - ?
Zápas o titul „neoficiálního“ mistra světa 2000 se začal hrát 8. 10. 2000 v Londýně. Kolo
před koncem – tzn. 2.11.2000 – se již Vladimír mohl radovat z vítězství – sesadil tak po
šestnácti letech z trůnu „neporazitelného“ Garry Kasparova!…
Vladimír Kramnik se narodil 25. června 1975. V pěti letech byl schopen hrát na klubové
úrovni šachy, v jedenácti se stal kandidátem mistra. Pak začal navštěvovat slavnou
Botvinnikovu školu, což přineslo „sladké plody“ – Kramnik vyhrál kadetské i juniorské
mistrovství světa. V roce 1992 reprezentoval na šachové olympiádě – a uhrál 8.5 bodů z
9!!
Do zápasu s Kasparovem nastupoval s velice vyrovnaným skóre, navíc měl výbornou formu
– posledních 80 partií na velkých turnajích neprohrál! Zápas byl dotován sumou
2,000,000$ a již od začátku ho média pečlivě sledovala. Fandové se rozdělovali do
několika skupin:
1) Tzv. „ortodoxní“ – ti nevěřili, že by někdo mohl mít lepší techniku a myšlení než
Kasparov – a proto odsuzovali Kramnika k potupné porážce.
2) Asi většina alespoň trochu zasvěcené veřejnosti očekávala hodně napínavý boj s
nejasným výsledkem.¨
3) Malinká část hráčské populace, která pečlivě sledovala stoupavou tendenci
Kramnikových výkonů na velkých mezinárodních turnajích. Ti pasovali Kramnika za
mírného favorita.
Těžko říct, zda Kasparov svého soupeře podcenil, každopádně Kramnik využil beze
zbytku především důležitý moment překvapení v zahájení a jeho berlínskou zeď nebyl
dosavadní mistr světa schopen prolomit. Kasparov i díky tomu nedokázal vyhrát ani jednu
115
ze 15 partií (!) a Kramnik tak díky dvěma vítězstvím zcela zaslouženě tento zápas
vyhrál…
Jediný šampión!
Ruský šachista Vladimír Kramnik získal titul mistra světa, který je po třinácti letech
znovu jen jeden – v pátečním tie-breaku v Elistě totiž porazil Bulhara Veselina Topalova
2,5:1,5, když o výhře rozhodl vítězstvím ve čtvrté partii rapid šachu. Partie se
zkráceným časovým limitem musely rozhodnout poté, co po dvanácti základních partiích
byl stav nerozhodný 6:6.
Zápas dvou úřadujících šampiónů různých organizací ukončil vleklý rozkol, který vznikl v
roce 1993, kdy se Garry Kasparov rozkmotřil s Mezinárodní šachovou federací FIDE a
založil vlastní „soutěž“.
Páteční úvodní partie skončila remízou, když Topalov nedokázal využít výhody bílých
figur. Vzápětí Kramnik s bílými zvítězil a přiblížil se triumfu, ale jeho bulharský soupeř
ve třetí partii využil své výhody a vyrovnal.
Ruský šachista, který v případě prohry hrozil FIDE žalobou kvůli kontumaci páté partie,
nakonec rozhodl u šachového stolu. Čtvrtou partii stejně jako tu druhou vyhrál ve 45.
tahu a získal potřebných 2,5 bodu.
Když Kramnik vyhrál, jeho tým vykřikl nadšením. Šachista se postavil, sevřel ruce nad
hlavou a podal soupeři ruku. „Plánujeme, že se dnes s přáteli půjdeme opít,“ prohlásil
bezprostředně po triumfu Kramnik, obvykle symbol klidu a elegance.
Tentokrát střídal oblečení, což bylo nezvyklé chování ve srovnání s jeho jednáním před
šesti lety při zápase o titul profesionálního šampióna s Kasparovem. „Začal jsem
experimentovat, nosit pořád stejné oblečení je nudné. Převlékal jsem si kalhoty a saka a
dokonce jsem v desáté partii zkombinoval sako s džíny. Snažil jsem se chytit štěstí,“
vysvětlil.
Topalov známý agresivním pojetím hry nesl porážku ve vyrovnaném a vypjatém zápase
poměrně klidně. „Život jde dál, je mi jednatřicet a pořád mám šanci bojovat o mistrovský
titul,“ řekl.
Tentokrát o něj přišel vlastními chybami, když v několika partiích nevyužil šance na
vítězství, kterých měl podle vlastních slov více. „Ve většině partií jsem byl iniciativní, ale
dokázal jsem využít jen dvě šance. Naopak Kramnik využil všeho, k čemu se dostal,“
popsal klíčový rozdíl. Chyby však podle něj není možné úplně eliminovat. „Je nemožné
udělat chybu, pokud se po patnácti tazích dohodnete na remíze. Když je ale tady každá
partie dlouhá padesát tahů, chyby jsou nevyhnutelné. Jsme lidé.“
116
Kramnik měl už před pátkem ve hře se zkráceným časem výrazně lepší bilanci. Ve
vzájemných partiích vyhrál o čtyři víc než Topalov. Ale za favorita se nepovažoval.
„Rapid šach a bleskový šach – to je loterie. Záleží na mnoha věcech, na tom, jak se člověk
zrovna vyspí, a jestli má štěstí,“ řekl jednatřicetiletý Rus.
Ten před závěrem zápasu tvrdil, že Topalova jako mistra světa neuzná, pokud by o jeho
vítězství rozhodla pátá partie, k níž po sporech s pořadateli odmítl nastoupit a prohrál ji
kontumačně. Bulharský velmistr si tehdy vynutil, aby FIDE zakázala Kramnikovi chodit
na soukromou toaletu, protože ho podezříval, že na ní dostává nepovolené informace.
Většina expertů však soudí, že osočování ze zakázaných praktik bylo jen součástí války
nervů a Kramnik si získal hodně příznivců, když i po kontumaci znovu usedl za šachovnici.
V té chvíli totiž byla většina milovníků královské hry přesvědčena, že nový král ani
tentokrát korunován nebude.
Britský list Guardian tehdy napsal, že Kramnik je morálním vítězem bez ohledu na to, jak
utkání dopadne. Otázkou však je, jestli ruského velmistra přiměla k návratu za stůl snaha
ukončit šachové dvojvládí, nebo půl milionu dolarů za start v utkání, které by při
předčasném odchodu nedostal.
Nevraživost provázela zápas až do samého konce. Podle bulharského tisku to však byl
záměr a oba aktéři prý dostali zvláštní odměnu za to, aby teatrálními gesty přilákali k
utkání větší pozornost… (?)
(Zdroj: ČTK, 13. 10. 2006)
Partie č. 14:
Kramnik – Kasparov, 10. partie zápasu, 24. 10. 2000
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.e3 0–0 5.Sd3 d5 6.Jf3 c5 7.0–0 cxd4 8.exd4
dxc4 9.Sxc4 Na šachovnici vznikla jedna z mnoha podob typové pozice: „Izolovaný
pěšec“. 9...b6 10.Sg5 Sb7 11.Ve1 Jbd7 12.Vc1 Vc8 13.Db3 Se7? Zatím obě strany
postupovaly dle běžných „formulí“, toto je však vážná taktická chyba (po stránce
strategické by tento tah byl samozřejmě naprosto v pořádku!) – mělo přijít 13...Sxc3!=
14.Sxf6!± Jxf6?! Ani po možná trochu lepším 14...Sxf6 15.Jb5! Va8 16.Jd6!± není
situace pro černého zrovna dvakrát růžová…
117
XIIIIIIIIY
8-+rwq-trk+0
7zpl+-vlpzpp0
6-zp-+psn-+0
5+-+-+-+-0
4-+LzP-+-+0
3+QsN-+N+-0
2PzP-+-zPPzP0
1+-tR-tR-mK-0
xabcdefghy
15.Sxe6!+- V takovýchto pozicích velice typický motiv! 15...fxe6 16.Dxe6+ Kh8
17.Dxe7 Sxf3 18.gxf3 Dxd4 Černý sice získal jednoho pěšce zpět a zároveň rozbil
královské křídlo bílého, avšak síla bílých figur se ukáže jakožto zničující!… 19.Jb5!
Dxb2 20.Vxc8 Vxc8 21.Jd6 Vb8?! 22.Jf7+ Kg8 23.De6 Vf8?! 24.Jd8+! Kh8
25.De7!
1–0
118
Použité zkratky a symboly
!
?
!!
??
?!
!?
‡
™
+±
²
÷
³
µ
-+
©
‚
ƒ
„
“
‰
N
¹
‹
…
Silný tah
Slabý tah
Velmi silný tah
Hrubá chyba, velmi slabý tah
Pochybný tah („pochybník“)
Tah přicházející v úvahu
Zugzwang
Jediný tah
Bílý stojí na výhru
Bílý stojí jasně lépe
Bílý stojí o něco málo lépe
Nejasné hry
Černý stojí o něco málo lépe
Černý stojí jasně lépe
Černý stojí na výhru
Kompenzace
Útok
Iniciativa
Protihra, protiútok
Časová tíseň
Náskok ve vývinu
Novinka
Lépe bylo
Horší je
S myšlenkou
D. K.
M. V.
P. Š.
David Kaňovský
Marek Vokáč
Pavel Šimáček
119
Zdroje a prameny
(pokud nejsou uvedeny přímo v textu)
-
-
-
Výtečné metodické materiály ing. Vratislava Hory, trenéra I. třídy (soukromá
sbírka)
Wikipedie – Otevřená encyklopedie
http://lukas-knapek.wz.cz – osobní stránky Lukáše Knápka
http://sweb.cz/David.Kofranek – osobní stránky Davida Kofránka
Metodické materiály Dolní Bušínov 2006
Miroslav Filip: Celý svět se od nich učí , Praha (?).
Jiří Veselý, Jan Kalendovský, Bedřich Formánek: Malá encyklopedie šachu, Praha
1989.
120