Holubovsky zpravodaj 2_11

ČÍSLO 2, ROČNÍK 17
2011
Zpráva z jednání
obecního zastupitelstva
ZO projednalo a schválilo
- zajistit zájezd do Bad Füssingu pro důchodce
- zajistit opravu víceúčelové požární nádrže
v Krásetíně
- uspořádat 1. posvícenskou zábavu v Holubově u příležitosti svěcení obecní kaple
- rozpočet sociálního fondu obce
- dovybavení prodejny v Třísově
- pořídit nový územní plán Obce Holubov
- provést rekonstrukci rozvodů ústředního
vytápění v základní škole
- doplnění školské rady o nového člena Ing.
Zdeňka Pavliše
ZO projednalo a neschválilo:
- žádost domova důchodců v Horní Plané
o příspěvek
- zajištění věnce a stanu na Krásetínskou
slavnost
- žádost SDH Krásetín o snížení nájmu za sál
v Holubově
- příspěvek na hasičskou soutěž v Třísově
ZO vzalo na vědomí:
- přijetí dotace na opravu topení ve škole
- proplatit hadice SDH Holubov
ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ
Vandrování s vodníky
Celé Česko čte dětem
23. března 2011
Světový den vody si celá škola připomněla
v úterý 22. března modrou barvou oblečení.
„Modlitbou za vodu“ od Jana Skácela jsme
- přijetí dotace na dovybavení vozidla SDH
Holubov
- přijetí dotace na úroky z úvěru na ČOV
Holubov
- přijetí dotace na 3 měřiče rychlosti v obci
- zamítnutí dotace na čekárnu v Třísově
- Jaroslav Franěk, starosta obce -
zahájili následující den a vypravili jsme se do
přírody. Všichni si nasadili vodnické klobouky
a snažili se splnit všechny úkoly, aby získali co
nejvíce vodnických pentliček. Žáci se snažili
vyhnat zlého vodníka z tůňky (střelba na cíl),
prokázali obratnost při přecházení lávky
zachraňovali perlorodky říční a jejich perly
(přenášení síťky s kamínkem), vyzkoušeli si
vábení žabích samečků při hledání partnerky.
strana
1
Den Země
Od konce března jsme se všichni zaměřili na
školní projekt „Den Země“. 22. 3. jsme si
v modrém oblečení připomněli Světový den
vody, 23. 3. celá škola vandrovala s vodníky projektový den, v dubnu proběhl projekt
PACIHLIPLAK, odvezli jsme nasbíraný hliník
a starý papír do sběrny, od 18. 4. byl každé
ráno ve školní družině pro zájemce promítán
film o ekologii ABCD Ekologie aneb
Životabudič, 20. 4. pro nás připravilo ekocentrum Šípek dopoledne plné úkolů o přírodě,
28. 4. školní družina v rámci projektu
„Ukliďme svět“ pomohla našemu okolí od
odpadků, 4. 5. byli žáci naší školy na Zahradním dni v ZŠ Křemže. V jednotlivých třídách
se vyučující zaměřili na témata týkající se
naší přírody a její ochrany.
Zahradní den 4. květen
Procházkou jarní přírodou jsme došli na
školní zahradu ZŠ Křemže, kde nás přivítal
pan ředitel a žáci 1. – 3. třídy. Všichni jsme se
rozdělili do družstev a postupně plnili úkoly
na jednotlivých stanovištích.
Lesní zážitkový den 5. květen
Na projektu „Les ve škole – škola v lese“
pracujeme celý školní rok. Školní družina se
vypravila na vycházku do lesa společně
s lesníkem.
- dopravní hřiště
- jarní louka
- poznávání ptáků
- třídění ovoce a zeleniny
- rostliny na zahradě
- výsev hrášku
- opičí dráha
Na stanovištích pomáhali žáci 2. stupně
základní školy.
Dopoledne uteklo jako voda, ověřili jsme si
znalosti, tělesnou zdatnost a připravené
občerstvení na zahradě nás příjemně
naladilo na zpáteční cestu do Holubova. Mezi
novými kamarády jsme se cítili velmi dobře.
Recyklohraní
Naše škola je zapojena do projektu Recyklohraní a plní související úkoly.
Jedním úkolem byla účast na vytvoření
světového rekordu v počtu znaků měst
a obcí vyrobených z odpadových materiálů
určených ke třídění. Rekord byl vytvořen
a žáci ZŠ Holubov se na něm podíleli.
Závěrečným netradičním úkolem bylo najít
ve svém okolí včelaře, který by nám pomohl
vyrobit „hnízdní podporu“ pro včely samotářky. Ochotnou pomocnicí se stala paní
Pokorná, která má své včelstvo pod Dívčím
Kamenem. Děkujeme za její ochotu. S její
pomocí bude škole připsána vysoká částka
bodů, za které budeme čerpat odměny na
začátku příštího školního roku.
strana
2
Vandrování za sportem
U příležitosti Dne dětí si žáci celé školy zasportovali v pěti disciplínách na velkém fotbalovém hřišti. Házeli kriketovým míčkem,
stříleli na cíl, poráželi kužele, skákali z místa,
běhali krátký běh a dobrovolníci si vyzkoušeli
dlouhý vytrvalostní běh. V každé věkové
kategorii vítěz s nejlepším výkonem mohl
vystoupit na stupně vítězů a získal diplom.
Žáci si uvědomili, že sportování a pohyb jim
přináší příjemné prožitky.
- JN Stalo je již tradicí, že se páťáci loučí s naší
školou básničkou,
tak se podívejte jak se jim to povedlo letos.
- Jan Přeslička, třídní učitel Jak to všechno bylo
Jitka Nováková, Michaela Pavlišová
Čtení, psaní, písmenka, byla pro nás novinka,
ve škole jsme měli indiánský kmen,
to byl vždy náš dětský sen.
Násobilka se na nás smála
a paní učitelka si s námi hrála,
hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny,
naučit se trvalo jen vteřiny.
Angličtina těžká byla,
vůbec se nám nelíbila,
be, fe, le, me, pes se veze,
do hlavy to rychle leze.
Pán, hrad, muž, stroj,
to byl krutý boj,
žena, růže, píseň, kost,
už toho máme vážně dost.
Na prázdniny každý chvátá,
končí nám ta třída pátá,
pět let uteklo jak voda
a to je hrozná škoda.
Moje cesta holubovskou školou
Veronika Lišková, Dominika Churanová
1.třída
První třída sranda, byla to naše banda.
Berušky už máme, teď jen vzpomínáme.
Čísla a další poznáváme,
razítka a známky za to dostáváme.
Když na konec hodiny zvoní,
přijde čas k našemu hraní.
Ten náš první školní výlet,
to byl ale velký úlet.
2.třída
Když přestávka skončila,
všechno do testu jsem věděla.
To všechno mě v životě ochrání,
i když naučit se to bylo kárání.
Naše vánoční představení skončí tím,
že se všichni ukloní.
Na učení jsme měli desky,
teď jsou staré a jsou z nich trosky.
A ptáte se, co naše druhácká výtvarka?
To pro nás byla šílená hádanka.
3.třída
O přestávce jsme se honili
a o hodině nic nevěděli.
Více se pereme,
nežli učíme.
Škola už nás nebaví
a to jsme teprve ve třetí.
Děláme samé blbiny,
ke svačině máme rádi maliny
Už trochu umíme češtinu,
ale nenávidíme Ájinu.
4.třída
Máme přírodovědnou procházku,
kterou jsme zakončili snězením pamlsku
Když nám konečně skončila hodina,
slavnostně se otevřela svačina.
Míša hodila Adama do koše,
protože Míšu štvaly Adamovy rozkoše.
Rádi chodíme na zahradu
a k svačině jíme jahodu.
O hodině se velice smějeme,
o přestávce se kvůli tomu pereme.
5.třída
Ta naše pátá, do šestky chvátá.
Z těch výletů nás bolí kosti,
přijeli k nám bezva hosti.
Když jsme psali Příras,
učitel měl před počítačem divnej výraz.
Při hudebce hrajeme na kytaru,
po něm chceme zahrát Lovce Amorů,
Když dostaneme vysvědčení,
jsme rádi, že skončilo učení
Závěr
Učitel se s námi mučil,
protože nás dva roky učil,
ale i pro nás učitel
byl velký mučitel.
Na škole se objevila láska
a byla z toho velká hláška.
Tak to naše divadlo
na hodné žáčky skončilo.
Nebojte se přátelé,
to ještě není finále,
protože pro mne učení,
bude velké mučení.
No tak už je ze mě páťačka
a toto je moje básnička.
Nezapomeneme na vás nikdy,
taky není proč by.
A když jsme pokračovali ve hře,
zavřely se nám navždy této školy dveře.
strana
3
Až se jednou projdu touto uličkou,
vzpomenu si na tuhle mojí školu maličkou.
Loučíme se
Hana Kováčová
První třída sedm žáků,
ještě málo darebáků.
Druhá třída byla lepší,
paměť už jsme měli větší.
Třetí třída v druhém patře jest,
to však nemění diktátů a testů lest.
Čtvrtá třída přichází
a s ní spousta nesnází.
Pátá třída už je tady,
to to ale utíká,
rychle jsme ji hravě zvládli.
A tak se s tou holubovskou
školičkou loučíme.
Hodně nás naučili:
Kateřina, Vendula, Zuzana,
Jan, Ludmila, Drahomíra a Eva.
Zprávičky ze školičky
Velmi pěknou akcí v naší MŠ se v měsíci
dubnu stal výlet do planetária v Českých
Budějovicích. Zdařilý program, věkově
přizpůsobený si získal každého návštěvníka.
V květnu se v našich prostorách provádělo
vyšetření očí, této příležitosti využilo hodně
rodičů. Proběhla schůzka rodičů, při které
byla zhodnocena dosavadní činnost MŠ a rodiče byli seznámeni s chystanými akcemi.
Jednou z nich byl výlet vláčkem do Vrábče,
kde jsme si vyšlápli do lesa. Tam, po krátkém
programu, báječně chutnala svačina. Dne
1. 6. jsme společně s dětmi oslavili Den dětí.
Sportovní dopoledně si děti užily a medaili
na krku si odnášel každý. Cílem letošního
závěrečného výletu se stala zvířátka, jen
místo jsme zaměnili a vyráželo se do
Chlumce u Borovan. Zde jsme v parku
exotických zvířat pozorovali bílého tygra, lva,
ocelota, opice…… Když jsme se dětí ptali, co
se jim na výletě líbilo nejvíce, zvítězilo
nakupování plyšáků, dárečků a nanuků.
Zajímavé dopoledne strávily děti na
návštěvě u holubovských hasičů. Červen byl
strana
4
pro předškolní děti ve znamení loučení se
školkou. Děkujeme rodičům za ochotnou
spolupráci při přípravě Zahradní slavnosti a
dětem přejeme, ať se jim ve škole líbí a na
svou školku vzpomínají v dobrém. Po
přírodovědné vycházce ještě děti čekalo
sladké překvapení v podobě ovocného baru.
Na závěr nám dovolte poděkovat všem, kdo
jakoukoli pomocí přispívali pro naše děti.
Velké díky patří také maminkám, které nás
doprovázely na výletech. Krásné léto, hodně
radosti a sluníčka.
- Za kolektiv MŠ Helena Čížková -
strana
5
Skautský „Den pro děti“ v Holubově
Pro holubovské skautské oddíly se již stala
tradicí každoroční příprava a organizace dne
dětí v naší obci. Letos si 28. května
zasoutěžilo 70 dětí ve věku 2 – 14 let.
Již od rána bylo u rybníka živo. Oddíl
oldskautů (ti odrostlejší) a rangers (děvčata
nad 15 let) chystali zázemí pro dětské
odpoledne. Přinášeli materiál z klubovny,
připravovali jednotlivá stanoviště, vyhloubili
ohniště a nachystali dřevo, postavili teepe
a skladový stan, který posloužil zároveň i jako
zázemí pro ozvučení prostoru dětskými
písněmi. Rangers pro děti připravily celkem
11 hravých stanovišť, z toho pět zcela
nových.
Krátce po poledni se začaly objevovat první
zvědavci a ve 14:00 hodin se všechna
stanoviště otevřela. Děti lovily lodě, házely
Dívčí Kámen ožil, prozatím díky
skautským závodům
Během prodlouženého víkendu, od 8. do 10.
dubna, proběhlo základní kolo Svojsíkova
závodu v okolí Zlaté Koruny. Na počest
zakladatele českého skautingu Antonína
Benjamina Svojsíka se každé dva roky koná
závod skautských družin. Závody jsou
rozdělené do tří kol – základní, krajské
a celostátní. Úspěšné zdolání první mety
mají za sebou družiny z vodňanského
střediska a ze střediska Holubov-Křemže.
Svojsíkův závod podporuje týmovou spolupráci družin, umožňuje setkání různých
skautských oddílů a zanechává v účastnících
mnoho zážitků. Víkendové porovnávání
družin začalo v páteční podvečer na vlakové
zastávce v Holubově. Zde z vlaku vystoupilo
asi 20 skautů, k nim se přidalo dalších 35
čekajících na zastávce a po předání prvotních informací byla odstartována víkendová
honba za „oživením“ duchů. První zastávkou
byla zřícenina hradu Dívčí Kámen, kde již
byla přichystána většina přípravného týmu,
aby navodila správnou atmosféru a sehrála
motivační divadlo. Účastníci zde potkali
světlonoše s loučemi, zakleté ztracené duše
rytíře a princezny, smrtku a další obyvatele
středověkého hradu. Během divadla
klobouky na věšák, zdolávaly malou lanovou
dráhu, navlékáním vyšily obrázek, srážely
plechovky ze sloupů míčkem na gumičce,
házely kamínky na barevný cíl, jely slalom
s ježkem, zahrály si minigolf, střílely lukem
nebo kuší, soustředily se při vedení
drátěného oka labyrintem a trefovaly se do
hubybuby. Každé dítě, které splnilo všechny
úkoly, si v indiánském teepe vyzvedlo svoji
zaslouženou odměnu – balíček sladkostí
a nafouknutý balonek na tyčce. Rodiče i děti
dostali ještě buřtík a chléb, obojí si mohli
opéct na šetrně připraveném ohništi. Celé
odpoledne se nám sluníčko schovávalo za
temné mraky, ze kterých občas spadla
i nějaká ta kapka. K večeru se ale nebe rozjasnilo, sluníčko se na nás usmálo, a tak v závěru
dne děti čekala ještě jedna radost – velmi
žádané projížďky na „MATYLDĚ“ po
holubovském rybníku. Byl to smysluplně
prožitý den. Pracovité ruce zase vše odnosily,
uklidily a náhodný večerní chodec by nevěřil,
že zde bylo odpoledne tak živo.
Jménem organizátorů bychom rádi ještě
upozornili na skryté pomocníky, naše
sponzory. Za všechny, kdož se dětského
odpoledne zúčastnili, děkujeme těm, kteří
akci podpořili. Obci Holubov, panu Martinovi
Křivánkovi a Jiřímu Pelechovi za finanční
podporu. Paní Haně Pelechové – Restaurace
u Mária za poskytnutí zázemí.
Také děkujeme všem dětem a jejich doprovodu za účast, snahu, odvahu a dovednost
při soutěžích. Těší nás, když přijde hodně
účastníků a vidíme, že má naše práce smysl.
Doufáme, že se vám „Dětský den“ líbil.
přepadla hrad tma a všudypřítomný plápolající oheň dodal tu pravou středověkou
atmosféru mezi hradními zdmi. Závod
pokračoval plněním čtyř disciplín, tzv. bran,
kde se členové družiny rozdělili dle schopností pro lukostřelbu a střelbu z praku, pro
využití čichu (poznávání aromatických
surovin), chuti (poznávání surovin), hmat
(seřazení pěnových čísel, nebo přetřídění
fazolí a hrachu po slepu) a pro stavbu stanu
za tmy. Plnění disciplín probíhalo během
večerního přechodu na základnu u Zlaté
Koruny a za úspěšné splnění disciplíny
získávali části kouzelného pergamenu. Pro
přechod byla družina doplněna o dospělý
doprovod, který dohlížel na bezpečnost a na
zdolávání nesnází, které při orientaci ve
večerní přírodě mohou nastat. Naštěstí se nic
závažného nepřihodilo a všechny družiny
dorazily ještě v pátek na základnu.
Sobotní ráno bylo ve znamení hlavní části
závodu, když hlídky po oficiálním nástupu,
- Za skauty v Holubově
Naďa Koflerová -
strana
6
zazpívání skautské hymny a snídani vyběhly
na trať v překrásné jarní přírodě pod Kletí.
Cestou plnily stanoviště, kde je čekaly
nástrahy reálného života, tedy úkoly byly
sestaveny tak, aby jejich osvojení bylo
možné využít v praxi. Na stanovištích se
účastníci setkali s prací s mapou a orientací v
terénu, vyhledáváním informací z knih,
zdravovědou, šiframi, přípravou jídla,
sestavováním skládačky pomocí týmové
komunikace a taktice, prací s technikou
a natočením krátkého zaklínadla, malováním
lodi bez verbální komunikace nebo
vytvářením příšer s určeným počtem nohou
a rukou.
Vyhlášení výsledků probíhalo v kruhu kolem
ohně, po společném zazpívání kouzelných
písniček a přeříkání zaklínadla se zjevil rytíř
a princezna, kteří mohli díky úspěšnosti
družin opět žít běžný život na jejich hradě. Za
odměnu vyhlásili účastníkům výsledky
a později předali ceny. Absolutním vítězem
závodů, za účasti družin ze středisek
Holubov-Křemže, Velešín a Vodňany, se stala
dívčí družina Hrošíků ze 4. oddílu Křemže.
S Hrošíky z Křemže postoupila i dívčí družina
z Holubova a chlapecká družina Ostřížů
z Vodňan. Tyto tři družiny postoupily do
krajského kola, které by se mělo konat v polovině června v Táboře. Kromě postupu, cen,
diplomů nebo upomínkových listů si
účastníci odvážejí mnoho zážitků a kontaktů
na nové kamarády. Pořadatelský tým si zase
odnáší nenahraditelný pocit, který vzniká při
dětské radosti a nadšení z nových zážitků.
Závěrem bych rád poděkoval všem
zúčastněným za přispění k výsledku akce
a paní Ing. Zdeňce Tučkové za umožnění
realizace programu na Dívčím Kameni.
KRAJSKÉ KOLO SVOJSÍKOVA ZÁVODU
neustálého deště děti rozdělaly oheň a uvařily si výbornou večeři.
Další součástí závodu byl samotný závod,
který čítal 14 stanovišť. Některá byla spíše
sportovní, některá testovala spolupráci
družiny, jiná byla o vědomostech a schopnostech.
Body se mohly nasbírat ještě dalšími různými
činnostmi, např. scénkou u ohně, ranní
rozcvičkou, pořádkem kolem svých stanů…
I když se naše družina neumístila na
předních místech, myslím, že to pro děti byl
skvělý zážitek a naučily se spoustu nových
věcí.
- Veverka -
Jelikož jedna družina holubovských skautek
se na základním kole umístila na druhém
místě, vyrazili jsme i na krajské kolo
Svojsíkova závodu. Tento závod se konal
u Bechyně, ale jednotlivé soutěžní hlídky
vystupovaly na zastávkách nedaleko
Bechyně a jejich hned prvním úkolem bylo
na základnu podle mapy dorazit a cestou
plnit různé úkoly.
Během víkendu si děti vařily samy na ohni
a to vše bylo zahrnuto do hodnocení závodu.
Samy bez pomoci dospělých zvládly uvařit
guláš a špagety s boloňskou omáčkou, při
kterých jim počasí moc nepřálo, ale i za
Za pořádající tým - velitel závodu
- Tomáš Polanský -
Sbírka „POMOZTE DĚTEM“
v Holubově, Krásetíně i Třísově. Po
rozpečetění kasiček na obecním úřadě bylo
na sbírkový účet odesláno 8.000 Kč. Rádi
bychom tímto poděkovali všem, kteří k tomuto krásnému výsledku přispěli.
Podle informací na webových stránek
Nadace rozvoje občanské společnosti se již
tradičně nejúspěšnější sbírkovou akcí 13.
ročníku stalo Velikonoční skautské kuřátko.
Skautům a skautkám z celé České republiky
se podařilo vysbírat 310 802 Kč. Za třináct let
spolupráce bylo při různých akcích JUNÁKa
- svazu skautů a skautek ČR doposud nashromážděno neuvěřitelných 4 025 559,50 Kč.
- VCh -
– Velikonoční skautské kuřátko
Letos se náš oddíl opět zapojil do sbírky
„POMOZTE DĚTEM“. Jedná se o dlouhodobý
celonárodní projekt České televize a Nadace
rozvoje občanské společnosti, který podporuje znevýhodněné a ohrožené děti do 18
let, žijící v České republice.
V rámci akce Vítání jara připravili děti pro
letošek kamínky s obrázky kuřátka a dalšími
jarními motivy jako odměnu pro ty, kteří se
rozhodli sbírky přispět. Skupinky světlušek a
skautek jste pak mohli potkat v období
Velikonoc se zapečetěnými kasičkami
Dětský den v Krasetíně
a 17 chlapců. Soutěže se zúčastnilo i 28
dospělých.
Dospělí ženy Jana Kodatová, Eva Nováková,
Markéta Moravíková
Dne 5. 6. 2011 se uskutečnil před Pensionem U
Lišků již tradiční dětský den pro děti i dospělé,
který pořádá MS Holubov.
Pro všechny účastníky byla připravena soutěž ve
střelbě ze vzduchovky na terč a rekreační střelba
na špalíky a plechovky. Celé nedělní odpoledne
si děti užívaly střelby a sluníčka. Do soutěže se
přihlásilo v kategorii děti předškolní 2 dívky a 4
chlapci, děti navštěvující základní školu 7 dívek
Zde je tabulka vítězů z každé kategorie:
Dívky předškoláci Anna Fošumová, Kateřina
Kudláčková
Dospělí muži Jan Novák, Ladislav Kodat, Petr
Řezanka
Chlapci předškoláci Vojtěch Kodat, Tomáš
Kudláček, Josef Fošum a Lukáš Moravík
Dívky do 15 let Aneta Jonášová, Eva Šustrová,
Eliška Kudláčková
Pro všechny děti byla připravená malá cena pro
radost a pro vítěze navíc diplom. Všem
zúčastněným tímto děkujeme a těšíme se na
příští střelecké setkání.
- Za MS Holubov Ing. Václav Kudláček -
Chlapci do 15 let Jiří Frána, Vít Kodat, František Foltin
strana
7
HOlubovký KUlturní Spolek HOKUS o.s.
5. 4. 2011 zavítal k nám do sálu v Holubově
Divadelní klub Českokrumlovské scény s hrou
"POPEL & PÁLENKA". Ten, kdo opustil křeslo s
televizí a přišel se podívat, jistě nelitoval.
Tragikomický příběh v tomto podání stojí za
Triatlon Holubov
– Sportovec Podkletí
V sobotu 25. června se uskutečnil již
27. ročník triatlonového závodu Sportovec
Podkletí v Holubově. Na startu se sešlo
početné pole 52 závodníků, kteří se snažili
o co nejlepší umístění a tím i nejvyšší počet
bodů započítaných do Jihočeského poháru,
seriálu závodů pořádaných na území jižních
Čech po celou sezónu. Triatlonisté
absolvovali trať 700 m plavání, 25 km na kole
a 5 km běh. Celkovým vítězem a držitelem
putovního poháru starosty obce Holubov se
stal Václav Zajíc z klubu Trisk České
Budějovice. Závod pořádal klub TC Dvořák.
Výsledková listina
Místo: HOLUBOV 0,7 - 25 - 5
Poř. Závodník
1. Zajíc Václav
2. Linduška František
3. Toul Filip
4. Hradecký Jan
5 Lorenc Erik
6. Čulík Tomáš
Klub
TriSK ČB
Cyklo Jiřička
ŠuTri Prachatice
E.ON triatlon Tábor
ŠuTri Prachatice
E.ON triatlon Tábor
zhlédnutí a všichni odcházeli s dobrou náladou.
6. 5. 2011 jsme se opět po roce pokusili udělat
radost dětem LAMPIONOVÝM PRŮVODEM.
Průvod prošel Holubovem (jinou trasou než
loni) a dlouhou túru jsme zakončili na návsi u
ohně. Pod rozkvetlým kaštanem byly pro děti
připraveny limonády i buřtíky.
26. 5. 2011 zahrála v sále Holubov skupina EPY
DE MYE. Z názvu to sice není patrné, ale
skupina dnes patří mezi stálice české folkové
scény. Děkujeme za krásný a příjemný večer.
7. Kync Lukáš
8. Sedláček Ondřej
9. Uhlíř Radek
10. Vítů Martin
3 . Eningerová Valerie ŠuTri Prachatice
4 . Procházková Milena Trisk ČB
5. Šimáková Aneta
SCV Blatná
E.ON triatlon Tábor
Trisk ČB
Trisk ČB
E.ON triatlon Tábor
1:11:11
1:11:15
1:11:52
1:12:23
1. Hořejší Kamila
TC Vaněk J. Hradec
2 . Grabmüllerová Šárka B&H Triatlon ČB
1:14:01
1:14:10
Více fotografií z jednotlivých akcí naleznete na
www.hokusnici.estranky.cz
- Jitka Nováková -
1:17:22
1:22:51
1:24:08
V Českých Budějovicích 26. 6. 2011
Miroslav Šimek, ředitel závodu a tiskový
mluvčí Jihočeského triatlonového svazu.
25. 6. 2011
Cíl
1:08:27
1:08:40
1:10:09
1:10:10
1:10:26
1:10:56
strana
8
Stolní tenisté Křemže a Holubova
zakončili další úspěšnou sezónu
Sál v krásetínském kulturním domě patří už
po několik let stolnímu tenisu. Své domácí
zápasy zde hrají jak křemežští, tak holubovští
sportovci a právě v tuto roční dobu mohou
hodnotit další skončenou sezónu.
Stolní tenis se během několika let rozrostl na
Křemežsku a Holubovsku tak, že nyní už
mohou sumarizovat celkem čtyři celky
– Křemže A, Křemže B, Holubov A a Holubov
B. Při pohledu na tabulky tří soutěží, kterých
se čtyři zdejší celky zúčastňují, je to sumarizování víceméně příjemné. Všechny soutěže
se podařilo udržet, a to zejména v případě
křemežského áčka s velmi nečekaným
umístěním.
Překvapivým druhým místem po postupu do
krajské soutěže oslnili stolní tenisté Křemže
A v sestavě Jaroslav Opelka, Jiří Reitinger, Jan
Hůlka, Petr Kocourek, Zbyněk Kudláček
a Martin Dobrovodský. Původní cíl udržet se
v soutěži se tak v průběhu sezóny změnil
v reálný boj o postup. V konečném pořadí se
nakonec Křemežští usadili na druhé příčce
za týmem Kněžské Dvory A. Excelentní pozici
si vydobyli patnácti výhrami a sedmi
prohrami a stali se tak pro nadcházející
sezónu tvrdým oříškem pro všechny soupeře
v krajském přeboru.
Křemežskému béčku se v základní části
o pověstný chlup nepodařilo postoupit do
play-off mezi pět nejlepších a zbytek sezóny
bojovalo o šesté až deváté místo. Zde však
Křemežští nenechali nic náhodě, všechny
souboje suverénně vyhráli a jednoznačně
ovládli šestou příčku v okresní soutěži.
O body do konečného pořadí se v týmu
Křemže B postarali Martin Dobrovodský, Jan
Laštovička, Viliam Vitek, Stanislav Tetenka,
Jiří Bartůška, Daniel Břečka a Libor Piksa. Cíl
pro Křemži B do nadcházející sezóny?
Tentokrát proniknout do silné pětky!
Holubovské áčko si po loňském postupu do
okresního přeboru dalo za cíl udržet se. Páté
místo z osmi týmů v konečném pořadí
vypadá jako klidný střed tabulky, ale průběh
soutěže pro Holubov A určitě klidným nebyl.
Soutěž byla vyrovnaná, a tak přestože
Holubov byl chvílemi v patách medailovým
týmům v soutěži, chvílemi se na ně zase
dotahovaly týmy z chvostu tabulky.
Holubovské nádraží
Možná někteří z našich čtenářů zaznamenali,
že v tisku proběhla soutěž a o nejkrásnější
nádraží ČR. Do soutěže bylo navrženo i naše
malé nádraží. Autorem návrhu byl pan Libor
Koldinský, turista z Týniště nad Orlicí, který
projížděl naším krajem, nádraží jej natolik
zaujalo, že je vyfotil a nominoval do zmíněné
soutěže, za což mu patří náš dík.
Do letošního 5.ročníku bylo přihlášeno
celkem 136 vlakových nádraží a zastávek,
z nich bylo nakonec vybráno 10 finalistů:
Boskovice, Hnojník, Holubov, Horažďovice,
Hořice v Podkrkonoší, Martinice v Krkonoších, Merklín, Měchenice, Rynoltice
a Uherské Hradiště. Hlasování veřejnosti
probíhalo po celý květen a bylo podpořeno
spoluprací s významnými mediálními
partnery jako je IDNES a server Novinky CZ.
Pátý ročník soutěže o titul Nejkrásnější
nádraží ČR vyvrcholil dne 17.června 2011
slavnostním udílením cen v Senátu
Parlamentu České republiky v Praze.
Soutěž vyhlašuje Asociace Entente Florale
CZ - Souznění, o.s. ve spolupráci s Mikroregionem Konstantinolázeňsko a o.s. Plzeňská
dráha. Spolupracují Stálá komise Senátu pro
rozvoj venkova, Ministerstvo dopravy ČR,
České dráhy, Správa železniční dopravní
cesty, Jindřichohradecké místní dráhy,
Posázavský Pacifik, ŽelPage, KŽC - Doprava,
Království železnic, časopis Dráhař, Novinky
CZ a I-Dnes.
Nejkrásnějším nádražím roku 2011 se
nakonec stalo nádraží v Uherském Hradišti
Naše holubovské nádraží v čtenářské
anketě na Novinky CZ - „Které nádraží se
V některých momentech hrozil i sestup, a tak
páté místo a udržení soutěže je rozhodně
úspěchem. Okresní přebor pro Holubov A
udrželi Miroslav Pešl, Karel Charvát, Štefan
Streit a Milan Vítek.
Týmu Holubova B, který jako nově vzniklý
odehrál první sezónu, zůstal černý petr
a tudíž poslední místo v okresní soutěži. Tým
Holubova B hrál v uplynulé sezóně v sestavě
Jiří Mandát, Jindřich Mráz, Miroslav Šváb
starší, Jiří Šváb, , Jiří Rytíř a Miroslav Šváb
mladší.
Změn do další sezóny je na Křemežsku
a Holubovsku několik. Především Martin
Dobrovodský oslabí křemežské áčko i béčko
přestupem do Černého Dubu, dále z holubovského béčka odejde dvojka Jindřich
Mráz a Jiří Rytíř, kteří zakládají vlastní klub
Dolní Třebonín. Ohledně případných nových
hráčů je zatím předčasné hovořit, sezóna
začne až na podzim a je možné, že se najde
nějaký zdatný, ale zatím neregistrovaný
stolní tenista, jenž některý ze čtyř místních
týmů doplní.
- JAN LAŠTOVIČKA -
výdejnu jízdenek a nakonec zůstalo neobsazené a uzavřené. Dnes mohou cestující
alespoň do čekárny, o kterou se stará
obec. Díky starostovi Jaroslavu Fraňkovi
máme na místě prádelny a nepoužitelných záchodků vedle budovy
nádraží parčík a před budovou lavičky.
Naše nádraží mělo svým způsobem štěstí,
že nebylo nikdy zmodernizováno a opravy se dočkalo až před pár lety a to opravy
tak citelné, že vypadá téměř jako před
120 lety. A to bylo zřejmě hlavním
důvodem pro hlasy v anketě. Závěrem mi dovolte
citovat úryvky
z některých hlasů pro holubovské nádraží.
Posilám svůj hlas nádraží Holubov. Roztomilé
malinké a kouzelné, vyvolávající nostalgii.
vám nejvíc líbí“ získalo 13,2 % hlasů tj.
3 místo. Myslím, že to byl pěkný dárek
k narozeninám. Právě před 120 lety byla
totiž dokončena stavba dráhy z Český
Budějovic do Želnavy.
„Největším objektem na celé trati byl
ohromný viadukt - železniční most před
stanicí Holubov /tehdy do roku 1923
Adolfov/.
10. listopadu 1891 projel
Adolfovem první ověnčený vlak se
zástupci vlády, země, okresu, zástupci
ředitelstva státních drah, polit. úřadu,
okresního výboru obchodní komory atd.
Byl to den pro náš kraj slavnostní.
Druhého dne počala všeobecná doprava
osob i zboží.“ – úryvek z obecní kroniky.
Zprvu mělo naše nádraží dokonce
přednostu, později traťmistra, potom jen
strana
9
Svůj jeden hlas věnuji nádraží v Holubově. Je
kouzelné, roztomilé a moc pěkně opravené.
Kéž by tak vypadala všechna nádraží.
Nejkrásnější nádraží je v Holubově
Jednoznačně je pro mne Nejkrásnějším
nádražím ČR pro rok 2011 nádražíčko
Holubov.
Jsem patriot, snad to nevadí. Mám ráda
všechna nádraží, o které se lidé pěkně starají
a dají k němu kousek svého srdíčka a fyzické
práce. Já považuji v této soutěži za nejkrásnější náš jihočeský HOLUBOV
zují k prospěchu obyvatel a návštěvníků,
zejména turistů. V ČR jsou krásná nádraží, ale
také opuštěná, zanedbaná nebo se rozpadající. K tomu poslednímu kritickému pohledu
musím přidat i nádraží v Českých Budějovicích, které už skutečně volá po rekonstrukci.
Hlasuji pro HOLUBOV, jak by ne, když tam
bydlím a tou dráhou jezdím odmalička
a jsme Kleti nejblíže.
- Marie Svobodová -
Hlasuji pro nejkrásnější nádraží: HOLUBOV.
Fandím obcím a městům, které se ujaly
opuštěných budov ČD a zvelebují je a provo-
DANCING OF THE ROSE
„ Dne 10.-11.6.2011 se v Holubově v sále
Restaurace Pod Kletí sešlo cca 60 tanečníků
square dancingu z celé republiky. Hlavním
hostem a callerem akce byl Bronc
Wise-nejlepší světový caller žijící ve Švédsku.
Akce pod názvem DANCING OF THE ROSE se
velmi vydařila a za to patří velký dík panu
starostovi Holubova panu Jaroslavu Fraňkovi
a zaměstnancům již zmíněné restaurace.
Velký dík všem, kteří nám umožnili tuto akci
zorganizovat a uskutečnit.
Za SDC CARMENTIS prezidentka klubu Alena
Bártová.“ Kaplička
Je asi málo těch,
kteří by si nevšimli
stavby, která se
rýsuje při cestě z Holubova do Krásetína, na
kopci zvaném Petrova hůrka. Většina občanů
ví o záměru obce postavit zde kapličku.
Jelikož se objevil názor, že svatba kaple
v dnešní době je zbytečnost, ráda bych
znovu připomněla, že kaplička se nestaví z obecního rozpočtu, ale z příspěvků našich
občanů a sponzorských darů firem. Co je
potěšitelné, našla se spousta lidí i nevěřících,
kteří nejsou našimi občany, ale náš záměr se
jim líbí a stavbu kapličky podpořili finančními prostředky zaslanými přímo na účet
kapličky, hotově do sbírky na obecním úřadě
a nebo materiálem a svou prací. Díky
jim všem stavba úspěšně pokračuje a záhy
bude dokončena. Sbírka byla ukončena
k 30.6.2011 a k dnešnímu dni bylo vybráno
265 897 Kč. Další stovky tisíc dostala obec od
sponzorských firem v materiálu a zejména
v práci. Seznam dárců bude zveřejněn
a uložen v kopuli pod křížem - všem patří
náš dík.
V minulém čísle našeho Holubovského
zpravodaje jsme zapomněli poděkovat za
výtěžek Tříkrálové sbírky, který organizátoři
věnovali právě na výstavbu kapličky.
Díky patří paní Heleně Čížkové, která s dětmi
z náboženství vybrala v Holubově úctyhodných 4.755 Kč. Dále Václavu Klimešovi, Aleně
a Klárce Valentovým a v neposlední řadě
zesnulému Adolfu Buštovi ml., který se kapličky v holubovském sále první posvícenbohužel dostavby kapličky už nedočkal. Ti skou zábavu, na níž jste všichni srdečně
- MS v kostýmech Tří králů a s hudebními nástroji zváni.
obešli Krásetín a vybrali neuvěřitelných
4.710 Kč.
S potěšením konstatovali, že
většina lidí do sbírky přispěla a ti, co je Tři
králové nezastihli doma, donesli příspěvek
osobně na obecní úřad.
Kolem cesty ke kapličce bude vysázena řada
mladých lip, abychom tak nahradili staré,
suché a nebezpečné, jejichž pokácení
vyvolalo takovou nevoli mezi některými
občany, že je to dohnalo až k udávání, což je
velmi smutné.
Jelikož náš další zpravodaj vyjde až koncem
září, zveme tímto všechny dárce a příznivce
obecní kaple na její slavnostní vysvěcení,
které se bude konat v sobotu 24. září od
14.00 hodin na Petrově hůrce. Kaple bude
zasvěcena Sv. Anežce České, jejíž 800. výročí
narození letos vzpomínáme. Zvon bude na
přání generálního ředitele firmy Kámen a
písek ing. Otakara Veselého, jako jednoho z největších sponzorů,
zasvěcen Svaté
Barboře. Kapličku vysvětí českobudějovický
biskup mons. Jiří Paďour a doufáme, že se
této slavnosti, kromě místního duchovního
správce křemežské farnosti Andrzeje
Urbisze, zúčastní i páter František Hranáč,
který je stavbě velice nakloněn.
Po dostavbě bude kaple zapsána
do majetku Obce Holubov.
Večer uspořádáme na počest vysvěcení
strana
10
Co je nového v Třísově …
Určitě řadě z Vás neuniklo, že byly u nás
v osadě opraveny dva svatostánky. Kaplička,
která stojí u železničního přejezdu ve směru
na Křemži a boží muka u silnice do Českého
Krumlova - „Na kopečku“. Materiální náklady
uhradili třísovští občané tzv. „Starousedlí“,
kteří vlastní společné pozemky v k.ú. Třísov
a v současné době jsou sdruženi pod
názvem Lesospol Třísov. Zednické práce
včetně renovace obrazů bezplatně provedl
jeden z nich, František Kříž se svou stavební
partou.
- Veis František -
Z činnosti Sboru dobrovolných
hasičů v Třísově za 1. pololetí roku 2011.
Před koncem roku 2010 jsme si připomněli
75. výročí založení samostatného hasičského
sboru v Třísově. Oslava se konala v obecním
sále v Holubově. Pan Miloš Motejl nás opět
po pěti letech vyfotografoval. Členská
základna se rok od roku zvyšuje, k 1.1. 2011
máme ve sboru registrováno 113 činných
členů, z toho je 76 mužů, 37 žen a dále evidujeme 20 mladých hasičů do 15 ti let. Při této
příležitosti byl mimo jiných našich členů
oceněn Vladimír Filištein, který za dlouholetou aktivní činnost v požární ochraně převzal
nejvyšší vyznamenání Sdružení hasičů Čech
Moravy a Slezska titul Zasloužilý hasič.
Slavnostní předání se konalo v centru
hasičského hnutí v Přibyslavi.
Z další činnosti v roce 2011 ve stručnosti
vybírám:
Vydařil se únorový hasičský ples v Holubově,
který byl vyprodán. Dne 30. května jsme
pořádali pro děti „Cestu pohádkovým lesem“.
Tato povedená akce se těší stále většímu
zájmu. Letos se zúčastnilo 75 dětí.
Naše družstvo starších žáků zvítězilo v okresním kole hry Plamen a postoupilo do
krajského kola, které se konalo dne 4. června
v Milevsku. Umístilo se na pěkném 4. místě.
Tradičně v červnu pořádáme soutěž v požárním útoku o putovní pohár SDH Třísov,
která je součástí seriálu Jihočeské hasičské
ligy. Letošního již dvanáctého ročníku se
zúčastnilo rekordních 28 družstev (27 mužů
a 11 žen). Našim družstvům se na domácí
půdě nedaří. Muži po loňském celkovém
prvenství v Jihočeské lize obsadili 7. místo.
Ženy byly páté, v roce 2010 v celkovém
hodnocení obsadily bronzovou příčku.
Nastávající kulturní akcí, kterou připravujeme, je tradiční posezení Posezení pod
kaštany, které se uskuteční 30. července již
po sedmadvacáté. Srdečně všechny zveme.
- Veis František, starosta sboru -
strana
11
Vážení přátelé, už jste se někdy někdo
zamyslel nad tím, proč onemocníme? Je
nemoc něco, co se nám „přihodilo“, nebo si
za její vznik můžeme sami třeba tím, že
porušujeme životosprávu a nežijeme podle
toho, co nám doporučuje náš lékař?
Znamená nemoc vychýlení z rovnováhy
nebo je to pro nás varování? Máme se
nemoci podvolit, nebo s ní začít bojovat?
Když se nad tím zamyslíte, je najednou těch
nezodpovězených otázek nějak moc.
Existují různé názory na to, jak nemoc
chápat. Většina z nich považuje nemoc za
něco zlého. V každém případě je nemoc
něco, co k nám patří. Neexistuje snad člověk,
který by za celý svůj život neonemocněl.
Zjednodušeně lze říci, že je to reakce organismu na určitou situaci, vzniklou v našem
životě. Realita, ve které žijeme (a v současné
době to není vůbec procházka růžovým
sadem) na nás samozřejmě působí. Nemoc je
reakcí buď na některou vzniklou situaci,
nebo na její změnu. Dá se s klidným
svědomím napsat, že spouštěčem nemoci je
cosi mimo tělo člověka, ale zároveň je pro
vznik nemoci velmi podstatné, jak člověk své
okolí a svou životní situaci vnímá a jak k ní
přistupuje. Nemoc by se dala z určitého
pohledu chápat jako rozumný biologický
program, který má pro náš organismus určitý
smysl. A protože tělo je složeno z několika
různých systémů, tak i smysl nemoci bude
různý. Za určitých okolností si můžeme
položit otázku, že uzdravení se z nemoci je
otázkou vůle. Vůle v našem životě je velice
důležitá, ale nestačí to. Pokud se chceme
uzdravit, musíme změnit postoj a to vůči té
sféře svého života, v níž leží příčina naší
nemoci. V některých případech je to značně
obtížné, nebo to dokonce přesahuje síly
dotyčného člověka. Pokud žijeme někde
v domě a se sousedy z různých důvodů zde
panují problematické, nebo dokonce
nepřátelské vztahy, je změna postoje k situaci těžká, i když by si to třeba zúčastnění
přáli. A právě změna postoje je při uzdravování klíčovou podmínkou. Bez změny
přístupu nebo postoje k příčině problému
nelze dosáhnou úplného a trvalého vyléčení.
Když se zamyslíme nad příběhy lidí, kteří se
„zázračně“ vyléčili z nemocí, na které je zatím
naše zdravotnictví krátké, vždy najdeme
jedno společné – tito lidé změnili svůj život
– změnili postoj. Je pravdou, že každý z nás si
přeje být zdravý, s tím nelze než souhlasit.
Ovšem to bychom museli být naprosto
lhostejní jak sobě samým, tak ke světu, ve
kterém žijeme. Každý člověk žije v tom „svém
světě“ a přesto jsou si naše životy podobné
jako vejce vejci. Nemoc lze přirovnat k jakémusi biologicky smysluplnému programu,
který začíná jeho spuštěním. Spouštěčem
může být třeba nepříjemná hádka
např. mezi manžely, nebo sousedy. Podle
toho, jak tuto situaci vnímáme, dojde
k tomu, že se hádkou buď vybouříme a nic se
neděje, nebo se nás hádka dotkne natolik, že
se dostaneme do situace, kdy se nám stále
bude honit hlavou myšlenka na proběhlou
hádku. A právě tyto myšlenky nám mohou
spustit nemoc, o níž dosud nic netušíme.
Nemoc potom probíhá podle našeho
způsobu vnímání situace a často se na ní
ještě podílejí různé plísně, bakterie a viry.
Jistě mnozí z vás již použili lidové rčení „ leží
mi to v žaludku“. Nastala např. situace, kdy
jsme se na něco hodně těšili a dopadlo to
úplně jinak a leží nám to v žaludku. Prostě
jsme to „nestrávili“ a naše myšlenky se budou
stále točit kolem tohoto problému, až
začneme mít skutečně zdravotní problémy
s žaludkem. Nebo manžel se dlouhodobě
obává nevěry své ženy, protože není jediným
„krasavcem“ ve svém teritoriu a stane se, že
začne mít problémy s prostatou. Nebo jako
děti jsme měly doma problém, ze kterého
jsme chtěly z domova utéct, a důsledkem
bylo astma, které zmizelo např. při pozdějším
odchodu z domova – změnil se postoj. Co
z toho pro nás vyplývá? Je třeba si uvědomit
a pamatovat, že nemoc má vždy tři stadia:
psychika – mozek – orgán v těle. No a jak
tedy vlastně máme žít? Mít se rád, nekupit si
problémy a mít rád život. Snažit se o harmonii ve vztazích, a když nás někdo „štve“,
nejlepší je mu to říct a nechodit kolem horké
kaše. Sebeúcta je nezbytnou podmínkou pro
kvalitní život a pro skutečně vyrovnaný vztah
strana
12
k sobě samému, což je také základem
a předpokladem pro fyzické zdraví. Zkusme
se přestat mračit a neustále nadávat na
všechno kolem sebe. Po každé bouři se
obloha vždy vyjasní. Tak proč se také
nevyjasní naše obličeje? Přátelé nemějte
obavu, toto pojednání není z mé hlavy, ale
jsou to volně zpracované myšlenky z článku
z časopisu o zdraví a chtěl jsem se jenom
o některé úvahy s vámi podělit, protože mně
článek oslovil.
Návodem, jak se dopracovat a zachovat si
pevné zdraví je určitě procházka do přírody
a na místo, kde nebudeme rušeni a budeme
se moci zamyslet jak dále radostně a bez
nemocí kráčet životem. Takové místo je
podle mého názoru Kamejk. Už jenom název
člověka fascinuje. Pro ty, co nejsou rodáci,
tak je to z Holubova jižním směrem zajímavě
vyvrásněný, kamenitý vrcholek v lese,
vzdálený asi 0,5 km. Všichni holubovští i krásetínští si určitě vzpomenou na mládí, kdy
Kamejk bylo místo, kam se chodilo hrát si na
vojáky, později při táboráku, zpěvu a pití
slavit jmeniny a narozeniny a potom už
samostatně ve dvojicích na rande. Byla zde
nádherná vyhlídka západním směrem na
Kleť, ale i na Krásetín, Holubov, Křemži a dále
do Anenského údolí (viz foto). V dnešní době
jsou povyrostlé stromy už tak vysoko, že
jenom tu a tam zahlédneme kousíček z této
bývalé vyhlídky. Zatoulal jsem se do Kamejku letos hned nějak, když slezl sníh a vypadalo to zde jako místo opuštěné, kam
nikdo nechodí. Opak je pravdou. V současné
době zde najdeme dvě čerstvá ohniště,
u jednoho dokonce s šesti pruty na opékání
buřtů a zásobou dřeva. Jinak si myslím, že
zde není určitě taková frekvence lidí, jako
proudí o víkendu na Kleť a tu oázu klidu zde
každý určitě najde. Z dřívější doby lze přímo
na místě najít na kmenu buku vyřezané
nápisy s tím „+“ uprostřed, ale už nejdou
přečíst, protože s bukem povyrostli a nějak
se písmenka pokroutila. Zajímavý výtvor
vyřezaný do buku jsem našel při cestě na
Kamejk z Holubova v místě, kde končí louka
nad bývalým vodojemem a je zde myslivecký
posed (správně asi kazatelna). Asi 50 m po
cestě od posedu v lese jsou u sebe tři docela
již vzrostlé buky a na jednom z nich je
vyřezána svastika (viz foto). Je to znak, který
lidstvo na této planetě používá tisíce let,
bohužel neslavně též použitý Hitlerem a tím
i světově zavrhnutý. Možná si autor díla
vzpomene, jaké pohnutky ho k vyřezání
znaku vedly a možná že by se i dnes ještě
našel nůž, který tento znak vytvořil. No nic
závratného to není, a autor se s tím asi
chlubit nebude. Při přístupu z Holubova nás
ještě určitě zaujme asi 80 cm vysoký a v tomto místě zachovalý taras, který v místě, kde
končí skalní útvary Kamejku ve směru na
Holubov se lomí do pravého úhlu a v tomto
místě je u tarasu umístěný sád s vytesaným
číslem a ještě i zbytkem červené barvy,
kterým číslo bylo vybarveno (viz foto). A do
třetice - další pozoruhodnost vytvořená
lidskou rukou je na nejsilnějším a nejmohutnějším buku, který roste pod skalním
útvarem Kamejku ve směru na Kleť, je pentagram (pěticípá hvězda). Je namalován na
jižní straně buku asi ve výšce obličeje, byl
vybarven červenou barvou a černě olemován (viz foto). Co je u tohoto výtvoru
poněkud zvláštní je to, že je špicí dolů. Kdo
se trochu zajímá o tuto problematiku tak ví,
že takto vytvořený pentagram zrovna není
pro nás to „pravé ořechové“. Asi před čtyřmi
lety zde byl kolem tohoto buku vytvořen
z větví a polen kruh o průměru cca 10 m
a v něm z docela velkých kamenů znovu
vyskládaný pentagram o průměru 3-4 m
uprostřed s obětním oltářem. Dnes už je tam
jenom ten obrázek na buku a jsou patrné
zbytky dřevěného kruhu. Přátelé, to vše je ale
dole pod skálou. Nahoře na skále jsou
naopak krásná místa k posezení a určitě i k zamyšlení, proč nám život staví do cesty
takovéto věci. Při sluníčku nad hlavou je do
Kamejku přinejmenším krásná procházka,
skalní útvary jsou zde jakoby vytlačeny ze
země a některé při troše fantazie
připomínají veliké zuby (viz foto). Po
hřebenu je vyšlapána úzká pěšinka, možná ji
zatím používá více zvěř než člověk a ta
vyvrásněná skála rozhodně stojí za
podívanou nebo za vyvolanou vzpomínku z mládí. Myslím si, že se dá napsat, že nahoře
na skále má člověk pocit, jako by byl v nebi.
Mějte se dobře a buďme na sebe hodní.
- vakl -
Tradice, zvyky, pověry
Křest
Krista. Dříve se prováděly křty v řece, později
v domech, kde se kvůli tomu stavěly mělké
bazénky. Takovému bazénku se říkalo baptisterium. Později se začaly provádět i v kostelech.
Křtili se většinou dospělí, neboť člověk musel víru
pochopit a potom se dal teprve pokřtít. V renesanci se křest začal provádět nad křtitelnicí a pokřtívaly se i malé děti. Křest je dodnes podmínkou
pro přijetí člověka mezi věřící. Má a měl nejenom
duchovní význam, ale i praktický. Člověk se stával
plnohodnotným členem rodiny a společnosti.
Naši předkové se v životě řídili církevními pravidly
(Desatero), která upravovala vztahy mezi lidmi.
Dítě, které zemřelo dříve, než bylo pokřtěno, se
nesmělo pohřbít na hřbitově. Lidé z nich měli
strach, často je pohřbívali na tajném místě
a někdy dokonce jejich tělíčka probodli dřevěným
kůlem, aby nemohly vstát z hrobu. Nepokřtěné
mrtvé děti si představovali jako zlé skřítky, kteří
ubližují rodičům a všem lidem. Ve středověku se
proto křtili novorozenci, kteří byli slabí a nemocní
ještě v den porodu.
Dnes věřící rodiny nechávají pokřtít svého
potomka asi od šestého měsíce do jednoho roku.
Slavnostního křtu se účastní rodiče a kmotr, který
slíbí, že bude pomáhat svému kmotřenci a obdaruje ho malým dárkem (zlatý řetízek, mince…).
Následuje rodinná oslava = křtiny.
V současné době rodiny, i ty nevěřící, si mohou
vybrat, jak svého potomka do rodiny přivítají
a jakou rodinnou oslavu udělají. K novodobým
tradicím patří vítání občánků, kde jsou na
místních úřadech narozené děti úředně přivítány
mezi občany vesnice či města.
- DB -
Mezi nejvýznamnější zvyk v naší civilizaci patřil
a patří dodnes církevní křest. V minulosti byly
pokřtěny všechny děti, protože nepokřtěný
člověk nebyl společností přijímán. Ještě v 19. a do
poloviny 20. století byl tento zvyk běžný. V období
socialismu nebyl tento církevní obřad častý,
neboť náboženská víra byla potlačována a křty se
často musely konat tajně. I dnes je ve společnosti
mnoho ateistů, proto už není samozřejmostí
pokřtít každé narozené dítě.
Podle Bible vykonal jako první tento tradiční rituál
sv. Jan Křtitel, který pokřtil v řece Jordánu Ježíše
A ještě mi dovolte poznámku. Krásetínský
Červený kříž a jeho přátelé a příznivci, co
chodí do hospody ke Kuchařům jedou již po
čtvrté tradičně poslední týden v srpnu do
Vysokých Tater a jsou ještě asi tři místa volná.
Značka: k doptání u mne.
strana
13
Sova pálená
Jedním z nejkrásnějších zástupců naší ptačí
říše je sova pálená.
Tato stálá středně velká sova má kolem
tmavých očí výrazný závoj srdčitého tvaru
tvořený drobnými pírky, šedá záda a bílou až
žlutohnědou spodinu těla.
Jejím domovem je otevřená krajina při
okrajích měst a vesnic, v níž se střídají
pole,louky pastviny. Pro denní úkryt i výchovu
potomstva
vyhledává
půdy
zemědělských stavení, staré stodoly, seníky,
věže kostelů, zvoniček a památkových
objektů. Skrytý způsob života s noční
aktivitou často způsobí, že i přes těsné
soužití s člověkem uniká jeho pozornosti po
řadu let. Vlastní hnízdo si nestaví. Snůška čítá
4-8 bílých vajec, která snáší samička
nejčastěji na dobře ukryté místo například
na uskladněné seno či slámu v odlehlém
koutu půdy, na zeď za trámy apod. Hlavní
složku potravy tvoří hraboš polní, dále
ostatní drobní hlodavci, zřídka, zvláště při
jejich nedostatku loví i drobné ptáky. Nestravitelné části potravy jako kůstky, srst a peří
vyvrhuje v podobě oválných vývržků.
Sova pálená dříve v našich městech a vesnicích pravidelně hnízdila. V průběhu
několika posledních desetiletí však došlo k
prudkému poklesu její početnosti a nyní se
jedná o druh úplně, nebo téměř vymizelý na
mnoha místech republiky včetně jižních
Čech. Zasluhuje proto přísnou ochranu.
V příspěvku bylo čerpáno z materiálů České
společnosti ornitologické – Pták roku 1997
Sova pálená- V. Bejček, T. Bělka a kol.
- Pavel Jakeš (vlastní ilustrace sova pálená) -
Bratři
V části doudlebského
kraje – zvané Záhorácko – žil lid velmi
svérázný a podivínský. Nelehký život v podhorské krajině zajišťoval jejich mysl. Proto byli
smutní, podmračení, často nabručení, málomluvní. Jen málo se dokázali radovat. Pro smích
chodili daleko…
V lazu, vysoko pod kleťskou doubravou
vyrůstali bratři – dvíčka Frantina a Ládina. Už
od útlého věku pozorovala matka, jak jsou
chlapci odlišní, byť podobou k nerozeznání.
Jakoby nepocházeli z jediného mateřského
lůna. Frantina, hošík duše křehké a ryzí- byl
stále dobře naložený, každého, kdo se nahnul
nad kolébku, odměnil krásným úsměvem.
Mateřskému zraku neuniklo, jak Ládina zlostně
pozoruje svět, vztekle řve až modrá, zuřivě
kope do špršliček kolébky, a jak rád tahá
maminčin cop. Jeho duše byla tvrdá a zlá.
Jak chlapci rostli, rozdíly mezi nimi se ještě
zvětšovaly. Frantina vstával za úsvitu a od
božího rána se zpěvem pomáhal domácnosti
a snažil se být ku prospěchu: zatopil v peci,
nanosil vodu ze studny, s otcem za rosy kosil
loučku, aby nakrmili, než se začne dobytek
hlady ozývat. Měl rád vůni čerstvě zoraného
pole,když s otcem vodil volky. Pískáním
napodoboval trylky skřivánčí. Ládina vstával,
když už bylo slunce vysoko. Mračil se na svět
a tloukl do mísy, když matka hned nepřiběhla
s jídlem. Po něm zůstával jen zmar. Byl to silný
mládenec, který nedokázal využít svoji sílu
k užitku rodiny. Z častých šarvátek s Frantinou,
které rád vyvolával, vycházel vítězně.
Frantina měl rád své rodiče. S lidmi rád
rozprávěl, vyhledával staříky, aby naslouchal
vyprávěním o dávných časech. Nejraději měl
svou tetu Bětušku, vdovu, která hospodařila ve
stavení vzdáleném, coby kamenem dohodil.
Když nebyla
práce doma, běžel hned
vypomoci tetičce.
Ládina se lidem vyhýbal, dělal jen zlo a ubližoval jim, každého obtěžoval sprostými
nadávkami urážkami, každý byl pro něho
ničema a hlupák. Oblíbenou zábavou bylo
střílet prakem na ptáčky.
Frantina ústrky svého bratra dlouho trpělivě
snášel. Už ani nehledal zastání. Rodiče se
bratra báli,na tetu, která často Ládinovi
domlouvala, se snesla sprška urážek.
Trpělivost však Frantinovi jednoho dne došla
a utekl do světa. Raději se s rodiči nerozloučil,
aby se s bratrem nestřetl … Jen teta věděla, co
ho trápilo a proč odešel.
Ve stavení bylo náhle smutno. Matka jen celé
dny plakala, otec se zavíral do chlíva, aby
zakrýval slzy, od té doby se už sedření rodiče
neusmáli. Trápila je ztráta hodného syna a činění zlého syna.
Čas od času zmizelo selátko, vykrmená husa či
pytel se zrním, někdy odvedl Ládina i tele.
Našel zalíbení v šenkýřce dole ve vsi. Sotva mu
vadlo, že byla o mnoho jar starší. Tenhle poměr
nevadil ku podivu ani šenkýři, jenž se radoval
z přírůstku ve chlévě. Stejné zalíbení jako
v šenkýřce našel Ládina v kořalce, kterou mu
tato kyprá žena s radostí přinášela. Rodiče se ta
dlouho trápili, že již ztratili vůli k životu. To již
smrt na sebe nedá dlouho čekat.
Frantina mezi tím putoval, nechával se najímat
na podružnou práci, vypomáhal kováři a naučil
se kovat, vypomáhal truhláři a naučil se práci
se dřevem, vypomáhal zedníkům, naučil se
stavět, vypomáhal řezbáři a vyřezal si tři
postavičky, které ho provázely - matku, otce
a tetu Bětušku. Tak se naučil několika
řemeslům.
strana
14
Jednou ve vídeňském divadle se svým mistrem
vyřezával ozdoby, když uslyšel hudbu – andělskou muziku, která mu vehnala slzy do očí.
Zatoužil takhle umět hrát. Mistr ho zavedl
k houslaři, který často potřeboval řezbáře.
Začal ho učit hrát na housle. Frantina netušil,
že má muzikantské vlohy. Naučil se hrát pro
svou potěchu ještě na další nástroje. Náhle na
něho padl podivný smutek. Zastesklo se mu
po domově tak silně, že se rozloučil s přáteli
a ihned se vydal na cestu. Až doma pochopil,
co ho tak táhlo. Teta ležela na smrtelné posteli.
Když spatřila Frantina, pookřála – nyní mohla
svět v klidu opustit.
Frantina začal hospodařit na Bětuščině
hospodářství, které pod jeho rukama jen
kvetlo. Zato bratrovo hospodářství pustlo,
stejně jako zpustl samotný Ládina. Neměl již
žádnou havěť, pole byla samý pýr a lebeda…
Všechno potřebné náčiní vyměnil za kořalku.
Do domu se pro nepořádek nedalo vejít.
varu. Tady se nemusí nic přidávat a navíc je
dýně barevná, podle barvy sirupu.
usuším v maličkých formičkách (třeba od
bonboniéry), anebo ovocný protlak co
nejvíce odpařím (v mikrovlnce to jde bez
připálení), pak pytlíkem se zdobičkou
stříkám malé tvary a dosuším. O vánocích z
těchto kousků, pouhým namočením do
čokolády, vytvořím netradiční cukroví.
Se sušičkou se dají dělat různá kouzla. Jestli
opravdu uvažujete o její koupi, nenechte se
zlákat nízkou cenou, vybírejte kvalitu. Vyplatí
se to!
Jablka a hrušky sušíme tak, že je rozkrojíme
napůl, vykrojíme jádřinec a stopky,
nakrájíme na stejně silné plátky (asi 1cm),
rozložíme na síta a usušíme. Nemusí se
loupat.
Švestky a třešně se nejlépe suší rozpůlené.
Chceme-li je mít celé, použijeme
odpeckovač nebo je vypeckujeme až po
částečném usušení (pecky se snáze
vymáčknou) a pak dosušíme. Sušení celých
plodů trvá podstatně déle.
Jelikož nastává doba zrání na našich
zahradách, nabízím zkušenosti paní Marty
Tomanové z Brloha, která se svou sušičkou
vytváří bezkonkurenční dobroty. Pokud
vlastníte sušičku a už jste něco zkoušeli sušit,
tak se jistě poučíte a pokud ne, tak se po
přečtení článku třeba rozhodnete a sušičku si
pořídíte.
Zralou dýni oloupeme, vydlabeme a nakrájíme na hranolky nebo různé jiné tvary,
ale všechny stejně silné (asi do 1cm). Ty
namočíme do octového nálevu (na 1l vody2dl octa), aby byly ponořené. Druhý den
nálev slijeme. Převaříme si vodu s cukrem (na
1l vody -1 kg cukru), přidáme dýni a zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a necháme
proslazovat do dalšího dne. Pak přidáme
šťávu z citronu nebo ananasový džus, nebo
tresť (prostě podle chuti) a vše znovu
zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a opět
necháme do dalšího dne proslazovat. Poté
dýni vyjmeme, necháme okapat, rozložíme
na síta sušičky a dáme sušit. Chutná jako
kandované ovoce. Výborné je použít místo
cukru med, je to zdravější a dýně zůstává
stále měkká, vláčná. A nejjednodušší je dát
dýni (samozřejmě po octové lázni) do
neředěného ovocného sirupu (jahůdka,
malinka…) a opět po dva dny zahřát k bodu
Meruňky a broskve při sušení vždy
zhnědnou (ty kupované, krásně oranžové
jsou sířené). Tohle ovoce nechávám hodně
uzrát až přezrát a dělám z něho placky, ty
nezhnědnou.
Výborné a voňavé jsou sušené jahody – větší
plody jen nakrájíme na plátky.
U správně usušeného ovoce se nesmí po
rozlomení a zmáčknutí objevit ani kapička
šťávy.
Sušit se dá takřka veškeré ovoce i zelenina.
Z ovoce si můžeme připravit sladké sušené
placky, z dýní a cuket i slané, které pak lze
stočit a naplnit třeba tvarohem či
pomazánkou (jako roláda). Ovoce na placky
je třeba rozvařit a rozmixovat nebo propasírovat. Ochutit můžeme například skořicí,
vanilkou, citronem, medem i marmeládou.
Mohou se využít i starší kompoty (bez
nálevu). Přidat se dají ořechy, mandle, kokos,
vločky..., prostě fantazie podle vlastní chuti.
Ale pozor, nezapomeňte, že tyto věci
obsahují tuk a delším skladováním mohou
zežluknout. Sladit nemusíme, pokud budeme solit, tak velmi opatrně neboť sušením
se chuť koncentruje. Před rozetřením hmoty
musíme fóliové misky na sušení lehce potřít
olejem. Já vyrábím převážně ovocné placky,
které po usušení rozstříhám na kousky a smíchám s ostatními druhy ovoce. Některé
- Dr. Otakar Chmelenský -
Na konec ještě připojuji recept na úžasný
moučník
Krémeš počesku
1 lístkové těsto vyválíme, přendáme na
velký plech, propícháme vidličkou a upečeme . Mezitím si uvaříme pudink z 1 litru
mléka, 3 vanilkových pudinků /doporučuji
ty s pravou vanilkou/ a 6 lžic cukru. Necháme
chvilku odstát a do horkého vmícháme 250
g zakysané smetany a vyšleháme krém,
který ihned rozetřeme na upečené těsto . Na
krém poklademe jeden vedle druhého
dětské piškoty a na ně naneseme ještě jeden
krém, na který ušleháme 1 šlehačku se
ztužovačem, 3 vanilkové cukry a 500 gr
zakysané smetany. Nakonec na krém
nastrouháme čokoládu a dáme vychladit. /
kdo chce moučník dietnější nahradí
zakysanou smetanu bílým jogurtem/.
- MS -
Za Adolfem Buštou ml.
Čas od času se odehraje v životě lidském tragedie, která zasáhne srdce mnoha lidí. Nejinak tomu bylo 19.
dubna letošního roku v Krásetíně, kdy za dramatických okolností prohrál svůj boj o život se záludnou
nemocí náš kamarád Adolf Bušta ml .
Nenadálá smrt jej vytrhla z kruhu rodiny i přátel tak záhy, ve věku 43 let.
Už jej nebudeme potkávat s úsměvem a pozdravem na rtech, už nevystoupí na svou milovanou Kleť, už
nepovede krásetínský masopustní průvod ani Tříkrálovu sbírku na kapličku, na kterou se mimochodem
moc těšil. Takové jsou poslední okamžiky z jeho života, tak si ho budeme nejvíc pamatovat.
Adolf miloval život, přírodu a lidi a proto my, co jsme ho měli rádi, uchovejme si na něj vzpomínky, ve
kterých bude s námi stále živý.
- Marie Svobodová -
strana
15
Upozornění
Obec Holubov bude pořizovat nový územní plán.
Žádosti o zařazení do nového územního plánu jsou
k dispozici na obecním úřadě a přijímány budou do 31. 7.
2011.
POZVÁNÍ NA KOUPÁNÍ
Obec Holubov zve občany na jednodenní výlet do
termálních lázní Bad Füssing v Německu.
Termín: pátek 14. října 2011
Odjezd v 6.00 z Třísova přes Holubov u školy a Krásetín
Cena zájezdu včetně vstupu do lázní
důchodci s trvalým pobytem v obci - 350 Kč, ostatní 450 Kč
Zájemci nechť se co nejdříve přihlásí na obecním úřadě
v Holubově, abychom zjistili, jestli bude o koupání zájem.
Pokud naplníme autobus pak bude nutno zaplatit
předem, nejpozději však do konce září 2011.
Kominík
V týdnu od 19.- 23. září 2011 bude opět pan Mondek
provádět čistění komínů a vystavovat potřebný
dokument o kontrole komína na území naší obce.
Zájemci se mohou přihlásit osobně na obecním úřadě
nebo na tel. č. 380 741 229. Podle počtu zájemců bude
následně upřesněn termín.
Nábor nových fotbalistů
Fotbalový klub SK Holubov opět zakládá oddíl žáků.
Zveme všechny zájemce z řad dětí o tento sport.
Bližší informace podají zájemcům (rodičům)
F.Kroiher tel. 607 775 008
L. Bušta tel. 602 444 191
Hlásit se mohou děti narozené v ročnících 1997 až 2003.
KLASIKA PRO RADOST
3.ročník (2011)
Vážení příznivci klasické hudby. I pro letošní rok jsme pro vás
připravovali zajímavý koncert s hosty z Ostravské filharmonie
a Vídeňské stární opery. Hlavním programem měly být známé
operní duety, doprovázené rozšířeným kvartetem o zajímavé
hudební nástroje. Naše přípravy však narušila smutná zpráva.
Tatínek Anke vážně onemocněl a jeho léčba bude delšího
charakteru. Věřte nám, že naše myšlenky jsou v tento čas u našich
rodičů. Přípravné práce, výběr repertoáru a zkoušky jsme museli
zrušit. Omlouváme se a slibujeme, že vám včas sdělíme náhradní
termín.
- Anke a Tomáš Hájkovi -
SKLENÁŘSTVÍ LAVIČKA
Vám nabízí
kompletní sklenářské práce:
- zasklívání oken
- oprava skleníků
- úprava zrcadel
-skleněné stolní deska apod.
adresa:
Náměstí 7 (u hasičárny), Křemže
otevírací doba:
Ut a ČT - 17.00 - 20.00 hod,
popř. dle domluvy
kontakt: 607 200 878
Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 500, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879,
zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: GRAFOBAL ARTYPA s.r.o.
strana
16