CISCO Network Academy

CISCO Network
Academy
Základy Přepínání
CCNA1 - Modul 8
Vít Míchal
Petr Špringl
20. 3. 2007
1/12
Obsah
Úvod................................................................................................................................................ 2
Mosty na vrstvě 2 (L2 bridges)....................................................................................................... 2
Přepínání na vrstvě 2 (L2 switching)............................................................................................. 4
Operace přepínače (Switch operation) ........................................................................................ 4
Režimy přepínače (Switch modes)................................................................................................ 5
Spanning tree protokol (STP)........................................................................................................ 6
Prostředí sdíleného média............................................................................................................. 7
Segmentace..................................................................................................................................... 8
Broadcasty na druhé vrstvě ISO/OSI modelu.............................................................................. 9
Broadcastové domény................................................................................................................... 10
Tok dat (data flow)....................................................................................................................... 10
Co je segment sítě?........................................................................................................................ 11
Otázky k procvičení....................................................................................................................... 11
Úvod
Za ideálních podmínek pracuje sdílený Ethernet velmi dobře. Ovšem v okamžiku, kdy
vzroste počet přistupujících zařízení, se síť začne výrazně zpomalovat a začne docházet
k vyššímu počtu kolizí. Pokud počet uživatelů sítě vzroste ještě více, tak vznikající kolize
výrazně sníží výkon celé sítě. Mosty (bridges) byly vynalezeny za účelem řešit problémy
související s kolizemi na síti. Přepínače (switches) se vyvinuly z mostů, aby mohly být
používány jako hlavní technologie v moderních Ethernetových LAN sítích.
Kolize a broadcasty jsou očekávané a žádané události v moderních sítích. Jsou zapracovány
do schématu Ethernetu i technologií na vyšších vrstvách. Ovšem pokud jejich počet příliš
vzroste, tak to má veliký dopad na výkonnost sítě. Kolizní a broadcastové domény jsou určeny
k řešení takovýchto problémů.
Mosty na vrstvě 2 (L2 bridges)
Stejně jako jiné uzly sítě byly mosty přidány do Ethernetu, aby se zvětšil jeho rozsah.
Ethernet je sdílené médium, což znamená, že může vysílat data v daném okamžiku pouze
jeden uzel. S přibývajícími uzly se zvyšuje poptávka po dostupné šířce pásma (bandwidth),
což zvyšuje pravděpodobnost výskytu kolizí, které způsobují nutnost znovuposlání
(retransmission) dat. Řešením tohoto problému je rozdělit velké segmenty na části a tyto části
izolovat jako jednotlivé kolizní domény. To je možné udělat prostřednictvím mostů (bridges).
2/12
obrázek č.1
Most si udržuje tabulku MAC adres a u každé má přiřazený některý ze svých portů. Na
základě obsahu této tabulky pak most přepošle nebo smaže příchozí rámec. Následující kroky
ilustrují činnost mostu na přikladu (viz Obrázek 1):
Po spuštění mostu je jeho tabulka prázdná. Most pouze čeká na příchozí data.
V okamžiku, kdy data přijdou, tak jsou mostem zpracovávána.

Počítač A kontaktuje počítač B. Data jsou vysílána ve stejné kolizní doméně, tak je
paket zpracováván mostem i počítačem B. Most přidá zdrojovou adresu (MAC) z rámce
do své tabulky. Tato adresa je spojena s číslem portu mostu (port 1), na kterém daný
paket přijal.

Cílová adresa z rámce je zkontrolována s obsahem tabulky v mostu. Daná adresa
není v tabulce, ačkoliv je součástí stejné kolizní domény, tak je rámec přeposlán do
jiného segmentu. Adresa počítače B zatím nebyla zaznamenána v tabulce.

Počítač B odpovídá počítači A. Data jsou vysílána přes celou kolizní doménu. Tedy
most i počítač A přijmou rámec a zpracují ho.

Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky MAC adres a přiřadí jí číslo
portu (port 1), na kterém byl paket přijat.

Cílová adresa z rámce je zkontrolována s obsahem tabulky MAC adres v mostu. Tato
adresa zde již je obsažena, tak je zkontrolováno přiřazené číslo portu. Toto číslo je
shodné s číslem portu, na kterém byl daný paket přijat, tedy není nikam přeposílán.


Počítač A kontaktuje počítač C. Data jsou vysílána ve stejné kolizní doméně, tak je
3/12
paket zpracováván mostem i počítačem B. Počítač B rámec zahodí, protože jemu není
určen, což pozná podle cílové adresy v rámci.
Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky. Tato adresa zde již byla
obsažena, tak je pouze obnovena i s přiřazeným číslem portu.

Cílová adresa rámce je zkontrolována s obsahem tabulky. Pokud daná adresa není
v tabulce, tak je rámec přeposlán do jiného segmentu. Adresa počítače C dosud nebyla
zaznamenána.

Počítač C odpovídá počítači A. Data jsou vysílána přes celou kolizní doménu. Tedy
počítač D a most obdrží rámec a zpracují ho. Počítač D zahodí rámec, protože pro něj
není určen.

Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky. Tato adresa nebyla dříve
obsažena, proto jí musí být přiřazeno i číslo portu, na kterém byl rámec přijat (port 2).

Cílová adresa rámce je zkontrolována s obsahem tabulky. Daná adresa je v tabulce,
ale je přiřazena jinému portu (Port 2), než na kterém byl rámec přijat, takže je rámec
přeposlán do jiného segmentu.

Až bude vysílat data počítač D, tak bude jeho MAC adresa také zaznamenána do
tabulky v mostu.

Na tomto příkladě byly ilustrovány všechny operace, které využívají mosty ke kontrolování
zasílání dat mezi kolizními doménami.
Přepínání na vrstvě 2 (L2 switching)
Obecně mají mosty pouze dva porty, tedy rozdělují kolizní doménu na dvě části. Všechna
rozhodnutí provedena mostem jsou založena na MAC adresách – adresách vrstvy 2 – a nijak
neovlivňují logické adresování nebo adresování na vrstvě 3. Most rozdělí kolizní doménu, ale
neovlivní logickou či broadcastovou doménu. Pokud nemá síť zařízení pracující s adresami
vrstvy 3 (např. směřovače), tak síť sdílí stejný broadcastový adresový prostor. Most vytvoří
více kolizních domén, ale nepřidá žádnou broadcastovou doménu.
Přepínač je, zjednodušeně, rychlý více portový most. Každý jeho port vytváří vlastní kolizní
doménu. V síti s 20 uzly existuje 20 kolizních domén, pokud je každý uzel zapojen do vlastního
portu přepínače. Pokud navíc přepínač obsahuje i uplink port, pak vytvoří 21 jednouzlových
kolizních domén. Přepínač dynamicky tvoří a spravuje asociativní paměťovou (CAM) tabulku,
která udržuje všechny důležité MAC informace pro každý port.
Operace přepínače (Switch operation)
Přepínač je, zjednodušeně, most s mnoha porty. Pokud je připojen pouze jeden uzel do
portu přepínače, pak kolizní doména sdíleného média obsahuje pouze dva uzly. Tyto dva uzly
v tomto malém segmentu – kolizní doméně – se skládají z portu přepínače a připojeného
počítače. Tyto malé fyzické segmenty se nazývají mikrosegmenty. Jiná kapacita se objeví,
pokud jsou připojeny pouze dva uzly. V síti používající kabeláž prostřednictvím kroucené
dvoulinky je využit jeden pár vodičů pro přenos vysílaného signálu z jednoho uzlu do
4/12
druhého. Zvláštní pár je použit pro odpověď či příjem signálu. Je možné využívat oba páry
současně. Schopnost komunikovat oběma směry v jeden okamžik je známa jako full-duplex.
Většina přepínačů podporuje full-duplex komunikaci stejně jako většina síťových karet. Ve
full-duplexním módu nedochází k soupeření o přenosové médium. Kolizní doména zde
neexistuje. Teoreticky je šířka pásma zdvojnásobena, pokud je používána komunikace fullduplex.
Dvě další technologie jako dodatek k rychlejším mikroprocesorům a pamětím umožnily
vznik přepínačům. Asociativní paměť (CAM) je paměť, která pracuje opačně oproti obvyklým
pamětím. Když jsou data vkládána do paměti, tak je vrácena přiřazená adresa. CAM umožňuje
přepínači najít port, který je přiřazen dané MAC adrese aniž by bylo třeba vyhledávacích
algoritmů. Aplikačně specifický integrovaný obvod (ASIC) je obvod s funkcionalitou
optimalizovanou pro určitou činnost a umožňuje provádění softwarových operací
v hardwaru. Tyto dvě technologie výrazně zredukovaly zpoždění způsobené softwarem a
umožnily přepínači uchovávat data z mnoha mikrosegmentů .
obrázek č. 2
Zpoždění (latency)
Zpoždění vyjadřuje dobu, která uplyne mezi odesláním rámce na zdrojovém zařízení
a přijetím rámce na cílovém. Mnoho různých faktorů může ovlivňovat zpoždění

Média mohou dosáhnout pouze určité konečné přenosové rychlosti

Zpracovávání signálu během cesty

Softwarová rozhodnutí při přepínání či v implementaci protokolů
Obsah rámce a umístění přepínacích rozhodnutí – např. zařízení nemůže rámec
směřovat dokud nebyla přečtena cílová MAC adresa.

Režimy přepínače (Switch modes)
Rozhodnutí o tom, jakým způsobem je rámec přeposlán na cílový port, je v kompromisu
mezi zpožděním a spolehlivostí. Přepínač může začít přenos rámce ihned v okamžiku, kdy
obdrží cílovou MAC adresu. Tento režim je nazýván cut-through. Výsledkem je nejnižší
zpoždění způsobené přepínačem, ovšem pak nedochází k žádné kontrole chyb.
Přepínač také může nejprve přijmout celý rámec, než ho odešle na cílový port. Toto dává
přepínači možnost verifikovat kontrolní součet (FCS, frame check sequence). Pokud není
5/12
v pořádku, tak přepínač paket zahodí. Režim, kdy je paket nejprve uložen a až následně
odeslán, se nazývá store-and-forward.
Kompromisem mezi dvěma předchozími režim je fragment-free mód. Přepínač přečte
prvních 64 bytů, které obsahují hlavičku rámce, a začne odesílat paket ještě před tím, než
obdrží jeho data a kontrolní součet. Tento režim kontroluje spolehlivost adresy a LLC
informace protokolu k zajištění, že data budou přenesena správně a dorazí na správné místo.
Pokud je používán režim cut-through, pak musí zdrojový i cílový port pracovat na stejné
rychlosti, aby nedošlo k porušení rámce. Toto se nazývá symetrickým přepínáním (symmetric
switching). Pokud nepracují stejnou rychlostí, tak musí být rámec uložen než bude poslán
odpovídající rychlostí – asymetrické přepínání (asymmetric switching).
Asymetrické přepínání se používá ke spojení sítí s různou šířkou pásma. Také je
optimalizováno pro komunikaci typu klient/server, kdy komunikuje velké množství klientů
s jedním serverem. Širší pásmo musí být u portu, kterému je připojen server, jinak by se
jednalo o nejpomalejší místo.
Spanning tree protokol (STP)
Pokud je více přepínačů zapojeno do jednoduché stromové hierarchie, pak může dojít ke
smyčkám během přepíná (switching loops). Navíc přepínané sítě obvykle obsahují více
redundantních cest, aby se zajistila vyšší spolehlivost a snížila chybovost. Redundantní cesty
jsou žádoucí, ale mají nežádoucí efekt – smyčky při přepínání. Tyto smyčky mohou být
důsledkem návrhu či nehody a mohou vést k broadcastovým bouřím, které zahltí celou síť.
STP je standardním protokolem, který je používán pro zamezení vzniku smyček při
přepínání.
Každý přepínač v LAN síti, který využívá STP, posílá zprávy zvané BPDU (Bridge Protocol
Data Units) ze všech svých portů, aby dal ostatním přepínačům vědet o své existenci. Tyto
informace jsou používány ke zvolení kořenového mostu (root bridge) pro síť. Přepínače
používají algoritmus spanning-tree k vyřešení a vypnutí redundantních cest.
Každý port na přepínači používající STP je vždy v jednom z následujících stavů:
Blocking
Listening
Learning
Forwarding
Disabled
blokuji;
poslouchám;
učím se;
přeposílám;
zakázaný;
přijímá jen BPDU
tvoření aktivní topologie
tvoření přepínací tabulky
přijímaní a posílání uživatelských dat
administrativně zakázáno
Porty mění své stavy následovně:
Z initialization DO blocking
Z blocking DO listening NEBO DO disabled
Z listening DO learning NEBO DO disabled
6/12
Z learning DO forwarding NEBO DO disabled
Z forwarding DO disabled
STP je používáno pro vytvoření logického hierarchického stromu bez smyček. Nicméně
jsou ale stále dostupné alternativní cesty.
Prostředí sdíleného média
Uvedeme si několik příkladů sdíleného média a přímo připojených sítí:
• prostředí sdíleného média - se vyskytuje tam, kde je několik uzlů připojených ke
stejnému médiu. Například pokud je několik počítačů fyzicky připojených ke stejnému kabelu
nebo optickému vláknu.
• rozšířené prostředí sdíleného média - v tomto speciálním připadě sdíleného média
mohou mít kabelové vodiče větší dosah.
• prostředí point-to-point sítě - tento typ je hojně rozšířený u připojení k internetu
pomocí vztáčeného spojení. Jedná se o sdílené medium, ke kterému jsou připojeni pouze dva
uzly
obrázek č. 3
Kolize vznikají pouze v prostředí sdíleného média. Příkladem sdíleného média může být
dálniční systém. Zde kolize vznikají. protože několik vozidel používá současně jednu
kominkaci. Stejně jako na dálnici tak i v síťovém prostředí existují pravidla řídící jeho provoz.
Avšak ani existence pravidel nedokáže zabránit vzniku kolizí a dopravní zácpy.
7/12
Kolizní domény
Fyzicky propojené síťové segmetny, ve kterých může vzniknout kolize, se nazývají kolizní
domény. Kolize snižují efektivitu sítě. Při vzniku kolize se všechny právě probíhající přenosy
na určitou dobu přeruší. Doba přerušení je na každém síťovém zařízení jiná a je určená tzv.
"backoff" algoritmem.
Typy zařízení propojující jednotlivé segmenty přenosového média udávají velikost kolizní
domény. Zařízení pracující na druhé nebo třetí vrstvě modelu ISO/OSI oddělují kolizní
domény (segmentují síť).
Zařízení první vrstvy ISO/OSI modelu, jako jsou repeatery nebo huby, se používají ke
zvětšení velikosti síťového segmentu. Tím je možné připojit do segmentu další uzly. S
rostoucím počtem uzlů se také zvětšuje množství dat k přenosu. Zařízení fungující na první
vrstvě přeposílají všechna data do každého uzlu v kolizní doméně. S roustoucím množstvím
přenosu, roste také počet kolizí. To se negativně promítá na výkonu sítě. Velikost kolizní
domény upravuje tzv. pravidlo čtyř opakovačů. Toto pravidlo říká, že mezi libovolnými dvěma
počitači v síti, by měly být nejvýše čtyři huby nebo opakovače.
Pro správnou funkci sítí standartu 10BASE-T s opakovači, se musí počítat s tzv. round-trip
zpožděním (round-trip delay). Tím zajistíme, že se všechny pracovní stanice dozví o vzniku
kolize. Pravidlo čtyř opakovačů počítá se zpožděními opakovačů, propagací a síťové karty.
Pokud toto pravidlo nedodržíme, překročíme tím hranici maximálního tolerovatelného
zpoždění šíření kolize. Jakmile je přeneseno 64 bajtů z rámce a poté nastane kolize (tzn. že
nějaká jiná stanice začne vysílat), vznikne tím tzv. pozdní kolize. Čipsety síťových karet nejsou
povinny znovu přenést data při výskytu pozdních kolizí. Tyto rámce poznamenané pozdní
kolizí přidávájí do sítě další zpoždění zvané "spotřební" (consumption delay). Spotřební
zpoždění pochopitelně také negativně ovlivňuje výkon sítě.
Pravidlo 5-4-3-2-1 říká, že následující počty by se neměly překročit:
• pět segmentů síťového média
• čtyři opakovače nebo huby
• tři segmenty pro koncové síťové uzly
• dvě linkové sekce bez koncových uzlů
• jedna velká kolizní doména
Pravidlo 5-4-3-2-1 poskytuje vodítka. která udrží round-trip zpoždění v přijatelných
mezích.
Segmentace
Okolo roku 1970 Havajská univerzita vyvíjela systém bezdrátové komunikace mezi
havajskými ostrovy. Výsledkem vývoje je komunikační protokol Aloha. Ethernetový protokol
je následníkem protokolu Aloha.
8/12
Je dobré umět rozeznat jednotlivé kolizní domény. Kolizní doména je vytvořena, pokud je
několik počítačů připojeno k jednomu sdílenému médiu, které není připojené k dalšímu
síťovému zařízení. Tato situace omezuje počet počítačů používajících segment.
Zařízení pracující na druhé vrstvě rozdělují kolizní domény. Používají MAC adresy, které má
každé ethernetové zařízení, ke kontrole distrubuce každého rámce. To umožnuje těmto
zařízením řídit tok dat na druhé vrstvě. Tím se zvyšuje efektivita provozu sítě. Díky tomuto lze
přenášet data na dvou segmentech zároveň, aniž by vznikla kolize. Mosty a přepínače dělí
kolizní domény na dvě menší kolizní domény. Tyto menší domény mají méně koncových uzlů
a tím i menší pravděpodobnost vzniku kolizí. Pokud objem dat mezi segmenty není příliš
velký, most mezi segmenty stíhá všechna data bez vetších prodlev distribuovat mezi
segmenty. Naopak při velkém zatížení mostu se rychlost přenosu zpomaluje a most se stává
"uzkým hrdlem" síťové komunikace.
Zařízení na druhé a třetí vrstvě nepřeposílají kolize. Zařízení na třetí vrstvě provádí také
další funkce, které budou více popsány v sekci "broadcastové domény".
Broadcasty na druhé vrstvě ISO/OSI modelu
K posílání dat do všech segmentů (kolizních domén) používá protokol tzv. broadcastové
a multicastové rámce. Broadcastový rámec má v políčku cílové adresy adresu
0xFFFFFFFFFFFF. Na tuto adresu reaguje káždá síťová karta. Zařízení druhé vrstvy musí
přeposílat broadcastové a multicastové rámce na všechna svá rozhraní (kromě toho rozhraní
na které rámec přišel). Broadcastovým zamořením (broadcast radiation) nazýváme
nahromadění broadcastového a multicastového provozu od každého zařízení v síti. Oběh
broadcastového zamoření může v některých případech zaplnit síť do takové míry, že nezbyde
žádný prostor pro data aplikací. Tuto situaci nazýváme broadcastvou bouří (broadcast storm).
Čím větší máme přepínanou síť, tím větší je pravděpodobnost vzniku broadcastové bouře.
Každý broadcastový nebo multicastový rámec zatěžuje CPU koncového zařízení. Proto
broadcastové zamoření snižuje výkon každého počítače v síti. Na stanici Sun SPARCstation 2
připojené do sítě pomocí vestavěné Ethernetové karty byl provedem test zátěže CPU
v závislosti na broadcastovém zamoření. Výsledky ukazují, že stanice používající IP protokol
může být ochromena záplavou broadcastového provozu v síti. Taková záplava vzniká
například při broadcastových bouřích. Test v kontrolovaném prostředí prokázal měřitelné
snížení výkonu už při stovce broadcastů a multicastů za sekundu.
Koncové zařízení obvyklé nemá velký užitek ze zpracování broadcastového rámce, který
pro něj nebyl určen. Tři obvyklé zdroje broadcastů a multicastů v IP sítích jsou pracovní
stanice, směrovače a multicastové aplikace.
Pracovní stanice používají broadcastové rámce k získání MAC adresy jiné stanice.
K takovému učelu slouží ARP protokol. Na obrázku č. 4 vidíte závislost zátěže CPU počitače
na počtu počítačů v síti. Tato čísla platí pro průměrnou dobře navrženou síť.
obrázek č. 4
9/12
Představme si, že máme příliš rozhlehlou přepínanou síť, v které nějaké síťové zařízení
vyšle broadcastový požadavek. Buď mu přijde tolik odpovědí, že je nebude moci zpracovat,
nebo jeho původní požadavek spustí podobné požadavky na jiných zařízeních, které tímto
spolehlivě zahltí síť.
Například, před provedením příkazu telnet mumble.com se přeloží doménové jméno na IP
adresu počítače pomocí DNS služby. Dále je potřeba zjistit MAC adresu daného počítače a to
pomocí ARP dotazu zasláním broadcastového rámce. IP stanice si pamatují po dobu dvou
hodim 10 až 100 IP adres. Typické vytížení ARP služby na stanici je získání 50 během dvou
hodin, tedy 0.007 ARP dotazů na sekundu. Při počtu 2000 koncových stanic nám vychází 14
ARP dotazů za sekundu.
Směrovací protokoly se významně podílí na broadcastovém provozu sítě. Někteří
administrátoři z důvodů redundance a dosažitelnosti nastaví směrovací protokol RIP na všech
stanicích v síti. Při počtu 2000 stanic a 50 paketů nutných k přenosu směrovací tabulky, by
stanice generovaly 3333 broadcastový dotazů za sekundu. Většina administrátorů nastavuje
RIP směrování pouze na 5 až 10 směrovačů. Pro deset směrovačů a 50 paketů na směrovací
tabulku vychází 16 broadcastových dotazů za sekundu.
Broadcastové domény
Skupina kolizních domén propojených zařízeními druhé vrstvy se nazývají broadcastové
domény. V síti rozdělené na několik kolizních domén má každý host větší možnost k přístupu
k médiu. Broadcasty jsou posílány zařízeními druhé vrstvy. Přehršel broadcastů snižuje
efektivitu celé LAN. Zařízení třetí vrstvy nepřeposílají broadcasty. Broadcastová doména
zahrnuje všechny kolizní domény, které zpracovávají stejné broadcastové rámce. Toto
zahrnuje všechny uzly v síťovém segmentu ohraničeném zařízeními třetí vrstvy.
Při přenosu paketu přes směrovač musí být paket zpracován druhou vrstvou. Směrování
na třetí vrstvě se provádí na základě IP adresy. Aby mohl být paket směrován, musí být
adresován na adresu mimo adresový prostor zdrojové sítě a směrovač musí mít definovaný
odpovídající záznam v směrovací tabulce.
Tok dat (data flow)
Budeme se zajímat o pohyb dat skrze první, druhou a třetí vrstvu ISO/OSI modelu.
Pamatujte, že data jsou na síťové vrstvě zapouzdřena se zdrojovou a cílovou IP adresou.
Na linkové vrstvě jsou data zabalena do rámců se zdrojovou a cílovou MAC adresou. Platí
pravidlo, že zařízení první vrstvy vždy přeposílá rámec, zatímco zařízení druhé vrstvy "chce"
odeslat rámec. Jinými slovy zařízení druhé vrstvy přepošle rámec, pokud mu něco nezabrání.
Zařízení třetí vrstvy nepřepošle rámec, dokud nebude muset.
Zařízení na první vrstvě neprovádí žádnou filtraci, tudíž vše, co je přijato, je také odesláno.
Rámec je pouze opraven (regenerován) a tím vrácen do své původní kvality. Jakýkoli segment
připojený k zařízení první vrstvy se stává součástí jedné kolizní a broadcastové domény.
Zařízení druhé vrstvy provádí filtrování provozu na základě MAC adres. Rámec je
přeposlán jakmile je určen do neznámé destinace mimo kolizní doménu. Rámec je přeposlán
také v případě, že se jedná o broadcastový, multicastový nebo unicastový rámec určený
10/12
k přenosu mimo kolizní doménu. Rámec není přeposlán pouze v případě, kdy jsou odesílatel
a příjemce rámce ve stejné kolizní doméně. Zařízení druhé vrstvy dělí kolizní domény, ale
zachovávají broadcastvoé domény.
Zařízení pracující na třetí vrstvě zpracovávají datové pakety na základě cílové IP adresy.
Pokud směrovač obrdží paket s cílovou adresou, pro kterou má záznam ve své směrovací
tabulce, provede přeposlání paketu.
Zařízení pracující na třetí vrstvě ISO/OSI modelu dělí broadcastové a kolizní domény.
Co je segment sítě?
V kontextu datové komunikace se používají následující definice segmentu
• sekce sítě ohraničená mosty, směrovači nebo přepínači
• v LAN používající sběrnicovou topologií segmentem nazýváme elektrický okruh, který je
připojen k dalšímu pomocí opakovače
• výraz používaný v TCP specifikaci jako jednotka informace na transportní vrstvě
Obrázek č. 5
K správnému porozumnění významu slova segment je důležitý kontext, ve kterém bylo
slovo použito.
Otázky k procvičení
1. Který z následujících síťových typů je hojně využíván ve vytáčených sítích?
● sdílené médium
● point-to-point
● rozšířené sdílené médium
● point-to-multipoint
2. Na jaké vrstvě modelu modelu ISO/OSI pracuje směrovač (router) a na jaké přepínač
11/12
(switch) ?
3. Který z následujích režimů přepínače (switch) musí být použit pro asymetrické
přepínání?
● fragment-free
● cut-through
● store-and-forward
● latency forwarding
● fast forward
4. V jakém stavu je přepínač (switch) používající STP, pokud je jeho rozhraní
administrativně zakázáno ?
● blocking
● listening
● learning
● forwarding
● disabled
5. Jak definujeme zpoždění (latency) v síti ?
6. Přepínač rozděluje síť do:
● kolizních domén
● broadcastových domén
● kolizních a broadcastových domén
12/12