Modull IV Ředitel
Transkript
Modull IV Ředitel
Program Ředitel Modul IV. Cosenámtoděje,proč Ajaksetodářídit(?) 2 „Ve světě snad nenajdeme dva lidi se stejnými schopnostmi, dovednostmi a potřebami, přesto máme ve zvyku k lidem přistupovat tak, jako by byli všichni stejní“ Pět základních dovedností dává dohromady práci v tomto modulu: • • • • • podpora iniciativy plánování a řízení aktivit programu rozvoje školy řízení času podporování procesů změn efektivní řešení problémů 3 Techniky uplatnění zdrojů a informování lidí • • • • • Jasnost – nové znalosti jsou srozumitelné, nejsou složité, vágní nebo zavádějící. Relevance – nové znalosti jsou smysluplné, zapadají do běžného života a životních zkušeností. Nemohou být nereálné, neaplikovatelné nebo nepraktické. Představa uplatnění – nové znalosti jsou použitelné ve specifických akcích a situacích a mohou být jednoduše vizualizovány. Bez této představy jsou akce založené na nových znalostech nepoužitelné. Energie a vůle – je zapotřebí zájmu, motivace, akční orientace – energie nebo vůle realizovat nové poznatky. Dovednost – je zapotřebí aktuální dovednosti v praxi uskutečnit akci. Bez takové dovednosti není možno uskutečnit akci tak, aby bylo zřejmé, že používáme právě nové znalosti a že to mělo smysl se něčemu novému naučit 4 Proces, jak použít nové znalosti k uskutečnění akce, je popsán postup takto: • Jasnost konceptu (nalézání zdrojů) – program rozvoje školy jde daleko lépe, pokud je možné, aby si lidé sami rozvíjeli (spolupracovali na rozvoji) sdílení vizí, které si dovedou představit, a které jsou ochotni uskutečňovat. Klíčovým prvkem je rozdělení vize do dvou částí – školské a procesní. Je potřeba, aby ji sdíleli klíčoví lidé na škole.Vizi by si měli lidé i sami napsat, aby přesně rozuměli tomu, oč jde. • • • Odpovědnost a přiměřenost – vize by měla být zpracována do krátkého motta, které ji dokáže vystihnout a současně postihuje i představy lidí a sjednocuje je ( „Naše škola chce být školou pro děti a universitou pro dospělé“ apod.). Podobně bychom se měli pokusit znázornit změnu, které chceme dosáhnout a zamyslet se nad tím, co v minulosti fungovalo a co ne Představa akce – každý účastník programu rozvoje školy by mohl na úvod, při úvodním setkání, namalovat (libovolně ztvárnit pro ty, kteří nemají pocit, že dovedou dostatečně malovat) svou představu (obrázek) toho, co očekává od školy a jak si dovede představit, že by mohla vypadat za dva roky. Pokusme se o těchto představách diskutovat ve skupině a hledat společné prvky, které je možno nalézt v představách účastníků. Další možnou aktivitou je slovně popsat, co by se mělo stát, aby škola byla vyhodnocena za dva nebo tři roky jako nejlepší na okrese, v regionu, v republice… Soustředíme se na klíčové společné prvky a na postupné přivedení účastníků k tomu, co pro to mohou udělat dnes a hned. Hledání vůle a energie – toho může být dosahováno různými cestami: při představování si budoucnosti společně na prvním setkání (například tím, že o tom uvažujeme, jako by to byla minulost), při společném vytváření vize a při uvažování o stávajících strukturách a procedurách s tím, že je bereme jako dané. • Potřeba dovedností – nutně si představa změn vyžaduje invenci a představu, schopnost spolupracovat dobře s ostatními (změna není jen věcí jedince nebo vedení), jasně a srozumitelně komunikovat, snít o vytoužené cestě, pomáhat ostatním snít a představovat si (v množství rozhodně více, nežli malém) a rozvíjet sdílené vlastnictví snu jako ošetřované květiny. 5 Klíčové prvky zavedení inovací • • • • • Objasnění si inovace Uskutečňování tréninku k rozvoji schopností zaměstnanců Přesvědčení se zda jsou spolupracovníci ochotni uskutečnit posun (změnu) Zajištění dostatečného přístupu k materiálu a vybavení Změny v organizaci tam, kde si to inovace vyžaduje 6 Podstatnou funkcí vedení projektu je pomáhat budování pochopitelné a přijatelné vize o budoucnosti školy. Pro dokreslení si můžeme uvést dvě z možných charakteristik vize školy: • první je sdělitelná a sdílená vize o tom, jak by škola mohla vypadat. Je založena na popisu směrů a sil, které jsou zapotřebí pro změny, a jak je řídit a dosahovat .... • druhou je sdílená vize o procesu změn. Tvoří ji popis očekávaných změn/kroků, to jak bude "hra" probíhat nebo strategie pro jejich dosažení. Taková interpretace odpovídá popisu plánu rozvoje školy jako vizi o možné budoucnosti školy a seznamu rozvoje spolupráce, rozvíjejících cílů a jejich náplně. Tedy toho, co je umožní dosahovat. 7 Vedení programu rozvoje školy používá řadu rozdílných manažerských technik, a to především v návaznosti na stupeň uplatnění programu v životě školy. Různé programy rozvoje školy mohou být v různém stupni realizace. Prvním stupněm je INICIACE. Jedná se o etapu, kdy se začíná hledat co a jak vlastně realizovat. V této etapě dochází ke vzniku profesních skupin, identifikaci a lokalizaci zdrojů, přípravě projektů a plánování postupu. Druhým stupněm je IMPLEMENTACE. V této etapě dochází k realizaci připravených plánů a začínají se postupně projevovat první změny v klimatu, přístupu a pracovních postupů. Třetím stupněm je INSTITUCIONALIZACE, kdy se do běžného života školy zavádějí realizované změny. A v každé etapě projektu musí vedení školy i projektu uplatňovat jiné metody vedení a řízení. 8 Jakkoliv iniciativa nepřichází sama od sebe, je současně její "příchod" podstatným rysem dobře řízeného procesu rozvoje školy a dobré práce vedení projektu. Dovednost podporovat iniciativu je založena na zvládání leadershipu - tedy jak být proaktivní a podporovat určitou míru risku – což charakterizuje dobré inovátory a "agenty změny". Paradigma klasické doby: • • • • • • • • Věc a hodnota jsou oddělené věci. Rozum a emoce je nutno oddělit. Předměty měříme a potom zpracujeme. Logické je správné. Vše lze kontrolovat. Celek je soubor prvků. Živé systémy jsou podobné technickým. Pokrok vládne. Paradigma nové doby: • • • • • • • • Věc a hodnota jsou nedělitelné. Hlava a srdce souvisejí. Kvalita i kvantita jsou stejně důležité. Ne vše se dá vysvětlit racionálně. Není možno vše kontrolovat. Celek je víc než souhrn částí. Živé je něco jiného, než technika. Pokrok není vždy pokrok 9 Jack Welch – člověk, který postavil na nohy kolos General Electric, doporučuje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Řešte ten problém, který máte a jaký je, ne jak byste si ho přáli. Buďte hodní k lidem. Neřiďte, ale veďte. Měňte věci dříve, než budete muset. Nemáte-li co nabízet, nenabízejte. Kontrolujte svůj osud nebo to udělá někdo za vás 10 Nic nezpomaluje vývoj tak, jako úspěch. Proto je nutno i v okamžiku úspěchu najít odvahu jej překonat Využívání lidí a jejich schopností je ve většině organizací na úrovni cca 15 % jejich potenciálu, a to jak duševního, tak fyzického. Modernímu pracovníkovi již nestačí jen přikázat co má udělat, ale i vysvětlit proč to dělá. Podobný postup by se měl uplatňovat i ve třídách při práci s žáky. To je změna směrem od řízení a přikazování k leadershipu. 11 Plánovací proces je možno rozdělit do plánovacích sekvencí založených na diagnóze organizace, která naznačuje cestu od řešení problémů k implementaci aktivit. Pro začátek je dobře si vybrat jeden model a ten uskutečnit. Pokud možno pro první pokus je doporučováno si vybrat nějaký jednoduchý a jasný. • Stanovení cílů – zkusme řešení problémů převést do podoby, která popisuje, jak dosáhnout cíle, a to specifickými kroky, reálně tak, aby se to dalo sledovat a hlavně měřit. Pro stanovení cílů platí pravidlo SMART (smysl, měření, akceptace, realita, termín). • Stanovení obsahu – obsah specifikující chování, kterým má být dosaženo cílů. • Seznam aktivit (použitelných) – konkrétní popis aktivit, jimiž má být dosaženo cílů a naplněn obsah. • Identifikace zdrojů – popis lidí, materiálů, času a dalších potřeb, které jsou nutné pro zajištění aktivit. • Identifikace ohrožení – identifikace limitů, které omezují schop-nost školy dosáhnout naplnění aktivit. • – popis, kdo se stará o dosažení kterého cíle, kdo sleduje dosažení cílů a kdo se komu odpovídá. • Rozpis časového rámce (plánu) • Evaluace programu a jeho výstupů – výběr strategie, které podmiňují, Rozpis odpovědnosti – specifikace, kdy je kterého cíle dosaženo a pokud možno i po odpovídajících částech. zda byl cíl dosažen, specifikace milníků na cestě k cíli a způsob měření zda jsme jich již dosáhli. 12 Rozpis aktivit a jejich rozvrh Tak máme plán aktivit, informace proudí k lidem a zpět a vše je objasňováno těm, kteří se zúčastní projektu (nebo jím budou zasaženi). Dobrou pomůckou, jak dále, je možnost rozepsat plán podle cílů a aktivit, a to po jednotlivých krocích. Je možno je rozepsat do stavu pro spolupráci: • • • • co jsou cíle kdo je odpovědný kdy se pozná, že jsme dosáhli cíle (jak) a jak dlouho máme na dosažení cílů sekvence cílů: co vede k čemu 13 Každý vedoucí by si měl denně udělat alespoň minutu času na to, aby se podíval na svého spolupracovníka a dal mu najevo, že jej potřebuje Organizace by měly rozvíjet lidi v těchto třech oblastech: • • • Osobní rozvoj – vzdělávání… Týmová spolupráce – tým, informace… Kultura organizace – nové vztahy …. 14 Dobrývedoucípracovníkrádpřijmeradu, ikdyž jizrovnanepotřebuje. Špatnýnepřijmežádnouradu, ikdyž jinutněpotřebuje 15 Principy řízení času • • • • • vyhodnocování běžného využití času stanovení priorit plán co nejlepšího využití času k dosažení specifických cílů eliminace "žroutů" času monitoring využití času Paretovo pravidlo: 80 % času, který je často věnován triviálnostem, ovlivní maximálně 20 % výsledků. Naproti tomu 20 % času, který je věnován důležitým věcem, ovlivní 80 % výsledků 16 Zvládání procesů změn • • • • • • • • Jaká změna může být "řízená"? Monitoring "Dirigování" práce Delegování cílů a odpovědnosti Budování kapacity díky delegování Uplatňování přímého vlivu a "moci" Spojování "moci" a podpory Jak přiměřeně postupovat ? (NE)PŘ (NE)PŘÍSTUPNOST KE ZMĚ ZMĚNĚ 29 % originalita dychtivost INOVÁTOŘI 8% 29 % BRZKÁ POZDNÍ VĚTŠINA VĚTŠINA 17 % 17 % VŮDČÍ OSOBNOSTI otevřenost přemýšlení ODPŮRCI uvážlivost skepse obezřetnost odtažitost "Dokážu to?" TOŠ 1 podezíravost izolace 10 17 Zkusme proto používat následné otázky: • • • • • • Jaký je záměr změny? Jde o změnu kurikula, nový obsah nebo podstatu látky, vyučovací techniky nebo přístupu, metod řízení nebo jde o změnu organizační, klimatu, procedur, či struktury? Jaký je zdroj změn? Jde o změnu iniciovanou pracovníky školy, nadřízeným úřadem, státem nebo nějak jinak? Je tedy více či méně předepsána a dána? Jakou míru kontroly a samostatnosti má škola a její pracovníci v jejím uvádění do života? Jaký je dopad změny? Jde o specifickou inovaci, novou knihu, pracovní program nebo nový kurz, či předmět? Jaký bude dopad zavedení na školu? Nebo se jedná o možnost jak změnit klima na škole, metody nebo kurikulum na základě takové změny? Jaký je rozsah změny? Jde o změnu v jedné třídě, ve více třídách, na jednom stupni nebo ve většině školy? Jde o změny v jednom předmětu, skupině předmětů (neznámkovat výchovy?) nebo jde o změnu, která zasáhne všechny učitele a studenty ve škole? Nebo všechny školy v regionu, a co republika? Jaké je měřítko změny? Jak velká, složitá nebo komplexní je pro jednotlivé učitele, studenty a vedení školy? Co vše bude vyžadovat od lidí? Jde o zjednodušení a zlepšení něčeho pro žáky a učitele? Je to něco vskutku nového nebo jde v podstatě o to, co zde již bylo, ale má to jen nový vzhled? Jak je změna jasná pro lidi? Je zpracována a připravena dobře, jasně a konkrétně? Není příliš globální (povšechná), vágní a nekonkrétní pro lidi? 18 Efektivní řešení problémů • • • • • Problém – nevyhnutelný doprovod změny Vnímání problémů Typy problémů Styly řešení a přístupu Principy úspěšného řešení 19 Pět základních kroků při řešení problému : 1. 2. 3. 4. 5. Zvolte vhodné místo pro rozhovor. Pokuste se popsat problém. Snažme se pochopit pohled z druhé strany. Hledejme společně řešení. Podpořte pracovní předsevzetí pro řešení problému 20 Typ problému PROGRAM • Proces • Obsah • Lidi LIDI • Přístup • Málo dovedností PRŮBĚH • Normální krize • Externí vlivy • Nedostatek síly • Prostředí • Zdroje Příklady • • • Průtahy, špatná koordinace, chyby plánu Špatně zvolená škola, neporozumění změnám Žáci nebo rodiče nespolupracují, nemají zájem • • Odpor, nedostatek víry, skepse Slabá spolupráce skupin, špatné plánování, neodpovídající vyučovací metody a zvyky • Kalamity, oheň, voda, srdeční příhody a jiné nepředvídatelné události Vliv okolí, obce, úřadů, státu a změny vlivu • • • • Chyby v kontrole nad financemi, změnami programu a podobnými záležitostmi Neodpovídající facilitace, málo prostoru Nedostatek času, peněz, přetížení systému a lidí 21 Styly řešení a přístupu Jak lze přistupovat k problémům? Pokusme si uvést řadu možných přístupů k řešení problémů a seřadíme si je od „nejměkčích“, až po „nejtvrdší“, kdy jde o daleko větší zásahy do chování lidí. Nedělat nic, Vyčkávat - neřešit, „nechat vyhnít“ - odkládat řešení, vyhýbat se mu, postupovat tak pomalu, jak jen to jde Použít obvyklého způsobu - krátkodobá řešení - improvizace, řešení zastavující prohlubování rozporu - použití existujících setkání a rolí - přinést do kabinetu nebo sborovny, předat koordinátorovi skupiny….. - využití akce, následování někoho nebo něčího příkladu - výběr z již použitých rozhodnutí nebo podobných řešení - „přeskládat“ lidi - zvolit nové role ve skupině, změnit zatížení Zjednodušení - modifikujte program - zjednodušte obtížné partie implementovaného programu, nebo pokud to lze, je vypusťte Přitvrzení - symbolicky podpořte - urgujte spolupráci lidí, převeďte odpovědnost na ně - nabídněte odměnu - mini-granty, návštěvy, speciální porady a konference, konzultace - vyjednávejte - obchodujte, nabídněte kompromis ve zdrojích nebo čase - zatlačte - využijte vnější vlivy, odeberte nebo dodejte spolupráci 22 Principy úspěšného řešení • • • • • Jděte tak hluboko, jak je to možné při řešení problému. Tím se myslí využívání co nejširšího rámce dovedností řešení problémů, něco více a něco méně. Složitější problémy většinou vyžadují složitější přístup. Buďte aktivní a asertivní při řešení problémů. Klidně vyčkávejte nebo nedělejte nic, pokud se problém může vyřešit bez vašeho zásahu nebo jej lze snadno vyřešit. Nemusíte řešit vše. Pokuste se, aby některé věci řešili kolegové. Buďte ochotni hledat i neobvyklá řešení. Například jak posílit dozor na výletech studenty fakult nebo rodiči. Jak poslat více učitelů na trénink, jak je dostat do sborovny najednou, jak změnit pracovní dobu, jak neznámkovat, jak slovně hodnotit atd. Využívejte dovednosti řešit problémy smysluplně. Vrací se problém? Vrací se v jiné formě? Jaké nové strategie můžeme použít? Řešil to už někdo? Je to vůbec řešitelné? ….. Dodržujte to. Dodržujte to, co jste si předsevzali a řešte podle Occamova pravidla 23 Delegování cílů a odpovědnosti Delegování je základem pro to, aby si pracovníci školy dokázali vytvářet sdílenou kapacitu pokračovat samostatně ve změnách. Delegování se dá uskutečňovat v těchto čtyřech krocích: • • • definování si - co bys mohl udělat? - jak dobře bys to chtěl udělat? - kdy bys to chtěl udělat? stanovení si - parametrů pravomocí - předání dostupných informací - pokud jde o skupinovou práci, tak i předání pravomocí řídit skupinu a "podat hlášení" o výsledku odevzdání si - nelze dosáhnout cíle pokud bude postupovat sám - proto je odevzdána nejen pravomoc, ale i odpovědnost v největší možné míře - následování se - vytvoření komunikační báze pro sdělování výsledků a setkávání 24 Teorie spravedlnosti: 1. Lidé zažívají v situaci, kterou považují za nespravedlivou, pocit nepříjemného napětí. 2. Mnozí se snaží být spravedliví , protože věří, že to ostatní ocení. 3. Vlastní spravedlnost zvyšuje sebeocenění. 4. Pro většinu lidí je příjemné věřit, že život je spravedlivý 25 Základy moci manažera: 1. 2. 3. 4. Odměňování a tresty Legitimita role Informace a práce s nimi Vztahy jiných lidí k němu 26 Pro řízení programu rozvoje školy bychom mohli použít toto osmero: 1. Přežijte to, nebo se o to alespoň pokuste. 2. Začínejte tam, kde škola je a ne, kde by mohla být. 3. Nepřetěžujte sebe ani ty ostatní: • Nebudujte si překážky sami. • Pracujte na tom, co vypadá nejslibněji. • Využívejte toho, co již bylo uděláno někým jiným (nebojte se opisovat, není každý Kolumbus). • Nepřeorganizujte to. • Argumentujte jen pro vítězství, jinak se nenamáhejte. • Hrajte čestně a spravedlivě, pokud to jde. Pokud jako výjimku použijete cokoliv, stává se z toho následující den pravidlo. 4. Inovace potřebují dobré nápady, iniciativu a mnoho přátel. 5. Využívejte experimentů k úspěchu. 6. Udržujte mnoho ohňů, které dávají znamení o tom, co jste již dokázali, podporují ostatní a naznačují slabým kam dál. 7. Udržujte si optimismus. 8. Využívejte efektivně čas.