číslo 2 - skauting.cz

Občasník skautského střediska “Skalička” v Zábřeze
číslo 2 v roce 2007 - PODZIM
Obsah:
SLOVO VŮDCE STŘEDISKA...................................................................... 2
ZAPAD DEN ….............................................................................................. 2
Z HISTORIE SKAUTINGU............................................................................ 3
INFORMACE.................................................................................................. 4
POZVÁNKA.................................................................................................... 4
ODDÍL ROZRAZIL......................................................................................... 5
ODDÍLY ROZRAZIL A DRÁČATA .............................................................. 6
ODDÍL HLEDAČÍ - ŠTÍTY............................................................................. 7
KMEN ROVERŮ A RANGERS ATLAS ...................................................... 8
ODDÍL ŽÁBY................................................................................................ 10
ODDÍL SKALÁK .......................................................................................... 11
ZE STARÉHO SKALÁKU........................................................................... 12
SLOVO VŮDCE STŘEDISKA
Milí přátelé skautingu,
sestry a bratři,
Tak prázdniny uběhly jako voda a my jsme se během nich a během
našich táborů přehoupli do nového skautského století.
Ve čtvrtek 1.8.1907 v 8.00 zakladatel skautingu Robert BadenPowell na ostrově Brownsea zahájil zatroubením na roh africké
antilopy první skautský tábor. Tato chvíle je považována za zrod
skautského hnutí.
Ve středu 1.8. 2007 v 8.00 tedy na chlup přesně o sto let později se
skauti a skautky sešli na vrcholcích hor a kopců, aby vzpomněli této chvíle. Stovky a tisíce skautů
z naší vlasti a statisíce skautů na celém světě tak prožili jedinečný okamžik společně, i když každý
jinde.
Tak tedy vzhůru do dalšího století………
Tomáš Hampl - Čochtan
vůdce střediska
ZAPAD DEN …
Dne 17.7. jsme se rozloučili s bratrem
Tomášem Venclíkem z Hoštejna, který tragicky zahynul při
autonehodě.
2
Skalák 2/2007
Z HISTORIE SKAUTINGU
U příležitosti stého výročí skautingu zde na pokračování vyjde stručná historie hnutí. Tak čtěte! J
ÚVOD
Během minulých dvou století se začala projevovat snaha sjednotit mládež do nějakých
sdružení, která by rozvíjela děti po všech stránkách (jak po fyzické, tak po psychické). S prvním
úspěšným nápadem přišel v roce 1872 Miroslav Tyrš a založil Sokol. Jiní si ovšem mysleli, že
tento způsob výchovy je sice dobrý, ale děti nemají dostatek prostoru v uzavřených tělocvičnách, a
požadovali návrat do přírody.
A tak počátkem 20. století museli přijít dva lidé, aby splnili požadavky městských dětí. Byli to
Američan E. T. Seton a Angličan R. Baden-Powell. Oba, nezávisle na sobě, vytvořili hnutí
mládeže, která si byla velmi blízká, takže došlo k tomu, že se navzájem doplňovala. A nejen to,
hnutí se šířila z Anglie a Ameriky do celého světa.
VZNIK SKAUTINGU, SVĚTOVÝ SKAUTING
V létě roku 1902 podnikl americký přírodopisec,
cestovatel, malíř a spisovatel Ernest Evan Thompson Seton
první tábor nově založené organizace Woodcraft Indians.
Toto hnutí s indiánskými prvky učilo děti samostatnosti a
soužití s přírodou. Některé evropské organizace tuto
výchovnou metodu přijímaly a přizpůsobovaly si ji svým
podmínkám. Roku 1916 Seton přetváří Woodcraft Indians na
velmi dobře organizovanou The Woodcraft Leaggue of
America.
V Anglii, po seznámení s americkým Woodcraftem, se
anglický jezdecký důstojník lord Robert Stephenson Smyth
Baden-Powell rozhodl založit roku 1908, podle svých
životních zkušeností, novou organizaci The Boy Scouts.
Kladl přitom důraz na přirozené vlohy dětí. Hrou se snažil
vychovávat charakter, fyzickou kondici, smysl pro fair play a
snažil se dát skautům pevnou organizační strukturu. Vytvořil
výchovnou metodu, která dodnes nebyla překonána pomocí povinných a dobrovolných zkoušek a pomocí
skautského zákona, který je mravní podstatou skautingu.
Roku 1907 vedl první tábor na ostrově Brownsea. Mládež je
zde izolována od městského života a je odkázána jen sama na sebe. Dostává se jí výchova
mravní, výchova k čestnosti, pravdomluvnosti a kázni. Okolo roku nastává bouřlivý rozvoj
skautingu, pedagogové z různých zemí jezdí do Anglie za poznáním o přednostech skautské
výchovy. Zároveň se od roku 1910 šíří dívčí skauting pod hlavičkou Girl Guides Association, pod
vedením Olave St. Clair Soames, budoucí Baden-Powellové. Během roku své činnosti se do této
asociace zapsalo osm tisíc skautek.
Po první světové válce se po celém světě šíří jako blesk nová metoda výchovy - skauting, získává
si děti i dospělé. B-P chtěl dokázat, že to, co se nedaří dospělým - domluvit se - dokáže mládež.
Dospěl názoru, že nastal čas uskutečnit setkání skautů všech zemí, kde rozkvetla skautská lilie,
tedy ze všech světadílů. Pro setkání zvolil název Jamboree. Výkladů tohoto slova je několik.
Nejčastější je ten, že jde o americké (indiánské) slangové slovo vyjadřující slavnost, hlasité
radovánky a hry většího počtu spřízněných lidí, kteří přišli z různých stran. Naši skauti se vždy
zúčastňovali s velkým úspěchem.
V roce 1920 bylo uspořádáno první celosvětové Jamboree a odezvou na něj bylo, o dva roky
později, založení mezinárodního ústředí skautů WOSM - World Organization of the Scout
Movement, jehož zakládajícím členem byli i čeští skauti. V roce založení čítalo tisíce členů po
celém světě. Jako symbol si zvolil B-P lilii. Prostřední z listů značí kompasovou střelku, znamená,
že skaut jde vždy přímo, neobchází problémy ani těžkosti, a zároveň byla lilie považována za
Skalák 2/2007
3
symbol čistoty. Tři listy lilie znamenají tři body skautského zákona a zároveň tři věkové kategorie:
vlče - skaut - rover. Hvězdičky na západním a východním listu mají celkem deset cípů - tolik je
bodů skautského zákona. Pod lilii umístil stuhu, prohnutou jako smějící se ústa skauta, s heslem
“Be prepared” - “Buď připraven”. “Drátek” visící dolů ze středu stuhy s uzlem dobrého skutku
připomíná každodenní povinnost. Mimo odznaku dostali skauti do vínku zvláštní znamení ruky palec pravé ruky je položen na malíček (silnější chrání slabšího) a tři vztyčené prsty (tři body
skautského slibu).
V roce 1926 Mezinárodní rada skautek vyhlásila 22. únor, narozeniny Olave B-P, za svátek
skautek: Den sesterství - Thinking Day. O dva roky později skautky založily Světovou asociaci
skautek WAGGGS - World Association of Girl Guides and Girl Scouts, Československo bylo opět
mezi zakládajícími členy. Roku 1930 byla Olave B-P zvolena nejvyšší představitelkou dívčího
kmene, která se ve skautingu nazývá světová náčelní.
Příště: Český skauting
(text pochází z internetu – bohužel neznámý, pravděpodobně skautský, autor)
INFORMACE
-
Odkaz na velkou fotogalerii nejen z činnost oddílu Skalák (3.500 fotografií od roku 1990 až do
dnes) najdete na střediskových stránkách www.skauting.cz/skalicka
-
Pokud máte zájem dostávat tento časopis či jiné informace z dění ve středisku e-mailem –
napište na [email protected]
POZVÁNKA
Chtěl bych vás všechny členy, rodiče a příznivce skautingu pozvat na náš tradiční střediskový
táborový oheň. Tento vzplane v sobotu 27.10.2007 v 17.30 na klubovně „Na Březině“ – na
Skaličce.
V první polovině listopadu bych vás také chtěl pozvat na slavnostní otevření naučné stezky v údolí
řeky Sázavy – od lomu na Skaličce až k Šubrtově kapličce. Vytvoření této stezky podpořil
Olomoucký kraj a Město Zábřeh. Přesné datum a čas bude ještě upřesněn.
vůdce střediska
Občasník skautského střediska „Skalička“ v Zábřeze
redakční uzávěrka: 15. 10. 2007
uzávěrka příštího čísla: 9. 12. 2007
náklad:150 výtisků
e-mail redakce: [email protected]
tel.: 731 626 527
Junák – svaz skautů a skautek ČR
středisko Skalička
Krumpach 23, 789 01 Zábřeh
tel.: 736 509 434
e-mail: [email protected]
4
Skalák 2/2007
ODDÍL ROZRAZIL
PRVNÍ PODLÉŠKOVSKEJ PUŤÁK
S novými vedoucími přišly i nové nápady. Největší změnou byl letošní tábor a přípravy na něj. Celý
rok nás sužovala představa, že na něj nebudeme moci jet díky podmínkám, které nám vedoucí
udělily – splněný 1. stupeň skautské zdatnosti. Tento nelehký úděl zvládlo 6 vytrvalých.
V brzkých ranních hodinách 1.8.2007 za tlukotu srdce a skřípotu kol o kolej jsme vyrazily směr
severozápad. Naší konečnou stanicí byla Malá Skála (Český ráj). V této zatím nám neznámé
krajině nás překvapilo mnoho divů, historických, ale i přírodních památek, které nám naše
milovaná vlast zanechala. Mezi největší zdejší divy patřila osmičlenná skupina dívek bloudící po
tomto kraji. Otázky typu: ,, Kde máte kluky?“ nebo „Kde je vaše vedoucí?“ byly na denním
pořádku.
Seznámily jsme se tu se zajímavými hrady a zámky.
Vranov, nejdelší skalní hrad; Frýdštejn s vysokou věží,
ze které naše oko poprvé spatřilo další cíl naší výpravy
zříceninu Trosky. Ty se nám každým dnem přibližovaly.
Navštívily jsme skalní město blízko Suchých skal, kde
jsme si nechtěně zahrály na schovávanou; Dlaskův
statek s figurínami ( jsou moc dobré jako modely k focení
– máme to vyzkoušené =) ). Nejvíc se nám ale líbil
zámek Hrubý Rohozec. Moc jsme se pobavily na účet
kněžny, na jejímž portrétu vypadá jako Lábus. Proto jí
také na zámku říkají Lábuska. Další nechtěný záchvat
smíchu přišel s obrázkem jejího manžela, když byl ještě
dítě. Připomínal nepovedenou panenku.
V nádherném městě Turnově nás neoslnily památky tak jako dvojice policistů. Díky nim jsme se
také přesvědčily o pravdivosti některých vtipů , když jsme sledovaly jejich počínání při dopravním
kolapsu. Na jejich image jim zejména přispěla skvostná hříva, kterou si pročesávali snad každých
5 sekund. V rumcajsovském městě Jičíně, po noci strávené u rybníku, odkud jsme ráno díky
koloniím komárů šli polochůzí-poloběhem, jsme navštívily věž císaře pána. A výhodně jsme
nakoupily banány (kg/16 Kč). Tímto skončilo naše putování a začlo období lenošení a relaxace.
Vypravily jsme do Máchova romantického kraje, kde se naše duše vznášely nad Máchovým
jezerem. Po třech nocích a třech dnech, kdy jsme navštívily Bezděz a válely se u Máchova jezera,
jsme vyrazily zpět do našeho rodného města Zábřeha.
Podléšky
Skalák 2/2007
5
ODDÍLY ROZRAZIL A DRÁČATA
DEN T
Po dlouhém očekávání dnu „ T‘‘ 19.8. jsme se sešli na hlavním vlakovém nádraží v Zábřeze, kde
jsme naložili věci do aut, koupili jízdenku a vydali se do Podolí. Po 6- ti hodinové bitvě, kdy jsme
málem zapomněli vystoupit, jsme dospěli vytouženého cíle. Následovalo rychlé vybalení a nástup,
kde jsme se dozvěděli, co jsme vlastně zač. ----- OTROCI! Nikdo jsme to nechápali. Prej jsme
někde v Japonsku….Další dny jsme si tak opravdu připadali….dali nám dva klacíky, nazvali to
čínské hůlky, a řekli.. NAJEZTE SE! Po těžkém vydobytí svobody jsme byli přijati do vznešených
japonských rodů – Tokugawa, Narinaga, Ašikaga, ve kterých jsme plnili těžké úkoly a procházeli
různými nástrahami. Náplní naší táborovky bylo naučit se spolupráci mezi námi všemi a stát se
japonskými samuraji. Po několika dnech jsme získali jakési tyče s klikyhákama se slovy,. To jsou
vaše zbraně. S těmito zbraněmi jsme se vydali na dvoudenní výpravu na Pernštejn, kde jsme se
také mimochodem setkali s „mistry bojových umění‘‘, kteří nám objasnili, na co takové tyče jsou a
jak se bránit proti „těm druhým‘‘ takhle asi vypadala naše táborová hra.
A teď trocha z inačí stránky….tož bylo nás tam 16 děcek, 6 hlavomyslících lidí a 2 psi z oddílu
Dráčat a Rozrazil. Počasí bolo pekné až na ranní teploty, kdy nám padaly oči z důlky při pohledu
na teploměr, kde se hladina rtuti zastavila na nule.
A teďka už necháme prostor pro proslov dalších oddílů.
Dráčata a Rozrazil
6
Skalák 2/2007
ODDÍL HLEDAČÍ - ŠTÍTY
Léto a hlavně prázdniny byly ve znamení tábora. Letošní jsme postavili u Štědrákové Lhoty.
Hlavním mottem a celotáborová hra byla kniha od světoznámého spisovatele J.Verna Cesta kolem
světa, ale tentokráte za 14 dní.
Cestovalo se sice jen s prstem po mapě, ale i tak se užilo hodně zábavy, poznalo se a
naučilo mnoho věcí. Ukázalo se, že fantazie nezná nejen mezí, ale ani hranic. Nejenže jsme
navštívili mnoho zemí na všech kontinentech, vyzkoušeli stavbu egyptských pyramid, cestovali po
transsibiřské magistrále, lovili lvy a Radovana Krejčíře v Jihoafrické republice, zakusili těžký život
kanadských dřevorubců, podívali se do ruského vojenského tábora nebo se účastnili divošských
zápasů v bahně, což byla asi jedna z nejzábavnějších činností, protože koho by nebavilo se plácat
v blátíčku vyhřátém sluníčkem!
Dokonce se oběma skupinám našich cestovatelů podařilo vystavět si své vlastní město
uprostřed pustiny, kde nechyběly kostely, továrny, hrady, parky a náměstí. Nechyběla dokonce ani
jedna sjezdovka, což v horkém létě překvapilo i některé na vše připravené táborníky.
První srpnový den byl na našem táboře zasvěcen výletu. Nohy nás některé značně
neochotně vynesly na vrchol nedalekého kopce Jeřáb, kde jsme se v duchu spojili s dalšími skauty
na vrcholcích po celém světě a společně tak oslavili úsvit druhého století skautingu.
Tábor sice skončil, ale již běžela příprava další akce, která měla završit naší účast na oslavách
století skautingu. Tím byl 28 říjen, kdy jsme za účasti skautů a skautek ze Zábřehu a Červené
Vody zasadili ve Štítech skautský strom, zahráli si různé hry a večer se bavili v kulturním domě,
kde nám k tomu hrála skupina Menhet. Myslím si, že to byla ukázka toho, že máme v oddíle
šikovné lidi, kteří se nebojí pracovat a udělat něco i pro ostatní. Jsem rád, že jsme dobrá parta a
věřím tomu, že další akce, které nás čekají, určitě zvládneme.
Luboš Skácel
Skalák 2/2007
7
KMEN ROVERŮ A RANGERS ATLAS
VÝPRAVA DO ÍRÁNU
Byl jsem požádán, abych Vám přiblížil náš prázdninový výlet do
Íránu. Chtěl bych toho využít a představit vám ve zkratce tuto zemi ,,
krvelačných, nepřátelských, muslimských teroristů‘‘, jak ji často vidí
mnozí z nás. Mnozí nás před odjezdem varovali před nebezpečím, které
nás v této zemi čeká, ale po 28dení zkušenosti musím konstatovat: ,,
opak je pravdou‘‘.
V naší skupině Slezsko zastupoval Honza Valík, Čechy Terka
Vosáhlová a konečně Moravu Zábřežáci Štěpán Kriegler, Laďa Šrot a Matěj Srovnal, a přespolní
Luďa Krmela, Karel Záruba a David Zahradník.
Hned první den v Íránu, při výletě na zříceninu hradu Alamut, nás domorodci pozvali domů
do rodiny na výbornou hostinu, pak nás odvezli přímo pod hrad, kde jsme se krátce po rozloučení
s nimi, setkali s dalším příjemným chlapíkem, který nám kladl na srdce, že až pojedeme ke
Kaspickému moři, což jsme měli v plánu v následující dny, tak že se mu určitě musíme ozvat. To
jsme ještě netušili, že se tento dobroděj o nás bude 2 dny a 2 noci starat, vezme nás na ohromnou
svatbu, na výlet do zajímavé dědiny Masuleh, na koupání ke Kaspickému moři, nechá nás u sebe
bydlet a bude nás sytit tradičními místními pokrmy, ale
i v muslimském světě netradičním
nápojem – hrozinkovou pálenkou…
Hlavním magnetem pro nás ale bylo zdolání nejvyšší sopky celé Euroasie- Damavandu
(5671 m.n.m.), což se po nelehkém boji podařilo většině z nás (Zábřežákům všem). Sopka už
údajně není činná, ale ve vrcholové části unikají na mnoha místech sirné výpary, které výstup
rozhodně neulehčí a je potřeba dýchat přes respirátor nebo šátek. Kdo nevěří, ať tam běží.
Naše
kroky
dále
vedly
především po městech a památkách.
Navštívili jsme nádherné město
Yazd, kde jsme poprvé propadli
nebezpečné cukrové závislosti, která
se nás pak držela celý měsíc. Nebylo
snad dne, abychme vynechali dávku
monstrózní zmrzliny, nebo alespoň
měkčích drog v podobě zákusků,
melounů, banánů, broskví, hroznů…
Následovalo město Shiraz, v jehož
blízkosti se nacházelo významné
historické centrum Perské říše –
Persepolis, jehož stáří se udává přes
4 000 let. Po té přišlo na řadu
skvostné město Esfahan, krátce
i Teherán, megaměsto s 20 mil.
obyvatel, nebo také Tabríz a
Oromiah, kde se dosud nachází prastará Arménská církev. Příjemné dny jsme strávili i v okolí
Oromiajského jezera, které je ještě slanější než Mrtvé moře, nebo v dědině Kandovan, kde jsou
domky vytesany v kamených kuželech, vzniklých sopečnou činností.
To už jsem ale sklouzl k suchému, nicneříkajícímu výčtu míst, a tak už to raději shrnu a
ukončím. Rozhodně je zde na co koukat, vždyť rozlohou je Írán 20 x větší než naše milovaná vlast
a kořeny historie zde sahají alespoň 3x hlouběji, nežli u nás. A lidé? Mnohem přátelštější,
pohostinnější a zvědavější, nežli u nás ve zlodějské, nedůvěřivé Evropě. Máme se od muslimů
čemu učit!
Mates
8
Skalák 2/2007
TAURY
Na pokoření nejvyšší hory nízkých Taur Hochgolling (2862m) se nás sešlo celkem šest:
Colombo, Bezinka, Kety, Mrška, Míša a Stopař. V brzkých ranních hodinách, něco kolem půl
desáté, jsme vyrazili plně vybaveni a v autech směr Rakousko. Plni nadšení jsme uháněli přes
celou Českou Republiku. Nádherné hory nás přivítaly slabým mrholením. Na zvolené místo jsme
dorazili před osmou hodinou večerní, a tak jsme hledali vhodné místo na přespání. Uprostřed
kopce jsme našli cestičku vedoucí na pěkný malý plácek, kde se kromě dvou zelených maringotek
nacházel i traktor. Po postavění stanů a naplnění žaludku jsme se šli vyspat z dlouhé a
vyčerpávající cesty. Ráno nás probudily motory aut, které zastavily blízko našich stanů. Nějací
dělníci šli do práce, tak jsme se s nimi ze stanů pozdravili, popřáli dobré ráno a čekali na jejich
odchod. Pak jsme se rychle sbalili, nasnídali a vyjeli do města, kde jsme si nabrali zásoby,
zaparkovali auta a vydali na cestu. Hned ze začátku nás čekalo milé překvapení a to v podobě
velkého a prudkého stoupání. Na vrcholku jsme si odpočinuli a zalepili první puchýře a rozedřené
paty. Po útěku před býky a předběhnutí pár turistů jsme dorazili na naše první místo určené
k přespání. Protože bylo brzo na rozdělání stanů, rozhodlo se, že půjdeme dál. Na ještě prudším
kopci než dosud nám začalo pršet. Tak jsme si ani moc dlouho nevychutnávali vrcholek, na který
jsme se vyšplhali z posledních sil. Rychle jsme sešli dolů, kde jsme se schovali pod chatu. Někteří
začali vařit, a někteří stavěli stan. Nebyl to vůbec lehký úkol, protože když našli konečně malý
plácek, byl posázený ,,poklady“, který nám zanechala horská zvěř. Nakonec jsme se však
ubytovali blízko velkého plesa. Ráno jsme se probudili do slunného krásného dne a hned jsme si
začali sušit věci a zase zalepovat paty. Po domluvě jsme se rozdělili na skupiny, kde jedna část
šla přes vrchol a ta druhá si to obešla. S Kety, Colombem a Adamem jsme to vzali přes vrch, kde
jsme se při cestě potkali s divokými koni. Na vrcholku jsme si celí udýchaní našli kousek čistého
místa na zemi k sednutí a najedli se. Potom jsme šli směrem k chatě, kde jsme se měli setkat
s Frantou a Míšou. Když jsme tam došli, lehli jsme si na lavečku, odpočívali, a čekali. Když
nakonec dorazili, šli jsme si vybrat místo na stany, najedli a pobavili se na účet skupiny turistů
stanující kousek od nás, jak si vyměňují ,,stráže“ na vlastním vykopaném záchodu na horizontu
s rulkama v ruce. Následující den jsme se vyšplhali do dalšího z kopců a konečně jsme uviděli
vrcholek, kvůli kterému jsme sem přijeli. Naše batohy jsme schovali pod balvan a šli jsme na to. Ze
začátku byla pěkná cesta, kdy jsme šli po vrstevnici. Jakmile jsme se dostali na rozcestí a tráva se
změnila na kamení, začalo to pořádné stoupání. Cesta se nám zdála strašně zdlouhavá, ale drželi
jsme se a šli pořád výš. Pod námi se začala objevovat mlha, a tak nám znemožnila výhled do
údolí. Po zdolání madel ve skále a překážek jsme přeci jen došli. Poté, co jsme se vyfotili a natiskli
vrcholový razítko, jsme sešli dolů, protože mlha se z údolí přesunula výš. S ubývající nadmořskou
výškou přibývaly jemné kapičky a tak jsme byli brzy promočení. Když jsme se dostali k batohům,
šlo se vybírat místo k přespání. Kravích pozůstatků jsme si přestali všímat a asi po dvou hodinách
jsme se ubytovali a vychutnávali teplo našich spacáků. Ráno nás probudilo bubnování kapek
těžce dopadajících na stany.A protože počasí nevypadalo zrovna nejlíp, tak jsme pro dnešek
vyhlásili den volna. Celý den jsme naši
pozornost věnovali kravám, které nám
přicházely oblizovat stany a věci, které jsme
měly venku. Další vyplnění našeho času přišlo
ve chvíli, kdy se pod našima nohama objevila
kalužiny vody. Po noci strávené v rybníčku jsme
si ráno sušili věci a pomalu sešli do civilizace,
kde kluci jeli pro auta a společně jsme vyrazili
domů. Po cestě jsme se ještě stavili
v Hallstadtu, kde naši pozornost přilákaly domy
postavené na skále a na jezeře, architektura a
větší skupina kanálů blízko sebe. Po prohlídce
jsme už jeli směr Zábřeh. Na benzině jsme ještě
udělali společné foto a s hlavou plnou
vzpomínek jsme se jeli vyspat.
Skalák 2/2007
9
ODDÍL ŽÁBY
ZÁVĚREČNÁ VÍKENDOVKA
Tato akce se konala na konci školního roku v nedaleké vesničce Vitošov, v malé dřevěné
chatě. V pátek jsme se sešli všichni, co se této akce účastnili, na vlakovém nádraží, kam nás
dopravila naše krásně vyleštěná kola. Zuzka tentokrát už dorazila na svém novém kole
s přehazovačkou, která nás ovšem trápila po zbytek víkendu. Během pátku jsme se ubytovali,
zahráli pár her a udělali večeři, a protože nás v sobotu čekal dlouhý a náročný den, brzy jsme
ulehli do spacáků.
Další den jsme se nasnídali, sbalili batohy se svačinami a vydali se na cestu na nedaleký zámek
Úsov. Jako správné výpravě nám nechybělo doprovodné vozidlo, které řídil Jaffa. Cestou jsme to
vzali přes Háj a podívali se do místních stájí na koně. Kolem oběda jsme konečně dorazili na
zámek, kde jsme pojedli, zakoupili
lístky a vydali se na prohlídku. Po
prohlídce
nechybělo
občerstvení
v místní cukrárně a pak hurá zpátky
na chatu. Večer se holky učily střílet
ze vzduchovky a pak byl zápas ve
frisbí. Než se šlo spát, proběhla ještě
prezentace fotek za uplynulý rok.
V neděli už bylo vyhodnocení celého
roku. Nechyběly ceny ani diplomky.
Po kotlíkovém guláši jsme se sbalili,
uklidili a vyrazili domů.
DŘEP
30.7 – 10.8 2007 proběhl velký letní tábor, který se konal v Hoštejně.
Tábor byl zahájen v noci z pondělí na úterý, čímž začal náš jedinečný samostatný letní
tábor ve stanech. Hrály se různé hry, konalo se plno jiných akcí a po večerech jsme se scházeli
v tee – pee, kde se zpívalo, hodnotil se průběh dne, ale hlavně se hlasovalo o Vinonu. Učili jsme
se drátkovat, dělat náramky či korálkovat. Protože 1.8.2007 byl významný den v historii skautingu,
100 let od jeho založení, vydal se náš oddíl na nedaleký kopec, aby v 8:00 i od nás zazněla
Junácká hymna. Den na to se konal slibový táborák, kde svůj světluškovský slib slibovala Bobo a
Ráček a skautský PŠT. Uskutečnila se i menší dvoudenní výprava na Bozéňov, kde si děvčata
vyzkoušela postavit svůj přístřešek a přespat v něm. Tábor jsme zakončili sněmem, kde bylo
udělováno spoustu prvních OP.
Název tábora byl odvozen od stálého dřepování.
Kora
10
Skalák 2/2007
ODDÍL SKALÁK
Náš oddíl prožil o prázdninách patnáctidenní tábor u Slavoňova.
Na takzvané „Vosí louce“ kde jsme tábořili i v roce 1994 (to už je ale
pro pamětníky - mimochodem i ti měli probém tu louku poznat ).
Tábořili jsme na přelomu měsíců, tak jsem si nenechali ujít úžasný
okamžik „Úsvitu nového skautského století“ – vyrazili jsme z tábora
kolem 3.00 ráno abychom v 5.30 už stáli na vrcholu nejjižnějšího
vrcholu Jeseníků – Bradla (no pravda – pomáhala nám kyvadlová
autodoprava jinak bychom to nestihli). Tam jsme se potkali se
skauty z Lesnice a společně tak strávili východ slunce.
Naší tradiční táborovou akcí již se stal noční výsadek dvojic – a tak v
jednu hodinu v noci vyrazili z tábora dvě vozidla, která byly obsazeny dvojicemi se zavázanýma
očima. Ty se potom měli přemístit do tábora. Byly vysazeni asi cca 10-15 km daleko a nějakou
dobu ani nevěděli kde – mapu nepoužil snad nikdo. Došli všichni !
Další zajímavou akcí na táboře byla velká družinová výprava – družiny vyrazili na 3 denní
samostatnou výpravu po předem naplánované trase s úkoly.
Na táboře jsme si vařili sami – to už po několik let – co jsme ale letos měli jako novinku tak
přípravu potravy i včetně lovu . V naší přehrádce se z ničehož nic objevili pstruzi – a bylo jich
přesně 8 – tzn. pro každou dvojici jeden. (Pro ochranáře dodávám, že šlo o zakoupené ryby –
nebylo to tudíž pytláctví
:-)
Významným bodem pro
dva z našich bratrů se
stalo splnění zkoušky
Tří orlích per. Bratr
Tomáš John – Myšák a
Josef Sitta – Smrček si
prošli zkouškou mlčení,
hladu a samoty.
V první polovině září
jsme se již tradičně
zapojili do Dnů
evropského dědictví,
kde naši členové
pomáhali u zámku na
Skaličce, na věži
kostela sv. Bartoloměje
a u Šubrtovy kapličky.
V těchto dnech – po novém znaku oddílu - pracujeme na nové oddílové vlajce. Snad se ji podaří
co nejdříve nechat vyrobit.
Za vedení oddílu Ropák, Čochtan a Colombo
Fotografie a video z tábora (a nejen z něj) ve fotogalerii na www.skauting.cz/skalak
Skalák 2/2007
11
ZE STARÉHO SKALÁKU
V únoru 1969 vyšla v tomto časopisu báseň vzešlá z oddílových soutěží.
12
Skalák 2/2007