2.1 MB
Transkript
Příloha č. 1 Program snižování emisí statutárního města Brna Program snižování emisí statutárního města Brna 1. ÚVOD 1.1 Širší rámec programu Integrovaný národní program snižování emisí Povinnost připravit národní programy snižování emisí vyplývá z ustanovení § 6, odstavce 2 až 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o ovzduší“). Základní obsah národního programu snižování emisí vyplývá z přílohy č. 2 zákona o ovzduší a je upřesněn nařízením vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno Nařízením vlády č. 417/2003 Sb.), kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí (dále jen „nařízení o stropech“), konkrétně ustanovením § 6. Integrovaný národní program snižování emisí České republiky – včetně Národního programu ke zlepšení kvality ovzduší – byl schválen vládním usnesením č. 454 ze dne 12. 05. 2004. Celý název programu zní: Integrovaný národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arzenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků. Program je vytvořen ve struktuře požadované přílohou zákona o ochraně ovzduší a již ve svých návrhových verzích byl opěrným dokumentem při zpracování krajských programů snižování emisí a také místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, popř. programu snižování emisí, protože mj. uvádí soubory opatření, kterými disponuje státní, regionální a místní správa, a způsob, jakým mají být v programech popsány. 1.2 Způsob vypracování Programu Vypracování programu, jeho zaměření, struktura a obsah vyplývají z několika závazných dokumentů. Jsou jimi: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Metodický pokyn Odboru ochrany ovzduší k vypracování místního programu snižování emisí Zadání SFŽP na obsah Programu snižování emisí Vymezení předmětu plnění statutárním městem Brnem. Dle Přílohy 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je obsah místního programu stanoven následovně: a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti, b) výchozí situace - obraz emisní situace, c) vztah ke krajskému programu snižování emisí, d) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje), e) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů, f) vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, jsou-li stanoveny, g) obecné zásady strategie programu, h) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí, i) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce, j) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území obce, 2 Program snižování emisí statutárního města Brna k) základní nástroje programu snižování emisí, a to 1. technická a technologická opatření, 2. technicko-organizační opatření, 3. administrativní opatření, 4. evidence zdrojů znečišťování ovzduší stacionárních i mobilních, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy, 7. dohody orgánu obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty, 8. práce s veřejností – snižování emisí produkovaných domácnostmi, l) finanční zajištění programu, m) účast na mezikrajové spolupráci, n) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu, o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu, p) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu, r) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů, s) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu. Doporučení Metodického pokynu MŽP Pokud se orgán obce rozhodne připravit Místní program snižování emisí, měl by vycházet ze skutečnosti, že Krajský program každého kraje bude připraven pro všechny znečišťující látky (skupiny látek), pro které jsou vyhlášeny nějaké limitní hodnoty (emisní stropy či imisní limity). Většina problémů obce tedy bude „pokryta“ programem příslušného kraje. Místní program by proto měl být „upřesňující nadstavbou“ programu krajského a následující doporučení, uvedená v kapitole 3, by měl respektovat přiměřeným způsobem s tím, že nebude znovu opisovat skutečnosti, které jsou již uvedeny v programu krajském. Jádrem místního programu snižování emisí by měla být, při plném respektování požadavků Přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, především dílčí (konkrétní) opatření, neuvedená v programu krajském (např. opatření u konkrétních zdrojů znečišťování, neuvedených jmenovitě v krajském programu, avšak významných z hlediska celkových emisí na úrovni obce). Zadání SFŽP Program pro snižování emisí bude zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách definovány emisní stropy či redukční cíle. Program bude vycházet z národního programu, v případě území menšího než kraj pak z krajského programu. Jeho rozsah a způsob zpracování se řídí přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a dalšími prováděcími předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru ochrany ovzduší MŽP. Program zohlední dopravu jako nejvýznamnější zdroj znečišťování ovzduší. Bude provázen výchovou, směrovanou k ekologickému provozování malých zdrojů znečištění, šetření energií, využívání obnovitelných zdrojů energie. 3 Program snižování emisí statutárního města Brna Požadavky města Brna na obsah programu snižování emisí Smlouva k předmětu řešení stanovuje následující požadavky na obsah Programu snižování emisí statutárního města Brna: rozsah a členění Místního programu snižování emisí dle příl. č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb. a Věstníku MŽP č. 11/2002 – Metodický pokyn č. 8, část A inventura (aktualizace) zdrojů znečišťování ovzduší na území města (REZZO I – IV), aktualizace jejich adresného umístění popis zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I – IV) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů u zdrojů v součinnosti s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna navrhnout dílčí (konkrétní) opatření přímo na zdrojích významných z hlediska celkových emisí na území města návrh řešení snižování emisí v problematických lokalitách města analýza vybraných opatření ke snižování emisí ekonomické zhodnocení přijatých opatření pro potřeby návrhu nového Územního plánu města Brna, v součinnosti s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna, posoudit technické řešení nových (připravovaných) zdrojů emisí. 1.3 Zdroje dat pro zpracování programu Zpracovatelem byly shromážděny, formalizovány a provázány zejména následující datové vstupy pro řešení Generelu ovzduší (GO) statutárního města Brna: Tabulka 1: Seznam zpřístupněných informací a použitých dat pro řešení GO Zdroj dat a informací REZZO 1 2003 – spotřeba paliv a emise REZZO 2 2003 – emise a spotřeba paliv Spotřeba zemního plynu v kategorii VO, MOP, MOO po UO Rozvodné a distribuční sítě CZT, plyn, elektřina REZZO 3 podnikatelské – vlastní výpočet emisí ze spotřeby zemního plynu v podnikatelském sektoru mimo R1 a R2, Šetření po městských částech – poplatková agenda Vlastní výpočet emisí z REZZO 3 – lokální topeniště – dopočet spotřeby tuhých paliv na základě SLBD 2001 Emisní faktory dle přísl. Vyhlášek k zákonu č. 86/2002 Sb. Pentlogram dopravních zátěží – intenzity dopravy Brno Generel dopravy města Brna z roku 2002 Územní energetická koncepce města Brna vč. příloh Zpracovatel TENZA Brno, KEA Digitální mapa města Brna, Polohopis, Územní členění, Výškopis, 3D model budov, DMÚ 25 Digitální ortofotomapa města Brna Údaje SLBD 2001, vybrané údaje Údaje z ÚIR (územního identifikačního registru) Programy snižování emisí a imisí JM kraje, SAP Údaje z měření kvality ovzduší Stanice ČHMÚ, stanice ZÚ, stanice MMB Plány snižování emisí u zdroje Integrovaná povolení k zařízením, podléhající IPPC Plnění emisních limitů u zdrojů 4 Poskytovatel JM kraj, ČIŽP Hlášení provozovatelů MMB, OŽP JMP, a. s. OTS MMB Městské části Brna – MMB JMP, a. s. MMB, OÚPR Brněnské komunikace a. s. MMB – OÚPR MMB – OTS OMI MMB OMI MMB OMI MMB MMR KÚ Jihomoravského kraje MMB OŽP KÚ JM kraje OŽPZ KÚ JM kraje OŽPZ ČIŽP Program snižování emisí statutárního města Brna 2. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A PRIORITY Program snižování emisí je zpracován pro ty znečišťující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákoně o ochraně ovzduší a navazujících vyhláškách definovány emisní stropy či redukční cíle. Program svým zaměřením navazuje na Integrovaný krajský program Jihomoravského kraje. Jeho rozsah a způsob zpracování se řídí přílohou č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a dalšími prováděcími předpisy a návaznými metodickými pokyny odboru ochrany ovzduší MŽP. 2.1 Název programu Plným názvem se jedná o Program snižování emisí suspendovaných částic PM 10 , oxidu siřičitého, oxidů dusíku, benzenu, benzo(a)pyrenu, těžkých kovů a emisí těkavých organických látek na území statutárního města Brna (dále jen Program). V emisních bilancích a jejich analýze jsou zachyceny emise i všech ostatních znečišťujících látek, pro které jsou legislativou schváleny limitující prahové hodnoty v podobě emisních stropů nebo imisních limitů. Tyto bilance byly nezbytné pro modelové vyhodnocení kvality ovzduší, které bylo v souladu se zadáním města provedeno pro všechny imisně sledované škodliviny. Tím je naplněno zadání vyplývající nejen ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, ale také zadání Státního fondu životního prostředí a statutárního města Brna. 2.2 Cíle a priority Programu Cíle Programu Základním cílem Programu je snížení emisí imisně sledovaných znečišťujících látek a látek, pro které byl na národní úrovni stanoven emisní strop (SO 2 , NO x , VOC a NH 3 ). Důraz je kladen na snižování zejména suspendovaných částic PM 10 , oxidů dusíku a benzenu produkovaných na území města Brna. Zdůvodnění: Město Brno je Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to pro překračování imisního limitu a meze tolerance u škodliviny PM 10 na více než 60 % svého území (údaj MŽP). Z modelového hodnocení kvality ovzduší statutárního města Brna, které bylo součástí prací na Generelu ovzduší, jsou v případě suspendovaných částic frakce PM 10 překračovány imisní limity vč. meze tolerance na území o ploše 10,6 km 2 v případě maximálních denních koncentrací, a 11 km 2 v případě ročních koncentrací. Z tohoto hodnocení navíc vyplynulo, že kromě překračování limitních hodnot u PM 10 dochází na území města Brna k překračování imisního limitu u škodliviny benzen a nedodržení imisního limitu hrozí i pro koncentrace oxidu dusičitého - NO 2 a benzo(a)pyrenu - B(a)P. Dalšími cíli Programu jsou: snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity, s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách (týká se PM 10 , NO x , benzenu a B(a)P); udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti (ostatní znečišťující látky); omezení emisí prekurzorů ozónu (zdroje VOC a NO x ) tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ozón; přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu; 5 Program snižování emisí statutárního města Brna přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; přispět ke stanovení zásad pro povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší (zejména těch, které spadají do působnosti zákona o IPPC č. 76/2002 Sb.); přispět k naplnění krajského programu snižování emisí. Vymezení priorit Programu Priorita č. 1 - Snížení emisí suspendovaných prachových částic PM 10 , způsobujících zařazení města Brna mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní limit pro PM 10 jak u ročních, tak denních průměrných koncentrací je na území města Brna překračován na základě analýz MŽP (vyhlášeno ve Věstníku MŽP), údajů imisního monitoringu i výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší z emisních dat let 2002-3; Priorita č. 2 – Snižování emisí oxidů dusíku, které mohou ve výhledu ohrozit plnění imisního limitu pro NO 2 ve vztahu ke zdraví obyvatelstva a u kterých na úrovni JM kraje není plněn doporučený emisní strop; Priorita č. 3 - Snižování emisí benzenu a benzo(a)pyrenu, u kterých buď již dochází k překračování limitní hodnoty na území města Brna (u benzenu pro hodnoty imisního limitu navýšeného o mez tolerance pro rok 2003), nebo z výstupů provedených analýz vyplývá, že plnění jejich imisního limitu k roku 2010 je ohroženo. Cílové skupiny Programu Cílové skupiny programu jsou stanoveny na základě jejich příspěvků ke znečištění ovzduší imisemi znečišťujících látek, s ohledem na význam emisí pro znečištění ovzduší na území města Brna, a s ohledem na příspěvek emisí k plnění krajského emisního stropu. Cílovými skupinami pro snížení produkce primárních emisí prachu jsou: Malé zdroje znečišťování – lokální topeniště a spalování tuhých paliv Technologické zdroje – slévárny U emisí NO x jsou cílovou skupinou: Malé spalovací zdroje (včetně těch, které jsou v průmyslu a v terciéru) Doprava U benzenu je s ohledem na příspěvky k imisím cílovou skupinou doprava, u emisí benzo(a)pyrenu obalovny živičných směsí. 6 Program snižování emisí statutárního města Brna 3. VÝCHOZÍ STAV - OBRAZ EMISNÍ SITUACE MĚSTA BRNA 3.1 Emisně sledované znečišťující látky V rámci řešení je sledováno celkem 13 znečišťujících látek - viz Nařízení vlády č. 351/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 417/2003 Sb. § 3 a VOC (těkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buďto národní emisní stropy, nebo imisní limity. Program tedy zahrnuje následující škodliviny: NO x , SO 2 , NH 3 , C x H y , organický uhlík a těkavé organické látky (jsou vykázány jako VOCs), PM 10 , CO, NO 2 , benzen, BaP, a těžké kovy - Cd, Pb, Hg, Ni, As. NO x je definován jako součet NO + NO 2 . 3.2 Bodové a plošné zdroje znečištění 3.2.1 REZZO 1 celkem Na území města je evidováno: 64 velkých zdrojů znečištění, z toho 5 zdrojů v kategorii zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů (4 stávající, 1 nový), 13 zdrojů spadá do kategorie zvláště velkých zdrojů znečištění; Celkový instalovaný výkon zdrojů v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2003 nebyl k dispozici); Umístění zdrojů REZZO 1 v členění dle spotřeby paliva a sektoru spotřeby ukazuje následující obrázek, ve kterém jsou zdroje odlišeny podle výše spotřeby a sektoru, do kterého příslušný zdroj spadá. Obrázek 1: Umístění zdrojů REZZO 1 (vč. zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů) Rozhodujícím palivem ve zdrojích zařazených v REZZO 1 byl v roce 2003 zemní plyn (92,4 %), z necelých 6 % jsou spalována kapalná paliva (LTO a TTO, 3 zdroje) a 1,7 % se na spotřebě podílí tuhá paliva (2 zdroje). 7 Program snižování emisí statutárního města Brna Obrázek 2: 3.2.2 Zdroje REZZO 1 dle velikosti roční spotřeby a druhu paliva, Brno, 2003 Zvláště velké spalovací stacionární zdroje Na území statutárního města Brna je evidováno 5 zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž provozovateli jsou: Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Energzet, a.s. - teplárna Královopolská, a. s. Teplárny Brno, provoz Červený Mlýn (nový zdroj) K jednotlivým zdrojům: Teplárny Brno - provoz Špitálka je teplárenský zdroj situovaný ve středu města. Teplárna byla uvedena do provozu na sklonku roku 1930. V sedmdesátých letech byl provoz převeden ze spalování uhlí na spalování zemního plynu. V roce 1995 byl uveden do provozu nový kotel velkého výkonu a regulačního rozsahu, který nahradil staré kotelní jednotky. V současné době jsou instalovány 4 kotle o jmenovitém tepelném výkonu 198, 55 a 2x79 MWt. Provoz plní požadované emisní limity. Jedná se základní zdroj parní části SCZT. Celkový instalovaný tepelný výkon Celkový instalovaný elektrický výkon 411,0 MWt 80,6 MWe Teplárny Brno – provoz Brno - sever – slouží jako špičkový zdroj v zimním období. Jsou zde instalovány tři parní kotle, protitlaká parní turbína a dvě výměníkové stanice pára-horká voda, každá o výkonu 80 MW t . Jedna je určena pro horkovodní soustavu Líšeň-Vinohrady a druhá pro horkovodní soustavu Lesná. Koncepce zdroje umožňuje dodávku tepla jak v páře, tak v horké vodě. V přechodném období zdroj spolupracuje s ostatními zdroji tepla, především s PČM (provoz Červený Mlýn) a PŠ (provoz Špitálka). V létě kryje spolu se Spalovnou komunálního odpadu (SAKO, a. s.) veškeré požadavky odběratelů tepla celé teplárenské soustavy. 8 Program snižování emisí statutárního města Brna Zdroj má dvoupalivový systém umožňující spalovat zemní plyn (ZP) i těžký topný olej (TTO). Spalovací systémy kotlů splňují všechny předepsané emisní limity. Teplárny Brno – provoz Červený Mlýn (PČM) – je nejmodernějším tepelným zdrojem soustavy CZT. Byl uveden do provozu v roce 1998 a je postaven v prostoru původní horkovodní výtopny z šedesátých let 20. století spalující uhlí. Tento zdroj je základním tepelným zdrojem pro horkovodní soustavu v Brně. Zásobuje teplem horkovodní soustavy Žabovřesky, Královo Pole a Lesná. V přechodném období (jaro až podzim) jsou z tohoto zdroje zásobovány i horkovodní soustavy Líšeň a Vinohrady. Základním palivem je zemní plyn (náhradní LTO). Součástí provozu je rovněž horkovodní VS, akumulátor tepla, optimalizující využití paroplynového cyklu, dva horkovodní kotle, které jsou využívány v době špičkového zatížení soustavy, nebo při odstavení paroplynového cyklu. Celý provoz je řízen řídícím systémem Siemens. Celkový instalovaný tepelný výkon je 154 MW t (z toho:v páře 100 MW t , v horké vodě 54 MW t , celkový instalovaný elektrický výkon je cca 95 MW e ). Energzet, a. s. teplárna – Instalovaný příkon zdroje je 208,4 MW, 4 kotle spalují od roku 2003 pouze zemní plyn, mají však možnost spalovat současně těžký topný olej. Výstupem jsou jak technologická pára, tak elektřina – protitlaké parní turbíny. Byla provedena také opatření ke snížení tvorby vysokoteplotních NO x – úprava hořáků, snížení teploty plamene. Provoz zdroje ve výhledu není vyjasněn. Královopolská, a. s. – Instalovaný příkon zdroje, rozhodující pro zařazení zdroje mezi zvláště velké spalovací zdroje, byl v roce 2003 120 MW, ve třech kotlích, z nichž jeden je záložní (50 MW), a další byl odstaven z provozu v průběhu roku 2003. Od roku 1996 zdroj spaluje pouze zemní plyn. Vývoj zdroje závisí na výsledku privatizačního řízení a dalších záměrů majitele v oblasti centrální výroby páry. 3.2.3 REZZO 2 Na území města Brna bylo v roce 2003 odborem životního prostředí evidováno 991 středních zdrojů znečištění. Celkový instalovaný výkon spalovacích zdrojů skupiny REZZO 2 byl v roce 2001 612,39 MW t , (údaj z ÚEK), z toho 14,3 MW t v kotlích spalujících tuhá paliva (hlavně koks). Pro sestavení emisních bilancí byly došetřeny zpracovatelem a Odborem životního prostředí Magistrátu města Brna provozovny, které emitují těkavé organické látky, informace k umístění zdrojů, jejich zařazení do OKEČ, očištěny duplicity v identifikačních číslech zdrojů apod. 9 Program snižování emisí statutárního města Brna Obrázek 3: Umístění zdrojů REZZO 2, statutární město Brno Celková spotřeba paliv je v roce 2003 ve zdrojích REZZO 2 evidována ve výši 3 197 142 GJ/rok. Z toho 98,3 % tvoří spotřeba zemního plynu, necelé 1,5 % tvoří spotřeba tuhých paliv, o zbývající 0,2 % se dělí kapalná paliva a dřevo. 3.2.4 REZZO 3 Statutární město Brno má 29 městských částí, do jejichž kompetence spadá poplatková agenda k malým zdrojům znečištění. Na území města bylo městskými částmi (dle jimi vyplněného dotazníku) evidováno 15 malých zdrojů znečištění, které jsou v jejich poplatkové agendě. Emise ze spalování zemního plynu v podnikatelských zdrojích REZZO 3 byly dopočteny ze spotřeby zemního plynu v této kategorii zdrojů a s pomocí emisních faktorů dle vyhlášky č. 352/2002 Sb. Zpracovatel provedl vlastní výpočet také u spotřeby tuhých paliv v domácnostech – a to na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle kategorie odběru a UO, z údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK). Emise z jejich spalování byly propočteny na základě údajů ze zprávy TEKO k charakteristikám spalovaných paliv. 10 Program snižování emisí statutárního města Brna Obrázek 4: Zdroje REZZO 3 (vč. lokálních topenišť podle urbanistických obvodů) Spotřeba paliva v této kategorii zdrojů byla zjištěna a dopočtena ve výši 6 884 TJ/rok celkem, z toho je 97,8 % spotřeba zemního plynu a zbývající podíl mají tuhá paliva, spotřebovávaná převážně v lokálních topeništích v sektoru domácností. 3.3 REZZO 4 – liniové zdroje znečištění Obrázek 5: Sčítací úseky brněnských komunikací V této kategorii zdrojů byly zjišťovány výlučně emise ze silniční automobilové dopravy. Pro sestavení emisních bilancí byla využita data připravená na základě pentlogramu města Brna v oblasti silniční automobilové dopravy (osobní i nákladní) pro modelové hodnocení koncentrací škodlivin. Do emisní bilance a rozptylové studie jsou zahrnuty pouze komunikace ze sčítání automobilové dopravy ve městě Brně za rok 2003. Jestliže v některých urbanech nejsou emise z dopravy evidovány, znamená to, že urbanistický obvod leží mimo sčítací úseky. Úseky komunikací jsou rozsekány po 30 metrech, a prostřednictvím intenzit dopravy a emisních faktorů jsou vypočteny emise pro každou sledovanou škodlivinu v této kategorii zdrojů. Je vypočtena roční emise v daném úseku a sčítána pomocí GIS na jednotlivé urbanistické obvody, městské části a město Brno jako celek. 11 Program snižování emisí statutárního města Brna Kromě agregací na emisní součtové bilance a grafy byla doprava posouzena podrobně i z hlediska zátěží na jednotlivých komunikacích a je samostatně prezentována v kapitole dopravy. 3.4 Emisní bilance 3.4.1 Vstupní údaje pro sestavení bilancí a jejich zpracování Vstupy pro emisní bilance byly totožné se vstupy pro modelové hodnocení kvality ovzduší. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích byla databáze REZZO 1 (SPRZZO za rok 2003), získaná od Krajského úřadu JM kraje a projednaná s ČIŽP. Dále byla převzata databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna) od MMB, v ní byly odstraněny duplicity, dohledány zdroje znečištění a provedeny opravy chybných údajů. Údaje o malých zdrojích REZZO 3 – podnikatelských byly získány jako individuální údaje od Magistrátu města Brna (který je získal od úřadů městských částí) a v případě plynových zdrojů dopočtem na základě dat od JMP, a. s. Údaje o emisích z domácností byly získány vlastním výpočtem ze spotřeby zemního plynu po urbanistických obvodech města Brna, s využitím dat z ÚEK statutárního města Brna, údajů JMP, a. s., a údajů SLBD 2001 (dopočet spalování tuhých paliv). Vstupní data pro tvorbu emisní bilance v REZZO 4 vycházela z dat sčítání automobilové dopravy Brněnských komunikací a. s., za rok 2003. Dalšími zdroji informací byly emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu k typu, spotřebě a kvalitě paliv (např. údaje v modelech CORINAIR, v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. atd). Data byla po převzetí od správců dat převedena do vzájemně kompatibilních formátů a zpracování jednotlivých výstupů proběhlo s využitím GIS. GIS byl využíván pro: Prezentaci bodově ukotvených zdrojů emisí (REZZO 1 až 3); Sestavení a zobrazení emisních bilancí po urbanistických obvodech města a po městských částech; mapy v GIS byly podkladem pro Odbor územního plánování a rozvoje; Zpracování a prezentaci vstupů a výstupů modelového hodnocení kvality ovzduší (vč. vyobrazení imisních map po městských částech města Brna); Hodnocení umístění měřicích stanic, apod. 3.4.2 Zpracování vstupních dat a prezentace výstupů Bilance spotřeby paliv i bilance emisí byly sestaveny tak, aby umožnily prezentaci: Po jednotlivých UO Po jednotlivých městských částech statutárního města Brna Za město jako celek. Data v emisní bilanci jsou k dispozici v následující struktuře: 1. Po jednotlivých skupinách zdrojů znečišťování, tj. o REZZO 1 o REZZO 2 o REZZO 3 o REZZO 4 2. Tak, aby městu Brnu umožňovala podávání zpráv a informací v souladu s Rozhodnutím Evropské komise č. 2004/224/ES, kterým se stanoví pravidla pro podávání informací o plánech nebo programech v rámci směrnice Rady 12 Program snižování emisí statutárního města Brna 96/62/ES, pokud jde o imisní limity pro některé látky znečisťující vnější ovzduší, tj. v členění: o doprava o průmysl (včetně výroby tepla a elektrické energie) o terciární sféra o zemědělství o bydlení (Do výše uvedených kategorií byly zdroje znečištění zařazeny pomocí klasifikace zdrojů dle ČSÚ - OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností). 3.4.3 Prezentace výstupních bilancí Obrázek 6: Výstupní aplikace, umožňující tabelární, grafickou a mapovou prezentaci energetických, emisních a imisních dat podle městských částí a urbanistických obvodů 13 Program snižování emisí statutárního města Brna 3.4.4 Souhrnné emisní bilance statutárního města Brna Tabulka 2: Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje znečištění, Brno 2003, t/rok Kategorie zdroje Subkategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1 REZZO 2 Evidované podnikatelské zdroje Kotelny na zemní plyn Zemní plyn Domácnosti Lokál tuhá paliva REZZO 4 REZZO 4 Celkový součet Tabulka 3: PM10 SO2 NOx CO VOC 75,45 20,51 125,25 30,67 575,81 117,43 117,53 50,87 53,43 62,53 0,35 0,02 0,06 0,83 7,98 1,48 2,48 67,50 11,41 0,71 118,41 1,19 198,24 108,68 24,85 0,0184 3 019,18 23,68 39,65 286,57 3 920,83 4,74 58,03 7,93 0 179,18 266,54 4 053,97 4 439,96 194,63 Emise základních škodlivin ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů Skupina zdrojů REZZO 1 Z toho zvláště velké stacionární spalovací zdroje Tuhé SO2 NOx CO VOC (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) látky (tun/rok) 75,45 125,25 575,81 117,53 53,43 9,62 101,90 278,90 48,38 Graf 1: Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1 Podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisích REZZO 1, BRNO 2003 700,00 velké zdroje ZVSZ 600,00 t (kg)/rok 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 Tuhé látky (t/r) SO2 (t/r) NOx (t/r) NO2 (t/r) CO (t/r) VOC (t/r) Zdroj: REZZO 1 14 Pb (kg/r) Cd (kg/r) As Ni (kg/r) Hg (kg/r) (kg/r) BaP Benzen (kg/r) (t/r) 15,70 Program snižování emisí statutárního města Brna Graf 2: Podíl zdrojů na emisích škodlivin, město Brno, rok 2003 Emise základních škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r) Emise [tun/rok] členěno dle k ategorie zdroje - výchozí rok 2003 5 000,0 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 PM10 SO2 NOx CO VOC CO2 (kt) REZZO 4 REZZO 3 (vč. lokálu) REZZO 2 REZZO 1 Město Brno Zdroj: HO Base Ing. Hrubý Graf 3: Podíl sektorů spotřeby na emisích znečišťujících látek Emise základních škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r) Emise [tun/rok] členěno dle sek toru spotřeby - výchozí rok 2003 5 000,0 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 PM10 SO2 NOx CO VOC CO2 (kt) Bydlení Doprava Terciární sféra Zemědělství Průmysl Město Brno Zdroj: HO Base Ing. Hrubý 3.4.5 Emisní bilance v členění dle městských částí a urbanistických obvodů Emisní bilance jsou vytvořeny v návaznosti na palivovou bilanci po jednotlivých městských částech a urbanistických obvodech. Kromě tabelárních a grafických výstupů umožňuje vypracovaná aplikace prezentaci palivových a emisních bilancí po městských částek v přehledových mapkách pro každou znečišťující látku. Aplikace také zobrazuje umístění zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad ortofotomapou příslušné části města a lokalizuje vizuálně zdroj do urbanistického obvodu. 15 Program snižování emisí statutárního města Brna Obrázek 7: Ukázka zpracování - Bilance emisí benzenu dle MČ, 2003, statutární město Brno Zdroj: HO Base Obrázek 8: Emise prachových částic dle kategorie zdroje a MČ, 2003, statutární město Brno Zdroj: HO Base 16 Program snižování emisí statutárního města Brna Obrázek 9: Zobrazení zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 nad leteckým snímkem města Brna Emisní bilance jsou zpracovány také v podobě, která umožňuje identifikaci znečišťovatelů podle území v návaznosti na administrativní členění města, kontrolu umístění adresných bodů i kontrolu digitalizace bodových zdrojů znečištění. Kromě prohlížecí aplikace jsou podrobné emisní bilance podle městských částí a urbanistických obvodů městu Brnu přístupné v tištěné podobě a jsou součástí příloh k tomuto Programu. Souhrnné zjednodušené bilance jsou uvedeny také v následujících tabulkách: Tabulka 42:, Tabulka 43: a Tabulka 44:. 3.5 Mikro - emisní analýza – stacionární zdroje znečištění V této kapitole jsou uvedeni největší současní emitenti na území statutárního města Brna pro každou znečišťující látku, a to z řad stacionárních zdrojů znečištění (analýza byla provedena pro REZZO 1 a 2). V následujících tabulkách je uveden také podíl vybraných zdrojů na celkové produkci emisí dané znečišťující látky, podíl každého z těchto zdrojů na celkové emisi škodliviny, podíl jednotlivých skupin stacionárních a liniových zdrojů na celkových emisích města Brna. V případě emisí NH 3 je na území města Brna evidován jediný emitent - Feramo Metallum International s. r. o., na území UO 209 – Kšírova, městská část Brno-jih s emisemi NH 3 ve výši 0,28629 tun za rok. 17 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 4: REZZO 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 Největší emitenti – prachové částice, Brno 2003 Provozovna Feramo Metallum International s. r. o. Slévárna Zetor, a. s. ŠMERAL BRNO a. s. ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever UXA spol. s r. o. Královopolská slévárna, s. r. o. SAKO Brno, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Zetor, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem Tuhé látky (tun/rok) 25,3285 14,0691 12,9609 11,7192 6,0760 4,2800 2,8291 2,3000 1,6760 1,1700 1,1690 1,1106 84,6884 47,26 % 75,4504 20,5105 71,8096 11,4145 179,1849 18 Podíl zdroje % 14,14 7,85 7,23 6,54 3,39 2,39 1,58 1,28 0,94 0,65 0,65 0,62 42,11 11,45 40,08 6,37 100,00 Sektor spotřeby Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Oddíl OKEČ Kód MČ 27 27 29 28 40 27 27 90 40 29 40 27 7 20 1 21 18 7 3 5 1 20 3 21 Městská část Brno-jih Líšeň Brno-střed Slatina Maloměřice a Obřany Brno-jih Královo Pole Židenice Brno-střed Líšeň Královo Pole Slatina Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 5: REZZO 1 1 2 2 1 2 1 2 Největší emitenti – oxid siřičitý, Brno 2003 Provozovna Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever SO2 (tun/rok) Podíl zdroje % 101,5890 38,11 SAKO Brno, a. s. MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně UXA spol. s r. o. RENOCAR, spol. s r. o. Feramo Metallum International s. r. o. UNIMAL spol. s r. o. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 14,6000 11,8675 9,3720 5,4150 2,6140 2,4901 1,3883 149,3359 56,03 % 5,48 4,45 3,52 2,03 0,98 0,93 0,52 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 125,2494 30,6722 110,6000 0,0184 266,5400 46,99 11,51 41,49 0,01 100,00 19 Sektor spotřeby Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Oddíl OKEČ 40 90 75 80 27 50 27 50 Sektor spotřeby Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Kód MČ 18 5 21 1 7 21 7 1 Městská část Maloměřice a Obřany Židenice Slatina Brno-střed Brno-jih Slatina Brno-jih Brno-střed Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 6: REZZO 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Největší emitenti – oxidy dusíku, Brno, 2003 Provozovna SAKO Brno, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Fak.nemocnice Brno-Bohunice - výtopna Energzet, a. s. - teplárna UXA spol. s r. o. Sušárna mléka CZ a. s.-odštěpný závod Brno Lachema s. r. o. Plynová kotelna ve Zbrojovce Brno a. s. ŠMERAL BRNO a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem NOx (tun/rok) 198,8000 130,5760 72,6420 60,3850 17,2300 12,3700 8,4700 6,6300 6,1310 4,1400 4,1109 521,4849 12,86 % Podíl zdroje % 4,90 3,22 1,79 1,49 0,43 0,31 0,21 0,16 0,15 0,10 0,10 575,8091 117,4314 341,5493 3019,1823 4053,9722 14,20 2,90 8,43 74,47 100,00 20 Sektor spotřeby Oddíl OKEČ Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl 90 40 40 40 85 40 27 71 24 40 29 Kód MČ 5 1 3 18 8 5 7 7 17 5 1 Městská část Židenice Brno-střed Královo Pole Maloměřice a Obřany Bohunice Židenice Brno-jih Brno-jih Řečkovice a Mokrá Hora Židenice Brno-střed Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 7: REZZO 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 Největší emitenti – CO Provozovna Teplárny Brno, a. s., provoz Červený mlýn Královopolská slévárna, s. r. o. SAKO Brno, a. s. ŠMERAL BRNO a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Feramo Metallum International s. r. o. ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s. Ekostavby Brno, a. s. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Plyn. kotelna Kolejní 2 (ERDING, a. s.) Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem CO (tun/rok) 36,0800 18,4862 18,2000 10,5434 9,1490 7,2242 4,7776 3,8002 3,7354 3,1390 115,1350 2,59 % Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 0,81 40 0,42 27 0,41 90 0,24 29 0,21 40 0,16 27 0,11 27 0,09 45 0,08 85 0,07 45 117,5282 50,8681 350,7255 3920,8337 4439,9555 2,65 1,15 7,90 88,31 100,00 21 Sektor spotřeby Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Kód MČ 3 3 5 1 1 7 21 6 1 3 Městská část Královo Pole Královo Pole Židenice Brno-střed Brno-střed Brno-jih Slatina Černovice Brno-střed Královo Pole Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 8: REZZO 1 2 1 1 2 2 1 1 2 2 Největší emitenti uhlovodíků a těkavých organických látek Provozovna KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s. UNIMAL spol. s r. o. Zetor, a. s. Lachema s. r. o. Moravská typografie, a. s. VUES Brno a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever ALSTOM Power, s. r. o., ALSTOM Group BMT ČR s. r. o. BPP spol. s r. o. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem VOC (tun/rok) 9,5509 8,8320 5,5340 4,9160 4,7926 4,7275 3,9090 3,3729 2,7550 2,3400 50,7299 26,06 % 53,4299 62,5280 78,6750 0,0000 194,6329 Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 4,91 29 4,54 50 2,84 29 2,53 24 2,46 22 2,43 73 2,01 40 1,73 28 1,42 28 1,20 25 27,45 32,13 40,42 0,00 100,00 22 Sektor spotřeby Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Kód MČ 3 1 20 17 1 4 18 5 7 6 Městská část Královo Pole Brno-střed Líšeň Řečkovice a Mokrá Hora Brno-střed Brno-sever Maloměřice a Obřany Židenice Brno-jih Černovice Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 9: REZZO 1 2 2 1 1 2 1 2 1 2 Největší emitenti těžkých kovů – olovo (Pb v kg/rok) Provozovna Pb (kg/rok) Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně ŠMERAL BRNO a. s. Královopolská slévárna, s. r. o. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně SAKO Brno, a. s. Tepelné zásobování Brno, a. s. Feramo Metallum International s. r. o. LEAR, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 201,0911 4,9249 4,5609 3,9759 3,8603 3,6416 3,5000 3,3173 2,2926 1,3342 232,4989 85,58 % REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 216,4772 21,2309 33,9557 0,0000 271,6639 Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 74,02 40 1,81 75 1,68 80 1,46 29 1,42 27 1,34 85 1,29 90 1,22 40 0,84 27 0,49 24 79,69 7,82 12,50 0,00 100,00 23 Sektor spotřeby Kód MČ Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl 18 21 1 1 3 1 5 1 7 5 Městská část Maloměřice a Obřany Slatina Brno-střed Brno-střed Královo Pole Brno-střed Židenice Brno-střed Brno-jih Židenice Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 10: Největší emitenti těžkých kovů – kadmium (Cd v kg/rok) REZZO 1 1 1 2 2 Provozovna Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever ŠMERAL BRNO a. s. Královopolská slévárna, s. r. o. MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem Cd (kg/rok) Podíl zdroje % Oddíl OKEČ 13,1494 80,64 40 0,9406 5,77 29 0,9132 5,60 27 0,1066 0,65 75 0,0987 0,61 80 15,2085 93,26 % 15,128635 0,4432 0,7350 0,0000 16,3068 92,77 2,72 4,51 0,00 100,00 24 Sektor spotřeby Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Kód MČ 18 1 3 21 1 Městská část Maloměřice a Obřany Brno-střed Královo Pole Slatina Brno-střed Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 11: Největší emitenti těžkých kovů – arsen (As v kg/rok) REZZO 1 1 2 2 1 2 2 1 2 2 Provozovna As (kg/rok) Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever SAKO Brno, a. s. MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně Feramo Metallum International s. r. o. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Tepelné zásobování Brno, a. s. Slévárna Zetor, a. s. UNIMAL spol. s r. o. LEAR, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 7,6978 3,1000 3,0319 2,8078 1,6760 1,2368 1,1266 0,9213 0,4548 0,4532 22,5063 50,31 % REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 13,7850 10,0421 20,9038 0,0000 44,7309 Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 17,21 40 6,93 90 6,78 75 6,28 80 3,75 27 2,77 85 2,52 40 2,06 27 1,02 50 1,01 24 30,82 22,45 46,73 0,00 100,00 25 Sektor spotřeby Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Kód MČ 18 5 21 1 7 1 1 20 1 5 Městská část Maloměřice a Obřany Židenice Slatina Brno-střed Brno-jih Brno-střed Brno-střed Líšeň Brno-střed Židenice Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 12: Největší emitenti těžkých kovů – nikl (Ni v kg/rok) REZZO 1 1 1 1 1 1 2 2 1 Provozovna Ni (kg/rok) SAKO Brno, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Feramo Metallum International s. r. o. Slévárna Zetor, a. s. ČSAD Brno - Černovice, a. s. UXA spol. s r. o. MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně ŠMERAL BRNO a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 198,9000 143,4519 2,7886 1,5330 0,7493 0,6035 0,6005 0,5561 0,3531 349,5360 98,56 % REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 348,7222 1,7954 4,1403 0,0000 354,6580 Podíl na emisích Oddíl OKEČ % 56,08 90 40,45 40 0,79 27 0,43 27 0,21 60 0,17 27 0,17 75 0,16 80 0,10 29 98,33 0,51 1,17 0,00 100,00 26 Sektor spotřeby Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Doprava Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Kód MČ 5 18 7 20 6 7 21 1 1 Městská část Židenice Maloměřice a Obřany Brno-jih Líšeň Černovice Brno-jih Slatina Brno-střed Brno-střed Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 13: Největší emitenti těžkých kovů – rtuť (Hg v kg/rok) REZZO 1 1 2 2 2 2 2 Provozovna Hg (kg/rok) SAKO Brno, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever MINISTERSTVO OBRANY Vysoké učení technické v Brně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Tepelné zásobování Brno, a. s. LEAR, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 16,5000 14,1888 2,2386 2,0731 1,7415 1,6801 1,5304 39,9526 70,29% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 31,6526 9,7499 15,4344 0,0000 56,8369 Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 29,03 90 24,96 40 3,94 75 3,65 80 3,06 85 2,96 40 2,69 24 55,69 17,15 27,16 0,00 100,00 27 Sektor spotřeby Terciární sféra Průmysl Terciární sféra Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Průmysl Kód MČ 5 18 21 1 1 1 5 Městská část Židenice Maloměřice a Obřany Slatina Brno-střed Brno-střed Brno-střed Židenice Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 14: Největší emitenti Benzo(a)pyrenu (kg/rok) REZZO 1 1 1 1 1 1 Provozovna BaP (g/rok) Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO Obalovna Tuřany - BERNARDI SAKO Brno, a. s. Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever UXA spol. s r. o. ŠMERAL BRNO a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem 310,5564 131,1781 15,9803 3,0036 0,0308 0,0308 460,7799 99,95% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem 460,8353 0,0000 0,0001 0,1819 461,0174 Podíl zdroje Oddíl OKEČ % 67,36 74 28,45 74 3,47 90 0,65 40 0,01 27 0,01 29 99,96 0,00 0,00 0,04 100,00 28 Sektor spotřeby Kód MČ Terciární sféra Terciární sféra Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl 23 22 5 18 7 1 Městská část Chrlice Tuřany Židenice Maloměřice a Obřany Brno-jih Brno-střed Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 15: Největší emitenti benzenu (kg/rok) REZZO 1 1 1 1 1 1 1 2 Provozovna Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever Lachema s.r.o. Obalovna Tuřany - BERNARDI Feramo Metallum International sro SAKO Brno, a.s. ŠMERAL BRNO as MINISTERSTVO OBRANY Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem Benzen (kg/rok) Podíl zdroje Oddíl OKEČ 780,0000 15,19% 74 385,0000 7,50% 40 303,1270 5,90% 24 265,0000 5,16% 74 209,1090 4,07% 27 136,1640 2,65% 90 128,8695 2,51% 29 0,5980 0,01% 75 2 207,8675 43,01% 2207,2695 1,6623 5,3960 2 919,3101 5 133,6380 43,00% 0,03% 0,11% 56,87% 100,00% 29 Sektor spotřeby Terciální sféra Průmysl Průmysl Terciální sféra Průmysl Terciální sféra Průmysl Terciální sféra Kód MČ 23 18 17 22 7 5 1 21 Městská část Chrlice Maloměřice a Obřany Řečkovice a Mokrá Hora Tuřany Brno-jih Židenice Brno-střed Slatina Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 16: REZZO 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Největší producenti CO 2 na území města Brna (t/rok) Provozovna Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Červený Mlýn Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Energzet a. s. - teplárna Fak. nemocnice Brno-Bohunice - výtopna Tepel. zásobování Brno, a. s.VKV Feramo Metallum International s. r. o. Teplárny Brno, a. s.-provoz Staré Brno Nová Mosilana, a. s. Lachema s. r. o. Slévárna Zetor, a. s. Vybrané zdroje celkem Podíl zdrojů na emisích celkem REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem CO2 (tun/rok) 159 929 115 997 86 278 15 226 12 710 10 888 10 597 8 980 8 519 8 232 6 467 443 823 41,55 % Podíl zdroje % 14,97 10,86 8,08 1,43 1,19 1,02 0,99 0,84 0,80 0,77 0,61 500 375 180 290 387 572 n/a 1 068 236 46,84 16,88 36,28 100,00 30 Sektor spotřeby Oddíl OKEČ Kód MČ Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Terciární sféra Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl Průmysl 40 40 40 40 85 40 27 40 17 24 27 1 3 18 5 8 10 7 1 6 17 20 Městská část Brno-střed Královo Pole Maloměřice a Obřany Židenice Bohunice Nový Lískovec Brno-jih Brno-střed Černovice Řečkovice a Mokrá Hora Líšeň Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 17: Spotřeba primárních paliv na území města Brna, rok 2002/3 Kategorie zdroje Subkategorie Skupenství paliv REZZO 1 REZZO 1 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Celkem z REZZO 1 REZZO 2 REZZO 2 Celkem z REZZO 2 REZZO 3 Evidované podnikatelské zdroje Kotelny na zemní plyn Lokál tuhá paliva Zemní plyn Domácnosti Celkem z REZZO 3 Průmysl 145 969 505 699 7 508 836 8 160 504 4 321 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva OZE (dřevo) 2 150 725 2 792 2 157 838 Tuhá paliva Plynná paliva Tuhá paliva OZE (dřevo) Plynná paliva Terciární sféra Doprava (budovy) 476 094 476 094 41 652 3 084 902 531 947 267 Bydlení 4 326 2 520 6 846 1 137 90 900 92 037 355 2 519 098 Celkem [GJ] 10 318 342 31 2 519 098 355 122 140 25 457 4 217 532 4 365 130 3 942 458 99 238 4 365 130 Celkem [GJ] 145 969 510 025 7 987 450 8 643 444 47 110 3 084 3 144 156 2 792 3 197 142 355 2 519 098 122 140 25 457 4 217 532 6 884 583 18 725 169 Program snižování emisí statutárního města Brna 3.6 Emisní analýza – energetika Spotřeba paliv na území města Brna byla analyzována z podkladů REZZO 1 a 2, pro rok 2003, údajů od JMP, a. s., o prodeji zemního plynu v roce 2002/3, údajů o spotřebě tepla podle ÚEK statutárního města Brna, údajů SLBD 2001, zpráv TEKO a šetření malých zpoplatněných zdrojů REZZO 3. Na základě dopočtů emisí ze spotřeby zemního plynu v kategorii zdrojů menších než 0,2 MW, dopočtů emisí v lokálních topeništích, spalujících tuhá paliva a emisí ze spotřeby zemního plynu v domácnostech byla vypočtena úplná bilance spotřeby paliv na území města Brna. Tato bilance byla spolu s údaji REZZO 1-3 podkladem pro sestavení úplných emisních bilancí města Brna. Struktura spotřeby podle jednotlivých sektorů spotřeby, druhů paliv a kategorií zdroje je uvedena v Tabulka 17: a následujícím grafu. Palivové bilance v podrobném členění jednak podle druhu paliva a podle sektoru jsou vypracována pro jednotlivé městské části a urbanistické obvody. Graf 4: Spotřeba paliv – stacionární zdroje – v členění dle druhu paliv Skladba primární spotřeby paliv (%) stacionární zdroje - výchozí rok 2003 95% 3% 2% 0% tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva OZE (dřevo) Město Brno Graf 5: Spotřeba paliv – stacionární zdroje – v členění dle sektoru spotřeby Bilance roční spotřeby paliv (GJ) členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003 12 000 000 tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva OZE (dřevo) Spotřeba [GJ] 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 Průmysl Terciární sféra Bydlení Město Brno 32 Doprava (budovy) Program snižování emisí statutárního města Brna 3.7 Emisní analýza - doprava 3.7.1 Dopravní infrastruktura města Železniční doprava V současné době ústí do Brna celkem 7 železničních tratí. V severním prostoru města do Železničního uzlu Brno (ŽUB) ústí tratě Brno hl. n. – Havlíčkův Brod (nová „Tišnovka“) a Brno hl. n.– Česká Třebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou (trať „vlárská“), Brno hl. n. – Přerov (trať „přerovská“), Břeclav – Brno hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou – Brno hl. n. a Brno hl. n. – Okříšky – Jihlava. Konfiguraci tratí ŽUB doplňuje tzv. „nákladní průtah“, který v trase odb. BrnoŽidenice – žst. Brno, dolní nádr. – žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní přepravy. Z hlediska osobní dopravy ve městě Brně má nejvýznamnější postavení stanice Brno, hl. n. Je do ní vedena naprostá většina vlaků osobní dopravy mířících do ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu vč. mezinárodní. Mezinárodní vlaky zde zastavující vytvářejí přímé spojení z Brna na Slovensko, do Rakouska, Maďarska, Rumunska, Německa a v letní sezóně též Slovinska a Chorvatska. Má největší obrat cestujících ze všech železničních stanic na síti ČD, což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech částí města. V regionální dopravě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno Židenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (trať 340) a žst. Chrlice (trať 300). Dále ještě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (tratě 240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. Uzlem nákladní dopravy je seřaďovací stanice Brno-Maloměřice s denním výkonem 987 vozů, což ji řadí na 10. místo v ČR. Žst. Brno, dolní nádr. plní úkoly zejména v regionální nákladní dopravě a provozním zázemí. Další stanicí určenou pouze pro nákladní dopravu je žst. Brno-jih, jejíž součástí je i kontejnerový terminál. Pro zajištění provozních potřeb ČD je v Brně zřízeno Depo kolejových vozidel (DKV), jehož vozidla zajišťují rozhodující část přepravních výkonů na železničních tratích v Jihomoravském kraji. Zajišťuje údržbu a opravy hnacích vozidel a osobních vozů na provozních jednotkách Maloměřice a Horní Heršpice. Silniční doprava Na území města Brna se nachází 17 km dálnic, 40 km silnic I. třídy vč. 2 tunelových úseků o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. třídy a 63 km silnic III. třídy. Tyto komunikace doplňuje síť místních komunikací v délce 814 km. Celkově se tedy na území města Brna nachází 998 km silničních komunikací. Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo město Brno slouží tangenciálně vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha – Vyškov) s odbočující D2 (Brno – Bratislava) a R52 (Brno – Pohořelice). Doplnit by je měla výstavba rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální části města. Základní součástí komunikační sítě ve městě Brně je Velký městský okruh (VMO), který tvoří silnice I/42. Postupně jsou na něm realizovány další stavby, které zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, právě realizovaná MUK Hlinky) a odvádějí jeho trasu z obytných částí města (Husovický tunel, připravovaná výstavba tunelů Dobrovského). Nevýhodou současného stavu je nedokončenost VMO: v severní části chybí úsek mezi ulicemi Žabovřeská a Sportovní na východě doposud nebyl realizován odklon z obytných souborů v MČ Židenice 33 Program snižování emisí statutárního města Brna nerealizovaný odklon z centrální části města v úseku Poříčí – Zvonařka – Hladíkova v západním sektoru VMO bylo započato s výstavbou MUK Hlinky, která odstraní problémový úsek s úrovňovou křižovatkou ulic Bauerova a Hlinky. Pro ochranu centra před automobilovou dopravou slouží Malý městský okruh (MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a často dochází k překračování kapacity profilů, zejména ve východní části na ulici Koliště a v západní části na ulici Husova. Tyto okruhy jsou propojeny a doplněny systémem radiálních komunikací a silnicí II/642, která tvoří polokruh v trase Vídeňská – Mendlovo náměstí – Úvoz – Kotlářská – Provazníkova – Svatoplukova (souběh s trasou VMO) – Žarošická. S výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hněvkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých výrazně převládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravně-obslužného charakteru. MHD Systém MHD, provozovaný DPMB, a. s., se skládá ze tří subsystémů. Páteř městské dopravy představují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995 převzaly roli napaječů tramvajových linek a realizují také většinu tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní části města, kde je nedostatečná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako doplněk tramvajové sítě působí v Brně od roku 1949 také trolejbusová doprava. Tabulka 18: Dopravní výkony MHD v roce 2003 Tramvaje Trolejbusy Autobusy Celkem A 16 068 7 325 15 582 38 975 B 191 087 45 247 103 823 340 157 C 227 115 218 560 Legenda: A – realizované vozokm; B – počet cestujících; C – počet vozidel vypravených ve špičkových hodinách pracovního dne Preference vozidel MHD v provozu - Ačkoliv má preferování vozidel MHD v provozu značný vliv na atraktivitu veřejné dopravy, i na úspory provozních nákladů, lze charakterizovat přístup k realizaci těchto opatření v Brně jako více než vlažný. Vyhrazené pruhy pro vozidla se nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Konečného náměstím a Údolní a v ulici Křížové. Na vybraných světelně řízených křižovatkách byla zavedena preference tramvají, avšak v porovnání s jinými srovnatelnými městy Brno značně zaostává. 3.7.2 Intenzita dopravy V této kapitole je zhodnocena dopravní zátěž ve vztahu ke vzdálenosti a charakteru okolní zástavby a jsou vybrány nejproblematičtější úseky. Pro zhodnocení nejnovějšího vývoje jsou intenzity uvedeny pro každý více zatížený úsek za roky 2000 a 2003. Jedná se o součet obou směrů s uvedením podílu těžkých vozidel (%). Vývoj dopravního zatížení je uveden v letech 2000 a 2003 v souhrnné tabulce. V následující tabulce jsou uvedeny nejvíce zatížené úseky komunikací včetně popisu převažující zástavby. Nejproblematičtější úseky jsou vyznačeny červeně. Opatření navrhovaná v kapitole 5 jsou sestaveny tak, aby se snížila doprava právě v těchto zatížených oblastech (úsecích). 34 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 19: Přehled a zhodnocení nejvíce zatížených úseků Lokalita Poříčí Poříčí Opuštěná Svatoplukova Gajdošova Provazníkova Žabovřeská Bauerova Hladíkova Hladíkova Koliště Koliště Koliště Koliště Dornych Křížová Úvoz Úvoz Úvoz Úvoz Kotlářská Kotlářská Pionýrská Drobného Drobného Dornych Křenová Křenová Křenová Křenová Lidická Lidická Štefánikova Cejl Cejl Vranovská intenzity 2000 Převažující zástavba * (voz./24h) / % TV Velký městský okruh (VMO) Heršpická - Uhelná B2b / D 45 000 / 12 % Nové sady - Heršpická B2b / D 32 000 / 11 % Uhelná - Plotní D 35 000 / 13-14 % Rokytova - Karlova B2b 36 000 / 15 % Jamborova - Bubeníčkova A2b / B2b 36 000 / 14 % Tomkovo nám. - Karlova D 34 500 / 14 % Úsek celá D 28–32 000 / 11-14 % Hlinky - R23 Pisárecký tunel B4a / D 34 000 / 14 % Dornych - Charbulova B5b / D 26-31 000/ 12-13 % Charbulova - Ostravská D 31 000 / 13 % Husovický tunel D neexistoval Malý městský okruh (MMO) Cejl - Křenová A5b / D 48 000 / 5 % Bratislavská - Cejl A5b / D 42 000 / 5 % Milady Horákové – Bratislavská A5b / D 32 000 / 4 % Lidická - Milady Horákové A5b / D 31 000 / 4 % Křenová - Úzká A5b / D 37 000 / 4 % Sběrný koridor II/642 (dopravní polookruh) Poříčí - Mendlovo nám. A1b 22 000 / 7 % Mendlovo nám. - Tvrdého A2b / A5b 22 000 / 5 % Tvrdého - Údolní A3b / A1b 27 000 / 4 % Údolní - Grohova A1b 23 000 / 4 % Grohova - Veveří D / B1b 23 000 / 4 % Veveří - Kounicova A5b / B4a 16 000 / 4 % Kounicova - Lidická A5b 21 000 / 3 % Lidická - Sportovní A5b / D 27 000 / 4 % Sportovní - tř. Gen. Píky D / B5b 23 000 / 5 % Sportovní – nám. 28. října A1b / D 21-23 000 / 5 % Centrální oblast MMO Úzká – Plotní B3b / D 26 000 / 13 % MMO – Vlhká A1b 23 000 / 4 % Vlhká - Špitálka B4b / B5a 22 000 / 5 % Špitálka - Masná A1b 22 000 / 4 % Masná - Tržní A1b 21 000 / 6 % MMO Koliště - Lužánecká A5b 20 500 / 4 % Lužánecká - Kotlářská A5b / D 19-20 000 / 5 % Kotlářská - Šumavská A5b 20 000 / 7 % Vlhká - Bratislavská A5b 18 000 / 13 % Bratislavská - Vranovská A5b / A4b 16 000 / 6 % Cejl - Jugoslávská A5a / A1b 15 000 / 8 % intenzity 2003 (voz./24h) / % TV 47 000 / 9 % 33 000 / 7 % 36 000 / 14 % 37 000 / 11 % 37 000 / 13 % 36 000 / 10 % 30 – 33 000 / 1012 % 33 000 / 12 % 34 – 37 000 / 10 % 36 000 / 10 % 27 000 / 9 % 49 000 / 5 % 43 000 / 5 % 33 000 / 4 % 31 000 / 3 % 40 000 / 7 % 22 500 / 6 % 23 000 / 5 % 28 000 / 4 % 24 000 / 4 % 24 000 / 3 % 17 000 / 4 % 21 000 / 3 % 27 000 / 3 % 24 000 / 5 % 20-22 000 / 4 % 29 000 / 10 % 17 000 / 5 % 14 000 / 4 % 14 000 / 5 % 12 000 / 5 % 20 500 / 4 % 20 000 / 5 % 19 000 / 6 % 15 000 / 13 % 17 000 /5 % 16 000 / 6 % Sektor jihozápad: (III/3842 Libušina tř. - Pisárecká, I/42 Bauerova - Poříčí, I/52 Heršpická – Vídeňská) D1 exit 190 - 194 D 44 000 / 25 % 49 000 / 28 D1 exit 182 - 190 D 42 000 / 25 % 47 000 / 29 Vídeňská Bohunická - Heršpická B4a / C5a 40 000 / 16 % 44 000 / 14 % Heršpická Jihlavská - Poříčí B4a 39 000 / 12 % 41 000 / 10 % Bítešská Pisárecký tunel D 25 000 / 11 % 26 000 / 12 % Jihlavská Kamenice – Vídeňská D 21 000 / 11 % 23 000 / 6 % Vídeňská Jihlavská - Poříčí B2b / B5b 19-20 000 / 7-9 % 21 000 / 5 % Jihlavská Jemelkova - Bítešská D 15 000 / 11 % 14 000 / 11 % Sektor jih: ( I/52 Vídeňská - Heršpická, I/42-VMO Opuštěná - Hladíkova - II/430 Olomoucká, III/15289 Řipská) D1 exit 194 - 196 D 46 000 58 000 / 25 % D1 exit 196 - 201 D 34 000 39 000 / 25 % D2 exit 0 - 3 D / B4a 29 000 37 000 / 20 % Kaštanová uzel D1/D2 – Hněvkovského D / B4a 26 000 / 17 % 32 000 / 14 % 35 Program snižování emisí statutárního města Brna Hněvkovského Sokolova - Černovická B4a / A5a 34 000 / 15 % 35 000 / 15 % Svatopetrská Černovická - Dornych D 29 000 / 13 % 30 000 / 10 % Plotní Svatopetrská - Zvonařka B5a / A5a 25 000 / 13 % 24 000 / 10 % Kaštanová uzel D1/D2 - Popelova B4a 17 000 / 16 % 18 000 / 14 % Černovická Hněvkovského- Vinohradská B5a / D 19 000 / 21 % 20 000 / 18 % Černovická Vinohradská - Olomoucká D 19 000 / 22 % 19 000 / 17 % Sektor východ: (III/15289 Řipská, II/430 Olomoucká, I/42 Ot. Ševčíka-Svatoplukova, II/642 Rokytova, II/373 Jedovnická) D1 exit 201 - 203 D 28 000 31 000 / 27 % Ostravská Ot. Ševčíka - Bělohorská D 25 000 / 15 % 25 000 / 15 % Ostravská Holzova - Bělohorská D 21 000 / 12 % 21 000 / 12 % Bubeníčkova Stará osada - Šámalova A1b / B4a 17 000 / 10 % 19 000 / 10 % Zábrdovická Šámalova - Cejl A5b 18 000 / 6 % 20 000 / 5 % Rokytova Svatoplukova - Žarošická D 18 000 / 10-15 % 18 000 / 10 % Olomoucká Černovická - Řipská B4a / D 16 000 / 14 % 16 000 / 15 % Bělohorská Ostravská - Jedovnická D 16 000 / 15 % 16 000 / 15 % Žarošická Jedovnická - Rokytova B4a 15 000 / 10-15 % 15 000 / 10 % Jedovnická Novolíšeňská - Žarošická D 14 000 / 10-15 % 16 000 / 8 % Jedovnická Bělohorská - Novolíšeňská D 13 000 / 10-15 % 13 000 / 11 % Sektor severovýchod: (II/373 Jedovnická, II/642 Rokytova, I/42 Provazníkova část, Husovický tunel, Křižíkova, tř. Gen. Píky, II/642 Drobného, III/6421 Sportovní, Kociánka) Křižíkova Kociánka - Lesnická B5a /B4a 19 – 24 000 / 12-15 % 7 – 9 000 / 8 % Merhautova Provazníkova - most ČD A1a / B5a 16 000 / 11 % 14 000 / 10 % Lesnická Sportovní – Husovický tunel D / C4b neexistovala 20 000 / 10 % Sektor sever: (Kociánka, III/6421 Sportovní, II/642 Pionýrská, Štefánikova, Domažlická, Tábor, II/640 Hradecká) Hradecká Globus - Hapalova D 28 000 / 15 % 32 000 / 12 % Hradecká Hapalova - Sportovní D / C2b 35 000 / 13 % 40 000 / 10 % Hradecká Královopolská - Žabovřeská C2b 28 000 / 12 % 29 000 / 11 % Hradecká Žabovřeská - Tábor C2b 17 000 17 000 / 5 % Hradecká Palack. tř. - Královopolská B5b / D 24 000 / 13 % 25 000 / 12 % Sportovní Kosmova - Křižíkova D 21 000 / 12 % 27 000 / 10 % Štefánikova Domažlická - Šumavská A1b / B4b 18 000 18 000 / 7 % Palackého tř. Domažlická - Dobrovského B5b / A1b 18 000 18 000 / 7 % Palackého tř. Dobrovského - Husitská A5b 17 000 17 000 / 6 % Palackého tř. Husitská - Kosmova B4a / A1b 17 000 17 000 / 9 % Sektor severozápad: (Kolejní, II/640 - Hradecká, I/42 - VMO Žabovřeská, III/3842 Pisárecká - Libušina tř.) Kníničská Žabovřeská - Veslařská D 20 000 / 7 % 20 000 / 7 % Kníničská Veslařská - Branka D / B2a 19 000 / 9 % 20 000 / 7 % Kníničská Branka - Obvodová D / B2a 18 000 / 8 % 19 000 / 7 % Obvodová most přes Svratku D 17 000 / 8 % 19 000 / 7 % Odbojářská Černého - Kubíčkova B2b / D 10 000 13 000 / 7 % Hlavní Absolonova - Kroftova A1a 10 000 / 11 % 10 000 / 11 % Královopolská Skácelova - Přívrat B2b 12 – 15 000 / 10 % 12 – 16 000 / 9 % * Převažující zástavba je označena symboly, které jsou vysvětleny v tabulkách 2.3 – 2.5., ve tvaru Xnx, kde: X - vzdálenost zástavby n - typ zástavby x - výška zástavby Následující hodnocení vychází z rozlišení zástavby v okolí zatížených komunikací, které je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 20: Rozlišení zástavby podle vzdálenosti od okraje komunikace Symbol A B C D Vzdálenost zástavby přilehlá zástavba, vzdálenost do 10 m zástavba ve vzdálenosti 10 – 50 m bez ochranné bariéry zástavba ve vzdálenosti 10 – 50 m s existující ochrannou bariérou (např. zeleň, stěna) zástavba ve vzdálenosti vyšší než 50 m * 36 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 21: Rozlišení zástavby podle převažujícího typu využití budov Symbol 1 2 3 4 5 Typ zástavby Souvislá zástavba obytných budov Rozptýlená zástavba obytných budov Souvislá zástavba průmyslových a komerčních budov Rozptýlená zástavba průmyslových budov Smíšená zástavba (průmyslové i obytné budovy) Tabulka 22: Rozlišení zástavby podle výšky budov Symbol a b Výška zástavby max. 3 nadzemní podlaží 4 a více nadzemních podlaží Pozn.: tyto kódy lze upravit v návaznosti na Obecně závaznou vyhlášku č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna. 3.7.3 Emise produkované dopravou na vybraných ulicích města Brna Emisní bilance dopravy v Brně pro polutanty NO x , CO, PM 10 , SO 2 , benzen a benzo(a)pyren byly zpracovány pro účely Generelu ovzduší města Brna podle následujícího postupu. Vstupními údaji byly emisní toky jednotlivých polutantů, charakterizující množství emisí za sekundu na metr pro jednotlivé silnice v Brně.Tento emisní tok je závislý na skladbě a rychlosti dopravního proudu a emisních faktorech vozidel. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA (dle Sdělení MŽP č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Rychlost dopravního proudu byla odvozena od reálné situace na konkrétní komunikaci. Emisní tok byl poté přepočten na emise pro jednotlivé komunikace a městské části. V následujících tabulkách je uveden přehled nejvíce emisně zatížených komunikací a městských částí. Tabulka 23: Nejvíce emisně zatížené ulice dopravou NOx D1 Vídeňská D2 Hradecká CO D1 Vídeňská D2 Hradecká PM10 D1 Vídeňská D2 Žabovřeská Benzen D1 Vídeňská Hradecká D2 SO2 D1 Tábor Vídeňská Hradecká BaP Vídeňská Žabovřeská Kníničská Ostravská SO2 Brno-střed Brno-jih Žabovřesky Tuřany BaP Brno-střed Brno-jih Kr. Pole Žabovřesky Tabulka 24: Nejvíce emisně zatížené městské části dopravou NOx Brno-jih Brno-střed Tuřany Kr. Pole CO Brno-střed Brno-jih Tuřany Kr. Pole PM10 Brno-střed Brno-jih Kr. Pole Tuřany Benzen Brno-střed Brno-jih Tuřany Kr. Pole Z uvedených tabulek vyplývá, že mezi emisně nejvíce zatížené komunikace patří dálnice D1, a to především v oblastech křižovatek s ul. Vídeňskou a D2, kde 24hodinové dopravní intenzity dosahují hodnot kolem 50 tis. vozidel. Avšak nesoulad mezi produkcí emisí a dopravní intenzitou je možné vysledovat například na ul. Koliště, kde dopravní intenzita za 24hodin je nejvyšší v centru města (cca 48 tis. vozidel), ale přesto ul. Koliště nefiguruje mezi ulicemi s nejvyšším emisním zatížením. 37 Program snižování emisí statutárního města Brna 3.7.4 Vliv použitých emisních faktorů Pro výpočet emisní zátěže z dopravy byly použity schválené emisní faktory VŠCHT (MEFA 02) uvedené ve Sdělení MŽP ČR č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že výpočty emisí nekorespondují v řadě případů s naměřenými hodnotami přímo v terénu, doporučujeme v této souvislosti použít pro srovnání emisní faktory z databáze emisních faktorů, která byla zpracována Centrem dopravního výzkumu v rámci projektu vědy a výzkumu „Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy“. Tato problematika, zejména problematika kvantifikace pevných částic v ovzduší, bude řešena v rámci projektu vědy a výzkumu „Prašnost dopravy a její vlivy na imisní zatížení ovzduší suspendovanými částicemi“ a projektu Evropské unie COST 633 „Particulate Matter: Properties related to health effect“, kde se uvažuje, že město Brno bude sloužit jako jedna z modelových oblastí. Tabulka 25: Porovnání emisních faktorů MEFA s databází CDV u vybraných polutantů polutant CO CO CO CO CO druh dopravy osobní osobní osobní nákladní do 3,5 t nákladní nad 3,5t NOx osobní NOx NOx NOx osobní osobní nákladní do 3,5 t nákladní nad 3,5t NOx emisní limit předEURO EURO 3 EURO 3 EURO 2 palivo rychlost sklon [km/h] benzín benzín nafta nafta EURO 2 nafta předEURO EURO 3 EURO 2 EURO 2 benzín EURO 2 nafta benzín nafta nafta Zdroj: CDV 38 Ef VŠCHT 3,7699 odpovídající kategorie CDV ID.B2 60 0 60 60 60 0 0,2884 0 0,1450 0,3807 0 ID.B3 ID.N ND.LDV 60 0 3,1349 ND.HDV 60 0 5,1762 ID.B2 60 60 60 0 0,1092 0 0,5362 1,9145 0 60 0 13,9693 ID.B3 ID.N ND.LDV ND.HDV prům. Ef CDV 15,87 0,64 0,23 0,85 8,98 2,70 0,19 0,95 1,2 10,4 Program snižování emisí statutárního města Brna Graf 6: Rozdíl mezi emisními faktory VŠCHT (MEFA 02) a návrhem CDV VŠCHT 5.4.2 CDV Vliv dopravy na kvalitu ovzduší Automobilová doprava má zásadní nebo významný podíl na imisním zatížení sledovaných polutantů, což dokladuje následující tabulka: Tabulka 26: Příspěvek automobilové dopravy na celkové znečištění ovzduší Polutant PM10 NO2 Doba průměrování Podíl REZZO 4 [%] Sekundární prašnost [%] 24 hod 1 54 90 roční 5 1 hod 95 roční 93 Benzen roční 99 BaP roční 14 CO maximální 8hod. průměr 85 Zdroj: J.Bucek, CDV 39 Program snižování emisí statutárního města Brna 3.8 Vývoj v emisích na území města Brna Na vývoj v emisích základních znečišťujících látek do ovzduší má v Brně vliv řada faktorů, jako je postupující plynofikace malých a středních zdrojů znečištění na území ČR, Jihomoravského kraje i města Brna mj. jako reakce na zpřísnění emisních limitů k roku 1998, útlum a restrukturalizace průmyslu, plynofikace teplárenských zdrojů na území města Brna, vzrůst cen energetických komodit a s tím související důraz na úspory energie ve všech spotřebitelských sektorech, legislativní úpravy a dlouhodobý důraz na ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami apod. Vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění na území Jihomoravského kraje od roku 1994 do roku 2001 ukazuje následující graf, vytvořený na základě údajů v Programu snižování emisí JM kraje. Graf 7: Vývoj v emisích znečišťujících látek, Jihomoravský kraj Vývoj v emisích základních škodlivin, JM kraj, t/rok 45 000 40 000 35 000 30 000 TZL 25 000 SO2 20 000 NOx 15 000 CO CxHy 10 000 5 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Zdroj: ENVIROS, PSE JM kraje Vývoj v emisích stacionárních zdrojů na území města Brna tento vývoj kopíruje, což lze doložit např. na emisích zdrojů REZZO 1: Tabulka 27: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1, statutární město Brno, t/rok rok 2001 2003 tuhé emise SO2 t/rok t/rok 108,24 75,45 NOx t/rok 390,26 125,25 CO t/rok 879,20 575,81 CxHy (VOC) t/rok 302,80 92,86 117,53 53,43 Veškeré velké zdroje znečišťování ovzduší jsou plynofikovány a využívají ve značné míře moderní spalovací technologie. Drtivá většina středních zdrojů byla rovněž plynofikována, nebo byla přebudována pro napojení na síť centrálního zásobování teplem. Výhodou Brna je oproti jiným srovnatelným městům v ČR rozsáhlá síť parovodního a horkovodního rozvodu dálkového tepla, která napomáhá zejména v imisně exponovaných částech města (v historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k tvoření inverzí apod.) výrazně omezovat emise z nízkoemitujících stacionárních zdrojů znečištění. 40 Program snižování emisí statutárního města Brna Porovnání měrných emisí na území města Brna v rámci JM kraje a ČR Měrné emise vybraných základních polutantů ze stacionárních zdrojů znečištění (vztaženo na km 2 ) byly porovnány s průměrem ČR, průměrem v JM kraji a Ústeckým krajem a průměrem za město Prahu. V grafu jsou v tuhých znečišťujících látkách zahrnuty emise primárního prachu. 2 Graf 8: Porovnání měrných emisí na km , vybrané kraje a města 2 Měrné emise ze stacionárních zdrojů na km 16,00 14,00 12,00 Brno 10,00 JM kraj 8,00 ČR 6,00 Praha Ústecký kraj 4,00 2,00 0,00 TZL SO2 NOx CO Zdroj: Národní program snižování emisí, vlastní výpočty Měrné emise nejen na km 2 , ale také na obyvatele jsou v Brně vyšší, než je průměr Jihomoravského kraje, průměr České republiky však překračují pouze u emisí NO x . 3.9 Souhrnné vyhodnocení emisní situace Souhrnné vyhodnocení měrných emisí na území města Brna vyplývá z následujících grafů a souhrnné tabulky, ze kterých vyplývá podíl zdrojů znečištění na celkových emisích na území města Brna a podíl spotřebitelských sektorů na těchto emisích. Doprava je majoritním původcem emisí oxidu uhelnatého (CO – 88,3 %), oxidů dusíku (NO x - 74,5 %) a benzenu (56,87 %). Zdroje kategorie REZZO 1 mají majoritu v emisích niklu (98,3 %), olova (79,7 %), kadmia (92,8 %) a benzo(a)pyrenu (téměř 100 %). V nich zvláště velké spalovací zdroje jsou majoritními původci znečištění v případě oxidu siřičitého a těžkých kovů olova a kadmia (Teplárny Brno, provoz Brno-sever). Malé zdroje znečišťování (ve kterých jsou evidovány emise ze zpoplatněných zdrojů REZZO 3, emise ze spotřeby zemního plynu v domácnostech a v plynových kotelnách podnikatelského sektoru a spotřeba tuhých paliv v sektoru domácností) jsou významné jako zdroje primárního prachu (40 %), oxidu siřičitého (41,5 %), arsenu (46,7 %) a těkavých organických látek (39 %). Střední zdroje znečišťování jsou z pohledu jejich podílů na emisích znečišťujících látek méně významné s výjimkou jejich podílu na emisí těkavých organických látek (34,4 %), podílu na emisích arsenu a rtuti. Technologické zdroje jsou majoritními znečišťovateli u emisí prachových částic, benzo(a)pyrenu, organických uhlovodíků, olova a čpavku. 41 Program snižování emisí statutárního města Brna Graf 9: Souhrnný pohled na strukturu emisí dle kategorie zdroje (první graf) a dle sektoru spotřeby (druhý graf) REZZO 4 REZZO 3 (vč. lokálu) REZZO 2 REZZO 1 Podíl kategorií REZZO na emisích škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r) členěno dle kategorie zdroje - výchozí rok 2003 100% Podíl [%] 80% 60% 40% 20% 0% PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb NH3 CO2 (kt) Město Brno Bydlení Doprava Terciární sféra Zemědělství Průmysl Podíl sektorů spotřeby na emisích škodlivin (t/r) a CO2 (kt/r) členěno dle sektoru spotřeby - výchozí rok 2003 100% Podíl [%] 80% 60% 40% 20% 0% PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg Město Brno Zdroj: HO Base Ing. Hrubý Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu 42 Cd As Ni Pb NH3 CO2 (kt) Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 28: Emisní bilance statutárního města Brna podle sektorů, 2003, t/rok Sektor Sekce OKEČ Průmysl Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Celkem průmysl Zemědělství Zemědělství, myslivost, lesnictví Celkem zemědělství Terciární sféra Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro os.potřebu Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnost Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Činnosti domácností Nezařazeno Celkem terciární sféra Doprava Doprava, skladování, spoje Celkem doprava Bydlení Nezařazeno Celkem bydlení Celkem [tun/rok] Oxid Oxid Oxidy Oxid uhelnatý Tuhé látky siřičitý dusíku dusičitý CO VOC Benzen BaP PM10 SO2 NOx NO2 0,05 0,03 3,93 0,39 0,07 0,16 1,26E-10 7,20E-14 78,23 9,40 56,77 5,68 55,91 56,78 6,41E-01 1,16E-04 10,51 102,47 339,82 33,98 62,14 10,93 3,85E-01 3,00E-03 0,45 0,84 7,52 0,75 7,82 1,83 9,90E-05 2,62E-09 89,25 112,74 408,05 40,80 125,95 69,70 1,03E+00 3,12E-03 0,02 0,00 0,02 0,00 0,66 4,71 5,46 0,55 4,31 33,34 1,27E-04 3,36E-09 0,02 0,01 1,25 0,13 0,17 0,07 1,06E-09 6,05E-13 0,00 0,00 0,25 0,02 0,03 0,01 1,44E-10 8,23E-14 0,02 0,13 0,85 0,09 0,13 0,03 4,19E-06 1,11E-10 1,26 0,12 24,85 2,49 1,67 6,23 1,05E+00 4,42E-01 0,90 12,31 8,94 0,89 3,90 1,71 6,36E-04 1,68E-08 0,37 9,42 13,24 1,32 4,56 0,61 5,54E-04 1,47E-08 0,34 0,98 22,59 2,26 6,93 2,02 7,74E-05 2,05E-09 2,68 14,97 203,59 20,36 18,72 5,51 1,36E-01 1,60E-02 0,01 0,00 1,00 0,10 0,05 0,03 5,03E-10 2,88E-13 1,48 0,71 118,41 11,84 23,68 4,74 7,03E-08 4,03E-11 7,74 43,37 400,42 40,04 64,15 54,31 1,18E+00 4,58E-01 12,19 0,56 3 022,41 181,47 3 923,64 4,66 2,9193 1,83E-04 12,19 0,56 3 022,41 181,47 3 923,64 4,66 2,9193 1,83E-04 69,98 109,87 223,09 22,31 326,22 65,96 5,38E-03 1,43E-07 69,98 109,87 223,09 22,31 326,22 65,96 5,38E-03 1,43E-07 179,18 266,54 4 053,97 284,63 4 439,96 194,63 5,1336 4,61E-01 Pozn.: Emise CO 2 nezahrnují dopravu 43 Hg Cd As Ni Pb CO2 NH3 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 1,51E-03 1,98E-03 3,41E-03 5,66E-03 1,32E-02 1,57E-02 1,32E-02 8,82E-03 1,44E-01 2,04E-01 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 1,72E-02 1,52E-02 1,22E-02 1,49E-01 2,18E-01 0,00 0,29 0,00 0,00 0,29 4 838 73 632 507 854 7 528 593 853 1,03E-03 0,00E+00 0,00E+00 2,18E-06 0,00E+00 2,26E-03 2,07E-03 1,68E-03 1,65E-02 0,00E+00 0,00E+00 2,35E-02 0,00 0,00 1,54E-02 1,54E-02 5,68E-02 0,00 7 082 2 111 287 877 19 092 12 392 15 376 19 091 3 842 1 007 140 616 221 775 5 686 5 686 246 922 246 922 1 068 236 4,58E-05 0,00E+00 0,00E+00 8,19E-07 0,00E+00 1,14E-04 9,87E-05 7,04E-05 0,00E+00 0,00E+00 0,00E+00 3,30E-04 0,00 0,00 7,33E-04 7,33E-04 1,63E-02 9,62E-04 0,00E+00 0,00E+00 8,51E-07 0,00E+00 3,04E-03 2,81E-03 1,24E-03 3,10E-03 0,00E+00 0,00E+00 1,11E-02 0,00 0,00 2,08E-02 2,08E-02 4,47E-02 1,59E-04 0,00E+00 0,00E+00 2,35E-05 0,00E+00 8,12E-04 5,56E-04 9,36E-05 1,99E-01 0,00E+00 0,00E+00 2,01E-01 0,00 0,00 4,13E-03 4,13E-03 3,55E-01 2,23E-03 0,00E+00 0,00E+00 2,73E-08 0,00E+00 4,93E-03 4,56E-03 3,64E-03 3,50E-03 0,00E+00 0,00E+00 1,89E-02 0,00 0,00 3,39E-02 3,39E-02 2,72E-01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,29 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 29: Souhrnná tabulka absolutních a měrných emisí, statutární město Brno, 2003 Látka TL SO2 NOx CO VOC Pb Cd As Hg Ni Benzen BaP NH3 Emise celkem t/rok % 179,1849 266,5400 4053,9722 4 439,9555 201,4032 0,2717 0,0163 0,0447 0,0568 0,3547 5,1336 0,4610 0,2863 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Měrné emise Velké zdroje kg/osoba kg/km2 t/rok % 0,4628 779,06 75,4504 0,6884 1 158,87 125,2494 10,4703 17 625,97 575,8091 11,4672 19 304,15 117,5282 0,5202 875,67 53,4299 0,0007 1,18 0,2165 0,0000 0,07 0,0151 0,0001 0,19 0,0138 0,0001 0,25 0,0317 0,0009 1,54 0,3487 0,0133 22,32 2,2073 0,0012 2,00 0,4608 0,0007 1,24 0,2863 Zdroj: ENVIROS, HO BAse 44 42,11 46,99 14,20 2,65 26,53 79,69 92,77 30,82 55,69 98,33 43,00 99,96 100,00 Střední zdroje t/rok % 20,5105 30,6722 117,4314 50,8681 69,2983 0,0212 0,0004 0,0100 0,0097 0,0018 0,0017 0,0000 0,0000 11,45 11,51 2,90 1,15 34,41 7,82 2,72 22,45 17,15 0,51 0,03 0 0 Malé zdroje t/rok % 71,8096 110,6000 341,5493 350,7255 78,6750 0,0340 0,0007 0,0209 0,0154 0,0041 0,0054 0,0000 0,0000 40,08 41,49 8,43 7,90 39,06 12,50 4,51 46,73 27,16 1,17 0,11 0 0 Mobilní zdroje t/rok % 11,4145 0,0184 3019,1823 3920,8337 0 0 0 0 0 0 2,9193 0,0002 0 6,37 0,01 74,47 88,31 0 0 0 0 0 0 56,87 0,04 0 Program snižování emisí statutárního města Brna 4. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A SOUHRNNÉMU AKČNÍMU PROGRAMU JM KRAJE Pro Jihomoravský kraj byl vypracován Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje. Tento program byl zpracovateli Generelu ovzduší statutárního města Brna zpřístupněn oficiálně Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Snížení emisí znečišťujících látek na území města Brna je nezbytné pro naplnění doporučeného krajského emisního stropu JM kraje v emisích NO x . V ostatních emisním stropem regulovaných znečišťujících látkách je příspěvek emisí, produkovaných v metropoli Jihomoravského kraje, městě Brně, velice nízký. Tabulka 30: Porovnání emisí škodlivin r. 2000 s doporučenými hodnotami emisních stropů v r.2010 pro Jihomoravský kraj (dle NV 417/2003 ), podíl města Brna Škodlivina Emisní strop r. 2010 kt/rok SO2 NOx VOC NH3 Skutečnost 2001 kt/rok 4,3 18,0 18,3 11,0 % plnění stropů JM kraj celkem 4,385 21,460 9,2 6,8 102 119,2 50,2 61,8 Emise Podíl emisí města znečišťujících látek, Brna na JM kraji rok 2003, statutární % město Brno 0,266 6 4,225 19,7 0,210 2,3 0,00029 0,004 Zdroj: Vlastní výpočty a Program snižování emisí JM kraje Obrázek 10: Podíl emisí na území města Brna na emisní bilanci Jihomoravského kraje Emise města Brna v rámci JM kraje 25 20 15 Strop 2010 JM kraj 2001 10 Brno 2003 5 0 SO2 NOx VOC NH3 Z grafu i tabulky je patrné, že k dosažení emisního stropu v NO x je na úrovni celého JM kraje i města Brna významné věnovat emisím této škodliviny a jejich vývoji prioritní pozornost, protože krajský emisní strop je překračován a bez aplikace nápravných opatření je jeho dosažení k roku 2010 ohroženo. Pro odhad vývoje emisí ze stacionárních zdrojů znečištění jsou významné také předpokládané dopady využití administrativních a regulačních nástrojů, kterými disponuje Krajský úřad Jihomoravského kraje. 45 Program snižování emisí statutárního města Brna Při výběru vhodných opatření, jejichž konkretizace bude provedena na území města Brna, vycházeli zpracovatelé Generelu ovzduší mj. ze Souhrnného akčního programu Jihomoravského kraje, který ve své kapitole 4 formuluje následující opatření pro jednotlivé prioritní škodliviny na území Jihomoravského kraje: Tabulka 31: Opatření doporučená v Souhrnném akčním programu Jihomoravského kraje 1. PM10 / řízení kvality 1.1. Omezování sekundární prašnosti ve volné krajině 1.2. Omezování sekundární prašnosti v intravilánu obcí 1.3. Technická opatření na neplynofikovaných malých a středních zdrojích včetně domácností 1.4. Snižování spotřeby energie u malých a středních zdrojů včetně domácností 1.5. Dopravní infrastruktura 2. BaP / řízení kvality 2.1 Opatření v obalovnách živičných směsí 2.2 Opatření na lokálních topeništích 3. Ozon / řízení kvality 3.1. Snižování emisí prekurzoru ozonu - NOX 3.2. Snižování emisí prekurzoru ozonu - VOC (těkavé organické látky) 4. NOx ekosystémy / řízení kvality 4.1. Iniciace jednání s MŽP 5. NOx / emisní stropy 5.1. Velké spalovací zdroje - motivační postupy 5.2 Doprava - dopravní sítě, obchvaty (iniciace jednání s MŽP a MD) 6. Hospodárné využití energie 6.1. Opatření na straně spotřeby 6.2. Opatření na straně zdrojů 7. Využití obnovitelných zdrojů 7.1. Vznik ucelených systémů pěstování a energetického využití biomasy 7.2 Výstavba zařízení na zpracování biomasy 7.3 Využití solární energie v zařízeních produkujících tepelnou energii 7.4 Využívání skládkového plynu 7.5 Využití MVE 8. Ochrana klimatu 8.1 Shoda s opatřeními na národní úrovni Zdroj: Souhrnný akční program Jihomoravského kraje Opatření SAP JM kraje, která jsou ve vztahu k řešení imisní zátěže na území města Brna vysoce relevantní, jsou v tabulce modře vyznačena. 46 Program snižování emisí statutárního města Brna 5. VZTAH KE KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM MĚSTA 5.1 Vztah ke Strategickému plánu rozvoje města Brna Kompletní dokument Strategie pro Brno - strategický plán rozvoje města Brna byl schválen Zastupitelstvem města Brna dne 25. 6. 2002. Strategický plán rozvoje města Brna - Strategie pro Brno postihuje dlouhodobé aspekty rozvoje města – jedná se o komplexní programový dokument, který poskytuje přehled o dlouhodobých rozvojových liniích města. Dokument byl vypracován ve dvou základních etapách – diagnostické a formulační. Etapa diagnostická zahrnuje zpracování vstupních analýz (Profil města), jejich interpretaci (Analýza SWOT) a částečně i vytyčení dlouhodobě platných cílových stavů (Strategická vize). Etapa formulační obsahuje výběr hlavních strategických linií (Strategické záměry) a jejich rozpracování do dílčích cílů (Programové cíle). Mimo strukturu strategického plánu stojí dokument Rozvojové scénáře, kde jsou nastíněny variantní scénáře rozvoje města dle různé priority záměrů a cílů, dále pak podkladové studie Obchod a město a Vybrané sociální a demografické charakteristiky městských částí Brna. Strategie pro Brno je rámcovým společenským zadáním územního plánu definujícím žádoucí socioekonomický rozvoj města. Průmětem vybraných rozvojových priorit do fyzického prostoru města je územní plán. V rámci řešení Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna vychází zpracovatel nejen z existujícího územního plánu a jeho priorit, ale současně – vzhledem k přípravě nového územního plánu – také z těch strategických vizí a směrů v hospodářském rozvoji města, které mají přímý vliv na spotřebu paliv a energie, na rozvoj výrobních činností a technologické emise, na intenzitu dopravy a její rozložení apod. Vybranými vizemi a směry rozvoje dle Strategie pro Brno jsou: Vytvoření silného centra technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb Posílení a rozvoj obchodní a turistické atraktivity města o Dokončení hospodářské restrukturalizace o Posílení investiční atraktivity města o Rozvoj inovativních a technologicky vyspělých oborů průmyslu a služeb o Podpora infrastruktury a marketingu obchodních a ekonomických služeb o Akcelerace cestovního ruchu ve městě Doprava a prostorový rozvoj o Zefektivnění systému hromadné dopravy - zajištění mobility obyvatel města bez vyvolávání negativních dopravních vlivů, účinná podpora městské hromadné dopravy, její zapojení do regionálního kontextu, ochrana města před nadměrnou dopravní zátěží a regulace individuální automobilové dopravy. o Prostorově vyvážený rozvoj urbanistické struktury města - rozvoj urbanistické struktury města reagující na nové ekonomické a sociální prostorové trendy - umísťování nových urbanistických funkcí s ohledem na dopravní a ekonomické vazby, omezování nekontrolované suburbanizace a rozvoj sekundárních městských center. o Regenerace a funkční rekonverze upadajících či zanedbaných území regenerace a oživení oblastí postižených funkčními změnami (průmyslové okrsky, střed města), podpora gentrifikace, realizace velkých rozvojových projektů jako ohnisek dalšího rozvoje území. Dokončení velkých rozvojových projektů o Technologický park Brno (cca 100 ha) 47 Program snižování emisí statutárního města Brna o o Jižní centrum (provázanost s vyřešením železničního uzlu) Brněnská průmyslová zóna- Černovická terasa přestavby brněnského Tyto potenciální a ve Strategickém plánu rozvoje města Brna zakotvené směry rozvoje mají bezprostřední vliv na vývoj v energetických potřebách města. Významná je struktura výrobních činností a s tím související spotřeba paliv a technologií, rozvoj služeb, vzrůst mobility a přepravních výkonů v nákladní i osobní dopravě, ale také prostorové řešení města apod. Způsob rozvoje města má značný vliv na vývoj v emisích znečišťujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojů znečištění. 5.2 Vztah k Územnímu plánu statutárního města Brna Generel ovzduší a zejména vyhodnocení kvality ovzduší je jedním z podkladů pro vypracování nového územního plánu města Brna. V průběhu zpracování byly využívány v širokém rozsahu informace a podklady z existujícího územního plánu, případně z doporučené technické dokumentace k tvorbě nového územního plánu, poskytované Odborem územního plánování a rozvoje MMB. Mezi hlavní zásady, kterými se stávající územní plán řídil, patřilo zejména respektování, případně obnovení přírodního rámce města, respektování, rozvoj a revitalizace historicky vzniklé struktury města, napojení města na evropské dopravní sítě a zároveň jeho ochrana před zbytečnou průjezdní dopravou. Hlavní směry rozvoje ÚPmB orientoval do jižní a východní, částečně pak i do západní části města. Prohlubování podrobných znalostí o využití území, vývoj společenského a ekonomického prostředí a situace na trhu nemovitostí vedly k potřebě dílčích změn územního plánu. Velké množství změn ÚPmB se dotýkalo navýšení návrhových ploch ve prospěch funkce bydlení, zeleně a dopravy na úkor ploch zemědělského půdního fondu (ZPF), individuální rekreace a ploch pracovních aktivit. Největší úbytek je v plochách ZPF, největší nárůst v plochách bydlení. Předpoklady územního plánu z r. 1994 zaostávají v mnoha oblastech za skutečným vývojem. Např. v rozhodujícím ukazateli z hlediska produkce emisí z dopravy stupni automobilizace (počet osobních aut na 1000 obyvatel), který má vliv jak na předpoklady přepravní práce (nárůst využívání IAD), tak na dimenzování ploch a zařízení pro parkování a odstavování vozidel – bylo hodnoty 400 os. aut na 1000 obyvatel, která byla předpovídána pro návrhový horizont ÚP (r. 2010), ve skutečnosti dosaženo již v r. 1999, tedy za pouhých 5 let platnosti územního plánu. 5.3 Vztah ke Generelu dopravy statutárního města Brna Dopravní politika statutárního města Brna byla schválena Zastupitelstvem města Brna na zasedání č. Z2/045 ve dnech 23.-25. 6. 1998 jako podklad pro zpracování dopravního generelu města Brna a všech dopravních a územně plánovacích dokumentací. Generel dopravy statutárního města Brna byl pořízen Útvarem hlavního architekta města Brna společnostmi ILF Consulting Engineers, s. r. o., a Brněnské komunikace a. s. v roce 2002. Generel dopravy byl pro zpracování Generelu ovzduší poskytnut Magistrátem města Brna a některé jeho podrobnosti byly projednávány a aktualizovány s Odborem dopravy a Odborem územního plánování a rozvoje v průběhu řešení. Významná opatření na dopravní síti, pro která byl zpracován vliv na kvalitu ovzduší, vyplývají z Generelu dopravy a Územního plánu města Brna a jejich rozsah byl s oběma odbory diskutován. 48 Program snižování emisí statutárního města Brna 5.4 Vztah k Územní energetické koncepci statutárního města Brna Územní energetická koncepce statutárního města Brna (ÚEK) byla pro město Brno vypracována v letech 2003 a 2004. Zpracovateli Generelu ovzduší byla poskytnuta v dostupné oficiální verzi s návrhovou i analytickou částí. ÚEK statutárního města Brna byla zpracována na základě požadavku zákona č. 406/2000 Sb. a prováděcího předpisu – Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k podrobnostem územní energetické koncepce, a stanovuje na území města Brna v několika variantách principy zásobování daného území palivy a energií ve výhledu příštích 20 let. Z hlediska programů snižování emisí a imisí je významným podkladem pro ocenění možného vývoje emisí ze stacionárních spalovacích zdrojů znečištění na území města v následujících 20 letech, a to v oblasti: Vývoje v zásobování města Brna teplem ze soustavy CZT a předpokládaného vývoje ve zdrojích soustavy CZT, které jsou největšími emitenty škodlivin; Potenciálu úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů energie; Očekávaných energetických nároků na rozvojových plochách pro zástavbu (jejichž odhad vycházel z územního plánu a funkčního využití těchto ploch). Z obecných částí ÚEK čerpali zpracovatelé Generelu ovzduší – programu snižování emisí, např. popis města, geografických a klimatických podmínek, některé části popisu významných spalovacích zdrojů apod. Vstupní informace v emisní části se v Generelu ovzduší od Územní energetické koncepce odlišují. Emisní bilance výchozího stavu pro stacionární spalovací zdroje nebyly pro zpracování Generelu ovzduší (GO) dostatečně úplné ani aktuální. Proto byly v rámci Generelu ovzduší emise i ze spalovacích procesů vypočteny nezávisle na ÚEK. (ÚEK v analytické části pracuje pouze se základními škodlivinami a se spalovacími stacionárními zdroji a údaji roku 2001. Vlastní výpočet provedl zhotovitel Programu snižování emisí v kategorii REZZO 3 - emise v podnikatelském maloodběru, v lokálních topeništích v sektoru obyvatelstva, kde jsou stále využívána tuhá paliva, ve zjištění zpoplatněných zdrojů REZZO 3. U zdrojů REZZO 1 a 2 byla provedena úplná aktualizace, došetření zdrojů, jejich lokalizace, doplnění ostatních znečišťujících látek apod.). 49 Program snižování emisí statutárního města Brna 6. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 6.1 Vztah k Národnímu programu snižování emisí ze zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů Národní program snižování emisí znečišťujících látek ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (tj. spalovacích zdrojů s jmenovitým tepelným příkonem 50 MW nebo vyšším, k nimž bylo vydáno původní stavební povolení u prvního objektu zdroje či jiné obdobné rozhodnutí do 1. července 1987) je nástrojem pro regulaci emisí v této skupině zdrojů. Na následujícím obrázku uvádíme schéma vztahů mezi směrnicemi Evropské komise z oblasti ochrany vnějšího ovzduší, územních emisních stropů a regulace emisí ze zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů (zdroje nad 50 MW t ). Obrázek 11: Vnější ochrana ovzduší, emisní stropy, zvláště velké spalovací stacionární zdroje Zdroj: ENVIROS, s. r. o. Způsob regulace zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů znečištění v Evropské unii definuje Směrnice č. 2001/80/EC Evropského parlamentu a Rady o omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zdrojů. Z této směrnice vyplývá, že tato vymezená kategorie zdrojů může být na národní úrovni regulována dvěma alternativními způsoby: plošné dosažení emisních limitů pro tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku, stanovených pro nové zdroje nejpozději k 1. lednu 2008 zařazení těchto zdrojů do národního programu, jehož implementace povede v daném termínu k celkovému snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých látek z této skupiny zdrojů shodnému se snížením, kterého by bylo dosaženo plošnou aplikací emisních limitů. 50 Program snižování emisí statutárního města Brna U stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů v České republice bylo použito zařazení do Národního programu. Legislativní rámec, který upravuje chování podniků při aplikaci směrnice 2001/80/ EC, je dán Nařízením vlády č. 112/2004 Sb. o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečištění. Z příloh k tomuto nařízení vyplývají i opatření pro 4 zvláště velké stávající spalovací zdroje na území města Brna. Jsou to zdroje: Teplárny Brno, a. s., provoz Špitálka Teplárny Brno, a. s., provoz Brno-sever Energzet a. s. - teplárna KRÁLOVOPOLSKÁ, a. s. Žádný z uvedených zvláště velkých spalovacích zdrojů nepodléhá individuální regulaci emisí NO x . Zdroje nicméně podléhají skupinové regulaci a mají stanovené výpočtové stropy pro emise SO 2 , NO x a tuhých znečišťujících látek. Dále vypracovávají a předkládají Krajskému úřadu Jihomoravského kraje Plány snížení emisí u zdroje. Tyto plány byly analyzovány a využity jako informační zdroj pro odhad vývoje emisí z této kategorie zdrojů na území města Brna k roku 2010. U žádného zdroje není stanovený emisní strop překračován, naopak, všechny zdroje pracují s významným kreditem – tj. v roce 2003 výrazně pod úrovní emisního stropu. 6.2 Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a využití OZE Potenciál úspor energie a uplatnění obnovitelných zdrojů byl navržen v územní energetické koncepci statutárního města Brna. V návaznosti na Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje je v Programu snižování emisí statutárního města Brna doporučena realizace potenciálu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů – v souladu s Územní energetickou koncepcí statutárního města Brna – jako jedno z opatření ke snížení emisí. Jedním ze zdrojů financování těchto opatření, který nicméně disponuje omezenými investičními prostředky, je Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Tento program má 17 částí (podle jednotlivých resortů státní správy) a je zveřejňován vždy ke konci roku. V prosinci roku 2004 byl Obchodním věstníkem vyhlášen program pro rok 2005 (část A, v působnosti MPO). Platnost programu je roční. Oblasti vymezené pro působnost tohoto programu jsou dány Zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v části o Národním programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Národní program je čtyřletý a Státní program je jeho ročním upřesněním. Přestože jsou zdroje Státního programu podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů nevhodné pro realizaci většiny investičních opatření v této oblasti, lze je využít pro zpracování zbývajících energetických auditů, realizaci vzdělávacích akcí, vypracování Akčního programu na podporu realizace Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje a statutárního města Brna, implementaci energetického managementu formou M&T, podporu činnosti Krajské energetické agentury, středisek EKIS (síť poradenských středisek) apod. 6.3 Vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Místní program zlepšení kvality ovzduší byl vypracován pro škodliviny PM 10 , benzen a NO 2 . U těchto škodlivin docházelo k překračování výhledového imisního limitu případně zvýšeného o mez tolerance v roce 2003 (PM 10 ), nebo je překračován imisní limit a odhad výhledového stavu k roku 2010 ukazuje možné překračování ve výhledu bez přijetí dodatečných opatření, nebo očekávaný vývoj v emisích naznačuje možné překračování imisního limitu v roce 2010 (benzen, NO 2 ). 51 Program snižování emisí statutárního města Brna Proto je nezbytné, aby byly snižovány zejména emise těchto škodlivin. Opatření ke snížení těchto emisí jsou zahrnuta do programu snižování emisí se zohledněním hlavních cílových skupin programu a s rámcovým vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. V Programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna jsou vytvořena doplňková opatření, která nesouvisí přímo se snižováním emisí, a navíc je přihlédnuto k dopadu opatření snižujících emise na kvalitu ovzduší v konkrétní problémové látce a lokalitě. 52 Program snižování emisí statutárního města Brna 7. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA 7.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Statutární město Brno je územně členěno na 29 městských částí, Magistrát města Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného obecního úřadu a působnost okresního úřadu. Jak uvádí Strategie pro Brno: „Rozdělení města na dílčí správní části je výsledkem jeho demografického růstu a územního vývoje. Aktuální územněsprávní struktura respektuje existenci historicky vzniklých územních celků, vyznačujících se určitou vnitřní urbanistickou, sociální i politickou integritou. Nevýhodou tohoto uspořádání je nevyrovnaná velikostní skladba jednotlivých městských částí. Princip “přirozených” městských částí není navíc uplatněn beze zbytku, např. v případě Brna-sever či Brna-jih. Vysoký počet městských částí je předpokladem efektivnější účasti obyvatel na správě věcí veřejných a blízkosti veřejné správy k občanům. Systém decentralizace státní správy a samosprávy, včetně výkonu některých činností v přenesené působnosti pověřenými obecními úřady, je ovšem v řadě oblastí nepřehledný a přináší problémy v odborném pokrytí některých správních činností. Komplikovány jsou rovněž činnosti založené na integritě městské struktury a společnosti, jako je územní plánování, rozvoj dopravní infrastruktury, socioekonomické plánování apod.“ Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/2004, kterou se vydává Statut města Brna: PŮSOBNOST MĚSTA 1) Samostatná působnost: ve spolupráci s městskými částmi zabezpečuje a realizuje koncepci péče o všechny složky životního prostředí města Brna a racionální využívání přírodních zdrojů; v souvislosti s tím zajišťuje zpracování příslušné dokumentace, koordinuje činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů ve městě, informuje veřejnost o stavu životního prostředí ve městě, včetně koordinace této činnosti na území města, zabezpečuje a aktualizuje informační systém všech složek životního prostředí, podílí se na ekologické výchově, vydává závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům celoměstského významu 2) Přenesená působnost: je dotčeným orgánem při posuzování vlivů na ŽP podle zvláštních předpisů 41, 41a) v územním řízení, stavebním a kolaudačním řízení ze zákonů o ochraně ovzduší, ochraně přírody a krajiny a o odpadech; ukládá pokuty fyzickým a právnickým osobám za porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí; na úseku ochrany ovzduší odbor ŽP: o rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů, o ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních zdrojů, 53 Program snižování emisí statutárního města Brna o o o o o o vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje, je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší, zpřístupňuje informace, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, zpracovává místní program snižování emisí znečišťujících látek, vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů. PŮSOBNOST MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ 1) Samostatná působnost: V samostatné působnosti městské části: vytvářejí a realizují koncepci péče o životní prostředí příslušné městské části v návaznosti na koncepci životního prostředí města, ke které se vyjadřují, a v souvislosti s tím zabezpečují racionální využívání přírodních zdrojů; zabezpečují provoz sběrných středisek odpadů, koordinují činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů v městské části, vydávají závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům místního významu. 2) Přenesená působnost: Na úseku ochrany ovzduší městské části: zpřístupňují informace, rozhodují o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, nařizují odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládají opatření a pokuty, vedou evidenci malých stacionárních zdrojů, poskytují údaje ministerstvu, kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, nápravná opatření, rozhodují o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, kontrolují účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů, kontrolují dodržování povinností a ukládají pokuty. 7.2 Kontakty a odpovědné osoby 7.2.1 Magistrát města Brna Odpovědným orgánem v oblasti ochrany ovzduší je: Technický úsek MMB Odbor životního prostředí (OŽP) Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí Referát ochrany ovzduší 54 Program snižování emisí statutárního města Brna Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Vaněček Tel.: +420 542 174 500 dv. 515a Sekretariát: Kateřina Págová Tel: +420 542 174 501 dv. 516 Fax: +420 542 174 509 7.2.2 Městské části Tabulka 32: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty vykonávající agendu v oblasti ochrany ovzduší MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 1 Brno-střed Dominikánská 2, 601 69 tel. Ústř. 542 526 111, fax 542 526 395 E-mail: [email protected] www.stred.brno.cz Odbor životního prostředí Měnínská 4 tel. 542 526 150 2 Brno-Žabovřesky Horova 28, 616 00 tel. Ústř. 549 523 511, fax 549 257 422 E-mail: [email protected] www.brno.cz/zabovresky Oddělení životního prostředí Horova 28 tel. 549 523 566 3 Brno-Královo Pole Palackého tř. 59, 612 93 tel. Ústř. 541 588 111, fax 549 245 440 E-mail: [email protected] www.kralovopole.brno.cz Odbor životního prostředí Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 4 Brno-sever Bratislavská 70, 601 47 tel. ústř. 532 151 111, fax 545 542 276 E-mail: [email protected] www.brno.cz/sever/ Oddělení životního prostředí a místního hospodářství Bratislavská 70 tel. 532 151 232 5 Brno-Židenice Šámalova 60, 615 00 tel. ústř. 548 212 238, fax 548 211 869 E-mail: [email protected] www.zidenice.cz 6 Brno-Černovice Bolzánova 1, 618 00 tel. ústř. 548 129 811, fax 548 129 853 E-mail: [email protected] www.brno.cz/cernovice Odbor životního prostředí Bolzanova 1 tel. 548 129 836 7 Brno-jih Mariánské nám.13, 617 00 tel. ústř. 545 427 511, fax 545 233 413 E-mail: [email protected] www.brno-jih.cz Referát životního prostředí Mariánské nám. 13 tel. 545 427 522 8 Brno-Bohunice Dlouhá 3, 625 00 tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax 547 352 946 E-mail: [email protected] www.brno.cz/bohunice/ 55 Program snižování emisí statutárního města Brna MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 9 Brno-Starý Lískovec Klobásova 9, 625 00 tel. ústř. 547 139 211, fax 547 139 230 E-mail: [email protected] www.radnice.info/staryliskovec Referát tvorby a ochrany životního prostředí a hygieny Klobásova 9 tel. 547 139 238 10 Brno-Nový Lískovec Oblá 75 a, 634 00 tel. ústř. 547 211 333, fax 547 211 334 E-mail: [email protected] www.nliskovec.brno.cz 11 Brno-Kohoutovice Bašného 36, 623 00 tel. ústř. 547 130 511, fax 547 130 522 E-mail: [email protected] www.kohoutovice.brno.cz 12 Brno-Jundrov Veslařská 56, 637 00 Brno tel. ústř. 541 420 361, fax 541 220 001 E-mail: [email protected] www.brno.cz/mc/jundrov/ Úsek životního prostředí: Veslařská 56 tel. 541 420 376 13 Brno-Bystrc nám. 28. dubna 60, 635 00 tel. ústř. 546 125 111, fax 546 125 224 E-mail: [email protected] www.bystrc.cz Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 14 Brno-Kníničky Nová 11, 635 00 tel. ústř. 546 221 550, fax 546 221 550 E-mail: [email protected] www.brno-kninicky.cz Agendu vykonává pověřená městská část Brno-Bystrc Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel. 546 125 150 15 Brno-Komín Vavřinecká 15, 624 00 tel. ústř. 541 428 161, 541 428 162, fax 541 222 481 E-mail: [email protected] www.brno-komin.cz Odbor životního prostředí Vavřinecká 15 tel. 541 428 178 16 Brno-Medlánky Hudcova 7, 621 00 tel. ústř. 541 225 267, fax 541 225 267 E-mail: [email protected] www.eurady.cz/medlanky/ Referát životního prostředí: Hudcova 7, tel. 549 273 111 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám.11, 621 00 tel. ústř. 541 421 711, fax 541 226 124 E-mail: [email protected] www.brno.cz/reckovice Oddělení životního prostředí ochrana ovzduší, odpadové hospodářství Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 56 Program snižování emisí statutárního města Brna MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 18 Brno-Maloměřice a Obřany Selská 66, 614 00 tel. ústř. 545 211 726, 545 212 251, fax 545 213 840 E-mail: [email protected] www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/ Odbor životního prostředí, zemědělství a vnitřních věcí Rázusova 37 tel. 545 230 573 19 Brno-Vinohrady Velkopavlovická 25, 628 00 tel. ústř. 544 233 513, fax 544 210 825 E-mail: [email protected] www.brno.cz/mc/vinohrady Odbor životního prostředí Velkopavlovická 25 tel. 544 210 839 20 Brno-Líšeň Jírova 2, 628 00 tel. ústř. 544 424 811, fax 544 211 010 E-mail: [email protected] www.brno.cz/lisen/ Odbor technický Referát životního prostředí Jírova 2 544 424 877 21 Brno-Slatina Budínská 2, 627 00 tel. ústř. 545 226 018, fax 545 216 285 E-mail: [email protected] www.mcslatina.org Odbor technický Referát životního prostředí a zemědělství Přemyslovo nám. 18 tel. 548 214 606 22 Brno-Tuřany Tuřanské nám. 1, 620 00 tel. ústř. 545 219 627, 545 219 628, fax 545 219 338 E-mail: [email protected] www.turany.cz Referát životního prostředí Tuřanské nám. 1 tel. 545 220 017/109 23 Brno-Chrlice Chrlické nám. 4, 643 00 tel. ústř. 545 427 210, 545 427 220, fax 545 238 069 E-mail: [email protected] www.chrlice.brno.cz Odbor živ. prostředí, odpad. hosp. Chrlické nám. 4 tel. 545 427 217 24 Brno-Bosonohy Bosonožské nám. 1, 642 00 tel. ústř. 547 422 711, fax 547 422 719 E-mail: [email protected] www.brno.cz/bosonohy Odbor životního prostředí Bosonožské nám. 1 tel. 547 422 713 25 Brno-Žebětín Křivánkovo nám. 35, 641 00 tel. ústř. 546 217 110, fax 546 217 301 E-mail: [email protected] www.zebetin.webpark.cz Úsek životního prostředí Křivánkovo nám. 35 tel. 546 217 301 26 Brno-Ivanovice Mácova 3, 621 00 tel. ústř. 541 226 695 , fax. 549 271 494 E-mail: [email protected] www.radnice.info/ivanovice Agendu vykonává pověřená městská část Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 27 Brno-Jehnice Nám. 3. května č. 5, 621 00 tel. ústř. 541 237 425, fax 541 237 157 E-mail: [email protected] www.mcjehnice.brno.cz Agendu vykonává MČ Brno-Královo pole Palackého tř. 59 tel. 541 588 231 57 Program snižování emisí statutárního města Brna MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 28 Brno-Ořešín Ronovská 10, 621 00 tel. ústř. 541 237 257, fax 541 237 257 E-mail: [email protected] www.brno.cz/mc/oresin MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel. 541 421 725 29 Brno-Útěchov Adamovská 6, 644 00 tel. ústř. 541 239 135, fax 541 239 135 E-mail: [email protected] www.volny.cz/utechov Odbor životního prostředí Adamovská 6 tel. 541 239 135 58 Program snižování emisí statutárního města Brna 8. VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Znečišťující látky, které jsou hodnoceny vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou stanoveny Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a zahrnují: oxid siřičitý suspendované částice frakce PM 10 oxid dusičitý olovo oxid uhelnatý benzen ozon kadmium arzen nikl rtuť benzo(a)pyren amoniak Kromě hodnot imisních limitů pro výše uvedené znečišťující látky je nařízením vlády č.350/2002 Sb. stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g/m 2 za měsíc. 8.1 Monitorování kvality ovzduší 8.1.1 Státní monitorovací síť V roce 2003 proběhla rekonstrukce státní monitorovací sítě kvality ovzduší, provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, která k 1. 1. 2004 sestává ze 64 základních stanic a 30 specializovaných stanic (13 stanic měřících ozon, 4 dopravní stanice a 13 stanic provozovaných místními úřady). Celkem bylo v roce 2003 prováděno měření kvality ovzduší na 347 místech, z toho Český hydrometeorologický ústav zajišťoval 147 měřicích míst a hygienická služba a Státní zdravotní ústav 92 měřicích míst. Z regionálního hlediska je nejvíce stanic provozováno v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Středočeském kraji a v Praze. Restrukturalizace monitorovací sítě a tím i snížení počtu monitorovacích stanic se realizuje od 1. 1. 2004. Data z monitorovacích stanic jsou validována a shromažďována v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO), provozovaném Českým hydrometeorologickým ústavem. V některých případech (zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, VOC, rtuť, benzen, benzo(a)pyren a amoniak) není počet měřicích míst zjevně dostatečný k tomu, aby umožnil spolehlivé posouzení kvality ovzduší nad územím České republiky. 8.1.2 Měření kvality ovzduší na území města Brna Koncentrace znečišťujících látek na území města jsou v současnosti sledovány staničními sítěmi Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního ústavu (dříve Městské hygienické stanice - MHS) a Magistrátu města Brna. Magistrát města Brna provozuje síť imisního monitoringu sestávající nyní z pěti stacionárních měřicích stanic. V rámci řešení Generelu ovzduší statutárního města Brna byly ve spolupráci s Odborem životního prostředí MMB vyhodnoceny údaje imisního monitoringu na území města Brna za období let 2000 až 2003, v závislosti na dostupnosti údajů, provedeném měření, provozu stanic apod. 59 Program snižování emisí statutárního města Brna 8.1.3 Umístění a provoz stanic na území města Brna Stanice OŽP MMB OŽP MMB, referát ochrany ovzduší, provádí měření kvality ovzduší na území města Brna svými stacionárními monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách: PFMU - křižovatka ulic Kotlářská - Kounicova, areál PřF MU Brno (od 1. 8. 2004 přešla stanice do správy ČHMÚ) ZVONAŘKA - ul. Opuštěná, před bývalým SOU obchodním LÁNY - ul. Lány, MČ Bohunice, areál SZTŠ ARBORETUM - tř. Gen. Píky, MČ Brno-sever, areál Arboreta MZLU SVATOPLUKOVA - Svatoplukova, MČ Brno-Židenice, areál kasáren AČR VLEK - ul. Bauerova, Pisárky, předprostor IX. brány BVV Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP MMB. Na všech uvedených stanicích je monitorován oxid dusnatý (NO), oxid dusičitý (NO 2 ), oxid uhelnatý (CO), oxid siřičitý (SO 2 ) a prašný aerosol. Na monitorovacích stanicích PFMU a Lány je měřen prašný aerosol frakce PM 10 (částice velikosti 10 mm), na stanicích Zvonařka, Arboretum, Svatoplukova a Vlek je prašný aerosol měřen metodou TSP (total suspended particulates) a po přepočtu naměřených hodnot konstantou 0,8 je rovněž prezentován jako prašný aerosol frakce PM 10 . Troposférický ozon O 3 je měřen na stanicích PřFMU a Arboretum. Nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší - zejména oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého - jsou registrovány v chladnější části roku za nepříznivých rozptylových podmínek (teplotní inverze, malá rychlost větru) a u komunikací s vysokou intenzitou dopravy po větší část roku. V letních měsících, zejména za bezoblačných a slunných dnů dosahuje svých maximálních hodnot troposférický ozon. Nejvyšších hodnot je dosahováno v odpoledních hodinách s následným poklesem ve večerních hodinách. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na stránkách www.brno.cz/monitoring/ Stanice ČHMÚ ČHMÚ provozovalo letech 2000 až 2003 následující stanice imisního monitoringu: Brno – Josefská - střed města, vícepodlažní zástavba (obytné budovy z posledních desetiletí. Areál bývalého Technického muzea; Brno – Kroftova – dopravní stanice, stacionární, manuální, umístěna v horní části Žabovřeské kotliny, zástavba nízkopodlažními obytnými budovami, středně zatížený liniový zdroj, v okolí lokální topeniště; Brno – Přízřenice - Rovina, velmi málo zvlněný terén. Zástavba, převážně průmyslem užívané plochy; Brno – Soběšice - Vrchol. poloha ve značně svažitém terénu (nad 10%). Částečně zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obce. Brno - Tuřany – pozaďová předměstská stanice, AMS, umístění – vrcholová poloha, rovná plocha, areál mezinárodního letiště, trvalý travní porost, téměř bez zástavby; Brno – VŠZ – dopravní stanice, stacionární, manuální, vrcholová poloha v terénu. Areál arboreta. V okolí sídlištní zástavba. Pod svahem zatížený liniový zdroj, výtopna. Údaje z automatizovaného imisního monitoringu, aktuální údaje o stavu vyhodnocení kvality ovzduší jsou k dispozici na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz. Většina těchto stanic ukončila v průběhu roku 2003 provoz. 60 Program snižování emisí statutárního města Brna Stanice Zdravotního ústavu Další měřicí stanice v Brně provozuje Státní zdravotní ústav - v letech 2000 až 2003 se jednalo o 5 měřicích stanic: Stanice Polní – (provoz stanice byl ukončen v roce 2003) Brno – Fr. Skaunicové Brno – Húskova – pozaďová stanice, stacionární, manuální. Brno – Dobrovského – pozaďová stanice, stacionární, manuální, zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty; Brno – Krasová – pozaďová stanice, stacionární, manuální, umístěna v řídké nízkopodlažní zástavbě (vilová čtvrť). V následující tabulce je uveden soupis stanic spolu s měřenými škodlivinami. Jejich umístění v mapě (v GIS) je přílohou Rozptylové studie města Brna. Tabulka 33: Soupis měřicích stanic na území města Brna, rok 2000-2003 Název stanice Provoz Brno - Josefská Brno - Kroftova Brno - Přízřenice Brno - Soběšice Brno - Tuřany Brno - VŠZ Brno - Dobrovského Brno - Húskova Brno - Krasová Brno – Fr. Skaunicové Brno - Polní PFMU ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ SZÚ SZÚ SZÚ SZÚ SZÚ MMB (ČHMÚ) MMB MMB MMB MMB MMB ZVONAŘKA LÁNY - ul. Lány ARBORETUM Brno - Svatoplukova VLEK - ul. Bauerova 8.1.4 Měřená škodlivina SO2 PM10 NO X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X NO2 CO O3 X X X X Pb Cd As Ni X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Vyhodnocení imisního monitoringu Vyhodnoceny byly údaje ze všech stanic, pro sledované škodliviny v letech 2000 až 2003. V příloze Programu zlepšení kvality ovzduší jsou předloženy tabelární a grafické výstupy hodnocení podle jednotlivých stanic. Jak ukazují údaje z měření, závažné překračování limitních hodnot bylo naměřeno ve všech stanicích OŽP MMB pro suspendované částice frakce PM 10 . Výhledová hodnota imisního limitu pro rok 2010 u ročních průměrných koncentrací oxidu uhličitého (NO 2 ) byla v letech 2000 až 2003 překračována ve 3 stanicích, nebyla však překročena hodnota limitu včetně meze tolerance. Nejvyšší naměřené hodnoty koncentrací NO 2 se vyskytují v zimních měsících. U krátkodobých koncentrací NO 2 nedochází k překračování četnosti, hodnota limitních koncentrací pro rok 2003 (LV+MT) překračována není, je nicméně ohroženo splnění imisního limitu k roku 2010. 61 Program snižování emisí statutárního města Brna Koncentrace oxidu siřičitého se i v zimních měsících pohybují mezi dolní a horní mezí pro posuzování, nedosahují ani poloviny imisního limitu a v letních měsících klesají pod dolní mez pro posuzování (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.) Také pro všechny další škodliviny jsou naměřené hodnoty pod dolní mezí pro posuzování (s výjimkou niklu, u kterého jsou naměřeny hodnoty přesahující imisní limit i několikanásobně a probíhá vyhodnocení metodiky měření, a arzenu, jehož zimní koncentrace se pohybují mezi horní a dolní mezí pro posuzování. 8.2 Modelové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2003 Kromě vyhodnocení údajů z měření pro období let 2000 až 2003 byl proveden pro údaje roku 2003 velmi podrobný modelový výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení hraničních koncentrací na území města Brna, a to pro všechny znečišťující látky, které jsou imisně sledované (s výjimkou amoniaku, troposférického ozonu a prašného spadu). Výpočet byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v r.1998 a která byla oproti původní verzi upravena tak, aby respektovala požadavky nové legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Výstupy rozptylové studie lze stručně shrnout následovně: Nejproblematičtější škodliviny jsou: prach, benzen, BaP, NO 2 Překračování imisních limitů včetně meze tolerance dochází u suspendovaných částic PM 10 . Z hlediska zdrojů prachu jsou významnými původci překračování limitních hodnot pro průměrné denní koncentrace slévárny na území města Brna a malé zdroje znečištění. V průměrných ročních koncentracích je příspěvek stacionárních zdrojů malý - zásadním problémem je sekundární prašnost především z dopravy a nezpevněných ploch. Koncentrace přesahující výši imisního limitu zvýšenou o mez tolerance jsou dosahovány v případě benzenu. Limitní hodnoty jsou překračovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská a dále pak v centru Brna, v lokalitách Dornych a Koliště. Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou dosahovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská. Maximální hodinové koncentrace pro NO 2 jsou překročeny především podél celého hodnoceného dálničního úseku D1, četnost překročení je nižší než je stanovena v imisním limitu. Pro škodlivinu BaP jsou v blízkosti obaloven živičných směsí dosahovány koncentrace ve výši 2 µg/m 3 , a jsou tedy na dvojnásobku výhledového imisního limitu pro rok 2010. Do této doby bude potřeba měřením v blízkosti zdrojů potvrdit nebo vyvrátit výsledky modelového hodnocení imisního zatížení a popřípadě navrhnout technologická opatření ke snížení imisního zatížení škodlivinou BaP. Při zpracování rozptylové studie byly stanoveny příspěvky jednotlivých skupin zdrojů znečištění k imisní situaci v jednotlivých škodlivinách. Jsou uvedeny v následující tabulce: 62 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 34: Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisnímu zatížení města Brna (průměr) LV+MT 2003 škodlivina interval 1 hod SO2 roční 24 hod PM10 NO2 Benzen µg/m Podíl sekundární REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 prašnosti Podíl REZZO v % 3 410 23 13 64 0 50 12 16 72 0 125 23 13 64 0 0 60 10 24 11 1 54 roční 43,2 2 1 2 5 90 1 hod 270 2 1 2 95 roční 54 2 1 4 93 roční 9,375 0 0 1 99 24 hod O3 8 hod. klouzavý 120 Pb roční 0,7 39 26 35 0 0 Cd roční 0,007 46 6 48 0 As roční 0,01125 25 70 5 0 Ni roční 0,034 66 3 31 0 Hg roční 0,05 0 42 58 0 BaP roční 0,008 86 0 0 14 CO max. 8hod. průměr 13 300 8 2 5 85 0 Zdroj: J. Bucek 8.3 Souhrnný imisní popis města Strategie pro Brno uvádí: „Sociologické průzkumy ukazují, že ovzduší v centru Brna hodnotí téměř polovina obyvatel (47,4 %) jako spíše špatné a dalších 30 % jako špatné. Proto je jeho stavu věnována v Brně v posledních několika letech mimořádná pozornost - ovzduší je pravidelně monitorováno a vedení města Brna prostřednictvím své Kanceláře Brno-Zdravé město a Odboru životního prostředí iniciuje projekty vedoucí k odstranění zdrojů znečištění a k ozdravění města.“ Dle Přílohy č. 11 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a návazných sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (MŽP) je město Brno zařazeno mezi „oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ 1 vzhledem k tomu, že na části jeho území dochází k překračování imisních limitů i meze tolerance pro průměrné 24hod. koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM 10 . Zasažená plocha tvořila dle informací MŽP v roce 2003 18 % plochy města (překročení imisního limitu i meze tolerance) a 50,8 % (překročení imisního limitu, který vstoupil v platnost 1. ledna roku 2005). V rámci Generelu ovzduší byla prováděna analýza imisního monitoringu na území statutárního města Brna a modelové hodnocení kvality ovzduší z údajů o emisích znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečištění a automobilové dopravy. Vyhodnocením měření i modelovým hodnocením kvality ovzduší (výrazně podrobnějším, než je prováděno pro potřeby MŽP) bylo na území města Brna rovněž zjištěno překročení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance u průměrných ročních i průměrných denních koncentrací prachových částic frakce PM 10 . Toto překročení bylo zjištěno na mnohem menším území města, než jak uvádí hodnocení MŽP. Znečištění je (na základě analýz příspěvků zdrojů znečištění na vybraných referenčních bodech modelu SYMOS) zapříčiněno: v případě ročních koncentrací - produkcí prachu v technologických provozech a lokálních topeništích; 1 Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, v § 7 odst. 1. 63 Program snižování emisí statutárního města Brna v případě krátkodobých, denních koncentrací pak zejména sekundární prašností ve spolupůsobení s dopravou. Další významnou znečišťující látkou je benzen, u kterého jsou na části území města Brna překračovány limitní hodnoty pro průměrné roční koncentrace, a to v důsledku zatížení dopravou. Zvýšené imisní koncentrace jsou zaznamenány také u oxidu dusičitého, u kterého by ve výhledu nemusel být naplněn imisní limit k roku 2010, nebudou-li přijata nápravná opatření, zejména v dopravě. Překročení imisního limitu k roku 2009 by bez provedení nápravných opatření hrozilo také u benzo(a)pyrenu, zejména vlivem některých technologických provozů. Součástí podrobné rozptylové studie jsou nejenom mapy imisního zatížení, ale i popis imisního zatížení městských částí, a to pro každou škodlivinu. Toto je důležité hlavně z toho důvodu, aby každá městská část měla představu o svém imisním zatížení a původcích, kteří ho způsobují. Ochranu ovzduší upravuje Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Tento zákon od 1. 6. 2002 plně nahradil zákony č. 309/1991 Sb. a zákon č. 389/1991 Sb. i zákon č. 86/1995 Sb. Cílem nového zákona o ovzduší je dosažení souladu v oblasti ochrany ovzduší s právními předpisy Evropských společenství v této oblasti a s přijatými mezinárodními závazky. Legislativa EU i nová národní legislativa stanovuje limitní hodnoty cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. 64 Program snižování emisí statutárního města Brna 9. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V EMISÍCH DO ROKU 2010 Vliv nových (připravovaných) zdrojů emisí na kvalitu ovzduší a odhad ve vývoji emisí na území statutárního města Brna vychází z: Předpokladů v územním plánu města Brna Návrhových variant územní energetické koncepce města Brna Strategie pro město Brno Návrhů v Generelu dopravy města Brna Očekávané podpory města v úsilí o vytváření podmínek pro rozvoj města způsobem, který umožní zlepšení, případně udržení kvality ovzduší při naplnění rozvojových strategií a záměrů, deklarovaných v dlouhodobé Strategii pro Brno i v Programovém prohlášení Rady města Brna na roky 2002-2006. Stacionární zdroje Vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů v zástavbě ve stabilizovaném území souvisí s technologickými změnami, vývojem v plynofikaci, udržením rozvoje a dodávek a v ideálním případě s rozšiřováním dodávek tepla z CZT (pro využití výkonu zdroje a zlepšení jeho energetické účinnosti), s využíváním obnovitelných zdrojů (zejména sluneční energie – kolektorů, výhledově solárních panelů, tepelných čerpadel ve stávající a rekonstruované zástavbě, dosahováním úspor energie při modernizaci bytového fondu, realizaci energeticky úsporných opatření v návaznosti na doporučení energetických auditů v sektorech občanské vybavenosti atd.). Přínosy inovací a technologických záměn i snahy o dosahování úspor ve vytápění přinášejí s sebou významné snížení emisí znečišťujících látek vč. emisí skleníkových plynů. V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby (jedná se o několik zbývajících zdrojů REZZO 2 a lokální topeniště) a jejich náhradou teplem z CZT nebo zemním plynem, v obou případech s příznivým dopadem na emise téměř všech škodlivin, zejména pak tuhých prachových částic, SO 2 , NO x a kovů. Vývoj emisí v průmyslu byl proveden pouze odhadem. Na území města Brna se nepředpokládá dle strategických dokumentů o rozvoji města umisťování energeticky a materiálově náročného průmyslu. Ve stávajícím průmyslu jsou emise regulovány emisními stropy a dalšími regulativními nástroji (IPPC, povolovací řízení, apod.). Nové průmyslové závody budou výhledově zásobovány ze soustavy CZT nebo zemním plynem. Souhrnné emise budou ovlivněny zejména poptávkou po teple a výrobou tepla ve zdrojích Tepláren Brno, SAKO a Energzet, a. s. Zvláště velké stacionární spalovací zdroje podléhají regulaci, jejich emisní stropy v plánech snížení emisí jsou však stanoveny s rezervou téměř 100 % proti emisím roku 2003. Pozornost je v průběhu povolování třeba věnovat emisím prachu a technologickým emisím. Nárůst emisí škodlivin není dle našeho názoru u této skupiny zdrojů pravděpodobný. Vliv zástavby na rozvojových plochách závisí do značné míry na charakteru zástavby, přesto však jsou její jednotkové energetické nároky mnohem nižší než nároky stávající zástavby v důsledku nezbytnosti naplňovat rostoucí požadavky české i evropské legislativy v oblasti hospodárné spotřeby energie. Kombinací úspor energie a nových energetických nároků na rozvojových plochách bývá často pokles nebo stagnace energetických nároků, nebo pouze pomalý nárůst. Emise produkované na nových plochách pro výstavbu jsou většinou spojeny s výrobou tepla a v případě spalování zemního plynu mohou produkovat emise NO x . 65 Program snižování emisí statutárního města Brna Doprava V oblasti dopravy lze očekávat nárůst dopravních výkonů (i v návaznosti na strategické rozvojové záměry města) a snahou by měla být optimalizace využití jednotlivých systémů dopravy. Mnoho opatření, která jsou v oblasti dopravy navrhována CDV, jsou zakotvena i v Generelu dopravy a v ostatních programových dokumentech města. Omezování emisí z dopravy bude velmi závislé na rychlosti modernizace vozového parku, zprůjezdnění úzkých míst a zvýšení plynulosti dopravy, úspěšnosti podpory železniční dopravy a MHD a přínosech uplatňované regulace individuální osobní dopravy při vjezdu do centra města. V období 2002 až 2010 se v ČR předpokládá obměna 1 775 tisíc až 2 260 tisíc vozidel, což představuje 45 % až 58 % počtu všech vozidel v roce 2001. Obměna vozidel bude zřejmě probíhat rychleji než nárůst přepravních výkonů, a lze proto očekávat vzájemnou kompenzaci zejména u osobní, ale částečně i u nákladní dopravy. V druhé polovině dekády se navíc začnou ve struktuře vozového parku postupně prosazovat nová vozidla splňující zpřísněné normy EURO IV a EURO V a budou, v souvislosti s transpozicí a implementací nových právních předpisů ES uplatněny zpřísněné požadavky na jakost pohonných hmot. Zavedení normy EURO IV bude u dotčených mobilních zdrojů znamenat výrazné snížení emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek – u osobních automobilů cca o polovinu, u nákladních automobilů cca o třetinu. Zavedení normy EURO V bude u dotčených nákladních vozidel znamenat snížení emisí oxidů dusíku o cca 40 %. Z výše uvedených důvodů není nutno očekávat, že by v horizontu roku 2010 došlo v České republice k výraznějšímu nárůstu emisí z dopravy nad současnou úroveň – nicméně současná úroveň emisí v případě oxidů dusíku výrazně převyšuje hodnotu národního emisního stropu a na významných částech území ČR dochází k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice a benzo(a)pyren a někde také imisních limitů pro oxidy dusíku pro ochranu vegetace / ekosystémů. Proto bude nutno realizovat dodatečná opatření k omezení emisí z mobilních zdrojů, zejména emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek. Rizikovými faktory v oblasti vlivů dopravy na kvalitu ovzduší jsou jednak nedostatečné kontroly technického stavu vozidel, jednak dovoz ojetých vozidel ve špatném technickém stavu. 66 Program snižování emisí statutárního města Brna 10. PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI OBCE Na území města Brna probíhá souběžně mnoho podpůrných aktivit, jejichž přínosy mají kladný vliv na kvalitu ovzduší. Mezi ně zejména patří: o implementace a návazné realizace energetických auditů na území města. o zapojení města Brna do mezinárodní sítě Healthy Cities Network (Projekt Brno - Zdravé město). V rámci projektu byl pro Brno vytvořen Plán zdraví a kvality života s programem do roku 2015. Tento plán se dotýká také životního prostředí a v jeho rámci pak aktivitami na šetrné chování občanů k životnímu prostředí, na podporu ekologické výchovy, apod. Součástí realizace tohoto plánu jsou konkrétní akce na podporu úspor energií v soustavách CZT, školách a školkách města Brna (systémové sledování a vyhodnocování spotřeby s využitím metody Monitoringu a Targetingu). Podpora životního prostředí a čistoty ovzduší je zakotvena ve Strategii dlouhodobém strategickém dokumentu, významném pro tvorbu nového plánu, rozvoj dopravy, priorit ve financování apod. Systémový přístup ovzduší při přípravě rozvojových strategií a aktivit je nezbytný k ambiciózním rozvojovým plánům města. pro Brno, územního k ochraně vzhledem Na území města dochází k zateplování panelových domů, rekonstrukci parní sítě CZT apod., tyto aktivity mohou mít značný vliv na snížení spotřeby tepla a paliv ve stávající, stabilizovaném území a zvýšení disponibilní rezervy v prodeji tepla bez navýšení kapacit ve zdrojích. V doporučeních Územní energetické koncepce statutárního města Brna je uvedena preference dodávek tepla ze soustavy CZT (Teplárny Brno, a. s.) i z okrskových plynových soustav CZT (TEZA, a. s.). V této souvislosti zákon o ochraně ovzduší ve svém § 3 odst. 8 uvádí: (8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Tato doporučení nemají přímý dopad do snížení emisí, jsou přínosná zejména v oblasti kvality ovzduší, kde ekonomicky přijatelná preference CZT je zařazena jako jedno z doporučených opatření ke snížení imisní zátěže oxidem dusičitým v oblastech, kde je ohroženo plnění imisních limitů u oxidu dusičitého. 67 Program snižování emisí statutárního města Brna 11. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 11.1 Úvod Opatření jsou navržena podle znečišťující látky a podle původců znečištění a byla pokud to bylo možné a vhodné - projednávána s provozovateli vybraných zdrojů znečištění, MMB a KÚ tak, aby program snižování emisí obsahoval konsensuální návrhy, vycházející nejen z potřeb a možností kraje a města, ale také z reálných možností provozovatelů zdrojů a zařízení. Přínosy opatření jsme zahrnuli do odhadu vývoje emisí. Opatření se zaměří na všechny provozovatele a sledované škodliviny: SO 2 , NO 2 , NO x , PM 10 , olovo, CO, benzen, těkavé organické látky, rtuť, arzen, kadmium a nikl, polyaromatické uhlovodíky, zápach, metan. Návrh opatření u jednotlivých tepelných zdrojů znečištění (REZZO 1) a skupin zdrojů (REZZO 2 a 3) je vypracován s ohledem na výhledové řešení energetického hospodářství města, v součinnosti s Magistrátem města Brna. Z podkladů v ÚEK je zřejmé, že lze ve výhledu očekávat snížení emisí znečišťujících látek vzhledem k tomu, že většina zdrojů a sítí – především plynových kotelen - prochází postupným procesem oprav a rekonstrukcí. V rámci těchto kroků dochází k úpravám zdrojů a sítí tak, aby odpovídaly požadavkům současné technické úrovně. U všech zdrojů dochází obecně k výraznému snižování instalovaného výkonu a tím i produkovaných emisí. V programu je zhodnoceno, jakým způsobem se na zatížení stávajících komunikací (a tím na emisním a imisním zatížení) projeví předpokládaná výstavba nových dopravních staveb (především R43, Rekonstrukce křižovatky Bauerova – Hlinky, tunelů Dobrovského) - zda tyto stavby budou mít zásadní vliv na změnu imisního zatížení v těch částech města, kde dle výsledků rozptylové studie dochází v současné době k překračování imisních limitů. K cílovým skupinám pro návrh ozdravných opatření patří: Doprava – opatření v oblasti dopravy zahrnují opatření v dopravní infrastruktuře, organizační a technická opatření ke zvýšení plynulosti dopravy, omezení dopravy v imisně zatížených oblastech apod. Opatření byla diskutována a připravována v součinnosti s Odborem dopravy a Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Většina těchto opatření má nicméně vliv spíše na lokální znečištění emisemi z dopravy než na emise z dopravy jako celek. Energetika (spalovací zdroje) - návrh opatření u velkých tepelných zdrojů vychází z Plánu snižování emisí u zdroje, z možností regulace prostřednictvím IPPC, z doporučené varianty ÚEK statutárního města Brna apod. Technologické emise – slévárny (prachové částice) - omezení a vývoj těchto emisí ve výhledu byl diskutován s jednotlivými provozovateli. Byl projednán redukční potenciál v těchto emisích v souladu s vydáním integrovaného povolení podle IPPC; Spalovny, lakovny, apod. – opatření podporují implementaci souhrnného akčního programu Jihomoravského kraje – důraz na aplikaci BAT, vypracování plánů snížení emisí u všech velkých zdrojů znečištění těkavými organickými látkami, apod. Prioritní emise zahrnují prach, NO x , benzen, benzo(a)pyren, VOC. 68 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.2 Opatření na dopravní síti V Programu snižování emisí a imisí byly vyhodnoceny níže uvedené plánované (dle ÚPN) komunikace, které jsou významné pro zvýšení plynulosti dopravy, odstranění kongescí, zlepšení průjezdnosti a zlepšení dopravní dostupnosti. 11.2.1 Stavby silnic s plánovaným dokončením kolem r. 2010 Komunikace plánované v oblasti Brna byly rozděleny na 2 skupiny, podle předpokladu termínu dokončení. Do 1. skupiny patří: západní tangenta R 43, MÚK Hlinky – Bauerova, VMO Žabovřeská, MÚK Hradecká – Žabovřeská, Tunely Dobrovského. Pro tyto stavby jsou k dispozici prognózy dopravy s výhledovými dopravními intenzitami r. 2010. Podle prognostických dat se pozitivně projevuje vliv západní tangenty R43, která převezme část dopravní zátěže zejména v katastrech městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Tunely Dobrovského převezmou většinu současné zátěže ul. Dobrovského, Skácelovy a dalších komunikací, která ale není příliš vysoká a v současné době se pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000 vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova). Podle prognózy většinu dopravy směrem na Svitavy pojme silnice Hradecká, a proto tunely Dobrovského budou představovat nejméně zatíženou část VMO. Význam dalších staveb MÚK Hlinky – Bauerova, VMO Žabovřeská a MÚK Hradecká – Žabovřeská je pozitivní spíše z hlediska zvýšení kapacity a okamžité průjezdnosti západní části VMO než z hlediska kvality ovzduší. Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska kvality ovzduší spíše neutrální. Na jedné straně se odstraní kongesce, na straně druhé tyto stavby budou indukovat novou dopravu a tedy nové emise. 11.2.2 Stavby silnic s plánovaným dokončením po r. 2010 východní části VMO: Tomkovo náměstí – Jedovnická, jižní část VMO: tunelové propojení Bauerova – Vídeňská, přemostění Svratky a napojení na ul. Černovickou, propojení Černovická - Jedovnická, Bratislavská radiála, tunely Úvoz, dobudování ul. Pražákovy. Některé z uvedených staveb, např. Bratislavská radiála a tunely Úvoz byly již zahrnuty pro prognózy změn v dopravě z roku 1997. Podle této prognózy se důsledkem zprovoznění Bratislavské radiály sníží intenzita dopravy na ul. Koliště, která je v současné době nejzatíženější komunikací Brna, a také na navazujících komunikacích směrem jih: tj. Dornych, Plotní, Svatopetrská a Hněvkovského. Snížení dopravních intenzit vychází v prognóze také na radiálních komunikacích ve směru severním: Lidická - Štefánikova, Kounicova i Veveří. Dosavadní vývoj nárůstu dopravy však signalizuje, že výhledové intenzity budou překročeny na většině komunikací. Přesto však dokončení celého VMO lze souhrnně hodnotit pozitivně vzhledem ke kvalitě ovzduší. Jak je zřejmé z tabulky 19, nejvíce se doprava snížila na ul. Křižíkově právě z důvodu dokončení další části VMO na ul. Lesnické. Obdobně lze předpokládat snížení nebo alespoň přibrždění růstu dopravy na přilehlých radiálních komunikacích po dostavbě dalších segmentů VMO a s tím související nižší emisní výtěžnost těchto komunikací. 69 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.2.3 Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) Pro posouzení vlivů železničních staveb na kvalitu ovzduší není důležitý samotný železniční provoz (neboť dráha je na všech významných tratích elektrifikovaná) nýbrž změny v počtu cestujících oproti současnému stavu. Navýšení denního počtu cestujících na železnici by indikovalo, že noví cestující dali při rozhodování, jak uskutečnit cestu, přednost železnici před jiným druhem dopravy, ponejvíce IAD. Naopak, snížení počtu osob přepravených po železnici indikuje vyšší preference automobilové dopravy. V současné době se denní počet cestujících nástupu a výstupu na hlavním nádraží v Brně pohybuje okolo 50 000. Podle údajů MMB je předpovídán stejný počet cestujících i ve výhledu, ve variantě odsunu ŽUB. Varianta odsunu ŽUB však počítá s dalšími stavbami pro návaznou automobilovou dopravu: parkoviště a také vybudování dalších komunikací (prodloužení a rozšíření ulice Pražákovy). Podle prognózy z roku 1997 se bude intenzita dopravy na této nové komunikaci pohybovat okolo 25 tis. vozidel / 24 hod. Koncepce osobní přepravy v případě přesunu nádraží je bohužel taková, že se počítá spíše s návaznou automobilovou dopravou než s MHD. I při zachování počtů cestujících nástupu a výstupu v odsunuté variantě, tedy cca 50 tis. denně, budou tito cestující stimulováni k preferenci automobilu při cestě na nádraží, nikoli MHD. Intenzity automobilové dopravy na přilehlých komunikacích se tedy zvýší, což je zřejmé i z prognózy dopravy r. 1997. Přestavba ŽUB v odsunuté variantě je spojena i s dalšími riziky: zvýšení sekundární prašnosti v průběhu výstavby narušení městské hromadné dopravy v průběhu výstavby, snížení rozsahu a frekvence jednotlivých spojů, zhoršení vzdálenosti a kvality přestupů (neexistence přestupu „hrana – hrana“), z důvodu finanční náročnosti akce existuje nebezpečí prodlev ve výstavbě, jejichž následkem by bylo rozestavěné jižní centrum v horizontu několika let, což ovlivní preference cestujících MHD v každodenní volbě dopravního prostředku ve prospěch automobilů. Z důvodů zde uvedených by přestavba ŽUB v odsunuté variantě mohla mít velmi negativní vliv na emise produkované dopravou v této lokalitě, a tedy na kvalitu ovzduší. 11.3 Opatření v oblasti vozového parku Opatření v oblasti vozového parku jsou v kompetenci především Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) a v menší míře také Ministerstva životního prostředí (alternativní paliva) a Ministerstva průmyslu a obchodu (rovněž alternativní paliva), případně jsou automaticky implementovány v rámci harmonizace legislativy ČR s předpisy EU. Realizaci těchto opatření a jejich naplňování nemůže tedy MMB ovlivnit, ale působí pozitivně na kvalitu ovzduší. 11.3.1 Opatření A1 - Uplatňování emisních limitů evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splňovat příslušné limity EURO pro množství emitovaných polutantů: oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice u dieselových vozidel. Konkrétně platí tyto předpisy: pro osobní vozidla se zážehovým a vznětovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznětové motory nákladních vozidel a autobusů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000, EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 70 Program snižování emisí statutárního města Brna 2008. Opatření plně funguje a přispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak rychle jako dopravní objemy a výkony. Obrázek 12: Porovnání emisních limitů pro osobních vozidla – zážehové motory Emisní limity EURO pro zážehové motory osobních vozidel g/km 3,50 3,00 EURO 1 2,50 EURO 2 2,00 EURO 3 1,50 EURO 4 1,00 0,50 0,00 polutant CO HC+NOx HC NOx Zdroj: CDV Obrázek 13: Porovnání emisních limitů pro nákladní vozidla Emisní limity EURO pro vznětové motory nákladních vozidel a autobusů g/km 9,00 8,00 7,00 EURO EURO EURO EURO EURO 6,00 5,00 4,00 0 1 2 3 4 3,00 2,00 1,00 0,00 polutant CO HC NOx PM PMnad85kW Zdroj: CDV 11.3.2 Opatření A2 - Operativní kontrola emisních parametrů vozidel Na emisní situaci v dopravě se nepříznivě projevuje absence namátkových kontrol emisí vozidel přímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly, přičemž pro žádné vozidlo není problémem osvědčení dostat. Důsledkem je, že se v provozu objevují i vozidla silně znečišťující ovzduší, především nákladní. Doplnění těchto periodických technických prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. přímo za provozu) by přispělo ke snížení emisí u starších vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatření by mělo být: vytvořit systém emisních kontrol za provozu, který bude obsahovat určení zodpovědností jednotlivých orgánů státní správy, regionálních a městských samospráv a Policie ČR, systém pokut a sankcí za překročení limitů a metodiky, jak měření technicky zajistit. 71 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.3.3 Opatření A3 - Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem a dodatečných technických opatření u vozidel je vytvářena Ministerstvem dopravy, které každoročně vypisuje „Program úspor energie a využití alternativních paliv v resortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je možno požádat o dotace, které mohou finančně alespoň částečně pokrýt přestavbu stávajících vozidel na ekologičtější paliva, nákupy ekologických vozidel veřejné dopravy apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta, elektřina. 11.4 Organizační opatření v oblasti dopravy 11.4.1 Opatření B1 - omezení vjezdu do některých částí města Komentář: Zákaz vjezdu těžkých nákladních vozidel do zóny centra města z 1. okruhu. Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu (MMO). Zajištění zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opatření spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování je plánováno Odborem dopravy MMB. Větší část centra bude přeměněna na pěší zónu s osou: Česká – nám. Svobody – Masarykova. Stav řešení, působnost - Opatření je částečně v plánu Odboru dopravy (zádržné systémy). Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zlepšit kvalitu ovzduší v centrální části města, je však nutno jej posuzovat v kontextu s dalšími navazujícími opatření, především výstavby hromadných garáží. Způsob realizace - Na vybrané ulice centra budou před křižovatkami s MMO zabudovány vysouvací sloupky pro zablokování komunikace ve zvolených hodinách (uvažuje se 8 – 14hod.). Realizováno bude po dobudování kolektorů. Případně lze tento systém zavést ve vybraných oblastech (klidových zónách) městských částí. 11.4.2 Opatření B2 - Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města V oblastech sídlišť a bezprostředního sousedství zatížených osídlených oblastí by měla být snížena rychlost, cca na 30 km/h. komunikací a Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření je velmi významné, má ale vliv spíše na bezpečnost než na kvalitu ovzduší. Návod k realizaci - Vycházet lze například z metodiky CDV „TP 145 - Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi.“, kde jsou návody, jak kterou situaci řešit. Nedoporučujeme používat všude retardéry, ale stačí zúžit silnici, různé zálivky a ostrůvky atd. 11.4.3 Opatření B3 - Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) Komentář - Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. Cílem opatření je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty. 72 Program snižování emisí statutárního města Brna Stav řešení, působnost - O zavedení se neuvažuje vzhledem k plánům Odboru dopravy na omezení dopravy v centrální části Brna. Návod k realizaci - Placené vjezdy souvisí s opatřením č. 1 – omezení vjezdů do vybraných částí Brna. 11.4.4 Opatření B4 - zlepšení kvality MHD a komfortu cestujících Komentář: Trendům přechodu cestujících k individuální dopravě je potřebné čelit zatraktivněním veřejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující, tak i pro obslužný personál. Základem je finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku. Důraz by měl být kladen na co možná nejširší využití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnění veřejné dopravy v rámci obměny vozového parku DPMB - realizovat nákupy bezbariérových vozidel (pro matky s kočárky a vozíčkáře) a autobusů na alternativní paliva (zejména CNG). Pro využití vozidel s pohonem na CNG je nutné obnovit plnicí stanici, která dříve fungovala v městské části Brno-Slatina, a zvážit vybudování dalších plnicích stanic v jiných lokalitách. Plošné zavedení preference vozidel MHD na světelných křižovatkách, vyčlenění vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým provozem vozidel MHD. Stav řešení, působnost - Opatření je řešeno v působnosti a. s. Dopravního podniku města Brna (DPMB), který se soustřeďuje na zavádění nízkopodlažních vozidel. Silný důraz je kladen na zajištění vysokého standardu atraktivity pro cestující (informační systémy, sedadla apod.). Požadovány jsou vysoká spolehlivost, malé nároky na spotřebu energií a na údržbu, atraktivnost pro obsluhující personál. Preference vozidel MHD se v současnosti v Brně využívá pouze na několika málo vybraných místech (ul. Křížová a Úvoz, křížení tramvaj–silnice u Zoo v Bystrci a na Staré osadě v Židenicích). Vyhrazené jízdní pruhy pro autobus se nachází na ulici Křížová a pro trolejbusy na části ulice Úvoz v úseku Konečného nám. – Gorkého. Návod k realizaci • Vytipovat lokality na dvou a vícepruhových komunikacích, kde dochází ke zdržení autobusů a trolejbusů a zde vyčlenit 1 pruh pro autobusy. • Zvážit možnost znovuzavedení autobusů na CNG společně s vybudováním plnící stanice ve vlastnictví DPMB, která by sloužila jako veřejná. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Plošné zavedení preference MHD zvýší její atraktivitu zkrácením přepravních dob (na úkor IAD) a tím se zvýší i ekonomické a environmentální přínosy - nižší náklady na provoz (rychlejší oběhy vozidel), menší spotřeba pohonných hmot autobusů (plynulejší jízda) znamená snížení emisní zátěže. 11.4.5 Opatření B5 - Podpora výstavby hromadných garáží Komentář - Výstavba hromadných garáží je plánována celkem na 18 lokalitách ve 3 katastrálních územích městské části Brno-střed: Brno-město (13 lokalit), Staré Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti malého městského okruhu (MMO). Přehled lokalit včetně počtu stání je uveden v následujících tabulkách: 73 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 35: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Brno-město Č. Lokalita Počet stání Stav 1 Kounicova – Moravské náměstí 2 3 4 5 6 Janáčkovo divadlo – pod fontánou Janáčkovo divadlo – Rooseveltova Veselá Benešova – Koliště Koliště – Benešova 650 120 250 1400 7 Dornych – Přízova 8 Koliště – Cejl 9 Žerotínovo náměstí 10 Husova – International 11 M. Horákové – Koliště 12 Hybešova – Nádražní 13 Údolní Celkem nových Počet současných parkovacích stání v katastru Brno-město 400 400 320 150 440 500 600 6 500 2 239 270 1000 zrealizováno plán OD plán OD plán OD plán OD ve výstavbě plán OD plán OD plán OD plán OD plán OD plán OD plán OD Tabulka 36: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno-střed, katastr Staré Brno Č. lokalita 14 Kopečná 15 Anenská 16 Pekařská 17 Mendlovo náměstí Celkem nových Počet současných parkovacích stání v katastru Staré Brno Počet stání 60 360 240 370 1 030 2 132 Stav plán OD plán OD plán OD plán OD Tabulka 37: Výstavba hromadných garáží v městské části Brno-střed, katastr Zábrdovice Č. lokalita 18 Příkop Celkem nových Počet současných parkovacích stání v katastru Zábdrovice Počet stání 400 400 2 154 Celkový počet plánovaných parkovacích stání 7 930 Celkový počet současných parkovacích stání v MČ Brno-střed 6 525 Stav plán OD Součástí tohoto opatření jsou dále informační systémy navádění na parkovací domy, informace o volných parkovacích stáních na internetu a na příjezdech, v členění na osobní a nákladní vozidla. Stav řešení, působnost - Opatření je plánováno Odborem dopravy MMB. Návod k realizaci - Skloubit vybudování hromadných garáží se systémem „Park and Ride“ – viz opatření č. 7. Dále doporučujeme přesunout výstavbu ještě nezapočatých garáží blíže k okrajům města, na lokality, které budou vytipovány pro „Park and Ride“. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné směrovat veškerá opatření tak, aby se automobilová doprava snížila nebo alespoň dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo přesunout stání z centra do uvedených hromadných garáží. Výstavba může mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální 74 Program snižování emisí statutárního města Brna oblasti za předpokladu, že stejný počet parkovacích míst ubude v centru. V uvedených dotčených katastrech (tj. Brno-město, Staré Brno a Zábrdovice) je v současné době celkem 6525 parkovacích stání. V katastru Brno-město se uvažuje o jejich snížení, ale nikoli o jejich zrušení, v dalších uvedených katastrech se o jejich snížení neuvažuje. Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprostřední okolí pěší zóny v centru, ale v širším území městské části Brno-střed bude znamenat další zatraktivnění a přísun automobilové dopravy do centrální části Brna. Nepoměr mezi plánovaným a současným počtem garážových stání je nejvíce zřejmý v samotném centru a lze konstatovat, že realizací opatření se projeví jev zvaný indukce dopravy a přibude nová automobilová doprava na MMO. 11.4.6 Opatření B6 - Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací při smogových situacích Komentář: Město by mělo zpracovat regulační řád, který by po schválení umožňoval omezení provozu na nejvíce zatížených komunikacích v případě překročení imisních limitů v období dopravní špičky. Toto opatření má legislativní oporu v Zákonu o ovzduší. Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku, ale musí být realizováno plošně, např. na celém území centra. Ze zákazu provozu musí existovat výjimky: záchranná služba, policie, atd. Pro situace při překračování imisních limitů PM 10 by měl být zpracován regulační řád, který by stanovoval plán čištění komunikací (kropicí a zametací vozy). Návod k realizaci: Regulační řád by měla vytvořit pracovní skupina jmenovaná MMB. Členy pracovní skupiny by měly být: zainteresované odbory MMB, městská policie, DPMB, Brněnské komunikace a složky integrovaného záchranného systému, ČHMÚ, KHS. Řád by měl obsahovat: vymezení situací k omezení a k zastavení provozu, technické opatření k odklonění a zastavení provozu, doby zastavení provozu, rozsah oblastí s omezením/zastavením provozu, výjimky ze zákazu (tj. MHD, integrovaný záchranný systém), aj. Výběr nejprašnějších komunikací, kde je přepravována stavební suť a podobný materiál způsobující sekundární prašnost. Za čištění těchto komunikací by měly odpovídat společnosti, které zpracovávají stavební suť a podobné materiály. Opatření je třeba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opatřeními – zejména opatřením B4 (atraktivita MHD), B7 (podpora Park and Ride) a B10 (IDS). Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření by přineslo zlepšení imisní situace ve vybraných zatížených lokalitách především v období dopravní špičky a zhoršených rozptylových podmínek. 11.4.7 Opatření B7 - regulace parkování, podpora systémů „Park and Ride“ Komentář - V současné době se sazby za parkování v centru pohybují okolo cca 20 Kč/hod. v pracovních dnech přes den (7 – 18) a v sobotu do 13 hod. Parkovací politika by měla více odradit řidiče od vjezdů do centra (zvýšením uvedených sazeb v centru) a zároveň je motivovat k multimodálnímu uskutečnění cesty, tj. část autem a část MHD. 75 Program snižování emisí statutárního města Brna Park and Ride systémy: na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). Dále budou vytipovány plochy v majetku města, kde se v současné době neparkuje (nehlídané, řidič na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a prostřednictvím městských částí se nabídne podnikatelům jejich pronájem za účelem provozování parkoviště. Součástí tohoto opatření by mělo být také zavedení krátkodobého stání v centru města (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB. Stav řešení, působnost - Zavedení systémů krátkodobých stání je plánováno Odborem dopravy MMB. Podpora systémů „Park and Ride“ je plánována rovněž Odborem dopravy jako opatření, které by mělo následovat po výstavbě hromadných garáží. Návod k realizaci zvýšit poplatky za parkování uvnitř MMO na 50 Kč/hod., zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. městským okruhem ve výši současné sazby parkování v centru, tj. 20 Kč/hod., vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkovišť tak, aby obsloužily hlavní příjezdové komunikace: tj: o 2 lokality v MČ Brno-jih ul. Vídeňská / Heršpická a Hněvkovského, o 1 lokalita v MČ Slatina (Černovice) - ul. Olomoucká a Ostravská, o 1 lokalita v MČ Řečkovice, ul. Hradecká / Sportovní, o 1 lokalita v MČ Bohunice (Starý Lískovec) – ul. Jihlavská a Bítešská, o vybudovat nová nebo přestavět stávající parkoviště na vytipovaných lokalitách, o zabezpečit přehledné naváděcí dopravní značení (značky parkoviště se symboly „P+R“), o posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách, o zabezpečit bezplatné parkování na vybudovaných parkovištích. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zvýšit podíl cestujících přepravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Určitou překážkou však bude psychika řidičů automobilů, kteří jsou dosud zvyklí dojet autem až k cíli cesty. Bude asi trvat delší dobu, než budou alespoň někteří z nich ochotni opustit vozidlo, byť na hlídaném parkovišti, a pokračovat k cíli veřejnou dopravou. K tomuto opatření by tedy řidiči měli mít finanční motivaci, např. v podobně bezplatného parkování na záchytných místech a současně zvýhodněné jízdenky MHD. 11.4.8 Opatření B8 - podpora systémů „bike and ride“ Komentář - Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání uskutečnit cestu multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatření je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů. Stav řešení, působnost - Opatření není dosud plánováno, není obsaženo ani v Generelu cyklistické dopravy. Návod k realizaci: Vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol, především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. 76 Program snižování emisí statutárního města Brna Jelikož se jedná o nové opatření, měly by být z uvedených 20 lokalit vytipovány 2-3 nejvhodnější jako pilotní projekty. Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpečit vyrobení a dodávku 2-3 objektů pro pilotní projekty. Optimální by byl tvar např. „klece“ nebo speciálních stojanů (viz obr. 20 – inspirace z Utrechtu) s oplocením a uzamykatelnými dveřmi, do kterých bude vyřešen přístup např. pomocí karty nebo 20 Kč mince. Zde by ale potom bylo nutné nainstalovat kamerový systém napojený na Městskou policii, která by prostor monitorovala. Na vybrané lokalitě umístit objekt a zajistit jeho provozování příslušným úřadem městské části, v rámci užívání veřejného prostranství. Provozování bude zahrnovat zejména údržbu zařízení. Po cca 6 měsících provozování vyhodnotit přínosy a nedostatky systému. Osvědčí-li se systém, bude možno jej spustit ve všech cca 20 lokalitách. Neosvědčí-li se z důvodu např. nezájmu obyvatel nebo poškozování objektu vandaly, bude vybrána vhodnější lokalita (lokality) pro další provozování. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší: Tímto opatřením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele méně fyzicky zdatné (kterých je většina), kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště – pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž, k čemuž přispívá i velmi členitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli uskutečnit cestu multimodálně a s vyloučením automobilu. Opatření by tedy mohlo mít na kvalitu ovzduší velmi příznivý vliv. Obrázek 14: Objekt pro úschovu a parkování kol, Utrecht, Holandsko Zdroj: CDV Brno 11.4.9 Opatření B9 - výstavba nových cyklotras Komentář - V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat síť ucelených tras, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních, ale především z bydliště na pracoviště. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél stávajících vodních toků. Podrobně je koncepce budování cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy. Stav řešení, působnost - Opatření je součástí Územního plánu i Generelu dopravy. 77 Program snižování emisí statutárního města Brna Návod k realizaci - postup realizace je obsažen v Generelu cyklistické dopravy, je třeba dodržovat stanovené kroky Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší Vliv cyklistické dopravy je jistě pozitivní, ale nelze jej přeceňovat. Sama o sobě cyklistická doprava v Brně mnoho neřeší, ale v kombinaci s vhodnou urbanizací městského území, využitím veřejné zeleně, zajištěním bezpečných přístupů do škol, hromadnou dopravou osob, dopravou pěší může přispět ke zlepšení kvality ovzduší. 11.4.10 Opatření B10 - Další rozvoj integrované dopravy Komentář - od 1. 1. 2004 funguje v Brně a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké době fungování má systém stále řadu nedostatků, které by se měly postupně eliminovat. Při dalším rozvoji brněnské IDS budou brány v úvahu zejména připomínky a stížnosti cestujících. Stav řešení, působnost – V roce 2005 proběhla II. fáze rozšiřování IDS JMK. Další fáze rozvoje se statutárního města Brna týkat nebudou, neboť od poloviny roku 2005 je IDS ve statutárním městě Brně prakticky stabilizován. Návod k realizaci: průběžné vyhodnocování návrhů a připomínek cestujících rozšíření IDS zejména směrem na jih a východ, kde chybí, optimalizace linkového vedení a přepravní kapacity linek (např. využití minibusů a nízkokapacitních autobusů na málo vytížených linkách) přestavby a úpravy přestupních terminálů (bezbariérovost, zkracování nutných pěších přesunů při přestupech (přestupy hrana – hrana). Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo rovněž mít vliv na preferenci MHD při každodenním rozhodování obyvatel, který druh dopravy zvolit při cestách zejména z bydliště na pracoviště. 11.4.11 Opatření B11 - využití výpočetních modelů pro celkové snižování přepravní náročnosti území Komentář - Obsahem tohoto opatření je vytvoření, udržování a využívání výpočetních systémů pro modelování dopravy pro operativní potřebu a pro ověřování koncepčních variant. Tyto výpočetní systémy by měly být podkladem pro multimodální prognózy změn v dopravě vlivem realizace připravovaného Územního plánu města Brna, v různých scénářích rozvoje. Prognóza by mohla objevit potenciál ke snížení individuální automobilové dopravy a k její částečné náhradě ekologicky šetrnějšími druhy dopravy. Nová multimodální dopravní prognóza by měla vzít v úvahu některá výše popsaná opatření, jak na celostátní úrovni, tak na úrovni města. Stav řešení, působnost - Opatření bylo uplatňováno v minulosti, avšak chybí aktualizace, tj. zjištění nových vstupních dat – dopravních vztahů na základě celostátního sčítání obyvatel r. 2001. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Vliv je pozitivní, ale spíše nepřímý, který by se měl projevit až po výběru a realizaci konkrétních variant projektů. 78 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.5 Omezování emisí ze stacionárních zdrojů znečištění 11.5.1 S1 - Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů Primárními zdroji prachových částic ze spalování paliv jsou jak technologické zdroje ve skupině REZZO 1, tak spalovací zdroje REZZO 2 s kotelnami na tuhá paliva. Tyto zdroje mají dva faktory, které významně ovlivňují jejich vliv. A sice emisní vydatnost a výška komína. Především výška komína je zásadní pro rozptyl částic. Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má dostatečnou výšku komína. To je v Brně případ např. Teplárny Brno-Sever a SAKO Brno a. s. I přes svůj významný emisní podíl je jejich příspěvek k imisnímu zatížení prachem minimální. Totéž není možné říci o slévárnách. Jejich emise prachových částic se pohybují v řádech 10 tun za rok, tyto emise jsou však emitovány z výrazně nižších komínů a jejich dopad na imisní situaci je významnější. Ačkoliv ani jeden z těchto zdrojů nemá majoritní podíl na překračování platných imisních limitů, významně se podílejí na překračování průměrných denních koncentrací pro prachové částice PM 10 . Skupina těchto zdrojů zahrnuje slévárnu Zetor, Roučka Slatina, Feramo. Tyto zdroje významně přispívají k imisím prachu jak pro nízkou výšku výduchu, tak i z důvodu vcelku vysokého emisního limitu, který slévárny mají. Problém sléváren a emisí prachu není jednoduše řešitelný. Pro některé typy slévárenských zdrojů existují dosti benevolentní emisní limity. Dále pak některé typy slévárenských zdrojů používají dočišťovací zařízení na snižování prachových částic výrazně zastaralé. I tato dočišťovací zařízení však jsou většinou schopna dodržovat emisní limit. Slévárenská zařízení podléhají regulaci podle IPPC. Zde je určitý prostor pro vyjednávání ozdravných opatření na zdrojích, které mají nejvýznamnější vliv na kvalitu ovzduší ve svém okolí. V rámci procesu IPPC je vypracovávána rozptylová studie a odborný posudek, který by měl navrhnout způsoby řešení problémů zdrojů s ovzduším. Tedy lze konstatovat, že veškeré zdroje by do konce roku 2007 měly být schopny upravit technologická zařízení tak, aby jejich podíl na překračování imisních limitů prachových částic byl minimalizován. 11.5.2 S2 – Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení Podíl zdrojů ve skupině REZZO 3 na imisní zátěži prachem není vysoký a pohybuje se v rozsahu cca 10-15 %. Nicméně i zde určitě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože patří mezi tzv. nízkoemitující zdroje s malou výškou komína. Postupná plynofikace nebo teplofikace těchto zdrojů naráží většinou na finanční omezení jak co se vstupní investice týče, tak i výdajů na provoz. K rekonstrukci těchto zdrojů dochází většinou s modernizací domu, změnou majitele apod. V Praze je již od roku 1994 zaveden Program dotací na přeměnu topných systémů. Tento program v Praze probíhá od roku 1994 a v současnosti se připravuje jeho prodloužení, příp. zvýšení dosavadní dotace, rozlišené podle typu nového topného systému, podpora informovanosti obyvatel a navázání na další zdroje financování. V následující tabulce uvádíme pro informaci podíl městských částí a skupin zdrojů na emisích prachových částic: 79 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 38: Podíly skupin zdrojů na emisích tuhých prachových částic, podle městských částí Městská část Bohunice Bosonohy Brno-jih Brno-sever Brno-střed Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Jundrov REZZO 1 REZZO 2 Celkem [tun/rok] REZZO 4 Celkem [tun/rok] 0,03 0,31 0,99 2,75 10,71 20,88 1,53 1,20 1,36 0,52 0,65 0,98 0,34 0,34 1,52 0,56 2,20 0,24 0,39 0,21 0,15 0,01 0,02 1,09 1,36 34,66 11,71 39,19 2,07 2,09 3,11 0,67 0,66 1,02 0,00 0,25 0,02 0,27 4,56 15,24 6,10 0,01 0,12 0,12 0,07 0,68 0,06 0,12 0,09 0,02 0,13 0,24 0,84 0,23 0,13 0,03 0,13 0,12 0,01 0,06 0,30 0,81 14,28 0,09 0,02 0,55 1,07 6,37 2,83 3,42 0,38 0,44 0,26 1,80 1,64 0,67 1,78 0,23 0,09 1,56 1,51 5,06 0,84 1,39 12,45 18,36 9,77 0,51 0,71 0,26 3,18 16,49 1,28 2,87 0,23 0,21 2,20 1,62 8,69 0,22 71,81 11,41 0,22 30,14 0,05 14,89 0,02 0,11 0,56 Kníničky Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Maloměřice a Obřany Medlánky Nový Lískovec Ořešín Řečkovice a Mokrá Hora Slatina Starý Lískovec Tuřany Útěchov Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice (Prázdné) REZZO 3 0,04 2,88 75,45 0,21 0,02 0,25 0,38 1,22 0,28 0,38 0,99 0,00 0,01 0,00 0,15 0,22 20,51 0,46 0,56 0,46 0,78 0,11 0,62 0,11 0,60 179,18 Zdroj: REZZO 1 a 2, vlastní výpočty Jak je zřejmé z uvedené tabulky, zejména ve starší zástavbě Brna-střed a Brnasever (dále pak v Králově Poli a v Židenicích) jsou využívána tuhá paliva k vytápění ve stále významném rozsahu. Údaje pro výpočet byly čerpány ze SLBD roku 2001 a jejich upřesnění by se mohlo stát jednou z vhodných informačních aktivit na území dotčených městských částí. 11.5.3 S3 - Omezování erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách Snížení této prašnosti je především věcí územního plánování. Čím méně bude takovýchto ploch, tím méně se bude moci eroze projevit. Klasickým příkladem takovéto lokality je lokalita mezi stávajícím nádražím a nově uvažovaným nádražím v okolí komunikací Trnitá a Zvonařka. Pokud by tato lokalita byla nějakým způsobem urbanisticky a stavebně vyřešena, vedlo by to jednoznačně k poklesu prachového imisního zatížení v lokalitě. Nejde o to pouze tyto plochy zastavět, ale je také i jinak rekultivovat. Vytvořit parky nebo cokoli, co to území nějakým způsobem zregeneruje. Tím se sníží jednak potenciál primární, tak i sekundární prašnosti najednou. 80 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.5.4 S4 - Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Tento zdroj je významným zdrojem pouze sekundární prašnosti. Nicméně zásadní pro imisní zatížení v blízkosti komunikací. Pokud by byly komunikace průběžně umývány, tím více by z komunikací zmizela primární prašnost, která je základem vzniku sekundární prašnosti. Výše uvedené platí ještě více v místech uzavírek komunikací, tam kde jsou prováděny zemní a povrchové práce. Je patrné, že v místech dlouhodobých uzavírek jsou komunikace podstatně špinavější, a to větším zdrojem sekundární prašnosti jsou. Četnost čištění komunikací by měli stanovit ti, kteří komunikace čistí. Ti jediní jsou schopni porovnat snížení prachových částic ve vztahu k četnosti čištění komunikací. 11.5.5 S5 - Podpora energeticky úsporných opatření V rámci řešení Územní energetické koncepce statutárního města Brna byly po urbanistických obvodech analyzovány možné přínosy realizace energeticky úsporných opatření. Potenciál úspor energie byl kvantifikován výpočtem technicky dostupného a ekonomicky nadějného potenciálu úspor v jednotlivých spotřebitelských sektorech a promítnut do výhledové poptávky po energii ve stávající zástavbě. Ekonomicky nadějný potenciál byl propočten na úrovni 8,3 % stávající spotřeby po přeměnách (konečné spotřebě paliv a energie) a mohl by být vyšší po uplatnění technologických inovací v kotelním hospodářství, odstranění ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor významně přispívá k omezení vzniku emisí znečišťujících látek ze spalování paliv pro výrobu tepla, vyvolané investice do realizace opatření jsou vysoké. Dotčené emise znečišťující látky: NO x , VOC, apod. při výrobě tepla – zdroje soustavy CZT – vývoj ve výrobě tepla – včetně okrskových kotelen TEZY. Úspory u obyvatelstva – REZZO 3 11.5.6 S6 - Podpora využití obnovitelných zdrojů V územní energetické koncepci statutárního města Brna jsou uvažovány jednak konkrétní investiční akce, jednak plošná aplikace např. solárních kolektorů na části domovního fondu. I tato opatření jsou spojena s úsporou primárního paliva na ohřev TUV, a proto přinášejí úsporu emisí. Konkrétní opatření se týkají využití biomasy: realizace I. etapy zdroje na štěpku proběhla v kotelně Teyschlova (CZT BrnoBystrc) a bude pokračovat výstavbou II. etapy – zvýšením výkonu ekologických kotlů na 2,2 MWt. Současně budou propojeny kotelny KZ1 a KB 8-10. Tento zdroj je centrální kotelnou v oblasti CZT Bystrc. Vybudování nového kombinovaného zdroje v lokalitách Bosonohy a Sadová na zemní plyn a spalování biomasy - rozvoj výstavby v lokalitě Bosonohy a Sadová podle popisu ve variantě V2 vytvoří podmínky pro vybudování centrálního zdroje tepla s využitím obnovitelných zdrojů. Transformace energie bude probíhat v kombinovaném provozu kotlů na biomasu a plynových kondenzačních kotlů pracujících v odběrových špičkách s maximálním stupněm využití primární energie. Spalování biomasy je zde navrženo jako alternativa k vybudování zdroje na zemní plyn. V době před realizací výstavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivě zvážil situaci na trhu v zásobování tímto obnovitelným palivem – především je nutno mít na zřeteli dlouhodobé zajištění těchto dodávek, včetně smluvních vztahů a cen. Budování centrálních zdrojů na biomasu je z emisního hlediska příznivější než spalování biomasy v lokálních topeništích. Velký důraz je však třeba brát při schvalování zdroje na emise prachových částic, u kterých mívají tyto zdroje problémy se splněním emisních limitů. 81 Program snižování emisí statutárního města Brna Ve zhuštěné městské zástavbě a zejména při rekonstrukcích a výstavbě domů a budov je podporu třeba zaměřit zejména na uplatnění obnovitelných zdrojů – sluneční kolektory, tepelná čerpadla, kdy nedochází ke spalování. 11.5.7 S7 - Aplikace plánů snížení emisí u zdroje Tento nástroj je velmi účinným a flexibilním prostředkem regulace, protože umožňuje nahradit plošné dodržování emisních limitů u zdroje souborem opatření, která povedou ke stejnému celkovému snížení emisí, avšak za výrazně nižších nákladů. I když byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro omezenou skupinu zdrojů (vybraná průmyslová zařízení užívající organická rozpouštědla), mohl by být využíván všude tam, kde evropská legislativa nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky všude kromě spaloven odpadů a nových zvláště velkých spalovacích zdrojů). Stávající česká úprava proto umožňuje aplikaci plánů v rozsahu poněkud širším než EU, protože ustanovení v zákoně o ochraně ovzduší je formulováno natolik obecně, že bylo možno okruh zdrojů prováděcími předpisy rozšířit. Náležitosti plánu snížení emisí u zdroje (redukčního plánu) jsou pro zdroje emitující VOC uvedeny v příloze č. 3 k vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu pro ostatní (technické zdroje) neplnící nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity uvedeny v příloze č. 1, část 04 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší pro stávající zvláště velké spalovací zdroje uvedeny v příloze č. 8 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Je vhodné využívat tento nástroj co nejvíce u zdrojů, kde to současně platné právní předpisy umožňují (zařízení užívající organická rozpouštědla a emitující těkavé organické látky), nebo ukládají (stávající zvláště velké spalovací zdroje, ostatní zdroje, které neplní nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity). Současně je zapotřebí minimalizovat rizika špatné formulace plánu (nepovede ke stejnému snížení emisí jako aplikace emisních limitů) a také je třeba plány vyhodnocovat a kontrolovat jejich plnění. V této souvislosti bylo analyzováno Nařízení vlády č. 112/2004 Sb. o Národním programu snižování emisí vybraných znečišťujících látek ze zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečištění, kam jsou za město Brno zařazeny následující zdroje: Tabulka 39: Seznam skupinově regulovaných zdrojů a jejich výpočtový strop pro SO 2 ZDRO ZN IIČ SÍDLO J 34 46347267 Brno, Křižíkova 68a 517 1595 2563 46347534 Brno-Maloměřice Obřanská 60 46347534 Brno, Špitálka 63483823 Brno-Líšeň, Jedovnická 2a NÁZEV KRÁLOVOPOLSKÁ a. s. Teplárny Brno, a. s. - provoz Brno - sever Teplárny Brno, a. s. - provoz Špitálka Energzet a. s. Brno teplárna Líšeň 82 PŘÍKON MW Spočítaný strop (t/rok) 105 1,4 245 649,0 654 42,0 206 279,0 Program snižování emisí statutárního města Brna Žádný z uvedených zvláště velkých spalovacích zdrojů nepodléhá individuální regulaci emisí NO x . U žádného zdroje není překračován stanovený výpočtový strop pro emise SO 2 . Nástrojem pro snižování emisí ze skupiny těchto zdrojů jsou Plány snižování emisí u zdroje. V případě zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů na území města Brna došlo k výraznému snížení emisí znečišťujících látek v posledních letech , zejména plynofikací a opatřeními ke snížení emisí NO x . Plány snížení emisí vytvářejí spíše rezervu pro navyšování výkonu na těchto zdrojích, regulují nicméně emise z těchto zdrojů na hodnotě cca 70 až 100 % stavu v roce 2003. Nástroj je v pravomoci kraje. 11.5.8 S8 - Uplatnění integrovaného povolení požadavků ochrany ovzduší prostřednictvím IPPC – integrované povolení provozu bylo dle sdělení JM kraje do dnešního dne uděleno pouze společnosti SAKO Brno. Aktuální stav schválených resp. rozpracovaných zdrojů IPPC na území Brna: ENERGZET Brno-Líšeň- bude žádost zpracovávat v roce 2006 Královopolská strojírna – je zpracovávána žádost Teplárna Brno, provozy Brno-sever a Špitálka – jsou zpracovávány žádosti Provoz Červený Mlýn je novým zdrojem – není v seznamu Feramo Metallum - zatím žádost nepřipravuje Roučka-Slatina – zatím žádost nepřipravuje Slévárna Zetor – žádost podána AZ Crystal – zatím žádost nepřipravuje Linde Technoplyn – zatím žádost nepřipravuje PLIVA Lachema – částečně povoleno („skleněný provoz“), další připravují SAKO Brno – má souhlas REMET Brno – žádost podána Pivovary a sodovkárny Brno – zatím žádost nepřipravuje Regulaci podle IPPC podléhají slévárny, které jsou v Brně jednou ze skupin zdrojů, které se významně podílejí na překračování imisního limitu a meze tolerance u denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 . Město Brno by mělo usilovat o přijatelné snížení těchto emisí v rámci závazných podmínek provozu, provozovatelé předložit návrh na snížení těchto emisí v průběhu příštích let. Uplatnění integrované prevence jako nástroje pro řízení kvality vnějšího ovzduší u zdrojů v průmyslu bude narážet i na problémy, které souvisejí s praktickou aplikací integrované prevence v ČR. Od nekvalitního zákona o integrované prevenci a formuláře žádosti o integrované povolení, přes přílišný a nevhodný důraz na procedurální záležitosti až po absenci implementační strategie IPPC na národní úrovni. Dle našeho názoru současná praxe nevede k jednoznačnému hodnocení závažných environmentálních dopadů činnosti (zařízení) podniku na životní prostředí a není ani dostatečně vyjasněn pojem nejlepších dostupných technik a aplikace tohoto „srdce“ integrované prevence; nutno však říci, že s aplikací nejlepších dostupných technik má problémy řada států EU. Vážný problém je způsoben tím, že řada žádostí o integrované povolení byla již podána, integrované řízení probíhá, KÚ však nemá plnohodnotné informace vázající se k řízení kvality vnějšího ovzduší k dispozici. 83 Program snižování emisí statutárního města Brna Na základě řešení Generelu ovzduší budou k dispozici věrohodné údaje o tom, na které znečišťovatele podléhající IPPC by bylo možné legitimně klást přísnější požadavky. V tomto ohledu je přínosem zlepšení komunikace mezi Magistrátem města Brna a Krajským úřadem JM kraje, který se řešení Generelu ovzduší účastní. 11.5.9 S9 - Podpora a sledování energetické účinnosti v rámci IPPC Významným faktorem snižování emisí některých znečišťujících látek je zvyšování energetické účinnosti, což je jeden ze šesti hlavních požadavků Směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění. Obecné principy vymezující základní povinnosti provozovatele zařízení spadajícího pod regulaci podle IPPC jsou následující: . . . zařízení jsou provozována takovým způsobem, že: jsou učiněna všechna vhodná preventivní opatření proti znečišťování, zejména na základě využití nejlepších dostupných technik; nedochází k významnému znečištění; se předchází vzniku odpadu v souladu se Směrnicí Rady 75/442/EHS z 15. července 1975 o odpadech; jestliže odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky možné, je zneškodňován, přičemž je vyloučen nebo omezen jakýkoli dopad na životní prostředí; energie se využívá efektivně; jsou přijata nezbytná opatření, která brání vzniku havárií a omezují jejich následky; jsou přijata nezbytná opatření, aby se po definitivním ukončení činností předešlo jakémukoli riziku znečištění a aby se příslušné místo navrátilo do uspokojivého stavu. Tato část směrnice uvozuje jeden z klíčových parametrů, a to provozování zařízení. Je zřejmé, že zařízení jako takové svými vlastnostmi ovlivňuje míru znečištění životního prostředí, nicméně klíčovým prvkem je způsob jeho provozování - i relativně zastaralé zařízení lze provozovat environmentálně přátelsky, špatným provozováním moderního zařízení lze významně zatížit životní prostředí. V neposlední řadě způsob provozování zařízení má své ekonomické důsledky, kdy např. každé procento snížení emise může znamenat o několik procent vyšší náklady. Za současných podmínek prakticky neexistuje prostor pro uplatňování postupů, které by nutily provozovatele zabývat se systémovými opatřeními v oblasti úspor energií. Důraz by měl být nicméně kladen na uplatnění nízkonákladových opatření např. v oblasti energetického managementu. 11.5.10 S10 - Opatření pro snížení BaP z obaloven Tyto zdroje jsou především významnými zdroji PAH a benzo(a)pyrenu. Provozem těchto zdrojů může docházet k překračování platných imisních limitů pro tuto škodlivinu. Nicméně pokud budeme uvažovat i mez tolerance, tak k tomuto problému bude docházet až kolem roku 2009. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace jsou na úrovni 2 ng/m3. Tedy je relativně časový prostor najít vhodná řešení problému ještě před tím, než skutečně vznikne. Řešením je snížit emise těchto látek na jednotku výroby, anebo stavět menší obalovny živičných směsí. Dle našeho názoru snížení emisí těchto látek je technicky možné a technicky řešitelné. 11.5.11 S11 - Snižování emisí VOC a uplatnění BAT Požadavek na uplatnění nejlepší dostupné techniky je vyžadován při IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávě k Vyhodnocení 84 Program snižování emisí statutárního města Brna připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a Konvence CLRTAP, předložené jako výstup VaV/740/2/00, dále jsou uvedeny v referenčních dokumentech BREF k velkým spalovacím zařízením, u výroby papíru a celulózy. BAT byly stanoveny: ve skladování benzínu, v čerpacích stanicích pohonných hmot a plynovodech v sektoru užití a aplikace rozpouštědel v opravách a výrobě osobních automobilů o Využití BAT - při výrobě osobních automobilů a autodílů jsou v maximální míře využívány technologie s nízkou spotřebou rozpouštědel a rozhodující většina výrobců je vybavena sekundárními technologiemi pro záchyt nebo likvidaci emisí VOC. o Využití nízkorozpouštědlových produktů. Např. dodavatelé plastových součástí automobilů využívají vodou-ředitelné nátěrové hmoty. Rovněž dodavatelé silničních strojů využívají v maximální možné míře produkty s nízkým obsahem rozpouštědel. Konstrukce a stavby – o Aplikace moderních nízkorozpouštědlových nátěrových hmot při využití optimálních nanášecích technologií a částečně i rozlišením užití výrobků v exteriéru nebo interiéru, sekundární záchyt nebo likvidace emisí, vzhledem k vysokým investičním nákladům, využití moderních konstrukčních materiálů – např. žárově zinkované konstrukce, plastová okna, dveře, střešní krytiny atd. o Vyšší aplikace technologií nanášení práškových plastů. Současně je patrný vliv zvýšeného užití technologie žárového zinkování, které v mnoha případech plnohodnotně nahrazuje užití rozpouštědlových NH. Odmašťování kovů o Rušení zastaralých výrobních provozů, jejich náhrada novými investičními projekty se zcela novými technologiemi. o Postupnou aplikací moderních technologií v oboru odmaštění vodnými prostředky, případně aplikací rozpouštědel s vyšším bodem varu (vyšší využití aplikací vodných technologií je do značné míry negativně ovlivněno jejich vysokou investiční náročností a zvýšenými provozními náklady) o Sekundární záchyty Ostatní průmyslové čištění Snížení emisí je realizováno zejména aplikací prostředků s nižším obsahem rozpouštědel a aplikací rozpouštědel s vyšší bodem varu. V menší míře jsou realizovány sekundární záchyty u velkých technologických celků či při hromadném čištění. Výroba a zpracování chemických produktů - Výroba lepidel, konečná úprava textilií a ostatní nespecifikované technologie - v tomto technologicko-výrobním sektoru bude ke snižování emisí docházet zejména při významných změnách výrobních technologií případně při likvidaci technologicky zastaralých technologií. Ostatní užití rozpouštědel a příbuzné aktivity – Největší znečišťovatelé v tomto oboru jsou tiskárenský průmysl, aplikace lepidel a adheziv, použití rozpouštědel v domácnostech (zahrnuje veškeré čisticí, kosmetické a jiné přípravky používané v domácnostech). Snižování emisí je v těchto oblastech realizováno: využitím moderních tiskárenských technologií, 85 Program snižování emisí statutárního města Brna užitím tiskařských materiálů s malým nebo nízkým podílem rozpouštědel v domácnostech užití moderních odmašťovacích, čistících a jiných přípravků a produktů s malým nebo nízkým obsahem rozpouštědel, použití nátěrových hmot v domácnostech, kde byl na základě průzkumu spotřeb produktů stanoven nový koeficient průměrného obsahu rozpouštědel užitých v NH, použití rozpouštědel v domácnostech, užití farmaceutických výrobků. 11.6 Nástroje na podporu realizace Programu Výčet administrativních opatření je rozsáhlý, ale ve vztahu ke kompetencím obce se zužuje na: Územní plánování a územní rozhodování Vydávání stanovisek k: o Povolování k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1 a 2) o Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší o Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší o Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší o Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky o Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie Pro naplňování opatření doporučených v programu snižování emisí bude město Brno využívat zejména ty ekonomické nástroje / opatření, které jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů obcí. Ty zahrnují: Investice do úspor energie Finanční podpory domácnostem Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst (mýto) Finanční podporu systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů s cílem omezit sekundární prašnost (včetně zalesňování a zatravňování) Technicko-organizační opatření u malých zdrojů, které nejsou předmětem regulace prostřednictvím právních předpisů (zejména zdroje emitující tuhé látky a těkavé organické látky) Snižování přepravní náročnosti území Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice Podpora práce doma (teleworking) Podpora všech forem elektronické komunikace Informační nástroje / opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů obcí: Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů Informování veřejnosti, výchova a osvěta „Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší 86 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.6.1 Povolení k uvedení staveb a zdrojů do provozu U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů - Tento nástroj je kontrolní, provozovatel prokazuje, že plní nebo bude v dohledné době plnit parametry, na něž mu bylo vystaveno povolení v rámci řízení o vydání stavebního povolení. Ve všech případech je nutno provést důslednou kontrolu, zda zdroj skutečně dosahuje parametrů, na které byla vydána předchozí povolení dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (povolení v územním řízení a povolení ve stavebním řízení), případně integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. Spadá do působnosti kraje. 11.6.2 Povolení k zavedení nových výrob Krajský úřad v přenesené působnosti vydává povolení podle § 17, odstavec 2, písmeno a, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Při povolování je nutno věnovat pozornost lokalizaci stavby a zařízení, produkovaným emisím. Na základě prognózy energetických potřeb na rozvojových plochách je toto nezbytné zejména s ohledem na produkce ostatních škodlivin, u nových energetických zdrojů se bude vesměs jednat o napojení na ZP. 11.6.3 Povolení k záměrům na zavedení nových technologií Krajský úřad v přenesené působnosti vydává povolení podle § 17, odstavec 2, písmeno b, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V případě znečišťujících látek, pro něž jsou nařízením vlády č. 350/2002 Sb. vyhlášeny imisní limity, je nutno posoudit, zda zavedení nové technologie nezhorší kvalitu ovzduší v místě natolik, že by vzniklo riziko překročení některého z imisních limitů. 11.6.4 Posuzování vlivů na životní prostředí podle EIA Posuzování vlivů na životní prostředí zakládá velmi významný informační nástroj preventivního charakteru. Proces EIA umožňuje již v raných stadiích ovlivnit umístění záměru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. Význam procesu EIA je zvláště vysoký v případě záměrů na výstavbu objektů, které nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší, mohou však svou existencí významné znečišťování ovzduší vyvolat (liniové stavby, objekty, které jsou cílem či zdrojem zvýšení intenzity automobilové dopravy). 11.6.5 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž splnění bude nezbytné pro získání veřejné zakázky kraje a její realizaci - opatření se týká zejména způsobu provádění stavebních prací, údržby budov a konstrukcí, dodávek otopných systémů atd. Cílem opatření je přispět ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalitě a podpořit subjekty, které používají technologie a postupy splňující přísnější podmínky ochrany ovzduší, energetické účinnosti apod., než ukládají obecně platné předpisy. 11.6.6 Podpora informovanosti a osvěty Prostřednictvím Krajské energetické agentury, VUT Brno, Ekologického institutu Veronica, činností města v rámci projektů v síti Healthy Cities network, středisek EKIS apod. může statutární město Brno podpořit jednak větší informovanost obyvatel (o stavu a kvalitě ovzduší, o přínosech opatření ke snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, o možnostech obyvatel přispět ke kvalitě životního prostředí), a rovněž tak realizaci akcí a činností, přispívajících k ochraně ovzduší a klimatu. Osvětu a informovanost lze podpořit: 87 Program snižování emisí statutárního města Brna osvětovou činností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzduší a klimatu; v oblasti dopadů změn klimatu a zhoršené kvality ovzduší; informovaností o alternativách ve vytápění, v realizaci energeticky úsporných opatření, ve využívání obnovitelných zdrojů energie a o jejich přínosech v oblasti nákladů, emisí CO 2 ; šířením příkladů dobré praxe na území města Brna ve využívání obnovitelných zdrojů energie a realizace energeticky úsporných opatření; podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického řízení; informacemi o zdrojích financování, možnostech při využití zdrojů veřejné podpory včetně zdrojů SF při financování opatření ke zlepšení kvality ovzduší a ochraně klimatu; vlastním příkladem ve využívání energetických služeb se zárukou, např. EPC (Energy Performance Contracting) - realizace projektů úspor s garancí za snížení nákladů po realizaci (viz zdroje financování); organizováním cílených seminářů a osvětových akcí pro konkrétní cílové skupiny – včetně pracovníků Magistrátu města Brna; přípravou informačních letáků, vytvořením a údržbou specializované webovské stránky; apod. V osvětě o přínosech navrhovaných opatření a v podpoře informovanosti by město Brno a Odbor životního prostředí MMB mohl projednat spolupráci např. v rámci již existujícího projektu Brno - Zdravé město a Plánu zdraví a kvality života (tento plán se dotýká také životního prostředí a v jeho rámci pak podporou šetrného chování občanů k životnímu prostředí, podporou ekologické výchovy, apod.). Součástí realizace tohoto plánu jsou konkrétní akce na podporu úspor energií v soustavách CZT, školách a školkách města Brna (systémové sledování a vyhodnocování spotřeby s využitím metody Monitoringu a Targetingu). Tyto akce by bylo možné rozšířit i na propagaci dopadů těchto a dalších relevantních opatření na snížení emisí škodlivin včetně CO 2 , zlepšení kvality ovzduší, ochranu klimatu. 11.7 Ekonomické nástroje, které podpoří implementaci Programu 11.7.1 Emisní obchodování s povolenkami na vypouštění CO 2 Systém obchodování s emisemi by měl v Evropské unii odstartovat v lednu r. 2005 na základě směrnice 2003/87/EC. V současnosti se připravuje tz. Národní alokační plán. V rámci připravovaného plánu jednotlivé členské země stanoví maximální limit emisí oxidu uhličitého (CO 2 ), které může národní průmysl v určitém období vypustit do ovzduší, a v tomto limitu vydají tzv. obchodovatelné povolenky. Jednotlivé povolenky získají zdarma zařízení, na která se regulace emisí podle NAP vztahuje, a budou tak mít možnost bez postihu vypustit do ovzduší jednu tunu CO 2 . Zařízení, která překročí množství udělených povolenek a nenakoupí nové, dostanou pokutu 40 euro za dodatečnou tunu CO 2 v prvním tříletém období. Ve druhém pětiletém období do roku 2012, na které vypracují jednotlivé státy nové NAP, budou platit 100 eur na tunu. Informace o emisním obchodování, povolenkách pro podniky, metodické pokyny pro podniky vč. výpočtu emisí CO 2 viz www.env.cz. V případě města Brna se opatření týká zejména zvláště velkých spalovacích zdrojů a některých dalších velkých spalovacích zdrojů. 88 Program snižování emisí statutárního města Brna 11.7.2 Daňová ekologická reforma V Evropské unii je zdaňování energií diskutováno již několik let. První ucelený návrh směrnice týkající se zdaňování energií byl vytvořen v roce 1997. Diskuse na dané téma však nadále pokračovaly a návrh byl pozměňován až do podoby, na které se 20. března roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministři hospodářství a financí všech členských států EU ((Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity). Tato směrnice stanoví členským státům EU povinnost zdaňovat fosilní energetické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva) a elektrickou energii a zároveň stanoví minimální úroveň celkového daňového zatížení těchto energetických produktů a elektrické energie. V České republice se zavedení rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy stalo v roce 2002 součástí programového prohlášení současné vlády. Reforma bude zahájena v roce 2007. 11.7.3 Financování projektů ze zdrojů Operačních programů SF Do této kategorie spadají všechny zdroje podpory ze Strukturálních fondů (popř. v případě velkých projektů pravděpodobně i Kohezního fondu), u nichž je požadavkem přínos ke zlepšení životního prostředí a kvalitě ovzduší. Zejména je potřebné podporovat projekty, jejichž přínosem je zlepšení kvality ovzduší, zlepšení ochrany klimatu a které jsou specifikovány Programovým dodatkem k Operačnímu programu Infrastruktura (jehož realizací je pověřeno SFŽP). Tato podpora zahrnuje velké spalovací zdroje, snížení emisí těkavých organických látek (rozpouštědel), podporu výstavbě centralizovaného zásobování teplem na bázi biomasy a další projekty využívání obnovitelných zdrojů pro municipality a ostatní subjekty terciární sféry. Finanční podpora je poskytována také prostřednictvím stávajících programů SFŽP, zejména v oblasti podpory zlepšení kvality ovzduší a ochrany klimatu. Do této oblasti spadá i podpora projektům energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v podnicích středního a malého podnikání statutárního města Brna, která je realizována prostřednictvím České energetické agentury z prostředků Operačního programu průmysl a podnikání. Zdroje financování, kterými disponuje Operační program infrastruktura (podle návrhu Programového dodatku), jsou v rámci Opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší zaměřeny na: Využívání šetrných technologií při spalování (spalovny nebezpečného odpadu a snižování emisí z velkých a středních veřejných spalovacích zařízení) Snižování emisí těkavých organických látek (znečišťování ovzduší emisemi těkavých organických látek z činností a zařízení technologických procesů používajících organická rozpouštědla) Využívání obnovitelných zdrojů energie a na následující cílové znečišťující látky: VOC (sektor těkavých organických látek, emise ze spaloven odpadu, emise skleníkových plynů, NO x i SO 2 . Implementační rámec programů se liší program od programu, informačním zdrojem je server MMR www.strukturalni-fondy.cz 11.8 souhrnným Souhrnná tabulka opatření programu V následující tabulce je proveden soupis opatření v rámci jednotlivých priorit a pro jednotlivé cílové skupiny programu. 89 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 40: Souhrnný výčet opatření ke snížení emisí znečišťujících látek na území města Brna Opatření Typ opatření Opatření na dopravní síti Opatření v oblasti vozového parku Opatření 1 – uplatňování emisních limitů evropské unie pro nová vozidla Opatření 2 – operativní kontrola emisních parametrů vozidel Opatření 3 – podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Opatření B1 – omezení vjezdu do některých částí města Opatření B2 – zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města Opatření B3 – placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) B4 – zlepšení kvality MHD Působnost Kraj/město Role města Dotčené emise Rizika investiční Priorita programu č. 2,3 ŘSD, kraj, město Rozhodovací a iniciační NOx, benzen navýšení přeprav. výkonů technické 2,3 stát regulační NOx, benzen - automobilová doprava regulační 2,3 kraj iniciační NOx, benzen - investiční 2,3 stát iniciační NOx, benzen organizační 2,3 město realizační NOx, benzen emise jiných znečišťujících látek nepopulární organizační 2,3 město realizační NOx, benzen nepopulární automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava organizační 2,3 město realizační NOx, benzen nepopulární investiční 2,3 město realizační NOx, benzen organizační 2,3 město realizační NOx, benzen nepopulární B6 – vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací B7 – regulace parkování, Park and Ride B8 – Bike and Ride organizační 2,3 město realizační NOx, benzen pohodlnost organizační 2,3 město realizační NOx, benzen pohodlnost B9 – výstavba cyklotras investiční město realizační NOx, benzen pohodlnost B 10 – další rozvoj integrované dopravy B11 – modelování dopravních toků investiční 2,3 město realizační NOx, benzen nedostatek financí investiční 2,3 město realizační NOx, benzen - 90 Skupina zdrojů ovlivněná opatřením automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava, autobusy MHD automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava automobilová doprava Program snižování emisí statutárního města Brna Opatření Typ opatření Priorita programu č. Působnost Kraj/město Role města Dotčené emise Rizika Skupina zdrojů ovlivněná opatřením investiční 1 iniciační PM10 investiční 1 organizační 1 PM10, NOx, SO2, BaP, další prach 1 motivační a iniciační realizační, regulační realizační vhodné a včasné využití IPPC vysoká cena tepla z CZT, plynu finančně nákladné organizační kraj, provozovatel město, obyvatelé město, investoři město prach nákladné investiční 1,2 odběratelé 2 Provozovatelé zdrojů NOx, CO, SO2, ostatní NOx, SO2 vysoké náklady investiční iniciační, motivační realizační, iniciační technologické provozy R1 malé zdroje znečištění ostatní zdroje emisí sekundární prašnost spalovací zdroje S7 – aplikace plánů snížení emisí iniciační 2 Provozovatelé NOx, prach, VOC stacionární spalovací zdroje R1, R2 ostatní stacionární zdroje, LCP S8 – IPPC regulační 1 slévárny ve spolupráci s KÚ iniciační iniciační – KÚ riziko emisí prachu!! V případě spalování biomasy nedostatek motivace slévárny S9 – podpora energetické účinnosti v rámci IPPC S10 – opatření pro snížení BaP v obalovnách regulační 2, další Provozovatelé iniciační NOx regulační 3 Provozovatelé BaP regulační ostatní Provozovatelé iniciační, implementač ní – dobrovolné přístupy iniciační neochota kraje, problémy při vyjednávání nejasné podmínky žádostí o IP neochota provozovatelů nejasné podmínky pro vydání povolení zdroje VOC STACIONÁRNÍ zdroje S1 – omezování emisí prachu – slévárny S2 – omezení spalování tuhých paliv v lokálních topeništích S3 – eroze na nezpevněných plochách S4 – snižování prachu na komunikacích S5 – podpora energeticky úsporných opatření S6 – podpora využití obnovitelných zdrojů – biomasa S11 – snižování emisí VOC – uplatnění BAT 91 prach VOC, ostatní technologie, LCP obalovny Program snižování emisí statutárního města Brna 12. IMPLEMENTACE PROGRAMU 12.1 Řízení programu Přirozeným řídícím orgánem programu snižování emisí (spolu s ostatními programy) je Odbor životního prostředí MMB. V rámci přípravy a jako součást výstupů řešení Generelu ovzduší byl odbor vybaven nástroji pro: aktualizaci databází zdrojů znečišťování aktualizaci adresného umístění zdroje v souřadnicích JSTK aktualizaci bilančních výstupů informacemi pro vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám města v oblasti snižování emisí (a zlepšování kvality ovzduší) informacemi k významným zdrojům znečištění návrhem adresných a plošných opatření ke snížení emisí 12.2 Financování programu Finanční rámec programu je dán: investicemi do opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší investicemi do dopravní infrastruktury města investicemi do technických opatření na konkrétních vybraných zdrojích (slévárny, obalovny) investicemi do snížení emisí prachových částic investicemi do energeticky úsporných opatření v budovách a průmyslu města Brna investicemi do realizace projektů využití obnovitelných zdrojů energie Náklady a financování vybraných opatření - příklad Náklady na výstavbu hromadných garáží vycházejí z odhadované částky 0,5 mil. Kč na 1 garážové stání. U podpory MHD je odhad proveden dle orientačních cen nových nízkopodlažních vozidel MHD, při tempu obměny cca 20 – 30 vozidel / rok. Náklady představují součet všech nákupů a dalších úprav do r. 2010. V nákladech jsou zohledněny vozidla, která budou mít vliv na kvalitu ovzduší: tj. autobusy splňující normy EURO 3 a vyšší v návaznosti na platnost stupně euronormy v roce uvedení vozidla do provozu a autobusy, trolejbusy i tramvaje v nízkopodlažní verzi, která více přitáhne cestující používající dosud výhradně automobil. Orientační rozpis nákupu nových vozidel je uveden v následující tabulce: Tabulka 41: Rok Náklady na pořízení nových vozidel MHD Plán 8 autobusů CITYBUS AGORA – 12m nízkopodlažní, naftové, splňuje EURO 3 2 tramvaje ANITRA, 21m nízkopodlažní 15 autobusů - CITYBUS AGORA - 12m nízkopodlažní, naftové, splňuje EURO 3 8 autobusů - KAROSA B951, 12m vysokopodlažní, splňuje EURO 3 2005 5 tramvají ANITRA, 21m nízkopodlažní stejné jako 2005 2006 Ceny z r. 2004 - přibližné Vozidlo MHD 2004 tramvaj ANITRA autobus standardní 12m, nízkopodlažní cca 20 mil. Kč cca 6 mil. Kč 92 Program snižování emisí statutárního města Brna autobus 15m trolejbus standard 12 m, nízkopodlažní trolejbus kloubový, nízkopodlažní cca 7,5 mil. Kč cca 8 mil. Kč cca 11 mil. Kč (na trhu ČR nejsou momentálně k dispozici) Náklady na realizaci ostatních opatření byly stanoveny kvalifikovaným odhadem. U opatření B3 jsou předpokládány výnosy (mýtné), kterými je možné toto opatření spolufinancovat. 12.3 Komunikace a informovanost Významná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úřadu, spolupráce s krajským úřadem a spolupráce a komunikace s městskými částmi. Spolupráce Magistrátu města Brna a Krajského úřadu Jihomoravského kraje je administrativně zakotvena v oblastech: v realizaci doporučení týkajících se stacionárních zdrojů znečištění na území města Brna: o při povolovacím řízení podle IPPC; o v povolování zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování (vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzduší v místě), jejich změn; o při uplatnění zákona o ochraně ovzduší – např. paragrafu o preferenci CZT; a je potřebná při: přípravě a realizaci Programu snižování emisí statutárního města Brna, Programu ke zlepšení kvality ovzduší a Souhrnného akčního programu statutárního města Brna; hledání možností financování projektů - možností získávání podpory pro realizaci projektů ke snížení emisí znečišťujících látek, při přípravě projektů, apod. při realizaci osvětových a školicích akcí využívání zdrojů informací a v informační podpoře – vzájemné odkazy na webové servery, zveřejňování informací, např. o školicích a osvětových akcích; při zajištění informovanosti místní správy, týkající se: o priorit a cílů krajských programů a programů vypracovaných pro statutární město Brno, směřujících k plnění emisních stropů Jihomoravského kraje, imisních limitů; o a možných nápravných opatření v kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetických úspor, využití obnovitelných zdrojů, povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení malých zdrojů znečišťování ovzduší) o případného poskytování finanční podpory domácnostem (popř. realizačním firmám) pro realizaci energeticky úsporných opatření a využití obnovitelných zdrojů energie; o zdravotních rizik plynoucích z nepovoleného spoluspalování domovního odpadu atd. 12.4 Monitorování a vyhodnocování programu Ukazatele a indikátory, které budou využity pro každoroční vyhodnocování účinků programu, zahrnují: 93 Program snižování emisí statutárního města Brna Emise znečišťujících látek podle jednotlivých škodlivin, skupin zdrojů Emisní parametry nově schvalovaných zdrojů Počty bytů vytápěných tuhými palivy Instalovaný příkon zdrojů V dopravě: zatížení nebo průjezdnost komunikací, emisní ukazatele, proběhy vozidel, struktura vozového parku, počet zkontrolovaných vozidel atd. Základním zdrojem ověření dosahování cílů Programu snižování emisí je úplná emisní bilance města Brna, členěná ve vhodných kategoriích dle skupin zdrojů a oborů ekonomických činností. Zejména lze doporučit věnovat pozornost skutečnému počtu bytových jednotek a domů, využívajících tuhá paliva, zejména ve starší zástavbě městských částí Brna-střed, Brno-jih, Líšeň a dalších, viz tabulka příspěvků zdrojů REZZO k emisím prachových částic. Způsob monitoringu, zdrojová data, jejich dávková a kontinuální aktualizace (v závislosti na typu údaje) byl s OŽP MMB projednán a městu je předána databáze zdrojů, výpočetní aparát a adresné připojení zdrojů v souřadnicích JSTK. Aktualizace emisních bilancí by měla být prováděna každým rokem. Co se týče vyhodnocování přínosů programů, prostřednictvím emisní bilance je očekávaný vývoj monitorován. Také u vývoje v emisích konkrétních zdrojů (technologické zdroje, které jsou původci znečištění) lze ročně sledovat příslušné individuální údaje, a připravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality ovzduší. Program snižování emisí a jeho aktuálnost by bylo vhodné vyhodnocovat vždy dvou až třech letech. 12.5 Osoby odpovědné za plnění programu Odbor životního prostředí MMB, Ing. Martin Vaněček V součinnosti s: Odborem územního plánování a rozvoje MMB Odborem dopravy MMB Odborem technických sítí MMB 94 Program snižování emisí statutárního města Brna SEZNAM ZKRATEK BAT CDV CZT ČEA ČIŽP ČOV EM EU FS GIS IPPC JMP, a.s. KSEI LTO LV MHD MMB MT MŽP OPI OPPP OÚPR OZE OZKO OŽP REZZO PAH SAP SFŽP SLBD SROP SZÚ TTO ÚEK UO ÚP VMO VOC ZÚ ŽUB Best Available Technique (Nejlepší dostupná technika) Centrum dopravního výzkumu Brno Centralizované zásobování teplem Česká energetická agentura Česká inspekce životního prostředí čistička odpadních vod Energetický management Evropská unie Fond soudržnosti Geografický informační systém Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Jihomoravská plynárenská, a. s. Koncept snižování emisí a imisí Lehký topný olej Imisní limit (Limit Value) Městská hromadná doprava Magistrát města Brna Mez tolerance (Margin of Tolerance) Ministerstvo životního prostředí Operační program infrastruktura, 2004-2006 Operační program průmysl a podnikání, 2004-2006 Odbor územního plánování a rozvoje Obnovitelné zdroje energie Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prostředí Registr zdrojů znečišťování ovzduší Polycyklické aromatické uhlovodíky Souhrnný akční program Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Společný regionální operační program Státní zdravotní ústav Těžký topný olej Územní energetická koncepce Urbanistický obvod Územní plán Velký městský okruh Volatile Organic Compounds (těkavé organické látky) Zdravotní ústav Železniční uzel Brno 95 Program snižování emisí statutárního města Brna 13. POUŽITÁ LITERATURA 1. Strategie pro Brno – Strategický plán pro město Brno, 2002 2. Územní energetická koncepce statutárního města Brna, 2004 3. Generel dopravy města Brna, 2002 4. Plány snižování emisí u zdroje, KÚ JMK, 2004 5. Závazné podmínky provozu pro SAKO Brno, KÚ JMK, 2004 6. Souhrnný akční program Jihomoravského kraje, 2004, KÚ JMK 7. Integrovaný program snižování emisí Jihomoravského kraje, 2004 8. Národní program snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, 2003 9. Legislativní normy, zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění jeho pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy 10. Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK 11. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2005 12. Integrovaný národní program snižování emisí v České republice (včetně Národního programu ke zlepšení kvality ovzduší), MŽP ČR, 2004 13. Další 96 Program snižování emisí statutárního města Brna 14. PŘÍLOHY 97 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 42: Emise znečišťujících látek, včetně CO 2 , statutární město Brno, 2003 Emise - t/rok MC Název MČ 1 Brno-střed 2 Brno-Žabovřesky 3 Brno-Královo Pole 4 Brno-sever 5 Brno-Židenice 6 Brno-Černovice 7 Brno-jih 8 PM10 NOx CO VOC 704,61 799,03 2,20 2,14 157,44 12,45 10,85 304,79 11,71 15,66 8,69 24,99 2,09 Emise - g/rok benzen BaP Hg Cd As Ni 1 453,85 13 138,06 Pb 28 436,81 t/rok CO2 NH3 68,55 11 165,97 199,08 2,05 148,49 12,76 286,44 13,64 387,94 76,84 630,17 22,46 350,79 22,03 199,24 45,07 2 002,65 1 005,32 2 363,20 760,00 8 247,74 166,96 167,48 218,26 25,08 134,72 10,93 2 137,46 102,50 2 892,80 596,31 4 697,64 48,94 396,77 249,83 14,53 286,36 15 991,48 18 433,44 89,48 5 335,29 199 317,87 7 727,33 55,79 3,04 123,93 151,04 7,88 101,59 6,71 369,01 40,34 432,68 829,65 659,68 23,25 34,66 13,05 554,68 630,13 18,40 634,12 65,24 1 305,98 101,30 2 973,30 3 577,23 4 306,90 68,53 Brno-Bohunice 1,09 0,44 136,19 135,22 2,34 92,99 4,44 26,04 1,24 35,27 6,99 57,29 39,14 9 Brno-Starý Lískovec 1,28 1,17 171,65 198,52 3,29 133,46 3,52 156,24 7,44 211,61 41,91 343,73 20,54 10 Brno-Nový Lískovec 0,71 0,42 37,91 43,28 0,90 31,91 2,55 52,08 2,48 70,54 13,97 114,58 15,21 11 Brno-Kohoutovice 0,84 0,63 39,45 41,59 1,07 29,83 2,62 78,12 3,72 105,80 20,96 171,86 18,60 12 Brno-Jundrov 1,02 0,80 10,49 9,21 0,67 4,79 0,47 104,16 4,96 141,07 27,94 229,15 7,36 13 Brno-Bystrc 2,07 2,01 70,21 80,32 2,66 56,71 5,64 260,40 12,40 352,68 69,85 572,88 34,09 14 Brno-Kníničky 0,27 0,37 5,97 7,61 0,24 4,94 0,49 52,08 2,48 70,54 13,97 114,58 1,38 15 Brno-Komín 1,39 1,44 61,69 77,43 1,70 56,59 4,33 195,30 9,30 264,51 52,39 429,66 14,42 16 0,51 0,67 13,79 12,92 2,40 7,93 0,69 91,14 4,34 123,44 24,45 200,51 7,57 3,18 2,52 137,33 157,26 7,50 415,09 3,71 325,50 15,50 440,85 87,32 716,10 38,90 18 Brno-Medlánky Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-Maloměřice a Obřany 9,77 106,19 102,63 59,29 8,64 417,96 8 561,89 143 623,03 202 494,68 97,13 19 Brno-Vinohrady 0,21 0,01 26,94 35,99 0,72 27,74 2,77 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,61 20 Brno-Líšeň 18,36 2,93 77,30 88,92 9,05 57,70 13,65 668,95 49,53 1 450,36 1 637,76 2 119,64 29,17 21 Brno-Slatina 16,49 17,83 192,71 231,90 4,37 154,19 10,65 2 609,78 130,70 3 515,66 906,28 5 698,58 22,24 22 Brno-Tuřany 2,87 2,22 276,69 326,07 2,80 486,82 131 187,89 299,46 14,26 405,58 80,33 658,81 15,48 23 Brno-Chrlice 3,11 2,11 81,12 91,27 1,74 838,27 310 559,63 921,22 39,93 823,05 101,14 2 004,38 11,48 24 Brno-Bosonohy 1,36 0,88 125,95 149,54 0,63 101,03 4,04 117,18 5,58 158,70 31,43 257,80 4,86 25 Brno-Žebětín 1,62 1,29 30,28 39,70 2,82 27,46 2,41 169,26 8,06 229,24 45,40 372,37 7,47 26 Brno-Ivanovice 0,67 0,58 39,91 50,63 0,41 36,59 0,81 78,12 3,72 105,80 20,96 171,86 3,26 27 Brno-Jehnice 0,66 0,50 3,53 3,98 0,33 1,85 0,04 65,10 3,10 88,17 17,46 143,22 1,76 28 Brno-Ořešín 0,26 0,20 0,83 0,65 0,14 0,02 0,00 26,04 1,24 35,27 6,99 57,29 0,92 29 Brno-Útěchov 0,23 0,11 1,02 0,45 0,10 0,01 0,00 13,02 0,62 17,63 3,49 28,64 1,14 nezařazené REZZO 2 0,22 0,01 0,69 0,07 0,89 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,05 3 006,31 14 826,78 13 179,83 2 666,05 kt/rok 645,23 Brno celkem 51,47 kg/rok 49,25 17 39,19 SO2 286,52 179,18 266,55 4 053,97 4 439,96 194,63 5 133,64 461 017,39 56 836,92 16 306,85 44 730,91 354 657,98 271 663,87 1 068,24 98 0,28629 0,29 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 43: Emisní zatížení městských částí – identifikace nezatíženějších MČ v jednotlivých škodlivinách, 2003 MC_GIS 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Emise - t/rok kg/rok Název MČ PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen Brno-střed 39,19 51,47 704,61 799,03 49,25 645,23 Žabovřesky 2,20 2,14 157,44 199,08 2,05 148,49 Královo Pole 12,45 10,85 304,79 350,79 22,03 199,24 Brno-sever 11,71 15,66 167,48 218,26 25,08 134,72 Židenice 8,69 24,99 396,77 249,83 14,53 286,36 Černovice 2,09 3,04 123,93 151,04 7,88 101,59 Brno-jih 34,66 13,05 554,68 630,13 18,40 634,12 Bohunice 1,09 0,44 136,19 135,22 2,34 92,99 Starý Lískovec 1,28 1,17 171,65 198,52 3,29 133,46 Nový Lískovec 0,71 0,42 37,91 43,28 0,90 31,91 Kohoutovice 0,84 0,63 39,45 41,59 1,07 29,83 Jundrov 1,02 0,80 10,49 9,21 0,67 4,79 Bystrc 2,07 2,01 70,21 80,32 2,66 56,71 Kníničky 0,27 0,37 5,97 7,61 0,24 4,94 Komín 1,39 1,44 61,69 77,43 1,70 56,59 Medlánky 0,51 0,67 13,79 12,92 2,40 7,93 Řečkovice a Mokrá Hora 3,18 2,52 137,33 157,26 7,50 415,09 Maloměřice a Obřany 9,77 106,19 102,63 59,29 8,64 417,96 Vinohrady 0,21 0,01 26,94 35,99 0,72 27,74 Líšeň 18,36 2,93 77,30 88,92 9,05 57,70 Slatina 16,49 17,83 192,71 231,90 4,37 154,19 Tuřany 2,87 2,22 276,69 326,07 2,80 486,82 838,27 Chrlice 3,11 2,11 81,12 91,27 1,74 Bosonohy 1,36 0,88 125,95 149,54 0,63 101,03 Žebětín 1,62 1,29 30,28 39,70 2,82 27,46 Ivanovice 0,67 0,58 39,91 50,63 0,41 36,59 Jehnice 0,66 0,50 3,53 3,98 0,33 1,85 Ořešín 0,26 0,20 0,83 0,65 0,14 0,02 Útěchov 0,23 0,11 1,02 0,45 0,10 0,01 Nezařazené REZZO 2 0,22 0,01 0,69 0,07 0,89 0,00 Brno celkem 179,18 266,55 4 053,97 4 439,96 194,63 5 133,64 99 g/rok BaP 68,55 12,76 45,07 10,93 15 991,48 6,71 65,24 4,44 3,52 2,55 2,62 0,47 5,64 0,49 4,33 0,69 3,71 3 006,31 2,77 13,65 10,65 131 187,89 310 559,63 4,04 2,41 0,81 0,04 0,00 0,00 0,00 461 017,39 Emise - g/rok kt/rok Hg Cd As Ni Pb CO2 11 165,97 1 453,85 13 138,06 2 666,05 28 436,81 286,52 286,44 13,64 387,94 76,84 630,17 22,46 2 002,65 1 005,32 2 363,20 760,00 8 247,74 166,96 2 137,46 102,50 2 892,80 596,31 4 697,64 48,94 18 433,44 89,48 5 335,29 199 317,87 7 727,33 55,79 369,01 40,34 432,68 829,65 659,68 23,25 1 305,98 101,30 2 973,30 3 577,23 4 306,90 68,53 26,04 1,24 35,27 6,99 57,29 39,14 156,24 7,44 211,61 41,91 343,73 20,54 52,08 2,48 70,54 13,97 114,58 15,21 78,12 3,72 105,80 20,96 171,86 18,60 104,16 4,96 141,07 27,94 229,15 7,36 260,40 12,40 352,68 69,85 572,88 34,09 52,08 2,48 70,54 13,97 114,58 1,38 195,30 9,30 264,51 52,39 429,66 14,42 91,14 4,34 123,44 24,45 200,51 7,57 325,50 15,50 440,85 87,32 716,10 38,90 14 826,78 13 179,83 8 561,89 143 623,03 202 494,68 97,13 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,61 668,95 49,53 1 450,36 1 637,76 2 119,64 29,17 2 609,78 130,70 3 515,66 906,28 5 698,58 22,24 299,46 14,26 405,58 80,33 658,81 15,48 921,22 39,93 823,05 101,14 2 004,38 11,48 117,18 5,58 158,70 31,43 257,80 4,86 169,26 8,06 229,24 45,40 372,37 7,47 78,12 3,72 105,80 20,96 171,86 3,26 65,10 3,10 88,17 17,46 143,22 1,76 26,04 1,24 35,27 6,99 57,29 0,92 13,02 0,62 17,63 3,49 28,64 1,14 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,05 56 836,92 16 306,85 44 730,91 354 657,98 271 663,87 1 068,24 Program snižování emisí statutárního města Brna Tabulka 44: Emise znečišťujících látek v jednotlivých urbanistických obvodech, včetně CO 2 , statutární město Brno, 2003 MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 1 UO 1 – Brno - hrad Špilberk 0,318 0,73 2,525 3,625 0,448 1,215 0,119 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 2,075 1 UO 2 - Náměstí Svobody 0,499 0,658 8,221 11,606 0,425 8,172 0,808 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 2,399 1 UO 3 - Zelný trh 0,356 0,479 10,512 12,576 0,377 8,995 0,891 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 3,985 1 UO 4 - Janáčkovo divadlo 0,427 0,558 19,297 28,02 0,524 21,846 2,168 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 1,893 1 UO 5 - Pekařská 2,327 5,441 6,952 19,92 2,972 4,333 0,415 781,2 37,2 1 058,03 209,56 1 718,64 3,809 1 UO 6 - Fakultní nemocnice 0,001 0 0,043 0,009 0,002 0 0 0 0 0 0 0 0,051 1 UO 7 - Václavská 1,76 2,856 14,723 24,742 1,608 13,65 1,294 403,62 19,22 546,649 108,273 887,964 3,048 1 UO 8 - Nové sady 1,407 2,347 22,112 35,252 1,351 23,22 2,249 1 842,91 78,982 1 549,86 169,098 4 004,72 1,808 1 UO 9 - Úvoz 0,189 0,278 13,584 18,824 0,191 14,559 1,399 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 1,467 1 UO 10 - Žlutý kopec 0,169 0,369 2,404 2,739 0,247 1,308 0,117 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 1,703 1 UO 11 - Rybářská 0,496 0,921 17,729 21,108 0,813 13,029 0,503 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 11,055 1 UO 12 - Kamenná 1,105 1,584 4,172 6,9 0,924 1,914 0,025 221,34 10,54 299,775 59,375 486,948 2,611 1 UO 13 - Bakalovo nábřeží 0,378 0,641 5,975 9,724 0,354 6,515 0,646 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 0,481 1 UO 14 - Stráň 0,474 0,737 0,278 1,962 0,398 0,037 0,001 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 0,204 1 UO 15 - Havlenova 0,746 1,469 9,345 13,442 0,9 7,45 0,737 208,32 9,92 282,141 55,883 458,304 4,06 1 UO 16 - Vsetínská 0,09 0,097 8,81 11,276 0,097 8,713 0,866 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,465 1 UO 17 - Nákladové nádraží 0,114 0,006 24,551 31,714 5,239 24,214 0,348 0 0 0 0 0 1,432 1 UO 18 - Heršpická 0,622 0,021 35,219 40,63 2,904 29,284 0,912 0 0 0 0 0 4,705 1 UO 19 - Ústřední hřbitov 0,076 0,001 15,864 21,819 0,05 17,193 1,712 0 0 0 0 0 0,25 1 UO 20 - Vinařská 0,051 0,018 5,37 4,091 0,086 3,188 0,316 0 0 0 0 0 3,487 1 UO 21 - Výstaviště 0,217 0,009 15,863 20,002 0,409 15,619 0,396 0 0 0 0 0 2,101 1 UO 22 - Neumannova 0,023 0,006 2,593 2,175 0,049 1,633 0,162 0 0 0 0 0 1,468 1 UO 23 - Kamenomlýnská 0,02 0,008 1,657 0,409 0,061 0,122 0,012 0 0 0 0 0 1,794 1 UO 25 - Anthropos 0,138 0,003 32,806 42,586 0,031 32,134 2,15 0 0 0 0 0 0,905 1 UO 27 - Červený kopec 0,564 0,744 0,256 1,96 0,403 0,042 0,001 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 0,151 1 UO 28 - Riviéra 0,143 0,001 35,842 47,148 0,004 35,568 1,648 0 0 0 0 0 0,115 1 UO 33 - Vaňkovo náměstí 0,578 1,938 8,567 15,975 8,279 7,419 0,684 1 836,32 77,81 1 448,43 135,524 3 985,37 3,192 1 UO 34 - Náměstí Míru 0,088 0,11 5,036 3,145 0,193 1,915 0,19 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 4,129 1 UO 35 - Rezkova 0,153 0,287 4,563 3,516 0,257 1,78 0,075 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 3,421 1 UO 36 - Gorkého 2,6 5,653 21,075 35,553 3,255 16,121 1,444 807,24 38,44 1 093,30 216,545 1 775,93 9,205 100 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As 1 UO 37 - Konečného náměstí 0,898 1,836 23,023 31,616 1,182 21,578 2,137 260,4 1 UO 38 - Kraví hora 0,286 9,374 12,237 17,223 0,015 12,779 1,184 2 073,15 1 UO 39 - Mášova 0,691 1,371 8,186 13,44 0,781 7,949 0,74 195,3 9,3 1 UO 40 - U stadionu 0,495 1,016 12,609 16,139 0,713 10,529 1,043 143,22 1 UO 41 - Dřevařská 0,248 0,461 10,073 13,921 0,303 10,265 0,939 65,1 1 UO 68 - Třída Kpt. Jaroše 0,625 1,197 7,57 10,501 0,738 5,727 0,355 1 UO 69 - Lužánky 0,023 0 3,752 5,378 0,009 4,407 0,053 1 UO 70 - Příční 0,486 0,399 8,735 10,769 0,663 7,355 1 UO 71 - Bratislavská 0,666 0,932 4,996 7,641 0,541 3,941 1 UO 72 - Hvězdová 0,348 0,822 1,974 2,909 0,49 1 UO 92 - Špitálka 2,904 1,949 151,979 36,281 1 UO 93 - Radlas 0,017 0,004 2,162 1 UO 96 - Skořepka 0,054 0,008 8,29 1 UO 97 - Stavební 13,235 0,584 9,754 14,705 1 UO 98 - Masná 0,341 0,023 27,17 35,188 1 UO 100 - Přízová 1,309 2,958 49,185 1 UO 102 - Rosická 0,435 0,564 6,87 8,522 2 UO 42 - Pod Kaštany 0,037 0,003 6,175 2 UO 43 - Kounicovy koleje 0,294 0,384 2 UO 44 - Chládkova 0,001 0,001 2 UO 45 - Kameníčkova 0,328 2 UO 46 - Březinova 2 2 12,4 Ni Pb CO2 352,677 69,853 572,88 6,622 98,721 2 807,80 556,13 4 560,93 2,01 264,508 52,39 429,66 1,94 6,82 193,972 38,419 315,084 4,6 3,1 88,169 17,463 143,22 1,962 169,26 8,06 229,24 45,405 372,372 3,449 0 0 0 0 0 0,257 0,571 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 3,409 0,049 130,2 6,2 176,338 34,927 286,44 1,449 0,392 0,005 117,18 5,58 158,705 31,434 257,796 1,913 2,612 17,052 1,299 247,38 11,78 335,043 66,361 544,236 166,937 1,62 0,044 0,985 0,099 0 0 0 0 0 1,305 10,24 0,057 8,13 0,808 0 0 0 0 0 1,704 1,74 130,275 30,92 78,12 944,271 105,803 374,036 4 147,76 5,484 1,923 27,125 1,098 0 0 0 0 0 1,789 70,491 10,413 50,426 4,448 557,132 26,53 754,559 149,453 1 225,69 1,653 0,726 5,121 0,509 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 1,571 8,534 0,017 6,96 0,482 0 0 0 0 0 0,518 7,035 7,994 0,303 5,44 0,539 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 3,175 0,116 0,023 0,005 0 0 0 0 0 0 0 0,138 0,297 4,205 4,311 0,237 2,664 0,263 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 2,45 0,201 0,202 3,91 3,267 0,193 1,935 0,191 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 2,743 UO 47 - Elišky Machové 0,365 0,651 20,061 24,926 0,459 17,392 1,593 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 3,803 UO 48 - Horova 0,188 0,284 12,726 15,802 0,234 11,71 0,99 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 2,738 2 UO 49 - Makovského náměstí 0,043 0,003 9,435 12,14 0,231 9,234 0,235 0 0 0 0 0 0,543 2 UO 50 - Žabovřesky-sever 0,07 0,01 13,031 15,704 0,066 11,903 0,936 0 0 0 0 0 1,967 2 UO 51 - Rosického náměstí 0,425 0,303 24,086 30,61 0,272 23,109 2,3 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 3,487 2 UO 52 - Žabovřesky-louky 0,148 0,004 34,306 45,435 0,021 34,575 3,442 0 0 0 0 0 0,7 2 UO 281 - Náměstí Svornosti 0,1 0,002 22,355 30,337 0,007 23,568 1,785 0 0 0 0 0 0,197 3 UO 77 - Zimní stadion 0,082 0 15,512 22,582 0 18,46 0,9 0 0 0 0 0 0 3 UO 135 - Skřivanova 0,387 0,388 8,118 10,352 0,656 7,519 0,745 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 2,486 101 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 3 UO 137 - Ptašínského 0,131 0,108 14,269 16,907 0,172 12,924 1,054 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 3 UO 138 - Staňkova 0,104 0,187 4,388 5,398 0,14 3,859 0,383 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 1,337 3 UO 139 - Červený mlýn 1,223 0,121 84,65 52,455 2,068 12,743 1,27 0 0 0 0 0 116,044 3 UO 140 - Cimburkova-Ant.Macka 0,034 0,004 5,555 7,233 0,998 5,78 0,412 0 0 0 0 0 0,764 3 UO 141 - Vysoká škola veter. 0,045 0,006 7,304 10,09 0,179 7,169 0,599 0 0 0 0 0 1,226 3 UO 144 - Vackova 1,096 1,603 12,968 14,087 1,102 7,171 0,375 221,34 10,54 299,775 59,375 486,948 8,059 3 UO 145 - Poděbradova 1,888 2,954 15,084 25,273 1,665 13,789 1,361 416,64 19,84 564,283 111,765 916,608 3,149 3 UO 146 - Berkova 0,931 1,667 12,473 15,638 1,059 8,332 0,824 234,36 11,16 317,409 62,868 515,592 5,781 3 UO 147 - Mojmírovo náměstí 0,413 0,214 12,374 14,79 0,196 10,674 1,063 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 2,215 3 UO 148 - Křižíkova 0,026 0,002 4,246 5,405 0,445 4,123 0,411 0 0 0 0 0 0,389 3 UO 149 - Pod pražskou tratí 3,522 0,303 17,391 30,194 9,866 7,736 30,656 13,02 913,813 17,634 346,303 3 888,90 9,918 3 UO 151 - Pod Palackého vrch. 0,576 0,484 196,552 31,239 1,424 18,15 0,358 564,734 23,654 415,738 31,466 1 224,08 4,755 3 UO 152 - Herčíkova 0,067 0,001 16,029 21,075 0,141 15,955 0,391 0 0 0 0 0 0,259 3 UO 153 - Palackého 0,825 1,403 30,69 40,628 1,087 26,931 2,484 240,072 11,432 325,145 64,4 528,159 4,294 3 UO 154 - Myslínova 0,635 0,667 2,526 3,777 0,396 1,483 0,145 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 1,173 3 UO 155 - Kociánka 0,005 0,003 0,427 0,085 0,017 0 0 0 0 0 0 0 0,507 3 UO 156 - Zaječí hora 0,036 0,09 0,019 0,241 0,048 0,003 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,013 3 UO 157 - Kociánka-Hamerláky 0,361 0,64 3,729 6,453 0,342 3,669 0,364 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 0,135 3 UO 158 - Střelecký stadion 0,017 0 4,488 5,797 0 4,295 0,429 0 0 0 0 0 0 3 UO 293 - Nad cihelnou 0,043 0,003 8,825 11,085 0,026 8,474 0,845 0 0 0 0 0 0,751 4 UO 73 - Tkalcovská 0,024 0,002 4,533 6,069 0,428 4,816 0,059 0 0 0 0 0 0,325 4 UO 74 - Vranovská 0,45 0,826 11,244 14,943 0,523 9,942 0,598 117,18 5,58 158,705 31,434 257,796 2,897 4 UO 75 - Hoblíkova 0,768 1,122 7,396 9,81 0,705 5,284 0,276 156,24 7,44 211,606 41,912 343,728 3,509 4 UO 76 - Schodová 0,212 0,202 5,999 6,255 0,195 4,418 0,054 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 2,801 4 UO 78 - Vysoká škola zeměd. 0,019 0,009 1,472 0,294 0,061 0 0 0 0 0 0 0 1,82 4 UO 79 - Demlova 0,317 0,475 4,543 3,576 0,368 1,452 0,143 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 3,726 4 UO 80 - Merhautova 0,846 1,484 9,553 12,037 0,951 6,114 0,603 208,32 9,92 282,141 55,883 458,304 5,39 4 UO 81 - Nad arboretem 0,033 0,006 4,57 5,661 0,042 4,484 0,446 0 0 0 0 0 1,3 4 UO 82 - Krkoškova 0,47 0,665 20,413 24,17 0,515 16,876 1,68 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 5,271 4 UO 83 - Náměstí SNP 0,048 0,003 9,23 12,51 0,016 9,95 0,99 0 0 0 0 0 0,484 4 UO 84 - Svitavská 1,849 2,148 5,658 9,734 8,687 2,953 0,038 299,46 14,26 405,578 80,331 658,812 2,997 102 3,706 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 4 UO 85 - Náměstí Republiky 1,077 1,494 23,838 31,913 1,156 21,357 1,75 208,32 9,92 282,141 55,883 458,304 4,317 4 UO 86 - Bratří Mrštíků 0,329 0,413 10,755 14,059 5,008 10,227 1,018 41,243 2,679 53,753 33,994 85,959 1,252 4 UO 87 - Cacovická 0,885 1,479 3,26 5,278 0,918 0,845 0,079 208,32 9,92 282,141 55,883 458,304 2,79 4 UO 88 - Studená 0,234 0,112 1,393 0,7 0,11 0,196 0,019 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,465 4 UO 89 – H. Malířové-Haškova 0,114 0,149 15,291 19,739 2,249 14,924 1,489 0 0 0 0 0 0,599 4 UO 90 - Slavíčkova-Hakenova 0,024 0,001 5,21 6,742 0,009 5,139 0,512 0 0 0 0 0 0,271 4 UO 91 - Loosova 0,043 0,013 6,291 5,624 0,262 3,878 0,387 0 0 0 0 0 2,032 4 UO 150 - Divišova čtvrť 0,172 0,192 0,698 0,618 0,127 0,012 0 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,785 4 UO 272 - Soběšice-jih 2,009 2,266 8,306 13,641 1,303 5,69 0,558 312,48 14,88 423,212 83,824 687,456 2,683 4 UO 282 - Soběšice-sever 0,098 0,007 1,776 2,348 0,007 1,799 0,179 0 0 0 0 0 0,018 4 UO 289 - Soudní 0,158 0,104 4,823 5,671 0,099 4,056 0,05 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,333 4 UO 290 - Spolková 1,534 2,485 1,229 6,866 1,345 0,302 0,005 351,54 16,74 476,114 94,302 773,388 0,878 5 UO 94 - Zábrdovická 0,533 0,747 9,763 13,063 0,47 8,584 0,241 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 2,335 5 UO 95 - Svitavská strouha 0,066 0,028 5,406 0,703 0,388 0 0 0 0 0 0 0 5,985 5 UO 109 - Životského 0,376 0,746 5,512 5,715 3,798 2,132 0,21 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 4,214 5 UO 110 - Klíny 1,307 1,778 9,606 13,454 3,328 6,517 0,642 247,38 11,78 335,043 66,361 544,236 4,043 5 UO 111 - Rokycanova 0,887 1,921 23,487 30,483 1,165 18,32 0,242 273,42 13,02 370,311 73,346 601,524 5,106 5 UO 112 - Vančurova 0,048 0,093 1,972 2,477 0,062 1,682 0,167 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,448 5 UO 113 - Nopova 0,261 0,554 6,491 7,651 0,366 4,412 0,439 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 2,434 5 UO 115 - Balbínova 0,319 0,295 2,337 1,121 0,394 0,02 0,001 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 2,756 5 UO 116 - Akáty 0,117 0,005 13,826 17,629 0,103 13,447 1,341 0 0 0 0 0 1,168 5 UO 117 - Podsednická 0,021 0,004 3,557 3,999 0,037 2,969 0,296 0 0 0 0 0 0,821 5 UO 118 - Stará osada 0,127 0,097 20,29 25,909 0,09 19,302 1,189 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,279 5 UO 119 - Markéty Kuncové 0,596 1,095 12,667 18,509 0,613 11,825 1,176 156,24 7,44 211,606 41,912 343,728 1,168 5 UO 120 - Skorkovského 0,941 1,833 24,566 32,753 1,298 20,495 2 260,4 12,4 352,677 69,853 572,88 4,203 5 UO 121 - Sídliště Juliánov 0,447 1 24,342 32,223 0,021 22,053 2,119 618,42 26,855 454,269 65,113 1 334,29 0,698 5 UO 122 - Bílá hora 2,64 14,798 232,95 44,137 2,398 211,597 1 615,20 4 080,10 216 514,26 28 239,20 19,136 6 UO 123 - Tržní 0,055 0,003 11,779 15,498 0,111 11,937 0,35 0 0 0 0 0 0,524 6 UO 124 - Charbulova 0,222 0,464 5,36 5,949 2,141 3,374 0,335 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 2,55 6 UO 125 - Slámova 0,378 0,739 15,846 19,465 0,663 12,807 1,276 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 3,438 6 UO 126 - Kneslova 0,103 0,005 27,354 33,42 0,044 24,023 0,802 0 0 0 0 0 1,291 103 16 350,08 18 267,57 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 6 UO 127 - Léčebný ústav 0,107 0,046 8,003 5,737 0,25 3,411 0,34 0 0 0 0 0 11,068 6 UO 128 - Faměrovo náměstí 0,752 0,93 33,931 43,257 0,53 28,972 1,036 130,2 6,2 176,338 34,927 286,44 1,124 6 UO 129 - Hájecká 0,41 0,851 5,984 8,22 3,917 2,908 1,154 69,552 26,082 27,099 749,318 0,869 2,702 6 UO 130 - Černovická terasa 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 UO 131 - Pod vlárskou tratí 0,059 0,002 15,676 19,494 0,224 14,161 1,416 0 0 0 0 0 0,548 7 UO 99 - Jatky 0,016 0,002 2,929 3,3 0,022 2,459 0,021 0 0 0 0 0 0,598 7 UO 103 - Brněnská 4,656 5,981 38,819 38,471 0,545 26,65 32,571 187,704 15,896 468,526 624,475 668,036 5,271 7 UO 104 - Černovické nábřeží 0,012 0,001 3,52 4,261 0,02 2,998 0,037 0 0 0 0 0 0,117 7 UO 105 - Klášterského 0,083 0,184 0,829 0,606 0,128 0,007 0 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,982 7 UO 106 - Komárovská 0,302 0,471 2,542 1,375 1,939 0,022 0,001 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 2,844 7 UO 107 - Mariánské náměstí 0,408 0,394 14,58 15,794 0,337 10,471 0,267 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 3,997 7 UO 108 - Hněvkovského 0,244 0,083 34,392 26,776 0,932 18,419 0,226 0 0 0 0 0 9,231 7 UO 207 - Bednářova 0,131 0,01 39,302 45,473 0,137 31,128 0,763 0 0 0 0 0 2,285 7 UO 208 - Královka 0,116 0,092 21,886 27,958 0,386 20,235 0,859 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,258 7 UO 209 - Kšírova 25,627 2,876 11,935 17,23 2,215 215,057 16,441 558,42 58,74 1 746,52 2 802,57 2 407,17 13,999 7 UO 210 - Řehákova 0,842 1,928 8,419 9,555 1,274 2,772 0,035 273,42 13,02 370,311 73,346 601,524 6,636 7 UO 211 - Lány 0,603 0,212 103,558 122,895 3,266 85,003 3,891 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 3,491 7 UO 212 - Dolní Heršpice 0,752 163,971 193,735 13,793 131,956 1,632 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 4,475 7 UO 213 - Vídeňská-sever 0,311 0,031 44,903 49,876 1,112 35,124 3,517 0 0 0 0 0 5,917 7 UO 214 – D. Heršpice-zahrádky 0,005 0 1,084 1,352 0,003 1,006 0,1 0 0 0 0 0 0,075 7 UO 215 - Přízřenice 0,051 0,013 8,981 9,031 0,777 6,416 0,429 0 0 0 0 0 2,491 7 UO 216 - Vídeňská-jih 0,458 0,018 52,12 61,287 1,985 43,554 4,36 0 0 0 0 0 5,843 7 UO 217 - Přízřenice-zahrádky 0,003 0 0,912 1,155 0,001 0,848 0,085 0 0 0 0 0 0,017 8 UO 197 - Morávkovo náměstí 0,245 0,217 8,534 7,213 0,5 4,781 0,203 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 5,762 8 UO 198 - Ukrajinská 0,147 0,041 15,86 17,997 0,283 13,62 1,152 0 0 0 0 0 8,412 8 UO 199 - Okrouhlá 0,118 0,035 13,909 14,578 0,233 10,764 0,991 0 0 0 0 0 7,675 8 UO 200 - Pomologický ústav 0,194 0,006 69,506 80,192 0,055 53,914 1,106 0 0 0 0 0 1,636 8 UO 201 - Kejbaly 0,384 0,14 28,38 15,239 1,264 9,909 0,986 0 0 0 0 0 15,653 9 UO 202 - Klobásova 0,528 0,833 33,362 39,228 0,524 24,851 0,483 117,18 5,58 158,705 31,434 257,796 2,721 9 UO 204 - Mikuláškovo náměstí 0,281 0,135 35,962 41,263 2,417 29,991 1,958 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 12,897 9 UO 205 - K Moravanům 0,215 0,181 58,148 67,869 0,095 44,723 0,556 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,019 0,79 104 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 9 UO 206 - Jihlavská-fakultní nem. 9 UO 275 - Sevastopolská 10 10 10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 0,006 0 1,514 2,03 0 1,555 0,103 0 0 0 0 0 0 0,25 0,022 42,661 48,133 0,253 32,343 0,42 0 0 0 0 0 4,906 UO 29 - Nový Lískovec-sever 0,317 0,114 20,435 25,831 0,127 19,315 1,925 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,968 UO 30 - Nový Lískovec-jih 0,066 0,012 11,294 13,594 0,078 10,197 0,388 0 0 0 0 0 2,327 UO 31 - Kamenný vrch 0,325 0,289 6,178 3,854 0,699 2,399 0,238 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 10,917 11 UO 24 - Libušino údolí 0,283 0,377 6,944 9,522 0,251 6,792 0,322 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 1,643 11 UO 26 - Myslivna 0,033 0,001 6,327 8,756 0,008 7,006 0,697 0 0 0 0 0 0,251 11 UO 32 - Kohoutovice-sever 0,274 0,127 12,845 11,088 0,409 7,649 0,762 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 8,199 11 UO 274 - Kohoutovice-jih 0,25 0,13 13,336 12,22 0,399 8,382 0,836 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 8,51 11 UO 291 - Mladá hora 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 UO 53 - Veslařská 0,008 0,002 1,401 1,577 0,01 1,163 0,116 0 0 0 0 0 0,305 12 UO 54 - Křemelky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 UO 55 - Jundrov-střed 0,772 0,512 5,575 5,085 0,393 2,544 0,25 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 3,497 12 UO 56 - Jundrov-sever 0,011 0,002 0,832 0,122 0,036 0 0 0 0 0 0 0 1,086 12 UO 57 - Jundrov-jih 0,059 0,096 1,277 0,489 0,118 0,003 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 2,102 12 UO 58 - Holedná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 UO 294 - Výšina 0,171 0,189 1,403 1,936 0,114 1,075 0,106 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,372 13 UO 178 - Náměstí 28.dubna 0,658 0,495 14,443 17,924 0,378 12,822 1,274 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 3,444 13 UO 179 - Přístavní 0,061 0,011 8,23 9,048 0,105 6,758 0,674 0 0 0 0 0 3,132 13 UO 180 - Bystrc-jih 0,142 0,037 15,48 17,315 0,274 12,895 1,285 0 0 0 0 0 8,138 13 UO 181 - Údolí oddechu 0,258 0,634 0,36 1,735 0,343 0,024 0,001 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 0,362 13 UO 182 - Mniší hora 0,005 0,002 0,362 0,072 0,014 0 0 0 0 0 0 0 0,43 13 UO 183 - Vejrostova 0,23 0,075 17,658 14,552 1,106 10,343 1,029 0 0 0 0 0 17,579 13 UO 184 - Rakovec 0,206 0,192 7,785 10,475 0,13 7,831 0,779 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,861 13 UO 185 - Kozí horka-Chochola 0,017 0 3,897 5,202 0,001 3,987 0,398 0 0 0 0 0 0,038 13 UO 186 - Myslivna-Obora 0,274 0,459 0,277 1,391 0,246 0,155 0,014 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 0,102 13 UO 187 - Hrad Veveří 0,036 0,09 0,016 0,241 0,048 0,003 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,01 13 UO 188 - Kočičí žleb 0,006 0 1,08 1,571 0 1,284 0,128 0 0 0 0 0 0 13 UO 189 - Polesí Žebětín 0,092 0,007 0,408 0,527 0,006 0,403 0,04 0 0 0 0 0 0 13 UO 190 - Pohádka máje 0,091 0,007 0,215 0,267 0,006 0,204 0,02 0 0 0 0 0 0 14 UO 191 - Kníničky 0,269 0,374 5,836 7,573 0,237 4,943 0,492 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 1,225 105 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 14 UO 192 - Sokolská 0,002 0 0,138 0,033 0,005 0 0 0 0 0 0 0 0,154 14 UO 193 - Líchy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 UO 194 - Trnovka 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 UO 195 - Pod Trnovkou 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 UO 196 - Zouvalka 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 UO 59 - Kristenova 0,233 0,285 5,209 6,399 0,198 4,28 0,14 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 1,475 15 UO 60 - Jundrovská 0,584 0,75 20,645 27,71 0,952 20 1,383 104,16 4,96 141,071 27,941 229,152 2,701 15 UO 61 - Bystrcká 0,108 0,013 2,445 2,289 0,042 1,64 0,02 0 0 0 0 0 1,043 15 UO 62 - Pastviny 0,151 0,103 1,565 0,633 0,135 0,008 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 2,407 15 UO 63 - U Svratky 0,126 0 26,483 37,06 0,001 29,408 2,68 0 0 0 0 0 0,026 15 UO 64 - Komínská Chochola 0,005 0 0,648 0,734 0,008 0,569 0,057 0 0 0 0 0 0,229 15 UO 65 - Komín-sever 0,181 0,292 4,691 2,604 0,362 0,69 0,055 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 6,536 15 UO 66 - Padělky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 UO 67 - Netopýrky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 UO 173 - Sídliště Jabloňová 0,215 0,382 8,057 6,957 0,356 4,245 0,422 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 4,963 16 UO 174 - Vozovna Medlánky 0,106 0,093 2,983 3,677 1,878 2,518 0,151 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,699 16 UO 175 - Náměstí Odboje 0,142 0,105 1,226 0,466 0,102 0,008 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,44 16 UO 176 - Kytnerova 0,046 0,093 1,506 1,816 0,063 1,155 0,115 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,454 16 UO 177 - Bosně 0 0 0,014 0,003 0,001 0 0 0 0 0 0 0 0,017 17 UO 159 - Banskobystrická 0,326 0,399 9,782 8,623 0,409 5,421 0,139 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 6,331 17 UO 160 - U Kuřimské 1,066 0,138 32,922 43,629 0,194 33,161 1,162 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 2,335 17 UO 161 – Sídl. Žitná-Kuřimská 0,341 0,128 35,03 42,162 0,375 31,431 0,73 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 8,113 17 UO 162 - Družstevní 0,037 0,022 2,714 0,684 0,117 0,133 0,013 0 0 0 0 0 3,491 17 UO 163 - Pod Malou Babou 0,114 0,016 2,161 1,304 0,074 0,559 0,055 0 0 0 0 0 2,015 17 UO 164 - Žilkova 0,059 0,094 4,055 4,871 0,075 3,437 0,279 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,813 17 UO 165 - Palackého náměstí 0,178 0,113 6,772 6,283 0,163 4,284 0,427 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 3,231 17 UO 166 - Sídliště Hapalova 0,124 0,006 29,471 37,551 0,257 28,063 0,367 0 0 0 0 0 1,183 17 UO 167 - Dolnice 0,121 0,014 5,145 5,415 0,054 3,902 0,389 0 0 0 0 0 1,421 17 UO 168 - Řečkovice-nádraží 0,196 0,312 6,323 1,113 5,065 303,137 0 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 8,432 17 UO 169 - Řečkovický mlýn 0,182 0,451 0,08 1,204 0,238 0,017 0 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 0,049 17 UO 170 - Kobylín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 106 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 17 UO 171 - Tumaňanova 0,439 0,827 2,876 4,419 0,482 1,545 0,152 117,18 5,58 158,705 31,434 257,796 1,487 18 UO 249 - Karlova 0,499 0,653 12,911 17,511 0,421 11,951 1,19 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 1,406 18 UO 250 - Selská 0,289 0,37 7,212 8,663 0,304 5,515 0,55 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 1,715 18 UO 251 - Maloměřické nádraží 0,027 0,008 3,603 3,148 0,06 2,149 0,215 0 0 0 0 0 1,763 18 UO 252 - Cacovický mlýn 6,349 101,963 68,121 12,287 3 004,27 14 240,88 13 151,93 7 768,37 143 465,86 201 205,70 87,397 18 UO 253 - Jarní 0,104 0,182 0,323 0,53 1,944 0,007 0 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,347 18 UO 254 - Pod Hády 0,111 0,272 0,158 0,744 0,147 0,01 0 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 0,16 18 UO 256 - Hlaváčova 1,601 1,968 3,165 7,368 1,105 1,666 0,022 273,42 13,02 370,311 73,346 601,524 1,545 18 UO 257 - Bílovická-výpustky 0,526 0,575 4,551 5,579 0,382 2,915 0,036 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 2,337 18 UO 258 - K Bílovicím 0,009 0 2,181 2,893 0,001 2,215 0,027 0 0 0 0 0 0,041 18 UO 259 - Hradiska 0,258 0,197 0,403 0,562 0,121 0,016 0 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,408 18 UO 260 - Holé hory-Líchy 0 0 0,006 0,001 0 0 0 0 0 0 0 0 0,007 19 UO 114 - Vinohrady 0,183 0,01 20,365 27,16 0,717 20,964 2,089 0 0 0 0 0 0,606 19 UO 292 - Na mateří 0,028 0 6,571 8,832 0 6,778 0,676 0 0 0 0 0 0 20 UO 234 - Trnkova 0,606 0,612 11,826 7,672 0,631 3,448 0,342 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 9,746 20 UO 235 - Líšeň-jih 0,03 0,002 6,575 8,304 0,015 6,25 0,624 0 0 0 0 0 0,452 20 UO 236 - Líšeň-cihelna 0,015 0,002 2,816 3,183 0,021 2,3 0,23 0 0 0 0 0 0,512 20 UO 237 - Pod Stránskou skálou 15,483 0,014 8,51 10,735 6,691 6,165 9,327 278,352 30,928 921,345 1 532,99 1 260,32 8,039 20 UO 238 - Kubelíkova 0,716 1,032 5,201 6,08 0,656 2,213 0,217 143,22 6,82 193,972 38,419 315,084 3,45 20 UO 239 - Líšeň-sever 0,11 0,012 22,442 27,843 0,209 20,995 2,094 0 0 0 0 0 2,331 20 UO 240 - Kostelíček 0,093 0,008 0,203 0,044 0,014 0,005 0 0 0 0 0 0 0,216 20 UO 241 - Líšeň-zámek 0,397 0,476 4,384 4,802 0,327 2,515 0,185 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 2,306 20 UO 242 - Holzova 0,206 0,191 9,008 11,955 0,124 8,768 0,128 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,679 20 UO 243 - Mariánské údolí 0,378 0,471 2,23 3,151 0,282 1,377 0,135 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 0,958 20 UO 245 - Staré Zámky 0,1 0,007 2,31 3,033 0,007 2,3 0,229 0 0 0 0 0 0,011 20 UO 246 - Velká Klajdovka 0,003 0 0,666 0,838 0,002 0,63 0,063 0 0 0 0 0 0,048 20 UO 247 - Anaklety 0,039 0,09 0,552 0,952 0,048 0,544 0,054 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,01 20 UO 248 - Chochola-rybník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 UO 283 - Líšeň-východ 0,186 0,017 0,579 0,328 0,027 0,192 0,019 0 0 0 0 0 0,415 21 UO 133 - Černovičky-Podstr. 0,325 0,373 23,485 30,02 0,224 21,144 1,676 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 0,837 21 UO 134 - Stránská skála 0,036 0,09 0,02 0,242 0,048 0,003 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,014 4,157 391,518 107 Program snižování emisí statutárního města Brna MC Název UO Emise - t/rok PM10 SO2 NOx CO VOC kg/rok g/rok Emise - g/rok benzen BaP Hg kt/rok Cd As Ni Pb CO2 21 UO 229 - Přemyslovo náměstí 0,414 0,394 14,314 16,502 0,405 11,413 0,846 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 3,902 21 UO 231 - Tilhonova 0,119 0,192 7,69 7,999 0,179 5,263 0,638 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 2,503 21 UO 232 - Šlapanická trať 0,093 0 37,03 43,163 0 28,812 0,358 0 0 0 0 0 0 21 UO 233 - Tuřanka 14,951 16,392 66,636 84,372 3,003 51,177 3,474 2 466,56 123,881 3 321,69 867,857 5 383,49 8,443 21 UO 284 - Slatina-sídliště 0,42 0,388 10,93 7,73 0,224 5,059 0,625 0 0 0 0 0 5,634 21 UO 285 - Hviezdoslavova 0,134 0,005 32,601 41,876 0,29 31,322 3,035 0 0 0 0 0 0,91 22 UO 218 - Tuřany 0,786 0,947 33,592 40,749 1,222 27,421 2,31 130,2 6,2 176,338 34,927 286,44 4,492 22 UO 220 - Pod Švédskými šanc. 0,202 0 76,162 89,982 0 60,972 1,032 0 0 0 0 0 0 22 UO 221 - Kněžské háje 0,014 0 3,211 3,552 0,25 2,564 0,256 0 0 0 0 0 0,455 22 UO 222 - K Sokolnicím 0,071 0 19,915 25,37 0 18,558 1,855 0 0 0 0 0 0 22 UO 223 - Brněnské Ivanovice 0,869 0,491 67,94 77,389 0,601 317,124 131 179,86 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 5,05 22 UO 224 - Kaštanová 0,315 0,281 64,159 76,215 0,355 52,059 2,015 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 2,074 22 UO 225 - Na návsi 0,285 0,382 7,644 8,176 0,29 5,106 0,509 52,08 2,48 70,535 13,971 114,576 2,816 22 UO 228 - Holásecká jezera 0,101 0,007 3,367 4,081 0,006 2,856 0,035 0 0 0 0 0 0 22 UO 265 - Dvorska 0,224 0,108 0,703 0,55 0,08 0,156 0,015 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 0,59 23 UO 266 - Chrlice 1,131 1,782 17,081 21,393 1,392 10,707 1,063 882,157 38,069 770,148 90,661 1 918,45 6,531 23 UO 267 - Splaviska 0,015 0 4,534 5,707 0 4,127 0,413 0 0 0 0 0 0 23 UO 268 - U přerovské trati 0,124 0 43,128 51,897 0 35,866 1,009 0 0 0 0 0 0 23 UO 286 - Roviny 1,816 0,31 15,173 12,229 0,282 787,574 310 557,15 39,06 1,86 52,902 10,478 85,932 4,948 24 UO 261 - Bosonohy-střed 0,702 0,678 12,991 14,837 0,515 9,361 0,932 91,14 4,34 123,437 24,449 200,508 4,69 24 UO 262 - Bosonohy-sever 0,404 0,203 14,155 19,182 0,12 14,289 1,315 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,168 24 UO 264 - U dálnice 0,251 0 98,803 115,52 0 77,378 1,795 0 0 0 0 0 0 25 UO 273 - Žebětín 1,561 1,291 16,656 21,408 2,825 13,439 1,007 169,26 8,06 229,24 45,405 372,372 7,474 25 UO 278 - Velká cena 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25 UO 279 - Bešůvka 0,004 0 0,988 1,328 0 1,019 0,102 0 0 0 0 0 0 25 UO 280 - Farinova zatáčka 0,053 0 12,64 16,966 0 13,004 1,297 0 0 0 0 0 0 26 UO 269 - Ivanovice 0,54 0,576 8,11 9,61 0,389 5,875 0,327 78,12 3,72 105,803 20,956 171,864 2,556 26 UO 288 - Na Svobodné 0,129 0,004 31,796 41,023 0,024 30,715 0,488 0 0 0 0 0 0,706 27 UO 270 - Jehnice 0,66 0,496 3,531 3,978 0,328 1,849 0,041 65,1 3,1 88,169 17,463 143,22 1,755 28 UO 271 - Ořešín 0,264 0,2 0,833 0,648 0,138 0,016 0 26,04 1,24 35,268 6,985 57,288 0,919 29 UO 276 - Útěchov 0,23 0,111 1,015 0,446 0,099 0,013 0 13,02 0,62 17,634 3,493 28,644 1,145 108 Program snižování emisí statutárního města Brna 109
Podobné dokumenty
Závěrečná zpráva (PDF, 4 631 KB)
Důvod pro aktualizaci Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, § 7, Zvláštní ochrana ovzduší je statu...
Více289.9 kB
zásobovací řad na Kamenný vrch“ – ZM5/3664 102. Bezúplatné nabytí pozemků p. č. 1413/13 a 1413/15 v k. ú. Stránice z majetku ČR – Pozemkový fond ČR do vlastnictví statutárního města Brna – ZM5/3757...
Vícevýroční zpráva 2015 - Brněnské vodárny a kanalizace, as
a zejména díky zdrojům podzemní vody v Březové nad Svitavou patří k nejkvalitnějším v České republice. Provoz kanalizačních sítí a čistírny odpadních vod byl po celý rok 2015 zajišťován plynule a h...
Vícebílovický 1 | 2016 - Obec Bílovice nad Svitavou
Milí sousedé, Bílovčáci. Téma tohoto čísla se mi v hlavě začalo rodit již před lety. Možná i před desetiletími, když jsem si začal uvědomovat, že Bílovice jsou v mnoha ohledech jako každá jiná obec...
VíceVYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY
10.1. Způsob sledování a výpočtu emisí v ČR ................................................................................... 97 10.2. Výstupy a doporučení stávající ÚEK .........................
VíceAVCR 2007.cdr - Akademie věd České republiky
Vážení a milí čtenáři, máte před sebou výroční zprávu Akademie věd České republiky, v níž najdete informace o našich aktivitách v roce 2007. V tomto roce pracovaly ústavy Akademie věd v nové právní...
VíceDuben 2014 - Brno
Občan jiného členského státu EU, který má právo volit ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky, projeví svou vůli hlasovat v těchto volbách na území České republiky tím, že podá...
VíceElektronické číslo Areportu 7/2005 ve formátu PDF
vstříc. Zároveň však vyjadřovali přesvědčení, že tak lidnatá země, navíc alianční, by měla být velkorysejší. Takže se chovali spíše jako velmi tvrdí obchodníci. Výstavbu štábu brigády poněkud kompl...
VíceopenMagazin 6/2009
sdílejte. A pište nám, jak se vám nový česko-slovenský nejen linuxový e-zin líbí. Chcete pro nás psát, spolupracovat s námi
Více