pouť důvěry vstříc božímu milosrdenství

Svatý rok milosrdenství 2015 - 2016
POUŤ DŮVĚRY
VSTŘÍC BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ
V KRÁLOVÉHRADECKÉ DIECÉZI
2
Modlitba papeže Františka pro Svatý rok milosrdenství:
Pane Ježíši Kriste,
učil jsi nás být milosrdnými,
jako je milosrdný nebeský Otec,
a řekl jsi nám, že kdo vidí tebe, vidí Otce.
Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.
Tvůj láskyplný pohled
osvobodil Zachea a Matouše z otročení penězům,
cizoložnici a Marii Magdalénu
od hledání štěstí jen ve stvořených věcech,
přiměl Petra plakat, když tě zradil,
a zaručil kajícímu zločinci ráj.
Dej, ať každý z nás
slyší tvá slova určená samařské ženě,
jako bys je říkal nám:
„Kdybys tak znala Boží dar!“
Ty jsi viditelnou tváří neviditelného Otce,
Boha, který projevuje svou všemohoucnost
nejvíce odpouštěním a milosrdenstvím:
dej, ať je církev pro svět tvou viditelnou tváří,
tváří svého Pána, vzkříšeného a oslaveného.
Tys chtěl, aby také tvoji služebníci
byli podrobeni slabosti,
a tak mohli soucítit s těmi,
kdo se potýkají s nevědomostí a omylem:
dej, ať každý, kdo se s jediným z nich setká,
zakusí, že ho Bůh očekává, miluje a odpouští mu.
Sešli svého Ducha
a posvěť nás všechny jeho pomazáním,
aby se Svatý rok milosrdenství
stal rokem Hospodinovy milosti
a aby tvá církev s obnoveným nadšením
mohla přinášet radostnou zvěst chudým,
vyhlásit svobodu zajatým a zdeptaným
a navrátit zrak slepým.
Na přímluvu Panny Marie, Matky milosrdenství,
o to prosíme tebe, jenž žiješ a kraluješ
s Otcem a Duchem Svatým na věky věků.
Amen.
3
Pouť důvěry vstříc Božímu milosrdenství
I takto bychom mohli nazvat tuto modlitební aktivitu pro Svatý rok
milosrdenství v naší diecézi. Každý měsíc v určité dny bude hostem
ve vašem domě tento obraz Božího milosrdenství.
Inspirovali jsme se Putovními svatyňkami od Schönstattského hnutí v ČR,
kterému děkujeme za vstřícnost při využití této modlitební aktivity.
„Ježíš Kristus je tváří Otcova milosrdenství. Tajemství křesťanské víry je
patrně shrnuto v tomto slově. Milosrdenství ožilo, stalo se viditelným
a dosáhlo svého vrcholu v Ježíši Nazaretském. »Nekonečně milosrdný«
(Ef 2,4) Otec…“ (MV 1).
Když obraz přijmeme jako vzácného hosta, může to být i taková naše malá
duchovní obnova v rodině, v duchu přání papeže Františka pro tento rok:
„Zvláštním znamením Svatého roku je pouť, protože je obrazem cesty,
kterou se každý člověk svým životem ubírá. Život je putováním a lidská
bytost je viator, poutník, který jde po cestě ke kýženému cíli. Také ke Svaté
bráně v Římě a kamkoli jinam bude každý moci podle svých sil vykonat
pouť. Bude to znamení skutečnosti, že také milosrdenství je cílem, kterého
je třeba dosáhnout a který vyžaduje závazek a oběť. Pouť je tedy
podnětem k obrácení: prostřednictvím Svaté brány se necháme obejmout
Božím milosrdenstvím a zavážeme se k tomu, abychom vůči druhým byli
milosrdní, jako je Otec k nám.“ (MV 14)
Setkání kolem obrazu Božího milosrdenství by se mohlo nést v tomto
duchu. A proto je důležité neustále oslavovat Boha, toho, jehož
„milosrdenství trvá navěky!“ (Ž 136) Oslava, pouť a milosrdenství jsou
pilíři této duchovní obnovy.
Na základě slov Svatého otce ať je i tento obraz Božího milosrdenství
pro nás pomůckou k tomu, abychom s otevřeným srdcem vešli do brány
milosrdenství, ať už v Římě nebo na území naší diecéze či v našich
domovech. Kéž se dokážeme dobře připravit závazkem a obětí
4
a předkládat je Božímu milosrdenství, které symbolicky připutovalo
k nám s tímto obrazem.
Spiritualita úcty k Božímu milosrdenství
Tato spiritualita je vlastní Kongregaci sester Matky Božího Milosrdenství,
které v naší diecézi sídlí ve Dvoře Králové. Je spojená s jejich řádovou
sestrou, sv. Faustynou Kowalskou.
Formy úcty jsou tyto:
-
korunka k Božímu milosrdenství
modlitba v hodině milosrdenství
úcta obrazu Božímu Milosrdenství
svátek Božímu Milosrdenství
šíření úcty Božímu Milosrdenství
Děkujeme představeným Kongregace SMBM za jejich svolení, abychom
využili některých forem pro toto duchovní putování ve Svatém roce
milosrdenství.
Obraz Božího Milosrdenství
Před vámi je obraz Božího Milosrdenství tak, jak ho přikázal Pán Ježíš
namalovat sestře Faustyně 22. února 1931 ve vidění.
Sestra ve svém deníku píše:
„Večer, když jsem byla v cele, spatřila jsem Pána Ježíše oblečeného
do bílých šatů. Jednu ruku měl pozdviženou k žehnání a druhá se dotýkala
šatů na hrudi. Z poodhrnutých šatů na hrudi vycházely dva velké paprsky:
jeden červený a druhý světlý … Po chvíli mi Ježíš řekl: »Namaluj obraz
podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji Ti«.“
Sestra Faustyna se tedy snaží namalovat podle předlohy obraz Páně. Ale
její umělecké schopnosti nepostačují. Po mnoha trápeních najde
za pomoci svého zpovědníka malíře Evžena Kazimirowského. Tak vzniká
5
podle jejích pokynů roku 1934 ve Vilně první obraz milosrdného Ježíše.
Když sestra Faustyna spatří hotový obraz, zesmutní, neboť umělci se
nepodařilo namalovat Pána tak pěkně, jak se jí ukázal ve vidění. Ale Ježíš
ji utěšuje slovy: „Velikost tohoto obrazu nespočívá v kráse barev nebo
v dovednosti malíře, nýbrž v mé milosti.“
Od 26. do 28. dubna 1935 je obraz poprvé vystaven k veřejné úctě
ve Vilně (dnešní Litva) v »Úzké bráně« svatyně Ostra Brama, která je
zasvěcená Panně Marii – Matce milosrdenství.
Když se sestra Faustyna ptala na význam paprsků, Pán prostými slovy
vysvětluje: „Ty dva paprsky představují krev a vodu – světlý paprsek
znázorňuje vodu, která duše ospravedlňuje; červený paprsek představuje
krev, která je životem duší … Tyto dva paprsky vytryskly z nitra mého
milosrdenství ve chvíli, kdy mé umírající Srdce bylo na kříži otevřeno
kopím. Tyto dva paprsky chrání duše před hněvem mého Otce. Šťasten,
kdo bude žít v jejich stínu, neboť ho nezasáhne spravedlivá Boží ruka.“
Co může znamenat »žít ve stínu těchto paprsků«, mohla jednou sestra
Faustyna prožít zcela konkrétně, když se modlila za jednoho umírajícího:
„Viděla jsem umírajícího člověka ve strašných mukách a zápase. Bránil ho
jeho anděl strážný, ale byl jakoby bezmocný vůči tak velké ubohosti té
duše. Celé množství satanů na tu duši čekalo, ale během modlitby té
korunky jsem uviděla Ježíše tak, jak je namalovaný na tom obrazu. Ty
paprsky, které vytryskly z Ježíšova Srdce, zaplavily nemocného a síly
temnoty poděšeně uprchly. Nemocný pokojně naposledy vydechl.“
S úctou k tomuto obrazu Ježíš spojil mimořádné přísliby, které nás mají
povzbudit k horlivému šíření: „Slibuji, že duše, která bude tento obraz
uctívat, nezahyne. Slibuji také už zde na zemi vítězství nad nepřáteli
a obzvlášť v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou slávu.“
Svatý rok milosrdenství
„Chceme tento jubilejní rok prožít ve světle Pánova slova: Milosrdní jako
Otec. Evangelista přináší Ježíšovo učení: »Buďte milosrdní jako je
6
milosrdný váš Otec« (Lk 6,36). Je to životní program, který je náročný
a stejně tak plný radosti a pokoje. Ježíšův pokyn je určen těm, kdo slyší
Jeho hlas (srov. Lk 6,27). Abychom byli schopni milosrdenství, musíme
tudíž nejprve naslouchat Božímu Slovu. To znamená obnovit hodnotu
mlčení při rozjímání Slova, které nám je určeno. Takto lze rozjímat Boží
milosrdenství a osvojovat si je jako vlastní životní styl.“ (MV 13)
Tato slova Svatého otce Františka mohou být vstupní branou k tomu, jak
prožít tyto dny obnovy ve společenství s obrazem Božího milosrdenství.
Jak prožít svou Hodinu milosrdenství?
Nyní vám nastíníme, jak můžete prožít svou malou duchovní obnovu
ve Svatém roce při návštěvě obrazu Božího milosrdenství.
Jedná se pouze o návrhy, jak prožít dny, kdy bude hostem ve vašem domě
obraz Božího milosrdenství. Záleží na vaší modlitební praxi a vašich
možnostech.
Nejdříve si vysvětlíme, co se primárně myslí Hodinou milosrdenství.
Hodina Milosrdenství
V říjnu roku 1937 Pán Ježíš ve zjevení sestře Faustyně přikázal uctívat
hodinu své smrti (15.00 hod.) a aspoň chvíli se v tuto hodinu dovolávat
milosrdenství skrze zásluhy jeho utrpení a smrti pro celý svět.
Nemusí to být 60 minut, může to být i minutka, chvilka k tomu, aby
člověk si vzpomněl na utrpení Pana Ježíše v hodině Jeho smrti na kříži.
V spiritualitě Kongregace sester Matky Božího milosrdenství se hodinou
milosrdenství myslí 15.00 hodin každý den.
„Připomínám ti, má dcero, že kdykoliv uslyšíš, jak hodiny odbíjejí třetí, celá
se ponoř do mého milosrdenství, veleb je a oslavuj; svolávej jeho
všemohoucnost na celý svět, zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli
bylo pro všechny duše otevřeno dokořán. V tuto hodinu vyprosíš pro sebe
7
i pro jiné všechno, v tuto hodinu se dostalo milosti celému světu milosrdenství zvítězilo nad spravedlností…“ (1572)*
„…Je jen jedna cena, za kterou lze koupit duše - a tou je utrpení spojené
s mým utrpením na kříži. Čistá láska rozumí těmto slovům, tělesná láska
jim nikdy neporozumí.“ (324)
„O třetí hodině vyprošuj mé milosrdenství, zvláště hříšníkům, a alespoň
na chvilku se zamýšlej nad mým utrpením, zvláště nad mou opuštěností
ve chvíli umírání. Je to hodina velikého milosrdenství pro celý svět.
Dovolím ti proniknout do mého smrtelného smutku, v tuto hodinu nic
neodmítnu duši, která mě prosí pro mé utrpení…“ (1320)
(*Čísla uvedená v závorkách za citátem označují místo v textu Deníku sv. sestry Faustyny)
My jsme tento termín použili pro putování obrazu Božího milosrdenství
a pro modlitební společenství před tímto obrazem. I když to není přesně
v duchu spirituality úcty k Božímu milosrdenství, kde se zdůrazňuje třetí
hodina, navrhujeme vám, že modlitbu můžete prožít v kterékoliv části
dne, když to nebude možné o třetí hodině.
Na následujících stránkách je několik způsobů, jak můžete prožít určitou
chvíli před obrazem Božího milosrdenství.
Mohou to být taková osobní duchovní cvičení, kdy se budete pokoušet
společně hledět na Krista jakožto Božského Přítele, Bratra a Pána, který
nás chce na této cestě přivést k sobě, abychom s ním byli zajedno.
Především záleží na tom, zda jste zvyklí se spolu modlit, jak dlouho a jak
často, jaké máte možnosti…
Na druhém místě je důležité „složení“ vaší domácnosti – zda máte malé
děti nebo spíše dospívající mládež anebo jste už sami. Tomu všemu se dá
modlitba přizpůsobit.
8
Návrhy modliteb:
Zde jsou návrhy modliteb. Můžeme využít některé z forem úcty k Božímu
Milosrdenství v rámci spirituality Kongregace sester Matky Božího
Milosrdenství, jak jsme si je nastínili dříve anebo z dalších typů
pobožností.
1. Modlitba korunky k Božímu milosrdenství
(Korunka se modlí na obyčejném růženci.)
Na začátku:
Otčenáš a Zdrávas Maria a Věřím v Boha,
na zrnkách Otčenáše:
Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna
a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa;
na zrnkách Zdrávasu:
Pro Jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu.
Na závěr se pomodlíš třikrát:
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým
světem.
Tuto modlitbu nadiktoval Pan Ježíš sestře Faustyně ve Vilně 13. září –
14. září roku 1935
2. Litanie k Božímu Milosrdenství
Pane, smiluj se. - Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se. - Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se. - Pane, smiluj se.
9
Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi.
Bože, Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi.
Bože, Duchu svatý, smiluj se nad námi.
Bože, v Trojici jediný, smiluj se nad námi.
Milosrdenství Boží, nejvyšší vlastnosti Stvořitele, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, nejvyšší dokonalosti Vykupitele, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, bezedná lásko Ducha Posvětitele, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, nepochopitelné tajemství Nejsvětější Trojice, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, výraze největší moci Páně, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které se zjevuješ ve stvoření nebeských duchů, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nás z nicoty voláš k bytí, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které objímáš celý svět, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nám daruješ nesmrtelný život, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nás chráníš před zaslouženými tresty, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nás pozvedáš z bídy hříchu, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nám dáváš ospravedlnění ve vtěleném Slově, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které vyvěráš z ran Kristových, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží tryskající z Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, kterés nám dalo Nejsvětější Pannu jako Matku
milosrdenství, - důvěřujeme Ti.
10
Milosrdenství Boží zjevené v Božích tajemstvích, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží projevené založením všeobecné Církve, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží v ustanovení sedmera svátostí, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které se projevuješ především ve svátosti křtu
a pokání, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, projevené ve svátosti oltářní a kněžství, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží v našem povolání ke svaté víře, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží v obrácení hříšníků, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží v posvěcování spravedlivých, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží ve zdokonalování bohabojných, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, prameni pro nemocné a trpící, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, útěcho ztrápených srdcí, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, naděje zoufalých duší, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které provází všechny lidi stále a všude, důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, které nás předcházíš svými milostmi, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, pokoji umírajících, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, nebeská radosti vykoupených, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, osvěžení a ulehčení duší v očistci, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, koruno všech svatých, - důvěřujeme Ti.
Milosrdenství Boží, nevyčerpatelný zdroji zázraků, - důvěřujeme Ti.
11
Beránku Boží, který jsi projevil největší milosrdenství vykoupením světa
na kříži,
smiluj se nad námi.
Beránku Boží, který se milosrdně obětuješ za nás v každé mši svaté,
smiluj se nad námi.
Beránku Boží, který z nevyčerpatelného milosrdenství zahlazuješ naše
hříchy,
smiluj se nad námi.
Milosrdenství Boží nechť je nade všemi jeho díly, - proto budu věčně
chválit milosrdenství Pánovo.
Modleme se:
Bože, Tvé milosrdenství je bezedné a poklady dobroty nevyčerpatelné:
pohlédni na nás laskavě a rozmnož v nás důvěru ve Tvé milosrdenství,
abychom se nikdy, ani v největších těžkostech, nepoddávali zoufalství, ale
vždycky se s důvěrou odevzdávali do Tvé vůle a souhlasili s ní, protože ona
je milosrdenstvím samým. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, Krále
milosrdenství, který nám s Tebou a Duchem svatým projevuje
milosrdenství na věky věků. Amen.
3. Lectio divina
Je to četba Božího Slova spojená s rozjímáním. Má tyto části:
3.1. Vzývání Ducha svatého
Můžeme tak učinit modlitbou k Duchu Svatému z Kancionálu, anebo
i vlastními slovy – jde o to, abychom pozvali Ducha Svatého, aby On sám
v nás jednal.
12
K vzývání Ducha Svatého lze použít tuto nebo podobnou modlitbu:
Svatý Otče, Ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl
proniknout a pochopit Tvé Slovo.
Sešli mně Ducha Svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl
s otevřeností přijmout Tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s Tebou poznal
a miloval Tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím
a sestrám vydával svědectví o Tvém evangeliu.
Prosím Tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s Tebou v Duchu
Svatém žije na věky věků. Amen.
3.2. Četba Božího slova (= lectio)
Nyní si přečteme úryvek z Božího Slova. Texty se mohou týkat Božího
milosrdenství, anebo to mohou být i texty ze dne, jak se čtou při mši
svaté podle Liturgického kalendáře uvedeného např. v Katolickém
týdeníku, na odkazu: http://www.katolik.cz/kalendar/kalendar.asp nebo
http://www.liturgie.cz/.
Boží Slovo čteme nahlas i několikrát a snažíme se zachytit ta slova, která
nám Duch Svatý chce dát, čím nás chce zasáhnout a oslovit.
Pak by mohl kratičký komentář osvětlit jednotlivé slovo, abychom mu
správně rozuměli.
Zde jsou některé návrhy biblických textů k rozjímání:
a) Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych
měl podíl na věčném životě?“ Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně?
Jak to tam čteš?“ On mu řekl: „»Miluj Hospodina, Boha svého, z celého
svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí« a »miluj
svého bližního jako sám sebe«.“ Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To
čiň a budeš živ.“ Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl:
„A kdo je můj bližní?“ Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma
13
do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet
polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl,
vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu
a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu
a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány
olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl
do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva
denáry a řekl: »Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím,
až se budu vracet.« Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl
mezi lupiče?“ Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“
Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ Lk 10, 25-37
   
b) Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne
mu: »Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel,
který je na cestách, a já mu nemám co dát«. On mu zevnitř odpoví:
»Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku.
Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.« Pravím vám, i když nevstane
a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše,
co potřebuje. A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte,
a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí,
dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je
mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo
by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte
svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha
svatého těm, kdo ho prosí!“ Lk 11, 5-13
   
c) Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.
Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
Pověděl jim toto podobenství „Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu
z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou,
která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí
na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim:
»Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.«
14
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem,
který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání
nepotřebují. Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu
z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji
nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne:
»Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.«
Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním
hříšníkem, který činí pokání.“ Lk 15, 1-10
   
d) Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny. Ten mladší řekl otci: »Otče, dej
mi díl majetku, který na mne připadá.« On jim rozdělil své jmění.
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země
a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. A když už všechno
utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u
jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. A byl by si chtěl
naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. Tu šel do
sebe a řekl: »Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu
hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem
proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi
mne jako jednoho ze svých nádeníků.« I vstal a šel k svému otci. Když ještě
byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
Syn mu řekl: »Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden
nazývat se tvým synem.« Ale otec rozkázal svým služebníkům: »Přineste
ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento
můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.« A začali se veselit.
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel
hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má
znamenat. On mu odpověděl: »Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít
vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.« I rozhněval se
a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on mu odpověděl:
»Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi
nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Ale když přišel
15
tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít
vykrmené tele.« On mu řekl: »Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám,
je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl
mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.«“ Lk 15, 11-32
   
e) Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. Když
přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát
opodál a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl,
řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni. Jeden
z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem
velebil Boha; padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl
Samařan. Nato Ježíš řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento
cizinec?“ Řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“ Lk 17, 11-19
   
f) Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus,
vrchní celník a veliký boháč; toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale
poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. Běžel proto
napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. Když Ježíš
přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů,
neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl a s radostí jej
přijal. Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“
Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám
chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ Ježíš
mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn
Abrahamův. Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“
Lk 19, 1-10
   
g) Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby
z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou
lásku k nim až do konce. Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce
Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, Ježíš vstal od stolu
16
a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel
a k Bohu odchází, odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; pak
nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je
plátnem, jímž byl přepásán. Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane,
ty mi chceš mýt nohy?“ Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš,
potom však to pochopíš.“ Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“
Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ Řekl mu
Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“ Ježíš mu
řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý.
I vy jste čisti, ale ne všichni.“ Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni
jste čisti. Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim:
„Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte
pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy,
i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy
jednali, jako jsem jednal já. Jn 13, 1-15
   
h) Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila
do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde
předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. Otázali
se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím,
kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale
nepoznala, že je to on. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“
V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane,
odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ Ježíš jí řekl:
„Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená »Mistře«.
Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi
k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu
a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ Marie Magdalská šla k učedníkům
a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“ Jn 20, 11-18
   
ch) Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského. Stalo se
to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány
Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim
17
řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli
a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili. Když začalo svítat, stál Ježíš
na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte
něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“ Řekl jim: „Hoďte síť na pravou
stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout
pro množství ryb. Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je
Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž
svlečen – a brodil se k němu vodou. Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli
daleko od břehu, jen asi dvě stě loket – a táhli za sebou síť s rybami. Když
vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb. Ježíš jim řekl:
„Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“ Šimon Petr šel a vytáhl
na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik,
síť se neprotrhla. Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho
neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal chléb
a dával jim; stejně i rybu. To se již potřetí zjevil učedníkům po svém
vzkříšení. Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův,
miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám
rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu
Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl
mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův,
máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho
rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš
mu řekl: „Pas mé ovce! Amen, amen, pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám
ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce
a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“ To řekl, aby mu naznačil, jakou
smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“ Jn 21, 1-19
3.3. Rozjímání Božího slova (= meditatio)
Dalším krokem lectio divina je meditace – rozjímání. Rozjímat znamená
přemýšlet nad hodnotami, o nichž mluví biblický text, nehledat poznatky,
nýbrž „chuť“ Božího slova, „přežvykovat“ Slovo a soustředěně se jím
zabývat ve svém nitru. Meditovat znamená zavřít oči v Pánově
18
přítomnosti a konfrontovat text s vlastním životem, aby sis uvědomil,
k jakým postojům a pocitům tě Boží slovo inspiruje.
Můžeš si pomoci těmito nebo podobnými otázkami: Co je základní
myšlenkou a hodnotou úryvku? Proč je pro mě tento text důležitý? Co mi
říká a k čemu mě vede? Jaké postoje a pocity mi sděluje? Jak se tyto
postoje a pocity mohou projevit v mém životě? V tomto kroku máš
nechat Boží slovo sestoupit do hlubin své duše, všemi svými silami se
s ním poměřit, „vstoupit do jeho nitra“ a „obrátit se“ k němu.
3.4. Modlit se Božím slovem (= oratio)
Poctivé rozjímání Božího slova nezbytně vede k modlitbě. Modlitba je
odpovědí Bohu, poté, co jsme mu naslouchali; je to souhlas s Boží vůlí
a s plánem, který pro tebe má.
V modlitbě vracíme Bohu Slovo, které nám daroval. Proměnit Slovo
v modlitbu znamená vidět se v zrcadle Písma a všechny každodenní
události, ať už jsou radostné nebo naplněné hořkostí, úspěšné či
neúspěšné, srovnávat s Boží vůlí; s neúnavnou synovskou důvěrou prosit
o Boží sílu, abychom mohli plnit své povinnosti a úkoly tak, jak chce Bůh,
a toužili po tom, co se mu líbí.
3.5. Jednání podle Božího slova (= actio)
Předchozí kroky mají smysl pouze tehdy, jsou-li orientovány na život.
Proto se doporučuje, aby ses nějaké slovo nebo větu vzaté z Božího slova
snažil žít. Proces lectio není uzavřen, pokud nás nedovede k tomu,
abychom z Božího slova udělali inspiraci pro život. Tohoto cíle dosáhneš,
až ve svém nitru budeš vnímat pro lectio divina typické plody Ducha
Svatého. Jsou jimi vnitřní pokoj, který vyrůstá v radost, a chuť z Písma
svatého; schopnost rozlišovat mezi podstatnými skutečnostmi a Božími
a tím, co je povrchní nebo dokonce dílem zlého; odvaha rozhodnout se
a konkrétně jednat v souladu s evangeliem.
19
Než zavřeš Písmo svaté, dej si konkrétní předsevzetí, o něž se budeš
v průběhu dne snažit a které ti může pomoci v úsilí o růst v křesťanském
životě. Své setkání s Božím slovem pak uzavři nějakou modlitbou,
např. touto:
Dobrý Otče, Ty jsi zdroj lásky, děkuji Ti za to, že jsi mi daroval Ježíše, živé
Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo Tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra,
uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své
štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních
stal živým znamením a autentickým svědkem Tvého evangelia spásy.
Prosím Tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.
4. Modlitba breviáře
Pokud je to možné začněte, nebo zakončete den společně Denní
modlitbou Církve – Ranními nebo Večerními chválami (Večerní chvály =
nešpory). Pokud nemáte doma breviář nebo si nejste jisti, zda najdete „ty
správné stránky“, existuje internetová podoba breviáře, kde jsou texty
nakombinovány a vygenerovány pro příslušný den (www.ebreviar.cz).
Po přímluvách můžete vložit vlastní přímluvy a prosby, případně zapojit
do modlitby touto formou vlastních přímluv své malé děti.
5. Modlitba růžence
Modlitební setkání jistě může mít ráz modlitby růžence – spojeného
s biblickými meditacemi:
(http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Modlitba-ruzence.html).
Před jednotlivými desátky růžence je možno si přečíst příslušný text
evangelia.
20
6. Pobožnost smíření
Jedno večerní setkání by mohlo být prožíváno jako modlitba smíření.
Svatý otec František v bule, kterou vyhlásil Svatý rok milosrdenství, prosí
o to, abychom konali pouť v duchu smíření.
Tato pobožnost by mohla vypadat například takto:
Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.
Pane Ježíši, Ty, který jsi k nám milosrdný, nauč nás být milosrdnými jako
náš Nebeský Otec. Přijmi, prosíme, tuto touhu našeho srdce jako večerní
oběť. Amen.
Předstupujeme před Tebe jako lidé, kteří se dopouští chyb a vin, proto si je
chceme přiznat. Toužíme před Tebou říct: Je to má vina! A také je chceme
vyznat i před našimi bližními, dej nám, prosíme, tuto odvahu.
Chvíle ticha
Žalm 51(50)
Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Smyj ze mě úplně mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé,
takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý,
že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, s vinou jsem se narodil
21
a v hříchu mě počala má matka.
Hle, líbí se ti upřímné srdce,
ve skrytu mě učíš moudrosti!
Pokrop mě yzopem, a budu čistý,
umyj mě, a budu bělejší než sníh.
Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti,
ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať svou tvář od mých hříchů
a zahlaď všechny mé viny.
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře
a neodmítej mi svého Svatého Ducha.
Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám
a hříšníci se budou obracet k tobě.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev,
Bože, můj Spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
Otevři mé rty, Pane,
aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
22
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Pane, obšťastni Sión svou přízní,
znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech,
v celopalech i žertvách,
na oltář ti budou klást býčky.
Papež František nás upozorňuje na Ježíšova slova: „Nesuďte, a nebudete
souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám
odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou
a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se
naměří vám“ (Lk 6, 37-38).
K tomu Svatý otec dodává: „(Ježíš) především říká nesoudit a nezavrhovat.
Kdo nechce být souzen Bohem, nesmí se stát soudcem vlastního bratra.
Lidé totiž svým soudem ulpívají na povrchu, zatímco Otec hledí do nitra.
Kolik jen škodí slova pronášená se žárlivostí a závistí! Mluvit špatně
o bratru v jeho nepřítomnosti, znamená stavět jej do špatného světla,
poškozovat jeho pověst a vydávat jej napospas řečem. Nesoudit
a nezavrhovat má pozitivní význam, totiž umět chápat to, co je v každém
člověku dobré, a nedovolit, aby trpěl naším stranickým soudem a naším
předsudkem, že víme všechno. To však ještě k vyjádření milosrdenství
nestačí. Ježíš žádá také odpouštění a dávání. Máme být nástroji
odpuštění, protože se nám od Boha jako prvním dostalo odpuštění. Být
velkodušní ke všem a vědět, že Bůh nás také zahrnuje obrovskou
velkorysostí.“ (MV 14)
Pane, jsme hříšníci. Každý den propadáme slabostem, pokušení
a malomyslnosti. Nemůžeme ale dostat odpuštění, když nebudeme svých
hříchů opravdu litovat. Prosíme Tě o sílu, ať dokážeme v pokoře přiznat, že
jsme něco pokazili. Dej, ať jsme před Tebou pravdiví - vždyť Ty o nás dávno
23
všechno víš. Prosíme, pomoz nám, ať dokážeme své hříchy poznat, přiznat
si je a nebojíme se poprosit Tě o pomoc. Zároveň, kéž umíme odpouštět
všem, kdo se provinili proti nám.
Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.

Pane, odevzdáváme Ti svoji pýchu, domýšlivost a povyšování se
nad druhými.

Odevzdáváme naše sobectví, odmítání druhých a odmítání sebe
sama.

Odevzdáváme Ti svou lhostejnost a vlažnost.

Odevzdáváme svou neposlušnost, vzdor a rouhání.

Odevzdáváme Ti svůj hněv, zlost, zatrpklost a odpor.

Odevzdáváme také svou nenávist a nevraživost vůči druhým.

Odevzdáváme každé neodpuštění a touhu po pomstě.

Odevzdáváme náš strach, úzkost, ustaranost a napětí.

Odevzdáváme všechny pocity beznaděje, frustrace a zklamání.

Odevzdáváme všechen zbytečně promarněný čas
před obrazovkou počítače, televize nebo před displejem mobilu.

Odevzdáváme naše sebevražedné myšlenky.

Odevzdáváme situace, kdy jsme zbytečně riskovali život svůj nebo
životy jiných.

Odevzdáváme všechny neslušné myšlenky, slova a činy.

Odevzdáváme sebeukájení a smilstvo.

Odevzdáváme sledování nevhodných filmů a pornografie.

Odevzdáváme svoje závislosti - na počítačových hrách, alkoholu,
cigaretách a hazardu.
24

Odevzdáváme také závislosti na druhých osobách a materiálních
věcech.

Odevzdáváme nezdravou touhu po uznání, slávě a moci.

Odevzdáváme svoji touhu po bohatství.

Odevzdáváme naše lakomství.

Odevzdáváme svoji lenost, požitkářství a nestřídmost v jídle a pití.

Odevzdáváme naši pověrčivost a amulety pro štěstí.

Odevzdáváme náš zájem o věštění, čarování a magii.

Odevzdáváme svůj zájem o horoskopy, výklad karet a vyvolávání
duchů.

Odevzdáváme víru v okultismus, esoteriku a reinkarnaci.

Odevzdáváme naše předsudky a zaujatost vůči druhým.

Odevzdáváme naši žárlivost a závist.

Odevzdáváme každé srovnávání se s druhými.

Odevzdáváme Ti naše sebeobviňování.

Odevzdáváme chvíle, kdy jsme svalovali vinu na druhé.

Odevzdáváme všechny hádky, zbytečné spory a urážky druhých.

Odevzdáváme naše pomluvy, neuctivé řeči, falešné lichocení a lži.

Odevzdáváme zanedbávání a bezmyšlenkovité odříkávání
modliteb.

Odevzdáváme svoji nedůvěru vůči Tobě.

Odevzdáváme všechny zanedbané příležitosti ke konání dobra.

Odevzdáváme naši neochotu k oběti a službě.

Odevzdáváme naši neúctu k Eucharistii a nehodné přijímání
tvého Těla.
25

Odevzdáváme všechna nepřijatá pozvání k účasti na tvé hostině.

Odevzdáváme všechny své nepřiznané a skryté hříchy.
Pomodleme se modlitbu, kterou nás naučil Pan Ježíš: Otče náš…
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, Ty jsi řekl: „Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale
hříšníky.“ Když přiznáváme, že jsme hříšní, přitahujeme na sebe Tvé
milosrdenství a Ty můžeš začít náš život měnit. Dej nám víru, že Ty
dokážeš proměnit každou situaci našeho života, když Tě do něj pozveme.
Neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.
Pane, Tvé milosrdenství trvá navěky, děkujeme Ti za to! Amen!
Dej nám své požehnání, chraň nás od všeho zlého a přiveď nás do života
věčného. Amen.
Zdrávas Královno, matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó milostivá,
ó přívětivá,
ó přesladká, Panno Maria!
26
Závěr
Pokud vám vyhovují jiné způsoby modlitby, jistě je možné jich využít nebo
je případně doplnit zkrácenou variantou z našich nabídek (jeden žalm
z breviáře, nebo si přečíst jenom evangelium příslušného dne, případně
se pomodlit jeden desátek růžence…).
Je důležité mít na paměti to, že nezáleží na délce modlitby, ale na tom, jak
hluboce je připravené a soustředěné naše srdce a zda naše ztišení
a modlitba nás vedou k jednotě, k vzájemné lásce, milosrdenství a pokoji.
Ať nás toto modlitební úsilí Svatého roku milosrdenství přiblíží k poznání
Boha, který je k nám nekonečně dobrý, a kéž ho budeme moci
napodobovat v milosrdné lásce k našim bližním.
Literatura:
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Lectio-divina-kap.html
http://www.mirjam.mysteria.cz/Frame/Bozi-Milosrdenstvi.htm
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21717
https://artep1605.signaly.cz/1402/kajici-litanie-soucast-mse-pro
27
Průběh putování v praxi
1. S touto iniciativou se může začít pouze se souhlasem místního
duchovního správce.
2. Asi deset domácností – ať rodin nebo jednotlivců – utvoří putovní
okruh. V tomto okruhu putuje obraz Božího milosrdenství. U každého
zůstává přibližně tři dny (je to podle počtu lidí, aby obraz byl v každé
domácnosti jednou měsíčně). Případně se putování přizpůsobí místním
okolnostem. Např. je možné udělat dlouhodobé putování farností či
vikariátem, je možno upravit počet účastníků.
3. Předání obrazu dalšímu účastníkovi záleží na vzájemné dohodě. Lidé si
ho mohou předat v kostele anebo při společné návštěvě.
4. Obraz dáme doma na důstojné místo. Má to být zároveň tam, kde se
odehrává náš všední den. Během dnů návštěvy se snaží rodina
(jednotlivec) najít si chvíli čas pro Boha, pokud možno společně.
5. Průvodce, jeden člen z putovního okruhu, přebírá úkol kontaktní
osoby. Je zodpovědný za dobrou organizaci ve své skupině.
6. Noví členové mohou být vždy zapojeni do okruhu po dohodě
s kontaktní osobou. Účastníci mohou kdykoliv z okruhu vystoupit.
Informují o tom kontaktní osobu.
7. Celá iniciativa trvá po celý Svatý rok milosrdenství 2015-2016. Může
pokračovat i dále. Pokud se ukončí, ikonu i knihu si může kdokoliv
ponechat.
8. Účastníci nemají žádné jiné závazky.
V následujícím přehledu je dobré zapsat jména účastníků, nejlépe
s kontaktem. V kolonce „od-do“ se zapíšou dny, kdy bude ikonka
v konkrétní domácnosti (např. 1.-3.) každý měsíc. Jméno kontaktní osoby
se může podtrhnout nebo jinak označit.
28
PŘEHLED ČLENŮ PUTOVNÍHO OKRUHU:
Pořadí:
Od - do:
Jméno:
Mobil:
1._____________
___________________
_______________
2._____________
___________________
_______________
3._____________
___________________
_______________
4._____________
___________________
_______________
5._____________
___________________
_______________
6._____________
___________________
_______________
7._____________
___________________
_______________
8._____________
___________________
_______________
9._____________
___________________
_______________
10.____________
___________________
_______________
29
                       
BISKUPSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉ
23.11.2015
(vydáno pro vnitřní potřebu)
30