anda-louise bo anda-louise bogza

Transkript

ANDA-LOUISE BOGZA
SONGS LIEDER PÍSNĚ
Mikhail Glinka
Fryderyk Chopin
Antonín Dvořák
Pyotr Ilyich Tchaikovsky
Sergei Rachmaninoff
Marcel Javorček Galina Aleshkevich
klavír - piano
www.arcodiva.cz
booklet_v1.5 final.indd 1
17.10.2013 15:14:33
Photo: Lubomír P. Nedbal
2
17.10.2013 15:14:48
Songs Lieder Písně
Glinka
Chopin
Dvořák
Tchaikovsky
Rachmaninoff
Anda - Louise BogzA
klavír - piano
3
17.10.2013 15:14:48
Mikhail Glinka (1804–1857)
1/ Разуверение / Razuverenije / Do not Tempt Me Needlessly
2:59
2/ В крови горит огонь желанья / Vkrovi gorit ogon’ zhelan’ja /
The Fire of Longing Burns in My Heart
3/ Бедный певец / Bednyj pevec/ The Poor Singer
4/ Не говори, что сердцу больно / Ne govori, chto serdcu bol’no /
Say not That It Grieves the Heart
5/ Жаворонок / Zhavoronok / The Lark
6/ Как сладко с тобою мне быть / Kak sladko stoboju mne byt’ /
How Sweet It is to Be with You
7/ Венецианская ночь / Venecianskaja noch’ / Venetian Night
8/ Я здесь, Инезилья / Ja zdes’, Inezil’ja / I am Here, Inezilla
1:07
2:57
2:13
2:38
3:14
2:01
1:54
Fryderyk Chopin (1810–1849) Polish Songs
9/ Życzenie / A Maiden’s Wish, Op. 74/1, WN 21
10/ Smutna rzeka / Troubled Water, Op. 74/3, WN 39
11/ Gdzie lubi / A Fickle Maid, Op. 74/5, WN 22
12/ Zgór, gdzie dźwigali– Melodia / Melody, Op. 74/9, WN 61
13/ Piosnka litewska / Lithuanian Song, Op. 74/16, WN 38
14/ Moja pieszczotka / My Enchantress, Op. 74/12, WN 51
15/ Pierścień / The Ring, Op. 74/14, WN 50
1:41
2:56
1:19
2:16
2:35
2:10
1:54
Antonín Dvořák (1841–1904) Cigánské melodie Op. 55 Gipsy Melodies
16/ Má píseň zas mi láskou zní / Mein Lied ertönt / My Song of Love, Op. 55/12:38
17/ Aj! Kterak trojhranec můj / Ei, wie mein Triangel / Ring Out, My Triangle, Op. 55/21:18
18/ A les je tichý kolem kol / Rings ist der Wald so stumm /
All Round about the Woods are Still, Op. 55/32:29
19/ Když mne stará matka / Als die alte Mutter / When My Mother Taught Me, Op. 55/4
2:10
20/ Struna naladěna / Reingestimmt die Saiten / Come and Join the Dancing, Op. 55/5
1:10
21/ Široké rukávy / In dem weiten / Wide the Sleeves, Op. 55/6
1:20
22/ Dejte klec jestřábu / Horstet hoch der Habicht / Given a Hawk a Fine Cage, Op. 55/7
1:41
4
17.10.2013 15:14:48
Pyotr Ilyich Tchaikovsky (1840–1893)
23/ Забыть так скоро / Zabyt’ tak skoro / To Forget so Soon
24/ Я ли в поле да не травушка былŗ / Ja li v pole da ne travushka byla /
Was I not a Little Blade of Grass, Op. 47/7
25/ Отчего? / Otchego? / Why?, Op. 6/5
26/ Колыбельная песня / Kolybel’naja pesnja / A Lullaby, Op. 16/1
27/ День ли царит / Den’ li carit/ Whether Day Dawns , op. 47/6
2:59
5:46
2:48
3:50
3:13
Sergei Rachmaninoff (1873–1943)
28/ Полюбила я на печаль свою / Poljubila ja na pechal’ svoju /
For a Life of Pain I have givęn My Love, Op. 8/4
29/ Сирень / Siren’ / The Lilacs, Op. 21/5
30/ Здесь хорошо / Zdes’ khorosho / How fair this Spot, Op. 21/7
31/ Сон / Son / A Dream, Op. 8/5
32/ Не верь мне друг / Ne ver’ mne, drug! / Believe it not!, Op. 14/7
1:56
1:47
1:58
1:25
1:44
Anda-Louise BOGZA – voice / zpěv (1–32)
Marcel Javorček – piano / klavír (16–22, 29–32)
Galina Aleshkevich – piano / klavír (1–15, 23–28)
Music director Jaroslav Krček (1–8, 16–23, 29–32) and Jiří Štilec (9–15, 24–28)
Sound engineer, editing and mastering Václav Roubal (1–32)
Recorded in Martinů Hall, Prague 2012
www.arcodiva.cz
5
17.10.2013 15:14:48
cd_bogza
11.10.2013
17:02
Str. 4
6
Song is in many respects a symbol of the musical culture of Romanticism. Present throughout the
history of European music, it bloomed particularly and acheived its greatest public appeal in the 19th
century. In spite of its long and complicated journey through the centuries, and even after the year
1800, it remained essentially the same – a simple strophic composition with a strong melody, often
with a refrain, in which text plays an important role.
The lyrical character of song intensifies the intimacy of the genre, expressing the deepest human
emotions, feelings, poignant thoughts, moods, dreams, fantasies and images. The capacity to communicate the human soul’s slightest nuances by a combination of words and melody was the cause of
the universal popularity of song throughout European Romanticism, often mirroring important changes
in society. It carried ideas of national consciousness and helped to mould feelings of national identity,
as newly formed or revived cultures accompanied struggles for freedom of thought and attitudes by
individuals, as well as various communities. For the dissemination of song – and for making its voice
heard – its presentation was all important. Unlike in other kinds of music and genres, masterly performance was not always crucial, nor was technical perfection, since song echoed the life of “romantic”
society in its everyday ordinariness. It played its part in social gatherings, in spreading news, and in
forming the language of the day. It could be terse and to the point, in a way only possible in music, as
it commented on important events in the life of individuals, of culture, of society as whole. Song is
a small but precious jewel of the musical culture of Romanticism. For this CD we have chosen from
the surviving Romantic song repertoire, works exclusively by Slav composers, among whom Russian
composers predominate.
To begin with we have a selection of songs and romances by Mikhail Glinka (1804–1857), the
first Russian composer to be recognised in Europe. Glinka is regarded as the creator of the Russian
style of 19th century composition and is described in many textbooks (with a little hyperbole) as the
father of Russian music. His life’s work is remarkable, containing examples of various genres. His
fame rests primarily on his two operas (Ruslan and Ludmilla and A Life for the Tsar) but also on his
orchestral pieces that remain in the repertoire to this day (Kamarinskaya and Spanish Overture).
His chamber music remains in the repertoire, as do his piano pieces and songs. He wrote seventy
songs, continuing to compose them throughout his life, he concentrated on them intensively in his
early years (1827 to 1829). He set many texts by well-known poets, including Pushkin, Lermontov,
Mickiewicz, Schiller, Goethe.
A generation younger, but just as famous, was his compatriot Pyotr Ilyich Tchaikovsky
(1840–1893), one of the most frequently played composers of all time. Tchaikovsky’s most popular
compositions include his symphonies, in particular his Sixth Symphony, “The Pathétique”. Just as
popular are his other orchestral works, such as his symphonic poems, his Piano Concerto No.1 in B
flat minor, his Variations on a Rococo Theme for cello and orchestra, and his Violin Concerto in D
major, all of which fill concert halls all over the world to this day. Lovers of theatre music admire his
famous ballets and also his operas, in particular his Eugene Onegin. Tchaikovsky’s songs are very intimate pieces telling of his inclination towards melancholy. Our selection of Tchaikovsky’s songs illus-
6
17.10.2013 15:14:48
tra
If I
da
Pa
ver
Are
rich
of
cat
(18
nat
du
wh
fam
wo
pe
rec
this
on
ge
18
Th
(18
ent
co
Gy
co
and
req
He
in
co
the
sor
he
9th
ear
en
an
muof
es
ty,
by
ce
oric”
in
as
is
om
an
he
an
he
His
his
e).
nty
his
ov,
ky
lar
as
B
D
his
ntius-
7
trates in the best possible sense his song output during different periods of his life. Two songs,
If I Were in the Field and Whether Day Dawns, are taken from the famous Seven Romances, Op. 47,
dating from 1880 and were dedicated to the singer, and Tchaikovsky’s close friend, Alexandra
Panayevova-Kartsova (1853–1942). Their texts are by Alexei Apukhtin and Ivan Surikov – poets whose
verses have been set to music by other Russian composers, including Prokofiev, Rachmaninoff, Cui,
Arensky and others. The song Why are the Roses so Pale? – a short piece inspired by a text by Heinrich Heine and dating from 1869 – is taken from Six Romances, Op. 6. The famous Lullaby – the first
of Six Romances, Op.16, written between 1872 and 1873 – famous incidentally because it was dedicated to Nadezhda, the wife of another famous composer, Rimsky-Korsakov.
The third of the Russian composers is the pianist, conductor and composer Sergei Rachmaninoff
(1873–1943). He lived a remarkable and often very dramatic existence, with periods of success alternating with spells of existential uncertainty and doubt. Because of the political upheavals in Europe
during the first half of the 20th century he often changed his base until eventually settling in the USA
where he died during the Second World War. He saw himself first and foremost as a composer, but his
fame rested on his prowess as a pianist and conductor. His oeuvre is not extensive, consisting of 45
works. In recent years it has been appreciated to a greater extent because of our knowledge of his
personal interpretations due to the reconstruction and reissue of Rachmaninov’s own wax cylinder
recordings. Modern listeners find them extraordinarily original, masterly and inspirational. The songs on
this CD come from three collections written between 1893 and 1902.
The Polish composer Fryderyk Chopin (1810–1849) was famous chiefly because of his virtuosity
on the piano and his many compositions for the instrument. The pieces included in our selection of
gems of the romantic song repertoire originate from his collection of 17 Polish songs written between
1827 and 1847. They were not published until 1856–57 by Chopin’s friend Julian Fontana (1810–1869).
The songs are settings of verses by Polish poets Stefan Witwicki (1801–1847), Zygmunt Krasiński
(1812–1859) and Adam Mickiewicz (1798–1855).
In 1880 the German publisher Simrock brought out a song cycle by Antonín Dvofiák (1841–1904)
entitled Gypsy Melodies. By that time Dvořák was already quite famous with a lot of works, including
collections of songs (Cypresses, Six Songs from the Hradec Králové Manuscript, Moravian Duets).
Gypsy Melodies is a cycle composed to texts by poet Adolf Heyduk (1835–1923) from his popular
collection of verses dating from 1859 which other composers also drew upon, including Karel Bendl
and Vítězslav Novák. Dvořák first worked with a German version of the texts, since that was Simrock’s
requirement. Soon after completing the songs, however, he reworked them in Czech and in English.
He dedicated the work to the tenor Gustav Walther who gave the first performance in February 1881
in Vienna. The tunes, as well as the accompaniments, are highly varied – some are slow, almost
contemplative, while in others we even find a highly temperamental, stylised csárdás. The gypsy
theme is a subtle screen behind which all layers of human emotions are peeled off, ranging from
sorrow to hope.
7
17.10.2013 15:14:48
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 5
8
Anda-Louise Bogza has performed in well-renowned opera houses throughout Europe and
overseas. She was successful as Aida at the Vienna State Opera, Berlin State Opera, Deutsche Oper
Berlin, New Israeli Opera Tel Aviv, Opera Leipzig. She has made a big impression as Tosca at
the festival Maggio Musicale Fiorentino – Florence, at the Bavarian State Opera Munich (conductor
Zubin Mehta), Frankfurt Opera, L’Opéra National de Bordeaux, New Israeli Opera Tel Aviv, Semperoper Dresden (conductor Fabio Luisi, stage director Johannes Schaaf), Arena di Verona (Tosca –
conductor P. Morandi, stage director Hugo de Ana), Teatro dell’Opera di Roma, at the National Operas
of Bratislava, Prague, Bucharest and in Japan. She has sung the role of Katia Kabanova (“Katia”) in
Tokyo (Suntory Hall), at the Janáček Opera, at the State Opera Prague and the role of Donna Anna at
the Opera Marseille. She performed also Minnie in Puccini’s “La Fanciulla del West”, Manon Lescaut
(Manon) in Teatro Filarmonico Verona (stage director Graham Vick) and Abigaille (“Nabucco”) at
the Odeon Acropolis Theatre in Athens She made her successful debut at the Opéra National de Paris
Bastille, Semperoper and Théâtre Royal de la Monnaie (“Rusalka”). She sang the title role of Rusalka
at the Teatro dell’ Opera di Roma (conductor G. Neuhold) and Santuzza at Puccini Festival – Italy.
The repertoire of the artist also includes the part of Leonora (Verdi – “Il Trovatore”), which she sang at
the Arena di Verona (stage director Franco Zeffirelli, conductor Marco Armiliato), Hamburg State
Opera, Budapest State Opera, the Royal Opera Copenhagen, at the Teatro de la Maestranza Sevilla
(conductor Maurizio Arena), in Italy and the USA. She has also recorded a complete version
of “Il Trovatore” (Leonora), released by Arte Nova Classics. Moreover a portrait of the artist with Italian
arias was released by the Arte Nova Classics and also under the label Decca Pavel Haas’opera “Der
Scharlatan” (Rosina). Anda-Louise Bogza studied at the “George Enescu” Conservatory and at
the Academy of Music in Bucharest and Prague (piano, singing and harpsichord). The initial engagements brought the artist to the Prague State Opera and to the National Theatre Prague – houses in
which she can be seen in the following roles: Katia (“Katia Kabanová”), Jenůfa (“Jenůfa”), Sina (Hans
Krasa “Verlobung im Traum”), Donna Anna (“Don Giovanni”), Leonora (“Il Trovatore”), Aida (“Aida”),
Tosca (“Tosca”), Giorgetta (“Il Tabarro”), Amelia (“Un ballo in maschera”), Elisabetta (“Don Carlo”), Lisa
(“Pique Dame”), Minnie (“La Fanciulla del West”), Manon (“Manon Lescaut”), Abigaille (“Nabucco”),
Rusalka, Desdemona (“Otello”), Turandot (“Turandot”), Santuzza (“Cavaleria Rusticana”).
She received the First Prize and the Audience Award at the Vienna International Singing Competition and in 2008 the “Thalia Award” for her role of Minnie in Puccini’s “La Fanciulla Del West”.
She has also performed at the Musikvereinssaal Vienna (Verdi – “Requiem”, Schubert – “Mass Es
dur”, Haydn – “Jahreszeiten”), Festspielhaus Salzburg – Mozarteum Orchestra (Verdi – “Requiem”),
Royal Albert Hall London (Dvořák – “The Spectre’s Bride”), Brucknerhaus Linz (Janáček – “Glagolitic
Mass”), Liederhalle Stuttgart (Rachmaninov – “The Bells”), Amphitheatre Madrid (Beethoven –
“IX. Symphony”), Czech Philharmonic Prague (Dvořák – “Stabat Mater”, Mahler – “II., IV. Symphony”,
Martinů – “The Epic of Gilgamesh”, Verdi – “Requiem”), Bucharest Radio Hall (Brahms –
“Ein Deutsches Requiem”), Châtelet Paris, the Opera House Nice, at the National Concert Hall Dublin,
Bilbao Auditorium Euskalduna (Verdi – “Requiem”), Riga, Tokyo, Taipei with renowned orchestras such
8
17.10.2013 15:14:48
as
Stu
Lu
Fis
De
Ro
Ca
Min
Mu
the
var
Lat
Int
be
Go
pia
Pe
Co
cla
He
Ka
co
no
Art
Orc
Orc
har
Orc
In
wit
nd
per
at
tor
era –
as
in
at
aut
at
ris
ka
aly.
at
ate
illa
on
an
Der
at
gein
ns
a”),
sa
o”),
pe-
Es
m”),
tic
–
y”,
–
in,
ch
9
as the Czech Philharmonic Orchestra, BBC Orchestra London, Gewandhausorchester Leipzig or the
Stuttgart Philharmonic Orchestra.
Anda-Louise Bogza has worked with such conductors as Zubin Mehta, Maurizio Arena, Fabio
Luisi, Günter Neuhold, PierGiorgio Morandi, Renato Palumbo, Marco Armiliato, Adam Fischer, Ascher
Fisch, Dan Ettinger, Niksa Bareza, Michail Jurovski, Jiří Bělohlávek, Carlo Franci, John Fiore, Claudio
Desderi, Vjekoslav Sutej, Leopold Hager, A. Vedernikov and with stage directors as Franco Zeffirelli,
Robert Carsen, Hugo de Ana, Nicholas Joel, Graham Vick, Filippo Crivelli, Johannes Schaaf, Antonio
Calenda, Alberto Fassini, Mario Pontiggia.
www.andalouisebogza.com
Galina Aleshkevich graduated in piano from the Academy of Music
Minsk. In 1997 she started as lecture of concertmaster’s art at he Academy of
Music, Minsk. She has been working with opera singers as concertmaster in
the National Opera house Republic of Belarus from 2001. She is participant of
various world music competitions, festivals, concerts in Russia, Ukraine,
Latvia, Czech Republic, Holand, Slovakia and Poland. She is a Laureate of
International S. Taneev competition, Russia 1996. She received the diploma of
best concertmaster at the National Singing Competition, Belarus 2001, the
Gold Prize at the April Spring Art festival 2005. From 2009 she has been
pianist of the National Opera House Brno – Janáček Opera Czech Republic.
Marcel Javorãek graduated from the Janáček Conservatoire in Ostrava and the Academy of
Performing Arts in Prague (prof. Miroslav Langer). In 1998/99 a scholarship enabled him to study at the
Conservatoire National Superieur de Musique in Paris. He has participated in international master
classes given by Lazar Berman, Eugen Indjić, Jelena Gilels, Alexander Bukrejev, Gregor Weichert.
He won the Smetana Piano Competition 1992, International Competition
Karslbad 1994, Competition of Conservatoires 1995. He is a winner of
composer’s Generation Competition 1994. He was awarded by Naděžda Sažinová-Pochlebinová Prize, for the best graduate of the Academy of Performing
Arts. He has worked with leading Czech orchestras (Czech Philharmonic
Orchestra, Prague Radio Symphony Orchestra, Czech National Symphony
Orchestra, Prague Philharmonia, Brno Philharmonic Orchestra, Janáček Philharmonic Orchestra Ostrava, Prague Chamber Orchestra, Talich Chamber
Orchestra). He has recorded for Czech Radio, Czech TV, BBC, Radio France.
In 2004 he appeared at Proms festival, Royal Albert Hall – London as a soloist
with the Prague Philharmonia.
9
17.10.2013 15:14:48
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 6
10
Píseň je v mnoha ohledech symbolem hudební kultury období romantismu. Přestože prochází
celými dějinami evropské hudby, největšího rozkvětu a společenské obliby dosahuje až ve století
devatenáctém. Přes dlouhou a složitou cestu staletími si zachovává i po roce 1800 stále svoji
podstatu. Je to jednoduchá strofická skladba s výrazným nápěvem, často vybavená refrénem, v které
důležitou roli hraje text. Lyrický charakter písně umocňuje intimitu tohoto žánru. Jednoduchými
prostředky je tak možné vyjádřit ty nejhlubší lidské city, prožitky, intimní hnutí mysli, nálady, sny,
fantazie či představy. Tato schopnost sdělovat i jemné proměny lidského nitra spojením slova
a melodie, byla příčinou celospolečenské obliby písně po celé období evropského romantismu. Píseň,
díky jazyku textu a jeho obsahu, reflektovala i důležité proměny evropské společnosti. Stala se nositelkou národního uvědomění, spolutvůrcem identity nově vznikajících či spíše obrozovaných kultur
a průvodcem bojů za svobodu názorů a postojů jednotlivce a různých společenství.
Pro šíření a uplatnění písně byl důležitý způsob její prezentace. Často ani nezáleželo na míře
mistrovství interpretace, na technické stránce provedení, tak, jak tomu bylo v jiných romantických
hudebních druzích a žánrech. Píseň totiž doprovázela život „romantické“ společnosti v rozměru jeho
každodennosti. Stala se součástí společenských setkání, prostředkem komunikace a jazykem doby.
Ve zkratce a s působivostí, kterou vytváří jen hudba, komentovala důležité momenty v životě jednotlivce, kultury a celé společnosti. Píseň je drobným ale významným pokladem hudební kultury romantismu. Z četně dochovaného repertoáru romantické písně byly pro tuto nahrávku vybrány výhradně
skladby slovanských autorů, mezi kterými převažují skladatelé ruští. Všechny písně jsou nazpívány
v originálních jazycích. V úvodu zazní výběr z písní a romancí Michaila Glinky (1804–1857), prvého
ruského skladatele, jehož tvorba získala uznání v Evropě a který je považován za tvůrce ruského
kompozičního stylu 19. století. Tento svérázný skladatel, který je v učebnicích s určitou nadsázkou
označován za „otce ruské hudby“, vytvořil za svůj život pozoruhodné a žánrově rozrůzněné dílo. Proslulost získal především díky dvěma operám (Ruslan a Ludmila, Život za cara), ale i orchestrálním
skladbám, které jsou ve výběru hrány dodnes (Kamarinskaja, Španělská overtura). Obdobně se
v hudební praxi udržují i jeho kompozice pro komorní nástrojové seskupení. Zapomenuty nejsou ani
jeho skladby klavírní a především četné písně. Za svůj život jich zkomponoval sedm desítek. Jejich
tvorbě se věnoval vlastně po celý život, nejintenzivněji však již v relativně mladém věku, v letech
1827–29. Písně komponoval na texty známých básníků, jako byl Puškin, Lermontov, Mickiewicz,
Schiller či Goethe, ale často vybíral i verše básníků, které následně upadli v zapomnění (Platon
Obodovsky, Nikolaj Pavlov, Victor Zabella).
Jeho o generaci mladší, ale neméně slavný krajan Petr Iljiã âajkovskij (1840–1893) patří mezi
nejhranější skladatele všech dob. Mezi světové evergreeny koncertních pódií patří jeho symfonie,
zvláště pak šestá, která je známá pod označením Patetická; neméně populární jsou však i další
orchestrální skladby, jak kupříkladu symfonické básně, Klavírní koncert č. 1 b moll, tzv. Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr či Houslový koncert D dur, které dodnes naplňují koncertní síně po
celém světě. Milovníci hudby pro divadlo znají bezpochyby jeho slavné balety a také opery, z nichž za
všechny jako symbol lze uvést Evžena Oněgina. Čajkovského písně jsou skladbami velice intimními,
10
17.10.2013 15:14:49
kte
nej
(Д
op
vov
výc
Are
ao
pa
18
néh
rist
dra
tick
vU
spí
zov
tým
ze
čet
tism
185
Wi
naz
sou
Sb
(18
Be
vyd
věn
pís
ved
vše
ází
etí
oji
eré
mi
ny,
va
eň,
situr
íře
ch
ho
by.
otanně
ny
ho
ho
ou
osím
se
ani
ch
ch
cz,
on
ezi
ie,
alší
kopo
za
mi,
11
které prozrazují jeho sklony k melancholii a zádumčivosti. Náš výběr Čajkovského písní ilustruje v tom
nejlepším slova smyslu jeho písňovou tvorbu z různých období jeho života. Dvě písně našeho výběru
(День ли царит, Я ли в поле да не травушка была?) pocházejí ze slavné sbírky 7 romancí
op. 47 z roku 1880, které byly dedikovány zpěvačce a blízké přítelkyni skladatele Alexandře Panajevové-Kartsové (1853–1942). Zkomponovány jsou na slova Alexeje Apuchtina a Ivana Surikova, dobových ruských básníků, jejichž texty zhudebňovali i další ruští skladatelé (Prokofjev, Rachmaninov, Kjuj,
Arenskij ad.). Obě písně záhy Čajkovskij instrumentoval a dnes jsou známy spíše ve verzi pro soprán
a orchestr. Z roku 1869 je píseň Proč?, nedlouhá skladba inspirovaná textem Heinricha Heineho, která
patří do sbírky 6 romancí, op. 6. Slavná je Ukolébavka, úvodní píseň ze sbírky 6ti romancí, op. 16 z let
1872–73, mimo jiné i proto, že byla dedikována Naděždě Rimskij-Korsakovové, manželce jiného slavného skladatele stejného jména.
Trojici ruských skladatelů zastoupených na naší nahrávce završuje ukázka z písňové tvorby klavíristy, dirigenta a skladatele Sergeje Rachmaninova (1873–1943). Prožil pozoruhodný a často i velmi
dramatický život. Období úspěchu střídaly stavy existenční nejistoty a pochybností. V důsledku politických proměn Evropy prvé poloviny 20. století mnohokrát měnil místo svého působení, až zakotvil
v USA, kde také uprostřed války zemřel. Osobně se cítil být především skladatelem, ale slávu získal
spíše jako klavírista a dirigent. Jeho dílo není rozsáhlé, čítá 45 opusů. Rachmaninovy nahrávky, pořizované za života na válečky, jsou rekonstruovány a nově vydávány a shledávány mimořádně osobitými, obdivuhodně virtuózními a stále inspirujícími. Vybrané písně, které uzavírají naše CD, pocházejí
ze tří sbírek, které vznikaly v letech 1893–1902.
Polský skladatel Fryderyk Chopin (1810–1849) proslul především jako klavírní virtuóz a autor
četných skladeb pro tento nástroj. Skladby zahrnuté do našeho výběru skvostů písňové tvorby romantismu, pocházejí ze sbírky 17ti polských písní, které vznikaly v letech 1827–47. Tiskem je vydal až v roce
1856–57 přítel autora Julian Fontana (1810–1869). Zkomponovány jsou na texty polského básníka Stefana
Witwického (1801–1847), Zygmunta Krasińského (1812–1859) a Adama Mickiewicze (1798–1855).
V roce 1880 vychází v německém nakladatelství Simrock sbírka písní Antonína Dvofiáka (1841–1904)
nazvaná Cigánské melodie. Dvořák je již proslulým skladatelem, který má za sebou bohaté dílo, jehož
součástí jsou i písňové sbírky (Cypřiše, Šest písní z Rukopisu královéhradeckého, Moravské dvojzpěvy).
Sbírka Cigánské melodie obsahuje zhudebnění sedmi textů, jejichž autorem byl Adolf Heyduk
(1835–1923), které pocházely z populární sbírky Básně z roku 1859, jež inspirovala kupříkladu i Karla
Bendla či Vítězslava Nováka. Dvořák skládal tyto písně nejdříve na německý text, neboť to byla podmínka
vydavatele. Krátce po dokončení ale přepracoval písně na český text a záhy i na anglický překlad. Sbírku
věnoval autor tenoristovi Gustavu Waltherovi, který ji také v únoru 1881 poprvé ve Vídni provedl. Melodie
písní, ale i klavírní doprovod, jsou velice rozmanité. Uslyšíme v nich části pomalé, téměř kontemplativní,
vedle toho však i kupříkladu velice temperamentní stylizaci čardáše. Cikánská tématika umně skrývá
všechny vrstvy projevu lidských emocí, od smutku až po projev radosti a naděje.
11
17.10.2013 15:14:49
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 7
12
Anda-Louise Bogza vystoupila na mnoha světových operních a koncertních scénách. Roli Aidy
zpívala ve Vídeňské a Berlínské Státní opeře, v Německé opeře Berlín, v New Israeli Opera Tel Aviv,
v opeře v Lipsku, Tosku ve státní opeře Mnichov, ve Florencii na festivalu Maggio Musicale Fiorentino
(dirigent Zubin Mehta), ve frankfurtské opeře, v drážďanské státní opeře Semperoper (dirigent Fabio
Luisi), v Arena di Verona (režisér Hugo de Ana), v Teatro dell’Opera v Římě, v New Israeli Opera v Tel
Avivu, v Národní opeře Bordeaux, Národní opeře v Bukurešti, v Bratislavě, Leonoru v Trubadúrovi zpívala
v Arena di Verona (režie Franco Zeffirelli, dirigent M. Armiliato), v hamburské Státní opeře, Královské
opeře v Kodani, Státní opeře v Budapešti, Teatro de la Maestranza v Seville (dirigent Maurizio Arena).
V roli Káti („Káťa Kabanová“) se představila v Suntory Hall Tokio, ve Státní opeře Praha a v Janáčkově
opeře. V opeře Marseille zpívala roli Donny Anny („Don Giovanni“), v pařížské Národní opeře Bastille
vystoupila v „Rusalce“ (dirigent J. Bělohlávek, režisér R. Carsen), v bruselském královském ThéČtre
Royal de la Monnaie (dirigent Adam Fischer), také v drážďanské Semperoper a v titulní roli Rusalky debutovala v Teatro dell’ Opera v Římě (dirigent G. Neuhold). Též ztvárnila roli Manon („Manon Lescaut“)
v Teatro Filarmonico Verona (režisér Graham Vick), Abigaille („Nabucco“) v amfiteátru Odeon Akropolis
Athény a roli Santuzzy na festivalu Pucciniho v Itálii. Představila se ve vídeňském Musikverein (Verdi –
„Requiem“, Haydn – „Jahreszeiten“), ve Festspielhaus Salzburg – Mozarteum Orchestr (Verdi –
„Requiem“), v londýnské Royal Albert Hall (Dvořák – „Svatební košile“), v Liederhalle Stuttgart (Rachmaninov – „Zvony“), v National Concert Hall Dublin, v Bilbao Auditorium Euskalduna (Verdi – „Requiem“),
v Amphitheatre Madrid (Beethoven – „9. symfonie“), v Brucknerhaus Linz (Janáček – „Glagolská mše“),
v pražském Rudolfinu (Dvořák – „Stabat Mater“, Martinů – „Gilgamesh“, Verdi – „Requiem“, Mahler –
„II a IV Symfonie“), Radio Hall Bukurešť (Brahms – „Německé Requiem“), se známými orchestry jako
Česká filharmonie, BBC Orchestr Londýn, Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchester Lipsko, stuttgartský filharmonický orchestr. Vystudovala klavír, cembalo a zpěv na Konzervatoři „George Enesca“
v Bukurešti a na pražské Akademii múzických umění. Po ukončení AMU přijala angažmá v Národním
divadle a ve Státní opeře Praha. Na svém repertoáru má přední role lyrického a dramatického oboru,
mezi které patří Mozartova Hraběnka („Figarova svatba“), Donna Anna („Don Giovanni“), Verdiho Aida
(„Aida“), Leonora („Trubadúr“), Abigaille („Nabucco“), Desdemona („Otello“), Amélie („Maškarní ples“),
Elisabetta („Don Carlo“), Pucciniho Tosca („Tosca“), Turandot („Turandot“), Minnie („La Fanciulla del
West“), Giorgetta („Plášť“), Manon („Manon Lescaut“), Sina (Hans Krása – „Zásnuby ve snu“), Janáčkova
Jenůfa („Její pastorkyňa“) a Káťa („Káťa Kabanová“), Rusalka, Eliza (Čajkovskij – „Piková dáma“). Pro
firmu Decca nahrála operu Pavla Haase „Šarlatán“ (Rosina), pro Arte Nova Classics „Trubadúra“ a Album
italských árií. Získala První cenu a Cenu publika na Mezinárodní pěvecké soutěži ve Vídni a roce 2008
„Cenu Thálie“ za roli Minnie v opeře „La Fanciulla del West“. Spolupracovala s dirigenty jako: Zubin
Mehta, Maurizio Arena, Fabio Luisi, Günter Neuhold, PierGiorgio Morandi, Renato Palumbo, Marco Armiliato, Adam Fischer, Ascher Fisch, Dan Ettinger, Niksa Bareza, Michail Jurovski, Jiří Bělohlávek, Claudio
Desderi, Vjekoslav Sutej, Leopold Hager, A. Vedernikov a režiséry jako: Franco Zeffirelli, Robert Carsen,
Hugo de Ana, Nicholas Joel, Graham Vick, Filippo Crivelli, Johannes Schaaf, Alberto Fassini, Antonio
Calenda, Mario Pontiggia.
www.andalouisebogza.com
12
17.10.2013 15:14:49
Mi
1/
Do
Ev
Не
Во
Ра
Вс
Уж
Уж
И
Ра
И
Ра
Не
Не
И,
Ве
Я
За
Вд
Ан
Вд
Ан
2/
V
of
Ale
Вк
Ду
Ло
Мн
Сл
Ск
dy
viv,
no
bio
Tel
ala
ké
a).
vě
ille
tre
buut“)
olis
i–
–
mam“),
e“),
r –
ko
uttca“
ím
ru,
da
s“),
del
va
Pro
um
08
bin
midio
en,
nio
om
13
Mikhail Ivanovich Glinka (1804–1857)
1/ Разуверение / Razuverenije /
Do not Tempt Me Needlessly
Evgeny Abramovich Baratynsky (1800–1844)
Не искушай меня без нужды
Возвратом нежности твоей:
Разочарованному чужды
Все обольщенья прежних дней!
Уж я не верю увереньям,
Уж я не верую в любовь
И не могу предаться вновь
Раз изменившим сновиденьям,
И не могу предаться вновь
Раз изменившим сновиденьям!
Немой тоски моей не множь,
Не заводи о прежнем слова,
И, друг заботливый, больного
В его дремоте не тревожь!
Я сплю, мне сладко усыпленье,
Забудь бывалые мечты:
В душе моей одно волненье,
А не любовь пробудишь ты,
В душе моей одно волненье,
А не любовь пробудишь ты.
2/ В крови горит огонь желанья /
V krovi gorit ogon’ zhelan’ja / The Fire
of Longing Burns in My Heart
И да почию безмятежный,
Пока дохнет веселый день
И двигнется ночная тень,
Ночная тень.
3/ Бедный певец / Bednyj pevec /
The Poor Singer
Vasily Andreyevich Zhukovsky (1783–1852)/
О красный мир, где я вотще расцвел,
Прости навек, прости навек!
С обманутой душою
Я счастья ждал - мечтам конец;
Погибло все, умолкни, лира;
Скорей, скорей в обитель мира,
Бедный певец, бедный певец!
Что жизнь, когда в ней нет очарованья,
Когда в ней нет очарованья?
Блаженство знать, к нему лететь душой,
Но пропасть зреть меж ним и меж собой,
Но пропасть зреть меж ним и меж собой;
Желать всяк час и трепетать желанья...
О пристань горестных сердец,
Могила, верный путь к покою,
Когда же будет взят тобою
Бедный певец, бедный певец?
Aleksandr Sergeyevich Pushkin (1799–1837)
4/ Не говори, что сердцу больно /
Ne govori, chto serdcu bol’no / Say not
That It Grieves the Heart
В крови горит огонь желанья,
Душа тобой уязвлена,
Лобзай меня - твои лобзанья
Мне слаще мирра и вина,
Слаще мирра и вина.
Склонись ко мне главою нежной,
Не говори, что сердцу больно
От ран чужих;
Что слезы катятся невольно
Из глаз твоих.
Будь молчалива, как могилы,
Nikolai Filippovich Pavlov (1803–1864)
13
17.10.2013 15:14:49
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 8
14
Кто ни страдай;
И за невинных бога силы
Не призывай.
Твоей души святые звуки,
Твой детский бред Перетолкует все от скуки
Безбожный свет.
Твоей души святые звуки,
Твой детский бред Перетолкует все от скуки
Безбожный свет,
Безбожный свет.
5/ Жаворонок / Zhavoronok / The Lark
Nestor Vasil’yevich Kukol’nik (1809–1868)
Между небом и землей
Песня раздается,
Неисходною струей,
Громче, громче льется.
Не видать певца полей,
Где поет так громко
Над подруженькой своей
Жаворонок звонкой,
Над подруженькой своей
Жаворонок звонкой.
Ветер песенку несет,
А кому, - не знает...
Та, кому она, - поймет,
От кого, - узнает!
Лейся, песенка моя,
Песнь надежды сладкой:
Кто-то вспомнит про меня
И вздохнет украдкой,
Кто-то вспомнит про меня
И вздохнет украдкой.
6/ Как сладко с тобою мне быть /
Kak sladko s toboju mne byt’ /
How Sweet It is to Be with You
Pyotr Petrovich Ryndin (1820 – after 1865?)
Как сладко с тобою мне быть
И молча душой погружаться
В лазурные очи твои.
Всю пылкость, все страсти души
Так сильно они выражают,
Как слово не выразит их.
И сердце трепещет невольно
При виде тебя!
Люблю я смотреть на тебя:
Так много в улыбке отрады
И неги в движеньях твоих.
Напрасно хочу заглушить
Порывы душевных волнений
И сердце рассудком унять...
Не слушает сердце рассудка
Нежданною чудной звездой
Явилася ты предо мною
И жизнь озарила мою.
Сияй же, указывай путь,
Веди к непривычному счастью
Того, кто надежды не знал,
И сердце утонет в восторге
7/ Венецианская ночь / Venecianskaja
noch’/ Venetian Night
Ivan Ivanovich Kozlov (1779–1840)
Ночь весенняя дышала
Светло-южною красой;
Тихо Брента протекала,
14
17.10.2013 15:14:49
Се
От
Бл
И
От
От
Св
Чу
По
И
Уп
И
И
Га
Га
Вс
Чу
Се
На
По
Ис
Зв
Ве
Ве
8/
In
Ale
Я
Я
Об
И
Ис
Ок
Сг
aja
15
Серебримая луной;
Отражен волной огнистой
Блеск прозрачных облаков,
И восходит пар душистый
От зеленых берегов,
От зеленых берегов.
Свод лазурный, томный ропот
Чуть дробимыя волны,
Померанцев, миртов шепот
И любовный свет луны,
Упоенья аромата
И цветов, и свежих трав,
И вдали напев Торквата
Гармонических октав,
Гармонических октав.
Все вливает тайно радость,
Чувствам снится дивный мир,
Сердце бьется; мчится младость
На любви весенний пир,
По водам скользят гондолы,
Искры брызжут под веслом,
Звуки нежной баркаролы
Веют легким ветерком,
Веют легким ветерком.
Я здесь, под окном,
Я здесь, под окном.
Ты спишь ли? Гитарой
Тебя разбужу.
Проснётся ли старый,
Мечом уложу.
Шелковые петли
К окошку привесь…
Что медлишь,
Что медлишь?.. Уж нет ли
соперника здесь,
Уж нет ли соперника здесь?..
Я здесь, Инезилья,
Объята Севилья
И мраком и сном.
Исполнен отвагой,
Окутан плащом,
С гитарой и шпагой
Я здесь, под окном,
Fryderyk Chopin (1810–1849)
Polish Songs, Op.74
9/ Życzenie / A Maiden’s Wish,
8/ Я здесь, Инезилья / Ja zdes’,
Inezil’ja / I am Here, Inezilla
Op. 74/1, WN 21
Я здесь, Инезилья,
Объята Севилья
И мраком, и сном.
Исполнен отвагой,
Окутан плащом,
С гитарой и шпагой
Gdybym ja była słoneczkiem na niebie,
nie świeciłabym jak tylko dla ciebie,
ani na wody, ani na lasy
ale przez wszystkie czasy,
pod twym okienkiem i tylko dla ciebie.
gdybym w słoneczko mogła zmienić siebie.
Gdybym ja była ptaszkiem w pieknym gaju,
Aleksandr Sergeyevich Pushkin
Stefan Witwicki (1801–1847)
15
17.10.2013 15:14:49
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 9
16
tylko bym w twoim chciała śpiewać kraju
ani na wody, ani na lasy,
ale przez wszystkie czasy,
pod twym okienkiem i tylko dla ciebie,
czemuż nie mog’ w ptaszka zmienić siebie!
10/ Smutna rzeka / / Troubled Water,
Op. 74/3, WN 39
Stefan Witwicki
Rzeko z cudzoziemców strony,
czemu nurt twój tak zmącony?
Czy si’ gdzie zapadły brzegi,
czy stopniały stare, stare śniegi?
Leżą w górach stare śniegi,
kwiatem kwitną moje brzegi,
ale tam, przy źródle mojem,
płacze matka nad mym zdrojem.
Siedem córek piastowała,
siedem córek zakopała,
siedem córek śród ogrodu,
głowami przeciwko wschodu, wschodu.
Teraz si’ z duchami wita,
o wygody dziatki pyta
i mogiły ich polewa,
i żałośne pieśni śpiewa.
11/ Gdzie lubi / A Fickle Maid,
Op. 74/5, WN 22
Stefan Witwicki
Strumyk lubi w dolinie,
sarna lubi w g’stwinie,
w gaju lubi ptaszyna
lecz dziewczyna... Dziewczyna!
Lubi gdzie niebieskie oko,
lubi gdzie i czarne oko,
lubi gdzie wesołe pieśni,
lubi gdzie i smutne pieśni.
Sama nie wie, gdzie lubi,
wsz’dzie, wsz’dzie serce zgubi.
14/
Op
Ad
12/ Z gór, gdzie dźwigali – Melodia /
Melody, Op. 74/9, WN 61
Zygmunt Krasiński (1812–1859)
Z gór, gdzie dźwigali
strasznych krzyżów brzemi’,
widzieli z dala obiecaną ziemi’.
Widzieli światło niebieskich promieni,
ku którym w dole ciągn’ło ich plemi’,
a sami do tych nie wejdą przestrzeni!
Do godów życia nigdy nie zasi’dą,
i nawet, nawet może zapomnieni b’dą.
13/ Piosnka litewska / Lithuanian Song,
Op. 74/16, WN 38
15/
(Text: Ludwik Osiński (1775–1838) after
Anonymous/Unidentified Artist)
W
Bardzo raniuchno wschodziło słoneczko,
mama przy szklannym okienku siedziała,
"Skąd że to", pyta, "powracasz córeczko?
Gdzieś twój wianeczek na głowie zmaczała?"
"Kto tak raniuchno, raniuchno musi wod’ nosić,
Nie dziw, że może swój wianeczek zrosić."
"Ej, zmyślasz, dzieci’! Ej, zmyślasz, dzieci’!
Tyś zapewne, tyś zapewne w pole,
z twoim chłopakiem w zaloty pobiegła!"
"Prawda, prawda, matuniu, prawd’ wyznać wol’,
mojegom w polu młodziana postrzegła.
Kilka chwil tylko przeszło na rozmowie,
tymczasem, tymczasem wianek zrosił si’ na głowie,
zrosił si’ na głowie."
Sm
aj
an
sre
Po
ja
prz
cho
Mu
na
inn
ja
Wd
wr
16
Mo
poc
tak
że
nie
odp
słu
Le
ip
per
ach
śm
ust
tylk
17.10.2013 15:14:50
Ste
,
ć,
l’,
wie,
17
14/ Moja pieszczotka / My Enchantress,
Op. 74/12, WN 51
Adam Mickiewicz (1798–1855)
Moja pieszczotka, gdy w wesołej chwili
pocznie szczebiotać i kwilić, i gruchać,
tak mile grucha, szczebioce i kwili,
że nie chcąc słówka żadnego postradać
nie śmiem przerywać, nie śmiem, nie śmiem
odpowiadać i tylko chciałbym słuchać,
słuchać, słuchać!
Lecz mowy żywość gdy oczki zapali
i pocznie mocniej jagody różować,
perłowe ząbki błysną śród korali;
ach! ach! wtenczas, ach! wtenczas, wtenczas
śmielej wocz’ta, wocz’ta poglądam,
usta pomykam i słuchać nie żądam,
tylko całować, całować, całować, całować!
15/ Pierścień / The Ring, Op. 74/14,
WN 50
Stefan Witwicki
Smutno niańki ci śpiewały,
a ja już kochałem,
a na lewy palec mały
srebrny pierścień dałem.
Pobrali dziewcz’ta drudzy,
ja wiernie kochałem,
przyszedł młody chłopiec cudzy,
choć ja pierścień dałem.
Muzykantów zaproszono,
na godach śpiewałem!
innego zostałaś żoną,
ja zawsze kochałem.
Wdową byłaś, już ci głow’
w rut’ ubierałem
Pryszedł wdowiec, pojał wdow’
ja jeszcze kochałem.
Dziś dziewcz’ta mnie wyśmiały,
gorzko zapłakałem:
próżnom wierny był i stały,
próżno pierścień dałem.
Antonín Dvofiák (1841–1904)
Cigánské melodie, op. 55, B 104
Adolf Heyduk (1835–1923)
16/ Má píseň zas mi láskou zní /
My Song of Love
Má píseň zas mi láskou zní,
když starý den umírá,
a chudý mech kdy na šat svůj
si tajně perle sbírá.
Má píseň v kraj tak toužně zní,
když světem noha bloudí;
jen rodné pusty dálinou
zpěv volně z ňader proudí.
Má píseň hlučně láskou zní,
když bouře běží plání;
když těším se, že bídy prost
dlí bratr v umírání.
17/ Aj! Kterak trojhranec můj přerozkošně /
Ring Out, My Triangle
Aj! Kterak trojhranec můj přerozkošně zvoní,
jak cigána píseň, když se k smrti kloní!
Konec písni, tanci, lásce, bědování.
Když se k smrti kloní, trojhran mu vyzvání.
Konec písni, tanci, lásce, bědování.
17
17.10.2013 15:14:50
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 10
18
18/ A les je tichý kolem kol / All Round
About the Woods are Still
A les je tichý kolem kol,
jen srdce mír ten ruší,
a černý kouř, jenž spěchá v dol,
mé slze v lících, mé slze suší.
Však nemusí jich usušit,
necht’ v jiné tváře bije.
Kdo v smutku může zazpívat,
ten nezhynul, ten žije, ten žije!
19/ Když mne stará matka / When My
Mother Taught Me
Když mne stará matka zpívat, zpívat učívala,
podivno, že často, často slzívala.
A ted’ také pláčem snědé líce mučim,
když cigánské děti hrát a zpívat učim!
20/ Struna naladěna, hochu, toč se v kole /
Come and Join the Dancing
Struna naladěna,
hochu, toč se v kole,
dnes, snad dnes převysoko,
zejtra, zejtra, zejtra zase dole!
Pozejtří u Nilu
za posvátným stolem;
struna již, struna naladěna,
hochu, toč, hochu, toč se kolem!
21/ Široké rukávy a široké gatě /
Wide the Sleeves
Široké rukávy a široké gatě
volnější cigánu nežli dolman v zlatě.
Dolman a to zlato bujná prsa svírá;
pod ním volná píseň násilně umírá.
A kdo raduješ se, tvá kdy píseň v květě,
přej si, aby zašlo zlato v celém světě!
22/ Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého /
Give a Hawk a Fine Cage
Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého;
nezmění on za ni hnízda trněného.
Komoni bujnému, jenž se pustou žene,
zřídka kdy připnete uzdy a třemene.
A tak i cigánu příroda cos dala:
k volnosti ho věčným poutem, k volnosti
ho upoutala.
Pyotr Ilyich Tchaikovsky (1840–1893)
23/ Забыть так скоро / Zabyt’ tak
skoro / To Forget so Soon
Aleksei Nikolayevich Apukhtin (1841–1893)
Забыть так скоро, боже мой,
Всё счастье жизни прожитой!
Все наши встречи, разговоры
Забыть так скоро, забыть так скоро!
Забыть волненья первых дней,
Свиданья час в тени ветвей!
Очей немые разговоры
Забыть так скоро, забыть так скоро!
Забыть, как полная луна
На нас глядела из окна,
Как колыхалась тихо штора...
Забыть так скоро, забыть так скоро,
так скоро!
Забыть любовь, забыть мечты,
Забыть те клятвы, помнишь ты, помнишь
ты, помнишь ты,
18
17.10.2013 15:14:50
Вн
па
За
Бо
24/
/J
In
Iva
Hr
Я
Я
Вз
На
Ох
Ох
Зн
Я
Я
Вз
Да
Ох
Ох
Зн
Я
У
Не
Да
Сн
Ох
Ох
Зн
/
19
В ночную пасмурную пору, в ночную
пасмурную пору?
Забыть так скоро, так скоро!
Боже мой!
24/ Я ли в поле да не травушка была
/ Ja li v pole da ne travushka byla / Was
I not a Little Blade of Grass, Op. 47/7
Ivan Zakharovich Surikov (1841–1880) after Taras
Hryhorovych Shevchenko (1814–1861)
Я ли в поле да не травушка была,
Я ли в поле не зеленая росла;
Взяли меня, травушку, скосили,
На солнышке в поле иссушили.
Ох, ты, горе мое, горюшко!
Знать, знать, такая моя долюшка!..
Я ли в поле не калинушка была,
Я ли в поле да не красная росла;
Взяли калинушку, сломали
Да в жгутики меня посвязали!
Знать, знать, такая моя долюшка!
Я ль у батюшки не доченька была,
У родимой не цветочек я росла;
Неволей меня, бедную, взяли,
Да с немилым, седым повенчали.
С немилым да с седым повенчали!
Знать, знать, такая моя долюшка!
ишь
25/ Отчего? / Otchego? / Why?, Op. 6 /5
Lev Aleksandrovich Mey (1822–1862) after
Heinrich Heine (1797–1856)
Отчего побледнела весной
Пышноцветная роза сама?
Отчего под зеленой травой
Голубая фиалка нема?
Отчего так печально звучит
Песня птички, несясь в небеса?
Отчего над лугами висит
Погребальным покровом роса?
Отчего в небе солнце с утра
Холодно и темно, как зимой?
Отчего и земля вся сыра
И угрюмей могилы самой?
Отчего я и сам все грустней
И болезненней день ото дня?
Отчего, о, скажи мне скорей,
Ты, покинув, забыла меня?
26/ Колыбельная песня / Kolybel’naja
pesnja / A Lullaby, Op. 16/1
Apollon Nikolayevich Maykov (1821–1897)
Спи, дитя мое,
Спи, усни! Спи, усни!
Сладкий сон к себе мани.
В няньки я тебе взяла
Ветер, солнце и орла.
Улетел орел домой;
Солнце скрылось под водой;
Ветер после трех ночей
Мчится к матери своей.
Спрашивала ветра мать:
гГде изволил пропадать?
19
17.10.2013 15:14:50
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 11
20
Али звезды воевал?
Али волны всё гонял?”
- гНе гонял я волн морских,
Звезд не трогал золотых;
Я дитя оберегал,
Колыбелочку качал!”
Спи, дитя мое,
Спи, усни, спи, усни!
Сладкий сон к себе мани.
В няньки я тебе взяла
Ветер, солнце и орла.
27/ День ли царит / Den’ li carit /
Whether Day Dawns, Op. 47/6
Aleksei Nikolayevich Apukhtin
День ли царит, тишина ли ночная,
В снах ли бессвязных, в житейской борьбе,Всюду со мной, мою жизнь наполняя,
Дума все та же, одна, роковая,Всё о тебе! Всё о тебе!
Всё, всё, всё, всё о тебе!
С нею не страшен мне призрак былого,
Сердце воспрянуло, снова любя...
Вера, мечты, вдохновенное слово,Всё, что в душе дорогого, святого,Всё от тебя, всё, всё от тебя,
Всё от тебя!
Будут ли дни мои ясны, унылы,
Скоро ли сгину я, жизнь загубя!
Знаю одно, что до самой могилы
Помыслы, чувства и песни, и силы,Всё для тебя! Всё для тебя!
Помыслы, чувства и песни, и силы,Всё, всё, всё, всё для тебя!
Sergei Rachmaninoff (1873–1943)
28/ Полюбила я на печаль свою /
Poljubila ja na pechal’ svoju / For
a Life of Pain I have giv’n My Love,
Op. 8/4
Aleksey Nikolayevich Pleshcheyev (1825–1893)
after Taras Hryhorovych Shevchenko (1814–1861)
Полюбила я,
На печаль свою
Сиротинушку
Бесталанного.
Уж такая
Доля мне выпала.
Разлучили нас
Люди сильные;
Увезли его,
Сдали в рекруты...
И солдаткой я,
Одинокой я,
Знать, в чужой избе
И состареюсь.
Уж такая
Доля мне выпала.
30/
Fa
Gla
Зд
Вз
Го
Цв
Бе
Зд
Зд
Зд
Цв
Да
31/
Ale
He
29/ Сирень / Siren’/ The Lilacs, Op. 21/5
Ekaterina Andreyena Beketova (1855–1892)
По утру, на заре,
По росистой траве,
Я пойду свежим утром дышать;
И в душистую тень,
Где теснится сирень,
Я пойду свое счастье искать…
В жизни счастье одно
Мне найти суждено,
20
И
На
На
Мо
17.10.2013 15:14:50
И
Пр
Та
Но
Се
Со
Но
3)
61)
1/5
21
И то счастье в сирени живет;
На зеленых ветвях,
На душистых кистях
Мое бедное счастье цветет...
30/ Здесь хорошо / Zdes’ khorosho / How
Fair this Spot!, Op. 21/7
Glafira Adol’fovna Galina (1873–1942)
Здесь хорошо…
Взгляни, вдали огнем
Горит река;
Цветным ковром луга легли,
Белеют облака.
Здесь нет людей…
Здесь тишина…
Здесь только Бог да я.
Цветы, да старая сосна,
Да ты, мечта моя!
32/ Не верь мне друг, когда в
избытке горя / Ne ver’ mne drug,
kogda v izbytke gorja/ Believe It not!,
Op. 14/7
Count Aleksei Konstantinovich Tolstoy
(1817–1875)/
Не верь мне, друг, когда, в избытке горя,
Я говорю, что разлюбил тебя!
В отлива час не верь измене моря:
Оно к земле воротится, любя.
Уж я тоскую, прежней страсти полный,
Мою свободу вновь тебе отдам
И уж бегут с обратным шумом волны
Издалека к любимым берегам.
31/ Сон / Son / A Dream, Op. 8/5
Aleksey Nikolayevich Pleshcheyev (1825–1893) after
Heinrich Heine (1797–1856)
И у меня был край родной;
Прекрасен он!
Там ель качалась надо мной...
Но то был сон!
Семья друзей жива была.
Со всех сторон звучали мне любви слова...
Но то был сон!
Front cover and inside photos © 2013 XXYY
Sleeve note © 2013 Petr Daněk
Translation © 2013 Karel Janovický
Front cover and inside photos © Lubomír P. Nedbal, Ivo Dankovič, Martin Homola
Sleeve note © Petr Daněk / Translation © Karel Janovický
21
17.10.2013 15:14:50
cd_bogza
11.10.2013
17:03
Str. 12
22
UP 0148-2
UP 0121-2
UP 0100-2
UP 0053-2
ARCODIVA Jaromírova 48, 128 00 Praha 2, Czech Republic
tel.: +420 223 006 934-5, +420 777 687 797 • fax: +420 223 006 935
www.arcodiva.cz
e-mail: [email protected]
17.10.2013 15:14:50
Autor © Martin Homola / ABCphoto
23
Marcel Javorček
cz
.cz
Galina Aleshkevich
Anda-Louise Bogza
17.10.2013 15:14:50
ANDA-LOUISE BOGZA
SONGS LIEDER PÍSNĚ
Mikhail Glinka
Fryderyk Chopin
Antonín Dvořák
Pyotr Ilyich Tchaikovsky
Sergei Rachmaninoff
klavír - piano
www.arcodiva.cz
17.10.2013 15:14:51

anda-louise bo anda-louise bogza

Transkript

Podobné dokumenty

Životopis

Provenience předmětů

Ukázková kapitola

Program v PDF formátu ke stažení zde

V záři italského slunce