Kladno 6.9.2015, náman Syrský strana 1 Lukáš 4:27 A mnoho

Transkript

Kladno 6.9.2015, náman Syrský strana 1 Lukáš 4:27 A mnoho
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 1
Lukáš 4:27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský
Náman."
(souvislost výroku PJ: Nazaret, synagoga, cituje Izajáše: Duch Hospodinův je nade mnou... posluchači se
diví slovům milosti, pak ale připomíná, že prorok není vzácný ve své vlasti a dokumentuje to vdovou ze
Sarepty-Elijáš, a Námanem Syrským. Vyhání ho ze synagogy a z města, chtějí ho shodit ze srázu...)
Kdo byl Náman, že ho PJ připomíná?
Náman syrský, vojevůdce, velitel vojska aramejského krále
2 Královská 5:1 Naamán, velitel vojska aramejského krále, byl u svého pána ve veliké vážnosti a oblibě,
protože skrze něho dal Hospodin Aramejcům vítězství. Tento muž, udatný bohatýr, byl postižen
malomocenstvím.
udatný bohatýr, oblíbenec krále, muž který měl úctu národa i samotného krále,
pohan, ale i nástroj Hospodinův - Bůh skrze něho dal Aramejcům vítězství...
malomocný člověk.
K čemu je sláva, úcta, hrdinství, když onemocníte na smrt.
Ale Hospodin si tohoto muže oblíbil, měl pro něj připravené uzdravení, ale nejen uzdravení z
malomocenství, ale i uzdravení jeho duše, spasení. K jeho záchraně si použil několika lidí. Obyčejných lidí a
díky tomu, že tento muž uměl naslouchat, uměl se pokořit, byl spasen a uzdraven.
Myslím na slovo ap. Pavla:
1 Timoteovi 2:3-4 Bůh chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.
Přesto, jak říká PJ, jen Náman byl ve své době uzdraven a uvěřil v Hospodina, přesto že v Izraeli (ne v
Asýrii- zdůrazňuje PJ) bylo mnoho malomocných.
Ať jsme věřící, nebo nevěřící, procházíme různými zápasy, těžkostmi, utrpením. Bůh má připravenou
pomoc, uzdravení, vysvobození. Bůh chce, aby všichni lidé došli spásy! Proč byl uzdraven jen Náman, proč
někteří lidé prožívají vysvobození, a jiní se utápí ve své bolesti, v problémech, v hříchu?
Podívejme se nyní na Námana, s cílem učit se od něj.
Bůh mu posílal do cesty různé lidi, a protože jim naslouchal, vzal je vážně, nechal si poradit, pokořil se,
poslechl, byl uzdraven a došel spásy.
Věřím, že i nám Bůh posílá do cesty různé lidi, většinou obyčejné, neznámé, ale jsou to Boží služebníci,
Boží nástroje. Většinou to není na první pohled vidět, že jsou Božími nástroji, nejsou to známé osobnosti,
a my potřebujeme pokoru, abychom je vůbec vzali vážně, abychom jim naslouchali.
Často je to tak, že ti, které si vybereme sami, kteří mají zvučné jméno, nebo postavení, kteří mají (podle
lidských měřítek) možnosti něco udělat, nám nepomohou. Platí to, co řekl ap. Pavel:
1 Korintským 1:26 Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle
lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;
27-29 ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby
zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano vyvolil to, co není, aby to, co jest,
obrátil v nic - aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem.
Vraťme se k našemu příběhu, kromě hlavní postavy vojevůdce Námana v něm vystupují tyto postavy:
izraelská dívka, otrokyně
manželka Námana
Aramejský král
Izraelský král
prorok Elíša
Námanovi otrok
Géchazí, prorokův pomocník
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 2
Izraelská dívka, otrokyně
jako malou dívku ji zajala jedna skupina nájezdníků. Paní Námanová si ji koupila jako svou otrokyni.
Těžko se vžijeme do toho, co tato dítě prožívalo. Možná že její rodiče nepřátelé zabili, vytržená z domova,
ze své země, z pozice milované dcery na pozici otrokyně.
Nicméně v domě Námanově se neměla zas tak zle. Tento silný muž i jeho manželka nebyli nelítostní,
necitliví, tvrdí lidé, ale jednali se svými otroky lidsky. Podle všeho si paní Námanová tuto dívku oblíbila, a
přesto, že to byla otrokyně, byla ochotná ji naslouchat.
Když se tato dívka dozvěděla o nemoci svého pána, o malomocenství, pocítila ve svém srdci lítost. Možná
to nebylo hned, možná měla nejprve pocit zadostiučinění, Hospodin potrestal Námana za to, co jí a
mnoha dalším udělal. Ale nad všemi těmito pocity zvítězil nakonec soucit.
Jistě viděla Námanovu manželku, svou paní, jak se trápí, jak pláče, jak se modlí a obětuje svým bůžkům,
aby jejího manžela uzdravili. Ale ona věděla, že jediný kdo může uzdravit je Hospodin, a to skrze svého
proroka.
A tak jednoho dne své paní řekla:
3 Řekla své paní: "Kdyby se můj pán dostal k proroku, který je v Samaří, ten by ho jistě malomocenství
zbavil."
Námanova manželka
možná to pro ní byl zápas, má, nebo nemá toto děvče pravdu? Mohu jí věřit? Nechce si z nás vystřelit:
Nejsou to jen hloupé, dětské povídačka?
Ale nakonec se rozhodne. Svému manželovi vše poví, a je na něm, co udělá.
Zde poprvé se mezi řádky něco dozvídáme o tomto muži. Má hezký vztah se svou ženou. To nebylo v
tehdejší společnosti běžné. Ženy neměly to postavení, které mají dnes. Ale mezi těmito manžely byl vztah
důvěry, přátelství a lásky. Náman své ženě naslouchá! Možná mu to na začátku připadá absurdní, určitě
proběhla řada rozhovorů, pravděpodobně si Náman tuto dívku zavolal aby osobně slyšel co říká. Ale
výsledek je ten, že se rozhodne podle rady otrokyně své manželky jednat.
Boží cesty jsou často zvláštní, nepochopitelné... Kolikrát si klademe otázku (kterou si jistě kladla i tato
izraelská dívenka) proč zrovna já jsem musela do otroctví?
A nebo Náman? Proč jsem zrovna já musel onemocnět takovou hroznou nemocí?
My známe tento příběh, známe jeho konec, a tak snadno odpovíme: Bůh vše připravil Námane, abys mohl
poznat Hospodine, abys mohl být spasen!
Sami sobě ale v podobných situacích odpovědět nemůžeme. Když procházíme nějakou zkouškou,
utrpením, těžkostmi v životě, tolik nás to zaměstná, že nevidíme a neslyšíme. Zabýváme se jen a jen
sebou. Naše bolest nás ochromí. Vše co nás obklopuje je tma, beznaděj, strach...
Věřím, že Bůh má připravené řešení, posílá nám do cesty lidi, své nástroje, skrze které nás chce povzbudit
k víře, k rozhodnutí, k očekávání na Hospodina, ale jsme vůbec schopni je vnímat a naslouchat jim?
Často nám Bůh do cesty pošle člověka zcela jiného, než bychom čekali!
Otrokyně - co ta mi má co radit? A ještě k tmu dítě! Kdo z nás by její rady vzal vážně?
Nějaký prorok ze Samaří, ano jeho jméno nezná, Hospodinův prorok - co je to za Boha, který nedokázal
Izrael ochránit před našimi nájezdy, jakou má takový Bůh moc? A i kdyby měl, copak by pomohl mě, který
jsem jeho národ ponížil?
Dítě, i kdybys měla pravdu, takhle to nefunguje!
Nepřipomíná vám to něco? Mě ano, vidím sám sebe! Kolikrát se mi stalo v životě, že za mnou přišel
někdo, někdo docela obyčejný, prostý, jednoduchý člověk, někdy i nevěřící - a já jsem si v duchu už
dopředu řekl: co ten mi může poradit? Co ten ví o tom, co já prožívám a čím procházím?
A pak jsem byl zahanben, protože právě skrze něj mi Bůh ukázal řešení!
Učím se to stále, nedívat se na lidi, neposuzovat je, nepohrdat, dopředu je neodepsat, protože co když
zrovna tohoto člověka ke mě posílá Bůh, aby mi ukázal cestu?
Je to těžké, snadnější je jít pro radu a pomoc k těm, kteří něco znamenají, kteří jsou odborníci, kteří mají
jméno... a není nic špatného, jestliže takovéto lidi vyhledáme, ale někdy to má jeden háček. Oni jsou
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 3
odborníky, a Boha vlastně nepotřebuji. Pokud Bůh chce zjevit svou moc, často si používá ty bezejmenné,
obyčejné, přezírané...
Naše malá holka, izraelská otrokyně ani nemá jméno... a přesto byla Božím nástrojem k záchraně
Námana!
A kdo tuto dívenku Námanovi přivedl,kdo mu tlumočil její poselství? Námanova manželka!
Kdybych byl v roli Námana, a Gražynka by mi přišla říct o své otrokyni a její radě, asi bych jen mávl rukou a
ani to nechtěl poslouchat. Ty a ta otrokyně už vůbec nevíte co je to malomocenství. To se nedá vyléčit a
nějaké dětské povídačky, s tím na mne nechoď.
Jak snadno odmítneme ty nejbližší. Muž manželku, žena manžela, nebo své děti. Známe se navzájem tak
dobře, že už dopředu víme, že rada nejbližších není k ničemu!
A přitom právě skrze ty nejbližší k nám chce Bůh hovořit!
Jak je důležité, když cokoliv prožíváme, abychom v manželství naslouchali jeden druhému s postojem, že
skrze toho druhého ke mě může a chce mluvit Bůh. Nemávat rukou, a priory neodmítat, ale naslouchat si,
a pak se společně modlit, hledat, co je skutečně od Boha a co je pouze naše lidská představa.
Neříkám, že každá reakce Gražyny je poselství od Hospodina, a vůbec netvrdím, že všechno co řeknu já je
slovo Boží. To ne, ale Bůh často chce mluvit ústy našeho partnery do situace, kterou prožíváme. A nebo
skrze děti - a klidně to mohou být i malé děti, skrze které nám Bůh ukáže cestu jak ven.
Mnohdy je to tak, že nám až za chvíli dojde, tohle by mohlo být slovo od Hospodina. A proto je tak
důležité naslouchat - těm nejbližším, v rodině, v církvi, ale i ve světě, protože Bůh si může použít každého.
Místo toho, abychom chodili uzavřeni v auře svého problému, se sklopenou hlavou a strachem v srdci,
dívejme se kolem sebe, a naslouchejme, vždyť Bohu na nás záleži, a možná už někoho poslal s poselstvím,
s řešením, se slovem pro mne - tak ať ho neminu, nepřeslechnu.
Aramejský král
k němu jde Náman, když uvěří, že ta malá izraelská holka může mít pravdu. A král reaguje jednoznačně.
Napíše doporučující dopis králi Izraelskému a Námana za ním pošle.
Bible to nijak nekomentuje. Udělal to aramejský král proto, že uvěřil, nebo proto, že mu byli Námana líto,
věděl že nemá žádnou šanci, tak proč nezkusit najít pomoc v Izraeli.
Nevíme, ale jedno je jasné, pokud jeho reakci porovnáme s tím, co udělal král Izraelský, tak tento pohan
vyhrál.
Izraelský král
když k němu Náman dorazil, s doporučujícím dopisem a s dary, král Izraele se vyděsil! Roztrhl své roucho a
říká:
6 Izraelskému králi přinesl dopis: "Jakmile ti dojde tento dopis, s nímž jsem ti poslal svého služebníka
Naamána, zbav ho malomocenství."
7 Když izraelský král dopis přečetl, roztrhl své roucho a řekl: "Jsem snad Bůh, abych rozdával smrt nebo
život, že ke mně posílá někoho, abych ho zbavil malomocenství? Jen uvažte a pohleďte, že hledá proti
mně záminku!"
Jsem snad Bůh? Jistě že není, to je jasné. Ale co ta jeho reakce znamená? Copak on nevěří v Hospodina,
cožpak nemá kolem sebe kněze, chrám, truhlu smlouvy, cožpak neví, že se může k Hospodinu modlit, a
nakonec: cožpak neví že má ve svém království proroka?
Izraelský král není duchovní člověk, on je politik. Za vším hledá politický problém. Zde vidí záminku
aramejského krále, aby proti Izraeli vytáhl do boje.
Nevidí malomocného Námana, nevidí šanci pro Izrael, aby zazářila Hospodinova sláva, neví co je to soucit,
a nepočítá s Boží moci.
Pokud by Náman dal na jeho reakci, odjel by okamžitě domů!
A to se může stát i nám, pokud budeme hledat pomoc u vlivných, mocných, a třeba i u křesťanských
autorit, pokud oni nemají živou víru, tak jako ta malá holka, budou pro nás jen a jen zklamáním. Je to
smutné, že i v církvi jsou někteří, kteří přes všechna nádherná slova nepočítají s Bohem. Nechci být
takovým člověkem!
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 4
Prorok Elíša
Král si neví rady, Elíša, Hospodinův prorok se o všem doslechne a posílá králi vzkaz:
8 Když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: "Proč jsi roztrhl své
roucho? Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je v Izraeli prorok."
A Náman jde. Konečně je u cíle. Otrokyně měla pravdu. Je plný očekávání. I Elíšův vzkaz králi Izraele pro
něj byl povzbuzením: Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je v Izraeli prorok.
Rád přijdu, rád poznám Božího proroka! Samozřejmě má své představy. Čeká, že ho prorok přivítá, vzdá
mu poctu, která mu náleží, pak na něj vloží ruce, bude říkat nějaká posvátná slova, dělat gesta, možná
použije nějaké kadidlo, nebo zaklínání.... a bude zdráv.
Místo toto, ho čekalo zklamání.
9-10 Naamán tedy přijel se svými koni a s vozem a zastavil u vchodu do Elíšova domu. Elíša mu po
poslovi vzkázal: "Jdi, omyj se sedmkrát v Jordánu a tvé tělo bude opět zdravé. Budeš čist."
11 Ale Naamán se rozlítil a odešel. Řekl: "Hle, říkal jsem si: »Zajisté ke mně vyjde, postaví se a bude
vzývat jméno Hospodina, svého Boha, bude mávat rukou směrem k posvátnému místu, a tak mě zbaví
malomocenství.«
Tak to ne, jít se 7x ponořit do té špinavé izraelské řeky? Copak naše řeky Abána Parpar nejsou lepší?
12 Cožpak nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší než všechny vody izraelské? Cožpak jsem se
nemohl omýt v nich, abych byl čist?" Obrátil se a rozhořčeně odcházel.
Námanovi otroci
Na začátku a na konci příběhu vystupují otroci. Impulz k víře vyšel z úst dítěte, izraelské otrokyně, a
závěrečná rada z úst služebníků, otroků, kteří svého pána Námana na této cestě doprovázejí.
13 Ale jeho služebníci přistoupili a domlouvali mu: "Otče, ten prorok ti řekl důležitou věc. Proč bys to
neudělal? Přece ti řekl: »Omyj se, a budeš čist.«"
Otroci domlouvají svému pánu! Mohl je v záchvatu vzteku popravit! Nebo alespoň potrestat, zbít!
Ale všimněte si: oni mu neříkají: Pane Námane, ale Otče...
A přemlouvají ho, prosí, udělej to, za zkoušku to stojí! Kdyby po tobě prorok cokoliv požadoval, dal bys mu
to, a jde jen o to, 7x se ponořit... Co když ten prorok má pravdu. A skoro nic tě to nestojí, zkus to, prosím!
Námana to stálo mnoho, stálo ho to pokoření!
Ale poslechl své otroky, vstoupil do řeky, jednou, dvakrát, sedmkrát
a když vystoupil po sedmé, jeho tělo bylo uzdraveno!
14 On tedy sestoupil a ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího. A jeho tělo bylo opět
jako tělo malého chlapce. Byl čist.
Pro Námana to bylo především ponižující. Vůbec ten přístup proroku k němu, a pak ten nesmyslný
požadavek! 7x se ponoř do řeky. Jakou to má logiku, jaký význam, co je to za hloupost?
Řadě věci nerozumíme, ale nejde o to vše pochopit a vysvětlit, v Božím království jde především o
poslušnost.
vkládání rukou na nemocné a modlitby za ně
Modlitby a mazání olejem
Večeře Páně
křest
žehnání (i na závěr bohoslužby, a nebo žehnání lidem, národu, Jeruzalému z mého pokojíka modliteb)
desátky, dary Bohu
slovo proroctví a moudrosti
modlitba v jazycích
K poslušnosti se Bůh přizná. Naše poslušnost je vyjádřením toho, že Bohu důvěřuji. Udělám to proto, že to
řekl on, ne proto, že jsem to pochopil, že znám logiku souvislostí, a nebo že tomu dávám nějaký magický
význam. Ne, poslušnost je odpověď mojí víry na Boží slovo.
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 5
Jako Petr, loví ryby celou noc, nic neuloví, a pak přijde tesař Ježíš a řekne mu aby udělal něco, co nemá
racionální vysvětlení, co nemá logiku, nad čím se každý profesionální rybář usměje. "Zajeď na hlubinu a
spusťte sítě k lovu!"
Ale Petr to udělá. Poslechne. Ne proto, že je to dobrá rada, ale proto že to řekl Ježíš:
Lukáš 5:5-6 Šimon mu odpověděl: "Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé
slovo spustím sítě." Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
Náman se na slovo Elíši 7x omyl v Jordáně (ano, ale museli ho k tomu povzbudit a možná i přemluvit jeho
otroci). Ale udělal to, rozhodl se pro poslušnost a byl uzdraven! A nejen že jeho tělo bylo uzdraveno z
malomocenství, ale jeho duše byla uzdravena. Uvěřil, stal se Božím dítětem.
stal se duchovním bratrem své malé dětské otrokyně - zajímalo by mě jejich shledání doma...)
Prorok ELíša a jeho divné řešení
nevím, ale myslím si, že Hospodin chtěl zbořit všechny Námanovi představy, že mu chtěl odstřihnout
všechna lidská řešení, aby pochopil, že spása přichází jen od Hospodina.
Ne od krále Božího lidu, dokonce ani od proroka živého Boha, ale od Boha samotného.
Kdyby Elíša vyšel, modlil se za něj, vložil na něj ruce, udělal jakýkoli symbolický úkon, pozornost Námana
by se soustředila na proroka. Na člověka. Možná by jeho tělo bylo uzdraveno, ale co duše?
Stal by se vyznavačem Elíši, a nestal by se dítětem Božím.
Elíša byl pokorný člověk (to byla velká příležitost, aby se ukázal...) nechal se vést Duchem svatým. A
výsledkem bylo spasení Námana. Vojevůdce, kterého si Hospodin použil k vítězství aramejců se stal
služebníkem Hospodina.
Náman se rozhodl jít cestou poslušnosti. Ani špína řeky Jordán ho neodradila.
Jiný by se bál infekce, nákazy, a nebo by se nechtěl ušpinit, ale on se rozhodl důvěřovat slovu proroka.
Oč víc je důležité důvěřovat slovu Ježíše!
Aramejský král, neutrální, spíše pozitivní postoj,
Izraelský král - naprosté selhání
prorok - nepochopitelná, spíše odpudivá reakce
ale ti nejposlednější - otroci - izraelské děvče a otroci, kteří mu slouží na cestě se stali nástroji v
Hospodinových rukou!
A tak se stále vracím k základní myšlence:
Bůh si používá obyčejné, nenápadné, možná přezírané lidi, aby nás skrze ně přivedl k sobě a zachránil nás.
V otázce spasení, uzdravení, osvobození, vysvobození z utrpení, bolesti, těžkostí, k záchraně rozbitých
vztahů...
Vidíme tyto Boží posly, slyšíme co říkají, bereme je vážně?
Kladno 6.9.2015, náman Syrský
strana 6
Biblický text
2 Královská 5:1 Naamán, velitel vojska aramejského krále, byl u svého pána ve veliké vážnosti a oblibě,
protože skrze něho dal Hospodin Aramejcům vítězství. Tento muž, udatný bohatýr, byl postižen
malomocenstvím.
2 Jednou vyrazily z Aramu hordy a zajaly v izraelské zemi malé děvčátko. To sloužilo Naamánově ženě.
3 Řeklo své paní: "Kdyby se můj pán dostal k proroku, který je v Samaří, ten by ho jistě malomocenství
zbavil."
4 Naamán to šel oznámit svému pánu: "Tak a tak mluvilo to děvče z izraelské země."
5 Aramejský král řekl: "Vyprav se tam a já pošlu izraelskému králi dopis." I šel. Vzal s sebou deset talentů
stříbra a šest tisíc šekelů zlata a desatery sváteční šaty.
6 Izraelskému králi přinesl dopis: "Jakmile ti dojde tento dopis, s nímž jsem ti poslal svého služebníka
Naamána, zbav ho malomocenství."
7 Když izraelský král dopis přečetl, roztrhl své roucho a řekl: "Jsem snad Bůh, abych rozdával smrt nebo
život, že ke mně posílá někoho, abych ho zbavil malomocenství? Jen uvažte a pohleďte, že hledá proti mně
záminku!"
8 Když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: "Proč jsi roztrhl své
roucho? Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je v Izraeli prorok."
9 Naamán tedy přijel se svými koni a s vozem a zastavil u vchodu do Elíšova domu.
10 Elíša mu po poslovi vzkázal: "Jdi, omyj se sedmkrát v Jordánu a tvé tělo bude opět zdravé. Budeš čist."
11 Ale Naamán se rozlítil a odešel. Řekl: "Hle, říkal jsem si: »Zajisté ke mně vyjde, postaví se a bude vzývat
jméno Hospodina, svého Boha, bude mávat rukou směrem k posvátnému místu, a tak mě zbaví
malomocenství.«
12 Cožpak nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší než všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl
omýt v nich, abych byl čist?" Obrátil se a rozhořčeně odcházel.
13 Ale jeho služebníci přistoupili a domlouvali mu: "Otče, ten prorok ti řekl důležitou věc. Proč bys to
neudělal? Přece ti řekl: »Omyj se, a budeš čist.«"
14 On tedy sestoupil a ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího. A jeho tělo bylo opět jako
tělo malého chlapce. Byl čist.
15 Vrátil se k muži Božímu s celým svým průvodem. Přišel a postavil se před něho a řekl: "Hle, poznal jsem,
že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli. A nyní přijmi prosím od svého služebníka projev vděčnosti."
16 Elíša odvětil: "Jakože živ je Hospodin, v jehož službách stojím, nevezmu nic." Třebaže ho nutil, aby si
něco vzal, on odmítl.
17 Potom Naamán řekl: "Tedy nic? Kéž je tvému služebníku dáno tolik prsti, kolik unese pár mezků, neboť
tvůj služebník už nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům než Hospodinu.
18 Toliko v této věci ať Hospodin tvému služebníku odpustí: Když můj pán vstupuje do domu Rimónova,
aby se tam klaněl, a opírá se o mou ruku, i já se v Rimónově domě skláním. Když se tedy v Rimónově domě
budu sklánět, ať Hospodin tvému služebníku tuto věc odpustí!"
19 On mu řekl: "Jdi v pokoji."
20 řekl si Géchazí, mládenec Elíši, muže Božího: "Hle, můj pán ušetřil toho Aramejce Naamána, když
nevzal z jeho ruky, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a něco si od něho vezmu."
21 A Géchazí se za Naamánem rozběhl. Když Naamán spatřil, že za ním běží, seskočil z vozu, šel mu vstříc
a řekl: "Je všechno v pořádku?"
22 Odpověděl: "V pořádku. Můj pán mě posílá se vzkazem: »Hle, právě ke mně přišli z Efrajimského pohoří
dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim talent stříbra a dvoje sváteční šaty!«"
23 Naamán řekl: "Vezmi si laskavě dva talenty." A ještě ho nutil. Zavázal oba talenty stříbra do dvou vaků,
k tomu dvoje sváteční roucho, a dal to dvěma svým mládencům, aby to před ním nesli.
24 Když přišel na kopec, vzal si to od nich a doma uložil. Muže propustil a oni odešli.
25 Sám pak vešel a postavil se před svého pána. Elíša se ho zeptal: "Odkudpak, Géchazí?" Odvětil: "Tvůj
služebník nikam nešel."
26 Elíša mu řekl: "Což jsem v duchu nebyl při tom, když se muž obrátil ze svého vozu a šel ti vstříc? Copak
je čas brát stříbro a brát šaty a olivoví či vinice, brav či skot, otroky či otrokyně?
27 Proto Naamánovo malomocenství navěky ulpí na tobě a na tvém potomstvu." I vyšel od něho
malomocný, bílý jako sníh.

Podobné dokumenty

stáhnout - Tre-fa

stáhnout - Tre-fa jsem, protože každá matka, kteod manžela se modlila, aby on byl rá se snaží dobře vychovávat své ho velmi vážné knězem. Byla 12 let velmi těžce děti, plní to, co je od Boha pro rozhodnutí, kam nemo...

Více

Samuel - klíčový prorok

Samuel - klíčový prorok 25 Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude rozhodčím?" Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že pro...

Více

28. neděle v mezidobí

28. neděle v mezidobí bez lidí, že zve k svému stolu hříšníky, pohany a divochy, když jeho křesťanské děti se vzpouzejí přijít. Není to zvláštní? Lidé se chtějí mít dobře, chtějí žít šťastně, ale podle svého, ne podle B...

Více

Uložte - Online Bible

Uložte - Online Bible řekla: "V pořádku." [27] Ale když přišla k muži Božímu na horu, chopila se jeho nohou. Géchazí přistoupil a chtěl ji odstrčit. Muž Boží však řekl: "Nech ji, má hořko v duši. Hospodin mi to zatajil ...

Více