11. Reflexe genderu v procesu migrace

11. Reflexe genderu v procesu migrace
Petra Ezzeddine
„Genderový aspekt v migraci neznamená pouze „dopln ní“ žen tam , kde jsme
je postrádali. Znamená to nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které
zahrnují ženy i muže ve vzájemné interakci. Gender je významným organiza!ním
principem v sociálních vztazích, a jako takový podmi"uje každý aspekt lidské
interakce na osobní nebo domácí úrovni, v lokální komunit a v mezinárodních
vztazích.“
(Erel, Morokvasic, Shinozaki, 2003:7)
Kapitola se v nuje kritické reflexi vybraných sou!asných teoretických koncept"
genderových aspekt" v procesu migrace. Zam #uje se na následující oblasti: a)
gender a moc v procesu migrace, b) gender a teorie sítí (tzv. „network theory“),
c) gender a teorie domácností, d) gender a trh práce a kone!n za e)
transnacionální mate#ství. Jak uvádí Pedraza (1991), ješt do 70. let 20. století
byly migrantky vnímány jenom jako pasivní následovatelky muž", jež migraci
iniciovali. Jinou alternativu p#edstavovaly ženy, které na migrující manžele
!ekaly na vesnici, zcela závislé na jejich p#íjmech z pracovních aktivit v
zahrani!í. Tímto zp"sobem konceptualizace genderových rolí podpo#ila teorii
modernizace, ve které ženy reprezentovaly tradi!ní kontinuum v rámci rodiny
a p#íbuzenstva.
V letech 1980 až 1990 zasáhl do migra!ních studií silný vliv feministických
teorií. Ve feministických teoriích je gender nazírán jako soubor identit, chování
a moci ve vztazích, který je konstruovaný kulturou a spole!ností. Toto
paradigma ovlivnilo nazírání genderu v migraci dvojím zp"sobem. První souvisí
s patriarchátem, hierarchií moci, dominancí a kontrolou muž" v ovládání žen.
Tedy, jak patriarchát ovliv$uje možnost migrovat, kdy a kde se usadit (Boyd a
Grieco, 2003). Druhý okruh souvisí se vzájemnými vztahy mezi ženami a muži,
se zm nou vztah" k jejich rodinným p#íslušník"m, v!etn partner"/partnerek v
procesu migrace. Jde o to, jak je patriarchát zahrnut a/nebo rekonstruován
v pr"b hu migrace.Výzkumníci/ce se také soust#edili/ly na problematiku ú!asti
229
Migrace a rozvoj - text B5.indd 229
22.8.2011 12:35:03
žen na trhu práce v nové zemi, vliv ženské kontroly a moci v rodin nebo na
v tší zahrnutí mužské práce do pé!e o domácnost a rodinu.
11.1. Gender a moc v procesu migrace
Jak upozor"uje Brettel (2000), jeden z nejvíce zkoumaných analytických model#
z oboru feministické antropologie179, který je aplikován p$i studiu genderu
v migraci, je postaven na vztahu mezi produkcí a reprodukcí. Model $eší otázku,
jestli hodnota zisku z migrace nabízí rozší$ení genderové moci a statusu
imigrantských žen v jejich domácnostech. Brettel (2000) vychází z p$edpokladu,
že v tší sdílení domácích aktivit je výsledkem nár#stu pracovních povinností
žen. To zp#sobuje zm ny v zam stnávání, rodinné struktu$e, životním stylu.
Podobn argumentuje také Kosack (1991:158) svým tvrzením, že p$ístup
k n kterým ekonomickým svobodám prost$ednictvím placené práce „dodává
ženám sílu k jejich emancipaci z pod adné tradi!ní role“. P$íkladem m#že být
studie Chai (1998), která explicitn
aplikuje konceptuální schéma
domácí/ve ejný na analýzu korejských imigrantských žen na Havaji. Ukazuje,
že dob$e vzd lané korejské ženy ze st$ední t$ídy jsou ve své vlastní domovské
spole!nosti odkázány na sféru domácnosti, zatímco jako imigrantky zastávaly
dob$e placenou práci . Chai (1998:278) tvrdí, že vyšší mzdy „mohou vést k v"tší
flexibilní d"lb" práce, rozhodování a rodi!ovské zodpov"dnosti a rovn"ž tak
k menší pohlavní segregaci v sociální i ve ejné sfé e.“ Migrantky mohou
zejména v procesu pracovní migrace více rozvinout vlastní sebedefinování
genderové role. To se d je pomocí lepšího p$ístupu k vlastní hotovosti, která
vede k osobní spot$eb na vlastní zájmy a k celkovému osobnímu prosp chu
(George, 2005). V tší moc v migraci m#že vést ženské migrantky k menší
motivaci vrátit se do vysílající spole!nosti, už proto, že by tím ztratily výhody,
které získaly v zahrani!í. Tato migra!ní strategie není zp#sobena r#znou
motivací muž# a žen k návratu, ale limitovanými možnostmi jejich zam stnání
a specifickými sociálními podmínkami, kterým !elí ženy v sociálních vztazích
ve své mate$ské spole!nosti a kultu$e.
179
Jedná se zejména o ty, které jsou inspirovány marxistickou filozofií. Termíny
sociální reprodukce a reproduktivní práce se váží k r#zným aktivitám, které souvisí
s chodem domácnosti a aktivitami jejich !len#.
230
Migrace a rozvoj - text B5.indd 230
22.8.2011 12:35:03
Zejména migrantky-matky vyvíjejí r zné strategie, které jim mohou zlepšit
koordinaci produk!ní a reproduk!ní práce. Jednou z t"chto možností je
cirkulární migrace. Krátkodobé pohyby za prací umož#ují migrantkám a
migrant m zlepšení (finan!ního hlediska) kvality života v jejich mate$ském
státu. Neusazují se, naopak z stávají v pohybu. Práv" strategie tzv. pendlerské
migrace180 je genderov" diferencována. Zatímco muži organizují svoji
pendlerskou migraci s ohledem na pot$eby jejich placené práce, management
ženské migrace se rozvíjí kolem kombinování placené práce v zahrani!í s jejich
„reproduk!ní“ pé!í o domácnost a rodinu (Morokvasic, 1986). Rovn"ž
feministi!tí geografové/ky potvrzují, že ženy mají tendenci brát práci blízko
domova, což jim pomáhá v propojení pé!e o d"ti a domácí povinnosti (Massay,
1994). Jinou možností je nap$íklad transgenera!ní mate$ství (kde funkci matek
nahradili prarodi!e) jako efektivní strategie, jak mít d"ti a být zárove#
zam"stnaná na plný úvazek.
Analytický koncept produk!ní a reproduk!ní práce v procesu migrace ovšem
není p$ijímán bez výhrad. Laslett a Brenner (1989) upozor#ují, že zachovávání
života (pé!e o rodinu a d"ti) je formou práce, druhem reprodukce,
fundamentálním zásahem do spole!nosti tak, jak se d"je i v p$ípad" produkce
statk . Tvrdí, že zejména ženy zasílají „reproduk!ní typ“ úspor (nap$. financují
vzd"lání a výživu d"tí), které ony samy ovšem jako reproduk!ní nepoci%ují. Jak
argumentuje Brettel (2000:122): „Je vlastn otázkou, zda investice do vzd lání
vlastních d tí není práv tou nejlepší investicí i z hlediska optiky mužské
produktivity“. Zjednodušené schéma migrace, která zajiš%uje zm"nu statusu žen
sm"rem k jejich posílení moci, neplatí, protože polarita práce a rodina je typická
pro mnoho žen (nejen migrantek). Geopolitické a kulturní faktory jenom tuto
dichotomii zprost$edkovávají. Na p$íklad" bangladéšských migrantek ukazuje
Dannecker (2005), že životní styl tradi!ních pár reflektuje nové požadavky
existence v novém sociálním prost$edí velkom"st, p$i!emž to nemusí znamenat
jenom pouhé kopírování západního modelu. Na druhé stran" migrace m že ženy
také stigmatizovat a marginalizovat, zejména v p$ípad" p$ijetí nového (rozum"j
moderního) životního stylu.
Migrace p$ináší ženám nejen odolávání patriarchální moci, ale i jakýsi druh
„znovunabývání“ genderové moci, která však nemá pro jejich životy tém"$
žádné výhody (Parrenas, 2001). Materiální odm"ny za domácí práce jsou
180
Lze se setkat i s termínem „dojíž&ková migrace“.
231
Migrace a rozvoj - text B5.indd 231
22.8.2011 12:35:04
maximalizovány práv s formováním trasnacionálních rodin a jejich manipulací
pomocí mechanizmu kontroly práce. Navíc každodenní praktiky v kruhu svých
rodin pomáhají migrantkám zakládat jejich vlastní komunitní (zejména etnicky
podmín ný) život, který je protiváhou v!"i problém!m, které prožívají
v hostitelské spole"nosti. V rozdílné situaci se nacházejí mužští migranti. Ty
migrace nutn nestaví do opozice k jejich genderové roli živitel! rodin. Status
migranta není v tšinou v ideové kolizi s mužskou genderovou identitou. Práv
naopak, migrace mužským migrant!m jejich schopnosti rozši#uje (nap#íklad u"í
mladé muže samostatnosti v rámci vedení domácnosti), zejména t m, kte#í žili v
mládeneckých komunitách. Sotelo (1994) ukazuje na p#íkladu mexické migrace
do USA, že n kte#í ženatí muži preferovali pozici nezávislého migranta. Tak
mohli dávat více pen z také na své vlastní výdaje, protože jejich vlastní ženy
(které z!staly doma) nev d ly o jejich skute"ných výd lcích. Také pro nezadané
ženy m!že být migrace procesem p#etransformování kulturn o"ekávané
genderové role poskytovatelek pé"e a udržovatelek rodinných vztah (Aranda,
2003). Migrace se tak m!že stát jakousi formou osvobozujícího procesu a vést
k genderové rovnováze tím, jak zpochyb$uje rurální a kognitivní uspo#ádání
místa ženy, které v nové situaci již neplatí. Ale jak upozor$uje Sotelo (2001),
narušení hranic mužské a ženské sféry m!že vést k rozší#ení mužské kontroly
nad ženami, ale ne k jejich úplné redukci.
Domnívám se, že na tomto míst je d!ležité si položit otázku. Dochází k
p#enosu posílené genderové moci migrujících žen v d!sledku osamostatn ní
(emancipace) skrze migraci do jejich mate#ské spole"nosti? Tolstokorova (2008)
nap#íklad argumentuje, že feminizace pracovní migrace na Ukrajin nevede k
trvalému posílení aktivního otcovství ani ke sdílenému rodi"ovství, zm na je
pouze do"asná. Ukrajinští muži se po návratu jejich žen ze zahrani"í (nebo také
ze spole"ného pobytu v zahrani"í) snaží o utvrzení svého rodinného v!dcovství a
patriarchálních iluzí. Jak p#ipomíná Morokvasic (2004, 160:70): „P ekra!ování
hranic kv"li práci m"že být posilující, otevírá p íležitosti pro odmítání
genderových norem, ale také m"že vést k novým závislostem a posílit genderové
hranice a hierarchie“.
232
Migrace a rozvoj - text B5.indd 232
22.8.2011 12:35:04
11.2. Gender v migraci a teorie sítí („network theory“)
Genderové aspekty v migraci jsou v antropologii a sociologii sledovány a
aplikovány také na stávající „klasické“ teorie migrace. P íkladem m!že být
teorie sítí. Teorie sítí („network theory“) vysv"tluje specifický aspekt pr!b"hu
migrace, který je založený na významu mezilidských vztah!. Jak zd!raz#uje
Massey et al. (1993:449): „Každý akt migrace sám o sob vytvá!í sociální
struktury k jejich udržení. Každý nový migrant redukuje svou migrací náklady
n kolika p!átel a p!íbuzných, a zárove" snižuje tak riziko své vlastní migrace."
Pro genderovou perspektivu je tato teorie d!ležitá zejména proto, že p enáší
migra$ní proces do osobní a kulturní roviny, a také do roviny sociálních vztah!,
které navazují migranti b"hem své migrace.
Sociální sít" v migraci mohou plnit také d!ležitou funkci ve „strategii p ežití“.
Plní funkci emocionálního podp!rného systému, a to zejména ty sít", které
jsou složeny z p íbuzných a p átel (Aranda, 2003). Uspokojují emocionální
pot eby migrant! a migrantek a poskytují jim pomoc a podporu. Zejména
migrantky vnímají situaci bez rodiny ost eji, a to zejména v krizových situacích
jako je rozvod, narození dít"te nebo smrt v rodin". V procesu migrace mohou být
sít" pé$e p etvá eny, zejména v p ípadech, kdy migranti/ky dosáhli/y status
st ední t ídy, který byl spojený s ur$itým finan$ním ohodnocením a byli/ly
schopni/y posílat dom! $ást svých výd"lk! (remitencí), $ast"ji cestovat dom!
nebo platit p ímou pomoc rodin". Tuto formu pomoci své rodin" nazývá Aranda
(2003) pojmem „facilitovaná pé$e“. Kritici/$ky teorie sociálních sítí argumentují
zejména tím, že tato teorie nedokáže jednotn" vysv"tlit, pro$ a jakým zp!sobem
jsou takové sít" mezi migranty a migrantkami vytvá eny. Jejich argumentace je
založena na tvrzení, že tyto sít" jsou závislé na historických, geografických a
politických vztazích, které existovaly již p ed nástupem masové migrace.181
Výzkumy Boyd a Grieco (1998) ukázaly, že velikost rodiny a sp átelené sít" se
neukázaly jako statisticky významné faktory, které ovliv#ují jak p echodnou, tak
trvalou migraci.
181
Oishi (2000)argumentuje tím, že teorií sítí není možné vysv"tlit existenci blízkých
vztah! mezi majoritními/vysílajícími/ a p ijímajícími zem"mi v Asii .
233
Migrace a rozvoj - text B5.indd 233
22.8.2011 12:35:04
11.3. Domácnost nebo individuální jedinec?
Další inspirativní teorií migrace pro studium genderu v migraci je teorie
domácností - tzv. household theory. Ta je založena na tvrzení, že rozhodnutí
migrant jsou vytvá!ena na úrovni domácností. Lidé konají kolektivn" nejenom
s cílem maximalizace zisku, ale také minimalizace rizika pro své #leny a
p!íbuzné. Domácnost kontroluje riziko za ú#elem zlepšení vlastní ekonomické
situace tím, jak diverzifikuje alokaci zdroj domácnosti (zejména rodinné
pracovní síly). Jak upozor$ují Grasmuck a Pessar (1991:15), práv" domácnosti
mobilizují zdroje podpory, p!íjem a odesílání výd"lku zp"t dom . Jsou to
domácnosti, které rozhodují o „produkci“ svých #len , jejich spot!eb"
a distribu#ních aktivitách: „Domácnost, tak jak ji vnímáme my, má svou vlastní
politickou ekonomii, ve které je p ístup k moci jiných hodnocených zdroj!
distribuovaný kolem genderu a genera"ních linek“. Teoretici/#ky migrace
zd raz$ují, že domácnost je sociální jednotka, která d"lá rozhodnutí jestli v bec
migrovat, kdo bude migrovat, jaké zdroje budou alokovány pro migraci, jaké
zasílané výd"lky má rodina o#ekávat, a jestli migrace bude p!echodná nebo
trvalá. Tato rozhodnutí jsou vedena genderovými rolemi normativn"
p!edepsanými p!íbuzenstvím stejn" jako hierarchií moci v domácnosti
(Grassmuck a Pessar 1991). Domácnost tak m že být vnímána jako p!emost"ní
mezery mezi mikro stupn"m (na úrovni agenta/ky individuální migrace) a
strukturálním kontextem (zejména socio-ekonomickým a politickým), ve kterém
se odehrává migrace. Jak upozor$uje Oishi (2000), teorie domácností se široce
používala, ale jenom málo výzkumník ji v terénu také testovalo. Dalším
argumentem kritik /#ek zejména t"ch, kte!í se ve svých výzkumech zam"!ili/y
na gender v migraci je, že rodina (resp. domácnost) jsou sice jednotkami, kde
probíhají produk#ní a redistribu#ní aktivity, ale jsou také místem, kde se mohou
lidé s r znými aktivitami a zájmy dostat do konfliktu. Migrant/ka je #asto
považován/a za individuálního konatele, ale i jako #ást migrující domácnosti.
Informace o velikosti domácnosti a jejího typu bývá n"kdy zahrnuta do analýzy
podmínek pro pohyb, ale jenom n"kolik studií zam"!ilo svoji pozornost na to,
jakým zp sobem seskupení #len domácností p!ispívá k rozhodnutí k migraci
(George, 2005). Koncept domácnosti je problematický také proto, že domácnost
m že obsahovat široký soubor osob (jako je tomu v p!ípad" rozší!ených typ
rodin, které nemusí emigrovat celé).
234
Migrace a rozvoj - text B5.indd 234
22.8.2011 12:35:04
Opozi ním paradigmatem, které se používá zejména p!i analýze procesu
rozhodování k migraci, je zd"raz#ování migrace jako individuálního rozhodnutí.
Toto paradigma je typické zejména v neoklasickém ekonomickém a
demografickém modelu z let 1970 - 1980. Zodpov$dnost žen jako manželek a
matek a role muž" (jako živitel") je v tomto modelu chápána jako
nejvýznamn$jší faktor v procesu rozhodování o migraci. Problémem t$chto
ekonomických model" je, že racionáln$ kalkulující domácnost nahradil jenom
racionáln$ kalkulující jedinec, což také uspokojiv$ nevysv$tluje
makroekonomický rámec migrace. Ob$ paradigmata spojuje to, že chápou
ženské migrantky jako normativní kategorii, ímž výrazn$ p!ispívají k
pochopení migrace v termínech individuálního racionálního rozhodnutí, které je
založeno na rozdílu v p!íjmech (neoklasický ekonomický model) nebo na
rozdílech v kolektivním racionálním rozhodnutí v domácnostech (nap!íklad v
t$ch státech, které jsou závislé na remitencích). Souhlasím s tvrzením Pedrazy
(1991:311): „Studie genderu v migraci p inášejí propojení výše uvedených
paradigmat tím, že sice zd!raz"ují roli individuálního migranta/ky v procesu
migrace, ale neopomíjejí širší strukturální podmínky, za kterých jednotliví
agenti/ky d#lají svá rozhodnutí.“ Rodiny a domácnosti se pro/proti migraci
rozhodují také na základ$ dalších faktor", jako jsou nap!íklad strategie p!ežití v
závislosti na etap$ životních cykl", individuálních motivací, strategií domácností
a struktury komunity, socio-ekonomické podmínky a politická situace v
p!ijímajících i vysílajících státech, které mohou nebo nemusí podporovat
migraci. Rodinná strategie se tím st!etává s ekonomickými a politickými
transformacemi globálního sv$ta.
11.4. Migrantky a trh práce (profesní
práce)
segmentace a mobilita na trhu
Nejvýrazn$jší teorií genderu v migraci, která vysv$tluje postavení migrantek na
trhu práce, je teorie "trojí neviditelnosti" (tzv. triple invisibility), která !íká, že
migrantky jsou na lokálních i globálních trzích neviditelné ve t!ech úrovních t!ídy, etnicity a genderu (Brettel, 2000). Tato "neviditelnost" zp"sobuje u
migrantek jejich profesní segmentaci do n$kolika sektor" ekonomiky, jako je
nap!. textilní pr"mysl nebo úklid a pomoc v domácnosti. Tímto zp"sobem
segmentovaný pracovní trh m"že znamenat také nízkou socioprofesní mobilitu.
235
Migrace a rozvoj - text B5.indd 235
22.8.2011 12:35:04
Výzkumy prokazují, že ženy migrantky ve v tšin p!ípad" zastávají jiné
zam stnanecké pozice než jejich mužské prot jšky (Mahler, Pessar 2006).
D"vodem je poptávka zam stnavatel" po pracovní síle, která je genderov
podmín ná. Toto vysv tlení potvrzuje i vývoj mezinárodní pracovní migrace
a její geografické a demografické typologie (Brettel, 2000).
Dle Brettel (2000) se pohyb rodiny (migrace rodiny) d je jen za ú#elem zvýšení
jejího ekonomického potenciálu. To se m"že následn za napln ní kariérního
o#ekávání v tšinou mužského živitele dít na úkor ženských kariérních aspirací.
Ženská zm na bydlišt je považována za pod!ízenou mužskému p!ijetí na
pracovním trhu, nebo$ je to považováno za „racionální“ pro rodinu jako
takovou. Výsledkem bývají rozdílná „ rozhodnutí k migraci“ ve srovnání s tím,
jaká by byla, kdyby se vytvo!ila na individuální úrovni. Jak upozor%uje Pedraza
(1991), pro n které ženy, které se uplat%ují na takové pozici na trhu práce, která
nesouvisí s jejich zkušenostmi a pot!ebami, m"že migrace znamenat nejen
negativní, ale také pozitivní posun v jejich karié!e. Teoretici/#ky migrace
uvád jí, že následkem globalizace je poptávka po ženských pracovnicích velmi
vysoká, v#etn dívek a žen, které migrují z vesnic do m st v rámci interních
migrací. Nár"st v zam stnávání žen (zejména t ch, které pocházejí z rurálního
prost!edí a jsou tedy levnou pracovní silou) trasnacionálními firmami
v oblastech exportních produk#ních zón (tzv. EPZ) se dle Sassen (1988), dá
nazvat „feminizací levné pracovní síly“. Poptávka po ženské pracovní migraci se
zvyšuje zejména v t ch státech, kde je ve!ejná pé#e o d ti a staré lidi deficitní.
Ženy z minoritních skupin a migrantky obsazují marginální sv ty ekonomiky,
jako jsou úklid a pomoc v domácnosti. Jak upozor%uje Kofman (1999), otev!ený
pracovní trh Evropské Unie neprodukuje pro tyto ženy tolik výhod, jako pro
majoritní ženy st!ední t!ídy. Také státní politiky poskytující výhody
zam stnavatel"m, kte!í zam stnávají migrantky (da%ové výhody, flexibilita,
nezapojení do systému pracovní legislativy), ovliv%ují preferenci práce málo
placených ženských migrantek (Morokwasic, 1984). Problematické umístn ní na
trhu práce mohou mít i vysoce kvalifikované migrantky. Ženská profesní
“ghettoizace“ ve speciálních odv tvích a imigrantská reziden#ní segregace
nemusí být dána jenom vn jšími faktory. &áste#n m"že být volbou migrantek,
které cht jí žít a pracovat v blízkosti lidí hovo!ících stejným #i p!íbuzným
jazykem.
236
Migrace a rozvoj - text B5.indd 236
22.8.2011 12:35:04
11.5. Transnacionální mate ství
Jednou z nejvíce se rozvíjejících oblastí studií genderu v migraci je výzkum
transnacionálních forem rodiny, zejména transnacionálního mate ství.
Každá spole!nost má genderové hranice vymezeny pomocí norem, které jsou
monitorovány a potvrzovány každodenními praktikami. Existuje ale specifická
skupin matek, která tyto normy (tak jak jsou ustanoveny v rámci v"tšinové
spole!nosti) nem#že ve své každodenní praxi napl$ovat (Sotelo 2001). Jedná se
o tzv. „transnacionální matky“ matky, které kv#li ekonomické migraci opoušt"jí
své vlastní d"ti a rodiny. Zatímco mužská pracovní migrace je nahlížena jako
„d#ležitá pro finan!ní zajišt"ní rodiny“, migrující ženy jsou zpravidla vnímány
jako ty, které od svých rodin „utíkají“ (Parrenas, 2001). Existence
transnacionálního mate ství tak p ináší nová m" ítka kvality mate ství a
významu rodiny.
Na jedné stran" transnacionální mate ství otevírá možnosti redefinice
genderových rolí a strukturálních znevýhodn"ní, které se na n" vážou, na stran"
druhé ale m#že patriarchální tradice udržovat. Jak ukazuje Parrenas (2001) na
výzkumu filipínských pomocnic v domácnosti a jejich rodin, i když jsou ženy
fyzicky vzdálené, musí o svoje d"ti pe!ovat více než jejich otcové, protože ti
odmítají být za výchovu zodpov"dní. Na druhé stran" ženy migrujících muž#,
které z#staly doma, praktikují „parodickou verzi intenzivního mate ství“, aby
dohonily aktivity svých „vyd"lávajících“ manžel#. Toto p etrvávání
konven!ních genderových bariér není zp#sobeno jenom profesní specializací
filipínských žen jako pomocnic v domácnosti, která jejich reproduk!ní roli
jenom potvrzuje. D#ležitý vliv má také spole!enské a kulturní odmítnutí
instituce transnacionálního mate ství. To potvrzuje výzkumem indických
zdravotních sester v USA a také George (2005), která upozor$uje, že genderový
ád vyvíjí odlišný tlak na muže a na ženy, které odchodem za prací nenapl$ují
kulturní o!ekávání. K formování obrazu a stigmatizaci „zlých matek“, které
opoušt"jí své d"ti a !iní z nich sociální sirotky, mohou negativn" p ispívat i
média v zemích p#vodu migrantek (Lutz a Pallenga-Mollenbeck, 2009). Zasílání
remitencí se pak pro tyto migrantky stává materializovaným potvrzením role
ekonomické živitelky rodiny. Proto bývá transnacionální mate ství nazýváno
také komoditním mate stvím. Zejména dary zasílané d"tem, nap íklad oble!ení,
mobilní telefony, hra!ky, po!íta!e, atd., plní kompenza!ní roli za absenci matek
237
Migrace a rozvoj - text B5.indd 237
22.8.2011 12:35:04
a symbolicky udržují a obnovují mate ský vztah. Dle Ezzeddine (2011)
komodifikace vztah! mezi matkami a jejich d"tmi roste úm"rn" s délkou pobytu
v zahrani#í a s v"kem d"tí. Zasílaní finan#ních p ísp"vk! nebo dar! tak m!že
efektivn" geograficky rozši ovat nov" definovanou genderovou moc v
transnacionálním prostoru (Mahler a Pessar, 2001). Roli chyb"jících matek musí
ale v transnacionálních rodinách nahradit n"kdo jiný (Sotelo, 2001). Náhradní
pé#i o d"ti zastupují p evážn" ženské #lenky rodiny, zejména babi#ky. Separace
mezi migrantkami a jejich rodinami není odtržena od ekonomické reality. Jak
argumentuje Parrenas (2001), p ijímající státy t"ží nejen z levné práce migrant!
a migrantek, ale zejména z jejich minimalizovaných pot eb. Svými migra#ními
politikami v podstat" podporují cirkulární individuální migraci v rodinách s
nízkými p íjmy, protože nemusí nést zodpov"dnost za jejich reprodukci.
Globalizace zp!sobuje, že tyto transnacionální matky žijí paralelní životy,
kterými globalizaci jako takovou dále umoc$ují.
Záv r
Genderov" senzitivní pohled je d!ležitým p edpokladem všech typ! migra#ních
studií. Sm" uje k nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které zahrnují ženy
i muže ve vzájemné sociální interakci.
Výsledkem aplikování genderových studií do studia migrace je, že ženské
migrantky nejsou již spat ovány jako pasivní doprovod migrujících muž!, jsou
brány jako aktivní #lenky svých rodin, komunit i socio-profesních skupin.
Speciální pozornost by m"la být v"nována také migrujícím muž!m, zejména
výzkum!m maskulinity a mužské identity v procesu migrace. Krom" nerovností
zp!sobených genderovými rozdíly je d!ležité reflektovat také další
znevýhod$ující faktory jako jsou rasa, etnická identita, v"k nebo p íslušnost k
sociální t íd" nebo profesi (nap íklad „domestic workers“). Studium genderu v
migraci tak sm" uje ke komplexnímu zachycení sociálních proces! a vztah!,
které vznikají a probíhají vlivem migrace (Pedraza, 1991).
238
Migrace a rozvoj - text B5.indd 238
22.8.2011 12:35:04
Použité zdroje:
ARANDA, E.M.(2003): Global care work and gendered constraints: The Case of
Puerto Rican Transmigrants, Gender and Society, 17(4): 609-626.
BRETTEL, C.B.(2000): Theorizing Migration in Anthropology: The Social
Construction of Networks, Identities, Communities, and Globalscapes. In Brettel
C., Hollifield J. (eds.), Migration Theory: Talking Acorss Disciplines, pp. 97137
BURAWOY, M.(1976): „The Functions and Reproduction of Migrant Labor:
Comparative Material from Southern Africa and the United States.“ American
Journal of Sociology (81): 5: 1050-1087
BOYD, M.; GRIECO, E. (2003): Women and migration: Incorporating gender
into international migration theory. Migration Policy Institute
CHAI, K. (1998): „Copmeting for the Second Generation: english-Language
Ministry at a Korean Protestant Church.“In Gathering in Diaspora: Religious
Comunities and the New Immigration,ed.Warner,R.Wittner, J.G., pp. 295-331.
Philadelphia: Temple University Press
DANNECKER, P. (2005): Transnational Migration and the Transformation of
Gender Realtion. The Case of Bangladeshi Labour Migrants, Current
Sociology(53):655-674
EREL, U.; MOROKVASIC, M. & SHINOZAKI, K.(2003): Introduction.
Bringing gender into migration. In U. Erel, M. Morokvasic & K. Shinozaki
(eds.), Crossing borders and shifting boundaries /Vol. I: Gender on the move,
pp. 9-22/. Opladen: Leske + Budrich.
EZZEDDINE, P. (2011): Ztráty a nálezy transnacionlního mate ství: reflexe
genderu v migraci. Dizerta ní práce, FHS UK Praha.
GEORGE, S. M. (2005): When women come first: Gender and class in
transnational migration. Berkeley, Los Angeles, and London: University of
California Press.
GRASMUCK, S.; PESSAR, P. R. (1991): Between two islands: Dominican
international: Dominican international migration. Berkeley: University of
239
Migrace a rozvoj - text B5.indd 239
22.8.2011 12:35:04
California Press.
KOFMAN, E.(1999): Female 'birds of passage' a decade later: Gender and
immigration in the European Union. International Migration Review, 33(2):
269-299.
KOSACK, C.(1991): Migrant Woman: The Move to Western Europe,Race and
Class (32):153-160
LASLETT, B., BRENNER, J.(1989): Gender and Social Reproduction:
Historical Perspectives, Annual Review of Sociology (15)
LUTZ, H.; PALENGA-MÖLLENBECK, E.(2009): The 'care chain' concept
under scrutiny. P ísp vek na konferenci Care and Migration, 23.-24.4.2009,
Goethe University, Frankfurt nad Mohanem.
MOROKVASIC, M. (1984): Birds of passage are also women.., International
Migration Review, 18(4): 88-907.
MOROKVASIC, M. (2004): ‘Settled in mobility’: Engendering post-wall
migration in Europe. Feminist Review(77): 7–25.
MASSEY, D. et al. (1993): An Evaluation of Migration Theory: The North
American Case, Population and Development Review 20: 699-751
MASSEY, D. (1994): Space, Place and Gender. Minneapolis: University of
Minnesota Press.
MAHLER, S. J.; PESSAR, P. R.(2001): Gendered Geographies of Power:
Analyzing Gender Across Transnational Spaces. Identities 7(4):441-459
OISHI, N. (2000): Gender and migration: An integrative approach. San Diego
La Jolla, California: The Center for Comparative Immigration Studies.
PARRENAS, R. (2001): Servants of Globalization: Women, Migration, and
Domestic Work, University of California Press
PEDARZA, S. (1991): Women and migration: The social consequences of
gender. Annual Review of Sociology, 17: 303-325
SASSEN, S. (1988): The Mobility of Labour and Capital: A Study of
International Investment and Labour Flow, Cambridge: Cambridge University
Press
240
Migrace a rozvoj - text B5.indd 240
22.8.2011 12:35:05
SOTELO, P. (2001): Doméstica /Immigrat Woman Cleaning and Caring in the
Shadow of Affluence. Berkeley: University California Press
TOLSTOKOROVA, A.(2010): Where Have All The Mothers Gone? The
Gendered Effect of Labour Migration and Transition of the Institution of
Parenthood in Ukraine, Journal of Eastern Anthropological Review 28(1):184214
241
Migrace a rozvoj - text B5.indd 241
22.8.2011 12:35:05
----------------------------------------------------------------------------------
Víte již...?
Jakým způsobem a kdy ovlivnily feministické teorie migrační
diskurz?
Jaké nové možnosti ženám přináší pracovní migrace a jaký vliv měla
na trh práce jako takový?
Nakolik ovlivňuje role v domácnosti ženy v jejich migrační strategii?
Nakolik migrace
stereotypů?
přispívá
ke změně
tradičních
genderových
Jaký je hlavní význam sociálních sítí pro ženské migrantky?
V čem lze spatřovat ambivalentní přínos migračních politik ženám?
---------------------------------------------------------------------------------Klíčová slova: gender, feministické teorie, transnacionální mateřství