autor: Diana Kunešová | obor urbanismus a územní plánování

Krásné a obytné město:
LOST SPACES VE MĚSTECH 21.STOLETÍ KDE JSOU LOST SPACES?
autor: Diana Kunešová | obor urbanismus a územní plánování | školitel: Doc. Jan jehlík | kontakt: [email protected]
Hlavní téma a název vychází z knihy Finding Lost Space: Theories of Urban Design amerického krajináře a urbanisty Rogera Trancika. Autor zde definuje lost spaces /zjednodušeně/ jako nevyužívané, zanedbané prostory
uvnitř měst, obecně zapříčiněné rozvojem automobilové dopravy, moderními tendencemi architektury, zónováním, nechutí úřadů přijmout zodpovědnost a řešit problémy, opouštěním původně industriálních, dopravních, či
vojenských a jiných areálů v intravilánech měst (vznik brownfelds). Práce se nechce omezit na zkoumání pouhých „chyb v plánování“, ale má ambici se, alespoň v rámci rešerší, zabývat celou kategorií nefunkčních ploch jako
takovou, ať už se jedná o nevyužívané městské plochy nebo opuštěné čtvrti. Problematika prázdných a nefunkčních prostor úzce souvisí s ekonomií měst a udržitelným rozvojem, v posledních letech se dalším významným impulsem stala potřeba optimalizovat možnosti sídel z důvodu finanční krize. Jako zásadní se jeví otázka, zda jsou tyto prostory a plochy skutečně natolik negativní, za jaké jsou obecně považovány. Náhledy se různí, od tendence
prostory transformovat /Trancik/, přes obhajoby prázdných míst jako „volných rezerv“ a inkubátorů /Worpole, Knox/ a míst (pozitivních) střetávání úrovní města /Zukin/ po argumentaci, že se jedná o součást přirozeného
životního cyklu míst, ke kterému chátrání patří /Nefs/. Hypotéza bude výstupem práce.
terminologie
Užitá terminologie je pracovní a v průběhu zkoumání se kontinuálně vyvíjí, proto je význam každého potenciálně nejednoznačného termínu vysvětlen. Předpokládá se postupné vykrystalizování příliš obecných pojmů do jednoznačných názvů.
Jako klíčový se jeví problém označení celé kategorie lost spaces: jak se mají jmenovat? Je vhodné termín přeložit? Ztracené prostory? Promarněné
prostory? Jak ale potom označit podskupinu špatně navržených míst? Hluché prostory?
nevyužitý prostor = málo nebo nefungující, opuštěný / lost space = zastřešující termín pro všechny nevyužité prostory
GE
GE
MI
W
W
GE
W
W
klíčová slova
W
/Vzhledem k rozsahu výzkumu je výběr z klíčových slov uveden v anglickém tvaru./
GE
W
border, edge, lost space, underused
space, neglected space, empty space, disused space, (unshaped) antispace, underused/ deteriorating/ negative
space, exclusive space, vacant space, (urban) wasteland / brownland, terrain vague, shrinking cities, derelict land, urban catalyst, urban incubator,
temporary
use, informal use, proces, cycle, city renewal
GI
W
GE
SO
MI
W
GE
F.M .A.
analýza obsahu pojmu Lost Space, potvrzení/redefinice klíčových atributů prázdných míst a rizikových stavebních typů (*1) PROBÍHÁ
analýza veřejných prostor měst, kategorizace typů prázdných míst, vyhodnocení jejich ploch a závažnosti vlivu na urbánní strukturu (*1) PROBÍHÁ
výběr a deskripce jednoho či dvou zásadních typů (kritéria pro výběr - četnost výskytu/míra vlivu/ …) (*2) PROBĚHNE
případové studie řešení zvoleného případu (případů) – cílem je představit co nejširší paletu realizovatelných a životaschopných řešení
((popř.i ideových přístupů, pokud to bude mít smysl)) (*2a) PROBĚHNE
PROBĚHNE
závěr – vyhodnocení program
zanedbaná místa
lost spaces v malém měřítku
nefunkční zákoutí aj. kde se jen drží nepořádek
MI
lost spaces
nefunkční (= nevyužívané/nedostupné) městské plochy
vzniklé buď chybným návrhem
nebo necitlivým zásahem do urbánní struktury
GE
//
//
// // //
opuštěné budovy, čtvrti (města)
potenciální hrozba pro okolí
brownfield
opuštěný areál - průmyslový, dopravní, vojenský, apod.
původní areály často ležely na lukrativních plochách,
které po opuštění chátrají a naleptávají i fungující struktury
terrain vague
krajina, která nebyla člověkem nikdy/zatím využita
chátrá a pustne
přírodní cykly narušeny např.blízkou výstavbou
v ČR typicky např.v okolí stavěných sídlišť v 70.a 80.letech
volná krajina
Mülheim
Rozdělení do kategorií umožňuje další práci, neboť charakter míst, možnosti a nástroje transformace jsou závislé na měřítku, poloze, zapojení do
urbánní struktury. Míra přínosu / negativního vlivu je pak dána také principem utvářením místa. Brownfields a jiné nevyužívané prostory se často stávají kulisami luxusního života. Terrain vague Felliniho filmů, ve kterém se smetánka pohybuje a aktuální módní fotografie fungují na stejném
principu – podpořit přes zanedbanost pozadí exkluzivitu hlavního objektu. Podobně tak lze mnoho nevyužívaných (zejména městských) prostor
hodnotit pouze na základě vlivu jejich okolí. Lost spaces se mohou stát například i bývalé olympijské areály. S vědomím tohoto rizika lze předejít
prostorové a ekonomické prohře už v návrhu.
metoda
schéma nevyužitých prostor (volná krajina jako vnější zdroj energie)
sicht des Flächennutzungsplanes:
cíle
W
příprava PROBÍHÁ
// rešerše literatury a dosavadních poznatků, sběr informací, založení databází pro snadnější manipulaci s již získaným materiálem
// definice pojmů – prověření termínu lost space, definice vlastních užívaných názvů
průběžně: upřesnění tématu práce, vymezení směru výzkumu a míry detailu jeho dílčích částí
analýzy ČÁSTEČNĚ PROBÍHÁ (*1)
// analýzy *1 - analýzy urbánních prostorů = hledání prázdných míst: sběr dat a vyhledávání možných případových studií
// dílčí vyhodnocení *1 (obecnější), příprava na *2 (konkrétní kategorie - viz.výše)
// analýzy *2 - analýzy konkrétních kategorií = odůvodnění výběru + detailní analýza vybrané kategorie + sběr dat a vyhledávání případových studií
// dílčí vyhodnocení *2 – současný stav, vývoj, překážky transformací, atd.
(analýzy uvažovány v měřítku Evropy)
PROBĚHNE
přínos
// případové studie – selekce – budou užity jen realizovatelné a životaschopné příklady
// závěr – syntéza dílčích analýz, hypotéza
pracovní otázky
Pracovní otázky se snaží rozvíjet náhled na téma. Na rozdíl od hlavní osnovy se jedná o nástroj značně dynamický a proměnlivý. Z velkého množství jich je část zodpovězena, část vyřazena pro irelevanci, část rozvíjena dále. Následující řádky obsahují soubor prvních otázek položených na úplném začátku výzkumu na podzim 2012. Některé odpovědi lze nalézt v textu výše.
// Vymezení okruhu je u Trancika poměrně široké - jaké lost spaces existují? Konfrontace se současným stavem měst – k jakým změnám došlo
od jeho první definice v 80.letech? Co to je? / Jakým směrem se ubírá vývoj z hlediska prázdných míst města? / Pokud byly některé problémy již
překonány, vznikly místo nich jiné? (zejména v souvislosti se změnou životního stylu a nástupem masivního využívání informačních technologií)
/ Jakou měrou prázdná místa ovlivňují městskou strukturu? / Existují v rámci ČR nějaká specifika, či extrémy? / Lze která prázdná místa alespoň
částečně provázat s městskou strukturou, případně ji obohatit a zahustit, nebo je nutné existenci některých typů přijmout jako neměnnou skutečnost? / Jaká hustota / využití prostor je minimálně nutné / maximálně efektivní?
MI
plánování
W
WB
GI
W
MI
Na úrovni územních plánů jsou terrains vagues nejčastěji označovány jako druh krajiny (většinou bez odlišení od kvalitnějších částí). Brownfieldy, opuštěné budovy a města jsou značeny jednoduše buď jako plochy pro přestavbu, nebo je vyznačena jejich původní funkce bez jakéhokoli dalšího záměru. Prvky drobnějšího měřítka jako hluché prostory a zanedbaná místa jsou řešeny nejčastěji v lokálních strategických plánech (v lepším případě), popř.pouze v rámci slovního komentáře jiných druhů plánů. Vzhledem k silné vazbě na okolní strukturu se jako vhodnější a účinnější jeví lokální prostorové strategie, užívané např.v Dánsku a ve Velké Británii.
Obecněji lze konstatovat, že prázdná místa najdeme spíše v plánech menšího měřítka, přičemž ne vždy z nich můžeme vyčíst problém (= prosté oznámení). Nefunkční městské prostory jsou jako lokální specifika řešeny buď
v konkrétních strategiích (= snaha o vyřešení), nebo vůbec (= problém oficiálně neexistuje), popř.můžeme hlavní z nich (nefunkční rozhraní částí, problematický střet struktur, atd.) odhadnout z plánů menšího měřítka.
W
W
MI
MK
MI
MI
WB
GE
W
W
GE
GE
MK
MK
W
GI
Street
SAN
GE
Billiter
W
gs
din
Buil
rch
chu
Fen
W
WB
M
churc
Fen
rt
Mincing Lane
Rood Lan
e
mülheim, kolín nad rýnem - územní plán | bílá plocha = asanace území na rozhraní mezi průmyslovou zónou, průmyslovou oblastí a čistě obytnou zónou
WB
Mülheim
leží vW severní části města, na pravém břehu Rýna, naproti historickému centru. Od středověku se vyvíjel jako samostatné průmyslové centrum. Tento vývoj kulminoval v období průmyslové revoluce, kdy se stal domovem podniků, které město Kolín již nedokázalo kapacitně pojmout.
Mülheim vždy maximálně těžil zeGEsvé polohy při břehu
Rýna, v 19.století zde byl nejen lokálně významný přístav, ale vznikl zde také železniční uzel
M
W
dnes využívaný celou aglomerací. V současné době se území znovu stává inkubátorem malých a středních firem.
Consider raised
pedestrian crossings
Consider raised loading
bays inset within footway
e
W
W
Consider on line bus stops
to enhance footway width
and regulate trafc speed
Rationalise clutter thoughout
Consider raised side entry
treatment
GE
GE
M
Lan
MK
Review alignment of building
frontage where redevelopment
opportunities occur to
increase footway width
Review alignment of kerb to
increase footway width and
improve pedestrian crossings
Mark
MK
ce
h Pla
ou
nC
Fe
W
WB
W
m Str
Cullu
WB
t
tree
hS
hurc
c
Fen
t
ee
Str
Consider opportunities for
strategic tree planting
W
GE
rch
hu
nc
Fe
Figure 11 – Fenchurch Street Project
fenchurch street, londýn - area enhancement strategy - konkrétní návrhy regenerace veřejného prostoru
Fenchurch and Monument Area Enhancement Strategy
28
BURNS+NICE
Fenchurch Street se nachází v londýnském City. Dnes převážně administrativní a obchodní ulice je významným lokálním centrem a reprezentuje
staré i moderní dějiny Londýna, naposledy při letních olympijských hrách v roce 2012.
W
W
bibliografie
Tituly zaměřené primárně na problematiku urbanismu jsou doplněny o příbuzná témata, která by neměla být opomíjena. Snahou je představit celé
zájmové spektrum.
GI
GE
MI
W
W
MI
WB
GE
// urbanismus, město
W
BERGER,
H. a K. von BEYME.
Neue Städte aus Ruinen: deutscher Städtebau der Nachkriegszeit. München: Prestel-Verlag, 1992 / BURTON, E., M.
GE
JENKINS a K. WILLIAMS. The Compact City: A Sustainable Urban Form? London: Spon, 1996 / CARMONA, M., S. TIESDELL, T. HEATH, a T. OC. Public
Places Urban Spaces – The Dimensions of Urban Design. Oxford: Elsevier, 2010 / DAVIDSON, C. G. Anyplace. Cambridge: MIT Press, 1995 / GEHL,
J. Nové městské prostory. Šlapanice: Era, 2002 / GEHL, J. Život mezi budovami. Boskovice: Albert, 2000 / HAJER, M. a A. REIJNDORP. In Search of
New Public Domain. Rotterdam: NAI, 2001 / JACOBS, J. Smrt a život amerických velkoměst. Praha: Odeon, 1975 / JENKS, M. a R. BURGESS. Compact
Cities: Sustainable Urban Forms for Developing Countries. London: Spon, 2000 / KOPÁČIK, G. Typologie ulice. Brno: Vutium, 2005 / KRIER, L. Architektura-volba nebo osud. Praha: Academia, 2002 / KRIER, R. Town spaces. Basilej: Birkhäuser, 2003 / LEHNERER, A. Grand urban rules. Rotterdam:
010 Publishers, 2009 / MACIOCCO, G. (ed.). Urban Landscape Perspectives. Springer, 2008 / ROGERS, R. Cities for a small planet. New York: Basic
Books, 1998 / SITTE, C. Stavba měst podle uměleckých zásad. Praha: Arch, 1995 / TRANCIK, R. Finding Lost Space: Theories of Urban Design. New
York: Van Nostrand/John Wiley and Sons, Inc., 1986 / VALLARINO, F. ProZatím. Opuštěné prostory a jejich přechodné využití jako urbanistická
disciplína. Praha, 2008. Disertační práce. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Ústav urbanismu. / WORPOLE, K. a K. KNOX.
The Social Value
of Public Spaces. York: Joseph Rowntree Foundation, 2007 / ZUKIN, S. The Cultures of Cities. Oxford: Basil Blackwell, 1995
W
// filosofie
DAY, CH. Duch a místo. Praha: Era – vydavatelství, 2004 / NORBERG-SCHULZ, CH. Genius loci. Praha: Dokořán, 2011 / REZEK, P. Architektonika a
protoarchitektura. Praha: Ztichlá klika, 2009 / ZUMTHOR, P. Atmosphären. Basilej: Birkhäuser, 2006
M
GE
// historie
HRŮZA, J. Hledání soudobého města. Praha: Obelisk, 1973 / HRŮZA, J. Charty moderního urbanismu. Praha: Agora, 2002 / LIEBSCHER, A. Stavba
měst I, II. Brno: Donátův fond, 1938
// sociologie/statistika
BURDETT, R. a D. SUDJIC. The Endless City. London: Phaidon, 2008
// ekologie/krajina
NORDAHL, D. Public Produce: The New Urban Agriculture. Washington: Island Press, 2009 / SÁDLO, J. Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha: Malá Skála, 2005 / ŽÁK, L. Obytná krajina. Praha: S.V.U.Mánes: Svoboda, 1947
// ekonomie/marketing
KLINGMANN, A. Brandscapes - Architecture in the Experience Economy. Cambridge: The M.I.T. Press, 2010
lidé
Daniel M. Winterbottom /lost spaces// Leon van Schaik /terrain vague// Claire Napawan /terrain vague// SueAnne Ware /terrain vague// Krystallia Kamvasinou /leftover space// Zdroj: www.scholaruniverse.com
Roger Trancik /lost spaces// Ignasi de Solá-Moráles /terrain vague// Flavia Vallarino /strategie využití opuštěných prostor// Kees Christiaanse
/City as a Loft// Jiří Sádlo /nová divočina// Merten Nefs /unused space/