Prezentace k předmětu o 5G na FEL ČVUT

Rádiové komunikační systémy páté generace (5G)
Vzdělávací kurz katedry radioelektroniky
FEL ČVUT v Praze, r. 2015
V současnosti probíhá ve světě bouřlivý vývoj systémů
pozemní mobilní komunikace páté generace (5G), které
představují v daném oboru revoluční krok vpřed. S ohledem
na tuto skutečnost katedra radioelektroniky Elektrotechnické
fakulty ČVUT v Praze v letošním roce pořádá dvoudenní
kurzy zaměřené na systémy 5G, tak aby se mohla odborná
veřejnost na tento významný fenomén příštích let náležitě
připravit, a to nejen po stránce technologické, ale i aplikační.
Demo verze souboru příspěvků
Tato DEMO verze podává pouze stručnou informací o obsahové náplni kurzu „5G“ katedry radioelektroniky FEL ČVUT v Praze;
není tedy určena k podrobnému studiu této velmi významné inovace v oblasti veřejné pozemní mobilní rádiové komunikace
Kurz katedry radioelektroniky FEL ČVUT
Katedra radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze
V minulých měsících uspořádala Katedra radioelektroniky Fakulty
Elektrotechnické ČVUT v Praze několik běhů dvoudenního kurzu
2x2 MIMO
Rádiové komunikační systémy páté generace (5G)
From electrons via waves to cloud!
Systémy 5G představují ve vývoji mobilní komunikace revoluční vývojový stupeň, který přinese uživatelům výrazné zdokonalení dosavadních
personálních služeb a rozšíření jejich sortimentu a navíc zavede služby zcela nové, z oblasti internetu věcí IoT, cloudových technologií apod.
Těchto atributů bude dosaženo díky zcela novým síťovým strukturám, progresívním technologiím, podstatným změnám v kmitočtovém plánování
a dalším technickým novinkám. O uvedenou problematiku projevuje stále zájem velký počet odborníků, ,proto pořádající organizace uskuteční
v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze - Dejvicích opakování celé akce, a to v termínech:
19. – 20. listopad r. 2015
Štěstí přeje připraveným!
jiný dohodnutý termín
Opakované běhy kurzu mají následující osnovu:
• mezinárodní projekty 5G: Forum 5G, 5GPPP; EU projekty METIS, 5GNOW..; ostatní projekty: USA, Čína, Japonsko a Jižní Korea
• architektura 5G: heterogenní sítě HetNet, sítě Cloud RAN a multi-RAT; sítě extrémně husté (UDN), s vlastní organizací a opravou (SON/SHN)
• cloud computing (CC) a mobilní cloud computing (MCC); využití CC/MCC v technologii a managementu systému 5G
• softwarově definované sítě (SDN) a virtualizace síťových funkcí (NFV); rádiový přístup RAN jako služba (RANaaS: RAN as a Service)
• techniky více antén v 5G: prostorová diverzita (SD), multiplex (SM), formování svazků (BF), SU/MU-MIMO, satelitní MIMO; LOS-MIMO
• technologie milimetrových vln (mmW) v 5G: útlum mmW a formování svazků BF; aplikace mmW v backhaul a ve fronthaul sítích
• kooperativní techniky v systémech 5G: fixní a mobilní relaying, distribuované antény DAS a koordinace Tx/Rx (CoMP: Coordinated Multipoint)
• radiokomunikace M2M (MTC) a její varianty (V2V, V2I...); Internet věcí /IoT); radiokomunikace v přímém módu D2D
• softwarově definované radio SDR a kognitivní radio CR v systémech 5G; současná optimalizace účinností SE a EE v systému 5G
• plný duplex IBFD (in-band full duplex); technika IBFD ve vrstvě PHY (technika SIC) a vrstvě MAC; aplikace IBFD v systémech D2D a CR
•„zelené“ přenosové technologie (GTT) a „zelený“ management v sítích 5G; optimalizace energetické a spektrální účinnosti
• aplikace systémů 5G: Internet věcí IoT a tactile Internet, multimédia MBMS, aplikace v průmyslu, v dopravě, v medicíně, ve vzdělávání...
Kurzy v těchto opakovaných termínech budou zaměřeny hlavně na moderní síťové koncepce, technologie a aplikace 5G. V porovnání s
předchozími běhy však v nich bude zdůrazněna problematika mobilního cloud computingu, virtualizace a softwarových technik v sítí 5G, zvýšená
pozornost bude věnována technologii milimetrových vln v pozemním i družicovém sektoru systému 5G. Podrobněji se budou probírat také
perspektivní aplikace systému 5G v oblasti ekologie, dopravy, zdravotní péče, e-learningu ap., které využívají strojovou komunikaci M2M/MTC,
Internet věcí (IoT) a pohotový (taktile) Internet.
Podrobnější informace o kurzu jsou uvedeny na adrese: http://mmtg.fel.cvut.cz/pgs-radiokomunikace/
G. Marconi a průkopníci rozhlasového audio vysílání
Prolog
Ernst Alexanderson a Reginald Aubrey Fessenden
systémů
časový vývoj
Rádiové komunikačvv
ní systémy páté generace
From electrons via waves to clouds
Systémy veřejné celoplošné pozemní mobilní rádiové komunikace, založené na buňkových strukturách, se
vyvíjejí v časových etapách o době trvání zhruba 10 let, jež se označují jako generace. V současné době
vchází rychle do života jejich čtvrtá generace (4G), a to v podobě celosvětového standardu LTE (Long
Term Evolution) resp. LTE-A. Avšak přední světové průmyslové, akademické i další výzkumné instituce
prakticky současně s tím již intenzívně připravují následující generaci pátou (5G), a proto je nutné se touto
progresívní technikou zabývat. Dále si uvedeme alespoň některé základní informace o tomto významném
projektu ze světa radiokomunikací, jehož nástup se očekává okolo let 2018 až 2020.
Mezinárodní projekty zaměřené na systémy 5G
Progresívní síťové architektury 5G: C-RAN...
Mobilní cloud computing MCC, sítě SDN
Perspektivní technologie pro systémy 5G
Aplikace systému 5G: M2M, IoT...
010
Zelená rádiová komunikace
101
010
101
101
010
2x2 MIMO
Doc. Ing. Václav Žalud, CSc.
Katedra radioelektroniky
FEL, ČVUT v Praze
Massive MIMO
2G (1990)
TDMA
GSM, IS 54...
1G (1980)
FDMA
NMT, AMPS...
generace:
přístup:
standardy:
1980
2000
1990
předcelulární
pouze řeč
analog. systém
generace
3G (2000)
CDMA
HSPA...
řeč,
(data)
5G (2020)
zatím
neurčen
4G (2010)
OFDM
LTE
2010
řeč + SMS data+ video
+ řeč
(paket. data)
content communications
hovor, data, multimedia: 10 Gb/s)
rychlá data,
multimédia
komunikace M2M (IoT, RC..): 1 ms
data centric
Systém 5G: obecné charakteristiky
Vývoj buňkových koncepcí od homogenních k heterogenním
Původní homogenní buňková síť
Hlavní rysy rádiových komunikačních systémů 5G ve srovnání se systémy 4G
Charakteristické provozní vlastnosti:
● Výrazné zlepšení dosavadních služeb: přenosu hlasu, videa a dat (DLmax ≈ 10 Gbit/s)
● Nová pervasivní 3D multimédia, televize HDTV/UHDV, řeč VoIP, služby e-Health,
● Nové služby s extrémně nízkou latencí (UP…≤ 1 ms) : Internet věcí IoT a Tactile Internet
● Nové služby s extrémní spolehlivostí: bezpečnost dopravy, rychlé zdravotní služby…
● Podstatně prodloužená životnost napájecích
akumulátorů (u terminálů M2M až 10 roků)
.
● Nižší pořizovací cena i nižší provozní náklady fixní infrastruktury i mobilních terminálů
● Vyšší buňková kapacita pro mnoho simultánních uživatelů, a to v licencovaných i v nelicencovaných úsecích spektra (vyplývající z konvergence buňkových systémů a WiFi)
Nové technologie
● Přechod k heterogenním buňkovým sítím, s podporou mobile cloud computingu
● Nové body TP: mikro …femto buňky, RRH, antény DAS, relé FRN/MRN, term. M2M/D2D…
● Virtualizace sítí: „všechno jako služba EaaS (Everything as a Service)“
● Nástup nových typů modulací a technik rádiového přístupu (beyond OFDM)
● Osvojení pásma milimetrových vln (3 až 100...300 GHz)
● Anténní systémy „masívní MIMO“ s velkým počtem antén na BS, umožňujících BF k UT
● Další zdokonalení kooperativních technik: kooperativní reléování, CoMP…
● Technika plného duplexu FDX (s potlačením vlastních interferencí SIC)
špičková datová rychlost na trase DL:
latence přenosu v uživatelské rovině:
speciální aplikace M2M (aku nebo auto napájení)
1 Gbit/s (4G)
10 ms (4G)
steering&control: M2M-IoT
10 Gbit/s (5G)
1,0 ms (5G)
(≈ 10 roků)
síť obsahuje jen zhruba stejné velké buňky
externí sítě
rádiová přístupová síť RAN
jiné mobilní
sítě
MS
okolní
buňky
mobilní
backhaul
RFU
RFU
koax.
až 30 m
BBU
jádro sítě
jádro mob. sítě CN:
mobilní ústředna,
výstupní brána...
veřejná
telefonní síť
PSTN
RFU: Radio Frequency Unit
BBU: Base Band Unit
MS: Mobile Station
RRH: Remote Radio Head
BBU: Base Band Unit
CO: Central Office (pool)
CN: Core Network
DROF: Digital Radio over Fiber
CPRI: Com. Publ. Radio Interface
dedikovaný duplexní spoj (rádiový,
metalický) o délce řádu km i více
RFU
okolní buňky s
odlišnými kanály
Pokročilá heterogenní buňková síť C-RAN
obsahující i malé buňky, reléové uzly, distr. antény DAS atd.
cloudové datové
centrum CDC
central office (CO)
virtual BBU „pool“
centr. kabinet BBU
mobil. reléový
uzel MRN
RRH
RRH
RRH
Massive
MIMO
deštníková
makrobuňka
Internet
CO
mobile
fronthaul
BBU
X2
DROF resp. CPRI
optické spoje resp. rádiové spoje
BBU
CO
CO
mobile
backhaul
BBU
X2
fixní reléový
uzel FRN
DSP,
GPP...
S1
jádro sítě
CN
CO
RRH
komunikace
D2D/M2M
RRH
RRH
jednotky základního pásma BBU jsou koncentrovány
do boxu BBU, jež využívá techniku cloud computingu
Nedávný stav penetrace sítí 2G/3G/4G a výhled systému 5G do r. 2020
Africa Latin America
1% 1.5%
Eastern
Europe 1,5%
Middle East
1%
v polovině r. 2014 je globální penetrace systémů 4G (LTE, CDMA, TD
CDMA) a systému 3G (HSPA) hluboko pod původními předpoklady z
r. 2010; naproti tomu systém 2G - GSM je stále intenzívně využíván
Ovum WCIS
June 2014
celkový počet terminálů LTE-4G je v polovině r. 2014 relativně na uspokojivé úrovni v USA a Kanadě, ve východní Asii a Pacifiku a v západní
Evropě; jinde rozvoj sítě LTE - včetně východní Evropy, silně zaostává
Šíření rádiových vln v pozemských kanálech s úniky
ztráty šířením ve volném prostředí (Friisův vzorec)
ztráty šířením, zastínění a mnohocestné šíření
(path loss & shadowing & multipath]
ztráty šířením a zastínění (path loss & shadowing)
samotné ztráty šířením (path loss)
Friisův vzorec při ziscích antén Gt a Gr:
Friisův vzorec při ziscích antén Gt=Gr= 1:
typické hodnoty exponentu
ztrát šířením  ( = 2 ...8)
ztráty mnohocestným
šířením (multipath loss)
Pr/Pt [dB]
  
Pr = PtGtGr 

 4d 
Pr    2
=

Pt  4d 
Prostředí
městské makrobuňky
městské mikrobuňky
úřady (stejné patro)
úřady (různá patra)
obchodní domy
průmyslové podniky
byty
otevřená krajina s LOS
ztráty šířením PL
(path loss)
~/2
volné prostředí:
=2
ztráty šířením & zastíněním
path loss & shadowing
pozemní kanál
 = 2...7
rozsah 
3,7 …6,5
2,7 …3,5
1,6 …3,5
2,0 …6,0
1,8 …2,2
1,6 …3,3
2,5 …3,5
2,0 …2,5
log d (vzdálenost Tx - Rx)
Různé typy ztrát v pozemském rádiovém kanálu
• ztráty šířením PL jsou základní složkou ve volném prostoru ( = 2), i v pozem. kanálech ( = 2...7)
• ztráty zastíněním vznikají vlivem překážek mezi Ty a Rx (zemský povrch, terénní vlny, domy...);
tyto dva efekty spolu vytvářejí ztráty trasy ve velkém měřítku (large scale path loss)
• ztráty v malém měřítku resp. mnohocestný únik (small scale fading resp. multipath fading)
vznikají vlivem mnohocestného šíření vln; při vzájemném pohybu vysílače a přijímače resp. objektů
zúčastněných na šíření, se uplatňují navíc ještě fluktuace frekvence přijímaného signálu vlivem
Dopplerova efektu, který vyvolává změny frekvence i časové změny amplitudy přijímaného signálu.
010
010
101
CMIMO  min (MT ;MR )
RAU + BBU
RAU
101
101
010
010
010
101
101 Rx
010 2
RN
CMIMO  min (MT ; n MR )
n: počet UT
101
UT
2005
BS
UT
UT
UT1
2010
přenosové cesty s
nezávislými úniky
BF: Beam Forming
LOS MIMO: Line of Sight MIMO
D
T1
T2
900
d11
d21
d12
900
d22
900
R1
neřízené
anténní
pole
+
UE1
vysílaný originální
signál terminálu UT1
vysílaný originální
signál terminálu UT2
r
R2
900
destruktivní
interference
+
„nula“ přenosu
2005
UE 2
1980
UT2
Reléové uzly RN Zvětšují hustotu infrastruktury celého systému, což vede ke
zkracování průměrných vzdáleností
přijímač-vysílač To se pak projeví ve
zvýšené spolehlivosti spojení, ve
značném zvětšení kapacity sítě a také
v poklesu energetické spotřeby v UT
odlehlé území
RN
zastíněná
lokality
DBS: Donor BS; RN: Relay Node; UT: User Terminal
BS
více
UT
RN
zlepšené pokrytí
okraje buňky UT
a)
masívní MIMO, Very Large MIMO
010 Rx
101 1
makrobuňka
1989
1998
Rx
101
Gamal, “Capacity Theor. for the Relay Channel,”
IEEE Trans. Info. Theory, no. 5, Sept. 1979
MT
MU-MIMO: Multi User - MIMO
010
DBS
010
Rx
101
• V ideálním kanálu šíření LOS (kanálu mezi anténami) útlum milimetrových vln
roste s kvadrátem frekvence f, což je pro aplikace v mobilní komunikaci nevýhodné
• Tento nárust lze ale kompenzovat užitím antén s velkou směrovostí a tedy i ziskem
• V milimetrové oblasti lze antény s velkým ziskem/směrovostí - ať již v diskrétní
formě, nebo ve formě anténních polí - snadno realizovat, neboť při neměnných rozměrech se u většiny typů antén (parabolických ap) s růstem frekvence zisk zvětšuje
• V reálném pozemském kanálu vlivem ztrát šířením (path loss) a zastínění útlum
roste s mocninou vzdálenosti d , přičemž  = 2 ... 6, typická hodnota  ≈ 3;
přitom koeficient ztrát šířením  je na frekvenci jen málo závislý.
• Trasy NLOS vykazují silný odraz a rozptyl, ohyb je slabý; zastínění pevnými
překážkami (cihlové zdi,...) je velké, problém řeší užití více antén v jediné stanici UT
• Pokrytí uvnitř budov (indoor) je nutné zajistit pomoci mikrobuněk, distribuovaných
antén DAS, reléových spojů (uzly RN) ap. Přesto zde nelze odstranit výpadky spojení
• Milimetrové vlny neumožňují spolehlivé, robustní celoplošné pokrytí velkých lokalit;
kompletní systém 5G proto musí být heterogenní, tj. musí obsahovat jednak velké
zastřešující makrobuňky - využívající konvenční pásma (< 5 GHz), jednak malé
mikro/piko/femto buňky, které budou využívat nová milimetrová pásma
• Makrobuňky budou zajišťovat celoplošné pokrytí, se spolehlivým předáváním (HO) i když s nižší dosažitelnou síťovou propustností a uživatelskou rychlostí
• Mikrobuňky potom zajišťují vysokou lokální propustnost i uživatelskou rychlost
DAS: Distributed Antenna System
010
101
Rx
T. Rappaport: „Millimetre wave are very appropriate for next generation 5G“
Klasická aakooperativn
í radiorel
éová technika
v mobiln
ích sí5G
tích
Klasická
kooperativní
reléová
technika
v síti
Přehled pokročilých systémů s více anténami
SU-MIMO: Single User - MIMO
2
Využití milimetrových rádiových vln v systému 5G
Hunter: Cooperative Comm. in Wireless
Netw. IEEE Com. Mag, Oct. 2004.
Dva partnerské uživatelské terminály
UT1 a UT2 vysílají svá data přímo ke
společné základnové stanici BS. Každý
z nich je však schopen také přijímat
signály druhého terminálu a ty též
předávat ke stanici BS. Jsou-li oba
terminály dostatečně od sebe vzdálené,
potom oba kanály vytvářené určitým
terminálem,
tedy kanál
přímý
i
předávaný, jsou statisticky nezávislé.
Takto
vytvořená
„umělá“
vysílací
diverzita
zdokonaluje
pokrytí,
spolehlivost přenosu, imunitu vůči
únikům a zvyšuje kapacitu.
Věrný plný duplex na bázi techniky SIC
Self Interference Cancellations
slabý přijímaný
RF signál
silný vysílaný
RF signál
rušení
totožná
pásma
analogová kompenzace
vys. signálu v RF pásmu
vysílač
DAC
rádiová stanice
(transceiver)
přijímač
ADC
digitální kompenzace v BB
přijíman
á data
vysílaná
data
Oproti duplexům FDD, TDD a CDD
popisovaný systém na bázi techniky
SIC vystačí s polovičním pásmem
Hong S.: Applic. of Self-Interference Cancellation in
5G and Beyond. IEEE Com. Mag. Febr. 2014, s. 114
společné funkcionality jádra sítě 5G
flexibilní rozvinutí
síťových funkcí
(Multi Radio Access Technology)
Systém, umožňující věrný plně
duplexní provoz v jediném pásmu
(true in-band full duplex) a souběžně
v čase, je založený na technice
potlačení vlastních interferencí SIC
(Self
Interference
Cancelation).
Vlastní vysílaný signál vchází přes
anténní výhybku (duplexer) do
antény a je řádně vysílán. Avšak
vlivem nedostatečné izolace této
výhybky směřuje i na vstup přijímače,
v němž by způsoboval neúnosné
rušení. Proto je zde kompenzačním
obvodem, ještě v analogové vysílané
podobě,
předběžně
potlačován.
Zbývající potřebné potlačení je
realizováno po demodulaci již
v digitálním traktu přijímače.
Systém 5G: rádiová přístupová síť RAN a jádro CN
Společný
management
a transport
Mobilní stanice pro systém 5G s technologií M RAT
optimalizace
služeb
nové přístupové sítě 5G
využití virtualizace
síťových funkcí NFV
sítě se současnou
technologií RAT
využití softwarově
defin. sítí SDN
fixní přístup
metal./optický
Globální produkce emisí CO2 v letech 2007 až 2020
V období let 2007 až 2020 se zvětší datový provoz mobilních sítí o cca 3 řády tj. 1000
krát, a to z 0,8 MilT bytů v roce 2007 na cca 500 MilTbytů v roce 2020.
Přitom počet laptopů resp. netbooků naroste z 23 Mil na cca 500 Mil., avšak počet
základnových stanic se jen ztrojnásobí; kapacita těchto zařízení však enormně vzroste
Spotřeba elektrické energie díky razantnímu prosazování „zelených technologií“
zůstane téměř nezměněna. Nejvýraznější úspory se objeví u přístupových sítí RAN
mmW síť 5G
nová síť 5G: UFMC..
3 GHz
10 GHz
30 GHz 100 GHz
Rádiová přístupová síť RAN 5G bude směsicí síťových vrstev různých dimenzí, různých
vysílacích výkonů, technik spojů ve fixní infrastruktuře, rozličných technologií rádio- vého
přístupu RAT atd. Základní přístup do systému bude zajišťovat nová rádiová přístupová síť
RAN, alespoň částečně slučitelná se sítí LTE/LTE-A. Přístup by však měl být umožněn i
starším technikám RAT (legacy RAT), zahrnujícím buňkové standardy GSM (2G),
UMTS/HSPA (3G), lokální rádiové sítě WiFi, metropolitní sítě WiMAX atd. Nezbytný ovšem
bude i přístup do tradičních fixních sítí.
Jádro sítě 5G bude podporovat optimalizaci dosavadních služeb, jako je distribuce
televizních programů a dalších audio/video kontentů (MBMS) a rychlých dat. Dále musí
umožnit flexibilní rozvinování nových síťových funkcí, k nimž patří například pokročilá
strojová komunikace MMC a přímá komunikace D2D, komunikace s vysokým stupněm
zabezpečení, aplikace jenž vyžadují extrémně nízkou latenci přenosu apod. Jádro sítě 5G
také musí efektivně zužitkovat probíhající evoluci v softwarově definovaných sítích SDN.
Copyright: G. Fettweisset et all, TU Dresden
Mobile Cloud Computing MCC
VIRTUALIZATION-Advantages
Dva kandidátské formáty modulací pro systém 5G
Tyto nové typy modulací zajistí mnohem vyšší potlačení rušivých postranních pásem,
než má OFDM. Tím se zcela vyřeší problém rušení mezi systémy LTE a DVB-T, jež
vzniká při obsazení volných TV pásem (white space) systémy mobilní komunikace LTE
GFDM: Generalized Frequency Division MUltiplexing
UFMC: Universal Filtered Multi-Carrier
Naši učitelé a příznivci radiotechniky
Akademik Dr. Ing. J. Stránský, DrSc. (13. 2. 1900-25. 12. 1983)
Josef Stránský se narodil r. 1900 v Čakovicích u Prahy. V r. 1923 ukončil svá studia na
ČVUT a získal tím titul inženýra (Ing). V letech 1923 až 1925 pokračoval ve studiu v
Paříži na Ecole Superieure dÉlectricite kde, získal další titul Ingenieur
radiotelegraphiste. V období let 1926 až 1936 byl stavbyvedoucím vysílačů
francouzské firmy Standard Electronic Corp. Paris. V rámci tohoto zaměstnání mj. vedl
výstavbu nového středovlnného vysílače Praha 1 v Českém Brodě (dokončeno v
r.1930, výkon 120 kW). Od roku 1937 se jeho působení postupně přesouvalo na
akademickou půdu. V roce 1937 založil na ČVUT Ústav radiotechniky, v roce 1950 stál
u zrodu nové, samostatné Elektrotechnické fakulty ČVUT a podobně v roce 1953 s
jeho významnou pomocí vznikla Fakulta Slaboproudé techniky v Poděbradech. Kromě
své pedagogické činnosti, ve které pokračoval až o svého vysokého věku, působil v
řadě domácích institucí z oblasti slaboproudé elektrotechniky; byl např. zástupcem
vědeckého kolegia ČSAV v UNESCO, napomáhal vzniku Ústavu radiotechniky a
elektroniky ČSAV atd. Významná je i jeho publikační činnost, z níž je nutné
připomenout jeho vynikající knižní publikace "Základy radiotechniky" z r. 1941 a
"Vysokofrekvenční elektrotechnika" z r. 1956. Profesor Stránský však byl nejen
špičkovým odborníkem, ale i vzorem ušlechtilého, důstojného a skromného člověka.
Prof. RNDr.J. Forejt, DrSc. († 1991)
Ing. Milan Český, CSc († 1981)
byl v roce 1953 jedním z hlavních zakladatelů
Fakulty slaboproudé elektrotechniky (FSE) v
Poděbradech a od tohoto data až do r. 1960
také jejím děkanem. Na poděbradské fakultě
byl rovněž vedoucím Katedry elektroniky. Po
přechodu fakulty do Prahy v r. 1964 se započal
věnovat předmětu Lékařská elektronika.
Svými zásluhami o založení Fakulty slaboprou
dé elektrotechniky v Poděbradech a také o její
počáteční velice úspěšný rozvoj, profesor J.
Forejt, DrSc výrazně přispěl k odborné výchově
domácích odborníků v celé oblasti slaboproudé
techniky i v počátcích naší lékařské elektroniky
vystudoval
Vojenskou
akadémii v Hranicích, za
2 sv. války byl činný v
odboji, uvězněn, těsně po
válce byl opět internován.
Pak pracoval v domácím
slaboproudém průmyslu a
výzkumu. Zde se věnoval
problematice tv antén a
také otázkám nastupující
družicové televize. Byl autorem celé řady
odborných knižních publikací, zaměřených
většinou na otázky vysílání a příjmu signálů
pozemských a družicových tv systémů.