Ovoce a zelenina

Základní škola a mateřská škola Ivaň
Ivaň 73, 691 23 Pohořelice, www.zsivan.cz, [email protected],  519 427 430
celoroční projekt
„OVOCE A ZELENINA“
časový rozsah: podle potřeby lze využít během celého roku
autorka projektu: BcA. Bc. Martina Klaková
Obsah:
1. Charakteristika projektu
1.1 Věková skupina
1.2 Základní cíl projektu
2. Spolupráce s partnery
2.1 Spolupráce s rodiči a místními podnikateli
2.2 Spolupráce s pedagogy ZŠ a dětmi ZŠ
2.3 Spolupráce se zřizovatelem
2.4 Spolupráce s místní knihovnou
3. Pedagogický záměr
3.1 Klíčové kompetence
3.2 Dílčí vzdělávací cíle a očekávané výstupy
4. Vzdělávací činnosti
4.1 Ovoce a zelenina
4.2 Švestky
4.3 Jablíčko
4.4 Hrozny
4.5 Dýně
4.6 Řepa
4.7 Brambory
4.8 Zahradník
4.9 Úroda
4.10 Sklízíme
4.11 Co mi chutná
5. Příloha
1. Charakteristika projektu
Děti se různorodými činnostmi seznamují s přírodou a jejími dary. Získávají poznatky a zkušenosti, jak se k přírodě
chovat, jak o ní pečovat, aby nám dala, co potřebujeme. Projekt obsahuje cíle a výstupy korespondující s naším ŠVP. Činnosti
a aktivity s nimi spojené probíhají jak ve třídě, tělocvičně tak i z velké části venku. Součástí projektu „Ovoce a zelenina“ jsou
podrobněji rozpracované vzdělávací činnosti s časovým zařazením do určitého ročního období. Každé činnosti musí
předcházet motivační rozhovor či četba motivačního příběhu, závěrem děti společně s učitelkou zhodnotí jak činnosti, tak
výsledný produkt. Činnosti jsou organizovány převážně skupinově, popř. individuálně. Pomocí tohoto projektu se děti dozví,
jak se pěstuje ovoce a zelenina. Jak se o ní dá pečovat. Proč se sklízí a co se dá z ovoce a zeleniny dělat. Prostřednictvím
prožitkových činností se děti naučí rozlišovat, porovnávat a pojmenovat různé druhy zeleniny a dalších přírodnin. Během
projektu budou zachycovat své prožitky a tvořivě využívat fantazii. Děti se naučí mezi sebou spolupracovat, respektovat se
navzájem, dělit se o pomůcky, počkat, až je druhý nebude potřebovat, vnímat a vážit si své a kamarádovy práce.
Projekt „Ovoce a zelenina“ je přiřazen do ŠVP „Poznáváme svět aneb doma je doma“.
1.1 Věková skupina
Projekt je určen pro věkovou skupinu dětí 3–7 let.
1.2 Hlavní cíl projektu
Být citlivý ve vztahu k přírodě, mít touhu ji poznávat a aktivně ochraňovat, osvojit si poznatky a dovednosti důležité k její
ochraně. Vědět že pokud my se k přírodě budeme chovat slušně, bude ona k nám štědrá. Rozšířit si vědomosti o darech
přírody, hlavně ovoci a zelenině. Umět s těmito informacemi pracovat v dalších činnostech a aktivitách.
2. Spolupráce s partnery
2.1 Spolupráce s rodiči a místními podnikateli
 zapojení do dílčích projektů
 materiální zajištění některých činností /ochutnávky, bramboriáda….
 zprostředkování exkurzí, práce na poli, v sadě, vinohradě
 prezentace aktivit - fotodokumentace,výstavy výrobků dětí a výsledných produktů z dílčích projektů
2.2 Spolupráce s pedagogy ZŠ a dětmi ZŠ
 spolupráce při organizaci různých akcí
 účast na určitých akcích a jejich prezentace
2.3 Spolupráce se zřizovatelem
 poskytnutí prostor k výstavám
 informovanost a osvěta / ohlašování akcí místním rozhlasem
2.4. Spolupráce s místní knihovnou
 besedy na dané téma
3. Pedagogický záměr
3.1 Klíčové kompetence
K učení
o Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých
pojmů.
o Má elementární poznatky o světě přírody, který ho obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje
se v řádu prostředí, ve kterém žije.
o Získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích.
o Klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům
a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a
zvládlo
K řešení problémů
o Všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí.
o Řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či
opakování).
o Uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může ovlivnit situaci.
o Zpřesňuje početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické
souvislosti
Komunikativní
o domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
1.
Sociální a personální kompetence
o Uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky.
o Dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším.
Činnostní a občanské kompetence
o Chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak
lhostejnost, nevšímavost a pohodlnost mají své důsledky.
o Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může
ovlivnit
o Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se zodpovědně s ohledem
na zdravé a bezpečné okolní prostředí.
3.2 Dílčí vzdělávací cíle a očekávané výstupy
Dílčí vzdělávací cíle:
Dítě a jeho tělo
 osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
 osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře pohody prostředí
 rozvoj a užívání všech smyslů
Dítě a jeho psychika
 rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)
 posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování)
 rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání
 získání schopnosti záměrně řídit svoje chování
Dítě a ten druhý
 rozvoj kooperativních dovedností
Dítě a společnost
 rozvoj schopnosti spolupracovat a spolupodílet se
 vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu
Dítě a svět
 seznamovaní se s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu
 vytváření elementárního povědomí o širším přírodním prostředí, jeho rozmanitosti a proměnách
 poznávání jiných kultur
 pochopení, že změny z působené lidskou činností mohou prostředí chránit, zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
 osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při
spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí
 rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
 vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, planetou Zemí
Očekávané konkretizované výstupy
Dítě a jeho tělo
 zvládat jednoduché pracovní úkony (zalévání, hrabání, úklid po sobě, udržování pořádku apod.)
 zacházet s drobnými nástroji a běžnými pracovními pomůckami
 vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů
2.
Dítě a jeho psychika
 umí poznat a pojmenovat některé druhy zvířat, hmyzu a rostlin
 přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
 odhalovat podstatné znaky, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy rostlin, zvířat a jevů a
souvislostí mezi nimi
 řešit problémy, úkoly a situace,
 myslet kreativně, předkládat „nápady“
 vyjadřovat svou představivost v tvořivých činnostech
 prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
 odmítnout se podílet na nedovolených činnostech
 zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
 být citlivý k živým bytostem, k přírodě i k věcem
 těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních krás
 zachytit a vyjádřit své prožitky
Dítě a ten druhý
 spolupracovat s ostatními
Dítě a společnost
 chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
 utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co
proti nim
 zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby apod.)
Dítě a svět
 osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné,
zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
 mít povědomí o širším přírodním prostředí a v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek
v okolí dítěte
 vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý
 všímat si změn a dění v nejbližším okolí
 porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé
 mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se i ostatní v jeho
okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
 rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si
nepořádku a škod, upozornit na ně
 pomáhat pečovat o okolní prostředí
4. Vzdělávací činnosti
4.1 Ovoce a zelenina
jazyková
 komunitní kruh s dětmi si povídáme o ovoci a zelenině
o Co je ovoce, co zelenina?
o Víte, kde roste?
o Jakou má barvu?
o Jaký má tvar?
o Jaké ovoce známe?
o Jakou známe zeleninu?
o Co nám chutná a co né?
o Víte jakou má chuť?
o Které ovoce má uvnitř pecku? A které jen jadérka?
o Víte které ovoce a zeleninu musíme před jídlem oloupat?
o Jaké ovoce neroste u nás?
o Víte, kde si můžeme ovoce koupit?
o Proč jíme ovoce a zeleninu?
o Kterou zeleninu musíme před tím, než ji sníme uvařit?
o Jaké pohádce se zelenina nebo ovoce objevuje / Sněhurka-jablíčko, O veliké řepě
o K čemu je zelenina, ovoce dobré /zdravé, na vaření zavařování, pečení, sušení
literární
 pohádka učitelka dětem přečte pohádku „O Zuzce, ovoci a zelenině“
o práce s textem
3.
o opakování básniček
o dramatizace
 básničky učitelka seznámí děti s básničkami, ta která se jim bude nejvíce líbit tak tu se naučí /příloha
paměťová
 komunitní kruh s dětmi si povídáme o ovoci a zelenině a využíváme k tomu obrázky
o děti podle obrázků poznávají zeleninu, ovoce, které děda Eda vypěstoval
 zraková paměť – děti si krátce prohlédnout obrázky ovoce a zeleniny, pak se jeden obrázek ztratí. Děti určují, který
obrázek chybí /co králík na zahradě ukradl
 pexeso děti hrají ve skupinkách oblíbenou hru
 hra „Kousky ovoce“
o pomůcky: rozstříhané kousky obrázku
postup: Děti jsou rozděleny do několika skupinek a každá má za úkol najít ve třídě poschovávané kousky
ovoce (rozstříhaná čtvrtka). Po nalezení všech částí skupinka složí obrázek a pojmenuje ovoce.
dramatická
 hra na prodavače/ku zeleniny
o Jedno dítě bude prodavač/ka a ostatní si stoupnou do zástupu a budou nakupovat. Prodavač/ka jim bude za
jednotlivou zeleninu říkat cenu, která nebude pro každého stejná. Tuto cenu ale musí dítěti zdůvodnit. Hra bude
například vypadat takto: „Paní prodavačko, já bych si vzala kilo okurek.“ Prodavačka odpoví: „Dáte mi za ně 10
korun, protože jste mi velice sympatická.“ nebo „Já bych poprosil jeden meloun.“ Prodavačka na to: „Vy mi
zaplatíte 100 korun, protože jste předbíhal ve frontě.“ Na závěr hry si děti samy vyhodnotí pozitiva a negativa ze
hry. Vhodné pro děti od 5 let.
logicko matematická
 zahradník – děti třídí zeleninu a ovoce
o do skupin
o podle velikostí /mrkev, hruška, jablíčko
o podle tvaru /jablíčko-kruh
o podle barev
výtvarná
 moje zahrádka
o děti malují, kreslí
o děti vytvoří koláž, stříhají, lepí
 naše pole
o děti společně vytváří pole pomocí výtvarného materiálu s využitím techniky tisku, foukání….
smyslovky
 čich - dětem zavážeme oči, nakrájíme nadrobno různé druhy ovoce, zeleniny a děti podle čichu hádají co je to za
ovoce
 hmat - dětem zavážeme oči a podle hmatu děti poznávají co to je za plodinu
o využijeme kouzelný pytlík, do kterého dáme ovoce, zeleninu a děti podle hmatu musí uhodnout co je
v pytlíku
 sluch – při této činnosti musí být naprostý klid, dětem zavážeme oči, jedno s dětí kousne do jablka a ostatní vnímají
zvuk kousání
o všechny děti koušou do jablka a navzájem se poslouchají
o tak to vyzkouší více druhů ovoce i zeleniny – diskutují nad rozdíly, která slyšely při kousání


hra - děti stojí v kruhu, uprostřed leží pes Lap a před sebou má mrkvičku, kterou hlídá. Učitelka ukáže na jedno dítě,
které se stává králíkem, to jde pak krást mrkev na zahrádku. Pokud Lap uslyší kroky, zaštěká. Pokud nezaštěká, děti si
dají ruce za záda, vzbudí Lapa a Lap hádá, kdo ukradl mrkvičku. Můžeme dětem pomáhat indiciemi – králík má zelené
tričko.
chuť - dětem zavážeme oči, nakrájíme nadrobno různé druhy ovoce, zeleniny a děti podle chuti hádají co je to za
ovoce
o děti si ochutnají syrovou a vařenou zeleninu - pokusí se popsat jaký je mezi nimi rozdíl /chuť, vzhled
o děti si ochutnají syrové a zavařené ovoce - pokusí se popsat jaký je mezi nimi rozdíl /chuť, vzhled
pracovní
 sluníčko - výroba sluníček z plátků cukety, párátek, koření - do plátků cukety děti zapichují po obvodu párátka jako
paprsky a pak ozdobí obličej kořením - hřebíček, badyán
 ježci - výroba ježků z rozpůlených hrušek, párátek, koření - špička hrušky tvoří čumáček, na záda zapichujeme párátka
jako bodlinky, oči dozdobíme z koření - rozkrojené plody děti pozorují (uložení jadérek v jádřinci)
4.

korále - navlékání kousků ovoce, jeřabin a šípků na náhrdelník (děti navlékají na vlasec předem nasbírané a provrtané
plody)
pohybová
 Plíseň okurková - předem určíme jedno dítě, které bude představovat plíseň okurkovou, a ostatní děti budou okurky
na poli. Plíseň okurky začne honit, a koho se dotkne, tak zplesniví. Znovu oživit je může jen zemědělec (další dítě),
který je postříká postřikem proti plísni (je dobré, aby dítě předvádělo pohyb páky u rozprašovače a doprovázelo jej
zvuky). Počet plísní můžeme zvýšit s ohledem na počet dětí. Stanovíme časový limit, po jehož skončení spočítáme,
kolik je zdravých okurek a kolik jich zůstalo nakažených plísní.
přírodní
 ovoce a zelenina po celou dobu projektu venku sledujeme změny v přírodě, hlavně se zaměříme na zeleninu a ovoce
o pokud nadešel čas, zeleninu sadíme, staráme se o ni, sklízíme, uskladňujeme, ochutnáváme
o pokud nadešel čas ovocné stromy pozorujeme jak se během roku mění, sklízíme, uskladňujeme, zavařujeme
a ochutnáváme
4.2. Švestky
jazyková
 komunitní kruh s dětmi si povídáme o ovoci jménem švestka
o děti přinesou do školky švestku a společně si jí prohlíží
o snaží se určit kdy roste a kdo z dětí ji má na zahradě
 slovní hříčky děti ke slovu švestka vymýšlí
o rým
o množné, jednotné číslo
o přídavné jmého
literární
 pohádka učitelka čte dětem pohádkový příběh „Jak Křemílek a Vochomůrka vařili povidla“
o práce s textem
o dramatizace pohádky
pohybová
 psychomotorická hra „Vaříme povidla“ děti se nechají inspirovat pohádkou
děti se postaví po obvodu kruhu. Kruh je imaginární hrnec, ve kterém budou děti vařit povidla podle své chuti. První
dítě řekne například: „Dáme do hrnce švestky, protože mi chutnají.“ A všechny děti to zopakují a míchají při tom
imaginární vařečkou. Druhé dítě: „Dám do hrnce cukr, aby byla povidla sladká.“ Všichni opět opakují a míchají.
nechte dávat děti do hrnce suroviny podle jejich fantazie. Vše můžou doprovodit pohybem.
Povidla
U babičky každým rokem,
platí stejná pravidla.
Když se podzim blíží skokem,
dělají se povidla
4.3 Jablíčko
literární
 pohádka - učitelka dětem přečte pohádku „O jabloňce“ Martinkova čítanka; Eduard Petiška
o práce s textem
o co by se stalo kdyby – úprava textu podle dětí
o dramatizace
 básničky – učitelka děti seznámí s básničkami, děti si sami vyberou, kterou se chtějí naučit /viz.příloha
jazyková
 verš - prostřednictvím jednoduchého verše děti procvičují správnou výslovnost, tempo i intonaci řeči, vše se dá i
zdramatizovat
Pepíčku, Pepíčku,
puč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko,
až mi dáš jablíčko
 slovní hříčky – jablíčko, jablko, jabko – vytleskávání hlásek, první písmeno, množné číslo /jablíčko-jablíčka, přídavné
jméno /krásné jablíčko, kontrast /malé jablíčko x velké jablíčko
 rým – děti vymýšlí ke slovu jablíčko rým / jablíčko kočičko
5.
logicko-matematická
 komunitní kruh – učitelka děti seznámí s jablíčkem
o stoje ovoce zelenina
o jaké mají barvy
o co jablíčko znamenalo pro naše předky /Jablíčko si naši předkové vybrali za nositele skromnosti a štěstí a
které se již svou barvou a mnoha jadérky stalo i symbolem plodnosti a zdraví.
 tvary – učitelka dětem ukáže celé jablko, půlku, čtvrtku
o děti tyto části přiřazují ke tvarům, které mají k dispozici /koule, kruh, půlkruh, měsíček
o děti třídí podle tvarů do skupin
 velikosti – učitelka dětem ukáže celé jablko, půlku, čtvrtku
o děti srovnávají dvě půlky, celé a půlku, čtvrtku a půlku….. /více, méně, stejně
o děti srovnávají malé jablíčko velké jablíčko
 počítání – děti počítají semínka, více méně, stejně….
hravě tvořivá
 jablůňka – činnost inspirovaná pohádkou o Jablůňce, děti využijí rozpůlená jablíčka k tiskání
o poskládaným papírem namalují na velkou plochu balícího papíru strom na která tiskají jablíčka
o děti pomačkají papír, potom ho narovnají a zapouští do něj vodové barvy, po zaschnutí na namalovanou
plochu otiskují rozpůlené jablíčka
 jablíčko padá ze stromu – děti využijí velkou plochu balícího papíru po kterém koulí jablíčka namočená v temperové
barvě
 kolečka, kruhy – děti z různých věcí, hraček tvoří kruhy /z papučí, kamínků, kostek, pastelek, hraček…..
pohybová
 mazurka – děti na písničku „Měla babka čtyři jabka“ tančí mazurku
přírodní
 jablíčka děti na zahradě posbírají zralá jablíčka
o ve školce si je umyjí a připraví na ochutnání
o během rozkrajování pozorují jádřinec
4.4. Hrozny
jazyková
 komunitní kruh učitelka se ptá dětí, kde v Ivani si můžeme jít utrhnout hrozen
o kdo doma pěstuje hrozny
o co je to vinohrad a kde takové vinohrady v okolí Ivaně máme
o co se s hrozny dělá, aby dobře zrály
o jak a kdy se hrozny sklízí
o a co se s takovým hroznem děje
o výrobky z hroznů /hrozínky, víno, burčák, buchty….
jemná motorika
 hrozínky učitelka každému dítěti přinese jeden hrozen
o děti si je prohlíží
o otrhávají jednotlivé kuličky a jí je
 korálky děti dostanou dispozici různé druhy korálků
o hledají je a sbírají je po prostoru
o třídí je podle barev
o třídí je podle velikosti a tvar
o navlékání
logicko-matematická
 kuličky – učitelka rozdá dětem stejný počet kuliček /6ks
o hrajeme si s počtem, přiřazování k číslu
o třídíme do skupin /více, méně, stejně
o hra s tvary
o děti hledají po prostoru stejný tvar /kuličku, kolečko
výtvarně-pracovní
 hrozny učitelka dětem přinese hrozny různých barev
o děti si hrozny prohlédnou, popisují je vzájemně a nakonec je ochutnávají
o děti si natrhají malé kousky barevného papíru, s těchto kousku dělají kuličky, na velký papír takto připravené
kuličky lepí do tvaru hroznů, nakonec tuží dokreslí stonky
6.

vinohrad děti si do školky přinesou listy s hroznů
o děti pozorují barevnost listů a snaží se je slovně popsat
o na velkou plochu balicího papíru děti společně otiskují přinesené listy, na které nanesly temperové barvy tak
to vytvoří vinohrad
o děti mohou v práci pokračovat dál, pomocí špuntů na které nanáší temperovou barvu, děti na papír tiskají
tvar hroznů, pokud chtějí po zaschnutí můžou tuží obtáhnout některé obrysy listů
přírodní
 exkurze s dětmi využijeme možnost navštívit místní vinařství, kde nás provedou celým procesem pěstování vinné
révy a výrobou vína
4.5 Dýně
jazyková
 komunitní kruh učitelka si s dětmi povídá o dýních
o jaké dýně známe
o prohlédneme si je na obrázku nebo je do školky přineseme
o zeptáme se, kde dýně rostou a proč je pěstujeme
o co z nich doma maminka dělá /semínka, kompot, buchtu, salát
o co potřebuje dýně ke svému růstu učitelka upozorní děti na pokojové květiny, které mají ve třídě
v květináčícha naváže s dětmi rozhovor, co rostliny nejen v květináčích, ale obecně potřebují ke svému růstu
(vodu, světlo, slunce, vzduch, zeminu). Následují praktické činnosti, jejichž prostřednictvím si děti vyzkouší
správné pěstování rostlin: Dvě stejné rostliny, ale jiné podmínky:
Děti s učitelkou zasadí do květináče rostliny – dva květináče – dvě stejné rostliny. Jeden květináč s rostlinou
dají na místo, kde je hodně světla, svítí tam slunce a květinu děti pravidelně zalévají. Druhý květináč
s rostlinou dají do prostoru, kde je přítmí, květinu nezalévají. Po několika dnech obě květiny porovnají a zjistí
tak, jak vypadá květina, o kterou děti pečovaly, a květina, které péči nikdo nevěnoval.
logicko matematická
 z čeho vyroste řepa - podle obrázků učitelka vysvětlí dětem, z čeho rostliny vyrostou. Dýně vyroste tak, že se zasejí
semínka do země na poli, některé rostliny zapustí kořínky nejprve do vody (například pokojové květiny), po té se
zasadí do země v květináči, apod. Prvopočátek je však vždy v semínku. Každá rostlina, květina, zelenina, bylina i
strom vyroste ze semínka.
o Učitelka ukazuje dětem papírové sáčky se semínky různých rostlin. Děti nahlížejí do sáčků a semínka si
prohlížejí, podle obrázků na sáčcích určují, které rostliny z nich vyrostou. Poté vyučující rozdělí děti do
menších skupin (3–4 děti), každá skupina dostane 3 mističky s různými semínky rostlin (mrkev, hrášek, salát,
brokolice, bazalka, ředkvička, petržel a další). Na stolku jsou připraveny sáčky se semínky, které si děti
prohlížely. Jejich úkolem je najít sáčky se stejnými semínky, které mají na svých mističkách. Učitelka
zkontroluje, jak se činnost dětem vydařila, popřípadě jim pomůže doprovodnými otázkami sáček s totožnými
semínky najít.
 semínka – učitelka rozdá každému dítěti 10 dýňových semínek, se kterými si hrajeme – počítáme x přiřazujeme k
číslům, dělíme hromádky míň x víc…..
přírodně pracovní
 dýně učitelka s dětmi zasadí na poli dýně, po celou dobu a ž do sklizně se o dýně starají a pozorují změny v jejich
růstu; vše si pečlivě zaznamenávají, když dýně doroste do požadované velikosti tak si ji za pomocí školníka dopraví do
školky
 strašidlo z dýně učitelka s dětmi vydlabává dýni, vyřezává a zdobí, večer dýni společně zapálí
4.6 Řepa
jazyková
 komunitní kruh s dětmi si povídáme o řepě
o proč pěstujeme řepu - S použitím obrázků učitelka vysvětlí dětem, že řepy je více druhů a používá se k více
účelům. Například červenou řepu děti znají jako přílohu k jídlu – je velmi zdravá pro velké množství vitamínů a
pomáhá tak například posilovat jejich organismus, aby byly zdravé. Cukrová řepa se používá k výrobě cukru a
krmnou řepou se krmí některá domácí zvířata.
o využijeme možnost ukázat dětem „skutečnou“ řepu - alespoň některý druh, dáme dětem ochutnat i zavařenou
řepu, děti se snaží popsat své chutě
literární
 komunitní kruh učitelka dětem přečte pohádku „O veliké řepě“ /klasickou i rýmovanou
o děti porovnávají texty mezi sebou
o učitelka rozmístí obrázky k pohádce tak, aby na ně děti dobře viděly a podle obrázků jim pohádku vypráví,
potom se vymění, děti podle obrázků postupně pohádku převypráví
7.
o učitelka seznámí děti s básničkou O veliké řepě,
o hra se slovíčky - vyhledávání nových slovních spojení
logicko matematická
 komunitní kruh s dětmi si povídáme
o k čemu potřebujeme cukr – učitelka připomene dětem, že z některého druhu řepy se vyrábí cukr a naváže s nimi
rozhovor, k čemu potřebujeme cukr, k čemu ho používá maminka v kuchyni, co je sladké, co si sladíme apod.
Následně rozdělí vyučující děti do skupin (4-5 dětí) a každé skupině rozloží na stolek kartičky, na kterých jsou
znázorněny jednotlivé potraviny, popřípadě pokrmy – koláče, koblihy, dorty, citron, okurky, maso, ryby, ovocné
knedlíky, lívance, rýže, brambory a další. Každá skupina dětí třídí obrázky s potravinami (pokrmy) – k obrázku
cukru nebo řepy dávají obrázky, na nichž jsou vyznačeny sladké potraviny, na druhou stranu dávají ostatní –
nesladké potraviny. Na závěr si společně zopakují, které potraviny přiřadily k cukru – řepě, které jsou sladké,
popřípadě mohou jmenovat další, na které si vzpomenou.
o kostky cukru – děti okusí cukr, děti třídí dřevěné kostky podle barev, velikostí, podle daného počtu
 podle obrázků si děti zopakují pořadí postav v pohádce
o kdo tahal řepu první, koho zavolal na pomoc, kdo přišel další, … Vyjmenují postupně všechny postavy v
pohádce, čímž si zároveň zopakují děj pohádky.
o podle obrázků určují pořadí postav a zároveň procvičení pojmů – první, poslední, před, za, hned za
o procvičování pojmů, kolik bylo postav v pohádce celkem, kolik bylo lidí, kolik zvířátek, které zvířátko bylo
první, poslední, kdo z lidí byl první, druhý, poslední.
pohybová
 pohybová chvilka – děti představují, jak řepa roste – sed na bobku, hlavu a ruce sbalí do klubíčka – řepa je v zemi, na
pokyn vyučujícího děti pomalu rozbalují ruce, hlavu a ze sedu se vytáhnou do stoje až na špičky, ruce vztyčí vzhůru –
řepa roste, děti se ve stoji otáčí na jednu stranu, na druhou – řepa se otáčí za sluncem, děti provádí úklony do stran –
řepa se kýve ve větru. Tyto jednoduché pohyby mohou děti zopakovat.
 řepa dědy Edy děti sedí na zemi v tureckém sedu a představují řepu. Jedno z dětí představuje dědu Edu, který se
vydal na pole sbírat řepu. V prostoru na zemi je položená obruč představující košík. Děda chodí mezi dětmi a říká si
říkanku: „Vyrostla řepa veliká, na políčku, na poli, dědy velký košík má, řepou si ho naplní.“ Během říkanky se dotýká
postupně všech dětí. Dítě, kterého se dotkne, jde se posadit do košíku. Hra končí když jsou všechny děti v košíku.
 na řepu - děti sedí na koberci v prostoru třídy v tureckém sedu a představují řepu. Jedno z dětí představuje dědu,
který se vydal na pole sbírat řepu. Na kraji třídy je obrázek košíku nebo košík. Dítě-děda chodí mezi dětmi-řepou a
říká říkanku:
„Vyrostla řepa veliká,
na políčku, na poli,
děda velký košík má,
řepou si ho naplní.“
Během říkanky se dotýká postupně všech dětí. Dítě, kterého se dotkne se jde posadit na určené místo k obrázku
košíku. Hra končí, když se přesunou všechny děti z pole do košíku.
výtvarná
 malování řepy - děti si nejprve prohlédnou předlohu – obrázek řepy nebo skutečnou řepu a určují její barvy.
o dle předlohy malují vodovými barvami řepu. Děti pracují u stolku ve skupině (4 – 6 dětí) přičemž každé dítě ve
skupině má jinou velikost řepy (tak, aby se dala posloupně seřadit dle velikosti). Po dokončení malování, nechají
děti výkresy na stolcích zaschnout.
o po zaschnutí se děti vrátí ke svým namalovaným řepám, společně s vyučujícím si je prohlížejí a přijdou na to, že
nejsou všechny stejně velké. Děti je ve svých skupinách seřadí do řady podle velikosti – od nejmenší po největší.
Na závěr je spočítají.
 Zavařenina děti dostanou od učitelky do mističky zavařenou řepu. Na velká bílý papír touto řepou malují.
Po zaschnutí si děti obrázky mezi sebou ukazují a diskutuj nad jeho obsahem.
 Kde roste řepa - učitelka s pomocí obrázků vysvětlí dětem, kde roste řepa a jak se pěstuje. Navrhne dětem, že si pole
s řepou vyrobí. Na velký arch papíru položí každá skupina dětí do řádku své namalované řepy v jakémkoliv pořadí –
nezáleží na tom, zda budou seřazeny podle velikosti. Řádky s řepami jednotlivých skupin budou pod sebou. Když jsou
již řepy v řádcích, přilepí je děti lepidlem. Dále si děti v každé skupině připraví širší pruh hnědého krepového papíru,
který mírně pomačkají a přilepí na svůj řádek tak, aby bulvy řepy byly zakryté – jako v hlíně na poli. Společně tak děti
vytvoří pole s řepou
8.
4.7 Brambory
jazyková
 komunitní kruh učitelka si s dětmi povídá o bramborech
o jak se pěstují, kde rostou, jak se sklízí -brambory rostou pod zemí v hlíně, kde je tma a chladno. Na zimu je
schováváme do sklepa, kde je také tma a chladno (proto se brambory nechají nosit ze sklepa po schodech až
nahoru).
o jestli mají děti doma na zahrádce/poli zasázené brambory
o jaké znají pokrmy z brambor
o co škodí bramborům /mandelinky, housenky, sucho
 hra se slovy tvoření množného čísla jedna brambora/dvě brambory
o vytleskávání hlásek
o hledání rýmu na slovo brambora
literární
 komunitní kruh učitelka děti seznámí s veršovanou pohádkou „Princeznička na bále“
o děti se jí pokusí zdramatizovat
o děti improvizují na hudbu - Bál pro princeznu
 básničky učitelka seznámí děti s básničkami, ta která se jim bude nejvíce líbit tak tu se naučí/příloha
pracovně výtvarná
 pohádka činnost je inspirována veršovanou pohádkou „Princeznička na bále“
o Najdi poztrácené korále - děti hledají po prostoru brambory
o Honzík nakopal brambory - děti třídí brambory podle velikostí, barev
o Pytel brambor – děti tiskají rozpůlenými brambory na velký balicí papír ve tvaru pytle
o Šaty pro princeznu – zdobení papírových šatů pomocí tiskátek z brambor
o Bramboráček – výroba panáčka z brambor
pohybová
 sběr brambor - učitelka vytyčí dva stejné prostory vzdálené od sebe asi 3 metry. Každý prostor představuje pole, na
která dáme stejný počet papírových koulí-brambor. Dvě družstva dětí se postaví ke svému poli a na povel učitelky po
dobu časového limitu se obě družstva snaží posbírat co nejvíce brambor. děti odnáší do velkého koše/kruh. Děti
mohou sbírat jen po jedné bramboře.
 mandelinka bramborová na chytačku
o děti na motivujeme krátkou říkankou
o děti mezi sebou určí zahradníka, který sbírá mandelinky, ostatní děti jsou mandelinky, zahradník chytá
mandelinky - chycená mandelinka odchází na určené místo, hra končí, když zahradník vysbírá všechny
mandelinky
Mandelinka bramborová
Kdo se u nás drze chová,
jako doma, na poli?
Mandelinka bramborová
požírá nám brambory
 říkanka doplněna pohybem
Brambora
Koulela se ze dvora velikánská brambora. (točíme rukama před sebou, ukazujeme velikou bramboru)
Neviděla, (překryjeme oči dlaněmi)
neslyšela, (překryjeme uši)
že odněkud ze shora (prstem ukazujeme vzhůru)
spadla na ní závora! (paží jedné ruky udeříme do druhé ruky)
„Kam koukáš, ty závoro?“ (ukazujeme ty, ty, ty)
„Na tebe, ty bramboro.“ (ukazujeme na kamaráda)
„Kdyby tudy projel vlak, (krouživými pohyby skrčených rukou představujeme vlak)
byl by z tebe bramborák.“ (tleskáme střídavě do dlaní
sluchová paměť
 hra děti sedí v kruhu a postupně říkají :„Šla babička do městečka, koupila tam bramboru“. Další dítě pokračuje: „Šla
babička do městečka, koupila tam bramboru a cibuli.“ ... Každý postupně opakuje nákup a přidává další. Pro mladší
děti je lépe použít obrázky
9.
ekologická - pokusy
 pokus s bramborem: Jaké podmínky pro růst mají brambory? (tmu a chlad)
o Co se stane s bramborou, když ji necháme na světle v teple? – dlouhodobé pozorování
 překonávání strachu ze tmy – brambory se ve tmě vůbec nebojí, naopak se jim tam strašně líbí. Naopak se bojí
světla. Zkusme prolézt tmou ve sklepě – prolézání strachovým pytlem.
jemná motorika
 pytel brambor – děti se učí/procvičují dělat uzel
 korále pro princeznu – navlékání korálků, starší děti navlékají osušené brambory
 mňamka – loupání uvařených brambor
přírodní
 sázení brambor využijeme nabídky místního zemědělce a pomůžeme mu při sázení brambor
 sbírání brambor využijeme nabídky místního zemědělce a pomůžeme mu při sklizni brambor
 uskladnění brambor využijeme nabídky místního zemědělce a pomůžeme mu pytlovat a vážit brambory
4.8 Zahradník
jazyková
 komunitní kruh „zahradník“ děti si povídají zda ví co dělá zahradník a potom si na něj zahrají
o vyjmenují, co jim roste na zahradě
o jak se starat o rostlinky a stromy
o kdy se co sklízí
o kde co roste
o jak co se skladuje
o co zahradníkovi/dítěti nejvíce chutná
 slovní hříčky – hry se slovy, vytleskávání hlásek, první písmeno, množné číslo/brambora, brambory, přídavné jméno
/krásné jablíčko, kontrast /malá mrkev x velké petržel, kulaté rajče x dlouhá okurka
literární
 pohádka učitelka dětem přečte pohádku „Princezna na hrášku“
o práce s textem
o o jaké zelenině se v pohádce povídá
o jak taková zelenina vypadá, tvar, barvu, velikost
o najdi ve školce stejný tvar, jaký má hrášek
písnička
 seznámení s textem písničky „Šel zahradník do zahrady“
 zpěv děti za doprovodu kytary, klavíru zpívají písničku
 děti zpívají písničky z tématikou ovoce, zelenina /koulelo se koulelo, tři citronky, Řípa se vdávala
rytmizace
 děti vytleskávají rytmus pomocí bubínků, ozvučných dřívek
 vydupávání rytmu, skákání
dramatizace
 učitelka dětem přečte text písničky a pak děti se pokusí písničku zdramatizovat
 Taneček „ Mám jablíčko“ učitelka dá dětem jablíčko, děti se drží za ruce a v rytmu písně jdou po kruhu. Jedno dítě je
uprostřed, drží jablko a jde v protisměru. V závěru písně se před někým zastaví, pohladí jej a předá jablko. Taneček se
opakuje.
přírodní
 návštěva zahradnictví v rámci malého výletu navštívíme zahradnictví ve Vranovicích
 co jsme viděli děti reagují na to, co v zahradnictví viděli
o povídání v kruhu
o malování zážitků
o tvarování z hlíny
4.9 Úroda
jazyková
 práce s textem dětem přečteme, převyprávíme pohádkový příběh „Na zahradě dědy Edy“
o
10.
Na zahradě dědy Edy příběh o zahradě dědy Edy, který pěstoval zelí, mrkev, kedlubny... Zelenina dědovi
vyrostla krásná, jen se do ní zakousnout. Každé ráno se děda chodil na ni dívat a plánoval, že ještě počká pár
dní a bude sklízet. V noci však přišel králík a jednu mrkvičku mu schroupal. Další den jde děda opět na
obchůzku zahrady, zpívá si zvesela píseň „Šel zahradník do zahrady“, ale co to? Přepočítá řádek s mrkví a
zjistí, že má o jednu méně. Vyšle tedy svého věrného psa Lapa, aby chytil případného zloděje. Lap přenocuje
na zahradě, a když uslyší, že se na zahradu přikradl králík, začne štěkat a dědovi tak zachrání podzimní
úrodu.
o


děti se snaží příběh zdramatizovat
slovní hříčky tvoření množného čísla na zahradě vyrostla okurka/okurky, přídavná jména
logopedie procvičování písmene Z ZIMA, ZÍVÁ, ZEM, ZELÍ, ZÁDA, ZÁMEK, ZOBE, ZUBY, ZOUVÁ, ZLATO, ZNÁMKA,
KOZA, VÁZA, LEZE, HÁZÍ, JAZYK, LÍZÁTKO, ZUZANA, ZIMNÍK.
Zbyněk si dá uzeninu. Zita zase zeleninu. Uzenina, zelí knedlík. Zbyňku, ty jsi, ale jedlík.
logicko-matematická
 příběh o Housence Emě učitelka vypráví dětem příběh Příběh se odvíjí od toho, že děda Eda přeci jenom úspěšně
zeleninu sklidil a zahrada zůstala prázdná, záhonky uhrabané, připravené na zimu. A tak housenku Emu, která na
zahradě žila, napadlo, že půjde dělat prodavačku do obchodu OVOCE A ZELENINA. Tam bude mít zeleniny hojnost po
celý rok.
 básnička – Housenka/příloha
logicko matematická



třídění – děti podle obrázků třídí ovoce, zeleninu
posloupnost – děti podle obrázků seřazují průběh růst zeleniny/ovoce
prostorová orientace – děti určují, kde roste úroda nahoře na stromě, dole na záhonku…
pracovně výtvarná


Housenka Ema děti vystřihují kolečka a potom si s nimi hrají
o počítají kolečka
o více X méně x stejně
o kolečka nalepí tak aby vytvořili tělo housenky, tuží jí podle své fantazie dokreslí
grafomotorika zdokonalování jemné motoriky, uvolňování kloubů
o jak housenka leze
o kutálení hrášku…..
ekologická


pole, zahrádka – děti na vycházce/doma pozorují pravidelně změny na zahrádce a na poli
komunitní kruh – o tyto poznatky se s kamarády ve školce podělí, společně diskutují nad svými pozorováním
4.10 Sklízíme
jazyková
 komunitní kruh – děti společně s učitelkou diskutují nad sklizní ovoce - zeleniny
o kdy ve kterém období /léto, podzim
o jak se sklízí trhají/kopou, stříhají
o co se pak s ovocem - zeleninou děje/ jí, zavařují, mrazí, vaří, uskladňují….
o děti popíši, kterou zeleninu, ovoce mají rádi
o vymýšlí hádanky, vytleskávají slova a jiné slovní hříčky
literární
 pohádka – učitelka dětem přečte pohádku „O Ztracené hrušce“ Eduart Petišk
 pohádka - učitelka dětem přečte pohádku „O jablůňce“
o práce s textem
o děti postupně převypráví pohádku
o vyjmenují co všechno mohlo ublížit jablůňce
pohybová
 Pohybová hra „Kompot“
o pomůcky: kulaté papírové podnosky
postup: Seznámíme děti s tím, že se proměníme na ovoce. Někdo bude jablko, jiný hruška apod. Děti sedí
11.
každý na svém podnosku. Učitelka řekne, který druh ovoce si má mezi sebou vyměnit místa, jakmile řekne
„kompot“ mění si místo všichni.
o obměna hry: Děti se rozdělí do několika skupin - každá představuje jiný druh ovoce. Např. švestky, jablka,
hrušky, třešně… Každé ovoce má svůj domeček podle své barvy např. švestky mají modrý domeček. Za zvuku
bubínku se děti smísí v kompot a pohybují se po třídě. Na silné bouchnutí musí každé ovoce najít svůj
domeček.
smyslovka
 Smyslové poznávání ovoce a zeleniny - Děti si přinesou z domova dle svých možností alespoň jeden druh ovoce
nebo zeleniny, které umístí ve třídě na tác, kam učitelka přidá ještě další druhy. Děti společně všechny druhy
pojmenují. Poté si každé dítě vybere jeden druh a slovně ho popíše svým kamarádům – barva, tvar, velikost, dále
řekne svým kamarádům, co mu chutná nejvíce. Chuťový smysl si procvičí se zavázanýma očima: asi pět dětí se posadí
čelem ke skupině ostatních dětí, učitelka jim zakryje oči šátkem a každému dá ochutnat jiný druh ovoce nebo
zeleniny. Děti se ho snaží určit podle chuti. Děti se v určování prostřídají, činnost pokračuje dle zájmu dětí. Stejným
způsobem děti poznávají ovoce a zeleninu podle vůně a podle hmatu. Na závěr učitelka zdůrazní důležitost zařazení
ovoce a zeleniny do jídelníčku – velké množství vitamínů, které prospívají lidskému organismu.
4.11 Co mi chutná
jazyková
 komunitní kruh s dětmi si povídáme, co máme z ovoce a zeleniny nejraději
 recept – děti přinesou do školky oblíbené recepty své rodiny
o učitelka je přečte a potom si s dětmi o nich diskutuje
o zjišťují, jaké ingredience se v receptech nejvíc objevují
o jaká zelenina/ovoce se nejvíce používá
 slovní hříčky se slovy objevující se v receptech
literární
 pohádka učitelka dětem přečte pohádku „O neposlušném jablíčku“
o práce s textem
o děti se snaží popsat, jak se asi cítilo jablíčko, když spadlo
o děti si zahrají na neposlušné jablíčko a pokusí se vyjádřit své emoce /slovy, tancem, pantomimou, hlasem,
mimikou
smyslová
 kouzelný pytlík učitelka dětem dá do pytlíku ovoce nebo zeleninu a oni podle hmatu poznávají, o jaký druh
ovoce/zeleniny jde
 chuť, čich učitelka na talíř nakrájí různé druhy ovoce, zaváže dětem oči a děti podle čichu a chuti poznávají, o jaký
druh jde
ochutnávka
 hostina učitelka společně s dětmi si udělají velkou hostinu, vyrábí si salát, obložené chlebíčky….
 děti přinesou z domu do školky vzorky salátů, které společně ochutnávají
12.
5. Příloha
Švestka
Dokud švestka nedozraje,
chudinka, jen zelená je:
počkejte, až dozraje,
potom pěkně modrá je.
Ovoce
Ovoce se zimou třese,
Janíček je domu nese.
Do komory na police,
ohřála si hruška líce.
Hruška
Spadla hruška zelená
natloukla si kolena.
A teď pláče naříká,
že ji šťáva utíká.
Povidla
U babičky každým rokem,
platí stejná pravidla.
Když se podzim blíží skokem,
dělají se povidla
Jablka
Česat jablka, to je snadné:
jedno chytíš, druhé spadne,
udělá bum do trávy
anebo bác do hlavy,
po trávě se koulí,
na hlavě máš bouli.
Jablíčka
Oldřich Syrovátka
Už má sadař košíček
plný zralých jablíček.
Když je česal - bez hřebínku dal mi košík pro maminku.
Hruška
Zelená jsem, tráva nejsem.
Žlutá jsem, vosk nejsem.
Sladká jsem, med nejsem.
Tvrdá jsem, kost nejsem
Ovoce
Mám rád sladkou hruštičku,
už ji nesu v košíčku.
Zakousnu se do jablíčka,
červené mám z něho líčka.
Švestka
Já jsem švestka tmavě modrá
do knedlíků bývám dobrá.
Do těsta mě zabalíte,
v dlaních pěkně ubalíte.
Připravte si rendlíky,
na švestkové knedlíky.
Jablíčko
Jablíčko se skutálelo,
vůbec ho to nebolelo.
Podívejte jek se koulí,
nemá ani jednu bouli!
Kutálí se kutálí,
to jsme se mu nasmáli
Zásilka od babičky
Jan Alda
Poštou došla bednička
a v ní samá jablíčka
Hned pod víkem bylo psaní:
„Děti, dobré pochutnání."
Jablíčko
František Kábele
Jarda sedí pod jabloní
jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jémine!
Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.
O veliké řepě
Kolem řepy chodí děda,
tahá, vzdychá, naříká,
řepa vytáhnout se nedá,
jéje, ta je veliká.
Přidala se babka, vnučka,
pejsek, kočka, myš,
chytili se pevně a teď,
řepo, uvidíš!
Mrkev a brambory
Eva Kamišová
Potkala se mrkev s mrkví,
pomlouvaly bramboru,
že se nechá nosit v pytli
po schodech až nahoru.
O staré bramboře
Dagmar Vysoká
Jedna stará brambora
koulela se ze dvora.
Koulela se po kamení,
Brambory
Michael Novotný
Jeden řádek jako druhý,
vedle sebe na poli.
Chladná země už je studí,
stěžují si brambory.
Nezbedné okurky
Autor Michael Novotný
Pět okurek šeptá v sudu,
„Nechcem nikdy zažít nudu.
Než nás všechny zavaří,
skočíme si k cukráři.“
Housenka Emilka
Já jsem ta housenka Emila,
nikdy jsem ovoce nemyla.
V žaludku už mi kručí hlady,
žeru a žeru, ať mám svaly.
Já jsem ta Emila přetlustá,
nejvíce chutná mi kapusta,
zelí a mrkev a kedluben,
ať mám břicho jak velký buben.
Jó já jsem ta housenka Emila,
štíhlá jsem já nikdy nebyla
Za chvilenku byla venku,
Děda vpředu, myška vzadu
Svalili se na hromadu.
Vnučka zpívá: Tralalala,
dědovi jsem pomáhala.
Babička je také ráda,
Protáhla si při tom záda.
A u řepy na poli
děda jenom hlaholí:
Jak je pěkně v našem kraji,
Když si všichni pomáhají
Myška píská vesele:
Já mám sílu, přátelé!
Kočka oči přimhouří:
To koukáte, kocouři!
Pejsek štěká: Žádný pes
nedokáže, co já dnes!
O bramborách
Eva Kamišová
Žily, byly na poli
neposlušné brambory.
Líné byly od kosti,
dělaly jen hlouposti.
Přišla na ně motyčka,
putovaly do bříška.
byla tu – a už tu není.
Moc se bála, že ji sníme,
uvaříme, rozkrájíme,
osolíme, omastíme
a břicho si nasytíme
Brambory
Kopu, kopu, brambory,
mám jich plné komory.
Uvařím je na loupačku,
pozvu na ní naši Kačku.
Ta se bude mít, ta se bude mít.
Pohádky
Princezna na hrášku
Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude
hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo
hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi
smutný na svůj zámek.Jednoho večera se přihnala strašlivá bouřka. Po nebi se honily blesky, hřmělo a
lilo jako z konve. Zámek pokryla tma. Prince probudilo bouchání na dveře, tak se zvedl a šel otevřít
sám. Před bránou stála dívka a tvrdila, že je princezna. Dešťová voda ji stékala z vlasů na šaty, ze šatů
na špičky střevíců a patami zase vytékala ven. Její vzhled však nikoho o jejím původu nepřesvědčil.
Proto si pro ní stará královna připravila jednu zkoušku. Šla do ložnice, sundala z postele matraci a na
samé dno položila hrášek. Pak vzala několik matrací a poskládala je na sebe. Na tu velkou kupu
matrací položila ještě dvacet nadýchaných peřin. Do té postele princeznu uložila.Královna netrpělivě
čekala, až se dívka ráno vzbudí, aby se jí mohla zeptat, jak se vyspala. Když princeznu spatřila,
neváhala a na spánek se jí zeptala. Princezna jen naříkala. Vyprávěla, že celou noc ani okem
nezamhouřila. Jak byla postel tvrdá a že jí něco tlačilo. Postěžovala si i na modřiny, které má po těle.
Královna tak poznala, že jde o opravdovou princeznu. Přes dvacet žíněnek a peřin ucítila malé zrnko
hrášku. To by obyčejná dívka necítila. Královna tedy usoudila, že ona dívka může být jedině princezna.
Princ neváhal a vzal si ji za ženu.
O neposlušném jablíčku
Byl podzim a ve školní zahradě dozrávala jablka. Byla krásná, načervenalá - jako usměvavé děťátko.
Ve dne se tulila do hebkých podušek i z lístků a větviček a dřímala na zlatém slunečku. V noci, kdy se
prý celý svět stává pohádkou, vyskočila z vonných zelených kolébek, proháněla se po větvičkách a
prováděla všelijaké šelmovství a taškařiny. Obzvláště Renetky, krásné panenky s broskvovým
nádechem, byly veselé. A což teprve Kulíšek, nejhezčí ze všech! Darmo jabloňka-matička napomínala,
aby se tak vysoko nehoupal, darmo i Měsíček starostlivě hlavou kýval:„Uvidíš, Kulíšku, že spadneš! A
bude po nejhezčím jablíčku!" Ale jablíčko Kulíšek jen: „Chichichi, neslítnu, Měsíčku! Neboj se,
jabloňko-matičko! Držím se pevně!" A znova houp a houp! Rozhoupalo se s větříčkem Tatrmánkem o
závod, takže létalo na větvičce jako pírko. Ale jednou - kde se vzal tu se vzal - přihnal se do zahrady
vichor Zuřivec, zahnal slabšího větříka Tatrmanka a začal s Kulíškem závodit. Rozvířil se kolem, fučel a
hučel, foukal a houkal, až se jablíčku tajil dech. „Ouvej, ouvej, s tímhle to tak lehce nepůjde!"
broukalo si potichu jablíčko, aby je neslyšel ani Měsíček, ani jabloňka-matička; ale slyšeli je oba.
Měsíček jen zlatým očkem po něm hodil a jabloňka-matička se strachem zachvěla. Ale bylo už pozdě
varovat a napomínat. Vtom v kolébce z vonných lístků ruplo, Kulíškovi se utrhla nožka-stopečka, a
milé, neposlušné jablíčko bác z výšky dolů! Narazilo se, panečku, pořádně, mělo odřenou celou
tvářičku! Ráno je našel malý Zdeněk a slupl si je.