globální metropole - Katedra urbanismu a územního plánování

Města dnes a včera
aneb
kde jsme a jak jsme se sem dostali
Ing. Pavel Holubec, Ph.D
Katedra urbanismu a územního plánování
Fakulta stavební ČVUT v Praze
DSÚP – 7. 10. 2014
Co je to město? Jak město chápat?
zázemí
město
složitost → zjednodušení
nikdy v historii nebyla města soběstačná
Vztahy
které město zjednodušuje
 vztah
město-zázemí
 vztah viditelné-neviditelné
 vztah veřejné-soukromé
 vztah stavby-infrastruktura
 vztah velkoměsto-maloměsto-vesnice
 složitost
vztahu město-stát
 složitost vztahu člověk-svět
Obsah přednášky
 Jaká
jsou současná města? V jakém
světě žijeme?
 Jak jsme se do současnosti dostali?
Aneb exkurze do historie, na kterou
se podíváme trochu jinak.
obyvatelstvo
Světová urbanizace
 globální počet obyvatel měst
přesáhl celkové množství lidí
žijících na venkově
 do roku 2050 bude 70%
obyvatel země žít ve
městech
 k růstu městské populace ve
většině rozvojových zemí
dochází zejména přirozeným
přírůstkem – podíl migrace
z venkova do měst je méně
významný
 k nejvýznamnějšímu
populačnímu růstu dochází
ve městech do 500,000
obyvatel, kde dnes žije ½
městského obyvatelstva
Hustota populace
a její rozmístění
Megaměsta > 10 milionů obyvatel
globální metropole
Globální metropole



globální metropole zahrnuje termíny:
global city (Saskia Sassen)
metropolitan region (Manuel Castells)
megacity (> milion / 10 milionů obyvatel)
jde tedy o velké město, které je zároveň
významným ekonomickým, politickým a
kulturním centrem země či oblasti
ohnisko, v němž je charakter moderní
doby zhuštěn (a snad i vysvětlen)
Globální metropole → jeden svět
jak vlastně město poznáme?
Velkoměsta a mega-urbánní regiony
3 typy:
 urbánní koridory
 regiony s dominantním megaměstem
 velkoměstské clustery
Obyvatelstvo asijských mega-urbánních regionů (R) ve srovnání
s obyvatelstvem jejich jádrových velkoměst (uvedeno kurzívou) (J)
mega-urbánní region / obyvatelstvo v [milionech]
stát
R
J
Peking-Tianjin-Tangshan-Qinhuangdao
Čína
56,4
11,1
Tokio-Jokohama-Nagoya-Osaka-Kobe-Kjóto
Japonsko
60,6
35,7
Šanghaj-Nanjing-Suzhou-Changzhou-ZhenjiangNantong-Yangzhou-Wuxi
Čína
72,7
15
Guangzhou-Shenzhen-Hong Kong-Macao-Zhuhai
Čína
40
8,8
Jakarta-Bogor-Tangerang-Bekasi
Indonésie
26
9,1
Bangkok - Metropolitní oblast
Thajsko
17
8,5
Mega-urbánní regiony: USA
Evropský modrý banán:
110 milionů obyvatel
Banánová unie?
zlatý banán: 30 milionů obyvatel
 zelený banán: 21 milionů obyvatel
(EU má celkem 504 mil obyv.)

metropolitní region
Vznik metropolitních regionů



technologické změny (doprava: kontejnerizace,
proudová letadla; komunikace: internet, mobilní
telefony ... → globální výrobní linka, just-in-time)
fragmentace (území, práce, každodenních
aktivit, společnosti; obecně prostoru i času,
životních „světů“, inluze-exkluze)
charakter urbanizace (suburbanizace,
přestavba vnitřních měst, provázávání stále
větších regionů, ostrovy bohatství x oblasti
chudoby)
Historicky nové typy měst?



globální metropole (uzlové body v
mnoha sítích, řídící funkce, intenzivně
zastavěné a osídlené, magnet pro lidi i
peníze, v provozu 24 hodin denně)
metropolitní regiony (zázemí nezbytné
pro chod globálních center a výkon
řídících funkcí, servis, služby, personál)
periferní regiony (decentralizovaná
produkce, politika, kultura; z center
vymístěné aktivity, nezávislé regiony)
Anebo jen větší měřítko?
Anebo jen větší měřítko...
...a složitější uspořádání?
pohled do historie
„Věci postupují a znaky se šíří
prostřednictvím rozkladu.
Panika, to je tvorba.“
Deleuze a Guattari: Tisíc plošin
Největší města v historii
3000 př. n.l.: Uruk (cca 40.000 obyv.) – Mezopotámie
Memfis (cca 40.000) – Egypt
2100 př. n.l.: Ur (100.000) – Mezopotámie
1700 př. n.l: Babylón (60.000) – Mezopotámie
1600 př. n.l.: Avaris (až 100.000) – Egypt
1400 př. n.l: Théby (až 100.000) – Egypt
1000 př. n.l: Haojing (> 55.000) – Čína
Théby (> 50.000)
Memfis (> 50.000)
Babylón (100.000)
650 př. n.l: Ninive (120.000) – Mezopotámie
430 př. n.l.: Babylón (200-250 tis)
320 př. n.l.: Alexandrie (300 tis) – Egypt
200 př. n.l: Pataliputra (350 tis) – Indie
Alexandrie (300-600 tis)
Chang'an (400 tis) – Čína
1 n.l.: Řím (650 tis – 1 milión) – Itálie
361: Konstantinopol (300-350 tis) – Turecko
500: Konstantinopol (400-500 tis)
700: Chang'an = dnešní Si-an (800 tis – 1 milión) – Čína
Největší města v historii
932: Bagdád (1.1 mil) – Mezopotámie
1000: Kchaj-feng (1 milión) – Čína
Kordóba (450 tis) – Španělsko
1300: Chang-čou (432 tis – 1.5 mil) – Čína
Káhira (500 tis) – Egypt
1400: Nanking (500 tis – 1 mil) – Čína
1500: Peking (672 tis – 1 mil) – Čína
1650: Istanbul (700 tis) – Turecko
Dillí (500 tis) – Indie
1684: Paříž (540 tis) – Francie
1700: Ayutthaya (1 mil) – Thajsko
1800: Peking (1.1 mil)
1825: Londýn (1.34 mil) – Velká Británie
1850: Londýn (2.32 mil)
1900: Londýn (6.48 mil)
1925: New York (7.77 mil) – USA
1950: New York (12.5 mil)
1965: Tokio (15 mil) – Japonsko
2000: Tokio (26.4 mil)
„Archetypy“ měst
[0]: populační a obchodní centrum
Çatal Hüyük [čatal höjyk]
 7500-5700 př. n.l., Turecko
 5-10 tis obyvatel
 pouze nakupení domácností (domů), žádné ulice, žádné
zřejmé veřejné budovy
Mohendžodaro
 2600 př. n.l., Indie
 cca 40 tis obyvatel
 pravoúhlé ulice, veřejné lázně, centrální tržiště se
společnou studnou, kanalizace, shromažďovací haly
Lze je vůbec považovat za města?
1: Ur - Babylón - Jeruzalém
starověký městský stát
 zemědělství pravděpodobně vynalezeno ve městě
(velkém sídle předchozího typu 0), poté došlo k
územní diferenciaci
 vztah město-zázemí (zástavba: intenzivní využití
území, velká hustota obyvatel a aktivit, větší sociální
diferenciace vs. zemědělství: extenzivní využití
území, malá sociální diferenciace)
 předpokládá síť dalších měst a sídel, s nimiž
obchoduje → vztahy kooperace-konkurence
 hradby (ochrana „investic“ do území)
2: Memfis - Akkad
centrum starověké říše
 hierarchické územní i sociální vztahy
 centralizovaná správa
 armáda zajišťuje podřízení většiny populace
 monumentální stavby (např. pyramidy, citadely)
3: Atény - Kartágo
starověká koloniální metropole
 vzniká na okraji větších sociálních celků (typů 0, 1,
2), anebo zprostředkovává vztahy mezi nimi
 prosperuje díky obchodu
 útočiště pro lidi a činnosti, vyloučené z větších
a homogennějších celků
 velká diverzita na malém území
 centrum sítě kolonií, propojených námořní dopravou
4: Řím
starověká imperiální metropole
 integruje charakteristiky předchozích typů
 mocenské centrum, bod subjektivace, „střed světa“
 vztahy jádro-periferie
 závislost na importu zboží každodenní potřeby
(výrazně nerovná směna) → potřebuje ke svému
fungování „celé impérium“
 impérium pomocí abstraktní formy (práva),
podpořené vojenskou a ekonomickou mocí,
propojuje různorodé elementy do jednotného, leč
vnitřně diferencovaného celku
5: Benátky - Amsterdam
novověká obchodní metropole
 informační a technologická převaha, umožňující
využití marginálního území či specifické niky, ale i
obranu před početně silnějšími konkurenty a soupeři
(močály, loďstvo)
 centrum dálkového obchodu
 doprava vodními kanály
Benátská republika
Nizozemské obchodní
trasy, Amsterdam
6: Londýn
novověká koloniální metropole
 centrum námořní obchodně-koloniální říše
 zároveň odbytiště výrobků: technologický rozvoj
táhne do značné míry domácí poptávka
 zajišťuje směnu zboží domácí (národní) produkce za
zboží dovozové, export-import → burza lidí, zboží,
dovedností a informací
Hustota obyvatelstva Británie
před a po její industrializaci
Trojúhelníkový obchod
v Atlantiku (16.-19. stol.)
[8]: Manchester – Porůří –
Keihanshin - Kladensko
různě zaměřené industriální regiony
 síťové uspořádání typu propletenec (nehierarchické
vztahy)
 dochází zde ke vzniku nových technologických i
urbánních forem, které zpravidla bývají
formalizovány či standardizovány jinde - emergence
 často nejasná struktura a nezřetelné hranice,
administrativní uspořádání může jít úplně napříč,
nelogicky
 rozvoj podél (převážně dopravních) os
Opět otázka: je to vůbec město/celek?
Porůří
9: Paříž – Vídeň – Berlín Moskva
novověká národní metropole
 hierarchické vztahy, koncentrické kruhy
 urbanistické osy, bulváry
 železnice, metro
 vnitrozemská poloha, nevýrazný terén → dobře
aplikovatelná Christallerova teorie centrálních míst
 centrum vzniká jakožto funkce vymezení teritoriální
hranice – národního státu – nejlépe v jeho těžišti
10: New York - Chicago
novověká obchodně-industriální metropole
 kontinentální centrum/brána (gateway)
 jednoduchý pravoúhlý uliční rastr, umožňující rychlý
růst, makro-bloková zástavba
 mrakodrapy
 intenzifikace díky využití nových energetických
zdrojů (elektřina, ropa, plyn)
 funkční zónování
11: Los Angels
post-industriální metropole
 dálnice
 masivní suburbanizace, kobercová zástavba
 decentralizovaný či polycentrický propletenec
 nástup informačních technologií, umožňující
delokalizaci celé řad aktivit, subdodávky
 síťová struktura, umožňující libovolnou expanzi i
přeskakování terénních a jiných překážek (leap-frog
development)
[12]: Tokio-Tokaidó
mega-urbánní koridor
 kontinentální urbanizace, konurbace (srůstání měst)
 podél kapacitních transportních koridorů
(shinkansen koridor)
 závislé na globální produkci i konzumaci zboží, na
globálních tocích energie, zboží i lidí, na národních i
nadnárodních korporacích, spravujících různé
komplexní a technologické systémy, ale i na
dostatečně stabilních státních útvarech, které
zajišťují kontinuitu veškerých kritických toků
Opět, ještě naléhavěji: lze i toto považovat za město?