DRUHOHORY (mezozoikum)

DRUHOHORY (Mezozoikum)
Trias (245-205 milionů let)
Rozpad kontinentu Pangea
Na konci triasu dochází k prvním projevům alpínsko-himalájského vrásnění
Trias známe v Evropě ve vývoji vápencových hornin (na jihu) a ve vývoji
břidlic, prachovců a pískovců (na severu)
FAUNA
-
šestičetní koráli
ramenonožci (jsou postupně nahrazováni méně úspěšnými plži)
ostnokožci (ježovky)
mlži
břichonožci (Gastropoda- plži)
hlavonožci (loděnkovití, amoniti –char. Silně členitý typ švu na povrchu
schránky)
Ceratitidi (Ceratitida)
Desetinozí raci
Sladkovodní žraloci (Rod Xenacanthus)
Lalokoploutvé ryby (Skupina Coelacanthiformes)
Dvojdyšné ryby (Dipnoi) (Rod Ceratodus)
Mořští plazi
- Plazi- savcovití (Therapsida) (Skupina Anomodontia, Dicinodontia,
Dinocephalia, Theriodontia)
- Hranice plaz – savec- savcovití plazi (skupina Trilodontia, Ictidosauria)
- Želvy (Chelonia) (Rod Triassochelys)
- Plazi – ryboještěři (Ichthyosauria)
- Pancířnatí ještěři (Skupina Placodontia, Rod Placodus, Henodus,
Placochelys, Helveticosaurus)
- Plazi (Skupina Thecodontia - jamkozubí)
- Paprskoploutvé ryby
- Obojživelníci – krytolebci (Trematosourus)
- Předek moderních žab (Paleonisciformes)
- Ptakoještěři, Sauropteridní plazi
1
FLORA
- nahosemenné r. – cykasovité, Bennettitales (r. benetitové)- (poprvé se u nich sbližují
vajíčka a tyčinky do jediné šištice. Tímto vývoj pokračoval ke krytosemenným, kde se
vytvořila ještě dokonalejší ochrana vajíček), jinanovité, jehličnaté (blahočetovité, tisovcovité)
- kapradiny Gleicheniaceae
- přesličky
Nejznámější lokality : Německo a Painted Desert v Arizoně (USA) - suchozemské oblasti s
pouštním klimatem.
Jura (205 – 135 milionů let)
(Původ názvu – jurský útvar pojmenovává Ami Bou v roce 1829 podle pohoří
Jura v Německu)
Na západě Ameriky vznikají pásemná pohoří
Koncem střední jury velká záplava až do jejího konce ( zaplavena část S.
Ameriky, velká část Asie, Afriky, Indie a západ Austrálie)
Podnebí teplé a stabilní
Koncem jury alpínsko-himalájské vrásnění
FAUNA
-
Hojnost prvoků
Živočišné houby
Kruhoústé mechovky
Mlži (nově pachydontní mlži- masivní a velmi pevný zámek) stále vedou
a ramenonožci zatlačováni
Z této doby mnoho nálezů amonitů
Hlavonožci (belemniti- povrch těla nebyl kryt pevnou schránkou)
Lilijice, místy horninotvorný význam
Ryby s ganoidními šupinami, stále více ryby kostnaté
Ichtyosauři a Plesiosauři pronikli do mořského prostředí
První krokodýli
- Dinosauři – Tyrannosaurus, Brachiosaurus, Apatosaurus, Stegosaurus,
Triceratops, Iguanodon
- Ve vzduchu - Pterosauria (Ptakoještěři)- Pterodactylus, Pteradon ;
První praptáci (archeopteryx, archaeornis)
- První nenápadní savci ( Eozostrodon, Sinoconodon, Trinocodon)
2
FLORA
Nejznámější lokality: Solenhofen (SRN), Holzmaden (SRN), Montana (USA), Tanzanie.
Křída (145-65 milionů let)
Původ názvu: podle psací křídy v severozápadní Evropě
Na zemi se vytvářejí klimatická pásma
Převažuje plocha moří nad kontinenty (hodně výrazně)
Koncem období dochází k vymírání specializovaných forem druhohorního
života.
Počátkem spodní křídy dochází k menší záplavě, opadává do počátku svrchní
třídy
Svrchní třída- moře stoupá o 120 m a zaplavuje kontinenty
Vznikají ohromná pásemná pohoří od Alp k Himalájím
Koncem křídy zásadní a přechodný zvrat klimatu, vymírá velká část tehdejšího
živočišného světa
FAUNA
-
rozvoj zlativek
v mořském planktonu převládají dírkovci (až několik cm)
dříve rozšířené lilijice střídá skupina ježovek
žraloci
kostnaté ryby
vzácně vodní plazi
koncem křídy vymírají amonii, belemiti a mnoho druhů plžů a mlžů
-
masožraví a býložraví dinosauři
ptáci (ale i ptakoještěři)
drobní savci (nejhojnější vačnatci, první placentální savci- hmyzožravci)
Koncem křídy vymírají dinosauři, plesiosauři, pterosauři…. Aj.
FLORA
- Stále více zástupci krytosemenných rostlin
- Značně potlačené jsou cykasovité, ginkovité a jehličnaté rostliny.
Nejznámější lokality : ostrov Rujána (SRN), Anglie, Rocky Mountains, Alberta, Montana a
Utah (USA), Gobi (Mongolsko).
3
Třetihory
(Terciér)
Paleogén (65-26 milionů let)
Rozdělení kontinentálních desek zhruba odpovídá dnešními (pouze vzdálenost
mezi nimi je menší)
Pokračuje alpínsko-himalájské vrásnění
Klima podobné svrchní křídě, dochází k mírnému ochlazení
Koncem neogénu rozšíření mírného pásma na úkor tropického
Z této doby první důkazy o zalidnění Antarktidy
FAUNA
-
dírkovci (prvoci) – př. Nimuliti
mořské houby
ostnokožci
ramenonožci
plži
mlži
ježovky
korýši (Třída skořeptnatci, raci)
hmyz
obojživelníci (ocasatí) (Skupina Coalacanthiformes)
žáby (Čeleď Palaeobatrachidae)
ptáci – Diatrima, Gastornis, Phoruscos, moa, „slonní ptáci“
savci –hlodavci (Čeleď Paramyidae, myšovití, hraboši)
vačnatci
hmyzožravci- tanovití. Zalambdalestes, netopýři
zajícovití
přechod hmyzožravých k pravým kopytníkům (Condylarthra)
savci- lichokopytníci (Skupina Perissodactyla; Ceratomorpha,
Hippomorpha, Ancylopoda)
savci- sudokopytníci (Podřád: Artiodactyla; Sauformes, Tylopoda,
Ruminantia)
savci- chobotnatci (Proboscidea) (Mastodonti, dinotheria)
placentální savci- šelmy (Carnivora)
savci- kytovci (Cetacea)
savci – primáti (s nimi první předkové člověka)
- mělká moře- raci a krabi
- hlavonožci po velkém vymírají (v hojnějším počtu přežívají pouze
loděnky)
- želvy (v moři i na pevninách)
4
- sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů
FLORA
magnólie, vavříny, jedlé kaštany, skořicovníky, kafrovníky, duby, kaštany, platany, fíkovníky,
palmy, smilaxy, bahenní tisovce, sekvoje, cedry, borovice, cypřiše, ořešáky, jilmy, habrovce,
jedle, smrky, patisovce, škumpy, řasy rozsivky
ČTVRTOHORY (Kvartér, 1,8 milionů let až do dnes)
Název od latinského slova: kvarta
Charakteristické střídání dob ledových a meziledových
Nahromadění vody v ledovcích způsobuje pokles mořské hladiny o 120 m
Klima je neobyčejně studené a také poměrně suché
FAUNA
- v mořích fauna srovnatelná s dnešní
- obrovský rozmach savců (voda, země, vzduch)
- vlivem dob meziledových a ledových dochází k migracím organismů
v dobách ledových: koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární
lišky a medvědi
- v dobách meziledových: sloni, jeleni, srnci, daňci, mevědí, vepři,
šavlozubí tygři a primáti.
- Zasahují sem předci člověka (od Homo habilis až do konce vývojové
větve)
FLORA
mechy, lišejníky (l. sobí), polární vrby, břízy, pěnišníky, lomikameny, rožce, vrby, borovice,
jehličnany, lekníny, šáchory, ořešáky, buky, lípy, javory, jasany, habry, olše, lísky, šácholany,
liliovníky, tisovce
Nejznámější lokality: Neanderthal (SRN), Lascau (Francie)
5