KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

24
Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT* KINOKLUB
KSM * D TSKÝ TÁBOR * POLITCAMP V ESSENU * BRIGÁDY SOLIDARITY NA KUB * POLICEJNÍ BRUTALITA *
STUDENTSKÝ PROTEST NA VUT * BOJ PROTI ŠKOLNÉMU * OLYMPIJSKÉ HRY * MARTIN LUTHER KING JR.
* DISKUSE O HOFFMANNOVI A ROKU 1968 * HUMOR ...
POSLEDNÍ STRANA
KSM vydal:
K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels:
Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W .
Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme
se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu
od utopie k v d (20), N. Chomsky:
Kontrola médií - velkolepý úsp ch
propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K.
Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30),
St edo eské vzd lávání - podkladová
skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí
globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický
vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a
iny (10), OPH: Násilí a porušování
zákon P R b hem protest proti
MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská
komuna (10), T ídy a t ídní struktura
ve spole nosti - skripta (10), K.
Gottwald: První parlamentní e (10),
V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I
(10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu
(10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
Politických v z
9, 111 21 Praha 1
Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99
Tel: 222897443, 222897469,
Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected]
http://www.ksm.cz
Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218
vyšlo 1. 9. 2004 * další íslo vyjde 1. 10. 2004
Po et výtisk : 500
Šéfredaktor: Milan Kraj a
Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
ZÁ Í 2004
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Kun tická hora
Slavnost Haló novin
4. zá í se pod Kun tickou horou koná
tradi ní mezinárodní setkání levice
25. zá í se na pražském výstavišti
uskute ní tradi ní slavnost levicového
deníku Haló noviny
Setkání levicové mládeže
11. zá í se v Karviné koná pravidelné
setkání levicové mládeže MS kraje
eské sociální fórum se uskute ní 25. -28. zá í v budov Fakulty t lesné výchovy a sportu UK, ul. José Martího 31, Praha 6 - Veleslavín
P ednášky Jana Kellera, Václava Exnera, Jana Hroba e...
Koncerty O5+Rade ek, Rage Against the Machine Revival…
Seminá e KSM: Evropská mládež v boji proti militarizaci EU, KUBA: Mezinárodní solidaritou proti embargu, Školné, kolejné a útoky na práva mládeže
(spole n s SOS STUDENT)
Promítání film , street party, kubánský ve er, shromážd ní sociálních hnutí
3. Evropské sociální fórum se koná v
Londýn 14.—17. íjna: KSM se podílí
na organizování eské výpravy
K ú asti na p ipravovaných akcích se
m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních
íslech:
721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z
9, 11121
Praha, kde získáte i bližší informace!
HUMOR
menší bude platit dan . P íjmy pod
50 000 korun ro n budou podléhat
zvláš p ísnému progresivnímu zdan ní. Na p íjmy pod 20 000 korun
ro n se bude navíc vztahovat da
z bídy. P íjmy nad 10 000 000 korun
ro n budou naopak do daní zcela
osvobozeny.
Da z nemajetnosti. Každý oban musí vlastnit majetek. Kdo se
nebude moci vykázat hodnotu majetku alespo ve výši 300 000 korun,
bude muset platit da z nemajetnosti.
Ú ad na ochranu neviditelné ruky
trhu m že tuto da vymáhat všemi
prost edky v etn nezákonných.
Odpisy za výst ednost. Kdo bude žít zvláš rozma ilým a výst edním
zp sobem života, m že si náklady
na odepsat od daní.
Systém sociálních zámk , sociálních restaurací a sociálních vil.
Každý milioná bude podle výše svého majetku mít nárok na zlevn né
ubytování a stravování v sociálních
za ízeních.
Podpora v milioná ství. Každý
milioná bude mít právo žádat o podporu v milioná ství. Rozhodnutí p ísluší Ú adu na ochranu neviditelné
ruky trhu.
Dotace komer ní kultu e. Kulturní instituce, které na sebe budou
šeredn vyd lávat, mohou žádat o
zvláštní státní dotaci.
BEZPE NOST
Všechny druhy socialistických
teorií budou postaveny mimo zákon.
Proti ši itel m sociálních dezinformací bude zasahováno s nejv tší krutostí. Nov bude z ízena asociální
policie, podléhající Ú adu na ochranu
neviditelné ruky, která bude mít pravomoc ši itele jakékoliv sociální demagogie na míst zast elit. Náklady
spojené se zast elením a odklizením
mrtvoly hradí p íbuzní zast eleného.
Na p íkaz Ú adu na ochranu neviditelné ruky mohou být v p ípad hrozícího nebezpe í sociální nákazy izolovány i všechny osoby, se kterými
zast elený v poslední dob p išel do
styku, a to v etn telefonického.
LUSTRACE
Sou asný benevolentní lustra ní
zákon bude ú inn zp ísn n. Na majitele pozitivního lustra ního osv d ení bude nadále pohlíženo jako na
potencionálního ši itele sociálního
neklidu a stejn tak s ním bude zacházeno. O ve ejnou funkci bude mít
možnost ucházet se jen ob an, který
p edloží negativní lustra ní osv d ení svoje, všech svých p íbuzných a
známých. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu zajistí v co nejkratší dob
vydání kompletního seznamu
spolupracovník StB ve všech kategoriích. U každého spolupracovníka
bude uvedeno datum narození, rodné a eviden ní íslo, sou asné bydlišt a jména nejbližších p íbuzných.
EKOLOGIE
Každý ekologický výdaj musí
schválit ob komory Unitárního shromážd ní kvalifikovanou 99% v tšinou a potvrdit jej musí Ústavní soud.
I poté ho však m že vetovat Ú ad na
ochranu neviditelné ruky trhu.
ZAHRANI NÍ POLITIKA
Bude se soust e ovat na vývoz
ideologie sociálních rozdíl , sociální
nespravedlnosti a dravého kapitalismu do všech zemí sv ta. Náš stát si
také vyhradí právo razantn zasáhnout všemi prost edky v etn vojenských všude tam, kde to bude zapáchat socialismem. Návrh na vojenské
intervence k ochran ideologie dravého kapitalismu m že p edložit kterýkoliv ob an kteréhokoliv státu Ú adu na ochranu neviditelné ruky trhu.
ÚPRAVA VLÁDNÍCH ORGÁNU
Protože ideologie, která bude
prosazována, bude naprosto odlišná
od sou asné, bude t eba pozm nit
n které vládní orgány. Zde jsou návrhy:
Ministerstvo zahrani ních v cí
23
23
bude p ejmenováno na ministerstvo
zahrani ních konflikt a vývozu ideologie dravého kapitalismu. Bude p i
n m z ízen Institut vyko is ování a
Ú ad pro vm šování do cizích vnit ních záležitostí.
Ministerstvo práce a sociálních
v cí bude zrušeno. Nezbytné kompetence p ebere Vládní výbor pro nezam stnanost a asociální v ci.
Hospodá ská ministerstva budou
zrušena a jejich veškeré kompetence
p ejdou na Výbor pro hospodá skou
dravost.
Název ministerstva kultury bude
rozší en na ministerstvo komer ní
kultury a braku.
Ministerstvo školství bude zrušeno. Nezbytné kompetence p ebere
Institut pro vzd lávání majetných p i
Ú adu na ochranu neviditelné ruky
trhu.
Ministerstvo spravedlnosti bude
p ejmenováno na ministerstvo nespravedlnosti a pod ízeno Ú adu na
ochranu neviditelné ruky trhu.
Ministerstvo zdravotnictví bude
zrušeno. Nezbytné kompetence p ejdou na ministerstvo totální liberalizace a na Výbor pro hospodá skou
dravost.
Nov bude dále z ízeno: ministerstvo podvýživy, ministerstvo pro
potírání sociálních dezinformací,
ministerstvo bohatství, ministerstvo
divokého a nekontrolovaného privatiza ního b sn ní, ministerstvo nerovnosti, ministerstvo pro udržování tržní
džungle, ministerstvo pro ízení asociální policie.
Pokud souhlasíte s postuláty našeho hnutí, rádi vás p ivítáme ve
svých adách:
Prohlašuji se za lena Hnutí za sociální nespravedlnost
Jméno:................................................
Adresa:...............................................
Ro ní p íjem:......................................
Doklady rozma ilosti:.........................
(zde je možno vykázat se zvláš mastným ú tem, dokladem o ubytování
v p ti hv zdi kových hotelech, dokladem o soukromém oh ostroji, nákladné recesi, happeningu apod.)
Prohlášení o sociální nenávisti:
Prohlašuji, že jsem b hem posledního roku nedal žebrajícím spoluob an m ani desetník, nepomohl jsem lov ku v nouzi, nep isp l na žádnou
charitativní akci a pravideln se vysmíval televizním zprávám o hladomoru
v Africe. Zavazuji se také, že tuto svou do nebe volající asociálnost budu
v budoucnu jenom prohlubovat.
Podpis.........................................
Datum........................................
HUMOR
22
netajícím úmyslem zardousit socialismus - bylo by (a stalo se) sebevraždou teprve za ínajícího socialismu.
Ten z objektivních p í in musel omezovat formální demokracii, ovšem
faktická demokracie byla širší než
dnes. Upozorn mež: cožpak si kapitalismus hned po svém nástupu dovolil by jen formální demokracii?
Nehled na to, že když se jí cítil
ohrožen, setsakramentsky ji omezoval až do úplného zni ení fašismem.
Dnes se jí ohání, protože se ješt
necítí bezprost edn ohrožen. Ale ani
jeho dnešní formální demokracie
není bezb ehá, jak se o tom p esv dujeme denn my komunisté, ale i ti,
kdož si dovolují protestovat demonstracemi a podobnými metodami.
Formální demokracie je maximum
toho, na co buržoazní stát pod tla-
kem mas (zd razn me: zatím vždy
do asn ) p istoupí. Na rozdíl od skute né demokracie = vlády lidu, která
je nedílnou sou ástí socialismu.
Za formulací e nické otázky, že
89. p inesl nové možnosti, stojí názor, že budoucí nástup k socialismu
se bude od minulého lišit p edevším
práv kapitalistickou politickou a ekonomickou pluralitou, “volnou sout ží"
mezi kapitalismem a socialismem,
jdoucí až tak daleko, že komunisté
klidn pustí k vlád pravicové strany
a ob tují tak zájmy pracujících. Jaká
rovná sout ž mezi staletími upevn ným kapitalismem a teprve za ínajícím socialismem? Tak m že soudit
jen ten, kdo politiku, stejn jako demokracii, chápe formáln a nikoli
s ohledem na realitu, tzn. obsahov
t ídn . Kdo chce jít touto cestou uto-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
pist (jakou nešla nikdy ani buržoazie), odsuzuje v c socialismu p edem
k porážce. Vytvá í iluzi, že páni kapitalisté p edají moc dobrovoln ! To je
irý sociáldemokratismus (ne dnešní,
ale ten minulý, "klasický". Ten dnešní
sociáldemokratismus pluje zcela ve
vodách imperialismu).
Jaké tedy nové možnosti otev el
listopad 1989? Možnosti nestydatého
rozkrádání majetku, nezam stnanosti, nevyplácení mezd, všeobecné
zhoršování situace pracujících. A
podobné p evraty i v dalších socialistických zemích. Uvoln ní rukou nenasytnému imperialistickému kapitalismu nejen k stup ování vyko is ování, nýbrž i rozpoutávání vále ného
násilí proti t m,kdo se nepodvolují
jeho nárok m na sv tovládu.
K. Pavlík + RD
HNUTÍ ZA SOCIÁLNÍ NESPRAVEDLNOST
Volební program: „A platí chudí!“
KDO JSME A CO CHCEME:
Hnutí za sociální nespravedlnost
se profiluje jako nemoderní ultrapravicová a ultrakonzervativní strana
asociáln
nedemokratického typu.
Naším cílem je všemi prost edky hájit
práva majetných a mocných. Ideálem
je hromad ní kapitálu a co nejv tší
bohatství jednotlivce. Chudí jsou
nežádoucí, proto je t eba je co nejvíce diskriminovat, aby si svou bídu
rozmysleli a ud lali vše pro to, aby se
stali také bohatými. Naší hlavní zásadou je: Šanci schopným, diskriminaci
neschopným.
NAŠE HLAVNÍ CÍLE A ZÁSADY:
PRÁVNÍ STÁT
Budou zaru ena všechna práva,
zejména pak právo neomezen podnikat a vyd lávat t žké peníze jakýmkoliv zp sobem, pokud to nebude
v rozporu se zákonem volného trhu.
Rovnost každého ob ana p ed zákonem zaru ena nebude. Každý se
bude zodpovídat podle toho, kolik
bude mít majetku.
EKONOMIKA
Jakékoliv útoky na neviditelnou
rukou trhu budou p ísn trestány.
Zásahy státu do ekonomiky budou
jednou provždy postaveny mimo zákon. O zabezpe ení tržního prost edí
se bude starat Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu, který na ochranu
neviditelné ruky trhu bude mít rozsáhlé pravomoci, v etn práva vyhlašovat vále ný stav v oblastech potenciálního sociálního neklidu. Jednou
provždy bude také uzákon na korupce.
ZEM D LSTVÍ
Sou asná zem d lská družstva
budou podstavena mimo zákon. Všechen jejich majetek bude zabaven a
rozd len p vodním majitel m a jejich
potomk m. Pokud se n kte í z nich
budou zdráhat majetek nazp t p ijmout, bude provedena násilná reprivatizace. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu, vyškolí skupiny kvalifikovaných agitátor , kte í budou rolník m objas ovat zr dnost zem d lských družstev. Zakládání nových
družstev bude moci povolit je Ú ad
na ochranu neviditelné ruky trhu nebo ministerstvo totální liberalizace.
V každém zem d lském regionu
budou z ízeny tzv. privatiza ní trojky,
složené z nejprov en jších kapitalist , které budou dozírat na pr b h
privatizace a kontrolovat innost p ípadných zem d lských družstev.
zásada: Každý si pomoz, jak umíš.
Kdo um t nebude, nebude ho škoda.
Ú ad na ochranu neviditelné ruky
trhu bude p ísn kontrolovat p ípadné
charitativní
organizace
a
v p ípad
podez ení na porušení
zákona volného trhu bude podávat
trestní oznámení. Nejr zn jšími obstrukcemi bude také sabotovat innost t chto nežádoucí organizací.
ASOCIÁLNÍ POLITIKA
Asociální politika bude velmi
d ležitou oblastí
innosti našeho
hnutí. Její hlavní zásady budou vycházet z našich ideologických postulát . Snahou asociální politiky bude
co nejv tší diskriminace a další ožebra ování chudých. Hlavní zásada zní:
Kdo nemá milión, a nejí.
Charakteristika
asociálního
programu:
Zvýhodn ní bohatých. Je t eba
legislativn zajistit všestranné zvýhodn ní bohatých. Chudí si musejí
uv domit, že svou bídou škodí nejen
sob , ale i spole nosti, ta se proto
musí p ed nimi bránit.
Zavedení dan z bídy a progresivního zdan ní nejchudších. Každý
má jist právo být chudý, ale musí za
to zatracen zaplatit. Proto zavedeZDRAVOTNICTVÍ
me tzv. zrcadlový da ový systém.
Stát se nebude do této oblasti
ím víc kdo bude vyd lávat, tím
v bec vm šovat, protože bude platit
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM:
Za aktivní ekologickou politiku!
Jako komunisté považujeme ekologii
za jeden z pilí našeho programu,
což je vid t p edevším v existenci
Rudozeleného manifestu KSM. Problematika ochrany životního prost edí
se stává pro existenci planety a tím i
celého lidstva stále d ležit jší.
V kapitalismu je krátkodobý zisk pro
kapitál vším, živé organismy a další
složky i celek p írody ni ím, proto se
životní prost edí p es adu mezinárodních iniciativ zhoršuje. Nejvysp lejší zem sv ta jsou nejv tšími zneiš ovateli, na druhé stran tam, kde
je t eba nasytit hladové, odstranit
bídu a negramotnost, nejsou na ekologickou politiku prost edky. Naše
planeta je tak v doposud nevídaném
nebezpe í. V sou asnosti jsou p ed
námi zejména následující globální
problémy: p elidn ní, zm ny klimatu,
odles ování planety, zmenšování
ozónové vrstvy, vymírání živo išných
druh , ni ení divoké p írody, zne išt ní, vyplýtvání zdroj . KSM proto
usiluje o:
Podporu ve ejné, zejména ekologické železni ní dopravy! Zavedení bezautomobilových zón!
Budování nových cyklotras!
8% podíl obnovitelných zdroj na
výrob energie do roku 2010!
Perspektivu upušt ní od výroby
energie formou spalování fosilních paliv!
Preferovat ekologickou likvidaci a
zpracování odpad ! P ejít od
výstavby nových spaloven spíše
k nespalovacím technologiím
resp. k ekologickému spalování!
D stojné zacházení se zví aty!
P ímou kontrolu technických
postup v zem d lství a krajinotvorb . Zv tšit podíl ekologického zem d lství na 20% celkové
vým ry orné p dy do roku 2010!
Snížení emisí skleníkových plyn
o 30 % do roku 2020, d sledn
uplat ovat zákaz vypoušt ní
CFC do ovzduší!
Zefektivnit a zp ísnit represe proti
velkým zne iš ovatel m vody a
ovzduší!
Podporovat výsadbu místn
od-
Léto pat ilo d tem
Od 26. 7. do 8. 8. prob hl nedaleko Domažlic, na býv. zámku Lomikara v Trhanov d tský tábor, na
kterém se KSM podílelo organiza n
i personáln . Pro více než 30 d tí,
mimo jiné 10 jich bylo z d tského
domova, byly p ipraveny i obvyklé
táborové lah dky- no ní bojovka,
karneval, diskotéky, táboráky, vu ty
zajímaví hosté, olympiáda, nechyb la ani táborová hymna.
Tábor byl skute n programov
nabitý a pestrý.
Z exkurzí a turistických výprav se
uskute nily výpravy do Klen í a podniku Chodovia, do Domažlic – na
nám stí, na pe ení kolá
i zdobení
perníku, uskute nily se také 3 chodské dny s cíly jako Hrádek a Újezd,
Výhledy a Babylon, bylo dosaženo i
nejvyšší hory eského lesa – er-
povídající zelen . D sledn pokra ovat ve vytvá ení a udržování Chrán ných krajinných oblastí,
Národních park atd.! Podporovat projekty zelených m st!
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
chova, kde ada d tí p ekonala sebe
sama. Prob hla též návšt va plze ské ZOO a muzea keramiky
v Kolove i.
Mezi sportovní akce se za adila i
celodenní veselá olympiáda uskute n ná v areálu zámku i na koupališti,
fotbalový turnaj s nedalekým pionýrským táborem i pingpongový turnaj
v jednotlivých oddílech.
Mezi kulturní akce pat ily zejména 3 ve erní programy jednotlivých
oddíl , 2 diskotéky, 3 táboráky, návšt va dudák , karneval, volba miss
a missáka. Došlo i k setkání
s významnými hosty (zástupce K P,
poslanci Fialová a Urban, zástupci
tisku – Mou ková /HaNo/)
Prob hla též celotáborová hra –
jednak lovení chodských pe etí a
získání diplomu strážce svrchovanosti (vlastiv dná a historická ást tábora), jednak se uskute nila celotáborová hra Mato Grosso (pln ní 33 úkol )
v etn celodenní akce, honu na lva,
výstupu na nejvyšší horu a záv re ného boje o vlajku.
V záv ru se uskute nil i povedený zahrani ní výlet do Furth im Waldu, kde p ítomní mohli shlédnout arénu i draka (probíhaly slavnosti krocení draka)..
Každodenn probíhalo též zpravodajství z tábora na internetu –
chodsko04.webpark.cz a byly po izovány digitální fotografie. Mezi ostatní
aktivity je možno po ítat asté koupání, ale i no ní bojovky a nesmíme
zapomenout na samaritánský den.
Za sebe i všechny d ti z hlídek
Rákosní k , Berušek, Mravenc ,
V eli ek, Termit a Blech bych cht l
tímto pod kovat našim vedoucím,
kte í ud lali po n kolika dnech z d tí
r zného v ku i zam ení kolektiv a
kte í to vydrželi i se svým velitelem
tábora (se mnou…).
Zden k Štefek
Setkání mládeže v Holí i
Minulý rok probíhalo setkání eské a
slovenské mládeže v Tvrdonicích,
bylo n kolikadenní. Letos po ad
vy erpávajících akcí jsme zvolili pouze formu jednodenní, oficiáln jší.
Výprava KSM dorazila do Holí e v as
a sta ila postavit sv j informa ní stánek, když už za ali chodit první hosté. Program byl dost pestrý. Nejprve
pr vod m stem k památníku ob tí
sv tových válek, pak k památníku
Mirka Nešpora, hrdiny Slovenského
národního povstání. A pak již do amfiteátru, kde se odehrával zbylý program. Mezi stánky s ob erstvením,
literaturou a upomínkami se nahrnuly
stovky lidí, aby pak usedly na lavice a
poslouchaly vystoupení p edstavitel
Komunistické strany Slovenska, Komunistické strany ech a Moravy,
zdravice Komunistického svazu mládeže, Socialistického zvazu mladých
a dalších, shlédli hodnotný pestrý
kulturní program a ú astnili se zapálení partyzánské vatry. No, ale to už
byl as na návrat, dokud jsme m li
dorazit dom ješt tentýž den. Že
hranice oba národy nerozd lila, bylo
z akce více než patrné.
-ZST-
tivní informace o novodobých d jinách.
Termín a organiza ní v ci ohledn akce v r. 2005 budou v as známy,
(tento rok to bylo nane isto, abychom
do p íšt odstranili nedostatky). Pro-
údajn Komunistická strana ech a
Moravy. Na internetových stránkách
KSM je však za lánkem Štefka p ipojeno silácky primitivní prohlášení
strany úpln jiné, totiž Komunistické
strany eskoslovenska - eskoslovenské strany práce jak svou pidis-
kupinku velkohub nazývá (možná
ne až tak bývalý) agent Ludvík Zifák. Stanovisko KS M k roku 1968
by se totiž Štefkovi p íliš do krámu
nehodilo. Mimo jiné se v n m totiž
praví: "Násilný vstup vojsk posloužil
spíše ku prosp chu zemí kapitalistic-
21
ké orientace. Stín mocenského zásahu pak hluboce ovlivnil možnosti
rozvoje socialismu u nás a negativn
ovlivnil i postavení levice v celé Evrop ."
ALK
ROK 1968 JEŠTE JEDNOU
Milá Andreo,
d kuji Ti za Tv j názor.
Odpovím stru n , snad budu
mít as se k tématu více vrátit.
1. Co bylo prap vodní p í inou
roku 1968? Brežn vova doktrína
nebo bipolární sv t? Nehledám zd vodn ní i dokonce ospravedln ní
pro události roku 1968. Jenom impulsy, které k tomu vedly. Otázka,
zda Sov tský svaz v té dob byl
ješt v d í silou mezinárodního komunistického hnutí nebo byl posedlý
tzv. "sov tským imperialismem" je
na delší diskusi, ale myslím, stru n
e eno, že na té tezi n co bude (viz
zajímavé diskuse na mezinárodních
poradách levicových a komunistic-
kých stran, nap . t ch kv tnových v
Bruselu apod.). Podobn nesouhlasím se srovnáním vpádu do eskoslovenska k agresi USA v i Vietnamu - to je n co jiného. (Na rozdíl
t eba od Afghanistánu, kde už se to
Vietnamu v jistých pohledech blíží,
ale také ne ve všech).
2. Okupace nejlepším ešením spíše jsem myslel nejmén špatným
co se tý e nap . po tu možných ob tí pop . materiálních škod. Že m la
negativní dopad na mezinárodní
komunistické hnutí, tvrdím též, stejn jak je v postoji KS M.(A na www
uvádíme i postoj KS M a KSS).
3. Ohledn skupin z roku 1968.
Jestli pokládá autorka nap . Joda-
sovce, kte í psali taktéž do zmi ovaných asopis , za brežn vovce, pro
pak dal Brežn v p ednost Husákovi?
Pro pak došlo nap . k tlaku na LSM,
aby se v lenil do vznikajícího SSM?
(pozn. netvrdím, že za Zprávama a
dalšíma stáli jen leninovci, samoz ejm ...). To by m pak zajímalo, kam
by po ítala nap . v té dob býv. prezidenta Novotného... Ohledn malých skupinek, kte í byly navázáni
nap . na KS íny, západoevropské
KS (které pak p ešly k eurokomunismu - jo, to je pravda, na ty jsem zapomn l, ale ne tak úpln - ást z
nich se dá za adit mezi mnou zmi ované "utopické"..)
Zden k Štefek
ZNAMENAL LISTOPAD 1989 HLUBOKÝ REGRES
NEBO P INESL I NOVÉ MOŽNOSTI?
Po stopách partyzán
KSM Beroun uspo ádal v sobotu
14. srpna ve svém okrese prohlídku
partyzánského krytu u obce Újezd.
Cílem této akce bylo seznámit se
s jednou z významných událostí novodobých d jin, týkajících se našeho
regionu. Kryt byl postaven r. 1943 a
stal se centrem protifašistického odboje v okrese Beroun a okolí. Ukrývali
se zde ilegální osoby, partyzáni a
lenové III. ilegálního ÚV KS . Všichni zp sobovali fašistickým okupant m
t žké škody p ímo v týlové oblasti, a
už sabotážemi na železni ních tratích
nebo poškozováním rozvod elektrického proudu. V tšina z t chto state ných bojovník , stejn tak jako jejich
pomocník z ad prostých lidí položila
v tomto boji za osvobození své vlasti
život.
Prohlídka krytu byla dopln na
výkladem událostí, nechyb la ani
sv dectví pam tník . V p íštím roce
náš klub akci zopakuje s cílem p ilákat co nejvíc lidí nejen z KSM, ale
také z ad ob an Berounska a
zejména mladých aby dostali objek-
DISKUSE
hlídce p edchází asi 30 min. procházka od žel. stanice ke krytu. KSM Beroun se t ší na Vaši ú ast v p íštím
roce.
Pepa
V otázce je už obsažena odpov
(jde o tzv. sugestivní otázku,
psychologickou fintu). To první je
nesporné - jde p ece o kontrarevolu ní zvrat od prvního historického
pokusu budování socialismu zp t ke
kapitalismu - u nás se stále z eteln jšími kompradorskýmy rysy, ve
sv tovém kontextu pak o za len ní
naší zem do prohnilých struktur
imperialismu, hrozícího dnes katastrofickými d sledky pro život na této
planet v bec.
Druhá ást otázky (respektive
odpov di) vyjad uje p etrvávávaní
hodnocení a iluzí, které byly bezprost edn po listopadu 1989 formulovány v materiálech prokapitalistické
levice: p íležitost pro nový, lepší
za átek oproti dodnes v podstat a
p edevším zavrhované minulosti tvz.
reálného socialismu. V oné formulaci
je obsažen nesprávný a zjednodušující názor, že muselo dojít ke krachu
(respektive teprve krach umožnit),
aby
bylo
možno
odstranit
(jednostrann a neobjektivn vyzvedaná) negativa minulosti a za ít -
údajn socialisticky - nov a lépe.
Ona formulace skrývá názor, že
dnešní regres má i kladné stránky.
Míní se obvykle buržoazní demokracie. Znovu lze jen zopakovat, že jde
o ú elovou demagogii. Režim 194889 i po formální stránce p inášel
zvlášt zpo átku neoby ejné rozšíení demokracie (nap . systém národních výbor , ob anských výbor
se
statisíci
p izvanými
k rozhodování, všelidové hlasování,
soudce z lidu, odpov dnost poslanc voli m a jejich odvolatelnost),
ost e kontrastující s byrokratickým
systémem první republiky, jejž mohou idealizovat jen ti, kte í jej nezažili. Ale hlavn a p edevším: i když
systém pozd ji zbyrokratizoval (v
SR od po átku 60. let), sloužil
(nemohl nesloužit) v podstat stále
obsahov a t ídn prosp chu v tšiny
pracujících. V tomto smyslu mají
pravdu nap . n me tí komunisté
tvrdící, že i jakkoli nedokonalá
s adou chyb, byla první historická
forma budování socialismu dokonce
nesrovnateln
demokrati t jší ve
srovnání se sou asností. Salóní
intelektuálové vidí p edevším možnost "svobodn se vyjad ovat". Jde
však o pouhou frašku. Skute nou
svobodu slova mají pouze stoupenci
sou asného systému. Opozice má
prakticky jen možnosti disentu. Revolucioná i nejsou královsky placeni
ze zahrani í, tak jak tomu bylo u
Havla a spol. Na rozdíl od nich také
nemají nárok na práci a prakticky
žádné sociální jistoty. Nemají tedy
pot ebnou ekonomickou základnu,
bez níž se, jak mi marxisté jist
všichni dob e víme, dá nadstavba, tj.
i svobodný projev, budovat skute n
jen velmi t žko.
Otázka demokracie je hlubokým
problémem. Snažit se zavést
"bezb ehou" demokracii po staletí
panství kapitalismu zpracovávajícího
masy k svému obrazu, za ohrožení
imperialistickým sv tem, nikdy se
DISKUSE
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
HOFFMANN, ROK 1968 A KOMUNISTÉ
Vzpomínání nesta í
20
Když jsem si na internetových
stránkách Komunistického svazu
mládeže p e etla
lánek Zde ka
Štefka "Hoffmann, rok 1968 a souasnost", bylo mi hned jasné, že s
hledáním nástupce slavného Jaroslava Kojzara z ejm nebudou výrazn jší problémy. Štefek se snaží reagovat na lánek "K. Hoffmann a rok
1968" produb ekovského sociálního
demokrata Stanislava Holubce. Ve
své argumentaci se však dostává až
k obhajob okupace z roku 1968 a
následného období normalizace,
která je jako vyst ižená ze zmatených
jakešovských projev konce 80. let.
Se Štefkem souhlasím, že je
t eba se rázn postavit na obranu
každého, kdo je perzekuován pro své
levicové i demokratické názory (ne
tedy každého politicky stíhaného i
poškozovaného
lov ka jak píše
Štefek). Názory Karla Hoffmanna ale
vcelku nikoho nezajímají a antikomunistický povyk v i n mu je spíš míen na komunistickou stranu. P esto
si myslím, že je t eba Hoffmanna
coby ob antikomunistické hysterie
podpo it. Ale to nikoliv podporou nekritickou, spojenou s obhajobou jeho
in .
Hoffman je ale zástupným problémem. Hlavní je spor o smysl roku
1968 v eskoslovensku. Štefek jako
by cht l vše okolo okupace eskoslovenska jednoduše od vodnit bipolárním rozd lením sv ta: "Podle mého byl prap vodní p í inou zásahu
bipolární sv t, tedy sv t rozd lený po
válce kapitalistickými státy. Že socialistické státy reagovaly na takovouto
hrozbu vlastními doktrínami o obran
a spole ném postupu, je logické vyúst ní mezinárodní situace." S argumentem bipolárního sv ta ale m že
obhajovat nejen sov tskou invazi do
eskoslovenska i Afghánistánu, ale
i americký útok na Vietnam, Kubu
nebo Granadu. Místo toho by se však
m l zamyslet, zda brežn vovský
Sov tský svaz ješt stále t ímal prapor sv tového komunistického hnutí,
nebo se již stal pouhým dvoj etem
Spojených stát .
Štefek píše, že okupace byla
nejlepším ze špatných ešení. Musím
se zeptat nejlepším pro koho? Pro
Brežn v v Sov tský svaz? Jist !
Sov tská armáda se posunula dále
na západ, demonstrovala svou sílu,
V Hamrech se konala v srpnu
vzpomínková akce, která m la co íci i
sou asnosti,
jak
vyzn lo
z p ipraveného
projevu
p edsedy
KSM:
„P ipomínáme si dnes svobodníka Soukupa, p íslušníka Pohrani ní
stráže, který zahynul p i st etnutí
s nebezpe ným zlo incem, který narušil naše hranice.
Ale nep ipomínáme si jen jeho.
Toto není jen pietní akce. Práv dnes
a práv te , v dob vyznamenávání
Mašín a dalších vrah , v dob politických proces a útlaku se musíme
jednozna n postavit na stranu všech
p íslušník Pohrani ní stráže i všech
poctivých lidí, kte í st ežili naše území
a naší bezpe nost v dob studené
války.
Pro mnohé z t ch nejmladších je
st ežení hranice již jen legendou i
nám tem pro dobrodružné p íb hy.
Ale v dobách agent
– chodc ,
v dobách pokus o destabilizaci a
likvidaci
socialistických
stát ,
v dobách zu ivého antikomunismu a
terorismu byla obrana zem d ležitým
úkolem.
Doba se zm nila. Možná si eknete, pro vzpomínat na minulost,
kolem naší zem již není železná
5
opona. Ano, není staré opony, to je
pravda. Ale ona opona nevznikla proto, že by jí komunisté – internacionalisté cht li, ale jako obranná linie proti
antikomunistickému b sn ní. Náš cíl,
stejn jako tehdy, byl a je stejný –
spole nost, celá Zem bez hranic,
založená na solidarit a rovné spolupráci. Práv dnes však tento kapitalistický systém více než kdy jindy ukazuje, že ne socialismus, ale práv on
tvo í nové a nové hranice mezi lidmi a
mezi národy. Hranice, které je možné
p ekonat a jejich p ekonání uhájit skute n jen za pomoci takových lidí,
jako byl svobodník Soukup.“ ekl.
Kinoklub pražského KSM startuje
Sov tské tanky v pražských ulicích
"jednotu" svého bloku, dosazením
poslušných byla zaru ena loajalita
Moskv . Bylo to nejlepší ešení i pro
Spojené státy? Samoz ejm ! Je snad
lepší argument k zintenzivn ní boje
proti " íši zla", k nár stu zbrojení a
v tší vojenské aktivit ve sv t ? Ale
co mezinárodní komunistické hnutí,
bylo to nejlepším ešením i pro n j?
Rok 1968 byl rokem snad nejv tšího
rozmachu revolu ního hnutí po 2.
sv tové válce. To se netýkalo jen
Evropy ale i dalších kontinent . Okupace
eskoslovenska byla bezpochyby jedním z hlavních d vod jeho
porážky. Desetitisíce lidí opustilo
prosov tské komunistické strany,
které ztratili v o ích mnohých d v ru.
Hnutí se z této porážky až do roku
1989, kdy p išla další rána, po ádn
nevzpamatovalo.
Štefek rozlišuje v roce 1968 t i
velké politické skupiny: prokapitalistické síly, brež evovské konzervativce a leninisty. Koho ale myslí tzv.
leninisty, ke kterým neskrývá sympatie? V diskusi na internetových stránkách KSM mezi n nap . za adil
ú astníky setkání v echii, redakci
radiové stanice Vltava a dokonce
redakci asopisu Zprávy. Kdo by se
m l
spíše
za adit
mezi
"brežn vovské konzervativce" než
výše jmenovaní? Objevení tzv. leninských sil není, dle mého názoru, ni-
ím jiným než výsledkem zb silého
hledání n koho, kdo se v roce 1968
postavil na stranu okupace a k jehož
odkazu by se dnes dalo, p i troše
dobré v le, p ihlásit. Štefek na druhou stranu ignoruje ty síly, které byly
v úzkém spojení s revolu ním hnutím
v západní Evrop , ale i s komunistickými stranami, které se dostali do
rozporu s moskevským vedením - s
Komunistickou stranou íny a Albánskou stranou práce.
Práv analýzy eskoslovenských
událostí ze strany této ásti komunistického hnutí jsou však více než zajímavé. V eskoslovensku dle nich
probíhal boj mezi dv ma - "reformní"
a "konzervativní" - frakcemi vládnoucí
byrokracie, který neoby ejn aktivizoval lidové masy. Chyb la zde však
skute ná revolu ní síla, která by dokázala lid odpoutat od iluzí v
"reformní" frakci, a která by p edstavovala jasnou antikapitalistickou alternativu. St et rázn a krvav ukonila až sov tská okupace, která k
moci dosadila Moskv nyní v rné, a
už p vodn byli z té i oné frakce.
Následovalo normaliza ní období,
jehož historickou úlohou bylo pouze
vydlážd ní cesty k tržn kapitalistickému p evratu.
Nejbližším spojencem KSM je
Symbolicky filmem Fahrenheit 9/11
byl v srpnu zahájen kinoklub pražskéhoKSM. Poda ilo se sehnat i eské
titulky. A co nabízíme dále? Zatím 1x
m sí n zajímavý ve er s filmovou
lah dkou – na výb r nyní jsou nap .
M sto boh , My d ti ze stanice ZOO,
nebo že by Umu ení Krista i Trója?
Uvidíme…
POLITCAMP V N MECKÉM ESSENU
Jako len KSM jsem se zú astnil
politické akce v n meckém Essenu,
kterou po ádal komunistický asopis
KAZ (Kommunistische Arbeiterzeitung, Komunistické d lnické noviny).
Na politcamp jsem se dostal na základ pozvání, které zástupc m Komunistického svazu mládeže na Mezinárodní konferenci o stran (po ádané
v Praze OV KS M P1, PV a KSM)
p edal šéfredaktor t chto novin Hansi
Pokropp.
Politcamp se konal od 4.8. do
14.8.
2004.
Neprobíhal
p ímo
v Essenu, nýbrž spíše na jeho d lnickém p edm stí, protože soudruzi
z KAZu jsou zvyklí, stejn jako komunisté v minulosti, se stále pohybovat
mezi svými. Tábor byl velmi dob e
organizován, bylo zajišt no stravování i ubytování, a to bu ve stanech
nebo v kryté chat . Nechyb l ani notebook p ipojený na internet, který byl
ú astník m zdarma ve ejn dostupný
a umož oval neustálou informovanost
o d ní a kontakt. Jde o výraz pocho-
pení pot eb informa ní spole nosti
dneška.
Ú astníky setkání byli lenové
asopisu KAZ a hosté, mezi n ž pat ili soudruzi z bývalé NDR, lenové
rakouské komunistické mládeže a
v neposlední ad já. Cílem politcampu bylo napomáhat vzd lávání mladých lidí v marxismu-leninismu, zdokonalení jejich analytického myšlení,
v podstat výchova internacionalistických kádr .
Základem celého pobytu bylo
teoreticko-ideologické
vzd lávání
mládeže z velmi zajímavé knihy „Vom
Knüppel zur automatischen Fabrik“ (Od klacku k automatické výrob )
od Jürgena Kuczynského. Kniha
dob e popularizuje historický vývoj
civilizace, základní termíny a p ístupy
marxismu – leninismu. Práce byla
založena na didaktické metod spo í-
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
vající v tom, že každý lov k si vybral
nebo dostal p id leno n jaké téma ze
zmín né p íru ky nap . t ídní boj a
jeho úsp ch. Poté se celá skupina,
ítající p ibližn 15 lidí, na p l hodiny
rozešla a tuto p l hodinu m l každý
na to, aby si své téma vlastními slovy
zpracoval. Podle zkušeností n meckých soudruh jde o nejú inn jší
zp sob, jak zjistit, zda lov k dané
téma, nejen vnímal, ale zda ho
opravdu pochopil. Po této p l hodin
každý sv j p ísp vek za naprostého
zájmu všech ve ejn p ednesl a osazenstvo mu zatleskalo, což mu p idalo chu do další práce. Po p e tení
následoval rozbor stati a diskuze nad
ní.
Po krátké siest následovalo tzv.
„plénum“, to se ale asto odehrávalo
až ve ve erních hodinách obvykle
kolem osmé nebo dokonce i deváté
hodiny ve erní. Celé osazenstvo
tábora si sedlo na lavice do kruhu, a
lidé zde mohli dávat nap . r zné návrhy, co se tý e ve erní zábavy, i
p ipomínky, týkající se vzd lávání,
nám t na politickou debatu, navrhovat program do dalších dn , hodnotit
program dn p edešlých, atd. Plénum trvalo v tšinou hodinu, ale obas i dv !
Po plénu se odehrával bohatý
ve erní program. Po n kolik ve er
se odehrával nap íklad turnaj v šachu. Konalo se zde také nep eberné
množství sportovních a spole enských her od basketbalu až po tradi ní hospodskou hru mládeže – mám
na mysli stolní fotbálek. Dále jsem
zde snad poprvé ve svém život
shlédl r zné spole enské hry, které
jsem do té doby neznal, jako nap .
tzv. Luftgitarre, smysl této hry spo íval v tom, že jste si na kaze áku pustili n jakou písni ku a pak jste m li
p ed zraky všech p edvád t jejího
interpreta, jak ji zpívá a hraje. Tento
lov k byl samoz ejm hodnocen,
dostal jistý po et bod a potom byl
podle toho oklasifikován. Krom her
spo íval ve erní program samoz ejm asto také ve zp vu a poslouchání d lnických písní – jako t eba legendární Internacionály. N kolikrát
jsme se rovn ž podívali do p írody
nebo na regionální pam tihodnosti.
Na své si p išli i stoupenci uvoln n jší zájmové innosti, typické pro parné letní dny.
Mile jsem byl p ekvapen p edevším p irozenou organizovaností a
DISKUSE
19
HOFFMAN, ROK 1968 A SOU ASNOST
komunistickou disciplínou, která zde
panovala a o které by mohl lov k
v eských pom rech v sou asné
dob pouze snít. Jak je vid t, tak
soudruzi z asopisu KAZ v dí, co to
znamená demokratický centralismus
a nepletou si pojmy levicový a anarchistický, což v sou asné dob
iní
práv mnoho rádoby levicových hnutí. Charakteristické byly rovn ž zásadové, skute n komunistické postoje
školitel a p ítomných.
K mému d ležitému úkolu pat ilo
také p ednesení referátu, ve kterém
jsem p ed celým plénem zhodnotil
sou asnou ekonomickou, politickou a
celkovou situaci R – podklad mé
práce inilo zhruba 15 otázek.
Vzhledem k širokému záb ru
zahrani ních kontakt KSM to není
poprvé, co jsem se zú astnil akce
po ádané n meckou levicí. Již jsem
se ú astnil v R – v Srbské Kamenici akce, kterou po ádala n mecká
PDS, což m lo být také jakési školení. Mám-li tyto dv akce zhodnotit,
tak musím íci, že jde o neporovnatelné. Zatímco KAZ po ádal politcamp s jasným obsahem, organizací
i cílem a byl napojen na místní d lnickou komunitu, akce PDS, p sobila
v porovnání s tímto školením siln
chaoticky. Šlo v podstat o povyražení n mecké zlaté mládeže v levném
eském pohrani í, zakryté hávem
politické akce. Jako silné kafe mi
p išel jeden z mladých PDS, který se
opil a pak se pokoušel hajlovat..
Ostatní ho sice zpražili, ale u komunist jsem se s podobným výstupem
nesetkal. ada pokrokových N mc
se staví kriticky k PDS pro její nejasnou politiku v mnohém se podobající
politice SPD, zejm. v oblastech kde
se dostali do vlád. lenové KAZ odsoudili již samotnou skute nost, že
se akce PDS uskute nila na eském
území, a koliv se jí ú astnilo 90%
N mc a jen 10% ech a práv
z tohoto d vodu ji shledali imperialistickou. Šlo podle nich o styl neokolonialistického chování.
Situace
v sou asné SRN je dokonce taková,
že KAZ by své školení necht l po ádat ani v bývalé NDR, nebo i takovýto in by podle mín ní v tšiny byl
znamením agresivního imperialismu.
Pro ? Jak jsem se na tomto školení
mohl vícekrát p esv d it, tak ani po
pádu Berlínské zdi není N mecko
dosud sjednoceno, je sjednoceno
sice po stránce formální, ale nikoliv
skute n .
To
tkví
zejména
v sou asném systému, který funguje
na principu, že bývalá NDR je vlastn
bývalou SRN vyko is ována. Je to
vid t ve všech ohledech, d lník
v západním N mecku má nap . vyšší
mzdu než ve východním a naopak.
Bu jak bu , pobyt v Essenu
pro m neznamenal jen zlepšení
jazykových znalostí
i politických
v domostí, byl velkým p ínosem i pro
navázání kontakt s mnoha zahrani ními komunisty, poznání rozli ných
metod práce, organizace apod. i pro
prohloubení vzájemné spolupráce
KSM a KAZu. Celou akci hodnotím
velmi pozitivn také díky skute né
atmosfé e internacionální solidarity,
která se mezi p ítomnými vytvo ila.
Školení asopisu KAZ pro mládež se
koná samoz ejm i p íští rok a to
op t v Essenu a lenové KSM budou
op t srde n vítáni.
Petr Vinš
Trochu netrp liv
o ekávám
obvyklou mohutnou mediální bou i
antikomunismu. Letos k ní p isp l i
politický proces s Karlem Hoffmannem, na který reagovala adou lánk snad ve všech novinách. Sv j
názor vyjád il i Standa Holubec a
nyní také já.
Ze za átku musím polemizovat
se Standovým názorem, kdy tvrdí, že
KS M by nem la Hoffmanna ani
poušt t do svého baráku. Já se naopak domnívám, že každý dnes politicky stíhaný i poškozovaný lov k
by v sídle KS M m l najít pomocnou
ruku. Ostatn , co se týká Hoffmanna,
toho nevylou ila v roce 1989 KS M,
ale KS …
A nyní již k roku 1968.
1) Souhlasím s tvrzením, že
vstup vojsk Varšavské smlouvy znamenal ránu mezinárodnímu komunistickému hnutí. Velká hra (ve které
svou roli sehrál i Du ek) však v té
dob byla již tak rozehrána, že podle
mého již neexistovalo dobré ešení,
ale jen celá ada ešení špatných. A
vstup vojsk bylo nejlepší ze špatných
ešení, tzn. s nejmenšími ztrátami
materiálními i lidskými. Zejména pod
hrozbou opakování Ma arska a obanské války. Kdo tvrdí, že se u nás
nechystaly hony na komunisty, že se
nep ipravovaly odbojné ozbrojené
skupiny (které byly nap . v Ma arsku
vedeny i agenty CIA), a si poslechne adu pam tník , kterým hrozili
smrtí…
2) Trochu budu polemizovat
s mezinárodním rámcem, který Standa zmi uje. Tvrdí, že p í inou vstupu
byla Brežn vova doktrína. Podle
mého byl prap vodní p í inou zásahu bipolární sv t, tedy sv t rozd lený
po válce kapitalistickými státy (a již
projevem ve Foultonu, vznikem NATO atd.). Že socialistické státy reagovaly na takovouto hrozbu vlastními
doktrínami o obran a spole ném
postupu (Varšavská smlouva, Brežn vova doktrína atd.), je logické vyúst ní mezinárodní situace. Že
v bipolárním sv t až na výjimky
neexistovala možnost vlastních cest,
také. Ano, bylo to špatné, že nebylo
možné jít vlastní cestou, která by
však znamenala klín v jednot socialistických zemí (viz Jugoslávie atd.)
využitelný k útok m proti socialismu.
Ale bylo to tak. A to v d l i Dub ek,
Karel Hoffmann na tiskové konferenci v sídle KS M
který byl o možnosti vstupu armád
v p ípad
pokra ujících nepokoj
informován v as a mohl tedy u init
adu protiopat ení.
3) Normalizace. Souhlasím, že
v dob normaliza ní byla celá ada
poctivých komunist nespravedliv
persekuována, vylu ována a podobn . Že nespravedliv odsouzení komunisté jsou dnes naším p irozeným
spojencem. Nicmén to není d vod,
pro neobhajovat dnes politicky stíhaného lov ka, by by to byl lov k,
který se na normalizaci ur itým zp sobem podepsal. A navíc – normalizace nebyla jen erná ka ka historie,
byla to i doba obrovské bytové výstavby, pozitivní popula ní politiky,
doba dalších výsledk ve v d , technice (by práv v normalizaci došlo
k zaostávání r stu HDP za vysp lými
západním státy), ale i ve sportu. Ani
my nesmíme vid t sv t ernobíle.
4) Odkaz Pražského jara – jaký
odkaz? Odkaz koho? V té dob zde
bylo n kolik skupin, které m ly vlastní p edstavu dalšího vývoje republiky. Byly zde brežn vovské síly ( íká
se jim t eba konzervativci), byly zde
síly leninské usilující o odstran ní
defekt socialismu (z nich vznikl
nap . LSM), síly, které cht ly jakýsi
utopický vysn ný socialismus (tzn.
s pop ením probíhajícího t ídního
boje a veškerého vývoje lidstva, tedy
s pop ením Marxe), a síly tzv. prokapitalistické (které cht ly zm nit spo-
le enský systém na kapitalistický,
podobn jako v roce 1989). Že síly
prokapitalistické byly všemožn podporovány ze Západu, je jasné, stejn
jako to, že získaly významné pozice
ve sd lovacích prost edcích i ve státní správ . Pro své p sobení využívaly podobné taktiky jako nap . OF na
p elomu roku 1989/90, tedy pod záminkou boje za skute ný socialismus
destabilizovaly mín ní mas a zp sobily zmatek a nejednotu komunist .
Naopak síly leninské byly v trnem
oku nejen prokapitalistickým silám,
ale i brežn vovskému k ídlu, které si
nadále cht lo sv j monopol vládnout
uchovat. ada um lc , filozof , v dc , ale i prostých lidí navíc nalítla na
prázdné fráze obdobn jako na fráze
krvavého humanisty Havla.
Takže co si vzít konkrétn z roku
1968? Jestli si máme vzít z roku
1968 s sebou do KS M polemická
díla Kosíka, Rychty, Svitáka a dalších, díla, která se snaží p isp t do
spole né pokladnice levice, pak s tím
nemohu nic jiného než souhlasit.
Ono se to tak d je, alespo p i práci
v odborných skupinách se s t mito a
jinými autory setkávám asto. Ale
velmi opatrn bych postupoval p i
hodnocení
tehdejších
politik ,
z nichž ada svou pravou tvá ukázala teprve v roce 1989, kdy otev en
p ešla k nejv tšímu nep íteli skute né lidské civilizace.
Zden k Štefek
DISKUSE
18
cích Georgie budou synové bývalých
otrok a synové bývalých otroká
moci spole n usednout ke stolu
bratrství. Mám sen, že i stát Mississippi, který je zmítán plameny nespravedlnosti a útisku, bude jednou
oázou svobody a spravedlnosti…
Mám sen, že moje ty i d ti budou
jednoho dne žít v zemi, ve které je
nikdo nebude soudit podle barvy
jejich pleti, ale podle jejich charakteru... Tato nad je je naší nad jí. S
touto vírou se vracím zp t na jih. A s
touto vírou budeme schopni vytesat
z kamene zoufalství kámen nad je.
S touto vírou budeme moci pracovat
spole n , modlit se spole n , bojovat spole n i se spole n postavit
za svobodu, když budeme v d t, že
jednoho dne budem svobodní. A tak
nechte znít svobodu ze všech vrchol naší zem . Z každé vesnice, z
každé d diny. A když necháme svobodu zaznít z každého m sta, z každého státu, do káme se toho dne,
kdy všechny Boží d ti, erní a bílí,
židé a pohané, protestanti a katolíci,
budou moci ruku v ruce zpívat slova
starého ernošského spirituálu: Kone n volný, kone n volný." Roku
1967 byla Kingovi ud lena Nobelova
cena míru. Když King vid l úsp chy
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
svého boje za práva ernošského
obyvatelstva, rozší il sv j protest i na
ostatní utla ované v americké spole nosti, a tak v dubnu 1968 odcestoval do Memphisu, kde se snažil
upozornit na útisk tam jších popelá. Noc p edtím mluvil k t m, kte í ho
následovali, o nad ji: "Možná, že s
vámi do té zaslíbené zem nevstoupím, ale chci, abyste v d li, že my
jako národ se tam dostaneme. Láska
vše p em že." Martin Luther King byl
zavražd n 4. dubna 1968, minutu po
šesté hodin ve er.
Radek Grabovský
K. HOFFMAN A ROK 1968
Letošní okurkovou sezónu oživují dv události. P edevším je to
odsouzení K. Hoffmana a jeho nástup do výkonu trestu a pomalu se
blíží 21. srpen, který je každoro n
antikomunistickým
evergreenem
eského tisku. P esto i zde jsou patrné zm ny: V roce 1989 KS M vylouila n které své vedoucí funkcioná e
v etn K. Hoffmana s od vodn ním,
že hrub poškodili její politiku i samotný
socializmus
v eskoslovensku. A dnes K. Hoffman po ádá tiskové konference
v sídle této strany za p ítomnosti
jejich elných p edstavitel . Tomu
starému muži lze odpustit, lze poukázat na fakt, že mnozí jiní trestu unikli,
lze ocenit i jeho pevné p esv d ení.
Podle mého názoru by mu ovšem
strana, která se hlásí slovy M. Grebení ka k demokratickému socializmu a jednou ho – jsem p esv d en
že po právu - vylou ila ze svých ad,
nem la umožnit konat na p d svého sídla tiskové konference. Nemohou souhlasit, když místop edseda
KS M Exner o t chto vylou ených
íká „Jde o lidi staré, lidi, kte í v minulosti mají zásluhy, podíleli se asto
i na ešení ur itých problém .“ Sám
také nemám rád vylu ování, ale byly
jednou z jejích zásluh i istky, které
tato klika rozpoutala? A jedním
z t chto lidí po roce 68 byl i sám
Hoffman. A si Václav Exner vzpomene, že tehdy sám cht l vystoupit
z KS
na protest proti vylou ení
ob tavého léka e, komunisty a antifašisty Františka Kriegla.
Stejn tak nemohou souhlasit,
když v Haló novinách publikující Václav V rtelá ozna uje za základní
p í inu vstupu vojsk Varšavské
EVROPSKÁ MLÁDEŽ SOLIDÁRNÍ S OSTROVEM SVOBODY
Pod názvem PROYECTO SOLIDARIDAD 2004 se skrývá iniciativa,
která byla poprvé p edstavena v lednu 2004 v Berlín na tradi ní statisícové komunistické Lenin - Liebknecht
- Luxemburg demonstraci. V jejím
rámci organizuje evropská a severoamerická ást Sv tové federace demokratické mládeže (WFDY) rozsáhlou informa ní kampa o Kubánské
republice a p edevším mezinárodní
brigády solidarity. Ty jsou zam eny
na pomoc embargem zužovaným
kubánským student m.
Skrze WFDY se do projektu zapojila pokroková mládež ze všech
kout Evropy a iniciativa se tak stala
vskutku internacionální. Aktivn projekt podpo ily hlavn následující organizace: Komunistická liga mladých
Británie (YCL), Sjednocená demokratická organizace mládeže Kypru
(EDON), Socialistická n mecká d l-
nická mládež (SDAJ), Norská komunistická mládež (NKU), Portugalská
komunistická mládež (JCP), Komunistická mládež Rakouska - Mladá
levice (KJÖ-JL), Komunistická mládež ecka (KNE), Svaz komunistické
mládeže Špan lska (UJCE), Mládež
Komunistické strany Turecka (TKP),
Komunistická liga mladých USA
(YCL) a eský Komunistický svaz
mládeže (KSM). Vše bylo samoz ej-
A. Dub ek s V. Havlem
smlouvy „chyby Dub ekova vedení
strany“. To by pak bylo možno oznaovat za p í inu vstupu n meckých
vojsk 1939 chyby Benešovy i Háchovy politiky. Nikoli, základní p í inou vojenského zásahu Varšavské
smlouvy byla tzv. Brežn vova doktrína o omezené suverenit a všechny
d sledky z ní plynoucí v etn likvidace jakýchkoli jiných alternativních
model socializmu. V rtelá se zde
navíc dostává do rozporu se stanoviskem KS M z Kladenského sjezdu, kde je normaliza ní režim jasn
ozna ován za „autoritá ský a ideál m socializmu vzdálený systém.“
Zcela úsm vný je pak argument,
že vstupem vojsk v roce 68 bylo zabrán no provedení scéná e roku 89
už v té dob . Naopak, vstup armád
roku 68 umožnil listopad 89 tím, jak
v o ích našich ob an zdiskreditoval
spolupráci se SSSR, socializmus i
samotnou komunistickou stranu.
Na druhou stranu nelze p ipisovat všechnu vinu armádám Varšavské smlouvy. I ve chvíli, kdy už zde
tanky byly, šlo postupovat rozumnou
nap . kádárovskou cestou. To že
husákovsko-bilakovské vedení zvolilo normaliza ní kurz a represe proti
mnoha poctivým komunist m i nestraník m, byl další z h eb do rakve
prvního pokusu o socializmus
v eskoslovensku. KS tehdy p išla
nejkvalitn jší t etinu len a z nov
vstupujících byla velká ást pouhými
kariéristy, kte í z ní zase po roce
1989 utekli. Normalizace u inila socializmus zoufale nep itažlivým pro
mládež a inteligenci. A toto trpké
d dictví vstupu vojsk a dobrovoln
provedené normalizace sklízí KS M
do dneška.
Co bych spíše o ekával já a
mnozí z mé generace by bylo p ihlášení se k odkazu pražského jara,
které bohužel nemá v eské spole nosti žádného ideového advokáta, a
se jedná (do zna né míry také
s n kolika lety, které k n mu vedly)
možná o nejslavn jší období našich
d jin ve 20. století. Tehdy došlo
k obrovskému vzep tí levicového
myšlení (Sviták, Kalivoda, Kosík,
Rychta aj.) a kultury (Kundera, Forman, Menzel, Vaculík). Dnes eská
pravice plive na rok 68 a sociální
demokracie ho opatrn
obchází.
Jeho odkaz leží v prachu zapomn ní. Zvedne jej KS M?
Stanislav Holubec
7
Studentská kolej s vlajkami zú astn ných organizací
m úzce koordinováno s kubánským
Svazem komunistické mládeže (UJC)
a Federací univerzitních student
(FEU).
Bylo na co navazovat
Za konkrétní místo brigád a další
pomoci byla zvolena univerzita v Matanzasu nesoucí jméno Camila Cienfuegose, kubánského revolucioná e a
jednoho z v dc ozbrojeného boje
proti Batistov diktatu e, který se po
jejím pádu stal ná elníkem generálního štábu kubánské revolu ní armády.
Matanzaská univerzita nebyla vybrána náhodou. Solidárn zde totiž mladí lidé z Evropy pracovali již v roce
1999. Za n kolik m síc se jim tehdy
poda ilo postavit malou univerzitní
nemocnici. Univerzita v Matanzasu je
ale i d kazem toho, že Kuba mezinárodní solidární pomoc nejen p ijímá,
ale také sama poskytuje. Bezplatn
zde totiž studuje více než 500 student z polokoloniálních afrických
stát , kte í by ve své vlasti vzd lání
získat nemohli.
O novém projektu solidarity se
poprvé za alo diskutovat v listopadu
2003 na 2. Evropském sociálním fóru
v Pa íži. Na základ p edchozích
zkušeností zde byla za cíl brigád op t
ur ena univerzita v Matanzasu a
mnoha organizacemi bylo p ijato prohlášení, ve kterém se mimo jiné píše:
"V duchu projektu solidarity z roku
1999 "Nemocnici pro Universitu v
Matanzasu" sp ízn né a p átelské
mládežnické organizace zapo aly
další spole ný projekt solidarity se
socialistickou Kubou. Cílem obnovené spolupráce r zných evropských
mládežnických organizací je obnova
prostor na universit Calimilla Cienfuega v Matanzasu. Zapojíme se do
podpory socialistické Kuby skrze náš
8
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
spole ný projekt mezinárodní solidarity s bojem proti vyko is ování, útlaku, militarismu a válce, každý ve své
zemi v Evrop . Tímto ukážeme, že
sv tová mládež je dostate n silná k
prosazení svých zájm a zm n spole nosti. Myslíme si, že dnes, v dob
rostoucí nesolidárnosti, rostoucího
militarismu a ekonomického a geostrategického rozši ování imperialistických supervelmocí prost edky války, je velmi nutné vytvá et konkrétní
projekty mezinárodní solidarity s tím,
že jde o ást našeho boje proti imperialismu. Navzdory všem sv tovým
hranicím budeme bojovat za zájmy
pracujících a mládeže všech zemí.
Za právo mládeže na vzd lání a práci. Za základní právo na život v míru.
V íme, že je tento spole ný projekt
solidarity dalším krokem k prohloubení a upev ování spolupráce našich
mládežnických organizací. Spole ná
práce, dialog a vým na zkušeností v
boji proti útlaku, vyko is ování a sv tové válce je základem našeho internacionalismu. Politický a spole enský
pokrok je možný jedin bojem za
svržení imperialistického systému."
Kubánské školství výzvou
Pro ale v bec podporovat kubánské školství, zn la by asi nejzákladn jší otázka. P edevším proto, že
školství na Kub asi nikdy nep estane udivovat ohromným rozmachem,
který - navzdory krutému embargu probíhá po vít zství revoluce v roce
1959. Na po átku tohoto období celých 30 % dostate n starých lidí
neum lo íst a psát, k dispozici tehdy
byla pouze t i vysokoškolská st ediska s omezenou skupinou obor . Nee-
HISTORIE
dostanou ho sociáln slabší studenti
odhaduje se, že by je mohla
dostat necelá t etina
výška a po et bude záviset na
prost edcích od státu
jeho výška bude záviset na p íjmu rodiny a po tu jejich len
vyšší stipendium dostanou ti,
kte í dojížd jí do školy víc než
30 km
horní hranice bude 5 052 korun
pr m rná výška sociálního stipendia bude p ibližn 2000 korun m sí n
na stipendia dá vláda 700 milión korun, p estane však dotovat
internáty, což zp sobí, že jejich
zdražení
minist i cht jí rokovat o možnostech, jak získat další peníze, aby
stipendium mohlo získat víc student
Rekonstrukce studentských kolejí
xistovaly školky, speciální školy,
sportovní školy, technické a odborné
školy, ani dostatek základních škol
prvního stupn pro celkový po et d tí
a dospívajících ve školním v ku.
Za velikého úsilí vznikly od té
doby tisíce nových škol, kde dnes
studuje 2 500 474 mladších i starších
d tí a dospívajících. Bylo vytvo eno
50 vysokoškolských za ízení s 85
r znými obory v nichž je nyní zapsáno p es 300 000 student . Kuba dnes
zaujímá první místo ve znalostech
žák prvního stupn základních škol
v matematice a jazyce. 100% d tí je
v pat i ném v ku zapsáno do školy a
všechny dosáhnou šesté t ídy. 99 %
d tí dokon í devátý ro ník a všechny,
které tento ro ník dokon ily, mohou
pokra ovat ve studiu na st edních
školách. V populaci ítající 11 177
743 obyvatel je pouze 0,2 % negramotných, tém výhradn osob velmi
vysokého v ku, které kdysi nem ly k
dispozici vzd lávací systém, o n jž
se Kuba nyní opírá. Kubánské d ti se
dnes t ší výhodám nejlepšího ukazatele po tu žák na u itele na prvním
stupni - 1 u itel na 20 žák , p ípadn
2, pokud je po et žák ve t íd vyšší.
Do všech významných m st zem se
rozší ily školy malby, divadla, tance a
hudby. V provoz byly uvedeny dva
celoplošné vzd lávací televizní kanály. Veškeré vzd lávání a v ci s ním
spojené (pom cky, ubytování strava)
jsou p itom na Kub pro všechny
bezplatné. Kubánské školství tak
Beseda se leny Výboru na obranu revoluce
v praxi to znamená zrušení p ísp vku do 450 korun na l žko
a asi 350 korun na mzdy m sí ne
prost edky z internát sa p esunou na sociální stipendia
Placení odvod
stát od 1. ledna neplatí odvody
za studenty
v praxi to znamená, že student
by si m l platit d chodové, nemocenské, invalidní a zdravotní
pojišt ní
studenti si mohou zaplatit d chodové pojišt ní po skon ení studia
Proti této koncepci za ali vystupovat
samotní studenti. Vznikl Štrajkový
výbor studentov, kterému se poda ilo
vytvo it mohutnou kampa vrcholící
mnohatisícovou demonstrací. 17.
ervna poslanci pod tlakem student
Internáty
(cca 80% student bylo proti této
stát už nebude dotovat internáty deform ) školné nepustili do dalšího
(to je dnes p ibližne 500 milión )
tení. Ale boj ješt neskon il. Nejen
17
školné totiž trápí studenty – elí
i zdražování kolejného (deforma poítala se zvýšením ceny z cca 840 na
1640 Sk), podobn jako u nás.
A podobn jako u nás se pravice
bude snažit i školné prosadit znova.
Proto jako iniciativa SOS student
vítáme snahu našich slovenských
partner
uspo ádat mezinárodní,
zejména st edoevropskou konferenci
studentských organizací bojujících
proti školnému. Již nyní máme kontakty na partnery ze Slovenska, Polska, Ma arska (tam bylo školné po
ase op t pod tlakem student zrušeno...) a samoz ejm i N mecka. Je
možné, že tato mezinárodní konference se bude konat práv v Praze.
Zden k Štefek
MARTIN LUTHER KING JR.
Martin Luther King se narodil 15.
ledna 1929 v americké Atlant v Georgii. Vyr stal v takové Americe, která pro ernochy neznamenala mnoho
perspektiv. Svoboda ani rovnoprávnost pro erné obyvatele USA v podstat neexistovala. Samoz ejm , že
ernošské d ti v Atlant nemohly
chodit do žádných ve ejných park .
"Nemohl jsem chodit do tzv. bílých
škol, do obcho ák v centru. Nemohl
jsem prost p ijít do bufetu a dát si
hamburger nebo šálek kávy. Nemohl
jsem navšt vovat žádná divadla. Nemohl jsem spoustu v cí...", vzpomínal King. Na ulicích Atlanty se navíc
denn odehrávaly scény násilí - policista bijící ernošskou ženu nebo
lenové Ku-klux-klanu st ílející na
skupinku ernoch . King vystudoval
teologii na severu zem , kde byla
tolerance k ernoch m mnohem v tší. Mohl studovat na škole spole n s
b lochy, což bylo na jeho rodném jihu
nemyslitelné. Oženil se a se svou
ženou se vrátil zp t na jih do Alabamy, kde se stal baptistickým pastorem. Zde se však dennodenn setkával s rasovou diskriminací. Jedním z
p íklad rasové segregace bylo na ízení, že místa k sezení v autobuse
byla vyhrazena pro bílé a ernoši byli
nuceni tísnit se na zadní plošin .
King vypráv l, že jednou jel v Mont-
gomery autobusem a vid l patnáctiletou studentku, která odmítla uvolnit
místo b lochovi. To, co následovalo,
bylo ponižující a siln diskriminující dívka byla vyvle ena z autobusu,
spoutána a odvezena do v zení. Tato
událost vedla k ustanovení tzv. obanských výbor , které m ly za úkol
vyjednávat s autobusovými spole nostmi. King jako p edseda jednoho
takového ob anského výboru inicioval v roce 1955 bojkot autobusové
dopravy, která trvala 382 dní. Tato
kampa
p edznamenala Kingovu
budoucnost ernošského v dce. King
založil Southern Christian Leadership
Conference (Jižní k es anskou konferenci), v rámci níž se ú astnil mnoha
konferencí a demonstrací. B hem
Pochodu na Washington zde King za
obrovského aplausu p edstoupil p ed
250tisícový dav demonstrujících.
P ítomným lidem p edal poselství
svou e í, kterou vstoupil do historie
a srdcí všech svobodomyslných lidí
na celém sv t : " eknu vám dnes,
p átelé, že navzdory všem t žkostem
a zklamáním tohoto okamžiku mám
p esto sen. Je to sen hluboce zako en ný v americkém snu. Mám sen, že
tento národ jednou dosp je a prožije
pravý smysl své víry. Prožije pravdu,
kterou nosíme v sob , že všichni lidé
jsou si od narození rovni. Mám sen,
že jednoho dne na ervených kop-
ZE ZAHRANI Í
16
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Pro Powella v Athénách místo nebylo
I eská buržoazní média zaznamenala politické aktivity Komunistické strany ecka (KKE) a Komunistické mládeže ecka (KNE) b hem athénské
olympiády. Komunistická kampa
byla zam ena p edevším proti zvýšení po tu vojsk NATO v ecku a
omezování demokratických práv, což
bylo od vodn no po ádáním a ochranou proti terorismu. Poslední fáze
aktivit eckých komunist , týkajících
se olympiády se ale týkala ú asti
státního tajemníka Spojených stát
Colina Powela na záv re ném ceremoniálu. Proti jeho p íjezdu se v centru Athén konala mohutná demonstrace. "Powellova návšt va je provokací prvního ádu, protože 94 procent
ek je proti válce v Iráku," ekl jeden z ú astník protestu. Powel totiž
symbolizuje zahrani ní politiku USA,
která b hem olympiády v Iráku a
dalších okupovaných zemích jednozna n porušila olympijský mír. ecká policie se protipowelovskou demonstraci pokoušela neúsp šn rozehnat slzný plynem. Protest byl tak
zakon en až p ed budovou velvyslanectví USA. Mediáln nejvýrazn jší
aktivitou komunist ale bylo vyv šení
obrovského transparentu „Vrahu
Powele, táhni dom !“ na starobylé
athénské Akropoli. A jaký je výsledek celé kampan ? Colin Powel na
poslední chvíli svou ú ast na olympiád odvolal, prý kv li svému velkému
pracovnímu vytížení ve Washingtonu.
ecké protivále né hnutí tak
mohlo op t oslavit jedno ze svých
velkých vít zství.
-MKR-
SLOVENSKÝM STUDENT M SE PODA ILO
ZABRÁNIT ŠKOLNÉMU
ozbrojených složkách
Slovenská pravicová vláda p ipravovala deformu školství, která zavád la P j ky
i školné na vysokých školách. Ostatkaždý si bude moci vybrat p j n , informovali jsme o tom i v Mladé
ku jen do výšky školného (mimo
externích student a student v
Pravd . Celá zm na systému spo ízahrani í)
vala v následujících bodech:
p j ku si nebude možné vzít na
náklady související se studiem
Školné
úro ená bude od 4,5 do 5,7 proro né školné bude od 3 650 do
cent,
splátky nesmí p esáhnout
21 900 Sk
10 procent jeho p íjmu
student si bude hradit 5 až 30
úroky sa budou zapo ítávat už
procent náklad na vzd lání
po as studia
o kone né výšce školného buúroková míra nebude garantovadou rozhodovat školy
ná, m že se m nit
studenti ze sociáln slabších
odklad splátky (kvôli materstvu
rodin dostanou sociální stipenalebo vojenskej službe) už nebuza u itele a pracovníky ve ejné
dium
de možný
správy bude p j ku splácet stát
škola bude ud lovat i prospechová stipendia
Splácení p j ek
Transformace Studentského p jplatit budou všichni bez ohledu
student m že za ít p j ku splá- kového fondu
na sociální situaci
cet až se zam stná
SPF se má transformovat, spraškolné se zavádí i pro interní
vovat ho bude soukromá právm že ji splácet nejmén do 10
doktorandy
nická osoba
let
ro ní školné se bude platit ve
studenti
nebudou mít v SPF své
výška splátky nesmí p ekro it 10
dvou splátkách
zástupce
procent mzdy
nezaplacení školného m že být
studenti za nou p j ku splácet, Sociální stipendium
d vodem k vylou ení ze studia
až když jejich p íjem p ekro í
hranici minimální mzdy
školné nebudou platit studenti v
9
p edstavuje výzvu nejen stát m amerického kontinentu, ale doslova celému sv tu.
Tvrdá práce ale i zábava a poznávání
V matanzaském univerzitním
m ste ku spo ívala práce více než
ty desítek brigádník z druhého
turnusu - kterého jsem se v rámci
delegace KSM zú astnil - hlavn v
rekonstrukci zchátrale ásti studentských ubytoven. A tak se bourali a
stav li zdi, omítávali st ny, natírali
okna...
ást brigádník našla ale
uplatn ní také p i rekonstrukci t íd,
vymalovávání ohromné jídelny a kuchyn i úprav zelen . V tší skupina byla vysílána i do samotného
m sta Matanzas, kde pomáhala kubánským d lník m s prací na staveništi. Výsledky velkého pracovního
nasazení tak po etné skupiny mladých lidí se nemohly po n kolika týdnech znateln neprojevit. Srde ného
ocen ní se proto brigád dostalo
nejen od rektora univerzity, ale i od
jejích zam stnanc a student .
K práci pat í i zábava a té bylo
také více než dost. A už to bylo na
blízké pláži, p i výuce kubánských
tanc , kulturních ve erech p ipravovaných ú astníky z jednotlivých zemí
nebo p i spole ných sportovních
utkáních. Samostatnou kapitolu tvo ilo vzd lávání. To bylo z ásti zajiš ováno samotnými brigádníky. P ednášky a následné diskuse se týkali
innosti a postavení zú astn ných
organizací i školských systém v
jednotlivých zemí. Pedagogové matanzaské univerzity nám pak zajistily
adu p ednášek o historii Kuby i samotného Matanzasu, nebo o vzd lávacím systému na Kub . Sou ástí
programu bylo i n kolik výlet do
zajímavých míst spojených s exkurzemi. Navštívili jsme proto nejv tší
kubánské turistické st edisko Varadero, monument Ernesta Che Guevary
ve m st Santa Clara, krokodýlí farmu a Zátoku sviní, kde byla úsp šn
odražena invaze v roce 1961. Mohli
jsme si ale také prohlédnout nejv tší
matanzaskou továrnu vyráb jící plynové bomby s rozsáhlým rekrea ním
za ízením pro své zam stnance, zajímavé byly diskuse o problémech
emancipace žen se lenkami Federace kubánských žen, návšt va školky
a d tského domova i debata se leny
Výbor na obranu revoluce.
Ú astníci brigády solidarity
Uprost ed hurikánu
N kolik posledních dn pobytu na
Kub z stalo vyhrazeno na poznání
hlavního m sta Havany. Bylo neobyejn zajímavé vid t na vlastní o i
nejen známá místa jako Muzeum
revoluce, Kapitol, starou pevnost,
Nám stí revoluce, ale hlavn temné
uli ky staré Havany. P ínosné byly i
náhodné rozhovory s oby ejnými
Kubánci. Nejeden okamžit spustil
lámanou eštinou o studiu v naší
zemi. Asi nejv tším havanským zážitkem však z stává ohromná p írodní
pohroma, která dostala celkem nevinné jméno Charley. Byl to nejni iv jší
hurikán, který zasáhl Kubánskou republiku za posledních sto let. V pam ti mi asi navždy z stane zakrývání
oken, snad co hodinu vycházející
mimo ádná vydání denníku Granma
p inášející stále p esn jší informace
o blížícím se živlu, evakuace z mého
hotelového pokoje uprost ed noci a
tísn ní se ve speciálním krytu. B hem hurikánu došlo ob tem na životech, bylo zni eno obrovské množství
budov, za ízení, nemocnic, rozvod
elekt iny, celé provincie Pinar del Río
a Havana z staly bez dodávky elektrického proudu. K velkým škodám
došlo na 502 školách a 22 internátních za ízeních, siln zasaženy a
poškozeny byly zejména obytné tvrti
hlavního m sta. Mnoho oblastí bylo
zaneseno bahnem, troskami, byly
zni eny telefonní spoje, ada dom
se z ítila.
Naše solidarita je pot ebná víc než
kdy jindy
I pohroma jménem Charley by pro
nás m la být signálem k ješt v tší
solidarit s ostrovem, který již n kolik
desetiletí dokazuje, že je možné budovat a spravovat stát, jenž je rozhodn orientovaný na zájem o lidské
bytí a nikoliv na zájem o zisk velkých
koncern . Zejména v sou asnosti je
Kuba vystavena masivním útok m ze
strany vlády USA a extrémn pravicových organizací Kubánc v exilu.
Proto také vláda USA ozna uje Kubu
jako stát tzv. osy zla a za azuje ji
mezi státy podporující terorismus.
V USA je již n kolik let protiprávn zadržováno 5 Kubánc . Pohybovali se v kruzích exilové pravicové
kubánské mafie jako rozv dka chránící Ostrov svobody proti teroristickým útok m. Informace, které zjistili o
aktivit miamské mafie nahlásili vlád
USA. Ale ta neu inila to, co propaguje po celém sv t v rámci boje proti
terorismu, tedy nerozdrtily teroristickou mafii. Ne! Naopak zadržela 5
kubánských hrdin a odsoudila je k
neuv itelným trest m. To je facka do
tvá e všem, kte í opravdu bojují za
mír ve sv t . Naše plná solidarita by
m la pat it rovn ž i jim.
Hlas je ale t eba pozvednout
zejména proti více než ty i desetiletí
trvajícímu hospodá skému, obchodnímu a finan nímu embargu uvalenému na Kubu vládou USA. Tato nep átelská politika se adí k nejkrut jším,
nejnelidšt jším a nejdelším, jaké kdy
byly v d jinách lidské civilizace proti
n kterému národu uplatn ny.
Milan Kraj a
Z DOMOVA
10
ZE ZAHRANI Í
STUDENTI ŽÁDAJÍ VYPRACOVÁNÍ ÁDNÉ KONCEPCE
PRO SPRÁVU BUDOV A POZEMK
VUT
Další boj student za svá práva
má podobu protestu proti zhoršování podmínek na kolejích VUT a
proti zdražování veškerých služeb.
P inášíme text petice a budeme
informovat i nadále:
Tato petice je adresována rektorovi VUT, vedení VUT a Akademickému senátu VUT.
Jejím ú elem je upozornit na problémy student , které dlouhodob
obt žují a všeobecn komplikují život
na VUT. Iniciátorem petice jsou studenti
VUT, kterým není lhostejný
osud a dobré jméno naší univerzity.
Zdražení kolejného:
Ost e protestujeme proti plán m
vedení SÚZ zvýšit kolejné až o t icet
procent, když k tomu není ekonomicky podložený d vod. Inflace za posledních n kolik let je velmi nízká a
ubytovací úsek SÚZ je hospodá sky sob sta ný a generující zisk.
Koleje jsou ve stále horším stavu a
cena kolejného je ve srovnání s ostatními kolejemi v Praze již te dost vysoká. Ovšem nejd ležit jší je, že navrhované zdražení nebylo podloženo základní ekonomickou analýzou.
Podle našich zástupc v RSS a AS
jsou veškeré p edložené materiály
naprosto nedostate né pro jakékoliv
analýzy. Navrhovaná cena kolejného
bude v p íštím roce tak vysoká, že si ji
spousta student nebude moci dovolit.
Proto musíme d razn protestovat proti zdražení kolejného, které
bude v d sledku dražší než komer ní pronájmy byt v Praze. Myslíme
si, že VUT m že nejdražšími kolejemi v republice ztratit konkurenceschopnost oproti ostatním univerzitám.
Dále se domníváme, že ást dotace ur ená na ubytování je používána v oblasti stravování student
VUT a VŠCHT, které je ztrátové.
ástky, kterými se takto sanuje ztráta
ve stravování je v ádu desítek milión korun ro n . Tento postup je
nep ípustný a zdražování kolejného
jen odvádí pozornost od mnohem
závažn jšího problému, který je ve
stravování student .
Sestupná úrove poskytovaných
služeb:
Za poslední rok jsme sv dky velmi rapidního úbytku finan ních prost edk investovaných do údržby a
vybavenosti kolejí. Na druhou stranu
se SÚZ snaží zpoplatnit vše, co je
možné.
Již n kolik m síc rozbité vstupní
dve e, nefunk ní sprchy, tmavé chodby, špína a obecn ned stojné prost edí je p ímo ostudou pro st edoevropskou technickou univerzitu. Soust ed ní zahrani ních student
na
rekonstruovaných kolejích není ešením.
Požadujeme zrušit poplatek za
parkování v areálech kolejí a propustit
obsluhy závor. Výb r parkovného je
ztrátový a investice do tohoto systému
byla zbyte ná a zárove výrazn a
nesmysln znep íjem uje život student na kolejích. Výb r parkovného
nemá žádný vliv na bezpe nost zaparkovaných vozidel.
Na mnoha pokojích chybí základní vybavení, nap . pe iná e, police,
úklidové prost edky apod. a SÚZ není
schopen tyto v ci dopl ovat.
Sou ástí standardního vybavení
koleje jsou kolejní pra ky. Tuto službu
využívá velké množství i zahrani ních
student , ale pra ek je trvale nedostatek. Na jednu pra ku v mnoha p ípadech p ipadá i 450 student a tyto
jsou p et žovány. SÚZ opravy rozbitých pra ek zdržovala a od 10. 6.
2004 úpln zastavila s tím, že nové
pra ky se již kupovat nebudou. Lze
tedy zanedlouho o ekávat úplné zrušení služby, což je nep ípustné.
SÚZ se snaží p evést kolejní televizory na n kterou ze studentských
organizací s cílem p esunout náklady
na údržbu a provoz na ubytované
studenty. VUT vybudovalo na kolejích sportovišt , která se SÚZ snaží
pronajmout studentským organizacím
za nájemné v ádu p l miliónu K
ro n . Je nep ípustné, aby na sportovištích SÚZ vyd lával, když byla v nována student m panem rektorem k
rozší ení mimoškolních aktivit.
Protestujeme proti tomu, aby studentské kluby musely platit komer ní
nájmy v prostorách kolejí, pokud tam
provozují zájmovou
innost. Jako
p íklad uvádíme požadavek SÚZ na
cca 200 000,- K ro n za pronájem
Strahovské ajovny.
Považujeme za nutné poukázat
na prostory restaurace Kaskadér na
bloku 8, jež jsou blokovány soudním
sporem vyvolaným ze strany SÚZ.
Prostory neslouží student m, nelze v
nich provozovat zájmovou, kulturní ani
komer ní innost, avšak provozní
náklady nevyužitých prostor jsou nemalé.
Výkon kotelny pro Strahovské
bloky 5,6,7 je nedostate ný, ve ve erních hodinách nete e ob as teplá
voda, ale nikdo problém ne eší, protože nejsou peníze. Situace se soustavn zhoršuje od listopadu 2003. Velmi
se obáváme, že zima 2004 m že být
kritická. Se stejným problémem se
potýkají také bloky C, D, E, F na Podolí.
Na bloku 8 strahovských kolejí je
v nevyhovujícím stavu cca 130 postelí, ze kterých vystupují péra, p estože
jsou tyto postele staré pouze 3 roky.
Po dlouhém nátlaku studentské samosprávy SÚZ n kolik postelí renovoval,
ale špatných postelí p ibývá daleko
rychleji.
Nesouhlasíme s postupem SÚZ
p i zavedení DPH na ubytování. Zm nu ceníku provázela ada chyb a dokonce nebyla projednána AS, i když to
p edpisy pravd podobn
vyžadují.
Aktuální ceníky navíc nebyly po dobu
14ti dn oficiáln zve ejn ny.
Protestujeme proti postupu vedení SÚZ p i projednávání ceníku spot ebi . Naši studentští zástupci poukázali na neoprávn nost zvyšování
paušálních náhrad za spot ebi e,
protože vedení SÚZ nebylo schopno
doložit ani vývoj ceny 1 kWh. Náhrady
za spot ebi e jako varná konvice a
lo na dvou frontách. Byl však internován a po válce odsouzen na doživotí
za vále né zlo iny. Trest si odpykával ve spandavské pevnosti, kde 17.
srpna 1987 spáchal ve v ku 93 let
sebevraždu. Náckové oficiální verzi o
Hessov sebevražd zpochyb ují a
tvrdí, že tento "mu edník" byl ve v zení zavražd n.
Po své sebevražd byl Hess
poh ben v severobavorském Wunsiedelu. Jeho následovníci proto již od
roku 1991 usilují o ožnout konání
svých vzpomínkových manifestaci
v tomto m st . Pokusy o jejich demonstrace však ú ady po dlouhá léta
zakazovaly. K prvnímu povolení pochodu pohrobk Adolfa Hitlera došlo
proto až v roce 2001. P ipravovaná
demonstrace
se
setkala
s všeobecným odporem obyvatel
m sta. Hlavním heslem mobilizace
na protiakce bylo „Wunsiedel je pestrý – ne hn dý. Do p íprav antifašistické protidemonstrace se krom komunist zapojili, lidskoprávní aktivisté,
odborá i, studentské organizace a
další levicové a demokratické hnutí.
V rámci p ípravy na invazi neonacist
z celé Evropy se ve m st konala
ada sch zí, mítink a m sto bylo
oblepeno antifašistickými plakáty. Na
místo samotné nacistické demonstrace bylo obyvateli m sta vypušt no
n kolik cisteren mo vky.
Samotná demonstrace probíhala
v režii nejv tší n mecké fašistické
organizace
–
Nacionáln demokratické
strany
N mecka
(NPD), jejíž p edseda byl hlavním
15
e níkem. Poté co se tém 4000
náck dalo do pochodu (v etn neonacist z eského Národního odporu)
místní lidé v etn starosty a radních
se snažili pochod náck zastavit blokádou a posadili se na cestu. To se
ale nelíbilo policist m, kte í toto jednání ozna ili za protiprávní a poté co
pohrozili násilným vyklizením cesty,
lidé op t silnici uvolnili. Protesty se
ale konaly po celém m st a na každém míst se náckové setkávali
s projevem antipatie. Obyvatelé také
p es ulice a z oken vyv sily antifašistické transparenty. Lidé pískali a bueli. Kv li silné asistenci policie se
ale pochod nepoda ilo zastavit a tak
je možné, že se Wunsiedel navzdory
antifašismu svých ob an stane celoevropskou „hn dou Mekkou“.
OLYMPIJSKÁ MYŠLENKA POŠLAPÁNA
V KOLEBCE OLYMPIÁD
Komunistická
strana
ecka
(KKE), Komunistická mládež ecka
(KNE) a jejich spojenci organizují
v pr b hu olympiády kampa proti
NATO a militarizaci a proti sociálním
škrt m. Že ecká vláda v rámci p íprav na olympiádu sáhla k dalším
útok m na pracující, je vid t i na istkách p ed p ípravou olympiády.
V celém m st
a okol došlo k
„odklízení“ tisíc lidí, kte í by kazili
podívanou na bohy, na nadupané
sportovce a rušili tak ten obrovský
výd le ný byznys, který olympiádu
provází. Jen pro n koho, samoz ejm . Atény se zbavili t ch, kte í se do
olympijských Atén jaksi nehodí: bezdomovc , narkoman , imigrant i
žebrák . Po Aténách patroluje podle
sdružení Arsis (pracuje s bezdomovci
a neprivilegovanou mládeží) na 70
tisíc policist a len vojska. „Na
ulicích zde panuje ovzduší absolutního teroru. Lidé se bojí,“ íká Spyros
Psychas z tohoto sdružení.
List Ta Nea nap íklad uvedl, že
b hem prvních šesti m síc tohoto
roku bylo uv zn no 13 766 imigrant , z ehož bylo 6 623 donuceno
opustit zemi. Podle právník byl ze
zem vyhošt n zna ný po et lidí,
jejichž kauzy byly projednány ve
zrychleném ízení, v n mž nem li
možnost odvolání.
Když organizáto i olympijských
her dokon ili výstavbu budov, up eli
svou pozornost ke „zkrášlování“ m sta. Zam ili se p itom zejména na
historické centrum m sta a prostory,
kde se shromaž ují tisíce imigrant-
tvrtí a v zn ní je ada t ch, které si
stát nep eje vid t na ulici, zavírána
do psychiatrických lé eben: léka i si
st žují, že jsou zaplavováni na ízeními státních žalobc o umíst ní do
lé eben. V ervnu dokonce na ulicích
Atén protestovali zam stnanci psychiatrické lé ebny Dromokaition,
která je jednou ze dvou nejv tších
psychiatrických za ízení v Aténách.
Listu The Guardian psychiat i sd lili,
že z hlavního m sta záhadn zmizela rostoucí populace narkoman .
Situace zašla až tak daleko, že
byl k reakci dotla en i vysoký komisa Spojených národ pro uprchlíky:
v nezvyklé intervenci vyzval eckou
vládu k dodržování mezinárodních
standard , v etn ženevských konvencí.
Komunistická mládež
ecka
uspo ádala pod logem NATO a multinárodní
korporace
–
ven
z olympiády“ celou adu aktivit, v etn demonstrací a protiimperialistického víkendu 10. – 11. ervence.
Výzvu k NATO, kterou byla kampa
zinternacionalizována, podepsalo i
p es 30 organizací zú astn ných na
p ípravném mítinku Sv tového festiských pouli ních prodava , uživate- valu mládeže a studentstva.
l drog a bezdomovc . istky se
Zden k Štefek
dotkli i okolí nám stí Omonia, odkud
(podle www.part.cz a zpráv
je nedaleko do sídla KNE.
Komunistické mládeže ecka)
Krom vyhán ní do odlehlejších
Z DOMOVA
14
Z DOMOVA
Další p ípad policejní brutality
Že jsou i mezi policisty slušní a ádní
lidé asi nikdo nepochybuje. Díky souasné struktu e policie a m stské
police a její úlohy, jakožto ochránce
buržoazních po ádk se však spíše
projevují policisté z opa né skupiny.
Posun od koncepce Sboru národní
bezpe nosti, který by m l ob an m
p edevším sloužit, chránit je a pomáhat jim, k policii má negativní následky. Ty n kdy hrani í až s fašizací.
Státní zastupitelství obvinilo 14 policist ze zneužití pravomoci ve ejného initele, ást z nich je ješt k tomu
obvin na i z hanobení národa a rasy
a p esv d ení a z omezování osobní
svobody. Podle zdokumentovaných
stop bylo zatím zjišt no 20 protiprávních skutk t chto policist , kte í na
služebnu bezd vodn p edvád li lidi
a proti p edvedeným (n kte í z nichž
byli bezdomovci) užívali fyzické nási-
lí, v etn bití a kopanc . Jeden
z bezdomovc , který na Hlavním
nádraží v d sledk sociálního dopad kapitalismu „bydlí“ již sedm let, se
sv il, že v letošním únoru policisté
donutili násilím jeho družku spát mimo nádražní budovu: „Nadávali jí a
vyhrožovali…Pak ji vykopali ven,
umrzla tam“. P estože k excesu policist
docházelo
pravideln
na Hlavním nádraží v Praze, figurují
mezi obvin nými i t i policisté
z východních ech a dva lenové
speciálního útvaru doprovodu vlak .
Prvních
p t
policist
bylo
v souvislosti s touto aférou postaveno mimo službu. Bezdomovci a nejen
oni se s arogancí státních orgán a s
policejní brutalitou setkávají pom rn
asto. V roce 2003 bylo objasn no
202 p ípad zneužití pravomoci veejného initele, z toho ve 135 p ípa-
dech šlo o policisty. Dokud se nezm ní zp sob tvorby, organizace a
v bec ideové základy ozbrojených
složek – což v kapitalismu dost dob e
není možné, nebo alespo ne na
úrovni vládnoucímu režimu poslušných sbor – bude stále více p ípad
protilidových zásah t chto složek.
SRP
Náckové pohodovali proti komunismu
T i desítky neonacist demonstrovalo
21. srpna v ulicích slezského Jeseníku pro komunismu. Neonacisté, p edevším lenové Národního odporu
Slezsko a Republikánské mládeže,
zapálili ve 21:00 p ed vlakovým nádražím lou e a vyrazili na protikomunistický pochod. Mnozí byli maskováni kuklami. "Tato akce by m la vzbudit pozornost, protože se komunismus v dnešní dob rozmáhá. Náš
pochod byl i za lov ka, který hodn
trp l. Uct me jeho památku minutou
ticha, " uvedl p i aktu jeden
z organizátor demonstrace. Mimo
jiné tak p iznal, že akce je i vzpomínkou na nacistického vraha Rudolfa
Hesse, na jehož po est se do n meckého m ste ka Wunsiedelu sjelo
ve stejnou dobu n kolik tisíc neonacist z celé Evropy. Neonacistické
pochody v Jeseníku se již stávají
tak ka tradicí. Podobná pochod ová
demonstrace se v tomto m st konala již p ed rokem. Tehdy se na ní
sešlo ale jen 18 Hitlerových pohrobk . Jeseník je také místem velice
astých a brutálních protiromských
útok . Své zkušenosti s agresivitou
krajní pravice mají i zdejší mladí ko- šistické hnutí mládeže a nedopus munisté a antifašisté. Pro komunistic- me, aby ulice slezských m st ovládla
kou mládež musí být boj proti fašis- hn dá špína!
Sympatizant KSM
mu i nadále jednou z nejd ležit jších
aktivit. Organizujme jednotné antifa-
Wunsiedel ekl NE! neonacismu
Každoro n si náckové z celé
Evropy p ipomínají sebevraždu masoého vraha Rudolfa Hesse. Hess
byl zakládajícím lenem Hitlerovy
strany NSDAP. Pozd ji se stal i v dcovým zástupcem a na státní úrovni
ministrem bez portfeje. V nacistické
hierarchii byl od roku 1939 na t etím
míst hned za Hitlerem a Hermannem Göringem. V noci 10. kv tna
1941 p istál padákem ve Skotsku a
prohlásil, že p ijel vyjednat separátní
mír s Anglií, aby N mecko nebojova-
Hrob masového vraha Hesse s antifašistickou výzdobou
po íta jsou v návrhu navýšeny o
100%. P itom ale PC, varná konvice a
lampi ka jsou v moderní spole nosti
nezbytným vybavením každého studentského ubytovacího za ízení, p esto je navrhovaný ceník v opa ném
duchu.
Cht li bychom upozornit na p etrvávající snižování zájmu student a
zam stnanc o stravování v menzách
VUT p i neustále se zvyšující cen
za jídlo. Pr m rná cena menu se pohybuje již kolem 30K u student a
75K u zam stnanc . Je z ejmé, že
se i nadále po roce a p l neda í vedení SÚZ najít odbyt pro zchlazované
jídla z moderní Strahovské menzy. V
sou asné dob jede výroba jídel na
25% a produkce se neustále snižuje.
Stydíme se za jednání vedení
SÚZ, které neoprávn n vybíralo od
n kterých
zahrani ních
student
(Erasmus program) cenu n kolikanásobn vyšší, než bylo podle p edpis
11
možné. Tím hrub poškodilo pov st byla p edána petice za odvolání vedeVUT po celém sv t .
ní SÚZu VUT. Po ostrých vým nách
názor mezi Studentskou sekcí AS a
Prost edí pro studium se zhor- zbytkem AS VUT bylo ovšem zatím
šuje, náklady nesmysln rostou a tím p ikro eno k mírn jšímu ešení situase studium na VUT stává drahé a ce. Studentští senáto i požadovali
nekonkurenceschopné. Není možné, odvolání editele SÚZ Ing. Menšíka a
aby chyby vedení SÚZ poškozovaly širšího vedení SÚZ z d vod p ededobré jméno a zájmy VUT na poli vším špatného hospoda ení a ízení.
vysokého školství.
Byli p ipraveni odstoupit, ímž by
mohli zablokovat projednávání rozProto požadujeme:
po tu VUT.
Odvolání editele SÚZ Radima
Nakonec senáto i neodstoupili a
Menšíka a zásadní personální zm - výsledkem zasedání je vytvo ení kony v širším managementu, hloubko- mise neboli jakési "nucené správy" pro
vou kontrolu a zpr hledn ní hospo- SUZ (kvestor, prorektor pro pedagogida ení SÚZ, vypracování koncepce ku, prorektor pro zahrani ní styky, Ing.
rozvoje SÚZ rektorátem VUT a její Horá ek z odboru kontrolingu) - ta má
d sledné dodržování.
do 20.7.2004 p ezkoumat situaci. Do
konce ervence by m la být následn
Akce probíhala 17.6.2004, 14:00 p ijata opat ení v etn personálních
- 22.6.200, 22:06:04. Na zasedání na SÚZu. Výsledky se zatím k nám
Akademického senátu VUT 23. 6. nedostaly.
Bu ka KSM na VUT
CZECHTECH POD PALBOU
Vypadalo to jako v ak ním americkém filmu. P ed 15000 mladými
lidmi, kte í se p ijeli bavit, se objevila
tisícovka t žkood nc . Již z ejm
dlouho nem li cvi ení na živých cílech, naposledy snad p i zasedání
NATO, kdy však místo desetitisíc
raubí
v pražských ulicích museli
krotit zhruba 3000 pokojných protivále ných aktivist v n kolika demonstracích.
Slzný plyn, obušky, vodní d la,
vše bylo p ipravené k akci. A d vod,
pro Gross a jeho parta „armádu“ na
mladé lidi poslal? Prý pošlapali cizí
louku, ud lali si CzechTech, nebo
ješt lépe, bavili se po svém, svobodn , v trochu jiném stylu než je Superstar… Mladí lidé, kte í sami akci
zorganizovali (a to není jednoduché…), narazili na kovboje, kte í jim
za ali zabavovat aparatury a zahájili
svou vlastní protiteroristickou akci…
Státní mašinérie si vymyslela
spousty d vod , aby podobné akce
zarazila. Nap . d vody ekologické –
prý akce dopadne na životní prost edí… Asi to ú edníky štve více než
ekologické zát že Spolany Neratovice… P itom by sta ilo zajistit toalety a
koše.
Dalším argumentem bylo, že akce
prob hla na soukromé louce, jejíž
majitel nedal k akci souhlas. Nojo, ale
dnes, kdy se vyprodává úpln všechno, i p da, po které chodíme, je velice
t žké najít místo, které „nikomu nepatí“(tedy
soukromým
subjekt m).
(Podle mého by naopak ale m ly lesy,
louky, pole pat it všem. Nechci p i
poch zkách v lese stále narážet na
hranice a bát se, že když najdu houbu, budu jí muset majiteli uhradit… I
když se dnes „výpravy na panské“
opakují v podobném duchu, s jakým
nás p ed desetiletím mohli seznamovat jen prvorepublikoví pam tníci…)
Státní aparát by asi nejrad ji vybral
v celé zemi 3-4 místa pro konání podobných akcí, ty by pronajímal (jen
prov eným osobám…) a taky hezky
monitoroval program i ú astníky..
T dle.
Oblíbeným argumentem proti
techu je také to, že se tam schází
samí „fe áci“ a pochybné existence.
Zvláštní, že to íkají ú ední ci i noviná i odkojení chlastem na ad ve írk pro horních 10 tisíc… Jist se i
mezi ú astníky techu objevily drogy,
a již alkohol, cigarety, vid l jsem i
marihuanu. Sám jsem se pohyboval
v part , kde však mimo pivko, tanec
žádná droga nebyla. Možná jako droga p sobila p ítomnost policie, která
se stala ter em oblíbených vtip … a
to asi vadilo nejvíce…
P ijatelným obecným argumen-
tem pro m je úrove hluku, která by
mohla jiným spoluob an m vadit. Ale
to se dá vhodn ošet it pat i nou
vzdáleností a v tomto p ípad se ani
tento argument nedal použít…
Z veškerého
humbuku
okolo
Czechtechu tak zbývá jen snaha kriminalizovat jakoukoliv vlastní aktivitu
mladých lidí, v tomto p ípad ú astníky a zejm. po adatele CzechTechu.
Pokud si jako mladí lidé rozhodneme p íšt uspo ádat další podobnou akci, zajistíme úklid a základní
hygienické podmínky, nepošlapeme
kuku ici i krávy, pouze louku, co leží
ladem, (to by ani majiteli vadit nem lo,
ostatn ho budeme informovat), nebudeme hlukem rušit daleké vesni ky,
nem l by nám do toho nikdo krafat. Ani kdyby to byl p edseda vlády i
ínský b h srandy.
Radek Grabovský
Z DOMOVA
12
Z DOMOVA
VID T RUDOZELEN NEZNAMENÁ VID T „NERUD “
O rudozeleném programu KS M
se poslední dobou píše docela asto.
Toto téma bylo také hlavním bodem
na nedávné tiskové konferenci, které
se ú astnili i místop edseda ÚV
KS M
Ji í
Dolejš
a
jeden
z dosavadních pr kopník práce se
spole ensky
angažovanou
ástí
mladé generace, zejm. levicovou,
Mirek Prokeš. V následné diskusi byl
zmín n i tzv. Rudozelený manifest
Komunistického svazu mládeže. Tento zajímavý dokument (jehož první
verze byla schválena VI. Sjezdem
KSM v listopadu 2003 a zve ejn ná
na www stránkách KSM, na další
verzi se pracuje) se zabývá globálními i lokálními ekologickými problémy,
ale nesnaží se je analyzovat jen
z pohledu
ekologického,
ale
i
z pohledu politického, ekonomického,
spole enského. Proto i ten název –
„Rudozelený“, který znamená snahu
hledat systémová ešení problém
naší planety. Manifest je zna n analyticky rozsáhlý, ale d ležité jsou záv ry zejména pro eskou republiku,
které se pokusím stru n shrnout
v n kolika bodech:
Za velice d ležitý prvek považujeme ú ast ve ejnosti na rozhodování, tzn. zajišt ní p ístupu ve ejnosti ke
všem informacím. V Sou asnosti to
znamená plnit Aarhuskou úmluvu o
p ístupu k informacím, ú asti ve ejnosti na rozhodování a p ístupu k
právní ochran v otázkách životního
prost edí (poslanci tuto smlouvu
schválili 7. dubna 2004). Nezanedbatelnou roli klademe na kontrolu, prosazujeme vytvo ení jednotného orgánu
kontroly – Státní inspekce ochrany životního prost edí i sjednocení kontroly.
Zásadní z ekologického hlediska
vnímáme problém dopravy. Navrhujeme, aby polovina dopravních výdaj
ze státního rozpo tu i mimorozpo tových zdroj (Státní fond dopravní
infrastruktury, p j ky, podpora EU)
byla investována do ve ejné dopravy.
Aby se nezavírala žádná železni ní
tra , aby se zvýhodnilo používání
železnic a stav ly se trat do dosud
nedostupných míst. Také podporujeme vznik bezautomobilových zón ve
m stech v etn záchytných parkoviš
na okrajích (a finan ní motivace pro
domácí obyvatele m sta). Nejen ve
m stech je t eba také podporovat a
vytvá et nové cyklotrasy. Na k ižovat-
kách a ve m stech musí být priorita
obecn dána ve ejné doprav . Zamýšlíme se i nad tím, jak právn
ošet it a ekonomicky zvýhodnit možnost p evážet kamiony p es naše
území po železnici.
Obaly a odpady: P i likvidaci
obal a odpad preferujeme recyklaci
(nap . n mecký model). Ekologické
chování chceme motivovat také ekonomickými nástroji - d razem na vratné láhve, zdražením PET lahví a zárove jejich vykupováním nap . ve
sb rných surovinách ze strany výrobce – nebo i finan ní motivací domácnosti k šet ení a recyklaci (od 1.1.
2002 je poplatek za odpady na hlavu
bez rozdílu v ku a množství...). Zákonem je nutné také zajistit, aby povinnost postarat se o své odpadní lahve
m li výrobci, nikoli zákazníci a obce. Chceme snížit kontaminaci toxickými látkami, p ejít od výstavby
nových
spaloven
spíše
k nespalovacím technologiím resp.
k ekologickému spalování, investovat
do recyklace a inventarizovat nebezpe né odpady (PCB) a postupn
vylou it užívání pesticid .
Sympatický je nám také požadavek 15 - 20% podílu ekologického
zem d lství na celkové vým e orné
p dy v roce 2010 v etn zm ny dota ního systému a provád ní zna ení
skute n ekologických výrobk na
výrobcích.
Zdroje energie: Souhlasíme se
za azením cíle 8% podílu obnovitelných zdroj na výrob energie do
roku 2010 do energetické politiky,
s postupným odstavováním neekologických zdroj energie. Za základní
pilí energetické politiky stanovujeme
ekologicky istou energii, d raz klademe na v du a výzkum nových
zdroj energie, v sou asnosti preferujeme založení energetiky na atomové
energii s d razem na výzkum nových
forem získání energie z jádra (ovšem
s podmínkou transparentní politiky a
demokratické kontroly) a na výzkum
alternativních zdroj , zejm. na zvyšování ú innosti získávání energie
z energie slune ní.
Reagujeme také na zne iš ování
vody – Požadujeme zefektivnit opatení proti zne iš ovatel m vod. Jako
nástroj boje proti plýtvání vodou i
naopak p ehnanému šet ení je možné zavést vanovou charakteristiku
dnes na programové prohlášení vlády. A musíme podobn jako nap .
eský svaz ochránc p írody podotknout, že nem žeme souhlasit
s programovým požadavkem vlády
na „zlepšení plavebních podmínek na
Labi“ (tedy výstavba jez
a
„betonizace“), se kterým však již d íve nesouhlasilo Ministerstvo životního prost edí. V praxi by to znamenalo
zni ení cenného úseku eky v etn
ady ohrožených a v Evrop chrán -
ných rostlin a živo ich . P itom Labe
je na n mecké stran v navazujícím
úseku chrán no… Také vláda slevila
z ustanovování nových chrán ných
oblastí – místo eského lesa, Novohradských hor a St edního Pooh í
z stal jen eský les.
Obloukem se tak dostáváme
zp t na za átek - ke zmi ované tiskové konferenci, která se v novala
vzájemné spolupráci s ob anskou,
ekologicky aktivní ve ejností. A že
13
práv spoluprácí s ob anským sektorem, který má na problematiku podobný názor jako my, m žeme náš
rudozelený program napl ovat, je
nabíledni. Stejn jako to, že aktivní,
oboustrannou spoluprácí získáváme
ve ejnost i pro širší politiku naší strany, takže na ní žádné primitivní
„Zelení do Evropy, komunisté na
Mars“ platit nebude…
Zden k Štefek
KONEC JEDNÉ UTOPIE
ceny vody v domácnostech. Uv domujeme si rovn ž i negativní vliv vodních staveb (jezy apod.) na ekosystémy.
Chceme dále prosazovat na sv tových jednáních snížení emisí skleníkových plyn o 30 % do roku 2020
a d sledn uplat ovat zákaz vypoušt ní CFC do ovzduší (vým na starých
ledni ek za nové atd.), u zne iš ovatel ovzduší zavést pravidelné poplatky, požadovat filtry u spaloven atd.
Lesy okolo nás: Podporujeme
požadavky na vyhlášení dalších chrán ných krajinných oblasti. Podporujeme i projekty zelených m st. Podporujeme i program postupného zvyšování podílu místn odpovídajících
druh strom v lesích na cca 44 % do
roku 2030. Požadujeme prosazení
nástroj v i neposlušným vlastník m les a lobbistickým korporacím,
vytvá ení a udržování CHKO, NP
atd., na druhé stran odmítáme snahy o jejich maximální tržní využívání.
Požadujeme zvýšit pokuty za devastaci krajiny, ekologické dan atd.
a také reformu poplatk z t žby stavebních surovin, aby ú inn stimulovaly recyklaci a efektivní využívání
materiál .
Není to samoz ejm všechno,
rudozelený manifest se v nuje i problematice geneticky modifikovaných
potravin, drancování p írodních zdroj , pitné vod , hladu, p elidn ní a
dalším oblastem, které s ekologií
ur itým zp sobem souvisejí.
M žeme mít však spousty manifest , program , které ale bez praktického tlaku na realizaci z stanou
jen cárem papíru. Pod úhlem Rudozeleného manifestu KSM se proto
díváme i na každodenní realitu, nap .
Stále menší
ást obyvatelstva
chce být v Evropské unii. Vyplývá to
z posledních pr zkum ve ejného
mín ní v rámci projektu Eurobarometr. Není se co divit! Ješt v roce 2003
se z íny dovážely do R boty v
pr m rné cen 94 korun za pár. Po
vstupu do EU jsme museli p istoupit
na její celní režim, kdy je clo vym ováno z minimální ceny 5,7 eura (asi
180 K ) a v rámci ochrany spole ného trhu, tj. pr myslových práv nadnárodních korporací, nastoupila i množstevní omezení, která jsou stanovena
otev en anebo pod pláštíkem euronorem a jakostních požadavk . Podobný režim uplat uje EU i u dalších
druh zboží (nap íklad u cukru, jehož
výrazné zdražení zasáhlo snad
všechny pen ženky v republice).
Když pomineme xenofobní škodolibost v i východoasijským dovozc m, uv domíme si, že jsme poškozováni my všichni jako spot ebitelé,
zejména pak neprivilegované domácnosti. Už v sou asnosti je n kolik set
tisíc eských domácnosti zadluženo
spot ebitelskými a dalšími p j kami
nezanedbatelnou m rou. Toto se
netýká jen dovozu, ale i vývozu
v rámci ochrany nadnárodních monopol v EU p ed konkurencí z nových
lenských stát , kterou by uvoln ní
vnit ních hranic vyvolalo, byla likvidována a omezena ada typických hospodá sky úsp šných eských produkt (nucené p ejmenování eského
tuzemského rumu na tuzemák, procentuální p edpisy na složení nápoj ,
postih eské oceli, guláše, jablek
ad.). eská republika se zavázala
institucím EU k zvýšení daní na tabák a alkohol. Letos se ceny zvýšily
o 8 -10 K u jedné krabi ky nebo u
0,5 litru 40% alkoholu (nap . rum).
Celkem do roku 2007 bude stát kra-
bi ka cigaret dvakrát tolik co dnes
(Petry 80 K ).
V R dosahuje HDP pouze 61 %
celkového pr m ru v EU. Ke srovnání úrovn naší zem s pr m rem je
zapot ebí dosahovat více než dvojnásobného tempa r stu HDP než bude
zaznamenávat dle statistik EU. Myslíte si, že sledováním neoliberálních
recept - jako jsou privatizace, re-
strukturalizace, asociální deformy,
liberalizace strategických odv tví i
spole enské sféry - po vzoru EU,
které zatím m ly vždy jen devastující
vliv, bude eské hospodá ství tohoto
výkonu schopné?
Hranice neplatí jen v ekonomice,
Schengenský prostor nap íklad znamená zp ísn ní kontroly vn jších
hranic, na vnit ních hranicích mohou
probíhat b žné namátkové kontroly –
kdo jel v poslední dob do SRN, m že mi potvrdit, že celkem asté arogantní kontroly a výslechy eské i
n mecké pohrani ní policie p ed í
dobu, kdy jsme v Unii nebyli. Navíc
existuje pojistka proti nepohodlným
osobám, protože lenský stát si m že do asn spustit kolem svého území „železnou oponu“, jestliže to p edtím prokonzultuje s ostatními lenskými státy. Kdo sm oval na n které
z demonstrací proti NATO, EU nebo
jiným nástroj m imperialismu, ví, že
v t chto p ípadech je „volný pohyb
osob v EU“ skute n jen blábol.
Mezi pilí e demokracie pat í d lba moci, kontrola mocenských orgán , ústavní záruky proti zneužití moci
a státní suverenita. V EU není zachován p edpoklad odd lení moci zákonodárné a výkonné. Orgány EU, jako
je Rada Evropské Unie a Evropská
komise, v sob zahrnují jak moc legislativní, tak exekutivní a tudíž
nejsou zde elementární záruky proti
zneužití moci. P ipojením k EU bylo
rozhodnuto,
že
se
staneme
"kanónenfutrem" pro ambice politik ,
které slouží pouze kapitálu a jim samým. Demokratický deficit se navíc
ve zbyrokratizované Unii spíše stále
prohlubuje, viz lánek o fašizaci
v minulé Mladé pravd .
Nakonec pár slov k sociální politice v EU. Myslím si, že každý soudní
lov k m že posoudit, zda má v tší
význam fráze ve sm rnicích a doporu eních EU, fráze stanovící jako cíle
Unie plnou zam stnanost a zákaz
diskriminace na pracovišti apod.,
anebo tvrdá realita asociálních deforem znamenajících postupný návrat
do kapitalismu 19. století, které instituce Evropské unie zu iv podporují
a vyzdvihují.
Petr Skála