Koncentrační tábor Osvětim
Transkript
Koncentrační tábor Osvětim
Koncentrační tábor – úvodní list VVBN – 20. století očima děvčat z pokoje 28 / kapitola 11 Koncentrační tábor Osvětim Prvních 43 transportů z Terezína směřovalo na různá místa, do Rigy, Izbice, Sobiboru, Lublinu. O nich nemáme žádné další zprávy. Od konce října 1942 je cílem transportů už jenom Osvětim. ce pracovat. Někteří nevydrželi námahu a vyčerpáním padali, umírali. Při životě je držela víra, že jednou bude zase lépe a vzpomínky na dobu, kdy to tak už bylo – často i na Terezín, který se najednou stal rájem. Po návratu z práce byli vězni i celé hodiny přepočítáváni, než jim bylo dovoleno ulehnout na lůžka. Děti nevěděly, kde je zbytek členů jejich rodin, při selekci byli zpravidla od sebe odtrženi. Zvláště děti se cítily velice osamocené. 27. 4. 194 0 v ydá bř ez ní en Him 19 mle 41 rov 20 – a r zř ja . 1 íz k . ozk en vy 19 azu í vr 42 tá až zří bř b di v o ez r t e dit a en zb Wa O kon sv yl nn 19 ě é s cen 4 t e 2 im ev e 6. tra – r s I o e 9. zř I p ční . s s íz ké ch 19 8. en táb á 43 Ž z í i e 9. or dy jí – tá pr 19 b Osv e o x vn 43 r p ěti a er í zář Os t 2 m I i í1 vě t z n r . ( ří 94 ti a an ze m 3– pol „ s k p ní II o or tra sky ne I. ty te nsp pro čn r – é z ez sin ort B ře Te Ośw ín un ec em š r s a e e ięc 19 ké do ní zí Mo 43 ho im, n O n ž a o s – i v r v d ěti tra 8. od ic něm ov mí mi in e nsp s ř eck ké í né od ort 9. do y A h j o e o e t l 3 m y á r usc . t kvě zk od 4d áb od 19 y“ in hwi or ten jelo ívk 44 , n a tz) y é 19 ab do ho v 44 y 10 O h O t ro s s p á . – v v r b ěti ma ět tra oj or mi dn im ed nsp a 12 é i 5d na Os . ort v – li v 7. říje í r v ě e a s e , t m ž e n1 ka im 19 d k d y c 44 oO 94 e 1 vě v 4– B svě y – zň II cho hr tim ů b tra vat om ro io nsp ad e d d l k i o jelo né a nn rte 27 éh vr m 6d . o až do 1. íve tá dy Os k bo 19 vět v ra 4 ě 5 z i 27 m ň v ů io .1 Os ro dje 76 .1 vě di lo 50 94 ti n 1 né 5– 9d mi v ho ěz í vO v e ň t k ů áb svě a2 or v tim vyc a Os io v ho vě svo Os v t a im t vě bo e lky i ti zen o mi s aR vo , bo uk ud ze on ou n če o arm ní Ru ád do je ou u ho Ev ar fu aS má ng do ter ov u no án vá í První, co čekalo vězně, kteří vystoupili v Osvětimi z vlaku, byla selekce – třídění na práceschopné a ostatní. Mezi ostatní patřily i malé děti, nemocní, příliš fyzicky slabí. Vojáci je odvedli pryč a už je nikdo neviděl. Zemřeli v plynových komorách vyhlazovacího tábora. Práceschopní byli poslání do sprch, kde se museli úplně svléknout a byli oholeni a také ostříháni dohola. Dostali nějaké oblečení bez ohledu na velikost a roční období. Pak bydli odvedeni do ubytovacích dřevěných baráků. Spali na trojposchoďových pryčnách po šesti vedle sebe. Byli tak namačkáni, že otáčet se mohli jen všichni najednou. Denně byli vězni posíláni na těžké práce různého charakteru. V pracovním táboře se nerozlišovalo, zda je někdo ještě dítě a neměl by těž- - 61 - 45 19 44 19 43 19 42 19 41 19 19 Heim 28 40 Terezín ghetto Koncentrační tábor – úvodní list VVBN – 20. století očima děvčat z pokoje 28 / kapitola 11 Součástí osvětimského areálu byl i rodinný terezínský tábor. Byl zřízen v září 1943 a fungoval do července 1944. Bylo do něj umístěno několik tisíc rodin, které přijely transportem z terezínského ghetta. Měl sloužit jako ukázka toho, že je o vězněné slušně postaráno. Zhruba vždy po půl roce byl tábor úplně vystěhován, jeho obyvatelé zavražděni a po několika dnech přijel z Terezína nový transport. Obyvatelé rodinného tábora ale nevěděli, co je nakonec čeká. S dětmi přijížděli i vychovatelé, kteří se o děti snažili starat podobně jako v Terezíně. Byly zde zřízeny zvláštní dětské bloky. Významným vychovatelem byl v Terezíně i v rodinném táboře v Osvětimi Freddy Hirsch. Před válkou byl slavným sportovcem a nikdy nic ne- vzdával. Snažil se pro děti v táboře zajistit lepší jídlo, příjemnější podmínky pro každodenní přepočítávání. Spolu se svými přáteli připravoval vzpouru. Byla ale odhalena a Fredy zemřel. Bližší okolnosti jeho smrti jsou dodnes nejasné. Jako vychovatelka působila v rodinném táboře i Eva Weissová. I ona dětem život co nejvíce zpříjemňovala. Učila se s nimi, hrála hry, zpívala a připravovala divadelní představení, např. Sněhurka a sedm trpaslíků, Robinson Crusoe. Snažila se držet židovské svátky, slavit narozeniny, tančit či cvičit. Přesto si většina dětí uvědomovala, že je Heydebreck všudypřítomný. Tímto slovem označovali příslušníci SS místo, kam jsou posíláni lidé ze selekcí, kteří nemohli pracovat. Pro děti to bylo tajemné a hrůzné slovo. - 62 - Někteří vězni Osvětimí jenom prošli. Byli zařazeni do skupiny, které odjely dalšími transporty do jiných koncentračních táborů, nejčastěji na území Německa, Rakouska a Polska, kde vězni pracovali v továrnách, nosili kameny z lomů, pomáhali při stavbách. Díky tomu se některá děvčata z pokoje 28 dočkala osvobození na různých místech – v Bergen-Belzenu, Gross-Rosenu a dalších. Některé dívky zastihlo osvobození na pochodech smrti, kdy velké skupiny vězňů pěšky putovaly co nejdále od tábora, kterému „hrozilo“ osvobození blížícími se vojsky.